Původně tohle měla být krátká 00Q jednorázovka na motivy mého snu, proto tenhle název. No, nějak se to zvrtlo. Ale řeknu vám aspoň ten sen.
Moje maličkost byla sestrou Qho i se všemi těmi afro copánky do pasu, co mám teď na hlavě a mého absolutního nesmyslu pro techniku. Q odmítal jet domů, tak jsem ho prošacovala, nechala u něj v bytě hromádku elektroniky a odvezla ho k sobě domů. MI6 se s ním nemohla spojit, tak si vydedukovali, že někdo Qho unesl. A poslali pro něj Bonda. 007 ke mně domů dorazil ve chvíli, kdy jsem s nožem v ruce Qmu vyhrožovala, že jestli něco neudělá, tak bude velice trpět, že ví, čeho jsem schopná. (Prostě starší sestra.) Nevím, co jsem po něm chtěla, ani jak to dopadlo poté, co Bond s pistolí v ruce vešel, protože zvonil budík. Podle tohodle měl být příběh, ale nějak se to zvrtlo...
Tady je výsledek nebo aspoň jeho první polovina. Druhá bude brzy.
- - o - -
„Kde je Q?" zeptá se agent 007, když vrací své vybavení... zbytky svého vybavení do rukou R.
„Má týden dovolenou." odpoví mu žena a s nakrčeným nosem sleduje kdysi drahé a kvalitní vybavení, které před dvěma dny agent nafasoval.
„Q si vzal dovolenou?" zopakuje Bond nevěřícně.
„Musel si vzít dovolenou ze zdravotních důvodů." upřesní R a chce kovový šrot odnést a předat kolegům pro případ, že by ještě něco zvládli zachránit. Ale tady by asi byl nutný zázrak.
„Co tím myslíte?" zamračí se Bond a chytne R za loket. „Co se mu stalo?"
R se nejdřív trochu vylekaně zarazí, ale pak se uklidní. Všichni ví, že vztah mladého génia a nejstaršího 00 agenta v poli je dost nekonvenční a všichni se sází na to, kdy ti dva kolem sebe přestanou tancovat a něco s tím napjetím mezi sebou udělají. Jestli se to nestane brzo, R příjde o svůj vklad a to by nerada.
„Qmu nic není. Tedy skoro nic." řekne chácholivě. „Došlo k menší nehodě při testování zbraní. Q skončil s popáleným bokem a jeden technik s rukou. Není to vážné, oba se uzdraví, ale musí být aspoň týden v klidu. Proto je Q na nucené zdravotní dovolené."
Bondův obličej je pořád dost zachmuřený, ale už ne útočný a taky pustil loket, který držel. Na pár okamžiků ještě stojí R a 007 naproti sobě, ale pak se Bond otočí na patě a zmizí.
- - o - -
Není žádným překvapením, že Bond nešel na ošetření k medikům. K těm se obvykle dostává až po hádce s M nebo s Qem. Trochu udivující je, že se Bond nestavil ani k M, aby mu podal hlášení, ale taky by to nebylo poprvé. Ovšem nejspíš nikoho nepřekvapí, že agentovi kroky vedli ze sídla MI6 rovnou k bytu Q. To také není standartem, ale co na agentu 007 odpovídá pravidlům?
- - o - -
„Q!" zabuší Bond po několikáté do dveří. Klepání už vzdal před nějakou chvílí.
Q má být doma a má se léčit, tak kde je? V tuhle pozdní hodinu může být akorát doma nebo v hospodě a Q rozhodně není pijan. Určitě ne se všemi těmi prupovídkami, co má, když pije Bond.
Tak proč neotvírá?
Nakonec už to Bond nevydrží. Vykopnout dveře nemůže (Q by ho zabil), ale paklíče má sebou prakticky vždy. Jeden nikdy neví, kdy se mu budou hodit. Například, když se bude chtít vloupat do bytu svého v podstatě nadřízeného.
Agent opatrně vejde a doufá, že nespustil moc pastí, které tady Q může mít poschovávané. Ne, že by tady byl poprvé, ale obvykle je tady i Q, který veškeré možné nebezpečí a poplašné zprávy zastaví. Dneska ovšem ne.
Qho byt je doopravdy malý, takže Bond nemá potíže ho rychle projít. Po majiteli bytu není nikde ani památky, což Bondovi na klidu nepřidá.
Ještě víc ho ovšem zarazí pohled na stolek v obýváku. Leží na něm Qho notebook, telefon, dokonce i MP3 a pár dalších drobností. Vypadá to, jako by Qho někdo prošacoval, sebral všechno, co vypadá jako elektronika a nechal to tady jen tak ležet. A pokud Bond něco o Qem ví, tak je to fakt, že by Q bez mobilu nikam nešel.
