Úterý 11. listopadu (13:33)
Nesnáším úterky.
(13:55)
Ne pondělky?
(13:57)
Ne, úterky.
(13:59)
Rád chodíš proti proudu, nebo je opravdu nesnášíš?
(14:03)
To není tak, že nesnáším úterky, protože je ostatní milujou. Tyhle potřeby nemám. Prostě je opravdu nemám rád.
(14:04)
Proč?
(14:06)
Protože jsou zbytečný.
(14:08)
Nechceš to rozvinout?
(14:15)
Všichni vědí, co čekat od pondělí, že jo? Jsi zpátky v práci, nebo kdekoliv, kam chodíš každý pondělí a je to na nic, ale ty víš, že to tak má být a že to tak má každý. Víš, jak se s tím vyrovnat a to máme všichni společný. Nesnášení pondělků. Lidi to milujou. Je to jak národní sport. A pak je ten den za náma a ty si řekneš „hej, super, přežil jsem další pondělí." Ale pak přijde úterý a ta fanouškovská základna jako by se najednou rozplynula, protože najednou tu máme „v klidu, vždyť je jenom úterý" a to vůbec nepomáhá. Není to začátek týdne, není to prostředek týdne, a hlavně se to ani trochu nepřiblížilo konci týdne, že? Prostě je jenom úterý. Jenom tak. A to je na nic.
(14:20)
Páni.
(14:21)
To bylo…
(14:26)
Přečetl sis slovíčko „rozvinout" a opravdu ses do toho pustil.
(14:26)
Jsi si jistý, že v tom není nic konkrétního?
(14:27)
Naprosto.
(14:30)
Takže se ti dneska nic neobyčejného nepřihodilo? Vůbec nic?
(14:31)
Ne.
(14:33)
Myslím, že jsem tě měl radši, když si mi tu nadšením zářil jak sluníčko.
(14:35)
Dobře, možná se na záření dneska moc necítím. Možná moji dnešní náladu vystihuje spíš polojasno až zataženo. Pořád se spolu bavíme?
(14:36)
Jasně.
(14:37)
A co zataženo s deštěm?
(14:39)
Vytrvalým deštěm?
(14:39)
Spíš s občasnými přeháňkami.
(14:41)
Jo, určitě.
(14:43)
Dobrý.
(14:44)
A co třeba takovej hurikán?
(14:45)
Jsi hurikán, Blaine?
(14:45)
Dneska ne.
(14:47)
Tak to budeme řešit, až to přijde.
(14:55)
Díky.
(14:56)
Za co?
(14:57)
Že jsem se tu mohl rozvíjet.
(14:59)
Kdykoliv.
.
Středa 12. listopadu (01:03)
Věděl jsi, že když budeš krmit veverku jenom buráky, tak začne ztrácet srst?
(1:06)
To jsem nevěděl!
(1:08)
No, evidentně je to pravda. A burák ani není ořech.
(1:11)
Takový moudra takhle navečer!
(1:11)
Jak to vlastně víš?
(1:13)
Já toho vím.
(1:15)
Googloval sis veverky, Kurte?
(1:15)
Chodil jsem do školy!
(1:17)
Definitivně sis googloval veverky. Nevím, jestli mám být potěšený, nebo šokovaný.
(1:17)
Já vím takových věcí.
(1:18)
Kurte.
(1:18)
Jsem vzdělaný člověk!
(1:19)
Kuuuuurte!
(1:21)
Tak jo, fajn, vygoogloval jsem si to. Nemůžu usnout, a když nemůžu usnout, tak dělám blbosti, abych se zabavil. Spokojenej?
(1:24)
Naprosto. (Tedy ne kvůli tvé nespavosti.)
(1:25)
A jakto, že jsi vzhůru ty? Divoká párty uprostřed týdne?
(1:28)
Kéž by! Zítra odevzdávám jednu práci…
(1:30)
Ale právě jí tisknu, zatímco si s tebou píšu.
(1:31)
Auu. Pokusím se o ten spánek. Znova. Dobrou!
(1:34)
Hodně štěstí a dobrou noc!
(1:37)
(Měl bys zkusit počítat veverky!)
(1:38)
To je pod mojí úroveň. Hádej, co počítám?
