Zrovna sypala těstoviny do vroucí vody, když ji pár silných rukou objal kolem pasu a Jack si položil hlavu na její rameno.

Když se dnes ráno konečně vrátila z práce, aby se po několika denní misi vyspala a odpočinula si našla ho sedět před svými dveřmi. Zřejmě ji chtěl překvapit a nepočítal s tím, že by nemusela být doma. Neměla mu to za zlé. Neviděli se dva měsíce. Dva dlouhé měsíce je jeho práce ve Washingtonu a její tady v Coloradu držela od sebe.

Když před půl hodinou odcházela z ložnice, Jack tvrdě spal. Zřejmě však nespal tak tvrdě, jak si myslela. Natočila hlavu a musela se usmát. Ano Jack byl vzhůru, tedy jak se to vezme. Při nejmenším dokázal stát. Oči měl však zavřené a spíš se pohyboval na hranici vědomí.

Zvedla ruku a pohladila ho po tváři „Proč nespíš?"

„Nechala jsi mě tam samotného" zamumlal rozespale.

Sam měla co dělat, aby se nerozesmála. Zmírnila teplotu a následně se mu v náručí otočila. Přitom si všimla, že si zvládl obléct boxerky a košili, tu už ovšem nezvládl zapnout.

„Říkala jsem si, že nám připravím něco k jídlu."

„Hm" zamručel někam do jejího krku.

Nasměrovala ho na židli. Jack se posadil, ale než stihla odstoupit, stáhl si ji k sobě a posadil do klína.

Následně ji pevně objal „Už mě nebaví probouzet se sám. Chybíš mi."

„Ty mě taky" prohrábla mu prsty krátké vlasy „takže co kdybychom se najedli a vrátili se zpátky do postele?"

„Nemám námitek..."

Přerušilo ho otravné vyzvánění mobilního telefonu, které se ozývalo z chodby, kde nechal sako „To snad ne" povzdychl si.

Sam se postavila. Zdá se, že jejich společná dovolená skončila dřív než začala. Jack zamířil ven z kuchyně. Netrvalo dlouho a vyzvánění nahradil jeho vzteklý hlas.

„Co?!"

Sam mezitím zcedila těstoviny.

„To nemyslíte vážně! Víte co znamená slovo dovolená?!"

Povzdychla si. A je to. Tolik k jejich společně strávenému času.

„Vzal jsem si ji, abych měl pokoj od vás!"

Upřímně byla ráda, že není na druhé straně linky.

„Tak vám je to líto! A víte k čemu mi ta vaše lítost je?!"

Následovalo prudké zaklapnutí telefonu a během chvilky stál zcela bdělý Jack O'Neill ve dveřích.

„Dovolená skončila?"

Svezl se na nejbližší židli a telefon hodil na stůl „Je mi to moc líto Sam. Teď to vypadá, že jsem přijel, jen abych se s tebou vyspal."

Přešla k němu, posadila se mu na stehna a vzala jeho obličej do dlaní „Vím, že to tak není."

„Ale..."

„Jacku přestaň. Přijel jsi protože jsi chtěl, abychom byli spolu. Vím to. Jen Letectvo má jiné plány."

„Promiň."

Natáhla se a políbila ho „Vynahradíme si to jindy."

Společně se najedli. Poté se Jack řádně oblékl a přešel do předsíně, kde si začal obouvat boty. Sam stála u skříňky a když se narovnal přešla k němu blíž. Vsunula mu ruku do zadní kapsy kalhot.

„Co to je?" zajímal se, když ucítil, jak mi do ní něco vložila.

„Překvapení" zašeptala mu do ucha „ne až potom" chytla ho za ruku, když se chtěl podívat.

Pousmál se „Vrátím se hned jakmile to bude možné."

Sklonil se a dlouze ji políbil „Miluju tě, Sam."

Nasadil si čepici, popadl svou tašku a vyšel před dům, kde už na něj čekal taxík, který ho měl vzít na letiště.

Teprve v letadle si vzpomněl, na svou kapsu. Mírně se nadzvedl a vsunul ruku do zadní kapsy. Jeho prsty nahmataly malý klíč. Vytáhl ho. Ke klíči, který nepoznával, byl přivázán lístek se vzkazem. Zvědavě kartičku otočil, aby si mohl slova přečíst.

Abys příště nemusel sedět u dveří. Miluju tě.

Usmál se. Schoval klíč od jejího domu do dlaně a pohodlně se opřel do sedadla. Možná, že až se příště vrátí do Colorada už tam taky zůstane.