Bond sáhne do kapsy a vytáhne svůj telefon. V rychlosti vytočí číslo, a pak jen čeká na spojení. Netrvá to dlouho.
„R, dokážete vystopovat Qho?"
„Pane?" zarazí se žena v telefonu.
„Jsem teď v Qho bytě. Q tu není, za to je tu jeho notebook i mobil."
„Ale Q by bez nich nikam nešel." řekne žena ustaraně.
„Já vím. Proto chci, ať ho najdete."
„Je to oficiální pátrání?" ptá se R klidně. Podle cvakavého zvuku něco rychle píše na klávesnici.
„Zatím ne." usoudí Bond po chvilce váhání.
„Mám adresu." oznámí R po chvilce. „Podle sledování v Qho brýlích by teď měl být ve vesnici ne moc daleko od Londýna."
„Napište mi souřadnice, jedu tam." řekne Bond chladně. „Kdybych potřeboval pomoc, ozvu se."
„Dejte hlavně vědět, až ho najdete. Jestli nebudu mít do tří hodin zprávu, vyhlásím pátrání i po vás."
„To zní fér." usoudí Bond, než ukončí hovor a vyrazí zpátky ke svému autu. Teď musí najít Qho a ublížit komukoliv, kdo ho unesl.
- - o - -
Souřadnice, které mu R poslala, určuje, kde je Q nebo aspoň jeho brýle. Momentálně by se Bond klonil spíše k té druhé verzi.
Jedná se o obyčejný malý domek s větší zahradou, na kterém není nic vyjímečného. Pokud člověk nepočítá to stanové pole na zahradě. Je tam momentálně postavených asi deset stanů a mezi nimi chodí lidi všeho věku ve více méně věrohodných kostýmech z dob raného středověku. A těchto individuí se po vesnici pohybuje vícero, většinou po trase zahrada – zavírající hospoda – malá zřícenina za vesnicí.
O těchhle bláznech už slyšel i Bond. Teoreticky dospělí lidé, kteří tráví volný čas tím, že si hrají na rytíře. Očividně se jedna jejich bitva koná tady. Spíš bude konat, nikdo ze zúčastněných nevypadá, že by za sebou již boj měl.
Bond na chvíli uvažuje, co můžou mít tihle blázni společného se zmizením Qho, ale nakonec se rozhodne nejdřív jednat a dotazy klást později.
Své auto zaparkuje v bezpečné vzdálenosti od domu i hospody a vydá se do sídla středověkých bláznů. Nutno říct, že nápadnější než ve svém obleku by nebyl, ani kdyby šel nahý. (Jednoho polonahého chlápka už viděl. Nebyl to pohled, který by si chtěl zapamatovat.)
Na to, že se blíží druhá hodina ranní, jsou místní vesničané dost tolerantní k aktivitám, které zde tahle sebranka provozuje.
„Hej, co zde pohledáváš, cizinče?!" křikne kdosi a vzápětí se Bondovi do cesty postaví zrzavý zarostlý chlápek ve lněné haleně a s dvouručním mečem u pasu. Mohl by vypadat děsivě, kdyby neměl nadšený úsměv ve tváři.
„Někoho hledám." řekne Bond s klidem.
„Civilní jméno ti tady moc nepomůže, nevíš, pod jakým jménem vystupuje zde?" zeptá se vousáč.
„Bohužel ne." zavrtí Bond hlavou. Jediné jméno, co zná, je Q, pod jiným jménem hledaného nezná.
„Je vysoký jako já, hubený, tmavé zvlněné vlasy, brýle, vypadá jako dítě." popisuje Quatermastera v rychlosti.
„To ti moc nepomůže cizinče. Ale lady Dana, paní domu, ví o všech, co jsou tady, ta by ti mohla poradit. Následuj mě."
S potvrzeným názorem, že jsou místní lidi blázni, se agent 007 vydá s vousáčem do domu. Nehledají dlouho, než vousáč z chumlu dětí u jakési Bondovi neznáme karetní hry vytáhne asi dvanáctiletého kluka.
„Cvrčku, kde máš mámu?" zeptá se ho dlouhán.
„Kdo se ptá?" zeptá se kluk a probodne vousáče pohledem. Že má tenhle chlap u sebe meč dlouhý jako je on, to malého netrápí.
„Haldar z Havraní skály." představí se vousáč. „Ale jsem jen průvodce. Tenhle cizinec někoho hledá."
„Máma je na hradě." prohodí malý, když Bonda sjede podezíravým pohledem. „Zavedu za vás za ní, jestli se nebojíte." vyzve kluk Bonda.
