SSV Normandie, na cestě do systému Widow
Členové pozemního týmu společně s Ashley a Tali již seděli na židlích v komunikační místnosti. Ti, co se účastnili akce na Theru, byli ještě pokrytí prachem z rozpadající se jeskyně. Kromě velitele však nikdo neutrpěl vážnější zranění. Hned potom, co se vrátili na loď, musel Shepard s prostřeleným ramenem okamžitě na ošetřovnu, kde mu Chakwasová ránu důkladně vyčistila a zašila. Rovněž mu na 24 hodin zakázala jakoukoli námahavou činnost.
Joker si přes interkom dovolil pronést malou poznámku. „Tohle bylo o fous, veliteli. Ještě pár vteřin a už bysme se koupali v roztavený síře. Normandie není vybavená pro přistání na vybuchujících sopkách. Maj dost nepříjemnej sklon usmažit nám senzory a roztavit trup. To jenom pro příště, abyste věděl."
Shepard, s ještě ovázaným ramenem, nad pilotovým sarkasmem jen zakroutil hlavou. Stejně tak nikdo z ostatních se Jokerovu vtípku nesmál. Doktorka T'Soni se zamračila a řekla nevěřícně „Málem jsme tam zahynuli, a váš pilot si z toho ještě dělá legraci?"
Shepard se zašklebil a prohlásil „Někdy se Joker fakt chová jako kretén. Nevšímejte si ho, já si s ním o tom ještě promluvím."
„Aha, to musí být lidská záležitost." Odpověděla doktorka „Já…nemám s jednáním s vaší rasou moc zkušeností, veliteli. Ale jsem vám vděčná. Zachránil jste mi život. Ti Gethové by mě zabili, nebo by mě odvlekli k Sarenovi."
„Co s vámi Saren měl za plány? Víte něco o Převaděči?" Zeptal se Kaidan.
„Vím jen, že byl nějak spojen se zánikem Protheánů. V tomto oboru jsem skutečným odborníkem. Posledních padesát let jsem strávila tím, že jsem se nažila zjistit, co se s nimi stalo." Řekla doktorka.
Shepard zvedl obočí. „Padesát? A kolik že vám je let?" Zeptal se.
Doktorka znervózněla. „Já…hrozně nerada to říkám, ale je mi jen sto šest let."
„Jenom sto šest?" Vyhrkla Ashley a pak řekla se smíchem „Hergot, já jenom doufám, že budu v tomhle věku taky tak dobře vypadat!"
„Krátce žijícím rasám, jako je vaše, může sto let připadat jako dlouhá doba." Odpověděla doktorka. „Mezi Asarijkami mě ale vlastně považují ještě za dítě. Právě proto se mému výzkumu nedostalo pozornosti, jakou by zasloužil. Kvůli tomu, že jsem tak mladá, odmítají ostatní Asarijky moje teorie o osudu Protheánů."
Asarijská vědkyně začala mluvit o výsledcích svého výzkumu. Shepard se od ní dozvěděl, že Protheáni nebyli první rasou, která záhadně zmizela, a že hmotové vysílače a Citadela byly dílem rasy, která přišla ještě před nimi. Podle jejích slov se tento jakýsi cyklus opakoval vícekrát a znamenal, že pokaždé, kdy povstala nějaká velká civilizace, byla náhle násilně vymýcena. Shepard cítil, jak mu běhá mráz po zádech. Všechny doktorčiny poznatky a vize z majáku do sebe dokonale zapadaly.
Sheparda ovládl pocit děsu. Zhluboka se nadechl, aby se uklidnil, a řekl „Protheáni byli vyhubeni rasou inteligentních strojů, nazývaných Smrťáci."
„S…Smrťáci? Ale o těch jsem nikdy neslyšela. Jak jste na to přišel? Jaké máte důkazy?" Ptala se okamžitě doktorka.
Shepard už měl předem připravenou odpověď. „Na Edenu Primě jsme objevili poškozený protheánský maják. Předal mi nějakou vizi. Pořád se snažím přijít na to, co vlastně má znamenat."
Doktorka se zamyslela. „Maják…vize…ano, to dává smysl. Protheánské majáky jsou navrženy tak, aby informaci přenesly přímo do mysli uživatele. Najít takový, který ještě funguje, je vzácnost. Není divu, že Gethové napadli Eden Primu. Funkční maják, i když silně poškozený, stojí za téměř jakékoli riziko." Nadechla se a pokračovala. „Majáky ale byly naprogramované pouze pro interakci s protheánskou fyziologií. Jakékoli informace, které jste obdržel, musely být zmatené, nejasné. Divím se, že vám to všechno vůbec dávalo nějaký smysl. Slabší mysl by takový proces zcela zničil. Musíte mít velice silnou vůli, veliteli." Doktorka na něj hleděla téměř jako na nějaký zázrak.
