Kapitola desátá – Nový Pobertové z Listové

Ron pokračoval.

,,Jak jsem říkal probudil jsem se z komatu až na Mii sedumnáctiny a byl jsem celý nesvůj z toho, že nevím jakým způsobem jsem skončil v nemocnici, že jsi skoro nic nepamatuji z toho zápasu, a že se nemohu hnout."

,,Jak hnout?" Ptal se Bill.

,,No prostě ze mě byl ležák Bille. Moje nohy mě neposlouchaly, protože jsem měl poškozenou páteř, kterou mi opravovali společně s nohou ještě při další operaci. Prostě jsem byl jako pivo v sudu." Řekl Ron.

,,Cože, to na tebe nepoužili kostirost?" Ptala se paní Weasleyová.

,,Něco obdobného, ale nemohli ho použít najednou. Mami, jak mi vysvětlil, Neville, je kostirost tak trochu jed. Jo spraví kosti, ale bere tím energii a magii kouzelníka a čarodějky. Proto musí člověk být pod dozorem, když ho pije. Podle mě by ho měli něčím nahradit, je to ničitel a ne léčitel." Řekl Ron.

,,Cože! Snape je to pravda?!"Ptala se hned paní Weasleyová.

Ten nerudně kývl a řekl. ,,Bohužel, zatím není jiná možnost jak léčit zlomeniny a jak říkal vaš syn. Léčitelé našeho sv. Munga jsou příliš pyšní na to, že jsou kouzelníci a neuchylují se k obyčejnému vápníku a sádře jako mudlové."

,,No tohle." Řekla zlostně paní Weasleyová.

,,Já sádru posléze na mé pravé noze měl mami. Je to sice svědivá a otravná záležitost, ale pomáhá. Stejně jako šití, infuze a další hadičky." Řekl Ron.

,,Oni do tebe zapíchli infuzi?"Ptala se Tonsková.

,,Jo měl jsem jí přes měsíc. Dostával jsem tím vitamíny, vodu na víc a léky. No alespoň necpali do mě pořád lektvary. Naštěstí byl Neville tak milý tvor a nedal mi jí na mojí pravačku, tak jsem mohl psát. Stejně jsem Nevilla tenkrát moc rád neměl, choval se k mě, jako k pitomému miminu. No podstatě měl pravdu, byl jsem jako přerostlé mimino, které si nedojde ani na záchod samo. Na druhou stranu jsem byl šťastný, že je to on, kdo se o mě občas stará a né nějaká ženská. Při některých věcech bych se pěkně styděl." Řekl s divným úsměvem Ron.

,,I pro mě byl Neville takový zdravotní bratr. Já jsem byla na tom trochu jinak než Ron. Zhruba čtyři dny jsem byla na ventilaci a nemohla jsem kvůli zranění mých plic sama dýchat. Pak jsem byla děsně zesláblá, protože se mi těžko dýchalo." Řekla Hinata.

,,Co je to ventilace a ta infuze?" Ptal se Fred, který těmto pojmům moc nerozuměl.

Na to Ruka.

,,Infuze je kanela či hadička o malém průměru, která je pacientovi zavede do žíly na ruce nebo noze. Ta dodává léky rovnou do krevního oběhu a ty nerazí si cestu přes trávicí ústrojí, je tím mnohem rychlejší než lektvar. Ventilace jsou náhradní plíce, které zajišťují chod plic, když pacient nemůže sám dýchat. Jsou napojeny na hrtan na krku, tak aby se mohli pacienti i stravovat, když mohou." Ochotně vysvětlila Fredovi a dalším, kteří z toho byli pěkně zelení. Ta mudlovská medicína byla pěkně drastická věc, podle nich.

,,Jo byl jsem samá odporná hadička, ale co. Hlavně, že jsem se nenudil." Řekl Ron.

,,Přece jsi dobrý kamarád a ti se v nemoci navštěvují. Ty jsi nás s Harrym také navštěvoval na ošetřovně, tak proč bychom to neudělali i pro tebe, když jsi byl na to špatně ty Rone. To bychom byli pitomí přátele." Řekla Hermiona.

,,A já špatná sestra Ronalde. Přece tě nenechám ve štychu." Řekla Ginny.

,,Já vím, také mě prohlásily sestřičky za nejnavštěvovanějšího pacienta na oddělení a já byl docela pyšný na ten titul. Utvrdilo mě to v tom, že mám věrné přátele. A to Harry, Neville, Naruto a Ginny trénovali na finální zkoušku konanou 1.řijna a přesto mě navštěvovali. Neville mě ještě ošetřoval. Našli si čas si se mnou popovídat či něco z toho tréningu mi vyprávět v jejich nabitém dni. Stejně byla nejzajímavější hned první návštěva. Od Mii, já do té doby netušil, že ta dokáže být vtipálek, když to bylo trochu přes čáru." Zasmál se Ron.

Hermiona pokračovala.

,,Mě pustili po dvou dnech z nemocnice a já jsem byla tak trochu nakyslá jak okurka, že jsem prohrála a nedostala se dál. Ještě jsem byla smutná, z toho jak skončil Ron. Viděla jsem ho, když byl ještě v kómatu. Byl bledý jako stěna a vypadal příšerně. Proto byl pro mě nejlepší dárek k 17náctinám to, že se probudil. Přímo jsem vyskočila do stropu, když mi to sdělil s řevem patron Nevilla. Ani jsem nebyla naštvaná, že mě ten patron skočil do sprchy. Zpropadený lev. Hned jsem letěla do nejbližšího knihkupectví a koupila vtipnou průpovídku pro Rona. I Neville z toho měl dobrou náladu, když si troufl zlíbat Ruku před kolegy na chodbě. Já jsem málem zakopla o nějakou bačkoru díky tomu, že jsem si vůbec nekoukala pod nohy."

,,To už tenkrát s ní chodil?" Pokynul překvapeně George k Ruce.

Na to Ruka sama.

,,No tenkrát už jsme spolu chodili Frederick už přes měsíc. Vlastně jsme začali spolu chodit po jedné vášnivé noci v mém bytě na Nevillovi šestnáctiny a u Tenten a Harryho to nebylo jinak, viď Tenten?"

