Zpátky doma
Chtěla jsem tento příběh napsat jako scénář nakonec je to smíšenina povídkového typu a scénáře.
Začátek: Vidíme malou holčičku se špinavými blond vlasy, její modré oči září zvědavostí, když si prohlíží roj motýlů.
„Tak tohle jsem já, moje jméno je Julia Watson, a vždycky jsem ráda motýly a květiny" (holčička běží a vezme hrst kytek ke které si přivoní, náhlé si všimne že jev trávě schovaná zraněná vrána, a tak ji opatrně vezme do náruče a odnese domů) „A tady jsem poznala, co mně dělá šťastnou, (dívka krmí zraněnou vránu, poté vezme šátek a zaváže vráně zraněné křídlo) léčení ostatních. Ten pocit je ničím nenahraditelný, v ten moment jsem věděla že chci být doktorka."
2. Julia je asi patnáct let a sedí nad svými knihami o lidském těle.
„Samozřejmě že mně mí rodiče podporovali, jen byly trochu skeptičtí ohledně mého rozhodnutí přece jenom moc doktorek v téhle zemi nebylo. Nakonec však po pilném učení dostala jsem příležitost jet do ciziny (fotka brigády v Afganistánu), ovšem jen jako vojenská sestra."
3. Afganistán, uvnitř jednoho ze stanu, Julia, které je již dvacet čtyři let pomáhá s léčbou pacientů. „Afganistán nebyla procházka růžovou zahradou. (ozve se strašlivá rána a hlavní doktor leknutím zaleze pod stul Julie se jen slabě usměje protočí oči a sama dokončí ošetření pacienta.) a občas jsem musela uchopit situaci do svých rukou."
4. Julia sedí ve svém šedém hotelovém pokoji, přesněji na posteli naproti ní je opřená hnědá hůl.
„Teda až do nedávna. Bohužel mně zranili a já musela domů. Teď žiji malém hotýlku uprostřed Londrahy, žiji ze své vojenské penze. Avšak stále se pokouším si nalézt práci, (Julie má na krátko ostříhané vlasy končí nad rameny a mají tvar vlnek a kudrlin. nosí obdélníkové brýle.
.cz/duvody-proc-si-ostrihat-vlasy-po-ramena/
Nosí černé šaty, na kterých má modrou sukni a modrou vestu bez rukávu, na okrajích je modrá sukně zdobená černým proužkem, ((projde kolem výkladní skříně a dveří kde je na cedulce napsané prostory k pronájmu)),
„Jak ráda bych mněla svůj vlastní byt, a vlastně proč ne, co když je tohle příležitost, jak začít, od nuly, a třeba časem si založím svou vlastní lékařskou praxi. (poslední slova řekne Julie nadšeně nahlas, pár kolem jdoucích se na ní ohlednou, Julie se zastydí narovná se), omlouvám se." (dav pokračuje v chůzi Julie se podívá dopředu nadechne se) „Tak jo Julii je čas porozhlédnout se po městě."
5. Hudba: písnička
Poslední roky jsem prožila jen v poušti proklaté. (Julia jde po chodníku, přeběhne ulici.)
Teď ovšem jsem zpátky a musím se začlenit. (pozdraví s úsměvem kolemjdoucího)
Jsem zpátky doma, doma jsem tu já.
Je čas můj život začít od znova.
Je neuvěřitelné, co je v tomhle městě krás,
Divadla, kavárny a salony mohou zlákat Vás. (Julie projde kolem kavárny kde je koncert protančí kolem ní a pár muzikantů za ní pleská)
Já jsem však doma, doma jsem tu já.
Je čas můj život začít od znova. (chytne lampu protočí se kolem ni energeticky ne svůdně.
Chce to, ale nejprve nají to místo pravé,
A nejspíše (tyhle slova říká kolem jdoucímu) by bylo nejlepší najít si byt co myslíte? (muž jen pokývá hlavou a zakryje si tvář novinami).
Jsem zpátky doma, doma jsem tu já.
Je čas můj život začít od znova.
Ano já jsem zpátky doma, tady zůstávám.
Je čas celý, život začít od znova.
5. Julia skončí v parku, kde se zrovna procházejí lidi se psy.
„No jo ale kdy sehnat byt abych ho mohla zaplatit… leda že."
