Kapitola 4 – Efekt Veronici

Draco Malfoy nesnášel pondělky. Vždy se během nich něco posralo. Minimálně poslední dva roky, které prožil a přežil.

A jako na potvoru Morganu se musel to pondělí ráno říznout při holení. Vypustil pár kleteb na adresu výrobce žiletek, jenž používal a dřepl si, aby se dostal přihrádky, kde měl kamencovou tyčinku pro tuhle záležitosti. To mu totiž pomáhalo na tohle lépe, než ten hnus ehm ta mastička, co mu kdysi pořídil otec. Pak už dokončil hygienickou potřebu každého muže, jak říkala matka.

Od otcovy smrti, byla něho matka jako vzteklá čuba.

Draco támhle, tohle a tak dále. Měl toho tak jedině po krk! Nehledě na to, že musel hostit svojí rádoby snoubenku Astorii Greengrásovou a ta nebyla o moc lepší než jeho matka. Spíše mu dávala pořádně do těla. Podle ní byl línější než Ronald Weasley, což Draca ohromně štvalo. Zasypala ho tedy různorodými sportovními a pohybovými aktivitami všeho druhu a proháněla jako nadmutou kozu.

Jak mohl jeho drahý otec dopustit a vybrat mu takového draka za budoucí choť, nehledě na to, že mu to skoro až do uzavření smlouvy neřekl. Pro Draca nemilé překvapení a bezostyšný podvod z otcovy strany. Nejen na koštěti, na koni, v šermu, na kole i na těch imbecilních mudlovských kolečkových bruslí, v plavání, při tenisu a dokonce i při sexu měla ta mrcha nad ním jasně na vrch. Jak to, byl přece Draco Malfoy!? Nějakou fyzičku musel přece mít! Nehledě na to, že osadila malfoyovské skleníky a zahradu svými povětšinou nenažranými nebo pichlavými kytkami a usadila svoje krámy a veteš v pokojích Malfoy Manor a matka jí to dovolila.

Draco by někam rád vypadl, ale nebylo kam?

Gregory hned po bitvě odjel, takže se dokonce vyhnul zatčení bystrozory. Nikdo nevěděl, kam zmizel a to Draco si myslel, že svého kumpána Gregoryho Goyla zná dobře. Omyl, spíše vůbec. Teodore se také ztratil, neznámo kam, ale už před bitvou. Prchl mezi evakuovanými studenty Bradavic jak nějaká myš z potápějící se lodi. Zbabělec jeden. Blaise byl umučen a byla z něho žvatlající troska na posteli u Munga vedle Zlatoslava Lockharta a Vincent lehl popelem, byl mrtvý. Smrtijedi až na výjimky jako byl on, byli mrtví nebo za katrem a on neměl, kým by si mohl popovídat a byl mužského pohlaví. Ztratil veškeré postavení mezi kouzelníky jako Smrtijed a mezi příznivci toho Hada byl známý zrádce podobně jako jeho matka.

To, že se přidal na tu vítěznou Potterovu stranu, poté co ten syn hadí čubky, který si říkal Voldemort mu před jeho očima zabil otce, mělo dva jednoduché důvody. Chtěl přežít a žít a také dlužil Potterovi a své vlastní matce život. Jo být živ v té chvíli byl krapet vyšší cíl než být mrtev.

Holt musel teď žít s následky, jak ho vnímají kouzelnicí a čarodějky.

Podíval se na sebe do zrcadla a pomyslel si. Och kéž bych dopadl jako Blaise, měl bych pokoj od těch dvou otrokářek, které tam dole na něho jisto jistě čekají.

Otřel tvář do čistého bílého ručníku a šel se do svého pokoje obléct. Když ho zavolal skřítek, že je snídaně na stole, tak poslušně sešel dolů.

,,Dobré ráno Draco." Ozvalo se hned dvakrát.

,,Dobré ráno matko a také tobě Astorie." Řekl už hned po ránu zničeně a usedl ke stolu k snídani.

Podle matčin slov zdravé snídani.

To byl další aspekt, který Draco nově nenáviděl. Matka ho začala drezůrovat ve stravě. Jinak řečeno více zeleniny a ovoce a méně masa. To už Azkabán měl jistě lepší jídelníček.

Pustil se tedy neochotně do ovocného salátu a toustů se šunkou, ale také chřestem, ředkvičkami a rajčaty.

,,Draco přišla pošta z Ministerstva. Mám se prej s tebou dostavit na bystrozorské oddělení. Týká se to prej mé rodiny. Možná konečně nalezli mojí sestru Dafné a mé rodiče. Není to báječné." Řekla Astorie.

Dracovi bylo jako by mu dali kus bůčkové slaniny. Možná se na chvilku zbaví Astorie ve prospěch jejích prohnaných rodičů. Ano, to by byla radostná správa na to, že je podělí.

,,Ano Astorie to by bylo skvělé." Řekl Draco, ale z jiného důvodu, než ona.

Och kdyby tušil o co se jedná, tak by v duchu si nezpíval a netančil chachacha.

Seamus Finnigen vystoupil z ministerského krbu a do nosu mu vrazil pach saponátu. Jó musí být pravé pondělí, když tu drhnou podlahy. Výtahem dojel na oddělení bystrozorů, kde ho starší pán na hlavní recepci poslal rovnou do konferenční místnosti číslo 2. Ona to byla spíš, jak zjistil vzápětí Seamus, výslechová místnost. Vešel a překvapen uviděl, že tu sedí na židli Draco Malfoy a ehm jak pochopil z Denního věštce, jeho snoubenka Astorie Greengrásová. Ta nervózně bubnovala prsty o stůl a Malfoy snad dokonce do chvíle jeho příchodu podřimoval.

,,Finnigene co ty tu děláš?" Ptal se ho Malfoy.

,,Na to samé bych se mohl zeptat já tebe Malfoy, ale byl jsem předvolán v nějaké záležitosti s Nevillem. Snad nelétá v nějakém maléru." Řekl Seamus a sedl si na další židli co nejdál od těch dvou Zmijozelu a chtěl Malfoye prostě ignorovat.

,,Longbottom, toho někdo z vlkoušů zakousl nebo co?" Ptal se úšklebkem Malfoy .

Seamusi to prostě nedalo neodpovědět a Malfoye odpálkovat.

,,To spíš by špatně dopadl ten vlkouš Malfoyi, vzhledem k té bestii kterou ty jsi znal. A vůbec z jakého důvodu jsi tu ty. Už tě uznali zralého na basu?!"

,,Já bych nikdy Šedohřbrta nepozval ani na kafé natož čaj, takže jsem docela rád, že skončil na dně jezera. A jsem tu kvůli Astorii ne kvůli mé osobě Finnigene, jak jistě víš, tak tvůj přítelíček Potter mě u Starostolce svou výpovědí osvobodil." Řekl Draco s úšklebkem.

