Autorská poznámka

Zdravím přátele Star Wars.

Ačkoli nejsem příliš fanoušek alternativních vesmírů, zdá se, že moje mysl udělala u SW výjimku. Příběh, který nyní budete číst je AU, dějově zasazený tři roky po událostech Návratu Jediho.

Zatím si nejsem jistá kam ten příběh povede, pokud vůbec někam povede. Prostě se mi v hlavě zjevil kousek konverzace a najednou jsem seděla a psala.

Dejte mi vědět, jak se Vám to zdá, nebo nezdá. Budu vděčná za každý komentář!

Ať Vás provází Síla!

Kapitola I.

„Klid Žvejkale! Říkám ti že hypermotor je v pořádku!"

Han se otočil na svého společníka, který stále dával najevo svůj neklid. Žvejkal už po čtvrté přišel ze strojovny zpět do kabiny aby upozornil Hana že něco není v pořádku. Hypermotor se přehříval a pro Žvejkův citlivý čumák to začínalo poněkud smrdět. Když se chtěl otočil na svou pátou cestu do strojovny, Han ho zastavil: „Hele, kámo. Chceš urazit práci princezniných techniků?" Přitom se podíval na Leiu, která seděla vedle něj. Ta pouze obrátila oči v sloup a opřela se loktem o palubní desku.

Po chvíli se celá loď začala třást a Hanův klid byl rázem ta tam. „Co to sakra...?" zmáčkl několik tlačítek na řídícím panelu a začínalo blikat stále více kontrolek.

„Jsi si jistá že to opravili?" zeptal se Lei, zatím co sledoval údaje na palubním počítači. Než stačila otevřít pusu, vypadli z hyperprostoru. Neuběhla ani vteřina mezi tím, kdy se velmi blízko před nimi ocitla věž imperiálního křižníku a kdy Han zvedl loď do kolmé polohy. Okamžitě se vyřítili nahoru a těsně minuli řídící věž. Křižník zůstal za jejich zády a vysokou rychlostí se řítili do prázdna. Nikdo se nestačil vzpamatovat z otřesu, když je zasáhly první rány. Han zvýšil rychlost aby byli co nejrychleji z dosahu.

„Převést energii do zadního štítu, hned." vyštěkl na Leiu a ta okamžitě poslechla. Několik dalších ran do zadku cítili ale štít vydržel. Po chvíli se ocitli pryč z dosahu palby a Han obrátil loď aby viděl, kdo proti nim stojí.

„Žvejku k dělu!" vyslal rozkaz během otočky lodi a pak ho okamžitě stáhl: „Ne počkej!"

Žvejkal se zarazil a podíval se ven z kabiny. Nikdo je nepronásledoval ale nedaleko od nich probíhala bitva. Několik hodně starých stíhaček typu N-1 Starfighter střílelo na Imperiální křižník ve snaze ubránit větší loď mezi nimi.

„Sakra, to je ale vrak." pronesl Han na konto stříbrné lodi typu Nubian.

„To je loď královského typu. V takové se za Staré Republiky převáželi monarchové" řekla Leia užasle.

Žvejkal zabručel.

„Jasně Žvejku, pravda. Rychle odsud než si nás všimne Impérium."

„Ne, počkejte! Může to být někdo důležitý." ozvala se Leia.

Han obrátil oči v sloup a hlasitě vydechl. „Skutečně? Vaše blahorodí? Takže teď máme udělat co?"

Leia ho přejela ledovým pohledem: „Pomoct jim, samozřejmě."

„Jestli sis toho nevšimla, máme tady trochu problém s hypermotorem. I kdybychom měli možnost přestřílet křižník, nedostaneme se odsud pryč."

Zatím co se Han a Leia hádali, Žvejkal sledoval bitvu. Imperiální křižník ničil jednu stíhačku po druhé, až zbyla pouze jedna jediná a starý Nubian. Další zásah Nubian zničil. Mohutná exploze vytrhla Hana a Leiu z hádky.

