Sebastian seděl na židli se skloněnou hlavou. V hlavě měl zmatek, a když otevřel oči, bylo to ještě podivnější. Nikde nebyla žádná krev ani zbytky jeho mozku.

Musí to bejt mizernej střelec, když nedokáže zabít někoho jednou kulkou natož dvěma. Pomyslel si Sebastian.

„Kdo je tam?!" hulákal muž stojící za ním.

„Co to sakra meleš?" mumlal si pro sebe Sebastian.

„Ty drž hubu!" okřikl ho muž a přiložil Sebastianovi zbraň k hlavě. „Vylez nebo ho zabiju!" rozkřikl se muž znovu.

Sebastian zbystřil. Pokud ho střelil muž za ním, hlaveň zbraně, kterou ucítil na zátylku, by nebyla chladná. To by vysvětlovalo, proč muž slyšel, co říkal. Uvažoval Sebastian. Mírně natočil hlavu na stranu. Jen několik kroků od něj ležel na zemi jeden z únosců. Když se podíval na druhou stranu, uviděl druhého komplice ve stejné poloze – s dírou v hlavě. Sebastian pochopil, že on není majitelem dvou výstřelů, jak zprvu myslel.

Nastalo ticho a Sebastian cítil, jak tlak zbraně ztěžknul a nutil ho skolnit hlavu. Zhruba po minutě zazněl další výstřel a muž se skácel na podlahu.

Sebastian se pomalu napřímil a rozhlížel se za sebe, jak mu to jen poloha na židli dovolila. „Kdo jsi?" zeptal se a čekal na odpověď. Uslyšel jen spokojený povzdech a kroky směřující k němu.

„Vypadáš hrozně." řekl neznámý.

„Naser si." odbyl ho Sebastian. Když chtěl zaklonit hlavu, aby se podíval, kdo to je, neznámý mu v tom zabránil.

„Vím, že jsme se dlouho nevyděli, ale být hned tak hrubý? To tě matka neučila slušnému chování?"

Sebastian mlčel a snažil si uvolnit ruce, ale marně.

„Dobře tedy, vidím, že nemáš náladu na povídání, tak přejdu rovnou k věci. Nelíbí se mi, že jsi zhruba před pěti minutami usiloval o porušení dohody nebo raději smlouvy? No, vlastně je to jedno..."

„O čem to kurva meleš?" přerušil ho Sebastian.

Neznámý mu daroval pohlavek. „Mluv slušně, Sebastiane."

Sebastian zaťal pěsti, aby se uklidnil. „Co po mě chceš?"

„Dodržení naši smlouvy."

„Nejspíš je to pro tebe důležité," pousmál se. „.Ale já nemám tušení, o jaké smlouvě mluvíš a už vůbec, co v té údajné smlouvě stojí." řekl Sebastian.

Neznámý mu prohrábl vlasy. Sebastian se snažil vzpouzet, ale bylo to k ničemu. „Dovol, abych ti oživil paměť." řekl neznámy a slabě Sebastiana zatáhl za vlasy tak, aby zaklonil hlavu a viděl mu do tváře. „Jsem jediný, kdo tě může zabít, Sebastiane."