,,Aha." Řekl Seamus a podíval se na Astorii, která jenom kývla. Dále se tedy k tomu nevyjadřoval a prostě jenom mlčel.

Po chvilce se znovu otevřely dveře místnosti a vešel cizí chlap a žena v úboru bystrozora. Seamus chvilku nevěděl, kdo to je. Pak ten chlap zvedl hůlku a najednou tam stál Percy Weasley místo té cizí osoby. Zvláštní Percy Weasley, protože byl oblečen do trička a džín a na to fakt Seamus u něho zvyklý nebyl.

,,Hezké odpoledne pane Malfoyi, pane Finnigene a slečno Greengrásová. Jmenuji se Penelopé Clearwaterová a předvolala jsem vás na ministerstvo kouzel na odbor bystrozorství. Však jistě si na mě jinak vzpomínáte, byla jsem ve vašem třetím ročníku primuska." Řekla a podala si na pozdrav se všemi ruku.

,,Ehm matně, nenosila jste brýle?" Ptal se Seamus.

,,Ano dala jsem si operací zkorigovat zrak v Spojených státech." Usmála se Penelopé.

,,Ehm promiňte moje image, ale dnes bych tu správně neměl být a tak jsem musel se schovat pod kouzly jako neznámý, tak aby mne nepoznali." Mínil Percy.

Draco Malfoy a ani Seamus Finnigen nijak moc stále nevěřili, že před nimi stojí Percy Weasley. Ten dbal vždy na slušné oblečení úředníka a teď sem napochoduje tak ležérně oblečený. Něco se určitě děje.

,,A to jsem si musel zapůjčit věci Pottera, to co nosí Ronald a Neville mi bylo příliš velké. Oba jsou moc velcí vůči mé postavě." Zamračil se Percy, zatahal za své vyšisované tričko modré barvy.

Stále měl na sobě pohledy těch dvou, které jasně říkaly, že mu tak docela nevěří, že je to on. Nebo je to on, ale zbláznil se.

,,Percy nedělej tu divadlo a sedni si. Dnes tu nejsi pracovně, ale hostem tak se podle toho chovej." Řekla Penelopé.

,,Ano slečno Clearwaterová." Řekl celkem bez zájmu Percy a sedl si hned vedle Draca, který z toho byl pramálo nadšený.

,,Tss." Odfrkla si Penelopé a sedla si na druhou stranu spíše mezi Samuse a Astorii.

,,Vy jste zase spolu?" Ptal se Seamus, který si pamatoval, že Ron něco říkal ve třetím ročníku, že spolu chodí.

,,Ne jenom pracovně Finnigene na jednom případě. Nejsem bigamista Finnigene." Řekl Percy.

Seamus se podivně usmíval. Jo Percy má kolečko navíc, které v jeho hlavě je jak si už nadbytečné.

,,Nechala jsem vás vážení předvolat v záležitosti, která se vás víceméně týká všech." Prohlásila Penelopé.

Seamus si který myslel, že se to týká Nevilla Longbottoma byl trochu zmaten.

,,Co já mohou s tím mít co společného?" Ptal se Draco.

,,Jste snoubenec slečny Astorie Greengrásové, takže jste v příbuzenském vztahu se slečnou Dafné Greengrásovou, pane Malfoyi." Řekla Penelopé.

,,Našli jste Dafné?"Ptala se ihned Astorie.

Penelopé zakroutila hlavou, ale otočila se na Seamuse Finnigena.

,,Nejprve k vám pane Finnigene. Tohle se bude zapisovat do protokolu vyšetřování této záležitosti, takže bych vás nabádala, aby jste nelhal a mluvil pravdu." Řekla Penelopé a vytáhla pergamen a diktovací brk.

Seamus zamrazilo, tohle je asi hodně vážné, pomyslel si.

,,Kdyby jste lhal, tak by to uškodilo jak Vám a tak panu Longbottomu." Řekla Penelopé.

Seamus souhlasně kývl. V jakém průseru Neville lítá, že ho skrz to vyslýchají?

,,Doufám, že nemáte krátkou paměť, jelikož se to týká minulého října a události, jenž se tenkrát stala na školních pozemcích." Mínila Penelopé.

Seamus zbledl do barvy svíčky a zpotily se mu ruce. A do píči Morgany, on to kouzlo posral a Neville se vzpomněl. Tak to mu Neville jen tak neodpustí.

,,Pane Finnigene vzpomínáte co se dělo z noci 21. na 22. října roku 1997?" Ptala se Penelopé.

,,Ano." Řekl smutně Seamus a žmoulal manžetu rukávu košile.

,,Ten den došlo incidentu, kdy bylo použito Impreio na pana Nevilla Franka Longbottoma a následně mu byla vymazána paměť na to, co prožil během tohoto kouzla. Pravděpodobně se jednalo o sexuální činnost, které se neúčastnil dobrovolně." Řekla Penelopé a Seamusovi se honila ta šeredná scéna hlavou, které byl svědek.

,,Viděl jste pana Longbottoma tu noc a můžete mi popsat, co dělal? "Ptala se Penelopé.

Seamus Finnigen podle ní něco skrýval a jeho fasáda se bortila každou sekundou, až nakonec se mu v očích zaleskla slza a on promluvil.

,,Já to nebyl, to Crebre, Goyle a Greengrásová. Ti to Nevillovi udělali, já …já jsem…já jsem byl jenom velký zbabělec." Řekl a rozplakal se.

Draco Malfoy byl Seamusem Finnigenem dokonale zmaten.

,,Co s tím mám co dočinění?" Ptala se Astorie.

,,Ne vy slečno, ale vaše starší sestra." Řekl Percy.

,,Pane Finnigene, mohl by jste říci, co se tu noc odehrálo?" Ptala se Penelopé.

Seamus na ní uslzeně podíval a kývl.

,,Neville víte, no má menší závislost…" Započal Seamus.

,,O tom, že pan Longbottom kouří, už víme pane Finnigene, stejně jako víme, že chodil do Bradavických skleníků tuto závislost ukojit." Řekla Penelopé a o kus dál Draco Malfoy koukal jako vyoraná myš.

Longbottom kouří?! Merline, vezmi mě pohrabáčem, co je tohle za den.

,,Slíbil, že se do jedenácti hodin vrátí, jak obvykle a tak jsem střežil chodbu, aby případně mohl mu hlásit přes jedno kouzlo, že někdo jde do skleníků. O půl jedenácté jsem zahlédl jak se Neville vrací a polevil jsem v ostražitosti a došel jsem si na záchod." Řekl Seamus a promnul si ruce.

,,Když jsem se na své místečko vrátil, tak jsem zjistil, že Neville tam pořád je a že je tam někdo s ním. Dokonce tři osoby. Řekl jsem si, že je asi načapán a potřebuje pomoc. Doběhl jsem tam, ale v tom mě někdo Pouty na tebe poslal k zemi. Pak mi dal šátek na oči a převalil mě ten člověk na záda. Byl jsem posazen na židli a ten dotyčný mi sundal šátek. Byl to Gregory Goyle ze Zmjozelu."