„Dobrá, teď už je vážně čas zmizet." Han vzal do ruky knipl a otočil loď opačným směrem.

„Soustřeď se. Zhluboka se nadechni." instruoval Luke jednoho ze svých mladých žáků. Kudrnatý kluk vypadal že svůj boj každou chvíli vzdá ale nakonec poslechl svého mistra. Nadechl se, dlouze vydechl a poté natáhl ruku před sebe. Kousek před ním stál stůl s dětským míčem. Chlapcovým úkolem bylo přimět ho vznést se.

Chlapec se soustředil tak, až se mu chvěli konečky prstů. Přes víčka zavřených očí bylo vidět jak mu kmitají panenky. Malý míč se zachvěl a začal se po stole kutálet. Během chvíle dorazil k jeho okraji a spadl na zem. Rána vytrhla chlapce ze soustředění a smutně svěsil ramena.

„Nedokážu to."

Luke ho poplácal po rameni. „Chce to tréning Kerene. Uvidíš, že se ti to brzy podaří."

Luke poslal chlapce posadit se mezi ostatní. Jeho šest žáků sedělo na židlích v půl kruhu a pozorovalo svého mistra.

„Pamatujte si, Síla je všude kolem vás. Jediné co musíte udělat, je vnímat ji, pustit ji k sobě a poté se ji naučit ovládnout." s těmi slovy se začala polovina věcí v místnosti vznášet. Luke se už nemusel příliš soustředit aby dokázal přimět věci létat. Mladší žáci, kteří zatím umění levitace neovládali, byli užaslí schopnostmi svého mistra. Naproti tomu tři starší, kterým už bylo šestnáct let se na sebe zašklebili.

„Předvádí se." zašeptal jeden z nich směrem ke svému kamarádovi. Ten se ušklíbl.

Luke tu poznámku samozřejmě slyšel. Pomalu položil všechny levitující předměty na své místo.

„Dnešní hodina je u konce. Zítra se sejdeme opět ve stejnou dobu."

Jeho šest žáků se okamžitě zvedlo a zamířili ke dveřím ve kterých stál Lando. Stál tam už delší dobu a pozoroval jak se hodina vyvine. Když byli všichni učedníci pryč, zavřel dveře a sedl si na jednu z uvolněných židlí.

„Měl bys mladší a starší oddělit."

Luke přešel ke spadlému míči a dal jej zpět na stůl. „Uvažoval sem o tom."

„Ti starší chlapci k Tobě nemají moc velkou úctu a nebylo by dobré kdyby se tomu naučili i ti mladší." poučoval Lando.

„Já vím."

Luke byl poněkud podrážděný. Celý jeho sen o obnovení akademie rytířů Jedi se rozplynul během několika prvních dnů na Corusantu. Nový senát nechtěl a vlastně ani nemohl vynaložit prostředky na obnovu akademie ani na hledání vhodných adeptů. I když Luke cítil že se síla v galaxii pomalu probouzí k životu, měl jen omezené možnosti s hledáním nadaných dětí. Během tří let jich našel šest. Tři starší chlapci, byli obyvatelé Corusantu, kteří jako děti experimentovali s používáním vesmírné Síly. Používali ji na vykrádání obchodů. I když se Lukovi podařilo přesvědčit je o vyšším účelu Síly a začali se u něj učit, jistá vzdorovitost jim zůstala. A s věkem to bylo čím dál horší.

„Potřeboval bych více času a větší prostor na tréning." konstatoval Luke a posadil se naproti Landa.

„Myslím, že bys měl požádat Leiu aby tě uvolnila z politických záležitostí. Měl bys více času na své žáky."

„A umřel bych hlady."

„Možná by sis za ty hodiny měl nechat platit. Dal by se z toho udělat slušný byznys."