Agent jen přikývne na souhlas a kluk vyrazí pryč. Bez problémů se proplete mezi lidmi v domě a na zahradě a vyrazí vesnicí ke zřícenině.
„Jak se jmenuješ?" zeptá se Bond po chvíli. Kluk má na sobě kostým jako všichni ostatní a tenhle je očividně dělaný na míru. Dokonce má na hlavě i čapku, která mu podá až do očí, ovšem v chůzi mu to vůbec nevadí.
„Wolf." odpoví kluk bez zaváhání.
„To jako vážně?" zeptá se Bond nevěřícně.
„Jo, dokud je tohle, tak jsem Wolf." řekne kluk a jistotou a podezíravě se na cizince dívá.
„Já jsem James." představí se agent.
Dál už jdou oba mlčky, dokud nedojdou ke zřícenině.
„Bacha, kam jdeš, tady už se i bojuje." varuje Wolf. Pak se na chvíli zarazí, jako by něco zvažoval, ale nakonec chytne Bonda za rukáv a vede ho takto. Několik míst na hradě je osvětleno velkými ohni a další loučemi, ale Wolf vede Jamese k největšímu davu.
Tam se odehrává lukostřelba. O kus dál od lidí stojí několik slaměných terčů osvětlených loučemi i ohněm a na ně se střílí.
„Ou, hrají opilého střelce." hlesne kluk trochu ustaraně.
„Opilého střelce?" zopakuje Bond.
„Vypiješ pohár medoviny nebo vína nebo něčeho, co zrovna je a pak jdeš střílet. Netrefíš, vypadneš. Máma je přeborník a strýc taky." vysvětluje Wolf. „Můžem tady být do rána, než tohle skončí, protože se nehraje na remízu."
Bond se nejistě podívá na tři osoby s luky v rukách. Jednou z těch osob je žena oblečená do něčeho, co by ve filmech prošlo jako manželka movitého šlechtice. Šaty z tmavé látky vypadají těžce, ale na druhou stranu jí v nich nemůže být zima. Černé vlasy (aspoň v tomto osvětlení) má spletené do dlouhého copu.
Vedle ní stojí chlap, který vypadá, že mu kroužková ani plátová zbroj nemůžou dělat problémy, jak má mohutnou postavu. Luk v jeho rukách vypadá skoro nepatřičně, mnohem víc se do nich hodí válečné kladivu nebo sekera či něco podobně masivního.
A třetím ve skupině je vysoký, hubený chlápek ve tmavých kalhotách a lněné haleně, přes kterou má vestu. Oblečením se dost podobá Haldarovi z Havraní skály, jen mu chybí meč.
Ovšem Bondův zrak se upírá spíš na ženu.
„To je tvoje máma?" zeptá se trochu udiveně. Žena vypadá překvapivě mladě, copak tohodle kluka měla v patnácti nebo co?
„Lady Dana z Vlčí sluje." představí Wolf hrdě. „Vedle ní je strejda, lord Arctos z Vlčí sluje a ten třetí je Feidas Cestovatel."
Někdo čtvrtý přinese trojici lukostřelců tác se třemi poháry s medovinou. Lukostřelci pozvednou své číše na pozdrav a vypijí je zaráz, než poháry vrátí na tác a oni se vydají na čáru, ze které střílí. Nutno říct, že jejich chůze je docela nejistá. Ovšem střelba ne.
Bond skoro se zatajeným dechem sleduje, jak lady Dana bez zaváhání natáhla tětivu dlouhého luku a vystřelila šíp. Nebyl to střed, ale stejně trefila vnitřní kruhy terče. Hubený střelec dopadl v podstatě stejně jako ona, ale obr terč minul. Vlastně se trefil, ale do úplné hrany terče, kde se šíp neudržel a vypadl.
Hradem se rozlehne naštvaný řev, který pochází z hrudi obřího lukostřelce, který nepokračuje ve hře. Jeho dva protivníci se mu lehce ukloní, než se znovu vydají k pohárům.
„Pojď, než zas začnou střílet." chytne Wolf Bonda za zápěstí a odtáhne ho k lukostřelcům.
Ti mezitím znovu pozvedli číše a začali pít. Ovšem ve chvíli, kdy dlouhánovi oči padnou na příchozí dvojici, medovina mu zaskočí v krku a on se začne dávit.
„No tak, bratře. Přece mi to takhle neusnadníš?" řekne žena nechápavě, ale její soupeř si jí nevšímá.
„007?" hlesne nevěřícně.
„Q?" osloví ho agent stejně nechápavě. Kde má brýle?
