Kapitola 8 – Návraty
Percy seděl na ratanové židli ve starším bytě v Londýně, který si tajně pronajal za války Kinsley Pastorek. Bylo to těsně před koncem války a závěrečnou bitvou. Na pokyn Kinsleyho Pastorka zde ukrýval tajné dokumenty Fénixova řádu. Ano Percy byl členem Fénixova řádu, i když to o něm málo kdo věděl. Vlastně jenom Kinsley a Remus a těsně po bitvě se to dozvěděl jeho otec, ale jinak nikdo z rodiny nebo z jeho okolí o jeho úloze neměl ani tušení. Percy byl něco jako pojistka pro případ, že by bitva nevyšla, jak měla pro ně. V tom případě, měl utéci daleko za hranice i s dokumenty a žít v utajení mezi mudly, což by pro Percyho bylo sice těžké, ale ne neproveditelné. A teď po válce tento tajný byt na něho Kinsley přepsal. Neměl už pro něj využití a tak ho dal poslednímu žijícímu špionovi Fénixova řádu Percymu Weasleymu. On jako jediný to totiž přežil na rozdíl od Remuse, Munguduguse, Severuse Snapa. A to měl během bitvy také namále a to ve chvíli, kdy se nad ním tyčil Šedobřbrt, tak Percy prosil boha, aby byla smrt co nejrychlejší jako u Freda. Neville ho zachránil a pak se už dokázal poprat s tím ostatním v podobě pár přihlouplých Smrtijedů s průměrným vzděláním. Prostě idiotů, kteří nikdy nedostali výborně.
Dnes však tu byl z jiného důvodu. Percy měl tajemství, tajemství velikosti Bradavického hradu, které spalo spánek, který neuměl ani Percy svými kouzli zrušit, ale bylo přitom živé.
Když si vzpomněl, jak se to událo, tak se musel hlasitě zasmát, protože to bylo neuvěřitelné. Nikdo by mu to neuvěřil, jako to, s malou Verčou Longbottomů. Bylo to až příliš nereálné! Bylo to týden po bitvě, kdy se poprvé vrátil do práce a ihned požádal Kinseyho o přeložení na jiný odbor. On mu vyhověl, a tak si Percy sbalil věci na svém stole, naložil je do výtahu, až byl ke vzteku několika osob plný jeho věcí a chystal se sjet správného patra. V tom vletěl do výtahu oběžník z bystrozorského oddělení a narazil do panelu s ovládáním výtahu. Výtah se rozjel sám někam do paďous a Percy s ním. Srazilo ho to na kolena, praštil se o kastrol od svého oběda, až mu létaly hvězdičky kolem hlavy. Percy chvilku nadával na zkurvený oběžník a rozcupoval ho na kusy, až pak si uvědomil, že neví kde je. Tohle nebylo ani jedno ze známých pater ministerstva.
Otevřel dveře výtahu a zajistil je kouzlem, aby mu náhodou neodjel a on tu nezůstal trčet, protože nevěděl, jestli by se odtud dostal a šel to prozkoumat. Musel být dost hluboko, protože tam byla zima jako v márnici a jenom pochodně osvětlovaly chodbu. Na podlaze byla vrstva prachu, ale byly tam stopy malé velikosti. Percy nevěděl, jestli jsou dítěte, ženy nebo starého člověka a tak šel jejich směrem. Našel zavřené dveře, které však dokázal otevřít a to co uviděl, ho nechalo stát v úžasu s otevřenou hubou dokořán. Předním stály zářící obrovské koule, ve kterých plavali lidé. Nebo spíše se tam vznášeli. Ne nebyli mrtví podle malých pohybů nohou a rukou, ale nebyli ani při sobě a měli oči zavřené a pravidelně v těch bublinách vytvářely bubliny z jejich dechu. Percy nevěděl jak je tohle možný, ale připadalo mu to proti všem zákonům kouzelnického světa ty lidi tu takto držet. Tady byl spáchán zločin, hlásil mu jeho hlas v hlavě, ale nahlas to neřekl, jak byl tou podívanou omámen. Zkoušel na to různá kouzla, ale nic nefungovalo, aby ty koule se rozplynuly nebo rozlily. Šel tedy si projít celou místnost, které byla také obrovská. Na jejím konci našel starý psací pult a na něm knihu.
Hodně zašpiněnou a hodně starou. Měla obal z ručně vydělané hovězí kůže a byla šitá také ručně. Otevřel jí a hned na první straně bylo napsáno.
,,Z rozsudku věčného zatracení skrz oblouk."
Percy v ní listoval dál a přitom myslel, jaký oblouk se tu vlastně myslí a pak si vzpomněl na jediný oblouk, který je podobně záhadný jako toto místo. Oblouk na odboru záhad! Oblouk, kterým propadl Sirius Black v roce 1996. Nalistoval poslední dvojlist, který byl popsaný, ale na rozdíl od ostatních nebyly tu jména přeškrtaná. Byli to všichni zločinci. Některá jména si pamatoval dějin v Bradavicích, ale tenkrát tomu moc nevěnoval pozornost. Ono udržet na takové maličkosti čilou hlavu u Binnse je velice těžké. Však poslední jméno vzbudilo jeho zájem a to Sirus Orion Black. Byl tu veden pod číslem 70 pro 20. století. Akorát jestli tu je, tak sem rozhodně nepatří. Percy věděl pravou pravdu a to že Sirius Black je justiční omyl už z dob Popletala a on do jisté doby tomu věřil, že je vinen, dokud ho Remus a Kinsley nepřesvědčili o opaku. Otázka kde tu je. Percy tedy vzal otevřenou knihu do náručí a procházel se po sále a koukal se po těch koulích. Koule jak později poznal, nebylo správné označení, ony to byly podivné ovály, nebo kdo ví jaký jiný podivný geometrický útvar. A konečně našel, co hledal. Před ním se vznášel v podivné poloze Sirius Black. Vypadal trochu, jako někdo kdo přistál na jedoucím autě, nebo někdo kdo dělá do sněhu andělíčky. Byl rozplácnutý na všechny čtyři, ale očividně byl živ a vypadal zdráv. Percy byl rozhodnut ho odtud dostat. Napřáhl tedy hůlku a začal do koule se Siriusem metat různá kouzla, který uměl ať už z Bradavic, z Fénixova řádu přes Doru s Remusem a Kinsleyho z bystrozorského oddělení či z ukradených knih ze Smrtijedských lupů, ke kterým se dostal, ale nic nepomáhalo a to ani Bombarda maxima či ultima a to si myslel Percy, že pošle ministerstvo nahoru na oběžnou dráhu Měsíce, když to použije.