Lukovo obočí vystřelilo nahoru. „Ne." pronesl chladně a vyšel z bytu do koridoru chodby. Lando pospíchal za ním.

„Luku poslouchej mě. I když dokážeš tyto děti vycvičit a ty poté vycvičí další, desítky let Vás nebude dost na ochranu Nové Republiky. Kdybychom vyhlásili, že Luke Skywalker hledá adepty na rytíře Jedi, určitě by se našlo mnoho bohatých tatíků kteří chtějí mít ze svých synků hrdiny."

Luke se otočil na podpatku a Lando do něj málem vrazil. „Síla si sama vybírá, ke komu přijde, Lando. Já tomu nemůžu pomoct."

„Já vím, já vím. Ale alespoň vybírat poplatek za talentové zkoušky, nebo tak něco."

Luke se opět dal do pohybu a mířil chodbou pryč.

„Ne!" ozvalo se, než zatočil do jiného koridoru.

„Skutečně nevím, co tvoji přátelé s tím hypermotorem dělali. Zdá se, že neopravili vůbec nic."

Han stál ve dveřích kabiny, opřený loktem o jejich rám,zatím co Leia zkoumala data v palubním počítači.

„Promiň, příště jim budu stát za zády a kontrolovat každý krok." odsekla.

Han sundal ruku z rámu dveří a šel se usadit se do křesla vedle ní. Ani se na něj nepodívala. Vzal její ruku do svých a přinutil ji podívat se mu do očí. „Co se děje?"

Leia po chvíli pohled stočila zpět k počítači. „Já... já nevím."

„Ale víš. Jen mi to nechceš říct."

Leia vstala. Han viděl v jejím obličeji jak těžce hledá slova. „V poslední době, se jen hádáme Hane."

Okamžitě litoval, že se vůbec na něco zeptal. „Hádali sme se vždycky."

„Tohle je jiné." odvětila a Han věděl, že má pravdu. Jejich vztah teď trval něco přes tři roky. Tři roky od pádu Imperátora, tři roky od smrti Dartha Vadera a tři roky od začátku jejich oficiálního vztahu. Ze začátku to bylo dobré. Hádky často končili polibky, nebo ještě lépe ale v poslední době byli jejich poznámky více kousavé a každá hádka bolela.

„Možná jen potřebujeme dovolenou. Podívej..." Han vstal a objal Leiu kolem ramen. „...až se vrátíme na Coruscant, řekneš prostě svým zástupcům a že si bereš pár měsíců dovolené a …."

„Pár měsíců?!" vytrhla se mu ze sevření. „Jak bych asi tak mohla být pryč pár měsíců. Od doby co byla založena Nová republika jsem měla volno sotva dva dny."

„Vidíš, to je přesně ono! Jsi přepracovaná! Potřebuješ trochu uvolnit."

Podtext, který Han zdůraznil pod poslední větou, byl tak čitelný až se Lei udělalo špatně. Chtěla mu vyštěknout do tváře něco o nadržených pašeráckých psech ale donutila se ke klidu.

„Až se vrátíme na Coruscant, čeká nás jednání s vládci planet systému Netor a tento systém nutně potřebujeme."

Han jen mávl rukou a odešel pryč. Leia v tu chvíli věděla přesně, kde je problém: Jeden s druhým ztráceli trpělivost.

„Rytíři Jedi po tisíce let chránili mír ve Staré Republice. Síla je součástí tohoto vesmíru, nemůžete ji jen tak ignorovat." Luke emotivně odporoval kancléři Firelovi, který pokojně seděl ve svém křesle.

„Nehodláme Sílu ignorovat, mistře Skywalkere. Jen si myslíme že by bylo moudré počkat, než si Coruscantští opět zvyknou na přítomnost Jediů ve městě."

„Jak si na ni mohou zvyknout? Když tu žádní Jediové kromě mě a mé sestry nejsou?" Lukův tón byl stále ostřejší.