,,Dále Pane Finnigene?"Ptal se Percy.

,,Goyle se zazubil a povídal, že ty orgie možná budou ještě větší. Já v první chvíli nevěděl, co myslí. Pak jsem však uviděl, že tam sedí s roubíkem na puse a svázán Neville a nad ním stojí s hůlkou Vincent Crebre a děla kružnice hůlkou po Nevillově hlavě. Pak tam vešla ta čubka Dafné Grengrásová." Zavrčel poslední větu Seamus.

,,Jak se to vyjadřuješ o mé sestře." Křikla Astorie.

,,Ticho slečno, nechte pana Finnigena mluvit, určitě má své důvodu proč vaší sestru tak nazval." Řekl Percy.

,,Byla nahá a děsně se chechtala a říkala, že Crebre a Goyle jsou fakt nejlepší, když jí sehnali víc jak jeden kus, ačkoliv nežádala. Pak pokynula Crebrovi a ten seslal to Impreio na Neville. Bylo to tak nechutné. Crebre si to ještě užíval a smál se. Goyle jenom se pochechtával. Já se nemohl na to dívat a zavřel jsem oči, ale oni mi je kouzlem otevřeli a zalepili nějakým hnusem, že jsem se na to musel koukat až do konce." Řekl Seamus s odporem.

,,A co přesně mu prováděli?" Ptala se Penelopé.

,,Ehm donutily ho aby měl s Dafné sex a … promiňte ,kde je tu záchod." Řekl celý zelený Seamus a Percy jenom řekl druhé dveře doprava a Seamus s rukou přes ústa vyletěl jako namydlený blesk.

Draco byl jak naježený ježek. Pro jednou si přál, být v sedmém a šestém ročníku aktivnější jako Zmijozel. Vincent a Gregory se vymkli kontrole a přestali se s ním bavit. V sedmém ročníku byl považován za neschopného člena Zmijozelské koleje, jelikož se nerad účastnil mučení prváků ostatních kolejí a studentů obecně, jak to profesor a profesorka Carrowovi chtěli a Vincent a Gregory v tom našli zalíbení bohužel a profesor Snape vlastně ředitel Snape, neměl nad nimi žádnou moc, protože podléhali jenom tomu hadizmrdovi Voldemortovi. A jak se o něm vyjádřila kreténská tetička Bellatrix, on byl k mučení jako lačný k sraní. Podle otce byl měkký jako tvaroh a zásluhu na tom měla jeho matka, ale Draco holt na tohle fakticky neměl žaludek a nervy. Klidně přiznal, že by nedokázal pořádně seslat ani Avadu natož někdo zranit. Neměl na to.

A díky tomu jak se zdá, byl jak si Longbottom přefiknut. Alespoň neodešel z Bradavic s prázdnou, i když si asi svojí první sexuální zkušenost představoval o dost vanilkověji.

Finnigen se vrátil celý bílý ve tvářích, očividně vyprázdnil svůj žaludek do záchodu a to si Draco myslel, že ten Nebelvířan zažil během bitvy horší věci, že s ním tohle by nemělo tak hnout.

,,Ne, ne, ne za to můžu já! Ne tohle neměla Dafné Nevilovi udělat." Řekla z ničeho nic Astorie.

Draco i Seamus se na ní podívali překvapeně a dokonce i Percy s Penelopou.

,,Vysvětlete to slečno." Řekl Percy.

,,Dafné mu měla jenom předat opožděné přáníčko k plnoletosti a Venušinu pastičku. Já čekala, až ta rostlinka doroste, proto jsem jí to dala až na konci října." Mínila Astorie.

,,Jak že, proč jsi posílala Astorie Longbottomu přání k plnoletosti?" Ptal se Draco.

,,Dafné si to celé vyložila špatně, to nebyla pobídka k sexu, i když by název rostlinky napovídal." Kroutila hlavou Astorie.

Draco už měl z toho v hlavě mexický guláš. Co tohle má znamenat?

,,Mohla by jste to slečno vysvětlit lépe?" Ptala se Penelopé.

,,Ehm já jsem s Nevillem Frankem Longbottomem chodila v šestém ročníku od října do dubna a prostě jsme přešli i k sexuální části. Však přísahám, že měsíc před smrtí pana profesora Brumbála jsme to ukončili. Dafné si mé přání vyložila jako můj opětovný návrat k Nevillovi, ačkoliv jsem byla zasnoubena za Draca a chtěla mě tímto potrestat. Nebo co já vím. My si nikdy nebyly blízké." Prohlásila s ruměncem ve tvářích Astorie.

Draco Malfoy si připadal poprvé za život jako vůl pasoucí na pastvě. Byl zdrcen nad tím, co se právě dozvěděl. Longbottom a Astorie! Azkabán ne Azkabán, jestli se mu Longbottom připlete do cesty v příštích hodinách tak možná tu Avadu dokonce i svede. Ano ty pondělky stály za hippogrifovo hovno všechny do jednoho.

,,Tys byla s Nevillem?" Ptal se Seamus, který tu narážku Nevilla na výborný sex s květinkou Zmijozelu pokládal za vtip. Omyl jak prase, Neville si z něho nestřílel a ne všechny kuřácké výlety jimi byly. Uškrtit ho.

,,Ano skoro můj celý pátý ročník. Sorry Draco, ale bylo to kvůli tobě, já s tím svazkem, který podepsal můj otec, zprvu fakticky nesouhlasila, a ty jsi o mne nejevil ani špetku zajmu, byl jsi chladný jak led ze Severního pólu a tak jsem se dala dohromady s Nevillem. Stejně to bylo spíše jenom bylinkách a sexu. Byl to velice příjemný partner." Mínila Astorie.

Seamus pohlédl na Malfoye a ten vypadal věru zničeně. Merline Neville, ty jsi tedy Malfoye pořádně nakopal jeho ego, to se musí uznat. Vědět to Holoubková, tak by z tebe měla sólokapra formátu Bradavic.

,,Stále to však nevysvětluje chybějící vzpomínky pana Longbottoma." Mínila Penelopé.

,,Za to můžu já." Řekl tiše Seamus.

,,Vy jste pana Longbottoma připravil o vzpomínky?" Ptala se Penelopé.

,,Ano Neville když z něho sundali to Imperio, byl stejně jako já ponechán ve skleníku. Byl ve strašném stavu. Úplná hromádka neštěstí a já to pokládal za svou chybu a tak jsem ho popadl a odnesl do Nebelvírské ložnice a vymazal mu na to celé paměť. Moc mě mrzí, jestli si Neville vzpomněl, ale já moc paměťová kouzla neumím." Řekl nešťastně Seamus.

,,Mohu tě ujistit Seamusi Finnigene, že Neville si ty události toho večera nepamatuje" Řekl Percy.

