Každý, kdo potká Molly Hooperovou, myslí si o ní, že je to poněkud naivní a nejistý snílek. Částečně mají pravdu. Molly po většinu času stojí nohama pevně na zemi a o světě nemá přehnané iluze. Ovšem tahle racionální osůbka je v mžiku pryč, má-li Molly muvit s někým nebo před někým, kdo se jí líbí. Nejhorší to je, když potká Sherlocka Holmese. Ten se Molly líbí už od první společné hodiny a je hlavním důvodem pro její rudé tváře, koktání a denní snění.
Pro dnešek to platí ještě víc než obvykle, takže místo učení se o pohybové soustavě člověka, Molly hledí z okna s hlavou podepřenou rukou.
Během hodiny chemie Molly zkusila se Sherlockem mluvit. Stačila ho jen pozdravit, než do ní zezadu vrazila spolužačka a Molly Sherlocka polila slabou kyselinou. Tím mu naprosto zničila košili (u které se Molly vždycky divila, že jí neuletěly knoflíky) a Sherlock si ji musel vysléct.
Molly nechápe, že v té chvíli neomdlela.
Učitel kupodivu nebyl naštvaný na Molly, ale na Sherlocka, protože na sobě jako obvykle neměl plášť. Zakázal mu proto, aby se šel převléct a Sherlock strávil zbytek vyučování svlečený do půl pasu. To Molly k soustředění moc nepomohlo, ale nakonec chemii přečkala, aniž by začala slintat.
Ovšem Sherlocka (a jeho tělo) z hlavy dostat nedokázala, ani po zbytek vyučování a dne.
Molly vyděšeně zaječí a vyskočí snad metr do vzduchu, když ji někdo znenadání chytne za ramena.
„Claro!" zakřičí Molly na spolubydlící se záchvatem smíchu.
„Kdyby ses viděla." směje se Clara. „Nad kým to zas slintáš?" zeptá se pobaveně.
„Já neslintám." zahučí Molly a s úplně rudými tvářemi si sedne čelem ke stolu a učebnicím.
„Hele, holky říkaly, že jste měli chemii i se striptízem." vyzvídá Clara a opře se o stůl vedle Molly. „Prý tam ten nafrněný exot Holmes byl bez košile. A prý je to tvoje práce."
„Co?! To ne- já jenom- omylem jsem ho polila kyselinou a zničila jsou mu košili." přizná Molly neochotně.
„Ty se nezdáš, Hooperová!" rozesměje se Clara nadšeně a poplácá Molly po hlavě. „Víš, co bys mohla udělat příště? Polít mu kalhoty!"
„Co?! Claro, nech toho!" rozkřikne se Molly a úplně zrudne. „Běž pryč, slyšíš? Padej odsud, já se musím učit! Zítra mám zkoušku!"
„Jasně, učit. To jsem viděla." uchechtne se Clara rýpavě, ale zmizí z pokoje.
Molly si přitáhne blíž nákres svalů horní končetiny a zkusí z hlavy dostat úplně jinou a trochu bledší paži, aby se mohla učit. Na chvíli to funguje.
