„Willowsová," zvedla Catherine zvonící mobil. Právě vcházela do odpočinkové místnosti, kde seděla Sara s Nickem. Na chvíli si dali pauzu, než zase budou pokračovat v prohledávání databází.

„Cože?" vytřeštila oči blonďatá kriminalistka a zbledla. „Kde je? A jak... Dobře," ukončila hovor a ztěžka dosedla na židli, ve tváři strach.

„Co se stalo?" zeptal se Nick se zlou předtuchou.

„To byl Jim. Grissom měl nehodu."

Oba na ni zírali a nevěděli, co říct.

„Jak je na tom?" odvážila se zeptat Sara a byla ještě bledší než Cath.

„Nevím," přiznala její kolegyně. „Když ho vezli do nemocnice, byl v bezvědomí."

„Jedu tam." Sara vstala a ani nečekala, jesli jí to Catherine dovolí.

„Co teď?" zajímal se Nick a bylo vidět, jak s ním ta zpráva otřásla.

Catherine zavřela oči a zhluboka se nadechla, aby se uklidnila. „Vezmi Grega a zajeďte na místo nehody. Chci vědět, co se stalo."

„A ty?"

„Já to musím říct Liz," prohlásila neradostně.
_

„Sakra," uniklo Gregovi, když vystoupili z auta. Pohled na služební tahoe byl docela děsivý.

„Už něco víte?" přistoupil k nim Brass.

Nick zavrtěl hlavou. „Sara jela do nemocnice, ale ještě se neozvala." Rozhlédl se kolem sebe. „Co se tu stalo?"

Kapitán ukázal ne ženu sedící u sanitky. „Podle svědků chtěla přeběhnout mimo přechod. Grissom strhl řízení a výsledek znáte."

„Nikde nevidím brzdnou stopu," podotkl Greg zamyšleně.

„Možná nestihl brzdit," řekl Jim.

„Člověk vždycky dupne na brzdu, je to reflex," nesouhlasil Nick. „Takže stopy brždění tu nejsou protože ..."

„Protože mu brzdy nefungovaly," dokončil Greg.

Detektiv se zamračil. „Takže je to buď nehoda, nebo pokus o vraždu?"

„To zjistíme až u nás," řekl Nick, zatím se podíváme tady. Přešel k autu a po zádech mu přeběhl mráz. Přes rozbité přední sklo se díval na zasychající kaluž krve přímo pod sedadlem řidiče.
_

„Proč už nevolá?" zeptala se Liz a podívala se na své kolegy se zoufalstvím v očích.

„Určitě zavolá brzy," ujišťovala ji Catherine a doufala, že její hlas zní jistěji, než jak se cítila. I jí fakt, že se Sara ještě neozvala, dělal starosti.

„Jedu do nemocnice," rozhodla se Liz. „Tohle čekání už nevydržím."

„Ještě hodinu" navrhl Warrick. „Já tě potom odvezu."

Zaváhala.

„Kdyby to bylo vážně, určitě by zavolal hned, pokračoval v přesvědčování. „Jen jednu hodinu."

Podívala se z Warricka na Catherine a ke dveřím. Kývla sklopila pohled na svá kolena. Zbývající dva si vyměnili znepokojený pohled. Už to byly dvě hodiny a stále nic nevěděli.

Najednou se Liz postavila.

„Kam jdeš?" zeptala se Cath s obavou.

„Potřebuji se protáhnout," odpověděla přes a rameno na cestě ke dveřím. Po pár krocích se zarazila. Okamžik zírala před sebe, ale pak se jí rozzářil obličej. „Tati!"

Její kolegové došli ke dveřím právě včas, aby viděli, jak se vrhla Grissomovi do náruče. Po chvíli od ní odstoupil, čímž jim dal možnost si ho prohlédnout. Rozseklé obočí a dolní ret, přelepená rána na čele, ovázaná dlaň a zápěstí levé ruky. Když se to tak vezme, vyšel z toho lépe, než si mysleli, ale stejně.

„Vypadáš strašně," podotkla Liz kriticky.

„Taky tě rád vidím," ušklíbl se ironicky.