Objeví se Mirri Stamford, v růžových šatech. Má černé rozpuštěné vlasy, jež jsou vlnité taky v nich má pár pentlí ve tvaru mašlí.
šaty jsou tyhle. victorian
Mirri: Julie Watson?
Julie: (překvapeně si prohlíží svou kamarádku z dospívajících let.) Mirri Stanford? (obě ženy se začnou smát a obejmou se)
Mirri: Julie, ukaž se mi (prohlídne se ji), ty jsi ale krasavice řekni, kde jsi získala takové opálení?
Julie: Byla jsem v Afganistánu Mirri, to přece víš. (Julie a Mirri si sednou na lavičko blízko rybníku s labutěmi.
Mirri: Samozřejmě já tě jenom škádlím.
Julie: Ty Mirri nevíš náhodou o nějakém levném bydlení?
Murri: Hmmm. (Mirri se zamyslí), Obávám se že ne Julie, (odmlka zklamaný pohled Julie) i když počkej. Nedávno se mi taky jedna známá zmiňovala že shání byt. Vlastně já hloupá, ona už ho má vybraný jen shání spolubydlící.
Julie: Opravdu (radostně).
Mirri: Ještě se neraduj Julie, ještě si jí ani nepotkala.
Julie: Prosím tě. V čem by tvá známá mohla být tak hrozná?
Mirri: Tak to jsi ještě nepotkala Sherly Holmes.
Julie: (zatváří se zvědavě) Co je na ní špatného.
Mirri: Je to zvláštní žena většinu času stráví v laboratoři.
Julie: Studuje chemii to není nic zvláštního.
Mirri: Ne! A ani nestuduje medicínu. Já ani nevím co přesně dělá.
Julie: Aha. No tak mi ji ukaž.
Mirri: Ale dneska ne je už pozdě a já musím jít domu.
Julie: (obě ženy vstanou a jdou vedle sebe mimo park) Jak se ti mimochodem daří neviděla jsem tě od té doby, co jsi semnou dodělala školu.
Mirri: To víš, samé shony, zařizování lékařského oddělení a tak.
Julie: Jak je vůbec tvé matce?
Mirri: (odmlka) bohužel odešla na věčnost.
Julie: Mirri to je mi líto.
Mirri: Julie to je v pořádku uvidíme se zítra u nemocnice svatého Bartoloměje.
(ženy se rozloučí. Julie jde do svého hotelu)
1. Druhý den Julia jede v drožce, po zastavení vozu vystoupí před nemocnicí, kde už stoji Mirri, její vlasy jsou tentokrát dané do drdolu a má tyhle šaty: pin/216806169530870507
Mirri: (Julii obejme, a zvědavě si jí prohlídne) Julii to nemáš jiné oblečení než tyhle? (ukáže na šaty Julii ty jsou stejné jako předešlý den.)
Julia: se současným příjmem bych mohla nosit akorát šaty po mé babičce.
Mirri: Tvoje babička byla dobrá žena, ale pravda moc stylu nepobrala, co kdybych ti nějaké dala?
Julia: To ne. (natahuje před sebe ruce v nesouhlasu) Nechci, aby sis dělala škodu.
Mirri: Co tě nemá.
2. Hudba: píseň
Stačí jen krok, jenom velmi málo
A svět menší se zdá, Londraha je město veliké.
Každý tu může najít svůj styl, nebo štěstí či zmar.
Teď je tvůj čas, udělat dobrý dojem.
Julia: nezpívá: Ale vždyť je to jen spolubydlící.
Mirri: (prstem jí zacpe ústa), jen to nepodceňuj drahoušku.
Mirri: Narovnej se, zvedni hlavu úsměv vykouzli.
Nečekej, že bude opětován.
Julia: (mluví) Cože?
Mirri: Někteří jsou jako led, jejich oči pláčou dost
ale, ten správný oblek udrží jejich pozornost.
Tak vyber si barvu zářivou, ta popíše dobře,
Tvou náladu veselou,
Teď je tvůj čas, ...Hmmm, Teď je tvůj čas, zazářit.
