Kapitola devátá – Jizvy

,,Ty souboje nebyly žádná prča." Řekla Hermiona.

,,Proč ne? Byli jste přece dobří?" Ptal se Fred.

,,Pff dobří, my jsme byli začátečníci a byli tam i ti neúspěšní z minulých let. Ty zkoušky můžeš opakovat i několikrát za život Frede, nebo zůstat geninem na doživotí." Řekl Ron.

,,Ano a také můžeš bojovat vůči komukoliv, včetně lidí ze svého týmu i proti svým starým přátelům. Schválně, jak by ti bylo Frede zneškodnit třeba tvé dvojče George či Lee Jordán jako kamaráda." Řekla Hermiona.

Fred zbělal a pohlédl na George. Teď byl docela rád, že se tam neocitl. To defitivně nebyla prča, jak řekla Hermiona. On by si do takového boje netroufl.

,,Zneschopnit?" Ptal se Remus.

,,Ano zneschopnit dalšího boje, ne zabít. Prostě ho zranit tak, aby nemohl dále bojovat, nebo aby se sám od sebe vzdal." Řekl Naruto.

Fredovi by se krve nedořezalo. Ne on by George nikdy nezranil natož Leeho. Ne.

,,Doufám, že jste proti sobě nebojovali?" Ptal se pan Weasley.

,,No v semifinále nikdo z naší pětice na sebe nenarazil, to se stalo tati, až v posledním kole zkoušky." Řekl Ron.

Pan Weasley si trochu oddechl.

,,První na řadě byl Neville a parťák z Harryho týmu Sasuke, kterému Harry ze srandy přezdívá mini Snape."

,,Cože!" Ozval se samozřejmě Snape.

,,Nečilte se hned pane Snape, on Sasuke je vám trochu podobný a Harrymu to přišlo srandovní. Sasuke vás samozřejmě neznal a tak ho to trochu štvalo." Řekla Ginny.

,,Na to se podívám, jak ten váš Sasuke je mi podobný? Doufám, že Longbottom prohrál." Řekl naštvaně Snape.

Na to Ron.

,,Tak, tuhle sázku by jste prohrál, pane Snape. Neville vyhrál."

,,Cože, nemožné, byli jste tam necelé 4 měsíce." Řekl Snape.

,, To nic pro Nevilla nebylo. On se ohromně rychle učí, když ho lidé podporují. Tenkrát nám předvedl nám všem, zač je toho loket. Nejenom, že jako první se dostal do finále zkoušky, ale také prorazil 40let starý rekord, když vyřídil Sasukeho za 6 minut. Přitom byl Sasuke na akademii premiant a Neville tohle shodil ze stolu a udělal jim pěknou čáru přes rozpočet. Tenkrát jsme na to s Harrym koukali jako tlustočervi z Hagridova chovu, co Neville svedl. On Neville, byl jak černý kůň celé zkoušky." Řekl Ron.

,,To má Longbottom takovou sílu?" Ptal se Snape.

,,Nejenom sílu, ale i rychlost a velké magické schopnosti a neposlední řadě léčitelské znalosti, pane Snape." Řekla Tenten.

,,Jak to myslíte, slečno?" Ptal se Alastor Moddy.

,,Neville byl předělen do našeho týmu a ten vedl učitel, jemuž se přezdívá Zelená Bestie Listové. Maito Gai. Nic bestiálního na něm není, jenom ten chlap má strašně rád zelenou barvu a nosí při výkonu práce zelený overal. Má jich pěknou kůpu. Ten nás podrobil jeho speciálnímu tréninku. Denně jsme běhali kolem Listové kolečka, což bylo zhruba 20kilometrů za den. Pak jsme cvičili a meditovali. Od meditace, po bojové styly a úhybné manévry od sklapovaček po parakotouly a to po stovkách. Bylo to drsné a účinné. Ještě stále posiloval bojového ducha různými bojovými pokřiky. Já jsem měla kliku jako holka a nemusela jsem na rozdíl od kluků nosit ještě k tomu závaží. To jsou speciální náramky a návleky, které se nosí na nohou a rukách a Neville a mí další parťáci Lee Rock a Neji Hyuuga je nosili, nebo spíš musel nositi. No Lee nosil během výcviku 100kilo na víc, Neji 69kilo a Neville 82kilo, pak si dokážete představit, jakou měli sílu, když je sundali. Byli rychlejší než koně. Mimo toho Maito Gai Nevilla seznámil s lidmi z místní nemocnice a jeho dobrým přítelem z dětství Sanschim Dokurou, který byl hlavní léčitel z první pomoci. Neville, se začal u něho učit, léčitelskému řemeslu. No Sanchi si ho podle slov Maito Gaie nemohl vynachválit jako pilného a výborného studenta. Léčitelé u nás mají zvláštní schopnosti vážení. Mimo toho, že dokážou léčit, tak dokážou i člověka paralyzovat na určitém místě, jako je kouzlo Pouta na tebe, pouhým dotekem a to i určité oragány. No a to Neville, udělal Sasukemu, protože ten se moc k němu přiblížil. No pár hodin se mu špatně dýchalo, protože Neville mu omezil schopnost plic. Už chápete?" Ptala se Tenten.

