V textu jsou opět uvedené odkazy na obrázky. Pokud se vám nechce odmazávat závorky, přečtěte si kapitolu na blogu: dorea(.)blog(.)cz/1203/popletena-cisla-kapitola-7 ;)
Čtvrtek 11. prosince (9:00)
Pokud bys náhodou zapomněl: zastav se dneska v té tvojí kavárně!
(9:33)
Jsem na řadě, jo?
(9:35)
Ju.
(9:39)
Oběd?
(9:40)
Něco takového. Co považuješ za oběd?
(9:41)
Dobře… malá změna plánů.
(9:43)
Měním si náladu z nadšený na vyděšený.
(9:44)
Je čas, abys pro změnu věřil ty *mně*.
(9:44)
Ano. A to je přesně to, co mě děsí…
(9:46)
Tohle musí fungovat oběma směry, Kurte!
(9:46)
Já vím.
(13:35)
Košíček, Blaine? To je tak…
(13:45)
Šťastné výročí? :P
(13:46)
A ano, slíbil jsem ti oběd a to, co se ti místo toho dostalo, byl jenom obyčejný, možná trochu nakřivo upečený košíček, ale vážně jsem se snažil. Byly pečené s láskou.
(13:48)
Moment. Ty jsi dělal sám?
(13:49)
... měl jsem za to, že to bylo docela poznat.
(13:51)
Dobře, končím s utahováním si z košíčků. Popravdě byly úplně výborný! Děkuju.
(13:55)
Super, protože jsem jich snědl asi pět a myslel jsem si úplně to samý.
(13:56)
5?
(13:58)
Musel jsem je ochutnat!
(14:02)
Ano, ale 5?
(14:04)
Musel jsem si být jistý. Abych vás náhodou neotrávil. Tebe a personál.
(14:11)
Oni taky dostali košíčky?
(14:12)
Ano.
(14:15)
Najednou se necítím tak výjimečně.
(14:15)
Tvůj byl extra speciální! A jsou to tvoji lidi od kafe, zaslouží si to.
(14:17)
Extra speciální „obyčejný, nakřivo upečený košíček"?
(14:22)
Hele! Říkal jsi, že byl výbornej!
(14:24)
To byl. Všimnul sis tam těch uvozovek?
(14:46)
Vydíral jsi moje kafový lidi?
(15:01)
Vydíráním bych to zrovna nenazýval. I když, neexistuje nic spolehlivějšího, než napečený sladkosti, když si chceš někoho získat.
(15:02)
Myslím, že si mě docela oblíbili.
(15:02)
A sblížili jsme se.
(15:04)
A tím „my" myslím mě a Rachel.
(15:04)
Holky mě milujou.
(15:09)
Tak to máš dobrý.
(15:10)
Asi, nejspíš.
(15:15)
Vycvičil sis ji dobře. Nebo umíš dobře vyhrožovat. Tipuju to spíš na to druhý.
(15:16)
Uzavřeli jsme dohodu.
(15:18)
Dohodu?
(15:20)
Že ti nebude vyprávět o mně, když jí zabráníš, aby přede mnou mluvila o tobě.
(15:26)
Čistě teoreticky, kdyby tohle všechno byla pravda, tak jak by se ti toho povedlo dosáhnout?
(15:28)
Košíčky, Kurte, košíčky. Nikdy nepodceňuj moc košíčků a okouzlujícího úsměvu.
(15:45)
A to mluvíš o svém úsměvu?
(15:47)
Možná.
(15:48)
Vlastně, 100% ano.
(15:51)
Znova mi připomeň, proč že tě zadarmo zásobuju kafem?
(15:53)
Protože jsem mávnutím kouzelného proutku vniknul do tvého života a ty si ho najednou beze mě nedokážeš představit?
(15:55)
Zajisté.
(15:56)
Proč se mi vždycky vymstí, když jsem na tebe milej?
(16:02)
Vůbec nevím, o čem tady mluvíš.
(18:14)
Proč si myslíš, že o mně něco ví?
(18:33)
Prosím tě.
(18:34)
Co?