Ta jenom přikývla a Fred a George se zlostí kousli do rtu. Longbottom a Potter dělají ze sebe nekňuby, co se týká holek na Bradavicích a v té Listové chytnou nejbližší holku a ošukají jí. Kde je ta spravedlnost?

,,Ano díky Mie mám úžasného přítele." Řekla Tenten.

,,Přece jsem musela trochu bráškům pomoct. Oni byli takový nedoukové, co se týče něžného pohlaví tak jsem nějak musela dopomoct. To bych byla špatná sestřička." Řekla Hermiona.

Tonsková se rozesmála. Jo dobrá ségra a hlavně asi dohazovačka. Chudák Harry a Neville, ale na druhou stranu, možná jim to pomohlo. Takové vybouření hormonů.

,,Jo to si dopomohla tedy skvěle." Zašklebil se nad tím Remus. Tohle mu moc po chuti nebylo, určitě by si našli holku i bez pomoci, časem.

,, Já se klidně přiznám, že jsem trochu na Harryho a Nevilla žárlil. Přece jenom oni někoho měli a já ne. Bylo to jako bych byl proklatý nějakou ježibabou. Žádná holka, žádný úspěch a pobyt v nemocnici ještě k tomu. Také to ve mně vřelo, když se tam, hned zjevil Neville a přede mnou okatě flirtoval s tou Rukou. Myslím, že mi to pěkně zdvihlo tlak. Poslední hřebík byla asi Hermiona a její návštěva, nebo spíš návštěva nás dvou. Mě a Naty." Řekl Ron.

,,Já jsem byla celá nesvá a smutná. Také jsem si připadala jako proklatá, jak to říkal Ron. Zas jsem byla ta nicka pro klan. Sestřička ani otec mě za celou dobu pobytu nenavštívili a jediný, kdo mě navštěvoval, byl můj tým." Řekla Hinata.

,,Já také nevěděl jak se chovat tenkrát k Natě, pořádně jsem jí neznal a byla pro mě cizí. Sice jsem věděl, že je v týmu s Miou, ale to bylo také vše. Ještě jsem byl od malička už upovídaná osoba a Nata toho moc nenamluvila do návštěvy Mii. Byla jak mimóza a já z ní byl celý nesvůj." Řekl Ron.

,,No tenkrát jsem byla doopravdy tak trochu mimóza, to máš Rone pravdu, ale Mia mě z toho docela vyvedla." Řekla Hinata.

,,Jo Mia tam vletěla jako uragán, div nevylomila dveře z pantů. Jako troll byla hlasitá, až mi to skoro rvalo uši." Řekl Ron.

,,To teď, ale Ronalde přeháníš." Řekla uraženě Hermiona.

,,Možná trochu, ale rozhodně tichá jsi nebyla. Když zvedneš hlasivky, tak je tě rozhodně slyšet Mio." Prohlásil Ron.

Hermiona si jenom odfrkla.

,,No tak i tak, mi dala knížku jako dárek, což jsem ocenil, protože to bylo dobré čtení a zábavné. S Natou jsme nad tím hodně zasmáli." Řekl Ron.

,,To mě těší." Řekla Hermiona.

,,Abys neřekla Mio, ta knížka jménem Potrefený ninja z kopečku je stále v mém nočním stolku v naší ložnici." Řekla Hinata.

Hermiona se usmála. Sice tu knížku nijak zdlouhavě a pečlivě nevybírala, ale popadla jako první v oddělení humoru a pádila pryč, ale byl to dobrý kup.

,,No pak spustila na mě, jak se mi daří, ale takovým způsobem, který jsem nezažil." Řekl Ron.

,,Jo já také na to nezapomenu." Řekla Hinata.

,,Jo nejprve mě sprdla, abych nežárlil na Nevilla, když hrál poslední housle na Bradavicích a ať mu to přeji, že si našel dívku svého srdce. Pak mě poňoukala, abych sbalil nějakou sestřičku či pacientku, že Weasleyovští kluci nejsou žádní trollové a že i Percy má hezká místa jako například jeho zadek. Nakonec mi dělala košilatou reklamu před Natou, chudákem." Řekl Ron.

,,Cože?! Percyho zadek?"Ptali se tak trochu vykuleně Fred a George.

,,No tak, takové chudinky zas, co se týče, vzhledu nejste a když chcete dokážete být dokonce i galantní." Řekla Hermiona a dvojčata dokonce i zrudla.

,,No Percy má hezky symetrický zadek, úplný zlatý střed. Za tuhle část těla se nemusí stydět." Řekla jako by nic Hermiona a dvojčata měla koberec tetičky Muriel na jazyku. Copak je to zajímá jaký Percy má zadek, je to vlezprdel.

,,Jo na tu reklamu Mii si velmi dobře vzpomínám a až na bod jedna je pravdivá." Řekla růžová ve tvářích Hinata.

,,Co tak hezkého řekla Hermiona o mém drahém bráškovi?" Ptal se Bill, ale posléze toho litoval.

,,No že Ron je přece hezký kluk, který sice žere jako prase, ale krom pořádného penisu s zrzatou hřívečkou má mocně bijící srdíčko medvídka." Řekla Hinata bez okolků a Ron trochu se začervenal.

,,Ta mládež dneska." Zašklebil se Alastor Moddy nad tou větou.

,,Ehm ty jsi s ní brácho něco měl, že ví no o tvém dolejším zevnějšku?" Ptal se rudý ve tvářích Bill.

To Grangerové nestačil Charlie?

Ron mávl nad tím rukou.

,,Merline kam se ubíral tvůj mozek Bille? To vzniklo jinak. Mia myslím to vytušila ze zkušenosti s Charliem, že jsme dole všichni zrzatí. Já s ní nikdy nic neměl. Jo přiznám se, že jsem byl ve třeťáku a čtvrťáku do ní trochu zamilovaný, ale tím to haslo. Stejně měla Mia spíš zálusk na hnědovlasé a ne na zrzky a blonďáky, až na výjimku Charlieho." Řek Ron bez obalu.

Bill jenom pokýval hlavou. Takže původce reklamy byl z části jeho brácha Charles, ten milej drakobijec a odpaňovač.

,,Já jsem snad ocitla v tom erotickém románu pana Longbottoma." Řekla paní profesorka McGonagolová.

,,Budete se divit, ale Neville v tom svém dílku zrzka má, ale je to pěkný prevít a já doufám, že měl za předlohu někoho jiného než mne." Řekl Ron.