Sanpovi zmrzl i ten jeho škleb. Začal se Longbottoma obávat. S tím rozhodně by se do křížku pouštět nechtěl a ta Zelená bestie je vážně bestie chlapa. Takový sadista snad nebyl ani on. Zároveň pochopil, proč je tak šlachovitý a silný Longbottom už od pohledu. Ten učitel mu dal pořádně do těla.

,,Jo chápeme, Neville je tabu nepřítel, jinak skončíme jak Lestregrová a to na kusy." Řekla dvojčata.

,, Toho Maito Gaie bych chtěl poznat." Řekl Alastor Moddy.

,,Jistě ho poznáte, Neville ho pozval na večeři. Velmi si ho váží, takže bych ho vámi ho neurážela, Neville dokáže být velmi nepříjemný." Řekla Ginny.

,,Jasně." Řekla dvojčata. To by je ani nenapadlo, po tom co se dozvěděli o Nevillovi.

,,Dost děsivý trénink." Řekla Tonsková, která by za nepřítele Nevilla také nechtěla mít. To by odnesla jako její trhlá tetička Bellatrix.

,, Mě naopak přijde neuvěřitelně zajímavý." Řekl Alastor Moddy.

,,Možná tak pro tebe." Řekl Kinsley Pastorek.

,,Pak následoval zápas mezi dvěma ninji z cizích vesnic, které jsem moc neznala. Skončil, poměrně rychle po 15minutách bylo po všem." Řekla Hinata a pokračovala.

,,Já si ani už nepamatuji, kdo tam v tom zápase bojoval proti komu, vše zakryla vzpomínka na další zápas." Řekla Hermiona.

,,Ano na to nezapomenu ani já." Řekla Hinata.

,,To určitě, tento zážitek bude do mé paměti vrytý nadosmrti." Řekla smutně Ginny.

,,Proč to Ginny?" Ptal se Bill.

,,Já málem ztratila bráchu, Willieme, Ron málem před mýma očima zemřel a já nic nemohla pro něj udělat." Řekla Ginny.

Bill zbledl jako stěna a roztřásl se mu kolena. Ne Ron, pro boha!

,,Rone co se stalo?" Ptala se roztřeseným hlasem paní Weasleyová.

,,Prostě jsem měl smůlu jak dračí hovno mami. Můj nepřítel v tom souboji byl posedlý něčím, co se podobalo naší Hadí prdeli a proto byl zatraceně silný, ačkoliv byl mladší než já. Bylo mu tenkrát jenom 12let, představte si. Já na něho útočil ze střední vzdálenosti, protože on byl jak brusný papír, když jsem se moc přiblížil, byl bych od něho jedině tak poškrábaný do krve. Ještě využíval okolní prach a písek jako štít a i Cruciátus a Avada byli na něj neúčinné." Ron byl přerušen Snapem.

,,Vy Weasley jste použil černou magii!? Zrovna vy?!"

Na to mu klidně Ron odpověděl.

,,Černá magie bílá magie, obě dokážou zabít pane Snape. Kde je pak ten rozdíl? Já vám to řeknu, pane Snape. Je v použití a úmyslu. Ten kdo má zlé úmysly, použije cokoliv, aby je naplnil a klidně i obyčejné Acio dokáže zabít, když přivoláte osobu třeba přes zeď a on se přes ní rozplácne či když přivoláte jeho vnitřnosti, ono to kouzlo je dokáže vytrhnout z člověka raz dva. Já používám obojí v boji a problém v tom nevidím. Černokněžník nejsem, zabiják ano, ale mám to v popisu práce a musím s tím žít i tak. Pane Snape je fáma, že nepřivolá takový člověk patrona. Opak je pravdou. Sice nevím, kdo jí vysadil do světa, ale je to pěkný kec."