„Wolfe?" obrátí se lady Dana na chlapce.
„Někoho hledá, tak jsem ho přivedl za tebou." vysvětluje chlapec a rychle pustí Bondovu ruku.
„Co tady sakra děláte?" zeptá se Q naštvaně.
„Hledám vás." vysvětlí Bond s předstíraným klidem. „Máte se léčit a v bytě jste nebyl."
„Už jste se ke mně zase vloupal?!" rozhodí Q naštvaně rukama.
„Tak moment." vloží se do jejich hádky žena a stoupne si půl kroku před bratra. „Je tenhle chlap problém?" zeptá se nebezpečně znějícím hlasem. O to víc nebezpečným, že po vyslovení dotazu se veškeré obyvatelstvo hradu v doslechu začalo na Bonda dívat nepřátelsky. Dokonce i Wolf se tváří, jako by byl James jeho nepřítel.
„Zmizel jste beze stopy, nechal jste doma notebook a telefon a není možné se s vámi spojit. Proto jsem vás šel hledat." řekne Bond s pohledem upřeným na Qho.
„Prosím, řekněte, že jste nevyhlásili pátrání." povzdechne si Q unaveně a hřbetem ruky s pohárem si promne obličej.
„Zatím ne." řekne Bond. Vytáhne z kapsy mobil a napíše R krátkou zprávu o nalezení Q.
„Já ti říkal, že si sebou mám vzít mobil." obrátí se Q na podmračenou ženu.
„Čtyři dny, Arctosi. To to bez tebe nevydrží?" protočí Dana oči.
„Vidíš sama, ne?" mávne Q rukou k Bondovi, než se podívá na pohár ve své ruce. „Pokračujeme?" zeptá se.
„Jo." přikývne lady Dana a podá pohár té, která drží tác. „Dolej." rozkáže, než se zase obrátí na Bonda a svého syna.
„Wolfe, odveď ho zpátky a někde mu najdi postel v domě."
„Posíláte mě spát?" zeptá se Bond s nevěřícně pozvednutým obočím.
„Ano a platí to pro oba dva." přikývne lady Dana rozhodně. „Oba jdete spát. Za rozbřesku s rozhodne o vašem osudu. Wolfe, všechna děcka jdou spát. Rozkaz paní domu."
Chlapec jen otráveně zahučí a protáhne obličej nad poslední instrukcí.
„Wolfe." řekne žena varovně.
„Omlouvám se, paní." řekne Wolf okamžitě s úklonou a s jednou rukou přitisknutou k hrudi.
„Běžte." pokyne jim žena rukou, než se obrátí k naplněným pohárům.
Bond se jen tázavě podívá na Qho, ale ten ho ignoruje a v ruce už drží svůj znovu naplněný pohár.
„Pojď." zatáhne Wolf Bonda za ruku. „Jestli nepůjdeš, odtáhnou tě. Máma tady velí všem."
A tak se Bond a chlapec vydají zpět do vsi a do domu plného bláznů ve zbroji. Doprovod jim dělá Feidas Cestovatel, jako by se chtěl ujistit, že budou slova paní Vlčí sluje splněno.
V domě Wolf ukáže Bondovi, kde je koupelna, a ve které ložnici bude spát. Už je tam krom postele jedno provizorní lůžko na zemi, ale Wolf někde sežene karimatku a spacák i pro cizince Jamese.
Agent nemá potíže poznat, že se jedná o ložnici paní domu, nebo to, že místo jeho ponocování je chlapcova malá pomsta vůči rozkazu jít spát. On sám se tomu rozkazu nediví. Koneckonců je po třetí hodině ranní, když Bond píše R další zprávu, že je Q doopravdy v pořádku, a že kdyby bylo nutné ho kontaktovat, že má R psát a volat jemu.
I přesto, že je pro Bonda dům i okolí vlastně neznámé prostředí plné cizích lidí, usne agent překvapivě snadno.
- - o - -
Ze spaní Bonda probudí otvírání dveří a skoro neslyšné kroky.
„Ta sprcha bodla." skoro zapřede lady Dana spokojeně.
„Tak mi příště nech teplou vodu." zahučí za ní Q.
„To si snad děláš srandu, já toho kluka přetrhnu. On toho tvýho šmíráka uložil tady." zasyčí Dana naštvaně.
„Co?" nechápe Q, ale po pár krocích se ozve utrápené povzdechnutí. „Ten šmírák se jmenuje James Bond a je vzhůru pravděpodobně od okamžiku, co jsi zmáčkla kliku."
Bond vzdá předstírání spánku ve chvíli, kdy ho někdo (čti Q) kopne do noh.