3. Julia stojí v nových šatech před dveřmi do laboratoře. ( pin/649433208742444817/)
Ostýchá se zaklepat, Mirri teda sama zaklepe. Obě ženy vejdou dovnitř laboratoře, projdou kolem par stolu s chemickým náčiním až dojdou k oknu u kterého stojí Sherly u stolu a s něčím pracuje. Mirri si odkašle, Sherly jen slabě otočí hlavu jde vidět, že má dlouhé tmavě hnědé vlasy a chladné šedé oči, celá její tvář je pobledlá, ale jinak je docela pěkná.
Mirri: Slečno Holmes myslím že bych pro vás mněla vhodnou spolubydlící. (Sherly se jen dívá nezaujatě na Mirri, otočí se na Julii.),
Sherly: Mám tady rozdělanou práci.
Julia: Můžu Vám nějak pomoct? (Julia přejde k Sherly blíž a pozoruje baňky ve kterých se vaří nějaká kapalina, přímo před Sherly stoji malé skleněné akvárko)
Sherly: Můžete mi dát svůj prst.
Julia: Jistě proč (Sherly píchne Julii do prstu) Au! (kapka krve se ponoří do vody v akvárku a zbarví se do růžova, v ten moment Sherly radostí vyjukne)
Sherly: Ono to funguje, ano můj experiment na analýzu krve funguje. (přeběhne ke stolu ze kterého vytáhne notes zapíše si do něj něco, přitom se odhalí její šaty: pin/350999364685741716/)
Julia: (utře si svůj prst do kapesníku) Jmenuji se doktorka Julia Watson a sháním bydlení...
Sherly: Ano. Jistě, řekněte Julii Vy jste byla v Afganistánu, že?
Julia: (šokovaně se zarazí) Ano, pracovala jsem tam jako vojenská sestra. Jak to víte?
Sherly: (jen se slabě pousměje), Na tom teď nezáleží řekněte Julii, vadí vám hluk. Občas se svými experimenty nadělám rámus.
Julia: Ne, ani ne.
Sherly: A co zvuk houslí?
Julia: Mám ráda hudbu, ať už dobrou nebo špatnou.
Sherly: Většinou večer chodím ven pozdě večer a vracím se až ráno.
Julia: To je v pořádku. (nejistě nervózně)
Sherly: taky ke mně chodí různí lidé.
Julia: Vlastně ke mně občas taky, budou mně navštěvovat mí pacienti.
Sherly: dobra tím pádem se zítra můžete přestěhovat se vším co máte do Backer street číslo 221 b. (Sherly vezme malou hnědou kabelku dá do ní notes a vyrazí ze dveří, v nich se ještě zastaví vrátí se a podá Julii svou ruku) Jsem Sherly Holmes a ráda jsem vás poznala slečno Watsonová.
Julia: (natáhne ruku a podá si se Sherly ruce, při doteku cítí malý příval energie, Julia svou ruku přitáhne k sobě, podívá se zvědavě na svou dlaň a zašeptá) zvláštní.
Sherly: Co prosím?
Julia: Taky jsem Vás ráda poznala slečno Holmes. (usměje se)
Sherly: Uvidíme se zítra. (Sherly odejde z laboratoře, a Julia a Mirri se za ní vyjeveně dívají)
Julia: No páni.
Mirri: Říkala jsem ti, že uděláš dojem. (Mirri svým loktem šťouchne do Julii)
5. Stěhování se do nového bytu, nosiči nesou kufry do horního patra bytu, Julia pak sama přenáší lehké krabice a některé své osobní věci.
Konec scény.
Otázky:
Neudělal náhodou Disney už pohádku o Sherlocku Holmesovi? Ano to udělal jmenuje se Skvělý myší detektiv (The Great mouse detektiv), ovšem jelikož v poslední době dělá Disney remake jejich starých pohádek, proč neudělat remake na Sherlocka Holmese?
Proč má Julia brýle? Vzhled Julii Watson jsem vymýšlela na základě svých dvou nejlepších kamarádek, jedny ze základní školy a jedny současné a obě nosí brýle. Taktéž můžete být princezna i když máte brýle.
Kde je sakra Londraha? Toto město skutečně nenaleznete jedná se o zkomoleninu Londýna a Prahy. Proč ptáte se? Všechny Disney příběhy se odehrávají v anglo germánských zemích, ani jedna princezna není slovanské národnosti. Jenže díky tomu, že Češi udělali verzi Sherlocka Holmese. Tak mi spojení Čech a Anglie přišlo přirozené. Taky díky Skandálu v Čechách.
