Bylo krásně jako v létě, přestože byl podzim a toho využila i trojice přátel, posedávajících u stromu na louce.
„Letos bude boží rok," radoval se zrzek.
„To je pravda máme spoustu volného času," přitakal Harry.
„To proto že se budeme muset víc učit," zvýšila hlas dívka s neposednými hnědými vlasy.
Patřila mezi nejchytřejší v ročníku.Ráda si četla a učila se.I kluci z Bradavic si začali všímat že se přes léto změ í vždy neposedné vlasy byly stálé dlouhé, ale né střapaté jako í se proměnily v dlouhé a jemné vlnky.I její postava nebyla tak dětská jako do nedávná.Měla větší prsa a krásné boky.Z Hermiony Grangerové se stávala sexy ženská.Jediný kdo si toho nevšímal byli její dva kamarádi.
„Hermiono, proč nám to musíš připomínat," rozčiloval se Ron, Harry se jen usmíval.
Kamarádka se zamračila: „To proto, že vás mám ráda kluci."
Harry s Ronem se usmáli a objali se, dnešek patřil ke dnům na který se bude dlouho a krásně vzpomínat.
Bohužel to co je moc hezký se nějak zkazit prostě musí.
„Tamhle jde Malfoy," ukázal Ron na přibližujícího se blonďáka.
„Ale to vypadá, že jde za námi," divila se Mia.
„Je to Malfoy, co od něj čekat, určitě nás jde vyprovokovat," mračil se Ron.
Tohle se Hermioně nezdálo.
„Ale přece by za námi nechodil jen aby nás provokoval," divila se.
Malfoy se přibližoval suverénně k nim.Šel po trávě a zastavil se až před nimi.
„Co tu chceš Malfoyi?" odplivl si Ron.
Malfoy se škodolibě usmál: „Od tebe naštěstí nic Weasley."
Ron už se chystal na Malfoye zaútočit, Hermiona s Harrym ho naštěstí chytli každý za jednu ruku, aby na něj nevyskočil.
„Vlastně Weasley, ty jsi jedinej od koho nic nechci," zasmál se blonďák.
Ron byl úplně rudý, Hermiona s Harrym ho však stále pevně drželi.
„Chce s námi mluvit Brumbál," řekl blonďák „a s tebou ne Weasley," dodal když spatřil Ronovo zvědavý výraz.
Ronův vzteklý obličej teď vystřídalo překvapení, Hermiona přemýšlela co by Brumbál mohl chtít a hlavně proč posílá Malfoye.
„Tak teda půjdeme ne?" Vzpamatoval se první Harry.
„Trefa Pottere," řekl Malfoy.
„Ale proč nemůžu jít s vámi?" nechápal Ron.
„Nevím Rone, za chvíli se zase sejdeme,ale teď jdeme s Harrym k Brumbálovi," řekla pevně, nechala tam Rona zmateně stát a následovali Malfoye zpět do hradu.
Po cestě potkávali spoustu studentských skupinek zabraných do své konverzace, zastavili až až před vstupem do ředitelovy pracovny, Malfoy s klidem řekl heslo „Čokoládové žabky" a už stoupali po schodech nahoru, Harry natáhl ruku ke dveřím, ale Malfoy ho odstrčil.
„Au," zaskučel Harry, ale Draco si ho nevšímal a zaklepal na dveře.
Ozvalo se „Dále" a Malfoy následován Harrym a Hermionou vešel dovnitř.
Pracovna se zdála být stejná jako vždy, až na jednu změ zemi ležely ěnili si nechápavé pohledy, než si konečně všimli Brumbála sedícího s milým úsměvem v křesle.
„Dobrý den, pane," pozdravili.
Brumbál se na ně usmál.„Vítejte, a posaďte se,"rukou ukázal na křesla naproti od něho, Hermiona a Harry se posadili a Malfoy zůstal stát, vyrušilo je zaklepání na dveře.
„Kdo to může být?" šeptal Harry Hermioně.
„Nevím, uvidíme," odvětila Kamarádka.
Ředitel v klidu řekl dále a do dveří vstoupila Ginny Weasleyová.
Mia pohlédla na Harryho a z jeho výrazu dokázala vyčíst, že je stejně zmatený jako ona.
„Dobrý den," pozdravila Ginny a zamířila blíže k a Ginny si vyměnili úsměvy.A Harry se postavil a stále s úsměvem pustil Ginny si sednout.
„Děkuju," usmála se Ginny a Harrymu zrudly tváře.
„Tak k tomu proč tady jste," řekl Brumbál a prohlídnul si je.
„Pane můžu se na něco zeptat?" skočil mu do proslovu Harry.
„Ale samozřejmě, ptej se," řekl klidně ředitel.
Harry nejistě pohledl na kufry ležící na zemi. „Čí jsou ty kufry?" vyklopil nakonec.
Brumbál se tvářil potěšeně, „To je právě to co jsem vám chtěl říct, ty kufry jsou vaše."
Všichni čtyři si vyměňovali překvapené pohledy.
„Naše?Copak mi někam jedeme?" řekla nejistě Hermiona.
Ředitel se usmál. „Ano pojedete 53 let do minulosti."
„Cože?" vyhrkli najednou všichni.
„A vaším úkolem bude zabránit Tomu Raddleovi, aby se stál Voldemortem," řekl Brumbál jako by říkal počasí.
„A kdy odjíždíme?" zajímala se Hermiona, která se vzpamatovala z nich nejvíc.
„Za pár minut," usmál se Brumbál.Všiml si, že se tváří překvapeně a pokračoval. „Pana Weasleyho jsem se rozhodl nevzít, protože víte, že neumí udržet tajemství a nejspíš by se nějak prořekl."
„Ano to samozřejmě víme," řekl Draco zlomyslně.Hermiona po něm vrhala nenávistný pohledy.
„A než na to zapomenu budeme vám muset změnit jména," mrknul na ně.
„Slečno Weasleyová," ukázal na Ginny, „Vy se budete jmenovat normálně Ginny, akorát příjmení vám změníme na že se budete jmenovat Ginny White."
„Vy pane Malfoyi," podíval se na Draca, „Vy se budete jmenovat Dereck se slečnou Weasleyovou budete dělat sourozence."
„To rozhodně ne, já se svého jména nevzdám a rozhodně nebudu dělat sourozence zrovna jí," odplivl si Malfoy.
„Budete muset, protože v té době tam studoval váš dědeček a to byste měl velké problémy." Poučil ho Ředitel, Malfoy asi souhlasil že má pravdu a proto mlčel a už raději nic neříkal, stejně by mu to neprošlo.
Brumbál stočil pohled na Harryho. „Vy se budete jmenovat Henry Smith," řekl chlapci, který se s tím zdál být smířený a pouze přikývl hlavou. „A slečna Grangerová, vám nebude potřeba měnit jméno, vy tam žádné předky mít nebudete."
„Tak a nyní si vezměte každý svůj kufr a lektvar," Brumbál ukázal na stůl kde ležely 4 lahvičky naplněné fialovým lektvarem. „A ten lektvar potom vypijete," pokračoval a přešel k Hermioně a dal jí do ruky papírek.
„Tento papír předáte mému minulému já, které bude vědět co dál. za ním půjdete jako první, jasné?"
Všichni hromadně přikývli a vzali si kufry a vypili lektvar, nechutnal dobře za chvíli se pracovna začala točit dokola a pak už jen padala tmou do neznáma.
