Light v šoku zíral na obrazovku svého počítače.

Po hodinách práce na své eseji na kriminologii si jen chtěl zkontrolovat e-mail na stránce Univerzity. Netušil ale, že tam najde něco zajímavého. Byla to jenom běžná kontrola. Teď seděl na své židli, zamrzlý šokem, nevěřícně zírajíc na svůj laptop.

L mu poslal e-mail.

,,Děje se něco, Lighte? " zeptal se Ryuzaki, skrčeně sedící na židli na druhé straně pokoje. Před sebou měl také laptop, ale právě teď intenzivně sledoval Lighta.

,,Zatím si nejsem jistý."

Tenhle e-mail mohl být dobrý nebo špatný. L byl vysoce nepředvídatelný.

Light nervózně klikl na e-mail a otevřel zprávu. Bylo tam:

Drahý Lighte,

omlouvám se za své neprofesionální chování. Jsi můj nejslibnější student a já chci pokračovat ve spolupráci. V současné době je zde 96,7 % šance, že tě v nejbližší době zaměstnám.

S pozdravem,

L

Light zamrkal. Přečetl si e-mail ještě jednou, vnímajíc všechna slova. Zašklebil se a s mnohem lepší náladou si stoupl.

,,Ryuzaki, fungovalo to! Ať už jsi cokoliv udělal, tak to fungovalo! L už na mě není naštvaný. Nazval mě 'nejslibnějším studentem'. A pravděpodobně mě zaměstná!"

Jeho spolubydlící se usmál. ,,Vypadáš velice šťastně."

,,Samozřejmě, že jsem šťastný!"

Light si sedl na postel a s úlevou si vydychl. Jeho plán nebyl úplně zničen. Na L-a očividně udělal dojem. 96,7% pravděpodobnost byla vysoká. L mu skoro dal nabídku práce. Kdyby šlo všechno dobře, Light by mohl ukončit školu dřív a začít pracovat pro světově proslulého detektiva.

L-ův e-mail byla ta nejlepší věc, co se mu za celý týden stala. Bylo to opravdu překvapující. Nemohl uvěřit tomu, že se L skutečně omluvil!

,,Chceš jít do kavárny oslavovat, Lighte? Můžeme si tam dát dort."

,,Jistě. Proč ne?" usmál se Light, když vstal. ,,Pojď, dáme si dort."

Ryuzakiho obličej radostně zazářil.

Light stál sám v auditoriu. Byla tam tma a všechna okna byla zakrytá žaluziemi. Jediným zdrojem světla byla veliká bílá obrazovka s gotickým písmenem L. Místnost byla úplně tichá, dokud se v ní nerozezněl L-ův technologicky upravený hlas.

,,Je čas na demonstraci. Lighte, lehni si na katedru."

,,Co?" zadrhl se Light.

,,Zakoktal jsem, Lighte? Lehni si na katedru."

Podíval se na katedru. Byla umístěna přesně před obrazovkou, ze které na ní dopadalo světlo. Zamířil ke katedře, každý jeho krok se rozléhal po místnosti.

Light se odmítavě posadil na katedru.

,,Teď si lehni."

,,L-sensei, já vážně ne-"

,,Tohle je za účelem výuky, Lighte. Lehni si na záda."

Light nervózně pohlédl na katedru. Pak si lehl a jen sledoval obrazovku nad ním. Dopadalo na něj světlo z obrazovky. Srdce v jeho hrudi divoce bilo.

,,Rozepni si kalhoty a sundej si je."

Light se začervenal a zoufale se posadil. ,,Ne! To nemůžu udělat!"

,,Ty mě nechceš potěšit? Myslel jsem, že chceš pro mě pracovat."

,,Ano, ale - "

,,Tak udělej, co říkám. Měl bys vědět, kde je tvé místo."

Light se otřásl a raději přestal sledovat obrazovku.

,,Rozepni si kalhoty a sundej si je." zopakoval L svůj příkaz.