(1:40)
Alpaky?
(1:41)
A ignoruju tvojí divnost za 1...2...3...
(1:43)
Pověz!
(1:45)
Štěňata zvracející na tebe. Není to hezký pohled.
(1:47)
Jo, to totiž není vůbec divný.
(1:49)
Je to tvůj život, Blaine. Je to skutečný.
(1:51)
Myslím, že by sis měl jít lehnout.
(1:53)
Ale ona pořád přicházejí! Jak takhle dokážeš žít?
(1:53)
Spi už.
.
Středa 12. listopadu (17:00)
Promiň za ten včerejšek. Byl jsem v tu chvíli 19 hodin na nohou.
(17:33)
V klidu! Přišlo mi to roztomilý.
(17:34)
Tobě připadá všechno roztomilý. Nejspíš i to štěně ti připadalo roztomilý.
(17:34)
:P
.
Sobota 15. listopadu (0:35)
Je to divný, neslyšet o tobě ve čtvrtek.
(0:36)
Je divný, že mi to přijde divný?
(0:48)
Myslím, že na tvojí výrazné osobitosti už jsme se shodli. Řekni mi něco nového!
(0:49)
Zítra má začít sněžit.
(0:50)
Ne, to nemá!
(0:52)
Jsi snad rosnička?
(0:54)
Ne, ale ty evidentně ano. A pokažená.
(1:03)
Dobře, něco ti teda povím.
(1:04)
Pamatuješ na úterý?
(1:06)
Ten den, co je odteď znám jako Blaine-co-by-mohl-být-hurikán?
(1:08)
Bylo to „zataženo…" s něčím.
(1:09)
A pamatuješ, jak jsem měl ten blbej týden v říjnu?
(1:09)
Ano?
(1:15)
No, tak včerejšek s tím souvisel. Zmiňoval jsem, že jsem dostal kopačky, viď? Nebylo to zdrcující, že bych přišel o lásku svýho života, asi mi na tom nezáleželo natolik, aby to bylo něco víc, než další nepříjemnost v týdnu plným nepříjemností. (nebo jsem chtěl, aby to tak bylo? Kdybych byl šílenej, tak si řeknu matce o analýzu, ale to nejsem… takže se to nikdy nedozvíme!)- ale každopádně to není příjemný, potkávat svoje ex po kampusu ruku v ruce s někým jiným, jenom pár týdnů nato. Když obědváš. Hned u vedlejšího stolu.
(1:17)
Ty situace, do kterých se dostáváš…
(1:18)
Mrzí mě to.
(1:20)
Jsem v pohodě. Jak jsem řekl, věděl jsem, že to nedopadne, ale…
(1:21)
Ale pořád to není ono.
(1:22)
Promluvil sis s ní o tom?
(1:25)
Díky!
(1:25)
?
(1:27)
Zase jsi mě rozesmál, když jsem to potřeboval.
(1:27)
?
(1:29)
Aha, ty jsi to myslel vážně, páni.
(1:30)
Ne, vůbec jsem s ním nemluvil. Utekl jsem. Se vší důstojností. Prostě jsem odešel, jak nejrychleji to šlo, aniž bych se nějak ztrapnil.
(1:35)
Aha.
(1:36)
Aha? Myslíš, že já jinak než směšně ani působit nemůžu?
(1:38)
Ne. Ne, jsem si naprosto jistý, že jsi byl tak elegantní, jako bys měl roj včel za zadkem.
(1:39)
Asi jsem nechtěl předjímat.
(1:40)
Zkus to stejně.
(1:41)
Protože to je pravda?
(1:42)
Co?
(1:42)
Blaine! Jseš směšnej!
(1:44)
A taky hodně teplej. Štastnej?
(1:44)
To mě má jako potěšit?
(1:46)
Nevím, říkal jsem si, že by mohlo.
(1:47)
Blaine.
(1:47)
Promiň. Bylo to příliš?
(1:48)
Myslím, že tentokrát jsem si sám naběhnul.
(1:50)
Docela jo.
(1:51)
Vlastně ani ne. Přehnal jsem to. Jsem vyhlášenej blbejma vtípkama. Promiň.
(1:52)
Pořád džentlmen.