,,Kurevská koule, tak se rozpusť do řiti." Zaklel Percy a ulevil svojí zlosti tím, že knihu hodil do ohně, který vytvořil, aby zničil kouli. Knížka vzplála a světe div se, všechny koule se rozprskly a spláchli Percyho jako krysu ke stěně.
,,Fuj tajbl, to chutnalo jako ústní voda s lepidlem na umělé zuby." Zašklebil se Percy, když vypustil fontánku té vody.
Pak se rozeběhl k Siriusovi, který přistál na dvou stařečcích, kteří vypadali jako piráti Černovouse. Vzal ho na záda, ale měl tu smůlu, že staříci a ti všichni zloději, zabijáci a vrazi, kteří tu byli, se začali probouzet.
Doprdele pomyslel si Percy, tohle jsem nějak nedomyslel.
,,Redukto! Pouta na tebe! Bombarda!" Mrskal kolem sebe kouzla Percy s Siriusem pověšený přes rameno a utíkal, co mu to šlo směrem k výtahu.
Však za ním uhánělo asi tak 60. rádoby pirátu magického světa a on měl skoro devadesátikilového chlapa na zádech. Tohle je špatný propočet pomyslel si a zastavil se.
,,Sorry pane Blacku." Omluvil se Percy předem a sesunul ze sebe Siriuse a chytil ho za nohy a jakmile piráti z koulí byli dost blízko, tak se s ním začal otáčet jako s baletkou. Piráti dostali Siriusem v bezvědomí přes hubu. Jakmile jich bylo méně, tak neverbálně Percy poslal Siriuse ke stropu a spustil kanonádu dalších kouzel k těm lotrům. Ti se pomalu klidili z cesty, ale Percy si všiml, že se chtějí dostat k výtahu a tak máchnutím hůlky poslal Siriuse do výtahu a sám se tam přemístil a odblokoval ho a výtah se rozjel včas nahoru.
Percy si otřel pot do kabátu a obrátil se na Siriuse, který byl stále v limbu. Co s ním? Tady na ministerstvu ho pokládají za mrtvého a stále za vinného. Jenom málo kdo ví pravdu. Ne zde nesmí zůstat. Sáhl do svého kabátu a nalezl spásu. Bonbon jeho brášky George. Vecpal ho do úst Sirise a kouzlem ho přinutil ho spolknout. Sirius se proměnil v spícího slavíka, takže, když vystoupil Percy z výtahu, tak měl Siriuse v kapse od saka. Následně se ve své nové kanceláři přemístil krbem do svého bytu a Siriuse proměnil zpět a dal na postel a přemístil se zpět do práce, aby se tam trochu zabydlel a nedal na sobě jako obvykle nic znát. To bylo Percyho motto pro tyto případy. Nic na sobě nedat znát a být chladná hlava za každého počasí pekelném ministerstvu kouzel nebo pod stolem Smrtijedů.
Tak jak byl Kinsleym a Remusem vycvičen za mírného několika měsíčního přispění Alastora Moddyho, aniž by to ten věděl. O pauze na oběd se podíval, jestli Sirius žije, ale ten ještě stále spal. A další měsíc též. Byl jako šípková Růženka nebo spíš pacient v kómatu. Percy si sehnal skřítku, která pravidelně informovala o stavu pacienta pod krycím jménem Růženka. Na to by asi rozhodně nikdo nepřišel, že se pod tím skrývá Sirius Black, bylo to ženské jméno a dokonce Aundrey si myslela, že je to nějaký tajný domácí mazlíček, který je jenom nemocný. To však Sirius nebyl, spíš jenom neúměrně dlouho spal jako nemluvně. Jediný kdo to věděl, byli velitel Fénixova řádu Kinsley Pastorek a velitel Bradavické studentské armády Neville Longbottom.
Už také na začátku srpna přemýšleli o tom, co se Siriusem, až se probudí. A Neville vymyslel mazaný plán, když prý nedávno slyšel zase velice jadernou nadávku jednoho kouzelníka v Příčné na léčitele a personál . Kinsley si vymyslí pohádku o nebezpečí a utajené práci, na kterou Fénixův řád bude zrovna potřebovat Siria. Bude to mít háček a to léčitelské vzdělání. A proto pošle Kinsley Siria do zahraničí doplnit si potřebné léčitelské vzdělání za peníze, které zdědil po něm řád po jeho domnělé smrti. Sirius si odpočine a získá zase svojí sílu a konečně bude k něčemu, krom povaleče u piva jak ho popsal jeho mladší bratr Ronald a matka. Pak se vrátí a Kinsley ho přes známé vsune do Munga jako léčitele a omluví se Siriovi, že nebezpečí pominulo, ale práce vždy u Munga bude. Podle Percyho velmi Zmijozelský plán a sám doplnil zajímavou informaci. V Peru otevřeli novou soukromou léčitelskou školu. Takže se s Kinsleym a Nevillem shodli, že bude dobrý, až se Sirius Black probudí a trochu se zberchá, pošlou ho do Peru. Otázka byla, kdy se probudí.
Kinsley navrhoval, aby se na něj podíval léčitel od Munga, přece není normální, aby tak spal. Sám se postaral o ty podzemní prostory na ministerstvu, o kterých nevěděl ani on jako ministr kouzel. A Percy dostal úkol zjistit, co ty prostory měli být a kdo je měl na svědomí. Pro Percyho zajímavá práce navíc, krom řešení případu dětí a jejich rodičů. Neville, měl pomalu připravit Harryho a ostatní na to, že Sirius Black žije.
A dnes tu trávil jednu volnou chvilku, aby se ujistil, že je Sirius v pořádku, když ten otevřel obě oči.
Percy byl štěstím bez sebe, že zvolal trochu neomaleně.
,,No konečně se Růženka probudila a to jsem jí nemusel ani líbat."
Ron Weasley si zlostí vázal kravatu kolem krku. Vůbec mu to nešlo a tak jí nakvašeně hodil do koše na špinavé prádlo v jeho pokoji a podíval se na sebe. Tak půjde bez ní. Přece to není korunovace královny, ale menší večírek odchodu jednoho starého bystrozora na odpočinek kam ho Penny zve.
Alespoň pozná lidi z oddělení, jestli tam nakonec zakotví. Slíbil to také Penny a sliby se neplní jenom o Vánocích. Vzal si do ruky ukradené líčidlo Ginny zakryl malou jizvičku po holení na své bradě.
No snad je vše ok! Dobrá kontrola seznamu Weasley!
