Uhura by ze všeho nejraději vlezla do sprchy, smyla ze sebe celý tenhle den, padla do postele a probudila se až večer, kdy by se najedla a znovu upadla do kómatu. Tak vyčerpaně se cítí. Jenže to nepůjde, protože je zkouškové období a to znamená nulové šance na odpočinek.

A zítra další test, tentokráte pro změnu písemný a ne poslech, ale pro jednou je za to Uhura ráda. Za poslední týden už odposlouchala tolik signálů v různých jazycích, přízvucích a nářečích a s různými kvalitami zvuku, že má pocit, že jí upadnou uši. Jenže pokud chce být nejlepší a sloužit na lodi jako je třeba U.S.S. Enterprise, pak nesmí polevit. Což znamená jen rychlou sprchu a další noc strávenou nad učebnicemi a zvukovými záznamy.

Hurá.

Provoz kolem akademie naštěstí není tak strašný, aby ji ještě mohla rozčílit zácpa nebo něco podobného, tudíž se na kolej a na pokoj dostane bez nějakého zpoždění. Její spolubydlící by tam už měla být.

„Ahoj," pozdraví Uhura s drobným úsměvem svou kamarádku s jasně zelenou kůží, kterou ta momentálně vystavuje skoro v celé kráse, protože je oblečená jen do spodního prádla. Ovšem to Uhuru nemůže nijak překvapit. Její drahá spolubydlící je poněkud promiskuitní, takže už Uhura viděla věci, které nikdy vidět nechtěla. Spodní prádlo je úplně normální věc.

„Nazdar," protáhne Gaila lenivě a přetočí se na břicho.

„Jak bylo ve škole?" zeptá se Uhura, zatímco odhazuje tašku na postel.

„Jo, docela fajn," mávne Gaila bez zájmu rukou. „A co ty? Jsi tu docela brzo."

„Nejsem tu brzo. Jsem tu na čas," protočí Uhura oči.

„Takže už tu zůstaneš? Žádné plány jít ven?"

Uhura se zarazí uprostřed pohybu, kterým si chtěla vysvléct halenku. Na moment je v pokoji ticho, kdy jedna z žen nejistě kmitá pohledem po místnosti a druhá napíná uši.

„Kdo je to?" zeptá se Uhura s naštvaným výrazem a rukama v bok.

„Kdo je kdo?" diví se Gaila, ale nevinný výraz jí rozhodně nejde.

„Ten idiot, co funí pod tvou postelí!" rozkřikne se Uhura. „Řeklo se žádní chlapi na pokoji. Dělej si s nima, co chceš, ale ne tady."

„Ale tenhle je roztomilej," řekne Gaila napůl prosebně, napůl lítostivě.

„To je mi jedno. Tady nebude, i kdyby byl nejroztomilejší na světě," trvá si Uhura na svém.

„Zkazíš každou srandu," povzdechne si Gaila, než se nakloní přes okraj postele a podívá se pod ni. „Vylez," hlesne zklamaným tónem.

Chvilku to trvá, ale nakonec se na světlo světa vyškrábe blonďák v uniformě kadetů a se sebevědomým úsměvem ve tváři.

„No skvělý, zrovna tenhle," protočí Uhura oči, když v momentálním skoromilenci své spolubydlící pozná Jima Kirka.

„Co je?" diví se Kirk.

„Znáš ho?" ptá se Gaila.

„Jistě, že ho znám. Největší floutek a namachrovaný pitomec na akademii," založí si Uhura ruce na prsou.

„Vidím, že mě má pověst předchází," rozzáří se Kirk.

„Bohužel. A teď vypadni," ukáže Uhura jednou rukou ke dveřím.

„A nemohl bych se na chvíli zdržet? Prosím," pokusí se na ni Kirk udělat smutné oči.

„Jo, prosím," přidá se k němu Gaila.

„Ven!" křikne Uhura už trochu naštvaně.

A Kirk kupodivu poslechne a rychle vyrazí pryč.

„Seš děsná," založí si Gaila uraženě ruce na prsou.

„A ty se chováš jako coura," odsekne Uhura. „To vážně musíš spát s každým na akademii?"

„A co když jo?" rozhodí Gaila rukama. „A ty bys to mohla taky občas zkusit. Sex není smrtelná nemoc."

„Já vím," přikývne Uhura. „Ale radši se ho do konce života vzdám, než abych spala s Kirkem," ukáže Uhura palcem za sebe, kde jsou dveře, za kterými zmizel Kirk.

„Bože, vy dva tak skončit na jedné lodi," protočí Gaila oči. „Měla by ses seznámit s tím vulkáncem, se Spockem. To je taky takový studený čumák jako ty," dodá, než se uraženě otočí zády k Uhuře.

Ta jen protočí oči a konečně se vydá do sprchy.

A potom učení... Hurá.