Autorova poznámka:
Uff, skončilo to úplně jinde než jsem původně plánovala. Nechápu, jak jsem mohla tohle vymyslet.
Původní pointa asi neklapne. Nemám tušení, jak se vrátit k původní dějové lince a to mě doopravdy mrzí.
Liara přivřela oči. Bylo to tak intenzivní. Tak příjemné. A najednou to bylo pryč.
Ashley stále seděla na zemi a netušila, co se děje. Shepard s výrazem hrůzi ve tváři sledovala obličej Liary.
"Dobře, Shep. Vyhrála jsi," řekla Ash. "T´Soni patří do týmu. Lady Helma a ten hnus... nehezký ještěrčák Garrus taky. Na tyranosaura Wrexe jsem nezapomněla." Usmála se a natáhla ruku.
Shepard nemohla od T´Soni odrhnout oči. Výraz, který měla ve tváři byl úžasný. Shepard měla pocit, že celé její tělo podivně vibruje. Přes její ruku a bok, který měla k Liaře přitisknutý, ty vibrace přecházeli do ní. Bylo zvláštní a velice příjemné.
Velitelka silou vůle otočila hlavu od Liary a automaticky natáhla ruku k Ashley. Ta po ní chňapla a rychle se vyšvihla na nohy. Málem je porazila obě dvě.
"Děkujeme vám, doktorko," Shepard se slyšela, jak mluví. "Tohle už snad zvládneme sami." řekla a pustila ji. Plnou váhou se opřela o Ash. Nevěděla proč, ale najednou se cítila osamněle.
"Být vámi, doktorko, nechodila bych moc daleko. Tady velitelka by zase mohla spadnout," řekla Ashley a začala se smát.
Shepard nic neříkala. Liara sledovala, jak se dvě lidské ženy vydali směrem ke spacím kojím. Našli jednu volnou a Ashley do ní vlezla. Liara slyšela, jak Shepard říká: "Dobrou noc, Lotosový květe" a pak viděla, jak zavřela poklop. Chtěla počkat, až velitelka vleze do svojí kóje a pak jít do své "kajuty". Jenže Shepard jen opřela o kóji Ashley a unaveně se sesunula na zem.
Liara se lekla a rychle přispěchala k velitelce. "Shepard," téměř vykřikla.
Velitelka k ní zvedla hlavu. "Tohle jsou spací kóje posádky. Nemůžu žádnou z nich zabrat." Povzdechla si. "Musím se dostat do své kajuty."
Liara tam jen stála a dívala se na ni.
"Běžte si lehnout. Půjdu podél zdi. Zvládnu to," řekla Shepard.
T´Soni chtěla poslechnout rozkaz, ale něco jí nutilo zůstat. Sklonila se, vzala Shepard za ruku a naznačila ji, že ji zvedne. Shepard se jí podívala do tváře a přikývla. Opatrně opřená o kóji se začala zvedat. Jakmile stála na nohou, Liara ji obejmula kolem pasu.
Shepard myslela na to, co se stalo před malou chvíli. Nemohla to vyhnat z hlavy. Chtěla to prozkoumat. Možná to bylo alkoholovým opojením. Nedokázala se ovládnout. Opřela se o kóji a stáhla Liaru blíže k sobě. Dívali se na sebe a Shepard se snažila vyčíst z její tváře, co si myslí.
Liara si ji prohlížela a s vědeckým zájmem čekala, co se bude dít. Shepard se divila, kam zmizela její plachost. Možná zvědavost byla silnější. Možná, že jen byla tak vyděšená, že se nemohla pohnout. Jenže Shepard teď ovládala jen jedinná myšlenka. Chtěla se jich dotknout. Natáhla ruku a jemně se dotkla Liařina spánku. Čekala, že dostane elektrickou ránu nebo že ji Liara vztekle odhodí svoji biotikou. Jenže nic takového se nestalo a Shepard pomalu pohladila Liařin hřeben.
Teď už věděla, že měla pravdu. Hřeben pod jejím dotekem slabě vibroval. Podívala se Liaře do tváře. Měla přivřené oči a zhluboka oddechovala. Shepard chtěla vědět víc. Teď nemohla přestat. Dotkla se Liařina čela, zasunula prsty mezi ohyby hřebene a pomalu táhla prsty směrem ke konci. Liara zasténala, chytila Shepard za ramena a sklonila hlavu. Shepard cítila, jak hřeben pod jejími prsty vibruje silněji. Bylo to jako hrát si s neznámou, smyslnou pastí. Vibrace ji přecházeli do rukou a rozlévali se po celém jejím těle.
Z pohledu Liary se dělo něco neuvěřitelného. Nejdříve měla strach. Neměla tušení, co chce Shepard udělat. Přesto jí v tom nezabránila. Nevěděla proč. Nevěděla, proč se naprosto oddala její moci a nechtěla nad tím přemýšlet. Její dotyky byly tak příjemné. Tak smyslné.
Shepard se pomalu, ale jistě přestávala ovládat. Vibrace, které přicházeli z Liařina těla byly silnější a silnější. Převalovali se ve vlnách přes její tělo. Teď už naprosto chápala, proč byly Asari tak populární.
Musí to zastavit. Měla by to zastavit. Nechtěla to zastavit. Nesmí to skončit.
Shepard si byla velice vědoma přibývající vlhkosti ve svých kalhotkách. Věděla, že se to blíží. Pevně k sobě Liaru přitiskla a její vesmír explodoval.
konec druhé kapitoly