„Anebo jsem jenom extrémně tvrdohlavej. Tak či tak se mi to vyplatilo." Řekl Shepard žertem.
Ashley najednou překvapivě podrážděně prohlásila „Tohle je sice hezký, ale nepomůže nám to najít ani Převaděč, ani Sarena."
„Samozřejmě, máte pravdu." Odpověděla doktorka zaraženě. „Omlouvám se, to byla jen moje vědecká zvídavost. Bohužel nemám žádné informace, které by vám pomohly najít Převaděč. Nebo Sarena."
„To je fakt úžasný." Zabručela Ashley. „Takže výlet na magmatický peklo nám byl k ničemu."
Shepard byl nepřátelským přístupem náčelnice k asarijské doktorce poněkud překvapen. Udělal si v duchu poznámku, že by si s Ashley o tom měl někdy promluvit. Znovu se otočil na doktorku a řekl „Nevím, proč vás Saren chtěl vyřadit ze hry. Ale podle mě by bylo lepší, kdybychom vás vzali s sebou."
Doktorka vstala a pomalu přešla k Shepardovi. „Děkuji vám, veliteli. Saren by si časem pro mě mohl znovu přijít a zatím neznám bezpečnější místo než vaši loď. A moje znalosti o Protheánech by se časem mohly hodit."
„A její biotika se bude hodit, až zas dojde na bitku." Ozval se Wrex. Měl pravdu, doktorka už na Theru předvedla, že je velmi silná biotička, což by v bitvě s nepřítelem mohlo vyrovnat síly.
Shepard jí podal ruku a řekl „Vítejte v týmu, doktorko T'Soni." Doktorka mu jí jemně potřásla a usmála se.
„Prosím, říkejte mi Liara. Jsem vám velice vděčná, že…" Doktorka se odmlčela v půli věty a viditelně zbledla. „Omlouvám se, je mi nějak nevolno…"
„Kdy jste naposledy jedla? Nebo spala? Doktorka Chakwasová by se na vás měla podívat." Řekl Kaidan.
Liara už chtěla něco namítat, Shepard však jen řekl „Zajděte za doktorkou Chakwasovou, berte to jako přímý rozkaz, Liaro. Poručík Alenko vás doprovodí." Potom se obrátil k ostatním a prohlásil „Posádko, rozchod."
„Hlášení z mise na Theru bylo založeno do spisu, veliteli. Mám to odeslat Radě?" Zeptal se Joker přes interkom.
„Jo, odešli jim to, Jokere." Odpověděl Shepard.
„Navazuji spojení, veliteli." Téměř okamžitě se objevily hologramy členů Rady.
„Dostali jsme zprávu, veliteli. Pokud tomu dobře rozumím, doktorka T'Soni je nyní na palubě." Začala asarijská radní.
„Doufám jen, že jste provedl náležitá bezpečnostní opatření." Prohlásil turiánský radní.
Shepard jen chladně odpověděl „Doktorka je na naší straně. Gethové se ji pokoušeli zabít."
„Benezia by nikdy Sarenovi nedovolila, aby jí zabil dceru." Řekla asarijská radní.
„Možná o tom neví." Spekuloval salariánský radní.
„Anebo ji vůbec neznáme." Turiánský radní se zamračil. „Nikdy bychom nečekali, že se z ní stane zrádce."
„Aspoň, že mise byla úspěšná." Řekl salariánský radní.
„S výjimkou naprostého zničení důležitých Protheánských vykopávek. Bylo tohle opravdu nutné, Sheparde?" Zeptal se podrážděně turiánský radní.
Shepard se zamračil a vyštěkl „Málem jsme tam dole přišli o život a vám záleží na nějakých pitomých ruinách?"
„Rozumím, veliteli. Mise musí mít vždycky přednost." Odpověděl salariánský radní.
„Budeme čekat na další hlášení, veliteli." Asarijská radní uzavřela debatu a hologramy zmizeli. Shepard nevěřícně zavrtěl hlavou a odešel z komunikační místnosti. Musel odeslat požadavek na nové obrněné vozidlo, neboť původní, značně poškozený transportér nechali na Theru. Do příletu na Citadelu zbývalo ještě přes dvanáct hodin.
Shepard se protáhl a vstal z postele. Po akci na Theru byl rozlámaný a tříhodinový spánek ho trochu vzpružil. Oblékl na sebe uniformu a vyšel z kajuty. U stolu seděla Ashley a před sebou měla hrnek kafe. Všimla si velitele a se zasalutováním se zvedla ze židle. Shepard odpověděl stejným gestem.
