Procitnutí by Ixi
Hlavní postavy patří jen a jen T. Harrisovi. Cílem povídky není porušení žádných autorských práv ani jakýkoliv zisk, jen vás dobře pobavit.
Clarice Starlingová, zvláštní agentka FBI, seděla u svého stolu. Pracovala v behaviorálním oddělení už rok - rok po chycení Buffalo Billa, rok po té co dr. Lecter utekl z Memphisu. Kancelář sdílěla s jedním člověkem - s Jackem Crawfordem, byli tým už rok a Clarice tomu ještě pořád nemohla uvěřit. Rohlédla se po jejich kanceláři. Její oči přejely Jackův stůl (plný papírů, spisů a podobného neřádstva) potom jejich kávovar (neurčitého věku a země výroby, ze kterého ale pila jen Clarice, protože Jack kávu nesnášel), přejela i spisy vedle (které většinou uklízela jen Clarice, protože Jack uklízení nesnášel), a potom k „vyšetřovací" stěně. Byla zrovna polepená a zcela zakrytá novinovými články, zprávami, fotografiemi obětí... Jack a Clarice pracovali na novém případu řádícího vraha. Tam se Clariciny oči zastavily, ale dřív než se její mozek stačil zabývat tímto případem, musela se zhluboka nadechnout... v posledních dnech jí vůbec nebylo dobře, občasná malátnost a bolest hlavy. Ve městě zrovna (kromě toho vraha) řádila i nová vlna chřipky.
Po chvíli se Clarice zase zaměřila na práci. Jack ještě nepřišel (on nechodí nikdy brzy). Tak si Clarice zatím opakovala, co o tom vrahovi vědí. Zatím se našly čtyři oběti místa nalezení ani výběr obětí neměl žádný společný klíč. Vrah dostal od tisku přezdívku Cháron , protože nechával dvě mince na víčkách obětí (vysvětlení pro neznalé - Cháron z řecké mytologie - převozník přes řeku Styx, pokud se zemřelým nedali na oči mince, nemohli Cháronovi zaplatit za převoz a jejich duše navždy bloudili na nesprávném břehu - pozn.autorky). To co ovšem veřejnost nevěděla byl „zvlášní" způsob jejich zabití. Vše, co o tom noviny a lidé věděli, bylo, že vrah svojí oběti probodl krk. FBI však určila (nebo spíše neurčila) zbraň, kterou to bylo provedeno - ve spise bylo přesně napsáno „dýka se zvláštním ostřím". Jediné pozitivní na tom bylo, že až najdou tu dýku, stoprocentně jim určí vraha. Ale FBI nevěděla kde hledat, byla bezmocná. A Jackova tajná zbraň (jejich nejlepší psychiatr), byla na svobodě a ne v Baltimoru. FBI byla jednoduše řečeno v... (ne tam ne)... háji (co jste čekali?;)).
„Hmm, no další vrah. S Jackem nejsme špatnej tým, ale je fakt, že nevíme jak dál. Nejsme špatnej tým, ale s Hannibalem jsme byli lepší... s Hannibalem... kdy jsem mu v duchu přestala říkat dr. Lecter? Už dávno. No, ať už je kdekoliv, třeba by ho tyhle vraždy mohli zaujmout, třeba by chtěl nějak spolupracovat s FBI, spolupracovat se mnou... STOP! Už na to zase myslím, už zase myslím na něj! Jen proto, že je děsně sexy a že má uhrančivý překrásný oči, přecházím fakt, že je vrah a kanibal! No jo porušila jsem Jackovu radu a teď mám Hannibala Lectera ve svojí hlavě. Proč jen musí zabíjet lidi? Proč nemohl zůstat „jen" nejskvělejším psychiatrem? Mohli jsme teď pracovat spolu, mohla jsem pracovat s ním místo Jacka. Mohla bych ho někam pozvat, třeba by to přijal. Ale proč by měl? Než ho zavřeli, byl přece vídán s krásnými a významnými ženami, proč by měl jít s někým takovým jako jsem já?... Některé hvězdy máme společné. Clarice. ... tak mi to napsal? Hmm, proč jsem ten dopis nikdy nikomu neukázala? Je to trestné... ale oni by mi ho zabavili a nevrátili, ležel by někde v nějakém spise. Někdo by to pak proflák novinám a ještě by to podnítilo další debaty a novináři by mě nenechali na pokoji. Už tak to bylo dost hrozný s těma páskama co jim dal Chilton. Chilton, hmm, zmizel, co s ním asi Hannibal udělal? No ať už cokoliv tak je mi to jedno, Chiltona teda rozhodně litovat nebudu. Co bych vlastně udělala kdybych Hannibala uviděla? Mohla bych ho zatknout? No asi..." tok jejích myšlenek přerušil Jack Crawford, který právě otevřel dveře.
„Dobré ráno Starlingová." řekl Jack svým obvyklým způsobem - ani ne šťastně ani smutně, prostě zkoumajíce náladu toho druhého.
„Jde to, pane." řekla Clarice a pomyslela si: „Nejde to, chtěla bych být doma a spinkat, ale já přijdu dřív - tedy ve správnou dobu a čekám až se uráčíš přijít."
Crawford si všiml unavenosti v jejím hlase: „Nebojte, až toho parchanta..." pohodil hlavou směrěm k vyšetřovací stěně: „... chytneme, vezmete si dovolenou." řekl povzbudivě a pomyslel si: „Až ho chytneme, jestli vůbec, tak už budeš mrtvá, ty mrcho jedna zatracená..."
... to be continued...