Klíče od domu, kapesník, hůlka, žvýkačky, peníze, karty s telefonním číslem na Harryho a George a jednoho taxikáře, kondomy. Takže má vše, takže vzhůru do letní noci. Pomalu se vyplazil oknem a na okenní římse Blakovského sídla se přemístil pryč do Čekankové ulice před číslo 240 a urovnal trochu vlasy, než zazvonil na byt, který byl ve druhém patře. Nejprve se nic nedělo, ale pak se mihla v okně hnědovlasá hlavička a o pět minut později mu otevřela Penny v modrých koktejlkách.
,,Hallo slečno Clearwaterová, jste připravená na dnešní večer?" Pošeptal jí do ucha, když se k ní předklonil.
,,Jo jenom si dojdu pro psaníčko, strpeníčko Ronalde."
Vysmekla se mu z náručí a pospíchala po schodech nahoru. Za minutku byla zase u něho a už měla na sobě lodičky na jehlových podpatcích a pod paždí lesklé modré psaníčko. Jo hagvaspárka se v ní nezapře, vše musí být u ní modré. Však jemu to nevadí, protože k její postavě to náhodou ladí a je to na ní jako ušitý. Hlavně ty šaty s rozparky skoro až k bokům.
,,Tak co Ronalde, jsi připraven na ten dědečkovský zátah pana Forbischera?"Ptala se Penny a zavřela dveře domu, aby je nikdo nevykradl.
,,Ale jistě slečno Clearwaterová, nebo pro tento večer kolegyně Cleawaterová?"Plácl jí Ron přes zadek.
,,Hej Ronalde drž svoje koně na uzdě, ten cirkus ani nezačal a ty by jsi už končil." Řekla se smíchem Penelopé.
,,Jenom jsem si chtěl ověřit, z čeho jsou tvé sexy šatičky Penny, abych ti neničil pak nějakou drahou konfekci. Ale ono to vypadá na bavlnu a nějaký polystyrén ala Čína, tedy žádná škoda, když to poté na tobě roztrhám, abych se dostal k tomu co je pod tím." Zazubil se Ron.
,,Vtipálku já svojí krajku a hedvábí nechala doma. Čmudilové od nás, by jí kouřem zničili. Pozor na plíce Ronalde, tohle není Neville ale spíš pár Mungusů Fletcherů." Řekla Penny.
,,Takže dvě hodiny žvanění a pár poklon na adresu pana Forbisechera ti budou stačit a pak mám cestu volnou k tobě." Řekl Ron a vzal jí kolem boků.
,,Dva a půl i s občerstvením." Řekla Penny a oba je přemístila pryč.
Harry Potter spal jako zabitý, když mu začal zvonit mobil. Celý nevrlý z toho, kdo ho budí z pěkného snu ve dvě ráno, přijal hovor.
,,Hallo, který kretén mě to budí ve dvě hodiny noci?! To jste upír?" Ptal se jako první.
,,Harry to jsem já Ron." Ozvalo se mu z druhého konce.
,,Rone proč mě u Morganiných podpatků budíš přes patro mobilem?" Ptal se Harry.
,,Harry já v baráku nejsem. Potřebuji pomoc." Řekl Ron a zněl dost svízelně.
To Harryho zvedlo z postele tak, že se uhodil o poličku nad postelí a málem vzbudil vedle spící Ginny.
Zabručel, protřel si čelo. No snad z toho nebude boule.
,,Jak to, že nejsi v baráku a kde vůbec jsi Rone?" Ptal se Harry.
,,To se špatně vysvětluje. Auvajs." Křikl na druhé straně očividně bolestí Ron.
,,Ok říkal jsi, že potřebuješ pomoc? Kde jsi?" Ptal se Harry.
,,Mohl by jsi diskrétně kontaktovat madam Pomfrejovou?"Ptal se o něco tišeji Ron.
,,Na co Pomfrejovou? Co se ti stalo Rone?" Ptal se značně ospalý Harry.
,,Ronalde doufám, že mi nehodláš provolat všechen kredit na mobilu, ono to něco stojí. Hlavně abych odtud dostala." Ozval se z mobilu ženský hlas a Harry povyskočilo obočí.
Pak se ozval naštvaný hlas Rona.
,,A jak mám asi mu vysvětlit, že jsme bez hůlek uvízli v odkrytém poklopu kanalizační sítě a já si vyhodil koleno a ty máš v hajzlu kotník Penny a jsme až po pás ve sračkách Londýna!"
,,Ronalda právě si na mě řval s mobilem u huby, takže si to právě ty troubo vysvětlil." Ozval se zase ten ženský hlas.
,,To má být vtip?" Ptal se Harry a otíral si ospalky z očí.
,,Ne Pottere!" Ozvalo se na něho z mobilu dvojitě.
George se ušklíbal jako kočka Šklíba z Alenky v říši divů, kterou nedávno četl a kterou si zamiloval díky Hermioně jako mudlovskou pohádku. Koukal se na dva přechodné marody na kanapi a musel uznat, že ani po dvou koupelích ten pach kanálů nezmizel. Harry a Ginny šli nakupit další drogerii, aby ty dva pořádně vymyli a navoněli, aby Ron a Pennelopé byli zase lidmi a Neville s Verčou vzal roha, protože Verča z Rona jedině blinkala. Byli cítit jako odpadní roura a to, co produkuje občas Verča do plenek se podle Nevilla s tím nedalo srovnat. George byl věru překvapen, koho to lovil z kanalizace mimo Ronalda jako jeho tajné rande.
Přitom Pennelopé byla o čtyři roky starší než Roník. A jak se k tomu postaví Percánek, až zjistí, že jeho ex chodí s mladším bratrem. Jo to bude zajisté úžasná podívaná. No naštěstí to tak rychlé nebude, díky tomu co se těm dvěma stalo. Drahá bystrozorka Pennelopé Calvetrová a její doprovod se přemístili z bodu A do bodu B, tak jak je to běžné, ale nepočítali s lemply kanalizační služby a spadli do odpadní roury hlavního odvodu splašků z části Greenwisch a žuchli tam s plnou parádou. Ron si přitom vyhodil koleno a Penny pořádně kotník. Auuu! Když se chtěli odtud dostat přemístěním, tak je to spláchlo a odplavilo jim to hůlky! Olivander, až to uslyší tak ho už jistě klepne, vždyť ta Ronova hůlka byla úplně nová, zakoupená těsně po bitvě, kde jak si ztratil nadobro tu, kterou si pořídil do třetího ročníku, poté co mu jí zlomila vrba mlátička.