To Seamuse trochu uklidnilo.

,,Fakt?" Ptal se nejistě Seamus a Percymu na to kývl.

,,Ano, ale pane Finnigene, i tak jste použil bez souhlasu pana Longbottoma na něho paměťové kouzlo, a tím jste porušil kouzelnické zákony. Však váš čin byl myšlen dobře, což vám dává body k dobru. Jediný váš tres bude tedy, že se za mé přítomnosti omluvíte panu Longbottomu za odebrání vzpomínek. Je vám to jasné, pane Finnigene." Řekla Penelopé.

Seamus kývl a řekl.

,,To rád udělám, ale jak na to vše jste přišli, když se Neville jak řekl tady Percy Weasley si na to nepamatuje?" Ptal se Seamus a byl rád, že mu za to nehrozí Azkabán nebo tak nějak.

,,Pane Finnigene hned vysvětlím, ale předem se dohodneme na tom, že tu omluvu vyslovíte za tři dny za mé přítomnosti. Já vás doprovodím k panu Longbottomovi, ano. Otázka je však, jestli to přijme. Hrát si pamětí někoho je velice ošidné." Řekla Penelopé.

Seamus znovu kývl.

,,Když v tom není zapojený Longbottom a Dafné je stále nezvěstná, tak od koho víte o tom to, chytli jste snad Greogoryho? Vincent je přece mrtvý ne?" Ptal se Draco.

,,Chybějící hodiny paměti jsem nalezla já, když jsem vyšetřovala jiný trestný čin, jenž sestra vaší snoubenky slečny Greengrásové spáchala před pár dny." Řekla Penelopé.

,,Cože? Co spáchala Dafné Greengrásová a proč jste kvůli tomu lezla do hlavy Nevillovi?" Ptal se Seamus.

,,Zanechala svojí novorozenou dceru nebo někdo z jejího okolí v Zapovězeném lese s velice zřetelným úmyslem jí zabít." Řekla Penelopé a jí pozvaná společnost oněměla.

Nejdříve se vzpamatovala Astorie a prudce se zvedla ze židle, až jí převrátila.

,,Cože Dafné udělala!?" Křikla na Penelopé a Percyho tak, že jak Draco tak Seamus se narovnali na židli jako by vešel do místnosti Severus Snape.

,,Vaše sestra slečno zanechala svojí novorozenou dceru v Zakázaném lese na jedné mýtině." Řekl Percy.

,,Ta kravka domácí! Jak tohle mohla udělat svému dítěti! Své krvi! Kdybych věděla, že …" Astorie se odmlčela a vytáhla z kapsy své sukně kapesník a utřela si slzy.

,,Promiňte, já nechtěla křičet, omlouvám se. Je v ta malá v pořádku a živa?" Ptala se Astorie a sama zvedla převrácenou židli a sedla si na ní zpět.

Seamus si kousl do jazyku s toho výjevu a měl podivnou pachuť krve a ještě zvratků v puse. Astorie mu připomněla nebývalou silou Ginny Weasleyovou, hlavně svojí kadencí hlasu. Divil se, že mu nepíská v uších. Od této osoby fakt nechtěl dostat huláka, to by přišel o sluch.

,,Ano malá je v pořádku živa a zdráva slečno Greengrásová, dostala jméno Veronica…" Percy byl Astorií přerušen.

,,To je přece ekvivalent Berenici z písma svatého. Berenica se jmenovala moje babička z tatínkovy strany. Já měla také to jméno dostat, ale maminka se rozhodla pro jméno Astorie. Veronica je moc pěkné jméno." Řekla Astorie.

Percy pozvedl obočí, ale nic neříkal.

,,A kde ta malá je?" Ptala se Astorie.

,,U svého tatínka." Řekla Penelopé.

,,Cože?" Ptala se Astorie.

,,Její celé jméno je totiž Veronica Alice Longbottomová a je Nevilla Franka Longbottoma dcera." Řekl Percy.

,,To má být vtip?" Ptal se Draco.

,,Ne to je pravda, tady je potvrzená kopie rodného listu malé Veronici Longbottomavé." Řekla Penelopé a podala rukopis Dracovi.

Ten si ho velice pečlivě přečetl, ale falzifikát to bohužel u všech Merlinových smradlavých ponožek nebyl. Seamus se zvědavosti naklonil a přitom viděl, že Malfoy vypadá jako by na něho šáhla paní smrtka.

Draco si připadal jako by prohrál všechny famrpálové turnaje za sedm let školní docházky v Bradavicích. Tak ho neztopil ani Potter. Ten den se proměnil v pořádnou noční můru. On nechtěl být nijak s Longbottomem příbuzný a přes děcko už vůbec.

,,Mohu svojí malou neteř vidět?" Ptala se ještě k Dracově smůle Astorie a dělala na Percyho psí oči.

Percy byl trochu zaskočený, ale Astorie na něho ještě prudčeji pokračovala.

,,Sice má sestra udělala do nebe volající ohavnou věc, která je hodná trestu a já nikdy nebudu s tím, co udělala souhlasit a hnusí se mi to. Jak to, čeho se dopustila na Nevillovi tak ne té malé Veronice. Stále jsem však její sestra a tím pádem právoplatná pokrevní teta malé a mám právo jí vidět. Chci si k ní vytvořit pouto jako každá správná teta a nechci jí jakkoliv ublížit. Zároveň se chci Nevillovi za to, co udělala Dafné jménem rodiny Greengrás omluvit, protože takovou ohavnost by nikdy Greengrás nebo Greengrásová neudělali." Řekla Astorie a dupla svojí lodičkou do podlahy výslechové místnosti.

Percy naklonil hlavu na stranu a zamyslel se. Nevěděl pořádně proč, ale Astorie mu připomínala nejenom postavou, ale i hlasem jeho malou sestru Ginny a byla nebývale průbojná na to, že byla studentka koleje Zmijozelu. Jenom byla prostě brunetka s modrýma očima a ne zrzka s hnědýma.

Vyjádřit se uměli však obě dvě svým vlastním názorem, což Percy oceňoval mnohem víc než papouškování názorů druhých jako u jeho matky. Nesnášel husičky bez vlastního názoru na věc a proto mu jak Ginny tak Astorie imponovali. Podíval se na Penny, kterou už znal léta a pak na svoje hodinky, které mu hlásily půl jedenácté. Penny se sice mračila a on věděl, že to si o tom myslí své, ale přece i malá Veronica si zaslouží poznat svojí tetičku ne?

,,Tak dobrá, ale jenom na hodinku." Řekl Percy a stoupl si.

Astorie se rozzářila jako svíce, ale pak sama překvapená vykřikla, když jí Percy popadl za ruku a zmizel s ní z výslechové místnosti.

,,Astorie!" Křikl Draco, když mu s jeho snoubenku ten Weasley jen tak zmizel, jako pára nad hrncem.

