Nohy běží noční tmou, ach, kam mě dovedou,
Oči zvířat houštinou jen sem tam proniknou,
V roklích, v polích, v houštinách a přes palouky dál,
Měsíc pluje v sítinách, nad hlavou mi stál,
Kam a před kým utíkám, to se sama ptám
Lesní národ svolávám, běžím nevím kam
Dál a pryč a od lidí snad pod Gandalfův plášť
Duše stromů šeptají 'Před kým utíkáš?'
R:
Král Elfů sám číši mi dá,
šťáva je v ní čarovná magická
Královna Mab pádí tmou se svým spřežením
K Titánii Oberon, za ním Puk jak stín
Hobiti jsou ospalí, elfi tančí v tmách.
Kéž by mě tak pozvali, k ohňům na lukách
R:
Král Elfů sám číši mi dá,
šťáva je v ní čarovná, zázračná, tajemná.
R:
Král Elfů sám číši mi dá,
šťáva je v ní čarovná, magická
V nočním lese zakletém smím být znova dítětem
V nočním lese zakletém smím být znova dítětem
V nočním lese zakletém smím být znova dítětem