Naštěstí napadlo Penny použít mobil, ale ujal se toho Ron, protože Penny se obávala pomluv kolegů, kdyby jí takto našli. No stejně nějakou chvilku skákat v bystrozorském oddělení nebude, protože ten kotník se nejprve musí zahojit a to podle Pomfrejové nějakou dobu potrvá. Přivodila si pořádný výron. A bráška dostal na koleno ortézu, aby si zvyklo být tam kde má být a neskákalo mu po všech čertech jako zatracené jablko. Nebylo to poprvé, kdy s tím kolenem Ron měl problém. Prvně to bylo během zápasu famfrpálu, kdy byl v bráně po odchodu Olivera za školy, pak během bitvy a to s tím ještě chodil pitomec a teď zas. Aby pak tu ortézu nedostal někdy na doživotí, jestli s tím kolenem hodlá v tomhle stylu pokračovat.
U Ronalda však bylo jasný, že tomu tak bude, už měl takovou povahu lítat z problému do problému jako holub. No díky Merline, teď rozhodně lítat nebude. Ne, teď sedí na gauči vedle své milostné oběti a blije do kýble, to co spolkl v tom kanálu, jen aby neměl otravu. Další se opakující se proměnná u Rona a to otrava! Jako by nestačila Křiklanova medovina, nepovedená Krumova vodka a to, co přinesl na pohřeb Freda Hagrid. A přitom ještě stačil nadávat na údržbu londýnského kanalizačního systému. Jo podívaná za všechny prachy, pomyslel si George.
Lenka Láskorádová smutně seděla u plastového stolu a popíjela piňacoládu. Po tvářích se jí začali zase koulet slzy a v sobě cítila čirou zlost. Jak ten čurák s velikosti padesát jí tak mohl podvést. Copak byla pro něho jenom ozdoba nebo prostředek, jak někoho nasrat? Ona však nebyla nějaký módní doplněk, prosím pěkně. To si mohl ten lotr mexicko-americko-kanadský odpustit. Takto si připadala jako převoznice do pekla a ne do nebe. Rolf Salamandr byl největší pitomec od dob Draca Malfoye a Zachariáše Smithe a i ti by se jistě tak nezachovali a hlavně rozhodně nebyli na kluky jako Rolf. Spíš než homosexůál byl bissexuál, ale dával očividně Paulovi přednost před ní. Jak mohla být tak hloupá. V hlavě se jí ozval hlas Hermiony, že každý dělá chyby, ale ona sedla tomu buřtovi na lep jako nějaká pitomá vosička. Přece jenom byl vnuk slavného Newta Salamadra a magická zvířata znal jako svoje boty. Akorát jak zjistila na jejich výzkumné expedici v Brazilském pralese, holt je spíše na kluky než holky. Když to zjistila tak byla tak naštvaná, že je svojí kouzelnou mocí přemístila do nejbližšího mraveniště, strčila je tam zadkem napřed a přemístila se svým nákladem věcí pryč do Ria Jareniera na pláž Copakabáňa kde se pořádně zlila. Trošičku to nedomyslela a ráno se probudila na lavičce v parku a měla jenom polovinu svých věcí. Takže s pořádnou opicí na mozku celý den hledala svá zavazadla a byla ještě za většího blbce. A dnes den poté přemýšlí co dál.
Že ona husa hloupá nezůstala u Nevilla, to by bylo více nebezpečné. No což teď by se měla vrátit do Británie, než jí Rolf ten kretén s poštípanou prdelí s tím Paulíkem mazlíkem bude hledat. O to nestojí. A tak se Lenka přemístila na Brazilské ministerstvo kouzel na úřad pro vytváření mezikontinentálních přenášedel.
Hermiona si blaženě užívala klima australského pobřeží. Díky stomatologické komoře v Darwinu našla své rodiče poměrně rychle a též vrácení a obnovení vzpomínek nebylo nikterak složité a bolestivé pro ni ani rodiče. Jenom to bylo zatraceně zdlouhavé. Asi tak na celý jeden den, ale pak už to byl příjemný pobyt a to se vším všudy. Jenom jak si byl její tatínek trochu paranoidní na Leeho a jí a nebýt maminky tak by je snad sledoval celý den. Její rodiče měla zpět po stránce kontaktu a pout. Problém nastal, když je chtěla přemluvit k návratu do Velké Británie. Rodiče rozjeli docela prosperující ordinaci narozdil od té, kterou měli v Oxfordu, kde předtím bydlela a nechtěli se tak rychle vracet. Řekli na rovinu, že to promyslí, ale Austrálie jim učarovala a neradi by jí opouštěli.
Hermiona byla trochu smutná, ale co mohla dělat. Už tak ublížila rodičům, když jim vymazala paměť a nechtěla je k ničemu nutit, co by oni sami nechtěli. Bylo fajn je mít zpět. Austrálie tam či zpět byla pěkné místo, kde Hermiona mohla trochu zapomenout na všechny starosti a traumata uplynulých měsíců a trochu vypnout mozek. Lee očividně toto její rozhodnutí uvítal a dokonce jí začal rozmazlovat. Nebydleli u rodičů, ale v pětihvězdičkovém hotelu s výhledem na moře, v prezidentském apartmá a měli každý den v jiné restauraci místní speciality a jiný přípitek vína. Dováděli na pláži, chodili po místních obchodech a byli na několika kulturních akcích včetně opulentního večírku jedné popové hvězdy. Hermiona a Lee měli díky své výhře, pomlčka Georgově výhře dveře všude otevřené a vše zaplacené. Bylo to úžasné. A to ani nevyčerpali celou výhru, jak řekl Lee. Loterní společnost však jím poskytla kompenzaci v podobě kuponů platných do roku 2003 na motorové palivo do jejich nové jachty Freya a tím to bylo vyřízený. Hermiona byla z té společnosti tak říkajíc na větvi. Ona tyhle firmy pokládala za podvodníky, ale toto byla solidní společnost, která si zakládala na spokojenosti výherců. Jinak by asi neměli nejdražší pokoj v nejdražším hotelu města Darwinu a k večeři kaviár jako předkrm.
Vidět jí Draco Malfoy, tak by si asi hodil laso na kostelní věž a oběsil se. Hermiona však žádné další mrtvoly nechtěla vidět a tak to nikomu jinému než Georgi, Angelině, Ronovi, Ginny, Harrymu a Nevillovi neřekla, kam se poděla na dovolenou a jak k ní přišla. Nehledě, že jeden den utratila v butiku 10 000 liber za spodní prádlo. Ti by přišli o mozek. Však všechny sny jednou končí a tak i pro Hermionu nastal poslední den pobytu ve slunném Darwinu a ten strávila celý s rodiči a Leem a nenechala se ničím a nikým rušit. Rodiče totiž zase uvidí až na narozeniny, kdy oni přijedou do Velké Británie za ní, aby to společně oslavili.
