Zrzek seděl v doupěti ,sám a zdevastovaně, díval se na obraz mladého a šťastného pá ívali se a házeli rukama kolem sebe.
Jediná slza stékala dolů po zrzkově bledé ,pihovaté tvář ji otřel.
Hodil obrázek na stůl ,zamířil po schodech nahoru do svého šatníku si vzal šaty a přemístil se.
Brunetka zírala do zrcadla na její í vlasy byly skutečně elegantní a lesklé.Bílé krajkové šaty jemně zdůrazňovaly její křivky.Líčením se pokoušela zamaskovat její smutný tváři si setřela šela zaklepání na dveře.
„Hermiono ,drahoušku jsi připravena ?"zeptal se otec.
„Ano tati" zašeptala a dala si závoj přes obličej.
Ron se posadil do poslední lavice ,aby si ho nikdo nevšiml.
To rozhodně není ,jak by to mělo být ,pomyslel si.
Dubové dveře se otevřely a dovnitř vešli mlá Wood šel v čele si nemohl pomoci ,ale cítil díky němu další vlnu hněvu.
Pak zničehonic začaly varhany hrát melodii ,která zněla jako pochod ř vešla Hermiona Grangerová.Brzy se stane paní Woodovou.
Ron si nemohl měl sevřené v pěsti tak silně že jeho klouby byly bíle.Cítil jak se mu nehty zabodávají do kůže.Měl sevřený žaludek.Cítil se mizerně.
Kněz začal mluvit jeho klasický scénář.
Pak Ron slyšel slova: „Ať promluví nyní ,nebo mlčí navždy" věděl že to je ono.
Nebyl ten chlap co rád přerušoval takové příležitosti ,ale na druhou stranu ,Hermiona nebyla ten typ dívky která by si měla vzít špatného kluka.
Ron vstal s třesoucíma se rukama.Všichni v místnosti se na něj dívali ,včetně Hermiony.
Zhluboka se nadechl a začal s tím co cvičil posledních dvanáct hodin.
„Hermiono ,nemůžeš to udě tě a nechci tě nechat udělat největší chybu tvého ž ď ven ,dokud můžeš.Oliver je skvělý chlap ,ale vy dva si nejste souzeni a každý to ví.Vrať se do šatny ,sundej si ty šaty a sejdeme se před kostelem"řekl překvapen že u toho neomdlel.
Hermiona se jen usmála a vyběhla zadními dveřmi z kostela.
Ron čekal před kostelem a brzy přišla ále svírala Olivera za ruku.
„Co je tohle ?"zeptal se zrzek zničeně.
„Vidíš Rone ,milujeme se navzájem a není nic co by si mohl udělat aby si to ě toho nejsi nic…nic…nic"zavrněla Hermiona.
Políbila romanticky Olivera ,k Ronově nelibosti.
Tak to být nemělo ,Hermiona měla utéct s ní bylo špatně ?Proč všechno najednou mizí ?Co se to děje ?
Ronald Weasley se celý zpocený probudil uprostřed něj ležela Hermiona.
Podíval se na své ruce a viděl lesklý snubní měla na prstě ten samý.
„Hermiono! Hermiono! Probuď se !"řekl a zatřásl s ní.
„Co chceš Ronalde ?Zrovna jsem dala Huga spát"hubovala otráveně.
„Hugo ?"zeptal se slabě.
„Ano Hugo.Náš syn ?Co to do tebe vjelo Rone ?" mumlala do polštáře.
Ach jo …..měl syna !
„Hermiono miluješ mě ?" zeptal se Ron najednou.
„Co je to za otázku ?" divila se a pohlédla na něj.
„Miluješ mě !" zeptal se naléhavě.
„Ano samozřejmě ,že tě č bych neměla ?" zeptala se na pokraji spánku.
„Ne…..nic….nevadí.Dobrou noc lásko," řekl a pak se naklonil a políbil ji důkladně na rty.
„Dobrou noc Rone"odpověděla Hermiona.