Náčelnice na chvíli znejistěla a nakonec se zeptala „Veliteli, máte chvilku? Potřebuju s vámi mluvit."
„S posádkou se snažím mluvit vždy otevřeně." Řekl Shepard a posadil se naproti ni. „Jestli máte nějaké problémy, sem s nimi."
„Fajn." Ashley vypadala nervózně. Nakonec odpověděla „Vím, že na Normandii to funguje jinak, ale dělají mi starosti ti mimozemšťani na palubě. Se vší úctou, veliteli, měli by mít přístup k celý lodi?"
„Vy jim nevěříte, protože to nejsou Lidé, je to tak?" Zeptal se Shepard.
„Tohle je nejpokročilejší loď Aliance." Odpověděla Ashley. „Nemyslím si, že bychom je měli nechat vrtat se v systémech lodi, jako motory, senzory, zbraně a…"
Shepard ji přerušil. „Jsou to naši spojenci, Williamsová, a já osobně jim věřím. Sami se rozhodli, že mi pomůžout sejmout Sarena a mají pro to dobrý důvody. Nejsou tady proto, že by to po nich chtěl někdo jiný."
„Já jim stejně nevěřím." Ohradila se Ashley. „Tali se dá věřit, vždyť Gethové zahnali Kvariány do exilu, a navíc její znalosti se nám budou hodit. Ale co ti další? Nemyslim si, že Vakarian je až tak moc ochotnej dostat turiánskýho Přízraka, vždyť Saren je jedním z jeho lidu. Wrex je jen obyčejnej žoldák, stačí, když mu někdo zaplatí víc, a vykašle se na nás. A tahle T'Soni je dcerou Sarenova spojence, chápete? Nevěřím tomu, že by se svoji matkou roky nemluvila, vždyť jsou přece rodina. Já prostě říkám, že teď se možná můžou tvářit jako spojenci, ale nemůžeme se spoléhat na to, že spojenci zůstanou i do budoucna."
Shepard se na Ashley ostře zadíval a řekl „Vaše obavy jsou zbytečný, náčelnice. Garrus nám dobrovolně pomohl najít důkaz o Sarenově zradě a to mluví samo za sebe. Wrex za prvý odměnu nečeká, a za druhý se nepodobá tomu, co bych od Krogana normálně čekal, takže myslím, že nás všechny ještě překvapí. Co se Liary týče, Saren se jí pokusil zabít, a Benezia by mu nic takového normálně nedovolila. Buď vůbec nevěděla, co Saren chystal, anebo to věděla a nic neudělala, což je ještě horší." Shepard se na okamžik zamyslel a zeptal se „To nevěříte jenom jim, anebo mimozemšťanům obecně?"
„Podívejte, když po vás jde rozzuřenej medvěd, a jedinej způsob, jak přežít, je poštvat na něj svýho psa a zdrhnout, tak to uděláte. Jakkoli toho psa milujete, není to Člověk." Odpověděla Ashley. „Nejsem rasista, říkám jen, že Lidi se musí umět spolehnout sami na sebe. Jakkoli šlechetně se naši mimozemský spojenci tvářej, tak se na nás vykašlou, když budou zatlačeni do kouta. Členové jejich vlastní rasy pro ně budou vždycky důležitější než Lidi."
„Lidi se v tomhle směru chovají podobně, věřte mi." Prohlásil Shepard. „Podívejte se třeba na stranu Terra Firma."
„Terra Firma není nic jinýho než banda šakalů." Řekla Ashley. „Zakladatelé měli ideály, ale dnes už je to celý jenom o xenofobii a předsudkách. Já jenom doufám, že moje důvody jsou racionálnější. Všichni moji předkové – otec, dědeček, prababička – ti všichni přijali zbraň a složili přísahu. Asi jsme už všichni zvyklý považovat zájmy Země za svoje vlastní." Pokrčila rameny.
Shepard musel uznat, že Ashley měla pro svůj postoj celkem dobré důvody. Nesouhlasil s tím, ale chápal to. Nakonec řekl „Chápu vaše obavy ohledně našich mimozemských spojenců, ale teď jsou tady a vy budete s nimi muset spolupracovat. Možná byste ale mohla zkusit nesoudit je jenom kvůli jejich rase."
Ashley se s úsměvem napřímila a ironicky zasalutovala „Žádný problém, veliteli. Vy řeknete 'skoč', já řeknu 'jak vysoko', řekněte 'polib Turiána', já řeknu 'na jakou tvář'."
„Cooože?" Řekl se smíchem Garrus, když vstoupil do jídelny. Wrex dupal za ním.
