Hezký den lidičky, vítám vás u mé nové povídky. Doufám i přes krátké kapitoly se vám bude líbit, a že si najde své příznivce a komentátory. Nikterak jsem se neinspirovala je to prostě moje dílko a tak to zůstane. Přiznávám používám z části postavy spisovatelky, a těm propůjčuju ne zrovna chování, kterým se povětšinu času honosí, ale zachovávám jejich osobnosti. Nepatří mi toho nic až na mé osobně vymyšlené postavy, které jak sami uvidíte zamíchají životy našich hrdinů jak vichřice a odkryjí veškeré mou osobou možné, ale vymyšlené pravdy. Nechci za to žádné peníze, ale jenom případné komentář nepijte při této povídce, jestli nechcete povodeň na monitoru jako z roku 2002 .

Přeju příjemné počtení

elenor

Tři dny poté

Kapitola první

Vstávání

Tři dny uplynuly od smrti zla v našem světě, tři dny od porážky Toma Raddleho alias Lorda Voldemorta či jak ho označovali jeho přívrženci Pána zla. Tyto tři dny byly stejně uspěchané jako poslední rok. Ošetřovna se proměnila pomocí kouzel v obrovský lazaret. Není tedy divu, že jsem se přemístila valná většina léčitelů od Munga. Snad každý, kdo byl zapletený do boje něco potřeboval. Rozhodně toho nebylo málo. Dva dny z toho jsem prospal jako nemluvně. Měl jsem to doopravdy zapotřebí. Nedokážu si představit kdy naposled jsem pořádně spal. Ze spánku mě probudil denní světlo a hlas, který mi byl povědomý. Jakmile jsem se pořádně probudil poznal jsem o koho se jedná. Viděl jsem úsměv paní profesorky McGonagollové.

Vypadala snad o deset let starší než před rokem, ale usmívala se. Rozhodně vypadala neobvykle.

Měla rozpuštěné vlasy a ne v drdolu jako bylo u ní zvykem.

,,Jak se cítíš Harry."Zeptala se paní profesorka.

,,Celkem dobře, ten spánek jsem vážně potřeboval, paní profesorko" odpověděl jsem se zasmušilým úsměvem. I ona se usmála a pokračovala ,,Harry mám na tebe takovou prosbu, ale neboj, není to nikterak těžké, to mi věř. Předtím ti musím vysvětlit věci, které se staly zatímco si spal."

Udělala malou pauzu a povídala dál. Čím víc jsem se toho dozvídal tím více mi oči vylézali z důlku.

Určitě chcete vědět co se stalo tak světoborného? Vážně, ty novinky mě praštili do čela.

,,Jakmile si odešel spát, Harry, přispěchal za mnou Krátura, celý uchvácený a vyprávěl mi koho našel. Nemohla jsem tomu uvěřit, ale je tomu doopravdy tak. Severus Snape žije. Podle toho co pověděl Krátura, tak ho asi zachránil Fawkes .Dokážeš tomu uvěřit Harry, že teď leží na ošetřovně a spí."

,,K neuvěření" prohlásil jsem. Sám jsem myslel na jeho poslední chvíle, o kterých jsem si myslel, že jsou definitivní. Zas mě jednou pan profesor Snape překvapil.

,,No až na ty hlasivky se mu daří dobře, jen co je pravda.!"

,,Co má z hlasivkami?" ptal jsem se zvědavě.

V tom se úsměv paní profesorky změnil v lítostivý pohled jak u umírajícího, až mi z toho naběhla husina.

,,V tom je právě ten problém, že to kousnutí od toho hada mu dokonale zničilo hlasivky a on už nevydá ani hlásku" ztrápeně vzdychla.

To mi přišlo jako ne zrovna skutečný problém, ale profesorce asi jo.

,,Z toho důvodu jsem rozhodla souhlasem nového ministra kouzel Pastorka, ho poslat do důchodu. Samozřejmě vím, že tu strávil většinu života a bude mu zatěžko, se vrátit do života, ale zatím nevidím žádnou jinou možnost."

,,To mu nemůžete udělat, on si tu funkci ředitele zaslouží mnohem víc, než kdokoliv jiný.On tady musel 18 let žít dvojím životem špiona a nasazovat svůj holý život."Vyhrkl jsem jen tak, aniž bych nad tím uvažoval.Až poté jsem si uvědomil, koho se zastávám už podruhé za týden.

,,Harry uklidni se, vím, že to myslíš dobře. Severus je lektvarista a ten si najde vždy něco v čem by mohl bádat. Zároveň mu byla nabídnuta spolupráce s énou při výzkumu, což určitě ocení. Přece o to usiloval už mnoho let" usmívala se zasněně profesorka.

,,Paní profesorko, když je to tedy tak, je to asi nejlepší řešení."

I když jsem si nebyl vůbec jistý, tímto řešením.

,,No a Harry a mě napadlo, to až se vzbudí, že mu toto sdělíš."

,,To nemyslíte vážně, ten mě i v duchu prokleje, poté co vím, co bylo v jeho vzpomínkách."

Což by se mohlo klidně stát.

,,Nemyslím si, Harry, že by to udělal. Dokonce si myslím, že by uvítal vaši tvář víc než mě."

Mě to nepřipadalo jako dobrý nápad.

,,Také by jste měl vrátit jeho vzpomínky, které vám dal, ale to možná později."

Na to jsem jenom přikývl.

,,Jestli je to vše, paní profesorko, měli bychom jít na ošetřovnu."

,,Ne, zdaleka ne, Harry. Dále mu řekni, že byl objeven testament jeho matky a že by se měl ještě dnes objevit notář v této záležitosti. Potom ti musím říct, že na hradě se objevili noví a přitom velice ti známí duchové. Nevím co to způsobilo, jestli magie Bradavic nebo někdo shůry, ale objevil se tu Albus,Remus,Sirius, tvá matka a otec a Tonsková. Není to nádhera" a přímo se blaženě se usmála. Jako když kočka sní kanárka.

,,Cože! A to mi to říkáte až teď. Kde jsou? Chci je vidět."

Začal jsem se co nejrychleji oblíkat do hábitu u mé postele, co to jen šlo.

,,Ne tak rychle, Harry, neboj jsou také na ošetřovně, protože se jich také týká do jisté míry ten testament, stejně tak rodina Malfoyů a zbytek Dursleyů-"

To jsem paní profesorce už, ale skočil do řeči.

,,Jak zbytek Dursleů?" a v duchu jsem doufal, že se nic nestalo tetě Petunii.

,,Bohužel tvůj strýc Vernon, byl zabit při útoku na jejich útočiště, poté co chtěl posekat trávník, protože se mu zdál neudržovaný. Upřímnou soustrast."

Mě v tu spadl obelisk ze srdce, že to nepostihlo tetu nebo bratrance, ale mého strýce idiota.

On si to dokonce snad svým mudlovsky nemožným postojem ke kouzelníkům a snobskou náturou zasloužil.

,, Asi, byste měl už jít. Já dorazím později, jsem z toho celá zmožená a nadmíru unavená" řekla a sedla si do křesla a dala nohy na stůl. To jsem už, ale zavíral dveře od mé ložnice z minulého roku a řítil se na ošetřovnu.