Lightovy ruce se třásly, když si rozepínal poklopec. Rozepl si jej a začal si stahovat kalhoty.

,,Spodní prádlo také, Lighte."

Lightův ruměnec na obličeji zčervenal ještě více. Jeho obličej hořel rozpaky. Pevně zavřel oči a začal si sundávat kalhoty i se spodním prádlem. Skopnul své boty na zem a pár vteřin po té spadl i zbytek jeho oblečení na podlahu.

,,Otevři oči, Lighte. Neschovávej se před tím."

Začal se třást po celém těle. Otevřel své oči. Mohl vidět svou nahou spodní část těla. Měl erekci, jeho penis směřoval vzhůru. Cítil, že ho jeho tělo zradilo. Nechtěl, aby ho tato situace vzrušovala.

,,Lehni si." přikázal L.

Light si lehl na záda. Na nohou a hýždích cítil chladný povrch katedry. Jeho srdce stále divoce bilo.

,,Roztáhni nohy."

Sevřelo se mu hrdlo, když je roztáhl. Kvůli jeho vysokému tepu se mu těžce dýchalo a pociťoval závratě. Napětí a vzrušení bylo moc veliké. Nějaká jeho šílená část si to užívala. Stále měl silnou erekci.

,,Chceš osvobození, Lighte? "

,,A-ano."

,,Ano, co?"

,,Ano, L-sensei."

,,Dotkni se sám sebe."

Light vzal do ruky svůj penis a pohladil celou jeho délku. Jeho dýchání se stalo nepravidelným, když se prohnul v zádech. Zvyšoval tempo. Cítil napětí v jeho podbříško, když se blížil k vrcholu.

,,Líbí se ti být mým mazlíček, Lighte?"

,,Ano, L-sensei."

,,Ah!" otřásl se Light v horroru. Sedl si, mezitím co těžce vydechoval. Celé jeho tělo se třáslo a na čele byl mírně zpocený.

Tohle byl jeho nejšílenější a nejvíce zneklidňující sen v jeho životě.

Na levé straně pokoje stále bylo pár rozsvěcených světel. Ryuzaki sedící na posteli zíral na Lighta se zájmem v očích.

Light rozpačitě otočil hlavou, aby se na svého divného spolubydlícího nemusel dívat. Zvedl peřinu a podíval se na své kalhoty od pyžama. Byla tam mokrá skvrna. Sakra.

,,Vypadá to, že jsi měl erotický sen."

,,Drž hubu, Ryuzaki." zavrčel Light a stoupl si.

Otevřel šuplík od skříně a našel náhradní kalhoty od pyžama. Předtím, než mohl Lightův spolubydlící cokoliv říct, Light urychleně opustil místnost. Mířil skrz chodbu do společných koupelen.

Co to se mnou sakra je? Lightovi se zřídkakdy zdávaly sny. Fakt, že toto vytvořila jeho mysl ho velice děsilo. Nerad plnil L-ovy příkazy! A rozhodně nechtěl být ničí mazlíček. Měl svou hrdost a důstojnost. Nikdy by se nechoval tak, jako v jeho snu. Nikdy!

Celé to byla L-ova chyba! Kdyby si jen ten detektiv nehrál s jeho myslí říkáním věcí jako: ,Roztáhni nohy, Lighte.'

Otřásl sebou. Tohle L-ovi nikdy neodpustí. Ta omluva skrze e-mail nestačí. Má přece jistou psychickou újmu. Jeho mysl teď byla docela ve slušných sračkách, když dokázal vymyslet takovýto sen. Co když sny budou pokračovat? Light zatřásl hlavou. Ne, ne. Tohle byla jenom jednorázová záležitost. Šílený omyl. Nic takového se už nikdy nemůže stát. Nikdy nemůže stát.

Když Light vešel do koupelny, tak se umyl a vyměnil si kalhoty a potom se urychleně vrátil do pokoje. Ryuzaki tam stále byl - seděl na posteli s laptopem před sebou. Light zamířil do své části pokoje a posadil se na svou postel. Mlčenlivě zíral na zeď, vyhýbajíc se svému divnému spolubydlícímu.