„Myslíte, že je rozumné kopat spícího agenta?" zeptá se Bond klidně.
„Agenta?" zopakuje Dana.
„To se týká práce a o té se nemluví." zasyčí Q naštvaně a se slovy 'práce' a 'nemluví' Bonda znovu kopne.
„Víte, že když jste opilý, že jste agresivní?" zeptá se Bond s pobaveným úsměvem a sedne si. Naskytne se mu tak lepší výhled na oba sourozence. Q v pro něj zbytečně velkém proužkovaném pyžamu stojí u nohou Bondova lůžka a Dana v pod zadek dlouhém triku stojí se založenýma rukama u postele. Bond musí uznat, že má opravdu hezké-
„Přestaňte mi šmírovat ségru." kopne si Q znovu.
„Co je ten chlap zač?" zeptá se Dana bratra.
„Tajné." zahučí Q. „Ale věř, že dokáže zničit, na co sáhne a je ochotný se vyspat se vším, co má puls."
„To bolelo, Q." chytne se Bond za hruď.
„Co s ním uděláme?" sedne si Dona se skříženýma nohama na postel.
„Předhodit lvům." navrhne Q unaveným hlasem a sedne si na kraj postele. „A nebo radši ne, škoda lvů." zamítne Q svůj návrh.
„Předhodil byste svého člověka lvům?" zeptá se Bond.
„Neříkal jste, že jsem pod vlivem agresivní?" vrátí mu Q a naštvaně si založí ruce na prsou.
„Machr jak Alec. Ti dva by si padli do noty." zahučí Dana se založenýma rukama a pohledem propichuje agenta na zemi.
Od Qho si tím prohlášením vyslouží udivený pohled.
„Lorde Arctosi, táhni do svoji postele, jdu spát." obrátí se Dana s ledovou tváří na svého bratra.
„Jasně, lady." zparoduje Q zasalutování a sjede z postele na svoje lůžko. „Drž hubu, Bonde." dodá, když si lehá.
„Q?" osloví Bond svého nadřízeného šeptem.
„Kde máš brýle?"
„Schované."
„Hele, hrdličky, běžte si cvrlikat jinam." ozve se z postele a mezi dvěma muži přistane polštář.
- - o - -
Ráno bylo pomalé a unavené a to v domě i na zahradě. A pravděpodobně i na hradě, ale tam Bond po ránu nešel.
Věrný svému zvyku vstal agent o půl šesté do tichého domu. Bez pozvání našel kuchyň a uvařil si kávu. Zrovna uvažoval nad tím, jaký trest by si vysloužil za to, kdyby si v kuchyni ukradl i něco k jídlu, když ho vyrušilo skřípnutí prkna od dveří do kuchyně.
„Bože, kafe nebo život." zahučí skoro neidentifikovatelný hlas.
Bond se musí otočit, aby zjistil, že ta osoba v županu s pohybovou elegancí zombie je vlastně majitelka domu.
„Nejsem bůh." pousměje se Bond.
„Zklapni, cizinče. Nevíš, že za krádež se seká ruka?" zeptá se Dana.
„Snad se to dá splatit i jinak." pousměje se Bond.
„Uvař mi kafe a jsme si kvit." mávne žena rukou a zhroutí se na židli u stolu.
„Nějaké instrukce?" zeptá se Bond, zatímco dává vařit vodu.
„Velký hrnek s vlčí hlavou, dvě lžičky kávy, vrchovaté, bez cukru, bez mlíka." povídá Dana, než si zívne. „Ve skříňce úplně nalevo je by mělo být i pečivo." dodá unaveně.
„Takového smrťáka pijete často nebo jen po Opilém střelci?" zeptá se Bond zvědavě.
„To je normální kafe." ohradí se Dana.
„Kdo vůbec jste?" zeptá se, když před ní Bond postaví hrnek s černočernou kapalinou a nějaké koláče, které dle instrukcí našel ve skříňce.
„Co víte o Qho – Arctosově práci?" zeptá se Bond nejistě.
„Že pracuje pro vládu, a že o tom nesmí mluvit." pokrčí Dana rameny. „Q. Arctos. Říkejte mu, jak se vám hodí, i když teď je na pár dní oficiálně lord Arctos z Vlčí sluje."
„Jistě, lady Dano." pousměje se Bond pobaveně, než zase zvážní. „Jsem něco jako Arctosův kolega. On je přes techniku, já přes bezpečnost."
„A co máte teď v plánu, cizinče?" vyzvídá Dana a zvědavě na Bonda kouká.
„Musím dávat pozor na Arctose." ušklíbne se Bond. „Jeho ruce jsou pro nás nejspíš důležitější než celé moje tělo."