,,Nebojte se pane Malfoyi. Na Malfoy Manor se slečna dostaví včas. Kolega Weasley to zajistí." Řekla Penelopé, ale Draco Malfoy vypadal jako Snape v poletí, jak byl nasraný, přišlo Seamusovi.

,,To je z mé strany vše. Byla bych moc ráda, kdyby jste se v příštích třech dnech kvůli bezpečí té malé, o ní v kouzelnickém světě nezmiňovali. Nesmíme zapomenout na možnost, že Dafné , nebo někdo z jejího okolí, dost možná Gregory Goyle jsou ještě na území Velké Británie, ano pánové." Řekla Penelopé.

Seamus jenom omámeně kývl, byl z toho trochu mimo, že Neville má malou dceru a ještě s takovou čubkou a co ta čubka chtěla udělat té malé. Tohle než se mu v hlavě usadí, tak ho to bude bolet, že tenkrát lépe Nevillovi nepomohl.

Draco jenom nerudně řekl ano.

,,Cestu odtud však znáte, pánové, že?" Ptala se Penelopé a otevřela jim máchnutím hůlky dveře výslechové místnosti.

Seamus se s povzdechem zvedl a odešel. Ve výtahu se musel opřít o stěnu a znovu si musel přejít všechny informace, než vystoupil. Dnes si asi dá něco ostrého pře spaním, nebo bude mít zase noční můry.

Už byl skoro u ministerských krbů, aby se přemístil do Děravého kotle, když mu někdo poklepal na rameno. Byl to Malfoy.

,,Hele Finnigene nevíš o nějakém lokále nebo hospodě v nekouzelnickém Londýně tady poblíž. Já se mudlovském světě natož Londýně nevyznám a u Toma mě nevidí rádi a domů se mi zatím nechce." Spustil na něho Malfoy.

Seamus stále ještě mimo, byl tímhle ještě více šokován.

,,No na Picadeli je dobrá hospoda u …" Malfoy mu skočil do řeči.

,,Kde to je?" Ptal se.

Seamus místo zdlouhavého vysvětlovaní a popadl Malfoye za cíp kabátu a prošel krbem do Děravého kotle. Pak na mudlovskou třídu Charing cross a dovedl ho do vedlejší ulice a postavil ho hned před jídelní lístek hospody , kterou vlastnil jeho strýc Owen.

,,Pěkné." Řekl jen tak sám za sebe Draco, když uviděl na meníčku na dnešní den rostbíf se slaninou hráškem a bramborem.

Otočil se na Seamuse Finnigena, který už se chytal odejít.

,,Neprchej Finnigene!" Křikl Draco.

,,Co chceš?" Ptal se Seamus a chtěl jenom jít domů.

Pro dnešek měl toho dost.

,,Zvu tě." Řekl Draco a dokonce se usmíval, když viděl na menu dokonce pečenou husičku plněnou ledvinkovou náplní.

,,Co ..že?" Vykoktal ze sebe Seamus šokovaně.

,,Ten lokál se mi líbí Finnigene. Samé maso, o tom jsem už snil od čtvrtka." Mínil na něho Malfoy a popadl ho za rameno a vešel do lokálu s nechápajícím Seamusem Finnigenem, který si myslel, že asi ho někdo praštil do hlavy nebo se mu to zdá.

Narcissa byla strachy bez sebe, kde vězí její syn. Její budoucí snacha se vrátila těsně před obědem a velice barvitě jí vyprávěla o novém přírůstku do rodiny. Pro Narcissu trochu šokující překvapení, ale ta malá holčička na pohyblivé fotečce na krbu byla roztomilý uzlíček, který si takový strastiplný začátek nezasloužil. Ona by sama tu Dafné Greengrásovou nejraději přerazila vedví a předtím seřezala. Malá Veronica vypadala jako princeznička v těch žlutých dupačkách s motýlky. Najednou Narcissa litovala, že po Dracovi neměla další děťátko a třeba i děvčátko. Možná neměla dceru, ale měla Draca a ten jí určitě nějaké vnoučátko do budoucna nadělí a možná dokonce i vnučku. To by byla krásná věc, i když zatím jenom sen. Astorie však říkala, když o tom jenom tak lehce bavily, že ona rozhodně by chtěla víc jak jedno děťátko, podle ní jedináčci jsou děsně rozmazlení frackové. To možná měla Astorie nakonec i pravdu.

Odbila už skoro šestá večerní hodina a Narcissa už chtěla si zavolat svojí skřítku, jestli je přichystaná večeře, když uviděla z okna salonku, jak se její velice udržovanou zahradou plíží dvě osoby zik cak jako rozbitý šicí stroj.

Jací mudlovští nebo kouzelničtí opilci se sem dostali. Pomyslela si zlostně a šla si to s nimi vyřídit osobně.

Došla do zahrady a musela si protřít obě oči, jestli nemá vidiny. Její milostivý synátor a nějaký lehce newesleyovsky nazrzlý kumpán napití jako Hagrid o Silvestru či její slavný bratranec Sirius kličkovali mezi nizozemskýma růžemi, jako by to byl obyčejný trávník.

,,Draco Luciusi Malfoy!" Křikla všemi decibely svého hlasu, což bylo mimořádně slyšet.

,,Také hic te hik mám hik mám rád hic mami." Odpověděl Draco a málem se svalil do keře jasmínu nebýt Seamuse.

,,Ven z mé zahrady vy ožralové!" Křikla Narcissa a vytáhla hůlku na svého syna.

,,Kámo hic tvoje máma hic je fakt hick kočka. Kdy hic tě hic měla?" Ukazoval v kružnicích na Narcisu prstem Seamus.

Narcissa zrudla ve tvářích.

,,Hic ehm myslím hic v dva hic dvacet hic, nevím." Řekl Draco a vytáhl z kapsy ještě další flašku.

Narcissa toho měla dost.

,,Tipsí!" Zavolala svojí skřítku.

Skřítka se ihned zjevila. Ani nestačila nic říct a Narcissa jí nakázala ty dva zpacifikovat a uložit do postele bez večeře. Skřítka se ještě ptala, jestli pro druhého pána má přichystat postel zvlášť a Narcissa řekla ne, ať je oba vrazí do stejné postele. Pak šla po stezce zkázy, co ti dva zanechali a počítat škody na růžích a dalších květinách.

Astorie se o tom incidentu dozvěděla až po večeři. Cítila se trochu vinná, že se Draco tak s tím irským Nebelvírem Finnigenem ožral jako carský poddůstojník a tak zamířila po večeři do Dracovi ložnice. Zaklepala, ale nikdo se neozýval a tak vešla. Našla je oba už v posteli natažené na všechny čtyři, jak chrápou jako Hagrid, když měl rýmu.

