Výlet do Kanady by Ixi

Hlavní postavy patří jen a jen T. Harrisovi. Cílem povídky není porušení žádných autorských práv ani jakýkoliv zisk, jen vás dobře pobavit.

Kapitola 1

Starlingová se právě zamyšleně dívala na kupu papírů před sebou. Už to byl rok, co byla naposledy v akci, než ji FBI přesunula sem – do tmavé malé místnosti, co byla denně zahlcována papíry. Clarice si povzdychla, celý ten rok uvažovala, že dá výpověď a odejde – kamkoliv. Ale nechtěla - tehdy si u té ledničky vybrala FBI a i když se navzájem nenáviděli, nechtěla se jí zbavit. Dny však byly stereotypní, někdy si Clarice připadala jako neviditelná, ostatní s FBI se k ní chovali, jako kdyby měla snad nějakou nakažlivou nemoc. Nikdo si nechtěl naštvat vedení. Ťuk, ťuk ozvalo se na dveře. „A další papíry." pomyslela si Clarice. Dnes však přišla změna.

Dovnitř vešel jeden z „hlavounů FBI" – s přezdívkou NH (nejhlavnější hlavoun) , Clarice přemýšlela jestli ji jde vyhodit, nebo dát k ještě potupnější práci. Zadívala se na něj, jeho tvář obsahovala rozporuplné pocity. „Ano pane?" předstírala Clarice vyrušení z práce, které se už pár minut nevěnovala.

NH se na ni zadíval, po tom incidentu s Krendlerem byl jeden z těch, kdo byli spíš pro její vyhazov. Teď však vyslovil větu, kterou od něj Clarice vůbec nečekala: „Chtěla by jste se vrátit do aktivní služby, Starlingová?"

Clarice na něj vyvalila oči: „To si ze mě dělá legraci? No vypadá celkem vážně. Co se stalo? Mají sebevražednou akci, na kterou potřebují dobrovolníky?", zeptala se ho však klidně: „Co se stalo, pane?"

„Našli jsme HO." řekl NH celkem klidně, s žádnou skromností v hlase.

„Koho, pane?"

„Lectera."

Clarice se na chvíli zastavilo srdce, nepočítala s tím, že o něm ještě někdy uslyší. Pomalu z ní lezlo: „Kde? Jak?"

NH se na ni podíval: „V jednom Kanadském horském městečku, měl tam autonehodu před dvěma týdny. Vytáhli ho z hořícího vraku – pár dní byl v komatu a protože jeho doklady shořely, tak zkusili jeho krev ověřit v databázi. Zjistili kdo je a zavolali SVOJÍ vládě. Ta to samozřejmě ututlala a Lectera přesunula o pár desítek kilometrů výš do hor do starší už nepoužívané věznice. No a pár dní nás vydír… ehm... diskutovali s námi o podmínkách jeho předání. No takže jsme se dohodli a dnes večer tam posíláme náš sedmičlenný tým, jestli chcete Starlingová můžete být jedna z těch sedmi."

Clarice vstřebávala tyto informace, nemohla uvěřit tomu, že ho někdo chytil. Musela o té nabídce přemýšlet – byla to jasně předhozená další šance, pokud ji odmítne, už nikdy se odtud nedostane: „ Ale co až ho uvidím?" při téhle myšlence se jí stáhlo hrdlo. Podívala se na NH, v jeho očích teď bylo jasně vidět, co udělá když to nepřijme. „Chci, pane." řekla nakonec rozhodným hlasem.

„Dobře Starlingová, buďte dnes v 8 večer na téhle adrese, podal jí papír s adresou jednoho menšího letiště, využívaného převážně státními pracovníky. Na ranveji 3 bude čekat zbytek týmu." Usmál se na ni velice neupřímným úsměvem a otočil se ve dveřích.

Starlingová sledovala očima papír, vzhlédla od něj zase však, protože se NH ve dveřích zastavil. „A přeji příjemný výlet do Kanady."

... to be continued...