„A on o tom ví? Že dáváte pozor?" pousměje se Dana.
„Ani ne." pokrčí Bond rameny.
„Jaké je vaše jméno, cizinče?" zeptá se Dana po chvilce.
„Bond. James Bond." představí se agent.
Dana si pořádně lokne kávy, než se postaví.
„Jamesi Cizinče, chceš-li chránit našeho lorda, musíš být vhodně ošacen. Ty hadry, co máš na sobě, ti v bitvě budou k ničemu."
„V bitvě?" pozvedne Bond udiveně obočí.
„Klid. Je to jen dřevárna. S kovovýma zbraněma si můžete jít hrát potom." mávne Dana rukou. „Půjčím vám nějaké oblečení po Alecovi. Máte v podstatě stejnou postavu a aspoň je někdo využije."
„Kdo je Alec?" zeptá se Bond udiveně.
„Otec mého syna." řekne Dana klidně, ale její výraz posmutní. „Taky pracoval pro vládu a nemohl o tom mluvit. A pak mi jednou přišel dopis, že zemřel jako hrdina ve službách Jejího Veličenstva. Důvod, proč moc nemusím Arctosovu práci, ale prý jen sedí u počítače."
„V tom vám nelže." řekne Bond klidně. Ovšem už nedodá, že i Q musí občas do akce, nebo že si na denním pořádku hraje s výbušninami a zbraněmi.
Lady Dana se na agenta 007 chvíli dívá, ale pak beze slova pokračuje v cestě do ložnice.
Q, vlastně pro dnešek lord Arctos, leží celý zabalený pod dekou a ven mu trčí jen chumel vlasů.
Dana skoro beze zvuku dojde k jedné ze dvou skříní v ložnici a otevře ji. Tahle v sobě skrývá zajímavou směsici dámských šatů a středověkých kostýmů. Dana chvíli prolízá obsahem skříně a občas přeletí pohledem po Bondově postavě, ale nakonec vytáhne dvě ramínka. Jedno podá Bondovi a druhé drží ona.
„Převlečte se tady a neprobuďte mi bratra. Pak vám seženu boty a zbraň." řekne jen Dana, než sama odejde. Bond předpokládá, že do koupelny, aby se sama mohla převléct.
Oblečení, které vybrala pro agenta jsou kalhoty z hrubší látky s úzkými nohavicemi a koženým páskem, lněná halena, prošívaná vesta a přesto všechno jakýsi kabátec z kůže.
Bond si převleče kalhoty a vysvleče si svoje sako a košili, když se zarazí. Pokud se bude účastnit téhle bitvy, těžko sebou bude moct mít svou zbraň. Jenže kam s ní? Nemůže ji přece nechat zamknutou v autě.
„Do háje." zamumle Bond, než si dřepne vedle Quatermastera a opatrně mu zatřese ramenem. „Q. Q, slyšíte mě? Q?" budí ho James.
Spáč jen něco zamumle a krátce pootevře oči, než je zase zavře a zavrtá se hlouběji do deky. Ovšem pak celá postava pod dekou s trhnutím ztuhne.
„Bonde?" ozve se nejistý hlas, i když obličej zůstává pod dekou.
„Ano?" zvedne Bond udiveně obočí.
„Vy jste nahý?"
„Jen do pasu."
„A proč jste nahý do pasu?"
„Byl byste radši, kdybych byl úplně nahý?" ušklíbne se Bond.
„Co?" trhne sebou Q a naštvaně se na Bonda podívá. „Co tady chcete? A proč mě vůbec budíte?" zeptá se Q rozčíleně a trochu neohrabaně si sedne.
„Budím vás, protože potřebuji někam schovat zbraň a auto mi nepřijde jako nejlepší nápad." vysvětluje Bond klidně.
„Vy sebou máte zbraň?!" trhne sebou Q.
„Samozřejmě, byl jsem přece na záchranné misi." pokrčí Bond rameny.
„Zbraň z MI6?"
„Soukromá."
„Bože." hlesne Q a oběma rukama si promne obličej, než se postaví. „Dejte mi ji." natáhne ruku a vezme si od Bonda jeho ne zrovna oficiální zbraň. Q ji krátce zkontroluje a vytáhne zásobník, než se šouravě vydá pryč.
Ve dveřích se skoro srazí s Danou, která do ložnice vrací svůj župan a pyžamo. Oblečená je do podobného oblečení, jaké vybrala Bondovi, jen bez kabátce a vesta vypadá trochu vyztuženě v oblasti pasu.
„Ne, že by mi vadil výhled." prohodí lady Dana směrem k Bondovi. „Ale myslím, že s mečem neumíte, tak jestli chcete před bitvou potrénovat, tak si pohněte."