Snape na něho zíral jako by mu řekli, že bude ředitelem Bradavic on. Weasley to řekl dost natvrdo, ale on mu věřil. I on dokázal přivolat patrona, ačkoliv zakázané kletby použil. Weasley se posunul dál, než on si myslel. Proto na něho ten, kterého jméno nesmíme vyslovit, nestačil. On věděl, jak kouzly ublížit a jak je použít v boji všechny. Znal jejich podstatu. Očividně byl víc než vynálezce štěnic.

Ron pokračoval.

,,Můj soupeř mě pomocí prachu a písku chytil a já byl v pasti. Bohužel mám na zbytek zápasu okno a nic z toho co následovalo, si nepamatuji. Někdo musí to vyprávění za mě převzíti."

,,Já to klidně převezmu, protože holky na toto nemají dobré vzpomínky." Řekl Schikamaru a pokračoval.

,,Ronův soupeř ho tím pískem vzal do jakési písečné ruky a Rona pořádně zmáčkl jako malinu. Slyšel jsem, jak Ron vykřikl bolesti a omdlel. Pak ho tou písečnou rukou házel po stěnách arény, kde se ty souboje odehrávaly. Myslím, že toto Ron snad ani nevnímal. Pak ho s velkým třeskem hodil o kamennou podlahu arény a konečně ho pustil. Já myslel v první chvíli, že je po kamarádovi a parťákovi, ale pak jsem zachytil nepatrný pohyb jeho prstů na levé ruce. Pak je to u mě jak zrychlený film. Do arény skočil Asuma s Kakaschim, což byl učitel Harryho a Naruta a přítel Asumy a zápas ukončili. On se totiž na něho ten soupeř ještě s tím pískem znovu chystal. Pak jsem viděl jak tam skočil i Neville a dával Ronovi první pomoc. Rona hned odnášeli do nemocnice a Asuma a Neville šli se zdravotníky. Neville tam předtím šlápl na nohu nějakému léčiteli a doslova si vydupal, že bude asistovat u operace Rona jako lečitel. Byl jak natlakovaný hrnec před výbuchem a ten zdravotník co tam byl, se před ním krčil jako malé děcko a to byl nejmíň o 20let starší než Neville.

Další vzpomínka je, jak Ginny odběhla na záchod, asi ji bylo z toho špatně od žaludku. Nedivím se na Rona nebyl hezký pohled a se do dnes divím, že to přežil a neodnesl si žádné velké následky. Pokládám to za zázrak." Řekl Schikamaru.

,,To byl na tom pan Weasley tak špatně?" Ptal se z toho vyprávění pobledlí Alastor Moddy.

Rozhodně víc, bledá a lehce na zezelenalá byla Ronova rodina. Dvojčata se dokonce i třásla jak osiky.

,,Jako jeho rodina a přátelé máte to právo vědět. Ron může vážně zpívat o štěstí, že žije. Měl tržnou ránu na pravé ruce a noze až ke kosti, dále tříštivou zlomeninu holenní kosti v pravé noze a roztříštěné koleno na té samé noze. Ještě zlomeninu pánve a zaseknuté zlomky v páteři. Zlomená dvě žebra z toho jedno zapíchnuté do plíce. Vnitřní krvácení do jater, sleziny a jedné ledviny a poškozené tenké střevo na dvou místech. Dále tržnou ránu na hlavě a prasklou lebku a otřes mozku jako hrom. Nejlehčí zranění byli ty škrábance a zlomený palec u pravé ruky. To byl celý výčet zranění Rona z toho souboje." Řekl Schikamaru.

Ronova rodina vypadala, jako by je vymáchali v místním žabinci. Zelení až ke konečkům vlasů. Snape definitivně ztratil všechnu barvu a Remus na Rona koukal jako by tam stál mozkomor. Jak je možné, že ten kluk ještě žije? Pomyslel si zděšeně.

,,Hej stojím tu živ a zdráv, tak co tak koukáte. Tohle nebyl můj poslední boj a zdaleka nebude. Tenhle souboj mi dal tu možnost přehodnotit můj život, který jsem do té doby vedl a otočit list. Dostal jsem druhou šanci žít." Řekl zvesela Ron.

,,Ehm chápu synu, ale já to stejně považuji a zázrak, že žiješ při výčtu, co řekl Schikamaru. To by naši léčitelé nezvládli." Prohlásil ztěžka pan Weasley.

Ron se jenom jemně usmál a povídá.