,,O čem se ti zdálo, když si dosáhl orgasmu?"

Light si iritovaně vzdechl. ,,O ničem. Nic se mi nezdálo, takže se o to nestarej."

,,Určitě se ti něco zdálo, Lighte. Muselo to být opravdu zajímavé - těžce jsi dýchal a kroutil se - "

,,Ryuzaki..." zavrčel Light.

,,Ano, Lighte?"

,,Přestaň mluvit, nebo ti dám pěstí."

Ryuzaki zůstal po zbytek noci relativně v klidu. Už nic neřekl, jen pokračoval v psaní. Light poslouchal klapání kláves a klikání myší. Snažil se opět usnout, ale žádný úspěch. Nemohl odpočívat.

Útržky z jeho snu se mu přehrávaly v hlavě a mučily ho. Mohl si živě představit L-ův upravený hlas, dávajíc mu rozkazy. ,,Lehni si na katedru, Lighte." ,,Rozepni si kalhoty a sundej si je." ,,Otevři oči, Lighte. Neschovávej se před tím." ,,Roztáhni nohy."

Light si vzal polštář a přitiskl si ho na obličej. Nemysli na to.

Jen na to nemysli.

_'

Light byl vzhůru během posledních uplynulých 32 hodin. V sobotu v noci nespal a dnes už byla neděle. Většinu svého času strávil děláním své eseje. Třináctistránková esej pro L byla hotová. Momentálně si znovu projížděl svou esej a snažil se najít nějakou chybu. Okolo jedné hodiny odpoledne konečně cítil, že esej je dokonalá. Zakymácel se na židli a málem spadl.

Ryuzaki přišel k jeho stolu a podíval se mu přes rameno. ,,Už máš hotovou svou esej, Lighte?"

,,Ano." pronesl ospale.

,,Vypij tohle." řekl a postavil na jeho stůl termosku.

Bez přemyšlení vzal Light do ruky termosku a napil se z ní. Tekutina v ní chutnala divně. ,,Co to je?"

,,Na to ses měl zeptat dřív, než ses napil, Lighte."

,,Oh.. Jo, máš pravdu." přikývl omámeně hlavou.

,,Nejsi stavěný na to, abys vydržel tak dlouhou dobu beze spánku. Je čas si odpočinout. Dal jsem ti čaj smíšený se sedativy."

,,Sedativy?" Light zavrtěl hlavou. ,,Ne, já nemůžu spát. Mohlo by - "

,,Jsou to speciální sedativa, která zabrání snům."

,,Važně?" podíval se na Ryuzakiho.

,,Ano, Lighte. Už cítíš efekty?"

Light začal sklouzávat ze své židle sotva schopný mít otevřená víčka. ,,Jo."

,,Dobře, takže teď tě jenom dostat do postele."

Light si stoupl a zavrávoral. Ryuzaki ho podepřel a vedl ho k jeho posteli. Light padl na matraci a během pár sekund usnul.

Spánek bylo to, co doopravdy potřeboval. Žádný sen se mu nezdál. Když se konečně vzbudil, tak si povšiml Ryuzakiho sedícího na svém místě s laptopem jako obvykle. Potom pohlédl na hodiny a zjistil, že je sedm hodin večer. Musel prospat většinu odpoledne.

Sedl si a otočil se k Ryuzakimu. ,,Co přesně jsi mi to dal? Nikdy jsem neslyšel o ničem, co by dokázalo zabránit snům."

Ryuzaki se na něj podíval a jejich pohledy se střetly. ,,Vypil jsi obyčejný čaj, Lighte. Lhal jsem, abych tě donutil spát."

,,Přesto se mi nic nezdálo."

,,Placebo efekt."

,,Oh, díky.. asi."

Ryuzaki přikývl a pokračoval v psaní. Light se na něj znovu podíval. Jeho spolubydlící byl překvapivě chytrý. Ryuzakimu došlo, že se Light obával snění a tak vymyslel originální řešení: Placebo efekt. Light věřil tomu, že nebude snít, a proto také nesnil.

