Hi, this is my first FF on Tauriel &Legolas.
!I do not own any character or place name in this story! Everything belongs to J. R. R. Tolkien or Peter Jackson team.
Now let's go read! Story: Call of Blood.
By AmelieCarter
Prolog
Bylo jasné, deštěm provoněné podzimní ráno. V paláci vonělo první letošní spálené dříví a někdo hrál na harfu. Vše působilo klidně a vstřícně. Elfové se procházeli po chodbách a po zahradách, kde se dal sem tam zaslechnout radostný smích anebo poklidný rozhovor. Stráže se opírali o dlouhé kopí na svých strážních místech a jejich ostré zraky sledovali okolní les. A taky kapitánku. Tauriel si nenechala nic ujít a každý strážný věděl, že není radno protivit se jejím rozkazům, které ona sama dostávala od krále nebo od prince Temného hvozdu. Od časného rána procházela strážní stanoviště a ptala se na průběh jejich hlídky. Hvozd byl v posledních měsících sužován čím dál většími skupinami pavouků, které průzkumné oddíly vystopovali až k hranicím Dol Gulduru. Tyhle průzkumné výpravy vedla často právě Tauriel a v patách ji byl vždy Legolas.
„Ráno byl klid?" Zeptala se vojáků, kteří drželi stráž u hlavní brány do paláce a střežili most přes Bystrou řeku.
„Ano, má paní. V lese se nic nehnulo" odpověděl jeden z vojáků. Kapitánka chvíli hleděla do hlubokého lesa, než se otočila a odkráčela zpět do útrob paláce. Spletitost chodeb a jeskyní se pro všechny, kteří navštívili domov lesních elfů, stalo bludištěm, ze kterého se jen těžko hledalo úniku. Ale Tauriel zde vyrůstala, žila a pobývala už několik století a tak by se v chodbách vyznala i poslepu. Teď zamířila do síní hluboko pod zemí, do prostorných vysokých sálů, kde elfové trénovali zápas, šerm a bojovou taktiku. Na lukostřelbu měli vyhrazený hlídaný pás lesa.
Jako obvykle stanula na písčitém podlaží mezi prvním. Pár mladších elfů dostávalo lekci od bojového mistra, ale jinak nikdo nepřispěl svou přítomností.
Vybrala si nejvzdálenější roh sálu, tak aby měla klid na cvičení a nerušili jí poznámky šermířů. S hlubokým nádechem a pomalým výdechem tasila své dva nože a zaujala bojoví postoj. Lehce sevřela víčka a nechala svou mysl plynout po všech koutech sálu, osvobodila svou energii a pomalu začala přecházet do naučených kombinací a postojů. Pravou rukou výpad, levou spodní krytí, přešlápnout levou nohou, zaútočit levou rukou zespodu a vykrýt sek z vrchu pravou rukou. Pravicí odhodit soupeřovu zbraň, přešlápnout blíže k němu a levou rukou výpad. Potom otočka, pravou rukou švihnout za sebe do úrovni krku, otočit se nášlapem levé nohy a vykrýt sek nebo bodnutí máchnutím levé ruky. Pak přejít pravicí do útoku pomocí křivého seku shora dolů.
Kov zazvonil o kov. S poskočením srdce otevřela oči s rozšířenými zornicemi. Proti ní stál Legolas s dlouhým nožem v obranném gestu a s lehkým úsměvem na tváři.
„Zatančíš si i se mnou?" Za svou poznámku si vysloužil krátké ušklíbnutí, načež opravdu započal bojoví tanec. Ano, na pohled vypadal souboj těchto dvou pružných a mrštných bojovníků jako bojoví tanec. Proplétali se mezi sebou, dlouhé nože kmitali z místa na místo jako hadí jazyky a sotva kdy se kov kovu dotýkal déle jak pár sekund. Nakonec jejich souboj skončil v postoji, kdy se jejich nože ocitli v dvojitém X a jen díky tomu, že se o sebe opírali vahami, nespadli na zem. Zrychleně oddechovali, ale přesto se na sebe usmívali.
„Půjdeš se mnou dnes na lov, Tauriel?"
/ Because adding stories to the international website I write a summary in English, but the stories I write in czech because I dare to great stories in English, my native language is Czech, so I write in it! I'm sorry to all the disappointed, probably never dare to translate. Thank you for your understanding and tolerance. :) Amelie/