Ashley okamžitě zrudla, zatímco Shepard se začal hlasitě smát. Ashley se na něj zamračila, ale ona sama měla co dělat, aby potlačila smích. Po chvíli se Shepard nakonec s veškerým úsilím uklidnil a zeptal se „Jak dlouho jsi nás poslouchal, Garre?"
„Slyšel jsem jenom tu část s líbáním Turiánů. Zbytek radši ani nechci vědět." Odpověděl Garrus s úšklebkem a posadil se za stůl.
„Nebylo to nic, co by tě mělo znervózňovat." Usmál se Shepard a otočil se na Wrexe, který si mezitím přinesl vrchovatý tác s nějakým jídlem a položil ho na stůl. „Jsou tady ještě volný židle, abys věděl." Poznamenal, když si Krogan nesedl.
Wrex jen mrknul na jednu z židlí a zabručel „To je pěkně blbej nápad. Něco tak titěrnýho by mě ani neuneslo." Jednoduše jedl vestoje a nijak nehleděl na způsoby.
Do jídelny vešla Tali a rozhlédla se. Shepard na ni zamával a řekl nahlas „Vidím, že si moji radu konečně vzala vážně."
Tali jen zavrtěla hlavou. „Vlastně…Adams mě donutil, abych si šla odpočinout."
„Aby ne, trávíš u toho reaktoru víc času než všichni ostatní lidi ze strojovny dohromady." Rýpnul si Garrus.
„Stejně jako ty věčně něco provádíš s transportérem?" Zeptala se Tali.
„Hele, někdo ho musí udržovat v pojízdnym stavu." Bránil se Garrus. „Beztak, teď už mám volno…potom, co jsme ho nechali na Theru."
„Buď bez obav, Vakariane. Tady se vždycky nějaká práce najde." Ušklíbla se Ashley.
„Toho se nebojím." Řekl Garrus. „Tady se mi to líbí víc než v C-SECu. Dělám něco, co je opravdu důležitý, a ještě spolupracuju s Přízrakem."
„Ty už jsi někdy předtím dělal s Přízrakem?" Zeptal se Shepard.
„To ne, ale vím o nich celkem dost. Přízraci si tvoří svoje vlastní pravidla. Můžete se s věcma vypořádat, jak uznáte za vhodný. V C-SECu vás ale pravidlama akorát obtěžují, a na byrokracii tam narážíte na každym rohu."
„Pravidla jsou tady vždycky z dobrýho důvodu, ne?" Namítl Shepard.
„Možná. Někdy mi ale pravidla jenom brání dělat mou práci." Řekl Garrus hořce. „Když už se snažim někoho dopadnout, nemělo by záležet na tom, jak to dělám. Ale lidi v C-SECu chtějí, aby se věci dělaly jejich způsobem. Na prvním místě protokoly a procedury. Právě proto jsem odešel."
„Takže jsi odešel, protože se ti nelíbil jejich styl?" Nechápala Ashley.
„Není to jenom o tomhle." Ohradil se Garrus. „Nezačalo to celý špatně, ale jak mě postupně povyšovali, tak mě pravidla svazovaly čím dál víc. Způsob, jakým se C-SEC vypořádal se Sarenem, byl prostě typický. Nesnášel jsem to…a odchod stejně tak."
„Já jenom doufám, že ses rozhod správně." Odpověděl Shepard. „Nerad bych, abys toho potom litoval."
„No, tak nějak kvůli tomu jsem se přidal k vám, veliteli." Přiznal Garrus. „Byla to moje šance vypadnout z Citadely, vidět, jak se věci mají mimo C-SEC. Každopádně toho využiju. A když mi přes rameno nebude koukat vedení C-SECu, možná budu moct dělat svou práci pro změnu po mým."
Shepard se zamračil. Věděl, že to, co řekl, myslel Garrus dobře, ale nemohl ho nechat skákat po hlavě do problémů bez jakékoli úvahy. Podíval se na něj a řekl „Chci, aby v tomhle mezi náma bylo jasno, Garre. Mým pravidlem je chránit životy nevinných lidí. Pokud kvůli tvý zbrklosti dojde někdo z nich k úhoně, tak tady končíš. Rozumíme si?"
Garrus zaraženě odpověděl „Nechtěl jsem…rozumím, veliteli."
Wrex, který zrovna dojedl svoji obrovskou porci, jenom zabručel „Na tak dobrýho válečníka seš dost útlocitnej, Sheparde." Potom se otočil ke Garrovi. „Když už mluvíme vo tobě, Garre, jak ses vyrovnal s tim, že zrádcem je zrovna turiánskej Přízrak, co?"