,,No já na čas z toho projevu Mii omdlela." Řekla Hinata.

,,No nic tak závažného jsi neprošvihla Nata. Jenom příchod zářivky s cucflekem alias Neville Longbottom." Řekl Ron.

,,Jo Ruka umí holt řádit." Zazubila se Hermiona.

,,No a náhodou Neville umí líbat na výbornou. Ten na to nepotřeboval žádnou školu. Byl přirozený talent jako na léčitelství." Vmetla do tváře Hermioně Ruka.

,,Nechceme vědět." Řekla dvojčata a říkala si jestli Snape do toho lektvaru nepřimíchal nějaký sexuální preparát.

,,No když jsem se probudila tak si Ron četl tu knížku a mě v podstatě probralo jeho hihňání." Řekla Hinata.

,,Ona ta knížka byla totiž děsně vtipná a mě rozesmála." Řekl Ron.

,,No a ve mně to vzbudilo zvědavost a tak jsem se zeptala, co je tak tam zajímavého, že se Ron nad tím hihňá a chechtá." Řekla Hinata.

,,Já jsem tak se trochu lekl a málem slétl z postele. Naštěstí ta nemocniční postel měla menší ohrádku kvůli případnému přemístění pacienta. Prostě jsem se lekl." Řekl Ron.

,,No, ale pak mi přečetl jednu pasáž nad kterou se zasmál a já se musela také smát." Řekla Hinata.

,,No a mě se líbilo, že jí to také připadá také srandovní a tak jsem se jí zeptal, jestli bych jí to nemohl přečíst na hlas celé."

,,No a já souhlasila." Řekla Hinata.

,,Tak jsem na hlas četl celý ten příběh a občas se smál a komentoval. Oba jsme se nad tím bavili." Řekl Ron.

,, Jo byla jsem ráda, že jsem tam měla dost vody a mohla na záchod a Ron, že měl zavedený pytlík na moč, jinak bychom se asi oba pochcaly smíchy a byli jsme jak poušť před Písečnou." Řekla Hinata.

,,No došli jsme na konec příběhu a já nevěděl, co dělat a tak jsem se zeptal Naty, jestli nechce slyšet další příběh." Řekl Ron.

,,Já souhlasila, protože Ron zaprvé měl hezký hlas a uměl ten příběh skvěle podat. Je rozený vypravěč." Řekla Hinata.

,,Jo doopravdy Ron je. Od té doby jsme ho občas nechali číst nějakou věc v doupěti jako vypravěče. Ron má to nadšení vnést do toho příběhu život a umí napodobovat různé hlasy, rozený komediant můj brácha." Řekla Ginny.

,,A tak jsem začal vypravovat naše dobrodružství a přidal jsem popis různých míst, jako Bradavice, Děravý kotel, Doupě, Blackovské sídlo a Prasinky. Natu to strašně zajímalo. Hlavně když jsem začal vyprávět o Pobertech a Fredovi, Georgovi a Lee Jordánu a jejich neplechách."

,,Ron to tak úžasně podával, že jsem z toho měla živé sny. Sice ne moc přesné, ale dokázala jsem si představit díky němu i Protivu. Moje sny, začali být pěkně krásné a dobrodružné." Řekla Hinata.

,,Já zpočátku nevěděl, proč jí to tak zajímá a tak jsem se zeptal, proč se o Poberty a zvláště o Harryho kmotra tolik zajímá a Nata mi pro změnu řekla její dosavadní život." Řekl Ron.

,,Mě totiž Sirius trochu připomněl mne samotnou. Jeho také vlastní rodina nenáviděla, za to jaký byl a to byl také prvorozený." Řekla Hinata.

,,Já sice něco věděl od Mii a Nevilla, ale ne vše a to co jsem dozvěděl od Naty mě naštvalo a také jsem si uvědomil, jak úžasné rodiče a sourozence vlastně mám. Dokonce i Percy je brácha pro mě, protože by mi nikdy neublížil na tolik, aby mě zranil." Řekl Ron.

,,Och Rone." Řekla naměkko paní Weasleyová.

,,Ron tenkrát řekl velkou moudrost paní Molly. To, že za svůj život musím bojovat a nikdy se nevzdávat. Jít za svými sny jako buldok a nikdy se nepustit ideálu a také řekl, že s tím se musí něco udělat. S mým životem." Řekla Hinata.

,,No nevím, jestli je to nějaká moudrost slečno Yuhi, ale je to pravda." Řekl Kinsley Pastorek.

,,Ron mi poradil, stát se Pobertou jako Sirius a nebát se svého klanu a vysmát se jim do tváře s vtipem a já ho vzala za slovo. Tak se ze mě stala Nata, protože to Ronovi připadalo lepší než Hinata. Prej znělo moje jméno strašlivě smutně jako můj dosavadní život. Já tedy vstoupila do šlépějí Siriuse Blacka, Jamese Pottera, Remuse Lupina, Freda a George Weasleyových, Lee Jordána a strašidla Protivy a začala být Pobertou a rebelkou své rodiny." Řekla Hinata.

Fred, George a i dokonce Remus na ní čuměli s otevřenou pusou. Co to probůh Ron stvořil?

,,Ano brácha zvedl stavidla a vyvolal tím příliv v životě Naty. Já sice nikdy pro ty vtípky neměla úplně pochopení, ale když byla slečna Umbrigrová naší škole, pochopila jsem, že smích a vtípky, co dvojčata přinášejí zvedají náladu ve škole a bez toho by byla prostě nuda. Oni a skoro legendární Pobertové byli něco jako komici a šašci, kteří měli za úkol nechat smát krále tedy školu." Řekla Ginny a nechala zrudnout jak dvojčata tak Remuse.

,,Akorát jsem tentokrát nevěděl, že to bude mít následky." Řekla Hermiona.

,,To jsem rozhodně nemohl vědět, jinak bych k tomu nikdy Natu nenavedl. Zas takový zmetek jsem nebyl, abych někomu zničil život." Řekl Ron.

,,Ale no tak miláčku, mě jsi život nezničil, ty jsi mi ho dal." Řekla Nata a přivinula se paží k Ronovi.

,,Jistým způsobem ano Nato. Bylo to děsně ode mě nezodpovědné." Zamračeně sklopil hlavu Ron.