,,Víš ti fušeři od sv. Munga jsou příliš pyšní, že jsou kouzelníci, než aby se uchýlili k medicíně mudlů a tobě to tati říkat nemusím, víš to z vlastní zkušenosti sám. Mě samotného zachránila kombinace obojího. Díky tomu, jsem pochopil, že jenom kouzla vše nesvedou a že také musíš udělat něco ručně a nespoléhat se jenom na kouzla. Tebe tati šili tu ránu na krku, ale neochotně a vůbec tomu nevěřili. Mě také šili. Dokonce vím, kdo mě šil, Sanschi a Neville. Neville, tam byl tam celou dobu se mnou a asistoval při celé operaci, která mi zachránila život. Nezalekl se mých zranění, ani mé krve, která ze mě cedila jako ze síta, ani toho, že mi třikrát vysadilo srdce a já byl v podstatě mrtvý, tati. Třikrát mi nahazovali mé srdce, aby znovu tlouklo jako teď a nikdy to se mnou nevzdali. To by ti od sv. Munga nikdy neudělali. Jakmile přestane bít srdce, je to pro ně konec. Pro léčitele z Listové ne. Oni bojují za lidský život dál. Sice jsem získal jizvy, tati, ale to mi nevadí. Sice vím, že se dají vyléčit úplně, ale já si je nechám, abych nezapomněl na to, že si mám života vážit a nepokládat ho za samozřejmost."

Pan Weasley hleděl na Rona neschopen slova natož jeho matka a jeho bratři. Nevěděli mu na to co říct, protože neměli nic k porovnání. Nikdo se tak blízko smrti jako jejich nejmladší bratr a či syn neocitl.

,,Kdybych měl klobouk, který nemám, tak bych ho smeknul a hodil na zem, pane Weasley. Přežil jste a uvědomil si svojí smrtelnost a začal vážit si života jako kdysi já, když jsem přišel o nohu. Panu Longbottomu a tomu panu Dokurovi všechny čest, jsou to opravdový léčitelé a ne jako ti naši. Váží si života a bojují o něj do posledního dechu. Svého dechu." Řekl s posvátnou vážností Alastor Moddy.

,,Pan Longbottom je očividně někdo, ale já neví, kdo. Nemám pro něho přirovnání, jelikož nikoho takového jsem nepoznala a jsem pyšná, že kdysi jsem ho učila. Nepustil vás pane Weasley do spáru tetičce smrti a zachoval se jako opravdický přítel. Už vím, co myslel tím pan Potter otázka života smrti. Pan Longbottom obstál i této otázce na výbornou či spíše vynikající." Řekla tiše se slzami v očích paní profesorka McGonagolová, aby si posléze vytáhla kapesník a vysmrkala se do něj. Příšerně, jí to vypravování dotklo.

,,Já už dál nic nemusím říkat, protože v podstatě bylo řečeno vše. Jenom snad pane Weasley, vážte si toho daru co vám pan Longbottom dal." Řekl Snape. Na víc se nezmohl, protože měl nový vyšší respekt před Longbottomem, on tohle nikdy nedokázal. Nikdy nedokázal ani Lily či ostatní přátele ochránit a oni prostě mu zemřeli. V tom byl Longbottom lepší než on sám.

,,Já si toho vážím také pane Snape, to mi věřte. Jinak bych se už nikdy neshledal se svojí rodinou jako teď a nikdy bych nemohl potkat Hinata a pomoc lidem. Byl bych pod drnem jako Sirius a děsil přátele jako Harry a Hermiona ve snech jako jejich nezdar a to je dost velký dar, pane Snape." Řekl Ron.

Snape jenom kývl souhlasně.

,,Ehm broučku, ten tvůj kamarád a Ginny přítel Schikamaru říkal něco o následcích? Co tím myslel?" Ptala se stále pobledlá paní Weasleyová.

,,Nic hrozného mami neboj." Mávl rukou Ron a pokračoval.

