Ulice podhorského města Erebor jsou už od rána plné ruchu a života. Vždyť zítra začínají oslavy založení města a přípravy vrcholí. Je však ještě třeba nazdobit ulice a náměstí, začít s přípravami jídel, ujistit se, že nechybí nic k zítřejším soutěžím a- No je toho ještě spousta, co musí lidé, trpaslíci a hobiti tohoto města přichystat.

Jediný, kdo vypadá, že se ho nadšené přípravy netýkají, je mladá hobitka s kaštanovými vlasy, která s nosem zabořeným do útlé knížky prochází ulicí. Jmenuje se Bilbo Pytlíková a bydlí sama na kraji města v noře nazvané Dno pytle.

Bilbo je vlastně něco jako místní kuriozita – přátelí se s podivínským čarodějem Gandalfem, který k ní vodí na návštěvy elfy i podivné lidi, je to vášnivá čtenářka hlavně elfí poezie a často mluví o věcech, které ostatním nedávají smysl. Nebo jim spíš nedává smysl, proč by nad něčím takovým vůbec měli uvažovat. Bilbo se proto občas stává terčem hloupých vtipů, hlavně ze strany některých trpaslíků. Je ovšem pravda, že jim při hádkách Bilbo nezůstává ničím dlužna.

„Ahoj, Bilbo." ozve se před dívkou veselý hlas.

Hobitka se zarazí a přes okraj knihy se podezíravě podívá na malého blonďatého trpaslíka před sebou.

„Kde máš bratra?" zeptá se Bilbo podezíravě.

„Je s Thorinem, pomáhá mu chystat terče na lukostřelbu." povídá Fili klidně.

„Když jsi tohle tvrdil naposledy, stál Kili za mnou a zvedal mi sukni." zamračí se Bilbo. „Jestli to zase udělá, postarám se, aby vám máma znovu nařezala. A tentokrát před všemi trpaslíky."

„To bys neudělala." řekne Fili, ale nezní to moc jistě. Když se Bilbo rozčílí, netroufne si na ni ani Thorin.

„Jestli mi něco provedete, tak to udělám." varuje ho Bilbo.

„Ahoj, Bilbo!" zahlaholí další trpasličí kluk, tentokráte s tmavými vlasy, který k nim přibíhá. „Půjdeš zítra na tancovačku? Thorina by to zajímalo, chtěl by s tebou tančit." povídá kluk nahlas, až se lidi otáčejí.

„Tos neměl vykecat." pleskne ho jeho bratr po hlavě. „Měli jsme se jenom zeptat, jestli příjde, ne, že to chce vědět strýček." napomíná ho Fili.

„Přestaň mě mlátit!" rozkřikne se Kili a vzápětí se dva trpaslíci začnou rvát.

Bilbo na ně chvíli hledí, pak si jen povzdechne, obejde si je a pokračuje v četbě i chůzi.

Má namířeno do malého knihkupectví, kde si objednává knížky. Majitelem je pan Ori, což je trpaslík, který se podle Bilbo trochu minul rasou. Je to jediný trpaslík, kterého hobitka zná, který nejen že vlastní a čte knihy, ale také je píše, sparvuje, občas ilustruje a dokonce má v oblibě elfské autory. Trpaslík, který má rád cokoliv elfského, je unikát. Ale pan Ori je skvělý. Slíbil Bilbo, že jí sežene knihu o historii Gondoru od Peregrina Brala. A dneska by kniha měla dorazit.

„Dobré ráno." pozdraví Bilbo, když vejde do knihkupectví.

„Á, dobré ráno, Bilbo." usměje se trpaslík s lysinou na hlavě. „Jste tu brzo."

„Nemohla jsem dospat." usměje se Bilbo. „Už přišla?"

„Ano, mám ji tady." přikývne Ori s úsměvem a zpod pultu vytáhne malý balíček.

Bilbo se musí držet, aby mu balíček nevytrhla z ruk. Konečně nová kniha. Nevadí jí číst knihy opakovaně, ale přece jen, nová kniha je nová kniha.

„Doufám, že pro samé čtení nezapomenete na oslavy." povídá Ori, když jí rozbalenou knihu předá.

„Nebojte se, určitě příjdu." usměje se Bilbo s pohledem upřeným na přebal knihy, ale pak zvedne hlavu a vesele se na trpaslíka podívá. „Přivedu hosta a atrakci v jednom. Gandalf slíbil, že přijede a předvede ohňostroj. To si nemíním nechat ujít."

„Gandalfův ohňostroj? To nesmím chybět." pokýve Ori hlavou.

„Děkuji za tu knihu." řekne Bilbo, než vyrazí ke dveřím.

„Není za co děkovat, vždyť jste si za ni zaplatila."

„To nevadí, stejně děkuju." usměje se Bilbo na trpaslíka, než vyjde na ulici.

Už se nemůže dočkat, až dorazí domů. Měla by si uvařit oběd a možná něco upéct, když má přijet Gandalf, ale to počká. Je teprve ráno a čaroděj dorazí až odpoledne. Bude dost času knihou alespoň prolistovat. Dějiny Gondoru a jeho králů. Už se nemůže dočkat.

Ze zasnění jí vytrhne náraz do něčích zad. Přesněji do zad černovlasého trpaslíka.

„Ahoj, Bilbo." ozve se dvojhlasně od Kiliho a Filiho. Oba mají plné náruče barených fáborků a vlaječek a tváří se docela vesele na to, že se před chvíli porvali.

„Ahoj, vy tři." pousměje se Bilbo. S novou knihou pod paží ji nemůžou vytočit ani tihle dva kluci a jejich nezodpovědný strýček Thorin, který momentálně postává u vozíku plného slámových terčů pro luky.

„Takže vážně budeš dělat lukostřelbu?" diví se Bilbo. „Já myslela, že budeš zase u kovárny."

„Tu má letos na starosti Bofur." pokrčí Thorin rameny.

„Já budu taky soutěžit." hlásí se Kili hned.

„Tak to doufám, že vyhraješ. Ale co když příjdou i elfové? Ti prý jsou s lukem nejlepší." zeptá se Bilbo zvědavě.

„Pche, elfové." mávne Fili rukou, přičemž málem pustí svůj náklad a postaví se těsně vedle bratra. „S těma si my dva poradíme levou zadní."

„A ty budeš taky soutěžit?" zeptá se Thorin zvědavě.

„Zkusím obhájit své prvenství v hodu." pousměje se Bilbo.

„Tak tady jste." ozve se vedle nich, když ke skupince dorazí Balin. „Já čekám na terče a fáborky a vy tady zatím pletete Bilbo hlavu."

„Co?!" vyhrknou Thorin i Bilbo zaráz a trochu zčervenají.

„Já tady nikomu hlavu nemotám." brání se Thorin, čímž si od Balina vyslouží pohled jasně vyjadřující slova 'a to chceš nakecat komu?'

„Pojďte, kluci, vyznačíme dráhu." obrátí se Balin na sourozence a vydá se pryč.

Thorin se naprosto úmyslně vyhne zvědavému pohledu malé hobitky a s naštvaným výrazem ve tváři vyrazí za ostatními.

Bilbo jen pokrčí rameny a pokračuje domů.

Thorinovo chování ji ani moc nepřekvapuje. Je stejné už od chvíle, kdy nastoupili do stejné třídy ve škole. Většinou se dohadují, občas si spolu i promluví a kdykoliv příjde někdo třetí, začne se Thorin chovat jako pako. Ale co čekat. Je to trpaslík.