,,Co se proboha stalo?" Ptal se Bill. Takhle Rona nikdy nezažil. Ten si nikdy nebral zodpovědnost za svůj průšvih takhle osobně.

,,Já jsem udělala pár nevinných vtípků mému otci. Dala jsem otci do jídla projímadlo a pak ho zamkla na záchodě." Hinata byla přerušena Georgem.

,,No to je obyčejná klasika."

,,Otec skončil s nachlazením a pořádnou rýmou, protože byl děsný hamoun a všude u nás byly záchody venku jako kadibudky a ne jako u ostatních uvnitř domu a se splachováním. Byl držgrešle" Řekla Hinata.

,, Já myslel jak hrozná je tetička Muriel, ale i ta má normální záchod a ne kadibudku." Řekl George.

,,Další věc, co jsem udělala, tak jsem obarvila v klanové prádelně všechno prádlo na Bradavické kolejní barvy. U nás se totiž mohli jenom nosit bílé, černé, hnědé a šedé věci. Prvorození měli ještě dovoleni tmavě modrou, ale jinak jsme žádnou barvu nepovolovali. Podle nich tyhle barvy nepatřily do života ninji. Další taková blbost, která mě ochudila na rozdíl od ostatních holek s růžovou a další barvy." Vyprávěla dál Hinata.

,,Děsné, přitom je růžová a třeba fialová či žlutá prima." Řekla s rudými vlasy naštvaná Tonsková.

,,Pak je na místě, aby jim někdo jako Nata přibarvil život a Bradavické barvičky jsou velmi pěkné i ty Zmijozelské. Zakladatelé měli styl." Řekla dvojčata.

,,To rozhodně a mě se to líbilo natolik, že jsem si obarvila i některé moje věci. Tím pádem jsem byla najednou hrdá majitelka rudých šatů, žlutého trička, růžových kalhotek a fialové čepice. Dokonce jsem měla světle zelené legíny. Hrála jsem barvičkami a bylo to super." Řekla Hinata.

Dvojčata kývala radostí nad jejím úspěchem. To se Ronovi povedlo.

,,Ale otec zjistil a potrestal mě." Řekla smutně Hinata.

Dvojčata přestala kývat hlavou a zpozorněla. Něco na té větě se jim sakru nelíbilo.

,, Nechal mě odvést ke klanové radě a předtím mě ještě zbil." Řekla Hinata a nadechla se k dalšímu vyprávění.

Tou dobou už byla zas paní Weasleyová rudá jak vlčí mák.

,,Rada klanů, se skládala z nejstarších členu klanu, měla 10členů a soudila mě. Ne to nebyl soud Listové, ale klanu Hyuuga. Vzali mi moji magickou schopnost mých očí, které se staly stejně tak obyčejné jako kohokoliv z vás. Dále mě potrestali vyhoštěním z klanu a vyděděním a mojí malou sestru i se mnou. Všechno svedli na špatnou matku a její nemocné tělo. Otec se vším milerád souhlasil, protože chtěl syna a mohl se tím pádem znovu oženit s jinou. Slovo vyhoštění mi vyřezali na čelo, aby se mě každý bál. Pak mě ještě jednou zbily. Naštěstí to byli starci a stařenka a moc síly neměli, ale i tak to bolelo. Pak mě oblékli do šatů po mé matce, které ve své škudlivosti nevyhodili a mne vyhodili na ulici." Vypověděla už skoro bez dechu Hinata.

,,Ti zasraní zkurvysynové, jak mohli. Vykastrovat všechny do jednoho a zapálit je zložárem." Soptila naštvaně paní Weasleyová.

,,Ohavné prostě ohavné." Zašklebil se Alastor Moddy. Takhle by svému dítěti za takovou malichernost, neudělal snad ani nikdo ze Smrtijedů. Ta rodina byla krutější než to, co kdy měl co dočinění poznat.

Tonsková div nevypouštěla páru, jak byla rudá a ani Severus Snape se netvářil o moc víc naštvaně. Přitom slečna Yuhi byla tak slušně vychovaná a kvůli takové konině jí vyhodí z rodného domu. Co to je za neřády. Sice Weasley jí k tomu navedl, ale přece taková prkotina by je nemohla tak naštvat. On by to považoval za nejapný žert a takových zažil už mnoho za karieru učitele.

,,Z prominutím všech dobrých duchů, ale ta tvoje rodina Nata by potřebovala poslat na Severní pol a tam nechat zmrznout. Jak to ti děvče mohli udělat. Když si vezmu kolik neplech natropili mí synové, tak už by tu dávno neseděli, kdybychom je kvůli takovým hloupostem vyhazovali na ulici." Řekl pan Weasley.

V tomto případě by on neváhal ani použít zakázané kletby. Bylo by mu to jedno. Ne vlastním dětem by to nikdy neudělal, na to je měl příliš rád a Molly také.

,,Já, vím pane Weasley…" Nata byla přeušena panem Weasleym.

,,Klidně mi říkej Arthure, jako Ronova snoubenka máš na to právo." Máchl rukou.

,,Dobrá, tak Arthure, pro ně to bylo asi normální. Jak jsem říkala, tak klan měl svoje vlastní pravidla, která byla mnohem tvrdší, než pravidla kodexu a tím se nadřazoval se nad Hokagem jak mohl."

,,Na tom mi nepřijde, slečno, nic normálního." Řekla naštvaně paní profesorka McGonagolová a její rty byly stažené do tenké linky, což nevěstilo nic dobrého.

,, Otec a rada se v tom vyžívali. Měli tu moc to dělat. Já zpočátku nevěděla, co si počnu. Bez cílně jsem bloumala po Listové. Pak jsem si vzpomněla, že jsem chtěla navštívit Rona a chtěla jsem mu koupit nějaký časopis, ale já neměla ani jeden peníz. Vše zůstalo v mém pokoji v domě, do kterého jsem už neměla přístup. Přesto jsem zašla za Ronem do nemocnice." Řekla Hinata.

,,Mě bylo hned divné, že Hinata přišla v tak odpudivých starých šatech s obvázanou hlavou a uplakanými očima. Něco se jí prostě muselo stát a já jsem byl hned rozhodnout to zjistit a tak jsem zeptal co je jí?" Řekl Ron.

