Loki seděl nad učebnicí a nedokázal se soustředit na jediné slovo, které četl. Vracel se stále ke stejné pasáži, ale pořád si nedokázal vůbec nic uvědomit. Tohle se mu nepodobalo. Mhouřil oči. Četl každé slovo. Nic však nezabíralo. Vzhlédl k matce, která nad ním trpělivě stála. Při pohledu do jeho bezradných očí mu věnovala hřejivý úsměv. „Něco tě trápí, Loki?"
Loki pootevřel ústa a snažil se co nejlépe zformulovat své obavy. „Thor se včera předvedl. Z toho všeho, co pronesl, mám strach o bezpečnost naší země. Pokud mohu zapochybovat," Lokiho oči se upíraly do země. Nedokázal čelit své matce. Co pronesl, bylo krajně nevhodné.
„Nesmíš jeho řeči brát vážně. Bavil se s přáteli. Až z něho bude vládce, jistě se zachová zodpovědněji," uklidňovala Frigga svého syna.
„Pokud nemám brát vážně jeho slova již teď, pak co se má změnit po jeho korunovaci? Pořád to bude Thorova mysl a Thorova slova, která vyjdou z jeho úst," Lokiho se zmocňovala úzkost.
„Pod břemenem vlády se už kdejaká hlava zchladila." Frigga se snažila navázat oční kontakt s rozčarovaným chlapcem. „Bude z něho dobrý král," usmála se. Loki však uviděl v jejím úsměvu něco dalšího. Podmínku. Jednou z něho bude dobrý král.
„Víra je vlastnost, které se vládcům nedostává." Jistota umožňovala mír a prosperitu říše.
Frigga se rozhodla být k Lokimu upřímná: „S otcem jsme rozmlouvali o Thorově jmenování již před hodnou dobou. Odin zastává názor, že tradice se musí dodržovat pro stabilitu naší říše. Proto bude Thor jako prvorozený syn jmenován v den své plnoletosti, stejně tak jak před ním váš otec a před ním jeho otec. Rozumnější by však bylo, kdyby Odin ještě nějaký čas počkal."
Loki přikývl. Thor se ještě teď občas choval jako dítě. Jak by mohlo dítě vládnout říši jejich velikosti a významu? Jenže Všeotec své slovo zpátky v žádném případě nevezme. Jeho slovo mělo vždy nezpochybnitelnou váhu. Pokud tedy nešlo o vojenskou taktiku. Ve válce je přece jen povoleno všechno. Zvláště pokud by to mělo zachránit životy vlastních lidí. A tyto životy budou v ohrožení, pokud se Thor dostane na trůn, protože Thor není z mužů, kteří si dokážou hrát se slovy. To byla spíše Lokiho praktika.
To přivedlo Lokiho k myšlence. S Thorovou pověstí a Lokiho schopnostmi by mohli vytvořit perfektního vládce pro Asgard. Stačilo jen, aby mu Thor naslouchal. A to se dalo zařídit.
„Zdravím tě, Lady Loki," ozval se posměváček z otevřených dveří. Loki po něm jen dloubl okem.
„Také tě zdravím, Volstaggu," ozvala se Frigga.
Statečný Volstagg zbledl jako křída. „O-omlouvám se. Nevšiml jsem si vás, má paní," hluboce se uklonil. Jak byl prodejný.
„Ano, ale Lokiho sis všiml velmi dobře…" matka ho začala bránit, jako by nebyl dost starý na to, aby dokázal zvládnout jednu ukřičenou karikaturu Áse. Volstagg na něho hleděl, jako by Loki mohl za jeho nevychování.
Loki nesnášel, jak si ho Thorovi kamarádi dobírali. A to všechno jenom kvůli jedné špatně pochopené příhodě. Loki nemohl za to, že si Thor vybíral za přátele perverzní krvežíznivé loutky. Loki nebude mít nikdy šanci, dostat se k Thorovi blíž než mu jsou jeho váleční spolubratři.
Spoluvláda s Thorem nakonec nejspíš nepřipadá v úvahu.