Bylo jí líto, že jsou ještě v tom všem oblečení včetně bot. A tak jim je zula i s ponožkami a odložila pod komodu a přikryla je dekou, aby neprochladli. Sice bylo léto, ale toto byl kamenné staré sídlo a bylo tu za nocí zima i v létě, když se zrovna netopilo kvůli denním teplotám. Draco by s tím měl něco udělat. v krbech topit jenom nejde i u nich doma bylo už zavedeno topení horkou vodou z hlavního kotle.

Když odcházela, tak si musela říct, že její fantazie jela na obrátky. Přece jenom dva chlapi v posteli, to už se nečervená nejedna žena. Škoda, že jsou tak opilý. Jistě by to byla zábava, kterou za svůj mladičký život měla jenom jednou. Jenom zítra budou mít kocovinu velikosti Bradavického hradu. Alespoň někdo tu malou zapil na její počest.

Nevilla v úterý ráno neprobudil ani budík jako spíš dětská chůvička, jak se tomu říkalo a z ní plačící Veronica. Podíval se na budík postavený hned vedle, který svojí ocelovou barvou ostře kontrastoval se světle žlutou chůvičky a shledal, že je moc brzo na stávání a moc pozdě, aby se po případném přebalení nebo láhvi pro Verču, se ještě uložil sám do postele. To by z postele ho jistě vysypala kouzlem buď Ginny nebo Hermiona, jak písek z trenek. Bylo pět minut před půl sedmou a celý kolotoč ehm otce Verči začal na novo. Už po čtvrté.

Neville za tuhle možnost nikomu nepoděkoval. Pche kdesi si myslel, když se jednou Lenka Láskorádová zeptala, že počká z dětmi až do třiceti. Jo chybička v časomíře tam toho nahoře se vloudila a on měl najednou Verču. Na ni se zlobit nemohl, byla bezbranná vůči okolnostem jejího vzniku a jejího příchodu, ale zlobil se na Dafné Greengrásovou z toho co se dozvěděl od Percyho a Astorie včera. Čert jí vem do pekla, ať se smaží hned vedle Bellatrix Lestrengrový, obě jsou kurvy.

Musel se protáhnout, protože po posledním stávání kvůli Verče o půl páté si pak lehl a usnul na své pravačce, jak nepříjemné. Prošel chodbou a vstoupil do pokojíčku Verči. Sice na jednotlivé pokoje dali tišící kouzla, aby se navzájem nerušily, ale ty fungovali, jenom když nebyly otevřené dveře. Takže kdyby otevřel třeba dveře pokoje Rona, tak by uslyšel jeho chrápaní stejně dobře jako Verču a její vzlyky.

Verča brečela ve své postýlce a nohama nakopávala plyšového zajíčka, kterého jí sehnala Hermiona. Zrovna dvakrát oblíben nebyl, to byla kupodivu plyšová žirafa od Percyho, na kterou nedala Verča dopustit, takže veškerý vztek odskákal zajíc. Něco jí rozhodně štvalo.

Opatrně jí vyndal z postýlky a přičichl k ní. No plínka to rozhodně nebyla. Takže jí buď něco postrašilo, nebo měla hlad. Otevřel dveře šatníku, ale tam krom věcí Verči, nic nebylo. Žádný bubák a on už si myslel, že Ron se na něj vyprdl a jenom ho někam přesunul a bubák se nastěhoval zpět do svého prvého útočiště. Sešel tedy po špičkách dolů do kuchyně. Když nemá strach tak asi hlad. Poslední láhev měla ve čtyři ráno, takže asi ano. Naštěstí udělat kojenecké mléko z té sypké směsi, od Nestlé, uměl dělat líp než lektvary. Verča ještě k tomu byla vybíravá, protože tak jak to mu Percy předepsal, že by se měli dávat dvě odměrky toho do čisté vody, tak to nechtěla, ale musela mít rovnou dva a půl. Potom kdo je tu mlsný.

,,Tak co Verčo, už máš plné bříško nebo si dáváš přestávku?" Ptal se Neville, když skoro po polovině láhve přestala sát z láhve jako hladový vlk a hlavně on sám potřeboval nutně na záchod se vychcat.

Dobrá zdálo se, že má dost a tak jí vyhoupl až k ramenům a pohladil po zádech, aby si mohla odfrknout, nebo říhnout tak jak říkala zase pro změnu Hermiona. Láhev odložil na stůl. Jakmile Verča udělala ten divný zvuk, který tak silně Nevillovi připomínal Deana Thomase a jeho srkání čaje při snídani, tak došel do obýváku a dal tam Verču do přenosné kolíbky s houpacím mechanizmem, který těžkopádně s Harrym sestavovali díky chybějícímu anglickému návodu, ale který měla podle všeho Verča ráda. Konečně mohl na záchod.

Když si myl ruce, zjistil, že se Verča na něho trochu ublinkla. Přetáhl horní díl pyžama přes hlavu a hodil ho do koše do prádla. Stejně na dnešek zaúkolovala Hermiona Rona, aby vypral.

Jak za svůj pobyt zjistil, tak Ronald Weasley byl sice jako on skoro bezmocný v kuchyni a uměl jenom obložené chleby, tousty a smažená vajíčka, ale když šlo o skrvny, fleky na oblečení všeho druhu, tak údivu jeho, Harryho, Hermiony, dokonce i Percyho, byl Ron nejlepší pračka a žehlička od dob Bradavických skřítků.

Dokonce jeho stará polokošile flekatá od kytek a všeho možného, jako by jí někdo poblil, kterou Neville jenom využíval na zahradní práce, byla po Ronově údržbě bílá jako nově natřená zeď, že si myslel, že není snad ani jeho. Jak to Ron dělal, bylo sice všem záhadou, které rozluštění ani tak nikoho nezajímalo, ale měli krásně čisté prádlo.

A to bylo hlavně pro Verču z Percyho pohledu důležité! Jo Percy se v pondělí k nim nakvartýroval a nejenom on. Harry Potter mohl říci, že má plný dům. Přidala se i Percyho přítelkyně Aundrey, černovláska s chlapeckým sestřihem a docela vyšperkovanou postavou modelky, jenom k tomu jí přebývalo pár centimetrů. Měla víc jak 170cm zcela určitě. K Harryho radosti a Ronově zlosti na pár dní k nim zavítala i Ginny.

Stejně všichni ještě spali až něj a Verču. Vlastně ještě jeden člen kompanie nespal.

Ginny předčasný dárek pro Harryho k 18ctým narozeninám v podobě sovy pálené jménem Asla. Harry po ztrátě Hedviky minulé léto se nemohl nějak donutit si pořídit novou a tak to Ginny udělala za něj. Ne však sovu sněžnou, tu už fakt nechtěl, až příliš by mu připomněla Hedviku a tak se při koupi tohoto pravidla musela Ginny pevně držet. Ta stále hleděla na Veronicu podezíravě. Asi netušila, když jí Ginny kupovala, že bude v domě s miminkem.