,,Já nedokázala nejednou zadržet slzy a rozplakala a málem padla na zem nebýt Rona." Řekla Hinata smutně.

Ten jí jemně políbil do vlasu a pak povídá.

,,Já jelikož jsem nemohl na nohy, tak jsem dostal od Naty a jejího paráka kolečkové křeslo, které na tu chvilku postavili sami dva. Nata je též technicky zaměřená jako já. Díky tomu, jsem neuvěřitelně rychle zesílil na ruce. To mi umožnilo abych mohl být blízko Naty, a jí zachytil, než padne. Potom mi zvědavost nedala, abych se podíval pod ten obvaz, který měla na čele a to co jsem uviděl, mi zmrazilo tělo na bod nula obrazně. Nemusel jsem být žádný mudrc z hor, abych věděl, jaká uhodila." Řekl nerudně Ron.

,,To znamení mám dodnes. Sedí na něm magie." Řekla Hinata a sundala svojí čelenku.

Pak bylo slyšet docela slušnou hromádku sprostých slov od všech členů Fenixova řádu a bratrů Weasleyů. Všem to znamení připadalo příšerné, ačkoliv ty znaky neuměli číst. Vypadalo to hůř než jizva slavného Harryho Pottera.

Ron pokračoval.

,,Potom jsem vyzval, Natu aby mi vše řekla a já se vařil ve vlastní šťávě z toho zlostí. Také mě zžíral pocit viny. Viny za utrpení Naty a tak jsem její osud vzal do svých rukou."

,,Jak to myslíš brácho?" Ptal se George, který nerozuměl.

Hinata se usmála a pokračovala, kde Ron přestal.

,, On Ron začal jednat Georgi. Začal psát dopisy do všech světových stran Listové. Mie, Harrymu, Kibovi, Kurenii, Schinovi. Dokonce si vyměnil i ruku, abych mu nezabránila v psaní. On je totiž Ron obouruký. Dokáže psát jak levačkou, tak pravačkou. To je další jeho velká síla." Řekla Hinata.

,, Jinými slovy zkáza Hadí prdele." Řekl Alastor Moddy.

,,Proč ne Ginny a Nevillovi?"Ptal se Remus.

,,Já a Neville jsme byli mimo Listovou na misi Remusi a dověděli jsme se to mnohem později, co se stalo." Odpověděla Ginny.

,,Ach tak." Kývl Remus.

Ron pokračoval.

,,Byl jsem za každou cenu rozhodnut Natě pomoc. Proto jsem jí dal můj pokoj v Novém Doupěti a dal jí nový domov. Také jsem jí slíbil, že nedopustím, aby jí už nikdo z její rodiny ublížil, to raději zemřu sám." Řekl tvrdě a ledově Ron, že i Snape z něho strachy pokvýchidla kodexuamé na zem. Takhle ho ještě neslyšel. Tohle rozhodně nebyl, který normálně používolkl. Weasley si neutahoval a myslel to podle řeči smrtelně vážně.

,,Bylo to pro mě neuvěřitelné, ale ještě hezčí slova mě od Rona čekala. Řekl, že ačkoliv mám andělskou tvář, tak jsem bojovnice jako jeho mamka. Jako tygr. Také přirovnal vás paní Molly k bílé královně na šachovém poli. Prej se o všechny staráte, ať je z rodiny nebo ne. To prej na vás obdivuje. Já Ronovi dávám za pravdu, jste moc milá žena a doopravdy královna své rodiny, rodiny, které určitě také za nějaký čas budu členkou a kterou už dnes pokládám za vlastní víc než mojí biologickou." Řekla Hinata.

Paní Weasleyová už ani nezadržovala slzy. To bylo tak krásné od Rona. Moc dobře věděla, že její nejmladší syn smrtelně tíhne k šachům a vše možné k tomu přirovnává už od mala, ale že ona samotná má u něho tak vysoké postavení jako bílá královna to doopravdy nevěděla.

,,Krásná slova si vybral pro svou maminku, synu." Řekl pan Weasley.

Ron něco vyndal z kapsy na levé straně kalhot a a přešel k paní Weasleyové a pověsil jí to něžně kolem krku.

,,Tady mami, je takový menší dárek pro tebe. Jako pro královnu." Řekl.

Paní Weasleyová překvapeně vzhlédla a podívala se na to, co na tom zlatém řetízku bylo jako přívěšek. Byla to zmenšená figurka a ne ledajaká. Bílá královna a když bílá tak bíla. Byla z bílého zlata. O paní Weasleyovou se pokoušeli mdloby. Kde na to sebral Ron peníze?

,,Rone přece nejde!? Kde jsi na to vzal peníze." Ptala se vylekaně paní Weasleyová.

,,Mami, přece jsem říkal, že už skoro 5let stojím na vlastních nohách a za tu dobu jsem si slušně vydělal a ne vše jsem utratil. Jinak bych asi nevzal ani na Naty prstýnek a toto je to nejmenší, co můžu ti mami darovat z lásky k tobě. Jako královně. Hodně jsi pro nás obětovala a já ti to hodlám po kousíčkách vrátit." Řekl Ron a usmíval se podle paní Weasleyové jako anděl.

,,Vidíš Molly, náš syn je jak říkala slečna Grangerová rytíř od kulatého stolu." Řekl pan Weasley a znalecky se podíval na nový řetízek na hrudi své drahé polovičky. Ron se vážně plácl přes kapsu, vždyť tam jako oči byly zasazeny malé diamanty, jestli se nemýlil a provedení bylo skvostné a snad lepší než od mistru šperkařů z Gringostkých skřetů. Na to by on sám nedosáhl.

,,Ale …" Chtěla něco namítnout paní Weasleyová, ale byla přerušena paní profesorkou McGonagolovou.

