Takže. Tohle je moje první splácanina na fandom Primeval a ship je tu Becker/Conner. Je to infantilní zafidlání, ale mě to přišlo vtipné a odreagovala jsem se tím. Nu, snad se vám to také bude (alespoň trochu) líbit.
Uprostřed dne. Conner stál na prahu jeho bytu uprostřed dne. To samo sobě už bylo zvláštní, i když to není ani tak dlouho, co dostali na zbytek dne volno. Conner uprostřed dne, uprostřed týdne, nikdy do jeho bytu nechodí. Becker se nestačil pomalu ani svléknout a už tu byl, rytmicky bušící na Beckerovy dveře s tím hloupým úsměvem na tváři.
Okamžitě věděl, o co tu šlo. „Ne. O cokoli mě to požádáš, neexistuje řešení, v němž bych vystupoval jako princ na bílém koni." Založil si ruce na hrudi, ačkoli věděl, že na Connera to nezapůsobí ani náhodou. „Koně můžeš vynechat, potřebuju jen tebe… a nějaké tvé zbraně. Možná ještě někoho z tvých podřízených."
Becker pozvedl obočí. „To chceš napadnout malou zemi, že potřebuješ takový arzenál?" zeptal se, možná až příliš hlasitě, podle toho, jak se zatvářila jeho sousedka, co na chodbě zalévala květiny.
Conner si povzdychnul. „Ne, chci převzít vládu nad Londýnem… to je vtip! Potřebuju tvou pomoc… protože Jack prohrál Rexe v pokeru a teď je náš dinosaurus na internetu a je o něj celkem velký zájem. Prosím, příští měsíc budu platit za večeře."
Becker si povzdychnul. „Dva měsíce a za každý přerušený večer zaplatíš navíc. Plus budu požadovat minimální vzdálenost osm metrů od masožravců na další čtvrtletí. Ber nebo nech být." Conner se rozsvítil jako vánoční stromeček. „Díky, díky, díky!" A vlepil mu pusu na pravou tvář. „Pojď zatím dovnitř, zavolám klukům, uvidím, kdo se nechá vyvlíknout ze služby v Arše."
Jsem na něj až příliš měkký, takhle ho rozmazlím, říkal si Becker, ale ten večer byl pro Connera hrdina – což není tak často, ačkoli Becker každý druhý den čelí dinosaurům a jiným potvorám. Ironie, co? Zachrání dinosaura a je hrdina, zabije dinosaura, který podle Connera „Mohl být zvládnut,"… Řekněme, že to není sranda.