„Jistě, paní." prohodí Bond s klidem a doobleče se.
Když se opět dostane do kuchyně, je místnost plná dětí a Dana s pomocí jedné ženy v šatech a la hospodská z historického filmu mezi ně rozdělují snídani.
„Wolfe!" křikne lady Dana na svého syna. „Běž tady s Jamesem Cizincem a najdi mu nějaké boty."
„Jo!" přikývne chlapec na souhlas, mávne rukou na Bonda a vydá se do chodby.
Za jedněmi dveřmi je menší komora plná polic, na kterých jsou různé části zbroje a oblečení pro středověké bitvy.
„Vy máte obchod?" nechápe Bond.
„Ne. Tohle si tady zapomínají rytíři. Ale všechno je umyté a opravené." dodá chlapec vzápětí. „Tady jsou boty, vyber si, jaký chceš. A fakt jsou umytý." zopakuje, když vidí Bondův výraz.
Po nalezení padnoucího páru bot (a pečlivé kontrole, že po původním majiteli v nich nic nezůstalo) pak lady Dana našla pro Bonda štít a jednoruční meč s radou, že pokud by měl přijít o jednu ze zbraní, ať si nechá štít, že se hodí na útok i obranu, kdežto meč je dobrý jen na útok.
A pak už je Bond předveden před Haldara z Havraní skály, který má být jeho trenérem. Haldar může mít ten nejpřátelštější úsměv z celého tábora, ale to neznamená, že by Jamese Cizince sebemíň šetřil. Ovšem učitel je výborný.
- - o - -
Jak se Bond během dne dověděl, v jedenáct dopoledne započne bitva o hrad pánů z Vlčí sluje. Tato bitva se pravidelně opakuje s různým výsledkem. Letos to pro hradní pány nevypadá dobře, protože mezi jejich spojence obvykle patří Ereborští, Havraní skála a Lesní. Jenže Lesní se letos nezúčastní a Ereborští změnili stranu, čímž je poměr sil dost v nerovnováze.
Bojuje se dřevěnými zbraněmi a šípy s plstěnými hroty. Padlí se ovšem mohou do bitvy vracet po desíti minutách odpočinku na vyhrazeném území pro mrtvé. Tedy krom dvou pánů hradu a krále. Tak či tak bitva končí po získání vlajky Vlčí sluje nebo po zabití krále, který vede útočníky. Netřeba snad říkat, že identita krále je utajena.
- - o - -
Před začátkem bitvy si lord Arctos z Vlčí sluje vzal Jamese Cizince stranou, aby mu sdělil jednoduchou zprávu.
„Bonde, tohle je jen jako, žádná mise. Jestli kvůli vám někdo skončí s horším zraněním než jsou modřiny a naraženiny, tak se postarám, abyste příštího půl roku dělal jenom výcvik nováčků. Je to jasné?"
„Ano, pane."
„Fajn, berte to jako rozkaz."
„Lorde Arctosi? Je nějaká odměna za hlavu krále?"
„Úplně nová hračka na příští misi."
„Vybuchující?"
„Samozřejmě, za co mě máte, Jamesi Cizinče? Věrné služebníky odměňuji štědře."
„Můj pane, tu hlavu vám přinesu."
- - o - -
Bitva skončila – těžko říct jak.
Útočníci v podstatě dobili hrad a zabili většinu jeho obyvatelstva a to včetně lady Dany. (Její vrah byl vzápětí roztrhán na kusy smečkou ke všemu odhodlaných dětí vedených Wolfem.) Lordu Arctosovi se ale podařilo včas identifikovat krále, takže ho jeho služebník James Cizinec mohl zabít.
Lord Arctos pak nahlas odpřisáhl, že dodrží slib, který Jamesi Cizinci dal, a že ho odmění dle zásluh. Vzápětí byli ti dva chyceni při hádce, kdy král křičel, že žádné pero dělat nebude, není přece blázen. Nakonec je musela zastavit lady Dana.
Po vyklizení a uklizení bitevního pole pak nastala velká oslava na hradě. Krom jídla a pití spolu rytíři cvičně soupeřili a srovnávali síly. Děti se učili bojovat nebo střílet z luku a vlastně se pokračovalo v činnostech předchozího večera.
- - o - -
„Proč zrovna Arctos?" zeptá se Bond po chvíli sezení na lavici a pojídání pečeného čehosi.
„Canis lupus arctos." pokrčí Q rameny. „Arktický vlk, druhý největší na světě."
„Proč ne rovnou největší vlk?"