Sirius Black seděl v malém Londýnském bytě u stolu a popíjel kakao. Od doby co se probudil, byl tak trochu zmatený. Zaprvé nemohl pochopit jak se najednou ocitnout v roce 1998! Zadruhé nechápal, že boj proti Voldemortu je už vyhraný a on tím přišel o bojový podíl, jak mu řekl Kinsley, který ho včera navštívil. Za třetí proč se o něj zrovna stará Percy Weasley a nějaký jemu neznámý skřítek jménem Kulbo. Byl z toho celý tumpachový. Percy se k němu choval jako madam Pomfrejová, když byl ještě student Bradavic. Jde mu na nervy a to je co říct, on fakt nemocný není. Pšík, možná trochu nachlazený, ale smrtelně nemocný není. A hlavně chce vědět, co je s Harrym a Remusem a ostatními. Doufal, že to všichni ve zdraví přežili. Ale asi ano, vzhledem k celkem šťastným výrazům Kinsleyho a Percyho. A dnes měl si sednout ke stolu a měl je poslouchat, co se událo. Však oni ještě čekali podle jejich slov na jednoho člověka, který měl být nějaký velitel Bradavické armády. Nebyl to náhodou Harry nebo Albus Brumbál sám. Však Sirius se šeredně sekl a byl celý vyvalený, když do dveří místnosti, vešel cizí mladý chlap. Sirius neměl páru, kdo by to mohl.
,,Dobré odpoledne pane Blacku, rád vás zase vidím a tentokrát při smyslech." Řekl ten chlap a podal mu na pozdrav ruku.
,,Kdo jste? My se známe?" Ptal se Sirius trochu překvapeně.
,,No tak Siriusi, toho hocha jsi krátce viděl, než jsi byl uvězněn v té kouli a než jsi díky Lestrengrové propadl obloukem." Řekl Kinsley.
,,Netuším, ty události mám jak si rozmazané, kdo to má být?" Ptal se Sirius.
,,Ach jo." Povzdychl si vedle Percy a protočil obě oči.
,,No vzhledem k tomu chaosu, chápu, že pan Black si mě nepamatuje. On se spíše soustředil na Harryho než na nás co jsme tam byli s ním." Řekl ten chlap.
Sirius namáhal svůj mozek, kdo by ten člověk, který před ním stojí, ale krom Harryho, Rona a Hermiony si nemohl upamatovat, kdo s těch děcek tam mohl být a Ron byl jednoznačně zrzek.
,,Tak jinak Siriusi, tohle je ten velitel Bradavické armády o kterém jsem mluvil. Je to velice schopný mladý muž." Řekl Kinsley a poplácal to chlapa po rameni.
,,Přestaň Kinsley, to Harry je ten, který odpravil Voldosráče ne já." Řekl ten chlap.
,,Ale ty mladý muži jsi mi zachránil život a já si toho vážím. Jinak bych ti nedovolil mi tykat. Jsi můj přítel." Řekl Kinsley.
Sirius vyvalil obě oči. Kinsley přece říkal při minulé návštěvě, že je ministr kouzel. No tak to si ten kluk může gratulovat, když si muže tykat se samotným ministrem.
,,He Kinsley tyká kde s kým i s Minervou McGonagolovou a ta je ředitelkou Bradavic. Tady ten stromek je poměrně důležité pojítko mezi Bradavicemi a Ministertvem kouzel." Pravil Percy.
,,No tak přestaň Percy, jsem jenom asistent profesorky Pýtrový, nic víc." Řekl ten kluk.
Sirius si odkašlal a znovu se ptal.
,,Kdo jsi sakru?"
,,Neville Longbottom těší mě pane Blacku." Řekl ten kluk.
Sirius Black vyvalil obě oči. Harry se během pobytu v Blackovském sídle zmiňoval o spolužákovi Nevillovi, ale přece byl jenom dobrý v bylinkářství a motovidlo prvního řádu v lektvarech podle Snape. A teď tu Kinsley a Percy Weasley na něj pějí ódy, nějaký divný.
Kisnley, Percy a Neville zasedli ke stolu, kde seděl Sirius. Percy máchl hůlkou a na stole přistála obří bychle.
,,Dobrá Sirie, vím, že by ses stejně bez přestávky vyptával, co se stalo s Harrym a ostaními a tak ti dám rukopis Remuse Lupina ohledně těch let co jsi byl uvězněn tam dole." Řekl Kinsley.
,,Co tam dole to vůbec bylo, nějaké ministerské extra vězení nebo co, Kinsley? Proč o tom jako ministr nevíš?" Ptal se Sirius ihned.
,,Já o tom doopravdy nic nevím Siriusi, přísahám na svojí matku a hůlku. Percy teď když bude mít čas, bude bádat, co tam dole vlastně bylo. Ty jediný si tam nepatřil a ostatní jsme museli buď usmrtit nebo poslat do Azkabánu. Jestli je to nějaký podvod Popletala, tak ani to nevím. Rozhodně to není ve veřejných nebo tajných informacích ministerstva kouzel, ke kterým mám přístup." Řekl Kinsley.
,,Jo ministerstvo je asi tak svaté jako rohaté." Mínil Sirius.
,,Tolik k tomu pane Blacku, ale prosím přečtěte si prosím to, co napsal Remus. Dost vám to pomůže zodpovědět vaše otázky." Řekl Neville.
,,Remus?" Ptal se Sirius.
,,No tito dva jsou Remusovi žáci, Siriusi." Řekl Kinsley.
,,Jo vím, že Harryho ročník Remus učil a asi tím pádem i Arthurova syna, ale i Harry mu říkal profesor Lupin, tak proč u Merlina mu říkají Remus?" Ptal se Sirius.
,,No ono se to má tak Siriusi, že po tvé domnělé smrti a už před ní jsme začali já a Remus učit na vlastní pěst s Moddym tady Percyho kouzla a čáry a vzali jsme ho do Fénixova řádu jako špiona proti Smrtijedů…" Řekl Kinsley.
,,Cože! Arthur přece jasně řekl, že se ten kluk odcizil od rodiny, tak jak u Morgany může být člen Fénixova řádu." Ukázal Sirius na Percyho.
Ten stal od stolu a řekl.
