1.1. 2016 - James Bond


Lidé na MI6 jim říkají všelijak. Poskoci, blázni, technici, Q-branch, šprti, nerdi, Qho podřízení, Qho uctívači, minions... Snad každý pro ně má jiné označení. To momentálně nejúspěšnější pojmenování je Mimoni, které si Q-branch s hrdostí vzalo jako oficiální název svého kolektivu. Ruku v ruce s tímto označením se objevilo na oddělení i spousta podivných žlutých postaviček v monterkách. Jediný, kdo toto bez úhony komentoval, byl Q, který pouze prohlásil, že kdo mu řekne Gru, ten skončí u výroby sépiometu.

Q tak zůstal Qem. A někdy taky jeho lordstvem, mým panem, vládcem, mistrem, Evil Overlordem, všemocným atd. Tato jména mu očividně nevadila, slyšel na ně. Ovšem jinak Q neslyšel na žádné 'normální' jméno.

Nikdo v MI6 (snad s výjimkou Tannera a M, ale ti nic neřeknou) nezná Qho skutečné jméno. Ani křestní, ani příjmení, ani iniciály, ani nic. Vedou se nekonečně sázky o to, kdo uhodne Qho jméno. Sázky, které nemají daleko k výši jackpotu sportky. Sázky, které nikam nevedou. Z počítačů, archivů a ani z Qho nikdo nedostal ani půl slova odpovědi ani reakci na toto téma.

Dostatečně drzí agenti (čti 00 divize) zaujali taktiku pokus-omyl. Pokaždé Qho oslovili jiným jménem a čekali na jeho reakci. Krom otrávených a naštvaných pohledů se žádné nedočkali. Až jednou Q konečně zareagoval na jiné jméno, než je Q či tituly jeho Mimoňů...

- - o - -

Na oddělení nebylo moc lidí, protože byla noc a to i takové místo jako Q-brach zmírní provoz a odpočívá. Jediné, co se tu noc mělo stát, byl návrat agenta 007 a tak měl Q v plánu si celou noc hrát s počítačovými kódy a ignorovat okolní svět. Krom něj bylo přítomno jen tak deset dalších lidí včetně R, která akorát ukončovala misi s 009, která čekala jenom na odlet jejího letadla z Brazílie domů.

Zhruba v době odletu přišel Bond, samý sval, úsměv, přehnané sebevědomí a podomácku ošetřené zranění. Jako vždy si to agent zamířil ke Qmu, který byl plně pohlcen svými kódy, místo toho, aby odevzdal zbytky svého vybavení někomu, kdo aktuálně vnímá realitu a okolí. I tentokráte Bond začal oslovení (Qui-Gon – špatně) a začal vyskládávat kovové zbytky na Qho stůl.

Na tom stole, myšleno na jeho ploše, ne vevnitř, nebylo moc věcí, vlastně tam dohromady byl jen notebook, stolní lampa a Qho bezedný hrnek s čajem. Proto je velice divné, že se Bondovi při vracení rozseknutého sluchátka (jak?!) a (pouze!) začouzené zbraně podařilo shodit onen hrnek se scrabble písmenem Q na zem. Bylo to jen slabé ťuknutí, ovšem do hrnku, který stál na samém okraji stolu, přes který se hrnek díky onomu ťuknutí vydal.

Třesk rozbíjené keramiky se rozlehl celou místností a na chvíli, jako kdyby všichni zadrželi dech.

„Q?" hlesne Bond opatrně a ostřížím zrakem hledí na génia, který zírá na střepy a čaj na zemi.

O zlomek vteřiny později se Q dívá na Bonda. A v ruce drží zbraň, kterou Bond právě vrátil, a kterou míří na agentovu hlavu.

V té chvíli Bonda ani nenapadlo se uklidňovat tím, že je zbraň zakódovaná na jeho otisk dlaně. Pokud je někdo jiný krom něj schopný z té zbraně vystřelit, pak je to rozhodně Q. Bond místo zpětného a posledního pohledu na svůj život jen zadoufá, že mu Q a Alec přijdou na pohřeb, protože z tohodle se nedostane, když tu se stal zázrak.

Byl zachráněn.

A jeho hrdinkou se stala R.

Technici a počítačový géniové v místnosti jen ztuhli hrůzou, když uslyšeli třesk, a když jim došlo, že ten zvuk patřil ke Qmu hrnku. Nikdo z nich se neodvážil ani hlesnout, když Q sebral zbraň a všichni čekali jen na onen osudný výstřel, který ukončí legendárního agenta.

Pouze R se pohnula. Otočila se čelem k dramatické scéně a křikla jediné slovo.

„Natálie!"

Vše skoro nadskočilo a Q málem pustil zbraň z ruky.

„Jak?" zeptá se Q. Pohled, který upírá na R, je skoro vyděšený.

„Spolužáci," pokrčí jen R rameny, než se obrátí na agenta 007. „Zmizte, Bonde."

Agentovi netřeba říkat dvakrát. Rád by věděl, kdo je ona Natálie, že má její jméno nad quatermasterem takovou moc, ovšem dnes svůj život riskoval více, než je mu milé. Příště by nemusel přežít.


Má pokračování...