(18:36)
Duhoví jednorožci, pamatuješ?
(18:55)
Vsadil bych, že jsi měl akorát něco na obličeji.
(18:56)
Jo, můj okouzlující úsměv.
(18:59)
Už ani nevím, co ti na to mám napsat.
(19:04)
Protože jsi pod vlivem kouzla!
(19:05)
Pochopil jsi, že tě nevidím, Blaine?
(19:08)
Ale můžeš to cítit.
(19:11)
Někdy si říkám, jak je možný, že někdo tak praštěnej jako ty vůbec existuje.
(19:14)
Jsem záhadné, magické stvoření.
.
Pátek 12. prosince (9:45)
Máš rád noční procházky?
(10:04)
Ehm… jasně?
(10:11)
Tak po tobě chci, aby ses šel dneska po sedmé projít po Brooklynu. Až bude tma.
(10:13)
Kurte. Už jsme o tom mluvili. Nemám slabost pro sériový vrahy! Někteří lidé možná ano, ale já k nim nepatřím.
(10:15)
Vážně s tím znovu začínáme? Slibuju, že se ti to bude líbit a že tam bude kolem spousta lidí. Bude to naprosto bezpečné.
(10:17)
Jasně.
(10:20)
Oklamal jsem tě snad někdy?
(10:21)
Ne.
(10:22)
Ještě ne.
(10:34)
Ignoruju tu poslední část.
(10:55)
Procházka ti začíná mezi 10. a 13. třídou od 82. do 86. ulice.
(10:57)
To je až podezřele konkrétní.
(11:00)
Samozřejmě, že je to konkrétní. Nechci, aby ses jen tak potloukal v noci po Brooklynu. Co by to pak bylo za misi?
(11:02)
Takže teď mám mise i já?
(11:03)
Ano.
(11:05)
Takže, chci po tobě, abys tam zašel během dneška nebo zítřka. A nezapomeň, až po sedmé. Ale rozhodně ne později než po desáté.
(11:07)
A chci, abys mi poslal fotku toho, co se ti tam nejvíc líbilo.
(11:10)
Ty tomu říkáš mise a já sebevražda.
(11:12)
Zase to zbytečně dramatizuješ.
(11:15)
A ty tam zase máš moc „chci" na to, jak pořád prohlašuješ to svoje „myslím to s tebou dobře".
(11:16)
Ani nevíš, co je pro tebe dobrý.
.
(21:34)
No doprdele.
(21:45)
?
(21:46)
Promiň.
(21:46)
Za co?
(21:47)
Že jsem o tobě pochyboval.
(21:49)
Šel jsi tam a líbilo se ti to, já to věděl. Přiznej to!
(21:51)
Přiznat co?
(21:51)
Prostě to přiznej.
(21:53)
Co?
(21:53)
Blaine.
(21:55)
Dobře, dobře, bylo to milý. Sice chvílemi trošku přehnaný, ale líbilo se mi to.
(21:56)
Kam na to chodíš?
(21:57)
Máš doma knížku "101 zaručených tipů, jak si zamilovat vánoce"?
(22:01)
Ne. Ale mám knížku „101 způsobů, jak si Blaine zamiluje vánoce". Koupil jsem ji společně s "100 způsobů, jak přimět Blainea milovat úterky". 2 za cenu 1!
(22:04)
A o mně pořád tvrdíš, že jsem šílenej.
(22:05)
Protože to je pravda.
(22:08)
Tak hlavně, že ty tomu věříš.
(22:12)
Jo a
pics(.)livejournal(.)com/iknowitainteasy/pic/000051qp
(22:15)
Ten se ti líbil nejvíc?
(22:17)
Ano.
(22:18)
Proč?
(22:20)
Vypadalo to jako opravdickej domov.
(22:20)
Všechny jsou tam opravdický.
(22:24)
Já vím, ale tenhle nevypadal tak uměle a přeplácaně. Působil tak přívětivě, jako že se v něm opravdu žije.
(22:25)
Nesnažili se, aby to bylo perfektní a to z něj udělalo to, že perfektní je.