„Vzpomínáte si, jak na Vás reagovali když jste poprvé přišel na Coruscant? Pokud si dobře vzpomínám bylo více než 20 pokusů Vás zabít nehledě na to, že je stále vypsaná odměna na Vaši hlavu."

„Ale nic se mi nestalo. A ani nestane, pokud se Vy postavíte za obnovení řádu."

„To nemohu udělat. Nová Republika je stále příliš křehká."

Luke přišel blíže ke kancléřovu stolu a opřel se o opěradlo židle, která stála před ním.

„Síla se probouzí. Cítím její přítomnost stále silněji. Pokud se někde narodí dítě s přirozenou Silou a já ho nenajdu, může se lehce dostat do područí Temné strany."

„Nebuďte tak pesimistický, Skywalkere. Temnou stranu jste přece zničil Vy sám. Vader a Imperátor jsou po smrti, není žádný další Sith."

„Pokud existuje dobro, existuje i zlo. Dříve nebo později nějaký Sith povstane, tím si buďte jistý."

Kancléř vstal a přešel k Lukovi. Když stáli naproti sobě, kancléřův výraz poněkud roztál.

„Rád bych Vám pomohl, Luku. Ale moje pozice je příliš nestabilní pro taková rozhodnutí."

„Můžete alespoň vyhlásit nové hlasování v senátu."

„Většinu potřebnou pro souhlas stejně nezískáte dokud nemáte peníze. Musí za vámi stát někdo mocný a pokud možno i bohatý."

„Oslovil jsem už půlku galaxie..." povzdechl si Luke.

Kancléř přešel k oknu a chvíli tiše pozoroval hemžení na Coruscantu.

„Příští týden má Vaše sestra v plánu jednání s vládci systému Netor..." kancléř se obrátil zpět k Lukovi „... jedná se velmi bohatý sektor. Jeden z mála které si Impérium nikdy nepodmanilo. Jsou naprosto nezávislí. Možná se Vám podaří přesvědčit je."

Luke zakroutil hlavou. „Leia nevěří že se přidají k Republice. Jak jste sám řekl, jsou zcela nezávislí. Nepotřebují Republiku."

„Nemluvím o jejich připojení k Republice." konstatoval kancléř a opět se posadil do svého křesla. Rukou pobídl Luka aby se posadil naproti němu. Uposlechl.

„Během vzestupu Impéria byli vládci systému Netor jedni z mála kteří nevěřili ve zradu Jedijského řádu. Dokonce existují zprávy o tom, že se na jejich planetách ukrývali přeživší Jediové."

Luke zůstal hledět jako opařený a kancléř zvedl obočí. „Nikdy jste o tom neslyšel?"

„Ne, pane."

„Dobrá. Navrhuji abyste se svou sestrou vymysleli dobrou strategii jednání. Možná se Vám nepodaří získat je pro Republiku, ale obnovení řádu Jediů, by podpořit mohli."

Luke přikývl.

Uplynulo několik hodin, než se Han opět objevil v kabině. Tentokrát v doprovodu Žvejkala. „Neopravíme to..." konstatoval a posadil se „... ne bez náhradních dílů."

Leia se zadívala do palubního počítače. Strávila několik hodin zkoumáním dat z okolních systémů.

„Alespoň vím, kde jsme." ukázala na data v počítači a Han se nahnul, aby lépe viděl.

„Území Impéria, no výborně."

„Ano."

„To není dobré. Na Imperiálních državách nám nikdo součástky jen tak neprodá."

„Možná..."

Han se pozastavil nad jejím záhadným tónem.

„Dobrá, princezno, co máš v plánu?"

Leia si dala chvíli na čas s odpovědí a neodtrhla oči od zeleno-modré planety která vyskočila na displeji: „Necelý parsek odsud je planeta Naboo."

Žvejkal zařval a Han zvedl obočí. „Podle Žvejka to byla domovská planeta Vadera."

