Stojíš pod sprchou,
růžové vlasy máš mokré a přilepené k hlavě.
Vždycky jsem se tě chtěl zeptat, jestli je to tvoje přírodní barva nebo ne.
Ale nikdy jsem se na to nezeptal.
Drhneš své tělo pořád dokola, i když máš již tělo celé červené.
Pořád se však necítíš dostatečně čistý,
stále cítíš na sobě špínu.
To proto, že se ze sebe snažíš smýt stopy cizích doteků.
A já to vím, protože stojím ve dveřích a dívám se na tebe, aniž bys to ty věděl.
A taky proto, že jsem to před roky dělal taky.
Po zradě, kterou jsem prožil.
Kdysi mi ublížili tak, že jsem přestal věřit
v lidi
a vlastně v cokoliv.
Jediné, co mi zbylo, byly mé knihy.
Rozvzlykáš se, ale já se ani nehnu.
Nepřijdu tě utěšit, i když vím, že se ti stalo to, co mně:
servali z tebe tvoji nevinnost a naivitu.
Jediný večer stačil na to, aby ses změnil ze sebevědomého oslavovaného zpěváka na ubohý uzlíček emocí.
Ze šrámů na těle ti teče krev a zbarvuje jinak průhlednou vodu.
Nakonec, když už se sesuneš na zem, přijdu k tobě a pohladím tě.
Lekneš se, protože si myslíš, že jsou to znovu oni.
Ale když mi pohlédneš do tváře, ihned se uklidníš.
Přisuneš se ke mně a ovineš kolem mne svoje mokré ruce.
Máčíš mne, ale mě to nevadí .
Vím, že potřebuješ útěchu.
A já ti ji mohu dát.
Přiblížím tvé rty k mým,
dotknu se jich jen tak zlehka a nasaji tvoji vůni.
Přesunu svoje rty na tvůj krk a ty se znovu rozvzlykáš.
Políbím tě na čelo ve snaze tě utěšit.
Marně.
Zvednu se a na chvíli tě znovu nechám pod proudem vody, jen abych si došel pro gel.
Připravuji tě na naše milování a přemýšlím nad tím, kdo ti mohl ublížit.
Jsem rozhodnut to z tebe dostat, abych ho mohl zabít.
Netuším však, že jsi to už udělal.
Pomalu, úplně pomaloučku do tebe vstupuji - tak, aby tě to nebolelo.
Stejně sténáš bolestí jako poraněné kotě.
Zastavím, jen tě hladím a čekám, až si na mne zvykneš.
Po chvíli, která se zdá jako celý měsíc nebo snad rok
se znovu pohnu.
Místo vzlyků teď slyším tvé vzdechy,
mísící se s ostrými výkřiky bolesti, když tě nechtěně poraním.
Nejsi masochista, ale užíváš si to.
Vím to.
Protože se teď z tebe stalo totéž, co ze mne:
ztracená existence
nenávidící celý svět
i sebe samotného
Prohlášení: Tato povídka nebyla sepsána za účelem zisku. Jsou v ní využity postavy a události, které jsou duševním vlastnictvím tvůrců mangy/anime Gravitation.