(23:01)
Špatná odpověď?
(23:03)
Ne. Perfektní odpověď.
.
Sobota 13. prosince (16:05)
Viděl jsi všechen ten sníh?
(16:23)
To se teď bavíme o počasí?
(16:25)
Chtěl jsem s tebou mluvit. A neměl jsem o čem. Takže mluvím o tomhle.
(16:27)
To je... krásně upřímný, asi nejspíš.
(16:34)
Vlastně, ležel jsi někdy jen tak na posteli a zíral do stropu?
(16:35)
To právě teď děláš?
(16:36)
Ano.
(16:36)
Jsi v pořádku?
(16:38)
Jo, akorát si užívám línou sobotu.
(16:41)
Jestli teď ležíš v posteli, proč ti vůbec sejde na sněhu?
(16:42)
Jak jsem řekl, jenom jsem s tebou chtěl mluvit.
(16:43)
Chápu.
(16:44)
Jsem polichocen.
(16:45)
Ale řekl jsi, že nemáš o čem mluvit, takže, o čem budeme mluvit?
(16:47)
Řekneš mi o mém dalším úkolu.
(16:48)
To tedy neřeknu.
(16:48)
Kurte.
(16:49)
Nikdy.
(16:49)
Prosím.
(16:52)
Ne.
(16:55)
Fajn. Prostě tady zůstanu ležet a budu zírat na strop. A budu nešťastnej. Tohle chceš? Chceš, abych byl nešťastnej?
(16:59)
1) Ty jsi říkal, že máš línou sobotu, takže se vůbec nepokoušej hodit to na mě. 2) Počkej a uvidíš. Dělám to, aby ses cítil líp, a ty to víš. Navíc to, že to vždycky bylo překvapení je jeden z důvodů, proč jsou tak dobrý.
(18:01)
Nelíbí se mi, že to, cos napsal, dává smysl.
.
Neděle 14. prosince (10:02)
Kurte.
(10:03)
Kurte!
(10:08)
Kurte. Jsi vzhůru?
(10:10)
Ano.
(10:11)
Už ano.
(10:12)
Dneska jsem se v parku s někým skamarádil!
(10:14)
Blaine.
(10:14)
Blaine, zlatíčko, je ti 5.
(10:17)
Chceš ho vidět? Chceš?
(10:18)
Vím, že chceš.
pics(.)livejournal(.)com/iknowitainteasy/pic/00006dak
(10:20)
Zrovna, když jsem chtěl být otrávenej z toho, žes mě vzbudil a choval se jak nepříčetný, rozdováděný štěně, zatímco jediný, po čem prahnu je ranní káva, tak uděláš něco jako tohle.
(10:22)
Něco jako co?
(10:24)
Jako *tohle*.
(10:25)
Jen to pěkně pojmenuj.
(10:27)
Jsem si jistej, že tys ho pojmenoval.
(10:27)
Watson.
(10:30)
Watson. Tys pojmenoval veverku Watson.
(10:31)
Ano!
(10:32)
Vzal sis ho sebou domů?
(10:33)
Ne. Je to volná duše. Nemůže být spoutána…
(10:36)
A co na tvého nového kamaráda říkal Bradshaw? Nehoní náhodou veverky?
(10:38)
Ne. Ví moc dobře, že si nemá začínat s veverčí mafií.
(10:43)
Někdy, někdy prostě….
(10:46)
Já vím, Kurte. Já vím. Někdy taky nevím, jak svojí neodolatelnost zvládnout. :D
(10:48)
Takhle jsem to úplně nazvat nechtěl.
(10:49)
Prosím tě. Takhle přesně jsi to nazvat chtěl.
Blaineova procházka, pokud by vás zajímala. en(.)wikipedia(.)org/wiki/Dyker_Heights,_Brooklyn#Christmas
Plus, košíček je můj překlad pro cupcake (jestli nevíte, jak vypadají, zadejte si je do google obrázků, vyjede vám toho spousta…). Pokud jim říkáte nějak jinak, podělte se o to v komentářích, prosím.
