Je tma a trochu poprchává, ale Sherlock nevlídnost počasí nevnímá. Skrytý ve stínu pozoruje zářící okna v prvním patře domu před sebou. V jednom z nich postává John a dívá se ven. Nemůže Sherlocka vidět, ale detektiv vidí každý detail Johnovi smutné tváře.
Pak se v okně objeví mladá žena s blond vlasy. V ruce drží sklenku vína. John se na ni podívá a trochu se pousměje. Na ulici není slyšet, co si řekli, ale John se jen víc usmál a vypadá teď mnohem klidněji. Žena ho chytne za ruku, přijde o krůček blíž a John ji letmo políbí.
Sherlock skloní hlavu a se smutným, skoro zoufalým výrazem ve tváři se pomalu vydá pryč.
- - o - -
Když Sherlock dorazí domů, je jeho bratr ještě vzhůru. Mycroftovi stačí jediný pohled, aby mu bylo jasné, kde Sherlock byl.
„Zase jsi byl za Johnem?" prohodí Mycroft klidně a otočí noviny na další list.
„Gratuluji. Kamerový systém očividně funguje." řekne Sherlock trochu naštvaně.
„Nepotřebuji kamery na to, abych tohle poznal. Stačí se na tebe podívat. Takhle zoufalý výraz máš jenom, když se vracíš z Baker Street." prohlásí Mycroft s nezlomnou jistotou v hlase.
„Proč bych měl být zoufalý?" ohradí se Sherlock, i když mu je jasné, že ho Mycroft jen provokuje. „Všechno přece funguje. Nikdo ještě nepřišel na to, že žiju, Moriartyho lidi už jsme v podstatě pochytali a John je se svou přítelkyní očividně šťastný!" naštvaný Sherlock se otočí a chce odejít do své ložnice.
„Ano, John už se začal usmívat." pokýve Mycroft hlavou a skloní noviny, aby na bratra lépe viděl. „Ovšem jeho pohled je pořád smutný. Pořád truchlí."
Sherlock se zastaví a trochu zahambeně skloní hlavu.
„Proč jsi mu nikdy neřekl, co k němu cítíš?" zeptá se Mycroft tiše.
„Co tím chceš říct?" zamračí se Sherlock, ale neotáčí se.
„No tak. Znám tě celý tvůj život. Poznám, když jsi zamilovaný." pousměje se Mycroft.
Sherlock se napůl otočí a podívá se na něj, ale pak se smutným výrazem skloní hlavu.
„Jednou se mě John ptal, jestli mám přítelkyni nebo přítele. Řekl jsem mu, že jsem ženatý se svou prací. Řekl jsem to, protože jsem zpanikařil. Zamiloval jsem se do něj, sotva jsem ho uviděl a ty dotazy mě překvapily, tak-"
„Tak jsi mu řekl to, co platilo do té doby." doplní Mycroft chápavě. „Ale mohl jsi mu to říct i později."
„John se schází s ženami, proč bych mu to teda říkal?" protočí Sherlock oči.
„Protože ho miluješ. A on tebe nejspíš taky."
Sherlock, který chtěl pokračovat do ložnice, se zarazí a šokovaně se na Mycrofta podívá.
„Proč myslíš, že všichni věřili tomu, že spolu něco máte? Protože viděli, jak se jeden na druhého díváte." řekne Mycroft na vysvětlenou.
Sherlock se na svého bratra nechápavě dívá.
„Možná je na čase, aby se Sherlock Holmes vrátil domů. Svůj úkol už jsi přece splnil."
Sherlock se na něj dívá, pohled naprosto nečitelný, načež se beze slova vydá pryč.
Mycroft znovu roztáhne noviny, ale nečte. Jen na stránky hledí a přemyšlí.
Nikdy to Sherlockovi neřekl, tehdy by to zničilo všechny jejich plány a později si řekl, že by se to Sherlock měl dovědět raději přímo od Johna.
Mycroftovi je naprosto jasné, jak hluboké city John k Sherlockovi chová bez ohledu na to, s kým se schází. V den, kdy Sherlock skočil, pokusil se John o sebevraždu. Mycroft si mohl jen gratulovat, že nechal byt na Baker Street prošpikovat kamerami, protože bez nich by mezi nimi John Watson už nebyl. Vykrvácel by s podřezanými zápěstími. Mycroftovi dalo práci Johna přesvědčit, aby to nevzdával, ale nakonec se to povedlo.
Stejně jako byl Sherlock ochotný se pro Johna zabít, stejně tak byl John ochotný pro něj zemřít.
„Jako Romeo a Julie." zešeptá Mycroft tiše a složí noviny. Už je vážně pozdě. Měl by jít spát.