,,To byla má role pane Siriusi Blacku. Mělo to způsobit, že Smrtijedi na ministerstvu kouzel tenkrát činní mi začnu věřit natolik, že zapomenou, že jsem Weasley a Nebelvír k tomu. Och jak to říct? Prostě černá ovce Brumbálovi zlaté rodinky, jak se jednou o mne vyjádřil Yaxley. Však já nebyl ani jedno, co si mysleli a místo toho jsem bral jejich informace, které klidně rozprašovali v mé přítomnosti a věci, které jim nepatřily z jejich sídel, kam mě ochotně zvali. Musím uznat, že nejvíce se mi líbilo na Nott Manor, měli tam velice pohodlné pohovky, pane Blacku. Škodil jsem na jejich vlastní půdě, nebo jak by řekli mý bráškové, pálil jsem jim doutnák pod prdelí, ale tak neslušně vyjadřovat se nebudu. Nesluší se to před panem ministrem Kinsleym. Jo holt jsem byl špion Fénixova řádu od roku 1996, nikterak zvláštní pozice."
Kinsley ho ještě doplnil.
,,Já Remus a Alastor jsme ho vycvičily tak, že se dokáže ze všech zabezpečených míst dostat jako myška. Ne zvěromág Percy není, Siriusi, ale je mistr přemístění. Je jak domácí skřítek, dokáže se jako jediný přemístit z Bradavic a to je co říct. Je talentovaný bojovník. to musím říct, i když na to nevypadá. Percy hold nebude žádný svalovec." Řekl Kinsley.
,,Já po tom nikdy netoužil být jak Arnold Shwarznegr, Kinsley. Moje nynější postava je pro mne dostačující." Řekl Percy na to.
Nad tím se Kinsley a Neville jenom zasmáli.
Sirius však koukal jako rozespalé kotě. On o Percym jako špionovi vůbec nevěděl natož, aby něco tušil, co měli Remus s Kinsleym a Pošukem Moddym za lubem. A to celé bylo jenom velké divadlo pro Smrtijedy. Kdyby měl klobouk tak by ho před Percym smekl, ale vyvstala mu jedna otázka.
,,Proč tu není Remus?" Ptal se.
,,Náš mentor už není mezi námi." Řekl Percy a Neville jednohlasně.
,,Cože!" Vykřikl Sirius.
,,Sirie prosím, byl by jsi tak hodný a přečetl bys sis prosím ty Remusovi zápisky je to hodně důležitý. To co se událo po skončení války pak je napsané ode mě, jenom abys věděl. Remus už pak nemohl." Řekl Kinsley a posunul k Siriovi tu obr knihu.
Ten s těžkým srdcem, že jeho poslední kamarád z pobertovské party je mrtvý začal číst. Jeho návštěva se zatím usadila do sedací soupravy poblíž a o něčem se potichu bavila. Sirius měl poněkud z těch třech smíšené pocity.
Jak četl tak pochopil, že tím, že propadl obloukem a Vodemort se konečně ukázal na scéně, to jenom začalo. Ano začalo krveprolití, jak by to Sirius nazval. Už chápal, proč zrovna tento úkol šmírovat Smrtijedy dostal Percy, měl totiž pro ně čistý štít, protože Mungus se postupně prozradil a Snape také. Po smrti Albuse Brumbála se Moddy, Remus a Kinsley dostali do vedení Fénixova řádu, což bylo pro Siriuse dost neuvěřitelné. On myslel, že to povede Arthur nebo Minerva McGonagolová, ale nestalo se tomu tak. Pak se dočetl též o tajném radiovém vysílání Weasleyovských dvojčat a nějakého Lee Jordána, o tom jak Harry s Ronem a Hermionou ničili magické artefakty Voldemorta a dostávali se do obrovských potíží, že vykradli banku a ulétli na draku a také se dozvěděl o úloze Nevilla Longbottoma jako rebela uvnitř Bradavického hradu, který odtud sabotoval práci Smrtijedů a podle zápisku Kinsleyho z Bitvy o Bradavice vedl do bitvy přes sto žáku Bradavic. Nehledě na to, že si měl duel s Voldemortem a chránil kde koho. Frankův a Alice syn byl společně s Harrym, Ronem a Hermionou nejznámější kouzelníci své doby a dokonce i Albus Brumbál, jehož zrada Siriuse pořádně nasrala, byl jenom proti nim malá veličina. Který kouzelník už před dvacítkou dostane Merlinův řád první třídy. Sirius o žádném neslyšel.
A podle těch jizev, které viděl na Kinsleym, Nevillovi s Percym to nebyli žádní zbabělci, dost si vytrpěli. Jenom byl strašně smutný, že už se nesetká s Remusem, ani Nymfí, Moddym nebo Fredem. Bylo mu z toho úzko, že odešlo toliko dobrých lidí, dokonce i Snape si smrt nezasloužil. Jenom ho zarazil jeden řádek a hned se ptal.
,,Remus a Nymfí měli malé?"
,,Ano měli, i když Teddy už zase tak maličký není, už je mu pět a půl měsíce a už leze, jako motorová myš." Řekl Kinsley.
Sirius se radostně usmál. Kdo by si kdy pomyslel, že podšívka Remus Lupin nakonec bude mít dítko. Sirius už ani v to moc nedoufal s Remusovou náturou, pro ženské. Nehledě na to, že propadne srdíčkem ten vlk jeho sestřence Nymfadoře. O vkusu u Remuse nemluvě.
,,A ten malý ehm však víte, je jako Remus?" Ptal se Sirius shovívavě.
,,Ne není vlkodlak, ale metaformág po Doře, naposled jsem ho viděl s hráškově zelenými vlasy." Řekl Kinsley.
Sirius nasadil trochu škleb. To nestačila Dora a její růžová kštice! Ne teď, bude mít barevného Lupina na očích. Ale co, hlavně, že není vlkodlak, ten barevný přídavek je vedlejší.
,,Jo a já ho viděl s modrýma. Když ho Harry s Hermionou hlídali." Řekl Neville.
,,Jo chudák paní Tonsková, ta se z toho malého zblázní." Řekl Percy.
,,Harry ho hlídá?" Ptal se Sirius.
,,Aj, já bych zapomněl, on to tam Remus vůbec nenapsal. Siriusi, Harry Potter je malého Teddyho Lupina kmotr, takže je celkem jasné, že ho má hodně často na starosti." Řekl Kinsley.
Sirius se usmál. Dobrá volba Remusi, musel uznat v duchu.
,,Jenom občas Teddy si dělá s Harryho psinu a trochu štve Verču a mne k tomu." Řekl Neville.
,,He?" Nechápal Sirius.
,,To se má tak pane Blacku, ony jsou další věci, které by, jste měl vědět." Řekl Neville a pokračoval.