Po několika minutách odložil Ryuzaki svůj laptop vedle sebe. Nehybně seděl a propaloval Lighta svýma očima.

,,Tvoje esej byla velmi dobře napsaná, Lighte. Jsem ohromen. Zmínil si několik detailů, o kterých jsem předtím ani neuvažoval." oznámil náhle.

,,Co?" věnoval mu Light zmatený pohled. ,,Tys četl mou esej?"

,,Ano. Byla velice zajímavá. Jsem více obeznámen s případem Gerouxe než většina lidí. V době, kdy byl soudní proces tohoto případu, jsem studoval v Paříži, takže jsem o tom přirozeně zaslechl mnoho informací. Soudní verdikt ovšem dopadl... nešťastně. Francouzští detektivové pokazili vyšetřování tak moc, že to ani L nebyl schopen napravit."

,,Jo. Jsem si jistý, že to L pěkně vytočilo." přikývl Light.

,,Nepochybně."

,,Ale L si musí na Gerouxe dávat pozor. Až zabije příště, tak ho L dopadne."

,,Ano. Naneštěstí musí počkat na další vraždu." prohlásil Ryuzaki otevřeně. ,,Opravdu doufám, že budeš pracovat pro L, Lighte. S tvou asistencí by možná dokázal spravit to, co Francouzští detektivové pokazili. Evidentně máš na tyto věci velmi bystrý úsudek."

,,Ty si vážně myslíš, že bych mohl napravit - "

,,Ano, Lighte. Jednou budeš velice nadaný detektiv."

Light zamrkal překvapením a odvrátil se. Z nějakého důvodu měla na něj Ryuzakiho slova silný účinek. Nebyl si ale jistý proč. Byl zvyklý na komplimenty. Během jeho života ho spoustu lidí chválila - za jeho vzhled, známky, tenis.. Ale tentokrát to bylo jiné. Ryuzakiho kompliment byl poněkud jiný - víc upřímný.

Brzy poté spolu navštívili kavárnu - předtím, než se budova na noc zavírala. Ryuzaki snědl plný talíř sladkostí, zatímco Light jedl normální jídlo. Probírali případ Gerouxe Dimitriho, Lightovu esej a Ryuzakiho pobyt ve Francii.

Light si začínal užívat přítomnost svého spolubydlícího.

Ráno dorazil Light na L-ovu hodinu o deset minut dříve. V auditoriu bylo ale tentokrát o mnoho lidí méně než minule. Hodně studentů již propadlo. Třináctistránková esej zastrašila většinu třídy. Během toho, co si Light kráčel uličkou dopředu na své místo, uslyšel za sebou hihňání. Všiml si dokonce i několika studentů, kteří se smáli a ukazovali si na něj.

,,L-ův mazlíček." sykl jeden hlas posměšně.

Light pouze zíral dopředu, rozhodl se všechny ty idioty okolo něj ignorovat. Sedl si na své obvyklé místo vedle Takady.

Dívka mu věnovala znepokojený pohled. ,,Jsi v pohodě, Lighte?"

,,Jo, je mi fajn." zabručel.

Takada se na chvíli zastavila a pak mu pošeptala: ,,Povídají se různé pomluvy... o tobě a L."

,,To mi došlo."

,,Já osobně žádné z nich nevěřím. Myslím tím - L nikomu neukázal svou identitu, takže jak by bylo možné, že by spal se studentem?"

,,To je to, co lidi říkají?" štěkl Light.

,,No, ano. Některé drby říkají, že spolu spíte."

,,ó Bože." tahle situace byla strašná.

,,Není to pravda, že ne?"

,,Jistěže to není pravda!"

,,Promiň." vyhnula se jeho pohledu. ,,Jenom jsem se ujišťovala."

