Důvod 1. - Thor
Všichni už byli dávno nastoupeni v jednacím sále. Připraveni k vyslechnutí důležité zprávy, pro kterou je nechal Odin nastoupit. Všeotec seděl ve svém trůně, vypadal jako dokonalá socha. Za celou dobu se ani nepohnul, díval se stále směrem k dokořán otevřeným dveřím, z jeho kamenného výrazu se nedalo nic vyčíst. Avšak Loki věděl své. Odin vnitřně zuřil.
Loki se díval z otce ke dveřím a zase zpět. Čekalo se jen na jednu osobu, aby se mohlo začít, jenže nikdo nepřicházel a ani nebyly slyšet hřmotné kroky. Loki se podíval ke své matce, které stál jako vždy po boku. Ve slunečním lesku, který procházel vysokými okny, jí vlasy přímo zářily. Na dnešní den se mimořádně zkrášlila. Muselo ji vadit stejně jako všem ostatním, že tu musí tak oněměle čekat. A přesto mu věnovala úsměv a výraz říkající – však ho znáš. Znal ho. Už v jeho prvních vzpomínkách hrál Thor důležitou roli.
Konečně se ozval dupot a k tomu ještě bujarý hlas. Bratr se musel pozdravit a prohodit pár slov s každým člověkem, kterého po cestě potkal. Loki se zhluboka nadechl.
Thor postupoval do čela sálu a kynul každé tváři, jež se na něho otočila. Což znamenalo úplně každému v místnosti. Naštěstí každá ulička musí mít svůj konec a Thor se postavil před Všeotce. „Otče," pozdravil ho prvorozený.
„Thore Odinsone, princi asgardský, veliteli královských vojsk, synu," Odinův hlas se mohutně rozprostřel po sále. „Do rukou ti byl vložen velký dar, vytvořený samotnými mistry trpaslíky. Avšak ty sám jsi byl schopný prokázat, že jsi tohoto daru hoden. Že máš potřebné kvality k tomu, abys chránil náš drahocenný lid. Proto, Thore Odinsone, můžu s klidným srdcem dnes říci, že v den tvé plnoletosti ti předám vládu nad říší - která je největší z devíti - vládu nad Asgardem."
Thor se hrdě vypjal. „Díky, otče." Otočil se k asgarskému lidu a ve své nepřekonatelné radosti zvedl své kladivo nad hlavu. Masy jásaly. A jen Loki slyšel, jak Všeotci zaskřípaly zuby. V tu chvíli si uvědomil, že se na něho otec dívá. Loki okamžitě sklopil zrak. Frigga naproti tomu byla šťastná z Thorova veselí, jako správná matka. Vnímala však i Lokiho obavy, proto mu pošeptala: „Čas ho naučí." Loki jen kývl.
Thor vmžiku vyzval všechny své známé i náhodné kolemjdoucí a společně se vydali do nejbližšího hostince, roznést dobré zprávy mezi ty, kteří se nemohli účastnit slyšení. Thor zabral nejlepší místo, odkud na něho bylo vidět z celé místnosti, a objednával pro celou hospodu.
Thor upil ze svého piva a začal ve svém nadšení plánovat: „Až ze mě bude král, tak se postarám o to, aby po všech devíti světech znali Asgard a padali před námi – Ásy – na kolena." Ještě že to neslyšel otec. Pomyslel si Loki. Ještě není ani králem a už plánuje zničit mír, který jejich otec tak pracně budoval. Loki se mlčky zdržoval ve svém stínu a s těžkým srdcem poslouchal.
„Na Asgardu jsou přece ti nejlepší muži a ženy, k nimž ostatní vzhlížejí jako ke svým bohům. A my je v jejich obdivu ještě utvrdíme. Co vy na to?" Thor vyzval celou hospodu k bouřlivému souhlasu.
Thor dál pil, hovořil a rozjařoval svoje posluchače. „Naše výpravy se započnou na Jotunheimu. Mrazivý obři byli vždy zdrojem válek a rozporů, proto jim v tom zabráníme jednou provždy." Sálem se rozlehlo další burácení lidu. A čím více jásali, tím více Thora podporovali v jeho smělých plánech.
Loki už toho měl dost. Dopil svůj pohár a bez povšimnutí se vytratil. Otec přece musel vědět, co se stane. Vždyť od Noren se mu dostalo nekonečné moudrosti. Tohle přece nemůže dovolit. Pokud Thor uskuteční alespoň jeden ze svých plánů, Asgardu skončí jeho zlatý věk.