,,Molly važ si toho a mlč. Málo která matka může se pyšnit u svého dítěte takovým titulem, jako ty a pan Ronald Weasley a i tvoje ostatní děti tě vážně milují. Jinak by ti po dvacítce už maminko a jiná hezká slova, co jsem tady zaslechla, nikdy neřekli. Tvůj syn měl vždy náklonost k šachovým figurkám jako žádný jiný žák, kterého jsem měla tu čest učit. Kolikrát nad nimi i usnul, kolikrát je nosil sebou celý den i se šachovnicí. Hrál skoro s každým, kdo chtěl. I proti mně, Fillusovi, Ponomě, Remusovi, Albusovi a mohu s klidem říct ti drahá Molly, on nikdy královnu neztratil, na to aby prohrál, a to my jsme byli mnohem zkušenější hráči než on sám. Kdyby byl šachový turnaj tak mladý pan Ronald Billus Weasley by byl šachový mistr Bradavic, na to vezmu jed. Už to, že mě porazil ve věku 12 let svědčí o jeho talentu na tuto hru. Tenkrát jsem byla naštvaná, že jsem prohrála s 12letým klukem, ale pro něho je šachy jeho svět a ty jsi jeho součástí jako bíla královna."

,,To je tak dobrý brácha?"Ptal se Bill.

Na to Remus.

,,Ano i mě porazil, Alastora, Dádela, Hestii, Siriuse, Hagrida, Kinsleyho, Sturgise na ustředí, když jsme tam byli o prázdninách. Jenom nevím, jestli někdy hrál s Dorou a Severusem." Řekl Remus a Bill na svého mladšího bráchu vytřeštil obě oči.

,,No se mnou rozhodně hrál a rozmetal mě za deset tahů, ale já nejsem nijak silná v této hře to mám raději karty." Řekla se smíchem Tonsková.

,,No mě neomaleně vyzval během svého trestu, nechtělo se mu drhnout kotle a tak to vsadil na šachovou partii, já prohrál a nakonec jsem si je mohl drhnout sám kouzlem." Zavrčel zlostně Snape.

,,Kdy to bylo Severusi?"Ptala se jenom tak ze zvědavosti paní profesorka McGonagolová.

,,Třetí ročník. Porazilo mě čtrnáctileté ucho." Řekl zamračeně Snape.

Ron se usmíval. Tenkrát chvátal na famfrpál a nechtělo se mu trčet dole ve sklepení a tak Snapa vyzval na partii. Stejně měl na něho už delší čas spadeno jako soupeře.

,,Tak vidíš Willieme, tvůj bratr je největší hráč z Fénixova řádu a dost možná z Bradavic. Možná kdyby hrál jako profesionál tak by mistr Velké Británie nebo kdo ví co." Řekl Remus vážně.

Bill byl ohromen. Jeho brácha porazil své profesory ve vlastní hře a Fénixův řád ještě k tomu. On byl vážně rozený stratég. Jenom by ho zajímalo jak doopravdy moc je Ron inteligentní. No jeho už dokázal porazit v šesti, kdy se od táty tu hru naučil a o rok později i Percyho. Tátu rok předtím než šel do Bradavic a v nich jak to vypadá, porážel s lehkostí své učitele. Otázka, byla na jeké urovni byl teď, když je mu 21let. To fakt by ho ohromně zajímalo.

,,No a co se dělo dál?" Ptal se George, který věděl, že je Ron genius v šachách dávno a ani ho moc nezajímalo koho všeho v nich porazil, i když ho to s Snapem, Kratiknotem a McGonagolovou docela zaskočilo a hlavně také samotný Albus Brumbál.

,,Ron mi dal ochranku. Z Harryho, Mii, Kiby, Schina, Kureniai, Asumy, Schikamara, Ino a dalších. Stala jsem se nedobytnou pevností a věží."

,,Ron měl už vždy velké srdce a já jsem si to pozdě uvědomila. Tentokrát nás vedl on, když šlo Hinatu a ne Harry nebo Neville. To on se postavil moci a bohatství Hyuuga klanu do cesty." Řekla Hermiona.

,,A také Kurenia, která hned běžela do úřadu Hokage a vydupala si to, být mou pěstounkou. Tak jsem získala mé jméno Yuhi, které nosím do dnes. Až do doby, kdy mi bude 20let, a toto právo, které si Kurenia tenkrát vydupala, končí. Stejně se do té doby s Ronem vezmeme a pak už si může klan políbit svojí zadnici." Řekla Hinata a přitulila se k Ronovi, který jí vzal ochranitelsky kolem boků.

Fred a George se rozesmáli. Jo ať si políbí prdel, celý ten směšný klan.

,,No také jsme se dohodli s Kibou, který se stal naším dobrým přítelem a je jím do dnes, že založíme znovu Poberty, ale ne z Bradavic ale z Listové nebo Konohy. Také jsme tak učnili." Řekla Hinata.

,,Cože!?"Vykřikli dvojčata a Remus. Oni se snad přeslechli.

,,Slavnostní slib byl dán. My ho neseme dál." Prohlásila Hinata.

,,Pobertové ho dali. My ho vzali." Řekl Ron

,,Jinak se neznám." Řekli společně a ještě dodali.

,,Pobertové žijí dál!" To dokonce vykřikli.

Následně se otočili oba na podpatku a ostatní odstoupili, protože tam najednou stál obří varan komodský a vlčice s jasně modrýma očima. Oči Hinaty, která těmi modrýma opály na ně vznešeně hleděla jako krásný bílo šedý vlk s krásně lesklou srstí. Varan byl vůči ní větší, ale oproti ní mu chyběla ta vznešenost, kterou ta vlčice vyřazovala. Pak se se otočila a zas tam stála Hinata a následně to udělal i varan a znovu tam stál Ron Weasley, který si jenom trochu říhnul.

,,Vy jste zvěromágové!" Vykřikl Remus.

,,Ano a stejně tak ostatní, ale někteří jsou moc velcí, aby se tu ukázali. Neville už vůbec, ten by se praštil o strop do šišky, protože je medvěd." Řekl Ron.

,,Tak to je. Vám se změnili patroni, proto jste říkali o nich v minulém čase. Mě to bylo už od začátku divný, pane Weasley."Řekla rychle paní profesorka McGonagolová.

,,Ano, ale to dobře víte, kdy se mění patron paní McGonagolová." Řekla Hermiona proměnila se v lišku a zase zpět.

,,Vy také slečno Grangerová."Ptala se otřeseně paní profesorka McGonagolová.