Garrus jen úsečně odpověděl „Saren je buď zrádce, anebo šílenec. Když se ho zbavíme, aspoň tím Turiánům obnovíme jejich dobrou pověst."
Wrex se uchechtl a sarkasticky prohlásil. „To rád slyšim. Při představě, že by lidi nemilovali Turiány, sem pomalu nemoh spát." Wrex hlasitě zívl a při odchodu z jídelny jen tak mimochodem řekl „Du chrápat." Všichni se dali do smíchu nad Wrexovou poznámkou, dokonce i Garrus se trochu usmíval. Když smích pomalu dozněl, Shepard se zvedl od stolu a odešel na ošetřovnu. Chtěl vědět, jak je na tom nejnovější člen týmu.
V místnosti byla jenom Chakwasová, která právě pracovala s počítačem. Jakoby věděla, proč velitel přišel, řekla jen „Jestli hledáte doktorku T'Soni, tak je v laboratoři za ošetřovnou, veliteli." Shepard přikývl a vydal se do zadní místnosti.
Liara seděla za počítačem a procházela si nějaké sáhodlouhé dokumenty. Byla do práce tak zabraná, že si ani nevšimla návštěvníka, který vešel do místnosti. Shepard chvíli čekal, jestli si ho doktorka všimne. Doktorka však pořád hleděla na obrazovku. Shepard obrátil oči v sloup a odkašlal si, aby na sebe upozornil. Odezva byla okamžitá. Liara se strašně lekla a málem spadla ze židle. Ohlédla se a spatřila Sheparda, který se zoufale snažil potlačit smích.
„Promiňte dok-…Liaro, nechtěl jsem vás takhle vyděsit." Omlouval se, když viděl její vyděšený výraz v obličeji.
Doktorka se trochu uklidnila. Zvedla se ze židle a odpověděla „To je v pořádku, veliteli…já…byla jsem trochu zabraná do práce a nevšimla jsem si, že jste sem přišel."
Shepard zvedl obočí a zeptal se „Práce? Po těch bůhvíkolika hodinách v tý bublině na Theru byste měla odpočívat."
Liara zvedla ruce a bránila se „Doktorka Chakwasová mi řekla, že jsem v pořádku. Navíc jsem v té věži nestrávila ani den."
Shepard se jen usmál a řekl „Vidím, že Chakwasová vždycky ví, co dělá."
„Veliteli…dosud jsem vám patřičně nepoděkovala za to, že jste mi zachránil život." Řekla Liara. Já…kdyby jste se neukázali…"
Shepard jen mávl rukou a odpověděl „Já jsem hlavně rád, že jsme se tam dostali včas. A taky jsem rád, že jsme odtamtud vypadli dřív, než nám to tam všechno spadlo na hlavu."
„Já také." Liara najednou znervózněla a na okamžik se odmlčela. Když znovu promluvila, trochu se jí třásl hlas. „Vím, že jste hodně riskoval, když jste mě vzal na palubu Normandie. Viděla jsem, jak se na mě ostatní lidé na lodi dívají. Nevěří mi. Ale já nejsem jako Benezia. Udělám vše, co budu moct, abych vám pomohla zastavit Sarena. Slibuji."
Shepard se na Liaru dlouze zahleděl. Neměl důvod jí nevěřit a když viděl, jak nejistě se chovala, rozhodl se ji trochu povzbudit. „Nechápu, z čeho máte obavy. Mimozemští členové týmu s vámi nemají problém. Garrus i Wrex na Theru byli se mnou a vědí, že jste na naší straně. Tali měla podobné obavy jako vy a už se bez problémů zabydlela. Co se mě týče, já jsem tady velící důstojník, a já vám věřím. To ostatním členům posádky bude stačit."
Liara se trochu usmála a řekla „Ani nevíte, co to pro mě znamená, veliteli. Děkuji."
„Není zač." Odpověděl Shepard. „Přibližně za osm hodin zakotvíme na Citadele. Potřebujeme doplnit zásoby a nový obrněný vozidlo. Až budeme na místě, posádka bude mít přibližně den volno. Jako členka týmu budete potřebovat zbraně a zbroj, takže by bylo třeba, abyste šla s námi."
„Jistě, veliteli." Přikývla Liara „Budu připravena, až budeme na místě."
„Dobře, dám vám vědět." Řekl Shepard a obrátil se k odchodu. Ve dveřích se ještě otočil a dodal „Mimochodem, jestli chcete, abych vám říkal Liara, tak mi neříkejte 'veliteli'. Pro všechny, kdo nejsou z Aliance, jsem prostě 'Shepard', platí?"