Light se opřel do židle s povzdechem. Stále ještě slyšel studenty, kteří si za ním šeptali. Celé to byla L-ova chyba. Stejně jako ten sen. Light se otřásl. Proč mu musel ten bastard dělat z života takové peklo?

Za chvíli se objevilo na tabuli písmeno L.

Detektivův upravený hlas oznámil: ,,Jak bylo očekáváno, 34.8% této třídy propadlo. Očividně považovali můj úkol za moc obtížný. Předpokládám, že všichni zde přítomní mají hotovou esej?"

Celá třída pokývla na souhlas.

,,Výborně. Všichni tedy můžete chodit dále na hodiny. Toto byl test na odstranění těch, kteří nejsou dostatečně žádoucí. Vaše eseje neoznámkuji, protože jsem příliš zaneprázdněn. Tohle je pro dnešek vše. Hodina je tímto ukončena."

Obrazovka se vypnula. Auditorium bylo na malý moment úplně zticha. Potom pár studentů zajásalo. Light, na druhé straně, nebyl potěšen. L se na jeho esej ani nepodívá. Takže udělal tolik práce jen tak pro nic za nic! Jaká ztráta času!

Lightova špatná nálada přetrvávala po celý den. Kdykoliv prošel přeplněnou halou, tak uslyšel ostatní studenty, jak si o něm šeptají a pomlouvají ho. Light to nenáviděl. Kolik studentů vůbec vědělo o L-ovým chování? Věděla to celá Univerzita? Cítil vzrůstající úzkost pokaždé, co si všiml někoho, jak na něj civí. Bylo to znepokojující.

Na hodinu Angličtiny dorazil opět o něco dříve. Sedl si blízko okna. Díval se ven a ignoroval všechny ostatní ve třídě. Naneštěstí si někdo sedl vedle něj. Byl to muž s brýlemi a černými vlasy po ramena. Vypadal jen o pár let starší než Light.

,,Musí to pro tebe být velice těžké." řekl muž náhle.

Light se od něj odvrátil, odmítajíc odpovědět.

,,Jmenuju se Teru Mikami. Studuju práva. Možná bych ti mohl nějak poradit."

,,Nepotřebuju žádnou radu."

Mikami se usmál. ,,Myslím, že potřebuješ. Víš, co o tobě všichni říkají, že?"

Light se nepříjemně napnul.

,,Slyšel jsem o chování L. Můžu ti pomoct, Lighte. Očividně jsi oběť sexuálního zneužívání."

,,Nejsem obětí ničeho. Nech mě na pokoji."

Mikami si povzdechl. ,,No, pokud změníš názor, tak jsem ochotný pomoct."

Potom konečně dorazila profesorka Angličtiny a začala hodinu.

L byl skrčen před svým laptopem. Dnes vyřešil důležitý případ. Zatkl velikou organizaci kriminálníků ve Východní Evropě. Ale měl podezření, že tato organizace jednala pod vlivem ještě vyššího zdroje. Byla zde ještě nějaká organizace, která tahala za nitky. L potřeboval znát jejich identity co nejdřív to jde.

Když se otevřely dveře, tak obrátil svou hlavu v očekávání. Light se vlekl do místnosti a třískl za sebou dveřmi.

,,Jaký jsi měl den, Lighte?"

,,Nechci o tom mluvit." řekl a naštvaně si sedl ke svému stolu.

L se zamračil. Co bylo s Lightem? Nemohla to být jeho chyba. L byl dnes jako profesor milý. Nic Lightovi neudělal a ukončil hodinu poměrně brzy.

,,Jaká byla L-ova hodina?"

,,Ani se nepokoušej zmíňovat L. Právě jsem na něj neskutečně nasranej."

,,Proč jsi naštvaný na L?" pokrčil zmateně hlavou.

,,Sakra Ryuzaki! Říkal jsem, že o tom nechci mluvit!"

,,Ale já chci vědět, proč jsi naštvaný."

,,Protože L plýtval mým časem! Dal nám za úkol tu dlouhou esej, ale ani se neobtěžuje jí oznámkovat. Dokonce si jí ani nepřečte!"