Sirius poslouchal a notně se divil, co se ještě všechno událo. Říci, že by potřeboval panáka, to by moc nepomohlo. Remusův Teddy očividně nebyl jediný válečný přírůstek a Harry si očividně usmyslel dát do cajku jeho starý rodný barák. Když Neville skončil tím, že Draco Malfoy má psychické problémy z toho, že Narcissu chytla druhá míza a randí s nějakým Irem, tak Sirius měl pocit, že se ocitl v jiném světě.
,,Merlinovi podvlíkačky, to jsem skončil dva roky mimo realitu a vše je jinak, co já budu dělat." Řekl s povzdechem Sirius.
,,Siriusi ty jsi vlastně taková záchrana pro jednoho mého přítele." Spustil Kinsley.
,,Jak že?" Ptal se Sirius.
,,Ano potřebuji tě, jako ochránce jednoho mého spolužáka, který se obává o svůj život." Řekl Kinsley.
,,Fakt to jako mám dělat bodygárda, vždyť jsem uprchlý trestanec. Kinsley to je nereálné." Řekl Sirius.
,,Já vím, co jsi Sirius. Hlavně dávno mrtvý podle Ministertva, Gringottovi banky a kouzelnického světa muž. To samé si myslí i Harry a ostatní, zatím o tobě víme jenom mi tři, to se však brzy změní." Řekl Kinsley.
,,A jak prosím, tebe, to mám žít jako Tichošlápek nebo co?" Ptal se Sirius.
,,Ne Sirie, mám více prozaické řešení, na které Brumbál z důvodu Harryho existence nikdy nevstáhl ruku." Řekl Kinsley.
,,A to by bylo?" Ptal se Sirius.
,,Dáme vám novou identitu, nové jméno i s příběhem." Řekl Percy.
,,Cože?" Ptal se Sirius.
,,Mudlovský svět má něco podobného pane Blacku, říká se tomu ochrana svědků a mi něco podobného skrz pana ministra uděláme pro vás." Řekl Neville.
,,No zní to pěkne, ale až moc dobře vím, že jakmile v tom má prsty ministerstvo mladý Longbottome, tak je v tom nějaké ale. Tak to vysypte, co po mě chcete?" Ptal se Sirius.
,,Já věděl, že jste inteligentní, takže jste to rychle pochopil, to je dobře." Řekl Percy.
,,Víš Siriusi, můj přítel a spolužák je léčitel u . Nedávno se svěřil, že tam záhadně moc ubývají dobří léčitelé na úkor fušerů a kvalita péče o pacienty klesá. Přitom většina těch léčitelů, kteří odešli, nejsou k nalezení. Proto se můj spolužák domnívá, že tam řádí anděl smrti, který si dal za úkol zničit. Což ti nemusím povídat, že by byla katastrofa." Řekl Kinsley a mrkl na Nevilla.
Neville si pomyslel, že pan ministr to dobře vymyslel.
,,A jak můžu léčitele před tím andělem nebo jak tomu parchantovi říká chránit, já o léčitelství vůbec nic nevím, Kinsley. Budu tam na nic." Řekl Sirius.
Na to spustil Percy.
,,Proto si musíte doplnit vzdělání pane Blacku. I mne záleží na kvalitě léčitelství v našem světě a tedy velmi důležitá instituce. Pan ministr by využil financí z dob Fénixova řádu a válečných kompenzací od Smrtijedů a poslal by vás na prestižní léčitelskou školu, kde by jste měl základní kurz."
Siriusovi vyletělo obočí. On má na stará kolena zasednout do lavice. Ti tři se asi zbláznili, ne?
,,Nehledě, že by to přidalo na věrohodnosti vašeho nového jména a života a nemusel by jste si to platit pane Blacku. Byl by jste volný, jako pták." Dodal Neville.
Sirius přemýšlel, co by mohl jiného dělat, ale s ničím v jeho hlavě neuspěl.
,,Jiná možnost není viďte?" Ptal se trochu smutně.
Na to ti tři zakroutili hlavami.
,,Tak dobrá, ale o jaké škole to mluvíte? To je jako tady ve Velké Británii?" Ptal se Sirius.
,,Ne, ta byla nově otevřená v Peru pane Blacku." Řekl Percy.
,,Peru to je na druhém konci světa!" Vykřikl Sirius zděšeně.
,,Ne jenom přes Atlantický oceán, státy Venezula, Kolumbie, Ekvádor." Řekl Percy.
,,Konec světa i tak." Řekl Sirius.
,,Pro tebe Siriusi nejlepší místo, vzhledem k tomu, co si prožil. Tady nestraší už žádný Voldemort natož Smrtijed, kterého by se měl obávat a Harry jistě pochopí, že chceš pomoci i s dnešními problémy." Řekl Kinsley.
Sirius se zamračil. Co jako si myslí, že bude skákat podle jejich noty.
,,Kurz začíná prvního října a končí příštího roku. Samozřejmě, by jste mohl přijet na Vánoce pane Blacku. Harry by jistě byl moc rád." Řekl Neville.
,,A kdybych vše to odmítl?" Ptal se Sirius.
,,Čekal by tě nejprve znovu Azkabán, vzhledem k projednávání nových ustanovení bys přišel se soudním procesem až příští rok na jaře, pak by se muselo jednat o tvé domnělé smrti a dalších věcech a byl by jsi jedině všem pro smích, že jsi tak dlouho spal. Nehledě na to, že by asi tě chtěli všichni činovníci dnes činní ve Starostolci krom mě vyhostit ze země. To už by jsi Harryho a Teddyho nemohl vidět vůbec." Řekl Kinsley.
Sirius si povzdechl. Připadal si, že byl zase vložen do mlýnku na maso. Copak si nikdy v životě nebude moct svobodně rozhodnout, co chce dělat?
,,Percy připravil jména, ze kterých si můžeš vybrat. Jsou to většinou lidé, kteří se nadobro ztratili v průběhu let a nemají žádné příbuzné a jsou zhruba v tvém věku. Percy můžeš klidně spustit, Sirius tě stopne, až si vybere." Řekl Kinsley.
Percy z kapsy svých kalhot vylovil kus pergamenu a začal předčítat.
,,Daniel Whithe…" Percy se podíval na Siriuse, ten zakroutil hlavou.
,,Tom Richards…" I nad tím Sirius zakroutil hlavu.
,,Charles Norvis" také neprošlo.
,,Stuart Berkrman" tak nad tím se Sirius otřásl jako pes, vůbec se mu nelíbilo.
,,Eduard Molle " pokračoval Percy, zatím bez výsledku.
,,Jared Wermont" také Sirius zamítl.