,, No získal jsem pár jizev, ale nechci tu dělat striptýz, takže vám jenom řeknu, že na dva jizvy mám z toho na břiše, jednu na boku, další na zadku, jednu pod vlasy ,další na paži a tři na pravé noze na levé jenom jednu a malou, pak ještě jednu pod tou bradkou, ale holit se kvůli tomu nehodlám. Dále jsem byl po operaci 8dní v kómatu a probudil jsem se až na Mii narozeniny 8. září. Do dušiček jsem byl v nemocnici a do Vánoc jsem chodil o berlích. Jo a do 17náctin jsem byl na dietě. To je další důvod, proč nejím už jako prase, ale jako člověk. Já prostě zpočátku pořádně nemohl pořádně jíst, protože bych to vše vyzvrátil. Všechna čest pro Harryho jako kuchaře, že dokázal pro mě vařit dietně tak, že jsem to mohl jíst a zároveň normálně pro všechny ostatní. Dnes už nemám žádnou dietu, ale prostě si dávám pozor, co si naložím na talíř. Také nikdy nepiju tolik alkoholu a ani nemůžu, kvůli mým játrům, ale nejsem žádný ochlasta, abych to dělal. Většinou tak pivo nebo víno a nic víc. Sice zním jako baba, ale já si svého zdraví vážím. Jo a pak je ještě jedna věc mami." Řekl Ron a vytáhl z kalhot pouzdro a vytáhl z nich brýle též hranaté a s modrými obroučkami a nasadil si je.

,,Mám brýle na čtení. Díky tomu otřesu mozku se mi zhoršil trochu zrak, nic hrozného, stejně je mám jenom na čtení. Když si to tak vezmu tak by mě to určitě v budoucnosti také čekalo, když si vezmu taťku a Percyho."

Zasmál se Ron.

Dvojčata ještě překvapeněji na Rona koukali. Vypadal úplně jinak z těmi brýlemi, možná trochu vážněji, ale slušelo mu to, to museli uznat. Ne jako Percy, kterému ty jeho mucholapky neseděli. To bude nezvyk vidět brýle zrovna na Ronovi. Divné to rozhodně bylo.

Bill obešel zkoumavě nejmladšího bráchu kolem dokola, až z toho Ron pozvedl obě obočí.

,,Tak já nevím, co na to říct. Ron a brýle. Brýle a Ron. Nedokážu se rozhodnout, jestli bráchovi sedí, ale rozhodně nevypadají špatně, ne jako ty Percyho druhá kukadla. To jsi sis je vybíral sám, brácho nebo někdo jiný?" Ptal se Bill.

,,Tyto jsou moje druhé, ty první byly zelené jako Harryho a vybíral mi je Neville a nějaká sestřička, myslím Hikari, ale tyhle ty mi vybírala Nata a Sakura." Řekl zamyšleně Ron.

,,No jo, je vidět, že Nata na tobě zanechala už stopy, bráško, ale je dobře, že tě někdo staví do latě ohledně vzhledu. Nikdy jsem tě neviděl tak upraveného. Jsi švihák." Řekl Bill.

,,Hej přece nebudu ze sebe dělat strašáka do zelí Bille. To bych se Natě asi nelíbil." Řekl zamračeně Ron.

,,Jo pravda. Nelíbil by se jí. Jak vidím, tak si tě obtočila kolem prstu na pevno, ale uznávám, že Nata má něco do sebe." Řekl Bill.

,,Tak to jsou maličkosti miláčku." Řekla paní Weasleyová, když viděla, že nic vážnějšího než brýle a jizvy a ne tak silná játra si Ron neodnesl. Díky bohu.

,,Jo nejlepší bylo, když mě s brýlemi poprvé viděl Harry. Nalil si kávu do rozkroku." Řekl Ron se smíchem.

To dvojčata dokonce rozesmálo. Jo to by chtěli vidět, jak poté Harry poskakoval.

,,Chudák Harry, ale řekni Rone, to Harry pije rád kávu? Na začátku si jí také od Hermiony přál." Řekl Remus.

,,Jo Harry je kafař na rozdíl ode mě docela těžký. Já smrťáka moc nemusím a Neville také ne, ale Harry je jiná. Ten si kávu jinak nedá. Asi je to tím, že je učitel. Takže ho vidím docela často s tuplákem jeho smrtijeda jak své kávičce říká. Už jsem si zvykl, že Harry je kofeinový junkie. Každý má své úlety. Já zas nevydržím bez pomerančového džusu ani den Remusi." Řekl Ron.

Snape se rozesmál až na něj všichni hleděli jak na blázna.

,,Sorry pánové a dámy, ale s tou Potterovou kávičkou mě to rozesmálo. Já mé kávě také říkám smrtijed, takže mě ta náhoda rozesmála. Jo profesionální deformace učitele, jak vidím se projevila i u Pottera." Řekl Snape, když se přestál smát.

,,Severusi tak vidíš, že Harry není zas tak jiný než ty." Řekl Remus.