,,Aha..."

To ale pravda nebyla. L četl jeho esej, ale to říct nemohl. Jedině pokud by byl připraven přestat žít jako Ryuzaki. A upřímně, užíval si být Lightovým spolubydlícím, takže to nechtěl ukončovat tak brzo. Jednoduše tedy nechá Lighta chvíli naštvaného. Light se přes to nějak dostane.

,,Je to směšný! Nemůže jen tak oznámit úkol a pak ho ani neoznámkovat!" stěžoval si Light.

,,Ano Lighte, souhlasím."

,,Je to takovej parchant!"

,,Ano, Lighte." řekl L, snažíc se maskovat svou iritaci.

Light pokračoval v urážkách směřovaných na L, zatímco L jednoduše pokyvoval na souhlas. Bylo rozhodně dobré rozhodnutí říct Lighotvi pravdu trochu později, protože si dnes Light umínil nadávat na L.

V úterý ráno šel Light společně s Ryuzakim na hodinu psychologie. Sedl si vedle Ryuzakiho a čekal, až se ta příšerná lektorka objeví. Opravdu neměl rád Wedy, která dnes pravděpodobně přemýšlela nad tím, jak nejvíce potrápit studenty. Po několika minutách byla třída skoro zaplněna. Několik studentů vypadalo poněkud úzkostlivě, jako by se báli, co si na ně dnes Wedy připraví. Ryuzaki vypadal klidně. Možná byl imunní vůči ztrapnění.

Zničehonic se otevřely dveře. Wedy přešla ke katedře, podpatky klapajíc při každém jejím kroku. Sedla si na katedru a pohodila svými blonďatými vlasy na stranu.

,,Dobré ráno třído. Dnes budeme mluvit a sexuálních snech a fantaziích."

No do háje. Light se znepokojeně posunul.

Po nějakou dobu jim Wedy vyprávěla o významu snů. Většinu času vyprávěla o falické představivosti a dalších nesmyslech, se kterými přišel jakýsi Sigmund Freud. Freud měl určitě velice zvrácenou mysl. Byli všichni psychologové posedlí sexem? Možná bych si měl zrušit tyhle hodiny.

,,Kolik z vás někdy zažilo erotický sen?" zeptala se.

Nikdo v místnosti nezvedl ruku. Light zkřížil ruce a opřel se do židle. Tohle bylo tak hloupé. Samozřejmě, že to nikdo nepřizná. Bylo to tak ponižující a ztrapňující.

Ryuzaki se zničehonic přihlásil. ,,Light měl erotický sen."

Light cítil, jak mu cuká oko, když zíral na Ryuzakiho. Já tě zabiju.

,,Vážně?" zeptala se Wedy. ,,Lighte? Měl jsi nějaký takový sen?"

Pokračoval v propalování Ryuzakiho svým pohledem. Dám ti injekci s velkou dávkou potassia, abych ti vyvolal infarkt. A potom tě budu sledovat, jak v agonii umíráš a budu se při tom na tebe usmívat a-

,,Lighte?"

Vypudil ze své hlavy vražedné myšlenky a podíval se na ni. ,,Ne."

,,Jsi si jistý? Nemusíš se stydět." usmála se.

,,Ano, jsem si jistý." povzdechl si.

,,Ale noták, lidi." zvolala směrem k celé třídě. ,,Jsem si jistá, že většina třídy měla erotický sen. Měli byste být k sobě více upřímnější. Zadávám vám všem úkol: budete pracovat s vaším sexuálním partnerem. Budete s ním srovnávat vaše erotické touhy a sny. Potom o vaší diskuzi sepíšete alespoň dva odstavce a zveřejníte to na diskuzním fóru těchto hodin. Máte to do úterý. Nějaké dotazy?"

Light se podíval na Ryuzakiho. Ten bledý šílenec se na něj usmíval. Light úzkostlivě polkl. V žádným případě tenhle úkol nebude dělat.