„Největším vlkem je poddruh vlka obecného Canis lupus tundrarum. Žije na severu Aljašky a Kanady." odpoví Q klidně. „Lord Tundrarum z Vlčí sluje byl můj otec. Jeho potomci po meči dostávají jména podle vlků. Proto je Dana jen lady Dana a malý si říká Wolf. Samozřejmě, že dědičný nárok na titul lorda z Vlčí sluje by měli mít moji potomci, ale s největší pravděpodobností to podědí Wolf." povídá Q tiše.
„Rodina není v plánu?" zeptá se Bond opatrně.
„Nemám čas na zakládání rodiny. Musím si hlídat svoje služebníky a to dá dost práce i bez dětí." ušklíbne se Q a dopije pohár medoviny. Už několikátý, jinak by se svému agentovi nesvěřoval.
„Co?" zamračí se Q, když se obrátí na Bonda a zjistí, že ten na něj hledí s drobným úsměvem.
„Nic." pousměje se Bond víc a dál na Qho hledí.
Lord Arctos si jen něco zamumle pod nosem a uhne pohledem, ovšem jeho tváře i krk mu pod agentovým pohledem zrudnou.
„Hele, hrdličky, nechte si to na doma." prohodí lady Dana, když si sedne vedle bratra. „Nevíte, že ve středověku by vás nechali za tyhle zamilované pohledy popravit?"
„Dano, nech toho!" okřikne Q sestru a zrudne úplně.
Bond nic neříká, jen jeho pobavený úšklebek se ještě rozšíří.
„Jamesi Cizinče, dala jsem vám svého bratra do ochrany, tak mi ho nekažte." obrátí se lady Dana na Bonda. „Věřte, že mí spojenci jsou četní, a kdyby došel můj bratr úhony, dovím se to."
„Bože, Dano, nech si ty výhrůžky 'jestli bude trpět, budeš trpět taky'." zahučí Q prosebně. „Víš, co jsem ti o něm říkal."
„Jo, to vím." přikývne Dana, zatímco dolívá medovinu sobě i svým společníkům. „A taky vím, že ty máš taky puls a on si toho všiml."
„Víš, že tě občas nenávidím?" zeptá se Q unaveným hlasem.
„Yup." rozzáří se lady Dana.
- - o - -
„Sakra." zanadává přiopilý Q a prudce se zarazí.
„Co?" zeptá se Bond šeptem. Stojí těsně za svým lordem a nechápavě na něj hledí.
„Nevím, kde spíme." vysvětluje Q tiše.
„Ložnice je hned před námi." upozorní ho Bond.
„Blbče." uleví si Q. „Noc po bitvě je noc povídání si o tátovi. Teď tam nemůžeme, protože je tam Dana a Wolf. A nemůžeme ani k němu do pokoje, tam spí cizí děcka. Nemáme kde spát." vysvětluje Q mumlavě.
„V obýváku je volný gauč." řekne Bond s klidem.
„Není rozkládací." zavrtí Q hlavou.
„Máš lepší nápad?" zeptá se agent s drobným úsměvem. Rychle zahákne ruku za Qho pas a odvede slabě se bránícího lorda z Vlčí sluje do obýváku a na gauč, kde se oba usadí. Teda Bond se pohodlně posadí, Q vypadá, jako by ho proměnili v kámen.
„Já tě nepokoušu." zašeptá mu Bond do ucha.
„Tím si jeden nemůže být moc jistý." zahučí Q a nejistě se ošije. Ovšem neodtahuje se od Bonda.
„Tvoje sestra má pravdu." prohodí agent klidně.
„V čem přesně? Musíš být specifický."
„Vím, že máš puls. A že mě láká." řekne Bond a přejede jedním prstem po Qho krku.
„Jenže já nemám v plánu být tvůj další zářez na posteli." řekne Q vážně a chce se zvednout, ale Bond ho nenechá odejít.
„Já taky nechci, abys byl jen zářez." řekne Bond. „Chci, abys byl něco víc."
Q opět celý ztuhne a na Bonda se nedívá, když promluví.
„Co víc?"
„Myslím normální vztah. Nebo natolik normální, jak to práce dovolí." řekne Bond s upřímností v hlase.
„Jsi největší sukničkář v MI6. Proč bych ti měl věřit?" zeptá se Q.
„Řekni sám, kdy jsem naposledy šel s někým, z koho jsem netahal informace. Kdy jsem naposledy byl s někým, kdo nesouvisel s misí."
Q se zarazí a podívá se na muže vedle sebe.
„Mluvím vážně." řekne Bond skoro šeptem.
Q na něj chvíli hledí, ale pak se zarazí a opře se zády o opěradlo gauče.
„Tahle dovolená fakt stojí za to."