Dobře, tak nejprve toto: I don't own Naruto, Masashi Kishimoto does.
Jde o můj první příběh, tak prosím, pokud najdete nějakou nesrovnalost, gramatickou či z Naruto světa, nebojte se upozornit :)

Prolog

Byl sám. Sám na nekonečném a krví nasáklém bitevním poli. Stojíce nad mrtvolami svých přátel, ptal se sám sebe, jak k tomu vlastně došlo? Co se pokazilo? V jednu chvíli to přece vypadalo tak nadějně... Byl nepřítel moc silný? Tak silný, že ani spojená síla všech národů, které na chvíli odložili svou nenávist, nestačila? Uvědomili si to snad až příliš pozdě?

Zvedl zrak k nočnímu nebi. Temnotou se prodíraly paprsky měsíce, které se snažily dostat až k němu, k jeho mysli, ale nemohly. On je nenechal. Černočerná tma, jen jasně zářící měsíc. Rudě zářící. Nekonečná iluze, věčné Tsukiyomi. Sen, ve kterém mysl neví o hrůzách reality, a tělo je jen poslušným vojákem, toho, kdo tento sen stvořil.

Hořce se usmál, copak se tomuto dá říkat život? Ne, je to jen pouhá existence. Téměř si přál, aby toho nebyl ušetřen, aby také snil ten věčný sen, křehký a prázdný klam... Po tváři mu skanula slza. Neobtěžoval se ji otřít. Po ní další. A další. Aniž věděl jak, brečel. Nad prokletou chamtivostí. Nenávistí. Touhou po moci. Nad proklatým osudem, který mu to vše postavil do cesty. Nad přáteli, kteří jsou buďto mrví, nebo chyceni v nekonečné iluzi. Ach, světe, proč jen si tak krutý!? Nevěděl, jak dlouho už tam stojí a pláče. Minutu? Dvě? Deset? Hodinu? Den? Čas ztratil veškerý smysl.

,,Kluku," ozval se v jeho hlavě zničeho nic hluboký hlas. Neodpověděl, ani nijak nezareagoval.

,,Hej," zkusil to hlas znovu, opět nic.

,,No tak, sakra!" zaburácel tentokrát hlas podrážděně, ,,poslouchej mě!"

,,Co... chceš?" odpověděl. Tiše, slabě. Zlomeně.

,,Tím, že si vypláčeš oči, nikomu život nevrátíš."

,,Já vím." Věděl, i když si to odmítal připustit.

,,Nu, tak mě tak napadlo, že možná... možná se s tím dá něco udělat."

,,A co asi tak?" Rozhořčená odpověď.

,,Existuje taková... hm, legenda," hlas, ozývající se mu v hlavě byl tichý, a neobvykle mírný a klidný.

,,Legenda?"

,,Přesně tak."

,,A?" To z něj bude muset každou odpověď páčit!?

,,No tak, nečerti se. Snažím se vymyslet, jak to podat, abys to pochopil i ty."

,,..." Nastalo chvilkové ticho.

,,Myslíš to vážně?"

,,Naprosto. Tak co, Naruto, chtěl bys šanci všechno změnit?"