(1:54)
Vždycky zapomínám, že se vlastně neznáme.
(13:55)
Divný, co?
(1:57)
Ty jsi byl ten, co chtěl pořád detaily a teď podívej, kam tě to dostalo!
(1:57)
Blaine.
(2:59)
Já vím, já vím. Jsem definice divnosti. Budu radši mlčet.
(2:02)
To je v pohodě. Zapomeneme na to. Prostě ses cítil mizerně a chtěl sis o tom promluvit. Nic víc. To je v pořádku.
(2:03)
A Blaine?
(2:04)
Jo?
(2:05)
Mám přítele. Takže tohle nemusí být trapný.
(2:16)
Aha, tak jo.
(14:18)
Uf. Už jsem myslel, že jsem to zničil!
(2:20)
Moje jedno jediné smskové přátelství založené na popletených číslech a štěňátcích?
(2:21)
Jo, přesně tohle.
(2:23)
To by ses musel snažit trochu víc.
(2:24)
Znamenám si!
(12:27)
Už se s tebou pro dnešek rozloučím, zítra mám školu. Nebo dneska. Záleží, jak to bereš.
(2:28)
V sobotu?
(2:29)
Krutý, co?
(2:30)
Přímo nehorázný. Poslal bych stížnost.
(2:30)
To jsem už zkoušel. Dobrou!
(2:31)
Hezké sny!
.
Neděle 16. listopadu (13:37)
Jak bylo v Central Parku?
(14:05)
Neztratil ses tam?
(14:16)
A nebo už s tebou veverkám došla trpělivost, jak ses snažil odhalit jejich historii a zatáhly tě do své jeskyně?
(14:20)
(protože veverky žijí v jeskyních, to ví každý…)
.
Úterý 18. listopadu (20:17)
Doufám, že tvoje úterý bylo tentokrát snesitelné!
.
Čtvrtek 20. Listopadu (15:04)
Nebylo! Ale už jsem zvyklej, jasný? Stejně díky.
(16:30)
Kdo to je?
(16:36)
Jsem si myslel, že tuhle fázi už máme za sebou.
(16:38)
A já myslel, že máš vychování.
(16:39)
Vážně mi tu náhodou odpovídáš na textovku, co jsem ti poslal před dvěma dny?
(16:40)
Promiň!
(16:41)
Když to říkáš…
(16:42)
Jsi na mě naštvanej?
(16:42)
Ne?
(16:43)
To je otázka?
(16:50)
Ty jsi na mě naštvanej!
(16:51)
Mohl jsi být mrtvej.
(16:54)
Ale nejsem! Jenom mám jeden z těch týdnů.
(17:01)
Vážně sis myslel, že jsem mohl být mrtvej?
(17:02)
Ne.
(17:03)
Napadenej veverčí mafií? Možná.
(17:05)
Nic takovýho neexistuje!
(17:07)
Odkdy jsi v tomhle našem vztahu ten normální ty?
(17:10)
Vztahu?
(17:11)
Víš, jak jsem to myslel.
(17:20)
Bude stačit, když se prostě omluvím a slíbím, že už se to znova nestane?
(17:21)
To ale nic nevysvětluje!
(17:22)
Ty mi to nehodláš ulehčit, co?
(17:25)
Nikdy jsem netvrdil, že je to se mnou lehký.
(17:26)
A já nikdy netvrdil, že jsem dokonalej.
(17:28)
Cože?
(17:30)
Hele, pokud na mě chceš být naštvanej, tak si buď. Ale odkdy se tohle stalo povinností?
(17:32)
...Blaine, uklidni se. Dělal jsem si legraci. Víš, že tohle není žádná tvoje povinnost.
(17:35)
Dobře, protože příští týden tu taky nebudu a byl bych nerad, kdyby sis myslel, že ležím mrtvej někde v příkopě.
(17:36)
Blaine.
(23:33)
Sakra. Promiň. Vážně, vážně promiň. Jsem prostě unavenej. Jsem hrozně unavenej a furt se něco děje a… prostě promiň, ok?
(23:45)
Chceš si o tom promluvit?
(23:47)
Ne, to je v pohodě. Ale, mohl bys mi dát ten týden?
(23:48)
Jasně.