,,To tu všichni paní McGonagolová. Trvalo to, ale dlouho. Z Harry je majestátní albatros a plachtí nebem jako král, což mu nesmírně sedí. Ron jak vidíte je varan a tím pádem obří plaz, jenom díky přeměně někdy si poté říhne a my nevíme proč. Hinata je vlčice jak z legendy o založení Říma, já vychytralá liška, Neville medvěd jak Hagrid, Ruka je rosomák, Kankuro pouštní letec sup, Tenten šimpanz, Kiba stejně jako Sirius velký černý pes vlkodav, Naruto tygr a náš rádoby dvanácterák a zatím jenom osmerák Schikamaru a samozřejmě naše milá hadice a anakonda Ginny." Řekla Hermiona.

,,Do prčic, jak jste to zvládli?" Ptal se ohromeně Remus, který vážně litoval, že si tu whisky nedal. Tohle byla bomba jako kladivem do hlavy.

Ron se zasmál a povídá.

,,To ti teď Remusi názorně ukážu, ale hlavně neomdli prosím tě a vy ostatní také ne. Já totiž vymyslel jedno hodně zajímavé kouzlo a vylepšil Patronovo zaklínadlo na novou úroveň."

,,Nová úroveň Patrona co to má být? To přece nejde vylepšit?!"Řekl Kinsley.

,,Och fakt Pastorku? Kouzla jsou od toho, aby se vylepšovala." Řekl Ron a dal ruce do stříšky.

,,Dámy a pánové teď uvidíte nevídané." Řekl Schikamaru, který dobře věděl, o co se jedná.

,,Ano zázrak." Řekla Ginny.

,,Ronův geniální vynález, hodný Merlina." Dodala Hermiona.

,,Patroni humanus mortis crusis portis." Pronesl Ron a zazářili mu zeleně ruce. Z rukou mu vytrskl proud zeleného světla, který na podlaze vytvořil zeleně zářící postavu otočenou k nim zády.

Ta se posléze obrátila a Remus spadl ohromením ze židle na kolena a rozplakal se.

,,Sirius Orion Black se hlásí zpět do služby!"Zhulákal duch Siriuse Blacka tak mocně, že to bylo snad slyšet po celém Doupěti.

,,Siriusi!"Vykřikla Tonsková.

,,Čau Doro! Rád tě vidím." Řekl zvesela Sirius.

,,Nemožné!" Řekl Snape. Vždyť Black je mrtvý! Mrtvý! A on tu stojí.

,,Ahojky Snape dlouho jsme se neviděli. Jo a doufám, že se za mě Harry omluvil, já bych to dělal nerad podruhé a ruku ti těžko teď podám, jsem duch." Řekl Sirius a proletěl se po celé kuchyni jako žíznivá čára.

Snape na něho civěl jako ryba na suchu.

,,Já Sirius jsem osobní patron a ochránce Ronalda Billiuse Weasleyoho, jeho magický patron člověka a nova forma patrona mimo varana. Juchů." Udělal přemet Sirius ve vzduchu a proletěl Billovi hlavou, kterému bylo, jako by ho spláchli studenou vodou.

,,Jsi to vážně ty Sirie?"Ptal se zkoprněle Remus.

,,Jep Réme a nikdo jiný ctihodný Naměsíčníku a chlupatý příteli. Jsem sice papírově a tělně mrtvý, ale nevadí, mě se jako Blacka jen tak nezbavíte, ne to můžete jít a ukrást zásobu jedů tady Severuse Snapa. Ron mě dokázal přivolat zpět, měl na mě dost husté vzpomínky kolega Poberta. Teď jsem jeho no kamarád, zbraň a štít a trochu rádce. Ta hadí prdel kouzelníka, co si říká Lord si může připravit poslední modlitbu a Petr také, já ho šetřit nebudu." Řekl Sirius a vypadal tak šťastně jako nikdy předtím.

,,He, jak chceš bojovat Blacku, jsi přinejmenším jenom patron a duch?" Ptal se trochu nejapně Snape.

Na to Sirius pozvedl ruku a najednou se zvedlo nádobí z dřezu a vzneslo se do vzduchu a zároveň se napustil dřez a spláchl zahradního trpaslíka i s jeho klením do odpadu. Napustila se čistá voda a přidal se mycí prostředek a jako by štětka na mytí nádoby a houbička zbláznily začaly samy mýt nádobí. Sirius zvedl druhou ruku a pod konvicí na sporáku se zažehl plamen a z poličky vyskákalo 20hrnků a naplnily se kávou a čajovými sáčky. Konvice se zvedla ze sporáku se syčením a zalila všechny hrníčky, které pak vzlétly a přistály s cukřenkou a nádobkou s mlékem na kuchyňském stole. Ještě se Sirius usmál a zvedl ruku na Snapa a tem místo ve svém černém hábitu tam stál Severus Snape v černých kalhotách a bílé košili se stojáčkem a knoflíčky s písmenky, které dávali dohromady slovo Zmijozel.

,,Já dokážu kouzlit Snape, já jsem magický patron, kterého nic nezabije, protože jsem už mrtví, zmijozelský člověče. Jo kouzlím bez hůlky a umím i toto." Řekl Sirius a proměnil se v zeleně zářícího obřího psa a zas zpět.

,,Merlinovo noho." Řekla paní profesorka McGonagolová a koukala na kávu před sebou jako malá školačka.

,,Brácho jsi děsivej kouzelník." Řekla dvojčata a koukali na Siriuse, jak obří houpačku či kolotoč.

,,To nic není, jenom jsem zapnul na sto procent moje mozkové buňky." Zazubil se Ron.

,,Tak proto říkal Harry, že jsi určitým způsobem mezi námi." Řekl Remus.

,,Úplně správně Remusi. Já bych jen tak Harryho neopustil. To by mi Lily dala." Řek Sirius.

,, Blacku já myslel, že jsem se tě zbavil a ono ne. Jsi horší než plíseň." Řekl Snape a dal ruce v bok.

,,No tak přitom jsem hodný a trochu jsem tě vymódil Seve, nic hrozného nebo se ti to nelíbí? Přitom Lily říkala, že máš rád košili se stojáčkem a Reg zas připomínal černé kalhoty s kapsami na jeden knoflík." Řekl zamyšleně Sirius.

,,Lily a Reg?"Ptal se Snape bledý jako stěna.