„Eh…jistě, vel-…Sheparde." Řekla Liara a znovu se posadila za stůl. Shepard jen zakroutil hlavou a měl namířeno ven z ošetřovny, když ho najednou Chakwasová zastavila.
„Ne tak rychle, veliteli. Ještě se vám v rychlosti podívám na to rameno." Prohlásila doktorka a pokynula směrem k lůžku.
„Je to opravdu nutný, doktorko? Jsem v pohodě, to rameno bude v…" Shepard se už začal vzpírat, ale Chakwasová ho s úsměvem zarazila.
„Ale nechte toho, Sheparde." Prohlásila. „Doktorka se musí poslouchat." Shepard jen otráveně zasténal a posadil se na lůžko, zatímco mu doktorka začala prohlížet zranění.
Citadela, systém Widow, Hadí mlhovina
Do příletu na Citadelu zbývalo jen několik málo minut.
Shepard si zrovna oblékal svůj bojový oblek. Palubu Normandie opouštěl vždy plně vyzbrojen, i když se loď nacházela mimo válečnou zónu, neboť to považoval za předběžné opatření. Potom, co je před pár dny na Citadele napadli Sarenovi zabijáci, nehodlal nic riskovat a bral si s sebou alespoň pistoli. Stejně tak si na pravé lýtko připevnil pouzdro s bojovým nožem, který kdysi dostal od otce.
Shepard se při pohledu na svou zbroj zamračil. Zažila už několik bitev, ale po záchranné akci na Theru už byla v otřesném stavu. Pláty byly omlácené a měly v sobě hluboké rýhy. Levý chránič ramene scházel úplně. Shepard věděl, že bude potřebovat novou zbroj. Nehodlal riskovat, že se na něm v boji tenhle starý oblek rozpadne na kusy.
Obrátil pozornost ke zbraním. Vzpomněl si, že brokovnici nechal na Theru, když utíkali z rozpadající se jeskyně. Další věc, kterou si bude muset sehnat. Útočná puška a pistole byly naštěstí v perfektním stavu. Shepard vyšel z kajuty a zamířil na velitelskou palubu. Na schodišti se potkal s Kaidanem a Wrexem. Oba byli zabráni do rozhovoru.
„Na Člověka seš opravdu silnej biotik, Alenko. Nechápu, proč Lidi začali používat slabší el-trojky." Zabručel Wrex.
„No, el-trojky jsou bezpečnější. El-dvojky totiž dělaj s lidma dost ošklivý věci. Já mám štěstí, že mám jenom migrény." Vysvětloval Kaidan. Ani jeden z nich si nevšiml velitele, který stál opodál a poslouchal je.
Shepard se přidal do rozhovoru. „El-dvojky mají příšerný vedlejší účinky. Slyšel jsem, že spousta lidí kvůli nim buď skončila jako invalidi nebo zemřela na rakovinu. Jinak s tou sílou měl Alenko pravdu."
„Vy jste výjimka, veliteli." Řekl Kaidan s úšklebkem.
Wrex se uchechtl. „Jo? Tak mi teda řekni, kdo by vyhrál bitku mezi tebou a Shepardem."
Kaidana tato otázka šokovala. „Co? Velitel Shepard je můj nadřízený důstojník. Nedokážu si představit, že bych s ním vůbec někdy bojoval."
„Ne? Právě proto je Shepard tvůj nadřízenej. A taky proto by vyhrál." Zašklebil se Wrex.
Shepard zavrtěl hlavou a zeptal se „To vy Krogani posuzujete i svoje spojence a kamarády podle toho, jak bojujou?"
Wrex jednoduše odpověděl „Jo."
Shepard se krátce zasmál a šel na můstek. Když procházel kolem navigační konzole, Joker oznámil, že Normandie přistála na Citadele. Shepard došel na můstek a viděl, jak se Joker protahoval po několikahodinovém letu. Pilot se otočil na velitele a usmál se.
„Jsem rád, že jste tady, veliteli. Chtěl jsem vám říct, že bych radši zlatou, než stříbrnou. Víte, myslel sem si, že byste mě chtěl navrhnout jako kandidáta na medaili, vždyť víte, za to, že sem vám vytáhl pr-eh, boty z ohně."
Shepard uslyšel krátké uchechtnutí a otočil se, aby spatřil Liaru, Wrexe a Kaidana, který zadržoval smích. Shepard se znovu podíval na Jokera a řekl chladně „Vytahovat mi boty z ohně je tvoje práce, Jokere. Nerozdáváme lidem medaile jenom za to, že dělají svoji práci."
Pilot hleděl na velitele s otevřenými ústy, neschopen jakkoli odpovědět. Kaidan si všiml jeho výrazu ve tváři a se smíchem prohlásil „Ten tě pěkně setřel, Jokere!" Liara jen zmateně zavrtěla hlavou.