Neville nemohl o sobě říct, že je šéfkuchař domu, to byl Harry Potter, ale šel pro sebe a přátele připravit snídani. Jedním očkem pozoroval co se děje v obýváku. Když viděl, že jak Verča tak Asla usnuly, tak dal kolem nich Mufilttáto, které se naučil od Hermiony a máchnutím ruky spustil v kuchyni rádio. Ne to staré magické, které měl Ron, ale to co s Harrym si koupili v mudlovském obchodě s elektronikou. Harry si prostě neodpustil a přivedl do kouzelnického domu elektřinu.

A bylo po tichu v domě.

Mufilttáto fungovalo tak jak mělo, ale ostatní to jistě vzbudilo. Na mudlovskou elektroniku byla tišící kouzla marná. Všechny je to určitě zvedlo z postelí, když zazněla píseň od U2 na rockovo- metalové stanici, která stejně jako Harrymu se líbila i jemu. Jenom Hermiona jim s Percym tohle fakt nebrala.

Jo pomsta je sladká, to máte za to, že jste mě včera po obědě vzbudily tak nepříjemně ze šlofíka. Neville s velkou radostí pozoroval, jak upíří lezou s postelí dolů na snídani, jak leklé ryby.

Jo U2 a Metalicka mají něco do sebe.

Seamus Finnigen se velice bolestivě probudil. Poprvé za život pociťoval tu bolest, kterou museli mít osoby, které se nacházeli v těsné blízkosti jeho výbuchů. Měl hlavu na střepy. Chvíli mu trvalo, než se zorientoval v tom, co se včera vlastně událo. Nevillova aféra s tou Astorií, průšvih ohledně vymazání paměti, Malfoyův zdrcený výraz, a ta malá Veronica a bože on se zpil s Malfoyem v hospodě jeho strýce Owena. Snad ten to nepráskne tátovi, to bylo hned kázání. I když to byl Malfoy, kdo tem dělal voloviny, jako bylo fujtajbl očumování zadku jeho sestřenice Peggy. Alespoň zaplatil, no zaplatil, nechal tam šek skoro na tisíc liber, což jistě jeho vydřiduch strýce kvitoval a jeho a Malfoye dál nalejval. Ten tam snědl skoro celou pečenou husu a kýbl brambor ještě vyžahl osm půllitrů Gunnies, dvě skotské a ještě další menší láhev si vzal sebou. Jak se to do něho vešlo, Seamus fakt nevěděl.

Kdyby Seamus Malfoye už sedm let neznal jako Zmijozelského snobáka a antimudláka, tak by si snad díky tomuvčerejšku myslel, že je normální. Vzhledem k tomu co v té hospodě vyváděl.

Pak si vzpomněl, co řekl na malfoyovské zahradě jeho matce a obrátil se na břicho a schoval hlavu pod polštář a zaryl nos do madračky. U Merlinovi prdele a jeho pihovaté prdele, co to Malfoyově máti řekl?!

Nechtěl ani vstát z postele, ale přinutil ho pocit, že není ve vlastním. Sedl a rozhlížel se kolem sebe. Ach jo, on skončil na Malfoy Manor. Pak uviděl fotku na nočním stolku a s hrůzou zjistil, že je v pokoji Draca Malfoye! Bože kdo mě tak trestá, pomyslel si.

Pak zjistil, že nemá na nohou ani jeho botasky nebo jeho oblíbené modro bílé fusekle. Rozhlédl se kolem sebe a uviděl je dole pod komodou hned vedle postele. Slezl tedy z toho letiště a musel se opřít, protože se mu zamotala hlava. No kocovina měla stále vliv na jeho rovnováhu. V tom uslyšel podivné zvuky od dveří na druhé straně. Znělo mu to až příliš známě. Naposled něco takového slyšel sám od sebe, když se mu vrátily vzpomínky na ten večer ve skleníku. Asi ta husa, brambor se s tím pivem a skotskou se moc nesnesly. Tetička Maeve, která byla strýce Owena žena a kuchařka dané hospody jí vždy moc mastila, že jí ani on nejedl a to o něm říkalo, že má kachní žaludek jako Ron.

Seamus zase nebyl takový troll, aby se nešel podívat, jestli se náhodou vším tím chlastem náhodou Malfoy neotrávil. Taková otrava nebyla žádná prča, už jednou měli dost velký strach o Rona, když se otrávil Křiklanovou medovinou v šestém ročníku o Valentýnu. Nehledě o stavu nemožnosti Deana po pohřbu Levandule. Ne to raději zkontroluje i zvracejícího Malfoye, on už žádnou mrtvolu nechce. Otevřel dveře do prostorné koupelny, která patřila k pokoji Malfoye a hned ho uviděl klečícího u WC se skloněnou hlavu nad ním. Vypadal jak vyblité zelí, bledý víc než normálně, tedy spíš jako rozvařené zelí přišlo Seamusovi.

,,Ehm v pořádku?" Ptal se Seamus a spláchl raději WC. Nikomu nepřidá na tom, když se na svoje zvratky dívá.

,,Vypadám snad na to Finnigene?" Opáčil Malfoy a zase znovu se poblil.

Seamus tedy spláchl podruhé a rozhlídl se do kola. Hlava ho sice bolela, ale myslet kvůli tomu mu nepřestalo.

Malfoy je přece kouzelník každým coulem a má svou vlastní koupelnu a co bývá v koupelně? LÉKÁRNIČKA. Takže tu bude mít Malfoy i něco na kocovinu a bolehlav případně něco vůči nevolnosti.

Začal prohledávat skříně. Ručníky, hajzlpapír, osušky a konečně lékárnička s ostatními věcmi. Hurá!

Musel se zasmát, když viděl, kdo ty lektvary dělal. Kdyby tak milý zesnulý profa Snape věděl, že vedle Malfoye to použije i někdo jiný. Apropo to si takto dělal Snape melouch, že vařil i pro Malfoye. Tak to se pak Seamus nedivil, že tak Malfoyi nadržoval. Jo i gaelony umějí smrdět nejenom krví.

Seamus to pomalu nadávkoval jak pro sebe tak Malfoye do skleniček, kterou našel u zubních kartáčků. S léčebnými lektvary opatrně, může se to vyknout z ruky jako u Deana, ten měl pak celý týden z toho modré oči, což nebylo u něho jako černocha vůbec vtipný. Omyl si při té příležitosti obličej a shledal, že nevypadá o moc líp než Malfoy, spíš jako upír, který vypil krev nějakého duševně nemocného. Vzal ještě mokrý ručník a přehodil si ho přes rameno a šel se podívat na Malfoye. Ten stále ještě klečel u záchodové mísy a držel se jí jako trosečník záchranného kruhu.

,,Malfoyi, tady je voda s lektvarem proti nevolnosti, který jsi měl v lékárničce od Snapa. Nevadí ti, kdy si něco z tvé lékárničky vezmu na bolehlav?" Ptal se Seamus.