,,Jo shledal jsem se na onom světě s nimi a s Lily tam rád hraju šachy a s Regem si povídám po tolika letech. Hodně mi o tobě povídali Severusi a já musel pozměnit názory na tebe. Určitě bídák nejsi a natož Srabus. Sorry a velkou omluvu ve jménu Blacků. Jo a mám tě pozdravovat od tvojí mámy Severusi Tobiasi Snape, moc se omlouvá, že odešla tak brzo. Moc milá dáma musím říct. Co bych dal mít tak skvělou mámu za života." Řekl Sirius.

,,Mojí matku?" Ptal se třesoucí se Snape.

,,Ano potkal jsem madam Elien. Moc hodná žena a brilantní čarodějka. Tvého otce jsem nenašel a ani Elien ho nechtěla hledat a myslím, že ani ty sám co?" Ptal Sirius.

Snape neměl daleko k slzám. On Black potkal jeho matku a ženu, která položila za něho život.

,,Ty jsi potkal Lily?" Ptal se Remus, který se divil nad chováním Siriuse vůči Severusovi. Takhle se k němu nikdy nechoval. Slušně a klidně. Co se stalo tam onom světě, že Sirius otočil o 180 stupňů.

,,Přesně, tak a také Jamese a tvoje rodiče Remusi, do toho moje a bráchu Reguluse. Dokonce jsem se konečně s matkou i s otcem smířil a uzavřel takový nebeský smír, jak se tomu onom světě říká. Cestoval jsem dál, a našel jsem i Fabiána a Gideona a pověděl jim jak skvělé synovce a neteř mají. Oba pozdravují a přejí úspěch v bojí a životě. Dále mojí dávnou lásku Dorcas. Víš, že je možný sex i na onom světě a člověk se už tam nemusí ničeho obávat. Dohledal jsem i další lidi a získal spoustu informací o Hadí prdelce, to se budete ještě divit, co ten neřád má všechno za nehty. To samé platí i o našem ach tak slavném Albusovi Brumbálovi. Ten je jak sud se střelným prachem. Vím na něho dost, tak abych ho dostal na roky do basy. Bídák jeden. Je odpornější než červ." Řekl Sirius.

Všichni na něho koukali jak omráčení. Tohle kouzlo bylo definitivně mocné. Alastor Moddy dokonce myslel, že Ron Weasley je snad nový Merlin.

,,To je snad nejdivnější sen." Zakroutil hlavou Remus.

,,Mám tě štípnout Réme, to sen není, to je realita. Ron a Neville přišli s tím nápadem, tebe a Severuse zapojit do boje i tak, že se stanete jako Ron dalšími vlastníky lidských patronů. Lily a James chtějí vidět svého syna, ale jelikož Ron nemá na ně živé vzpomínky tak je nepřivolá, to můžete jenom vy. Je to na vás, ale kdyby se to dokázalo tak Lily a James byli zas mezi námi no alespoň částečně. Co vy na to Réme a Severusi? No doufám, že ti můžu tak říkat Severusi. Vím, že jsem se choval k tobě jako vůl a mezek, ale chci to napravit. Ty jsi sis to nezasloužil a já se nepoučil ani v Askabánu. Až Harry ze mě a Nevillem a Ronem vyhnali blbost v Listové. Je to úžasné místo." Řekl Sirius.

Snape si protřel oči. Dnes je fakticky divný den. Nejprve se omlouvá Potter a pak i Black. Haló? To mu nasypali něco do pití?

,,To jako je přivolat jako Ron tebe?" Ptal se Remus s vyvalenýma očima.

,,Ano vzhledem k tomu, že Severus tady, má hodně vzpomínek na Lily, tak on by přivolal ji a ty zas Jamese. Harry je nedokázal přivolat, nepamatuje se na ně. Byl prcek, když se to stalo. Co ty na to, přivoláš Dvanácteráka Réme, zpět mezi nás?" Ptal se Sirius.

,,No to bych milerád Sirie. Doufám, že budu dostatečně silný kouzelník." Řekl Remus.

,,Kde jsi vzal ty pochyby Réme. Pobertové o sobě nepochybují, to si zapiš za uši. Co by si o nás kolega Ron pomyslel. Možná to, že senioři mají depresivní myšlení. Přece ještě senilním dědkům nepatříš Réme, není ti ani 40 let, tak přestaň prudit." Dal ruce před prsa Sirius.

,,Ok, přestaň Sirie. Přesvědčil jsi mě. Dám všechno, abych Jamesího znovu přivolal." Řekl odbojně Remus.

,,A co ty Severusi Snape, máš se dost odvahy, přivolat Lily Evansovou Potterovou a natrhnout tím žaket Hadí prdeli?" Ptal se Sirius Snapa.

Ten se zazubil a povídá.

,,Tak já nevím co s tebou Blacku v tom nebi, nebo kde jsi byl, provedli, ale nezní to vůbec špatně. Dnes mám dobrý den. Nejen, že Harry Potter se mi hezky omluvil, ještě mi dohodil nejeden zajímavý kšeft a materiál, ale i ty tu nabízíš zajímavé položky, jen co je pravda. Jako bych lovil samé vzácné bylinky z obyčejného trávníku. Weasley by asi zasluhoval metál na všechny strany, ale komplimentů jsem tu udělal asi za den dost, ale pověz proč zrovna chceš po mě, Siriusi Orione Blacku, abych přivolal Lily? To samé by mohla udělat i Minerva nebo Fillius, kdyby na to došlo, tak proč já tvůj úhlavní nepřítel?" Ptal se Snape a hleděl mu do očí.

Sirius se zasmál a povídá.

,,No tak bylo Lily přání milí Zmijozele. Chtěla být přivolána tebou, ty čímane, ne svojí profesorkou. Byli jste přece přátelé a hodně dlouho a Lily si toho cenní i po životě. James prskal nad tím nápadem jako starý kocour, ale nic proti svojí drahé půlce nezmohl a to se hodně snažil. Nakonec lízal na onom světě parkety, protože mu dala Lily jednu přes hubu, představ si. No a já jsem si netroufl odporovat, nechtěl jsem schytat do čumáku, protože by mě to bolelo jako za živa. Auč." Řekl Sirius.

Snapovi zacukali koutky u úst. Jo to by na Lily sedělo.

,,Tak dobrá, ale já původně myslel, že chceš, abych přivolal tvého zmijozeského bratra Reguluse a ne Lily?"

,,Co tě bere, Lilča chce bojovat po tvém boku a Reg má živoucí zástup." Řekl Sirius.