Joker se vzpamatoval z překvapení a opáčil „Tak mi teda aspoň dejte nějakej dárkovej koš a gratulaci k tomu. Jo, a hlavně nic s kokosem, ten hnus totiž nesnášim."
„Jo, jasně." Prohlásil Shepard sarkasticky. „Radši mi zapni interkom." Joker beze slova aktivoval konzoli a Shepard se k ní naklonil a začal mluvit „Posádko, mluví k vám velitel Shepard. Právě jsme zakotvili na Citadele pro doplnění zásob a náhradní obrněné vozidlo. Tímto okamžikem vyhlašuji volno po dobu dalších dvaceti hodin." Přes interkom se ozvalo jásání členů posádky. Shepard se ušklíbl a odešel od konzole. Otočil se na ostatní a řekl „Tak jdeme, lidi."
Shepard, Kaidan, Liara a Wrex opustili palubu lodě. Liara se rozhlédla a při pohledu na ohromná rameny stanice tiše poznamenala „Citadela je opravdu mistrovským architektonickým dílem. Vím, že všichni ji považují téměř za samozřejmost, ale mě stále fascinuje."
„Kam máme namířeno, veliteli?" Ptal se Kaidan.
„Půjdeme sehnat nový vybavení. Liara jako členka týmu potřebuje pořádnou výstroj. A mě by se hodila nová zbroj, tahle už vypadá příšerně. Taky bychom mohli navštívit Andersona, když už jsme tady."
„Kdo je Anderson?" Zeptala se Liara.
„Kapitán Anderson je můj bývalý nadřízený. Býval velitelem Normandie a teď pracuje na lidský ambasádě. Dlouhej příběh." Odpověděl Shepard. Čtveřice nastoupila do výtahu a svezla se do Akademie C-SECu.
Když vystoupili z výtahu, Wrex se rozhlédl a všiml si několika důstojníků, kteří se na něj podezřívavě podívali. „No jasně, sem tady pár minut a už by si tady se mnou chtěli pokecat. To fakt nepotřebuju." Zamručel si pro sebe. Ostatní slyšeli jeho poznámku a ušklíbli se.
„Mohli bychom nejdřív zajít za Andersonem. Docela rád bych si s ním promluvil." Řekl Shepard a zamířil k výtahu na Prezidium.
Ambasády, Prezidium
Shepard a jeho společníci vstoupili do Ambasád a šli k recepci. Asarijka na recepci zvedla oči od stolu a řekla líně „Mohu vám nějak pomoci?"
„Nevíte, kde bych tu našel kapitána Andersona?" Zeptal se Shepard.
„Kapitán Anderson by se měl nacházet v kanceláři velvyslance Udiny." Odpověděla recepční. „Kde je přesně v tento okamžik, bohužel nevím."
„Děkuju." Řekl Shepard a zamířil do Udinovy kanceláře. Doufal, že tam Anderson bude. Myšlenka, že by musel jednat s Udinou, ho příliš netěšila. Když došel ke dveřím, krátce zaklepal, aby o sobě dal vědět. Ulevilo se mu, když slyšel Andersonův hlas „Velvyslanec Udina tady není. Přijďte prosím později."
„Tady Shepard. Přišel jsem za vámi, kapitáne." Dveře se otevřely a odhalily Andersona, sedícího za stolem napravo od dveří. Anderson vstal a přešel k návštěvníkovi.
„Nečekal jsem vás tady, Sheparde." Řekl bývalý velitel Normandie s úsměvem, když potřásl Shepardovi rukou. Potom přešel k jeho společníkům, kteří se začali představovat. Na Wrexe jednoduše uctivě kývl, protože nevěděl, co jiného má dělat. S Liarou si potřásl rukou, zatímco s Kaidanem se znali a jen si navzájem zasalutovali.
„Jak se vám vede, kapitáne?" Zeptal se Shepard, zatímco se všichni posadili.
Anderson si povzdechl „Abych byl upřímný, takovýhle konec kariéry jsem si nepředstavoval. Papírování prostě není můj šálek čaje. No, když už takhle mluvím o čaji," Usmál se. "Mohl bych vám něco nabídnout?"
„Ne ne, to nebude třeba." Odmítl Shepard zdvořile a dodal. „Nechci, aby to vypadalo, že jsem nevděčný, ale nemusel jste kvůli mě odejít z vlastní lodi, kapitáne."
„Možná. Ale jestli někdo dokáže zastavit Sarena, tak vy. Věřím vám, Sheparde. Takže pokud to znamená, že budu muset jít stranou, pak budiž." Řekl Anderson rozhodně.