Po hodině psychologie museli spolu Light s Ryuzakim sedět na hodině chemie. Celou tu dobu se Ryuzaki vyptával Lighta na jeho sen. Light mu alespoň tucetkrát poručil, ať drží hubu.

Když dorazili do svého pokoje, Ryuzaki se ho okamžitě zeptal: ,,Proč nemůžeme diskutovat o tvém erotickém snu?"

,,Nebyl erotický."

,,Ale tys přece - "

,,Prostě drž hubu." hodil svůj batoh na postel a sedl si ke svému stolu. ,,Není o čem se bavit, prostě toho nech."

,,Ale máme za úkol diskutovat o našich erotických snech."

,,To je mi jedno. Já to dělat nebudu." řekl a zapnul svůj laptop.

,,Myslel jsem, že jsou pro tebe známky důležité."

Light se obrátil směrem ke svému spolubydlícímu. ,,Jistěže jsou pro mě důležité."

,,Tak proč neuděláš ten úkol?"

Povzdechl si. ,,Není to jasné?"

,,Není ti příjemné diskutovat o tomto tématu se mnou. Ano, to je celkem očividné." řekl a skrčil se na své posteli. ,,Možná by ses cítil líp, kdybych ti řekl já o tom svém. Takže začnu diskuzi."

Light rychle zakroutil hlavou. ,,Ne! Nemusíš - "

,,Jak už víš, nespím zrovna moc často. Ale v poslední době se mi jeden takový sen zdál. Takže ti ho popíšu."

O Bože! Light se odvrátil od Ryuzakiho a přál si, aby byl kdekoliv jinde, jen ne tady.

,,V mém snu byl stůl plný talířů s jahodovými cheesecaky."

Cheesecaky, no ovšem. Light protočil očima.

,,Byl tam taky muž."

Light zakašlal. ,,Muž?"

,,Ano, mladý muž. Zhruba tvůj věk a výška.. a váha."

Zíral na Ryuzakiho vyděšeně. ,,Byl jsem to já?"

Ryuzaki se na něj ušklíbl. ,,Ty chceš figurovat v mém snu, Lighte?"

,,Ne!" vyštěkl Light.

Ryuzaki se zamračil. ,,Každopádně, ten muž ležel nahý na stole. Já postupoval - "

,,Počkej, takže tys.. 'dělal věci' s tímhle týpkem?"

,,Oh, ano, Lighte. Spoustu věcí."

Light si zakašlal a podíval se na něj. ,,Takže.. Ty jsi gay?"

Ryuzaki nakrčil hlavu. ,,Nikdy jsem se k žádné ze sexuálních orientací nehlásil. Pokud mě chceš někam přiřadit, tak můžeš. Je mi to lhostejný."

,,Takže.. to je ano nebo ne?"

,,To je tak triviální, Lighte. Proč tě to zajímá?"

,,No, docela rád bych věděl, jestli je můj spolubydlící gay nebo ne."

,,Proč?"

,,Protože to je..." Light si povzdechl. ,,Zapomeň na to. Tobě je to lhostejný a mě taky."

Ryuzaki se usmál. ,,Moudré rozhodnutí, Lighte. Takže, jak už jsem říkal. Postupoval jsem směrem k němu, abych slíznul cheesecake z jeho holé hrudi - "

,,Dobře, přestaň!" stoupl si Light.

,,Ještě jsem neskončil."

,,Nechci to slyšet, rozumíš? Jdu do knihovny." Rychle si nandal pár knih do svého batohu.

,,Jsi homofob, Lighte?"

,,Ne. Jen nechci nic slyšet o tvém úchylném snu. To ze mě dělá normálního člověka, ne homofoba."

,,Tebe velmi zajímá normalita, co?"

,,No, alespoň nejsem buzerant závislý na cheesecakeu. Přemýšlím, co dostaneš dřív. AIDS nebo cukrovku?"

Ryuzakiho oči se nebezpečně zableskly. ,,Toho budeš litovat, Lighte."

,,To je fuk." řekl, vzal si batoh a opustil místnost.