,, Opovaž se mě nebo Pottera k někomu připodobňovat, každý jsme originální kus člověka a tak to zůstane. A s tím kafem tak to platí pro všechny učitele a ne jenom pro mne a Pottera, takže sklapni." Řekl Snape a Remus umlkl.

,,Zlatíčko Nato můžeš pokračovat, než tu nastane bitka?" Ptala se Ginny.

,,Jistě Ginny. Následovali další souboje. Ginny vyhrála stejně jako Kankuro, Tenten, Harry a Naruto… Vlastně jenom já, Ron a Mia prohráli naše souboje." Řekla Hinata a byla přerušena Remusem.

,,Cože! Hermiona! Vždyť je nejchytřejší mladá čarodějka od dob Lily Evansové Potterové!? Jak mohla prohrát?" Ptal se Remus zdrceně.

,,Děkuji za kompliment Remusi, ale inteligence není vše, jak jsem musela uznat. Knížkou nepřítele neporazíš. Neville to pochopil dřív než já a vyhoupl se dál než já a stejně tak jako Harry. Informace, které máš tady." Řekla Hermiona a ukázala na hlavu.

,,Musíš také umět použít a ne jenom teoreticky sešrotovat přede všemi. Nebyla jsem v Listové ani premiantka a ani šprtka a všeználek Grangerová a musela jsem si vybojovat svojí pozici na slunci. Myslela jsem si, že jsem dobrá a výborná a že zvládnu levou zadní Remusi, tak jako na Bradavicích, ale ne. Můj soupeř mi ukázal, že musím počítat, i s prohro tou se musím vyrovnat a poučit se zní. To jsem do té doby nechápala, a proto jsem byla slabší než zbytek nás. V tom mi dal Schikamaru životní lekci." Prohlásila Hermiona.

,,Wow." Řekli dvojčata, nikdy by nevěřili, že tohle od Hermony uslyší, že je chyba i na její straně a že je panovačná. Měli rádi Hermionu docela dost, ale někdy se chovala k ostatním, hůř než kde jaký Zmijozel a tato stránka se jim moc nelíbila.

,,Takže tvůj soupeř byl Schikamaru? Neublížil ti moc?" Ptala se paní Weasleyová, i když jí ten kluk její dcerky, nepřipadal nějak špatný.

,,No ani ne. Těch pár škrábanců a oděrek nic nebylo a stejně ten otřes mozku, který mě trochu vyšachoval ze hry, na pár dní, to nic nebylo. No alespoň se mi rozsvítilo. Ron a Nata to schytali nejhůř, abych řekla pravdu." Řekla s úsměvem Hermiona.

,,Nata zlatíčko, co se s tebou bylo?" Ptala se paní Weasleyová starostlivě.

,,To bylo tak paní Weasleyová. Já měla za soupeře mého bratrance Nejiho Hyuugu, jenž byl syn zesnulého bratra mého otce. Otec ho vychovával a podle toho se Neji tenkrát choval. Byl zároveň člen týmu Maito Gaie a parťák Nevilla a Tenten s Leem. Nikdo z nich ho moc nemusel. Neville, ho jednou přirovnal k jistému Dracovi Malfoyovi, ale s tím, že Neji nějaké schopnosti měl a byl silný. Otec dal za úkol Nejimu mě zneschopnit tak, abych posléze na svá zranění zemřela. To byl jeho plán a kvůli tomu také tak trochu podplatil toho, kdo udělal rozpis zápasů, tak abychom proti sobě museli stanout. Nejimu se to skoro povedlo, kdyby nebylo Kurenii, která ukončila zápas a Nevilla, který zas zasahoval jako první pomoc. Chudák měl toho docela dost, hned dva těžké případy za den. Málem si vylil nervy na Nejim, kdyby nebylo Naruta a Leeho. Pro svá zranění jsem byla posléze dána na stejný pokoj jako Ron."

,,Co s vámi slečno bylo, že to Longbottoma tak rozzuřilo?" Ptal se Snape mírně zamračeně. Ta rodina Hyuuga se mu čím dál více nelíbila.

,,Zranil mi vnitřně plíce a chtěl zničit svojí magii tu mojí. Klan to díky svým očím dokáže, jelikož vidí, kudy ta magie námi proudí." Vypověděla Hinata.

,,Rozumím slečno Yuhi a dobře. U vás také existuje něco jinačího než náš Cruciátus, ale s podobným účinkem a to bylo na vás použito. Vzhledem k minulosti Nevilla Longbottoma a hlavně jeho rodičům tak dokonce jeho zlost chápu. Nervy má každý jenom jedny." Řekl Snape.