„Říkal jste mi, že jste kdysi byl na společné misi se Sarenem. Řeknete mi, co se stalo?" Ptal se velitel.
„Je tomu již dvacet let. Tehdy byla naším představitelem velvyslankyně Goylová. Stejně tak jako Udina, i ona chtěla dostat mezi Přízraky Člověka, a vybrala si mě." Vyprávěl Anderson. „Saren mě měl hlídat a zhodnotit můj výkon, stejně tak jako Nihlus hlídal vás. Měli jsme zprávy o vědci placeném Batariány, který se snažil někde na Okraji vytvořit laboratoř na vyvíjení nezákonných technologií umělé inteligence. Veškerou práci odvedla naše rozvědka, ale Rada trvala na účasti Přízraka. Takže jsme udělali kompromis – přiřadili mě k Sarenovi, abych mu ve vyšetřování asistoval. Toho vědce jsme sledovali až na rafinerii na Camale. Skrýval se tam, chráněn armádou batariánských žoldáků. Plán byl jednoduchý – dostat se dovnitř, sebrat vědce a vypadnout. A přitom na sebe neupozornit."
„Nechte mě hádat. Něco se podělalo, že?" Řekl Shepard.
Anderson zavrtěl hlavou a pokračoval „Já a Saren jsme se rozdělili, abychom pokryli větší plochu. Asi v polovině mise došlo uprostřed rafinerie k obrovské explozi. Oficiálně to prohlásili za nehodu. Podle mě to ale Saren udělal schválně, aby odlákal stráže. Výbuch tu rafinerii roztrhal na kusy a všechno začalo hořet. Do vzduchu unikly mraky jedovatých chemikálií. Uvnitř nikdo nepřežil. Poblíž navíc byl tábor pro dělníky a jejich rodiny. Oheň a toxické výpary nakonec zabily přes pět set lidí, většinou civilistů."
„Parchant jeden." Zabručel Wrex. Liara šokovaně zalapala po dechu, zatímco Kaidan se mračil a vrtěl hlavou.
„Chladnokrevně zabil tolik lidí jenom kvůli misi?" Řekl Shepard nevěřícně.
„Sarenovi to bylo jedno. Mise byla splněna, cíl zlikvidován a ze mě byl obětní beránek. Tím se pro mě stala kandidatura na Přízraka uzavřenou kapitolou." Odpověděl hořce Anderson.
Kaidan se do toho vložil „Vždyť ten výbuch způsobil Saren! Jak to na vás hodil?"
„Ve svém hlášení mě obvinil z toho, že jsem ho prozradil. Prý to byla moje vina, že na nás stráže čekaly, že kvůli tomu došlo k masakru." Řekl Anderson. „Sarenovo hlášení Radě úplně stačilo na to, abych na kandidaturu na Přízraka rovnou mohl zapomenout."
„Nebyla to vaše chyba, kapitáne." Odpověděl Shepard.
„Já vím. Byla to Sarenova vina." Zamračil se Anderson. „Nejspíš chtěl, aby se to všechno podělalo. Hledal výmluvu, aby tu rafinerii mohl vyhodit do vzduchu. Možná se jen vyžívá v násilí, možná se chtěl postarat, aby mě jako kandidáta odmítli. Jestli ano, tak se mu to povedlo."
„Postaráme se, aby Saren dostal, co mu patří." Zavrčel Wrex.
Anderson se pousmál a prohlásil „Vidím, že jste dal dohromady dobrý tým, Sheparde. Budu vám přát štěstí. Teď, chtěl byste ještě s nečím pomoct?"
„Jedna věc by tu byla." Přiznal Shepard. „Udina se zmiňoval o planetách Feros a Noveria. Měl byste o nich nějaký informace?"
„Feros býval jedním obřím protheánským městem. Nyní je většinou v troskách, ale část infrastruktury se dochovala nedotčená." Odpověděl Anderson. „Kolonisté se snažili budovat na tom, co zbylo. Ztratili jsme kontakt s kolonií, když Gethové zaútočili. Co se Noverie týče, ta bývala vždycky problémová. Mnoho společností tam provádí nelegální výzkum. Dejte na sebe pozor, až se tam vydáte. Přízraci jsou jedinou formou autority, kterou tam repektují, a ani tak je nemají rádi."
Shepard vstal a znovu potřásl kapitánovi rukou „Rád jsem vás viděl, pane. Už vás nebudu zdržovat."
„Kdybyste cokoli potřeboval, dejte mi vědět." Řekl Anderson. „Hodně štěstí." Shepard přikývl a spolu s ostatními odešel z kanceláře. Kapitán si povzdechl a vrátil se k práci.