,,A poslední pane Blacku, takže asi už nemáte na výběr než vzít Samuela Grinnitta." Řekl Percy.
,,To se mi náhodou líbí. Samuel je pěkné jméno." Mínil Sirius a dodal.
,,Když se měl narodit Harry, byl to jeden z favoritů Jamese a mne, ale stejně dostal Harry po dědečkovi z Lilly strany."
,,Samuel James Potter, to zní divně." Řekl Neville.
Percy jenom pokýval hlavou na což se Sirius uraženě díval.
,,Takže vám zítra přinesu veškeré věci ohledně vaší nové identity pane Blacku. Pane ministře, pan Grinnit byl od nás, nebo to byl člověk ze zahraničí?" Ptal se Percy.
,,Byl od nás Percy, ale dlouhá léta pobýval v Spojených státech, byl totiž skoro mudlorozený kouzelník. Jeho maminka byla sice kouzelnice, ale kvůli nemoci nedostudovala Bradavice a krátce po narození pana Grinnita ho dala své mudlovské sestřenici na vychování. Víc o něm nevím, to bych se musel podívat do papírů." Řekl Kinsley.
,,To zní fajn, ale já v USA nikdy nebyl." Řekl Sirius.
,,Však si něco o tom přečtete pane Blacku, aby jste měl povědomí. Trošku geografie neuškodí." Řekl Neville.
Sirius se zašklebil. Ti tři byli lišky prohnané. Ještě ho donutí studovat.
,,Tak to je z mé strany vše, během dalších dnů informuji Harryho o vás pane Blacku. Co myslíte, mám to říct i Ronovi a Hermioně. Však víte, jsme Harryho spolubydlící." Řekl Neville.
,,Klidně." Máchl nad tím rukou Sirius.
Neville se rozloučil a zmizel z bytu.
,,Jo pane Blacku a vás ještě čeká mimo toho trochu zkrášlení a také musíme vyřešit vaší hůlku." Řekl Percy.
,,Co je s ní, přece funguje." Řekl Sirius.
,,Siriusi tu si nesmíš nechat, pokud chceš být Samuel Grinnit." Řekl Kinsley.
Sirius se zašklebil. Sice tu hůlku získal podivným způsobem, kdy jí našel v Blackovském sídle, ale fungovala mu dobře, tak proč u všech všudy musí se jí vzdát.
,,Byla zapsána pod tvým jménem na ministerstvu po tvé domnělé smrti díky Albusovi Brumbálovi. Byl bys odhalen nebo by byl Samuel Grinnit obviněn, že krade hůlky mrtvým, což je závažný trestný zločin." Řekl Kinsley.
Sirius zbledl. Pak je jak si bez hůlky zas. Mockrát dík ty Brumbále, ten mi život zase ztrpčil.
,,Ale bez hůlky asi těžko můžu do Peru jít studovat." Řekl Sirius a odložil svojí hůlku na stůl před Kinsleyho a Percyho.
,,Nebojte, tento problém se vyřeší, jakmile oficiálně přijmete novou indentytu pane Blacku. Sice nepůjdeme k Olivanderovi nebo jinému britskému prodejci kouzelnických hůlek, ale za to navštíme jednoho známého tatínka mé přítelkyně, jenž vyrábí hůlky pro společnost belgických kouzelníku." Řekl Percy.
Siriusovi ujeli koutky u úst. On bude mít belgickou kouzelnickou hůlku. Nebude náhodou z čokolády?
,,Nebojte, nebude z čokolády, ale určitě z dobrého dřeva." Řekl Percy jako by Siriusovi četl v mysli.
,,Tak to nejdůležitější je už hotové, tak co by jste řekli na to, kdybychom si dali oběd?" Ptal se Kinsley.
Sirius si ani nevšiml, že už je skoro dvanáct, jak byl tak trošku převálcovaný novou realitou svého života.
,,Já bych to bral. Británie, Mexiko nebo Čína?" Ptal se Percy a Sirius věděl, co bude následovat.
Poslední tři dny, Percy ho nechal stravovat jídly z různých restaurací nebo mu vařil sám. Žádné výtvory Molly Weasleyové, což Siriuse mírně překvapilo. Když se ptal na to Percyho, tak mu bylo zodpovězeno, že on se stravuje na vlastní pěst a po vzoru George má raději více zdravou stravu než to co dělá máma. Sice prej vaří dobře, ale poslední dobou pociťuje, že je to příliš mastné. Sirius nebyl z toho moudrý. Od kdy kluci Weasleyovi mají zažívací potíže? I když po tom co prožili, by to možné bylo.
,,Čínu prosím tentokrát Percy." Řekl Sirius dřív než Kinsley a Percy zmizel stejným způsobem jako Neville.
,,Hele Kinsley, proč Remus zrovna začal učit ty dva, proč Harryho nebo jeho kamaráda Rona?" Ptal se Sirius.
,,Blacku jsi na hlavu, Harryho a Rona a slečnu Grangerovou moc hlídal Albus Brumbál a doslova od toho kluka nás odřízl. Neměli jsme k němu přístup a on do něho lil ty nesmysly ohledně toho proroctví. Za to Percy byl nedůvěřivý Tomáš a Nevilla si nikdy moc nevšímal. Remus to považoval za obrovskou výhodu. Takže jsme Percyho cvičili jako špiona a Nevilla Remus naučil kouzelnickému duelu a pár mudlovským kouzelnickým trikům." Řekl Kinsley.
,,Mudlovské kouzelnické triky?" Ptal se Sirius.
,,Malým iluzím a karetním trikům, nic zas tak zásadního. V posledním ročníku se mu to ohromně hodilo." Řekl Kinsley.
,,Vidím podle té kroniky Náměsíčníka. Fakt podřízl Šedohřbrta?"Ptal se Sirius.
,,Spíš ho skoro připravil o hlavu, je asi jako skoro bezhlavý Nick na dně jezera." Zasmál se Kinsley.
,,Proboha kolik té síly má, tohle by tak dokázal Walden Mcnair." Řekl Sirius.
,,Dost, Siriusi, dost. Mne málem zlámal ruku, když jsem s ním hrál jednou přetahovanou. Poslední co by jsi chtěl udělat, ho naštvat. Neville by, ti dokázal rozbít držku. Podle Remuse to má z nošení květníků a stavění skleníků." Řekl Kinsley.
,,Přitom byl Frank poloviční a hubený jako James." Řekl Sirius zamyšleně.
V tom se zjevil s jídlem Percy a hlásil.
,,Kuřecí prsíčka na sesamu s hráškovou rýží pánové."
Drobně revidováno elenor - 5.7.2019