,,Ne." Řeklo stále vyblité zelí Draco Malfoy a popadlo nabízenou skleničku jak sup.

Seamus se zašklebil. Malfoy to neměl tak rychle vypít. Však si pamatoval všechny řeči ohledně toho od madam Pomfrejové.

Pak se nedivil, že Malfoy ještě více zbledl, Seamus pochyboval, že ten se někdy vůbec opaloval na slunci. Byl bílý jako sníh, následně omdlel a přitom si nabyl držku i s hlavou o záchodové prkénko. No komu je radno, tomu není pomoci, řekl si Seamus v duchu a popadl Malfoye za ramena a odtáhl ho do jeho pokoje a pak ho hodil do postele a hodil mu na hlavu mokrý ročník.

,,Tak ten je v limbu. Možná bych měl dát někomu dát vědět v baráku, že je v posteli, aby o něm věděli." Řekl si sám pro sebe na hlas Seamus a konečně si šel si navléct svoje ponožky a botasky. Zajímalo by ho, kdo mu je svlíkl. Asi nějaký hodný domácí skřítek.

Pak vyšel konečně z toho proklatého pokoje a ocitl se v další noční můře. Čtrnáct neoznačených dveří a schodiště nebylo vidět. Asi bylo za jedněmi z dveří. Seamus to nesnášel, být někde ztracený a Malfoy bude ještě nějakou dobu chrnět v posteli a on místní skřítky nezná a přivolat je nemůže, Sakriš.

Začal tedy od dveří, které byli nejdál od Malfoyová pokoje. To se ukázalo být jako pořádně zakramařený botník ženských a mužských jezdeckých bot, které páchly leštidlem na boty. Druhé dveře do prázdného pokoje, kde bylo vše v modré barvě, to byl asi pokoj pro hosty. Otevřel tedy třetí dveře a do uší mu zněl zvuk jako křik Ufňukané Uršuly, když měla svoje výročí smrti. Musel si na chvíli zacpat uši, aby o ně nepřišel. Pak si teprve všiml, před kým stojí a jak ten člověk před ním stojí. Proč on! Pomyslel si zkroušeně, musí zrovna narazit na polonahou Narcissu Malfyovou. Ten nahoře ho fakt přestal mít rád. Pípl, omlouvám se a chtěl spěšně opustit místnost, ale Malfoyova máti na něho křikla.

,,Stůj!"

Seamus tedy se zastavil a připadal si ještě více trapně, než když načapal mámu a tátu při tom, když mu bylo osm let.

George šel zrovna to úterní ráno na nákup. Angelina a Lee ho zase zprdli, že nemá skoro nic v lednici. No jo to věděl také, nic nového pod sluncem, když jíte skoro každý večer v hospodě a obědu si dáte nějaký obložený chleba nebo bagetu. Od bitvy a Fredovi smrti se ti dva k němu chovali jako k pětiletému. Georgi nakoupil sis, došel sis k léčiteli a tak dále. Už ho fakticky štvali. Uměl se přece sám o sebe postarat, nebylo mu pět ale v listopadu jednadvacet. Jenom poslední tři měsíce se cítil tak na padesát. Prostě bez prstů, ušního lalůčku a Freda to nebylo prostě ono. Lee a Angelina se mu snažili neustále zvedat náladu, dokonce i Ron a bohužel a už jak to vypadalo i Percy, ale on se dokázal bavit jenom chvíli a hlavně smát. Neslyšel totiž svojí ozvěnu, která ho dvacet let doprovázela. George si jen tak ze srandy vsadil v loterii jak říkal, na malou Veronicu. Když už, tak alespoň si udělá nějakou radost. Jenom včera zapomněl ten tiket v šupleti a tak ho rozhodl nechat projet tou divnou mašinkou mudlovské trafice až dnes. Udělá to však až po nákupu, protože mimo toho si chtěl koupit poslední dobou svůj oblíbený časák o motorismu. Jak si předsevzal tak udělal. Ona loterie nebyla obyčejná, nešlo v ní ani tak o prachy, ale o cestu na libovolné místo světa na velké jachtě, což George pokládal za dobrou výhru. Však on to stejně nevyhraje, ta šance je malá. Nakoupil si potraviny, aby měl, jak říkal Lee a Angelina něco v magické ledničce a šel do trafiky. Tam stála za pultem taková stará bábinka s brýlemi na řetízku, ověšená různými řetízky s křížky, srdíčky a kdoví čím. Vytáhl ze stojánku svůj časopis a vylovil tiket. Na pult položil tiket a časopis a ještě deset liber a zamumlal, aby to sjela dodatečně, že v neděli se na slosování nepodíval a v pondělí na to zapomněl. Pravda byla taková, že George televizi neměl, i když si jí přál už delší dobu, ale zatím ti ministerští šimlové mu nepovolili zavést do baráku elektřinu. To je tak, když bydlíte v ryze kouzelnické ulici, jako je Příčná.

Bábinka bafla ,,ok pane" a sjela ten lístek. Vykulila obě oči, div jí nespadly brýle a podívala se na George a pak zas na monitor mašinky, jako by viděla ducha.

,,Pane doufám, že nikam nespěcháte." Řekla bábinka.

Georg zakroutil hlavou. Ne na bytě na něho nikdo nečekal a krám měl dnes na starosti Lee a Angelina. On až zítra s Verity. Bábinka popadla telefon a vytočila číslo. Když to konečně jí někdo zvedl, tak se k Georgi otočila zády.

Pak pár minut s někým mluvila velice potichu a následně se k němu otočila.

,,Někdo by rád s vámi pane mluvil." Řekla a podala mu sluchátko telefonu.

Georg si tedy vzal od ní telefonní sluchátko a poslouchal, co mu chtějí.

,,Dobrý den pane, tedy Adam Edkinson zástupce výherní společnosti Nevšední výhra, mohu vědět s kým mluvím? Jaké je vaše jméno?"

,,George Weasley." Řekl jenom Georg.

,,Dobrá pane Weasley, jménem loterijní společnosti Nevšední výhra vám chci poblahopřát. V neděli v 21 hodin večer, jste vyhrál hlavní výhru soutěže, tedy měsíční výlet na libovolné místo zeměkoule s hrazenými všemi výlohami pobytu, stravy a tak dále a také výletní jachtu pro 12 člennou posádku jménem Freya." Oznámil mu hlas ze sluchátka.

George vyvalil obě oči, zbledl jako měsíc a pak mu svět zčernal před očima a on se složil na stojánek se všemi pronomagazíny, které tam měli. Jeho oči přikryla prsa porno hvězdy Pamely Andrsen a sluchátko mu vypadlo z ruky.

,,Pane Weasley! Pane Weasley jste v pořádku?!" Křičel hlas ze sluchátka a bábinka z trafiky zakřičela jako siréna. George, ale nic neslyšel.

Drobně revidováno 5.7.2019 - elenor