Stmívalo se a zimní chlad byl poznat na Sebastianově dechu. Už dvě hodiny ležel na přisunutém stole u okna. Jeho cílem není žádný vysoko postavený muž, ale obyčejný bankovní úředník. Provinil se tím, že neproplatil Jimovi několik šeků. Ano, polovina z nich byla falešných, ale i tak utrpělo Jimovo ego. Než na onoho úředníka poslal Sebastiana, dá se říct, že ho Jim nejdříve 'vydíral'.

Existoval jeden disk, na kterém je úředník v bankovním trezoru s prostitutkou. Poté ji platí za službu sumou z jakéhokoliv sejfu, na který si ukáže. Smůla pro něj.

Sebastian čekal, až se vrátí domů. Měl zacíleno na okno do obývacího pokoje. Když konečně dorazil, vyhýbal se oknu, jako by o Sebastianovi věděl.

Už nějakou dobu se úředník neukázal v žádném z oken celého bytu.

Hlasité sirény a světlo osvětlující ulici Sebastiana překvapily. Před domem úředníka se sjela policie. Sebastian je dobře znal, byli to lidi ze Scotland Yeardu. Když Sebastian zrovna neplnil Jimovy úkoly, tajně pracoval pro Lestrada. O jejich spolupráci nikdo nevěděl.

Sebastian sledoval jak vbíhají do domu, a pak jak se dveře úředníkova bytu rozlétly a všichni policisté vešli dovnitř. Procházeli bytem. Podle jejich výrazu, když vešli do jedné místnosti bez oken, Sebastian poznal, že je tam zřejmě mrtvola jeho cíle.

Sebastian složil zbraň a vytáhl mobil. Vytočil poslední volané a taky jediné číslo.

Jim ležel na posteli a pozoroval strop.

Když se ozval signál, že Jim zvedl mobil, Sebastian nečekal a hned mluvil. „Cíl je pravděpodobně mrtvej. A asi máme problém, objevil se Scotland Yard."

„Cože?! Kdo je mrtvý... Sebastiane, koho jsi zase zabil?" ozval se dívčí vyděšený hlas na druhé straně mobilu.

„Molly? Kde je Jim?" zeptal se zmateně Sebastian.

„Jo, jsem to já." odpověděla. „A pokud jde o Jima.. Myslím, že bys mě..." nestihla to doříct, neboť Sebastian zavěsil.

Zhruba za půl hodiny Sebastian dorazil domů. „Molly! Jime!" volal a procházel všechny místnosti.

Molly se naklonila přes zábradlí schodiště v patře. „Nahoře v ložnici."

Sebastian vyběhl schody. „Co se děje?"

„Podívej se sám." řekla Molly a otevřela dveře.

Jim stále ležel na posteli a díval se na strop.

„Když jsem jako obvykle přišla, myslela jsem, že jste někde spolu, no a pak... pak jsem šla jeho věci uklidit a našla jsem ho tady."

„To je dobrý, Molly. Co se s ním stalo?"

„Nevím, ale teď mě víc zajímá ten, koho jsi zabil." řekla rázně Molly.

„Myslím, že se zítra poznáte." řekl a dlouze se na ni zadíval.

Molly se podívala na Jima. „Vím jen to, že se nemůže hýbat." řekla.

Sebastian sledoval Jima, a pak se podíval na Molly. Odešel do své ložnice, když se vrátil, měl v ruce pouta.

„Sebby, co chceš dělat?" promluvil Jim.

„Ty můžeš mluvit?" řekl pobaveně Sebastian, když Jimovi poutal ruku k posteli. Molly ho nechápavě pozorovala.

„Myslím, že jako malá pomsta to prozatím stačí." řekl Sebastian, když si všiml jejího výrazu.

Molly se podívala na Sebastiana. „Já raději půjdu. Tedy jestli mě už nepotřebujte." řekla a šla ke dveřím.

Sebastian k ní přistoupil. „Jak dlouho myslíš, že takto zůstane?"

Molly se zamyslela. „Nemělo by to trvat dlouho, ale nejsem si jistá, vzhledem k tomu, že nevím, co mu je." řekla nejistě.

„Díky za všechno, Molly." řekl a políbil ji na tvář. „Já se o Jima postarám." dodal s úsměvem.

Když Molly sešla schody, Sebastian se otočil a usmál se.

„Co mi chceš udělat, Sebby?" zeptal se ho Jim.

Sebastian se usmál ještě víc a zabouchl dveře.