Leia se otočila k nim. „Ne. Byla to domovská planeta mé matky."

Luke strávil zbytek dne vyhledáváním v Coruscantské databázi. Chtěl vědět co nejvíce o systému Netor, jeho vládcích a jejich zvláštní loajalitě vůči řádu Jediů. Jenže veškeré užitečné informace které nacházel pocházeli z doby před vzestupem Impéria. Přečetl si toho dost o jednotlivých planetách systému, o jejich historii i politice, ale když konečně narazil na články mladšího data, pocházející z dob Impéria, bylo jasné, že jim nemůže příliš věřit. Systém Netor v nich byl označen za nepřítele Impéria a byl jedním z nejčastějších cílů očerňování. Žádná zmínka nebyla zcela objektivní.

Když se Luke od článků konečně odtrhl, byla už dávno tma. Sám byl překvapen, jak ho toto téma zaujalo. Většinou čtením tolik času netrávil. Protřel si oči, těžce vydechl a zavřel všechny aplikace v počítači. Pro jistotu vymazal vyhledávací paměť zařízení, aby nikdo po něm nezjistil, co vlastně hledal. Vzhledem k pokročilosti technologie to bylo zcela zbytečné opatření, ale on se cítil bezpečněji. Byl to jeden z jeho rituálů. Uklidňoval se tím, že obyvatelé Coruscantu jsou příliš šetřiví na to, aby si najali droida, který by vymazané informace dokázal obnovit.

Po návratu do svého bytu si uvařil čaj a sedl si k oknu. Coruscant nikdy nespal. Chvíli pozoroval světla poletující venku a usrkával svého čaje. Poté ho odložil a sedl si do meditační polohy.

„Vyčisti svou mysl, Luku..." mluvil v duchu sám k sobě. „... k této misi musíš přistupovat s čistým vědomím."

Aniž by si to uvědomil, jeho stav hluboké meditace, přešel ve stav hlubokého spánku.

„Planeta její matky..." vyštěkl Han ke Žvejkovi zatím co podsvětelnou rychlostí mířili k Naboo. „... co vůbec čeká že tam najde?"

Žvejkal zabručel.

„To víš že jo, rodinné přátele. Tu planetu zabral sám Vader. Všichni přátelé té rodiny budou dávno po smrti."

Han se raději otočil do chodby, aby se ujistil, že Leia není nikde v doslechu. „Víš Žvejku, celá ta záležitost s tím že Vader byl otec Luka a Lei, je zvláštní. Ne vážně. Dokážeš si představit jak ten mechaňák sbalí holku?"

Chewie vydal něco jako smích.

„Ty si myslíš že mohl někdy vypadat dobře? Pochybuju."

Poté oba zpozorněli. Přilétali k místu, kde se dříve odehrála bitva. V prostoru létaly kusy stíhaček a po křižníku nebylo ani stopy.

„Máme štěstí. Tentokrát asi šli po nějaké větší rybě." konstatoval Han a prohlížel si trosky.

„Dobrá Žvejku, obletíme to."

V tom se na displayi objevila zpráva od palubního počítače. Žvejkal zprávu přečetl.

„Jak, že detekuje známky života?" zeptal se Han.

Zabručení.

„To jsem pochopil že to asi někdo přežil, ale proč nám to říká?"

„Nařídila jsem mu to." ozvala se Leia, která už stála za nimi.

„Žvejku, dokážeš toho přeživšího najít?"

„Co?" ozval se Han.

Žvejk zabručel pozitivní odpověď a začal nastavovat kurz v palubním počítači.

„Leio, tohle není záchranná mise." otočil se na ni Han.

„Pokud někoho zachráníme, snadněji si uděláme přátele."

Musel uznat že to mělo logiku.

„A když to bude nepřítel?"

„Zastřelíš ho." řekla Leia.

Tak co si myslíte? Je to hloupost? Mám pokračovat? Zajímá Vás, co by mohlo být dál?