SSV Normandie, systém Macedon, kupa Artemis Tau
„Jokere, hlášení!"
„Blížíme se na orbitu Sharjily, veliteli, máme teď přibližně půl hodiny než Normandie sestoupí do atmosféry."
„Dobře, jak to vypadá na povrchu?"
„Není to nic moc, atmosféra obsahuje čpavek a tlak je skoro 40 atmosfér, takže přilba s maskou bude nutná. Doporučuju si pořádně zkontrolovat, jestli máte utěsněnou zbroj, než tam skočíte."
„Díky, Jokere, vím , co mám dělat. Dej mi vědět až budem mít 10 minut před výsadkem."
„Ano pane." Odpověděl Joker a vypnul interkom.
Shepard stál v kajutě, již oblečen ve zbroji, nasadil si přilbu s maskou a pro jistotu ještě jednou spustil diagnostiku zbroje. Jakákoli netěsnost by v prostředí s vysokým tlakem měla fatální následky. Na rozhraní jeho omni-nástroje se objevila zpráva, že zbroj je v naprostém pořádku. Shepard si pro sebe spokojeně přikývl a odložil přilbu na stůl. Další věc byla vymyslet taktiku na téhle záchranné misi. Úder na základnu únosců musel být rychlý a drtivý, aby neměli šanci dát dohromady obranu nebo v horším případě zabít rukojmí. Vůbec si však netroufal domnívat se, že by tahle akce byla jednoduchá. Ohledně Nassany měl jisté podezření, protože se nechovala zrovna jako někdo, komu unesli blízkého příbuzného. Pokud se měl vyhnout nepříjemnému překvapení, musel zůstat soustředěný, aby si všiml čehokoliv podezřelého.
Chvíli si rozmýšlel, koho si vezme do týmu. Ashley se stále ještě zotavovala ze svého zranění na Noverii, takže s ní počítat nemohl, i když ona sama se nemohla dočkat, až se vrátí do akce. Liara dosud spala a Shepardovi se nechtělo ji budit. Garrus by teoreticky mohl jít, ale co Normandie odletěla z Citadely, tak byl poněkud rozmrzelý. Shepard potřeboval, aby na téhle misi byli všichni soustředěni, takže Garrus nepřipadal v úvahu.
Shepard nakonec stiskl interkom a řekl „Alenko, Tali a Wrex, vyzbrojte se a za 20 minut čekejte v nákladovým prostoru. Pořádně si zkontrolujte zbroj a nezapomeňte na přilby s maskama, na povrchu je jedovatá atmosféra a hodně vysokej tlak vzduchu."
Mix bojových, biotických a technických schopností se hodil v situaci, kdy nebyly k dispozici informace o nepříteli. Shepard mohl jen hádat, proti jak velké síle jeho tým stál, byl si však jist, že jeho protivníkem jsou zdatní válečníci, kteří, jak u žoldáků bylo zvykem, byli dobře vybavení. Jeho tým by na své straně měl alespoň moment překvapení, neboť únosci patrně nepočítali s tím, že by je někdo vypátral. Shepard vyndal ze skříňky své zbraně a umístil si je na zbroj. Zcela připraven na příští akci vyšel z kajuty a zamířil do nákladového prostoru. Normandii už zbývalo jen několik málo minut, než vstoupí do atmosféry planety a provede výsadek.
Wrex už stál u pozemního vozidla a líně se rozhlížel kolem, když Shepard vstoupil plně vyzbrojen na nákladového prostoru. Ashley stála opodál u stolu se zbraněmi a pracovala na osobním počítači. Garrus, který většinu času strávil opravami a údržbou transportéru, zde ovšem chyběl. Shepard měl podezření, že se Garrus dostal do nějakého problému, už podle jeho špatné nálady. Hodlal to s ním ovšem probrat později, až se přestane schovávat. Teď mu však dělala starosti Ashley. Co slyšel od ostatních lidí na lodi, tak byla celá nesvá po tom, co jí Chakwasová zakázala účast na misích po celé dva dny. Pořád se snažila něco dělat a téměř nespala. Shepard si o tom s ní chtěl promluvit, protože takhle si akorát ještě víc podkopávala vlastní zdraví.
Jak se Shepard k Ashley přibližoval, slyšel jí, jak se uchechtla. Nepracovala, jak se velitel domníval, nejspíš si jen s někým povídala. „…prosim tě, tohle si řikala už jednou, a jak to dopadlo, pamatuješ?" Řekla se smíchem.
Na druhém konci jí odpověděl ženský hlas. „Nepřipomínej mi to, Ash. Jo, než půjdu, říkalas, že teď sloužíš u velitele Sheparda? Viděla jsem ho na videu, jak ho povýšili na Přízraka. Je to hezoun…Tak zatím, ségra!" Ashley zavrtěla hlavou a něco si pro sebe zamručela, když její sestra zavěsila.
Shepard stál přímo za Ashley, aniž by to sama věděla, a poznámku její sestry samozřejmě slyšel. Dělal, co mohl, aby potlačil smích, když se však na něj Ashley otočila, úplně rudá studem, věděl, že se snažil zbytečně. „Řekněte mi, že jste nic neslyšel." Špitla téměř neslyšitelně.
„Bohužel ano." Odpověděl Shepard, usmívaje se od ucha k uchu.
Ashley si povzdechla, tvář napůl schovanou v dlani. „Panebože, zastřelte mě někdo." Zamumlala si pro sebe. „Jo…to byla sestra. Ta nejmladší, Sarah." Ashley konečně zvedla hlavu a všimla si, že velitel má na sobě zbroj. „Vy se někam chystáte, kapitáne? A beze mě?" Zeptala se a přitom se uculovala.
„Nic zvláštního, jdeme jenom postřílet pár padouchů. Toť vše." Odpověděl Shepard žertem. Prohlédl si Ashley od hlavy k patě. Vypadala strhaně, o tom, kdy naposledy spala, se dalo jen spekulovat.
Ashley si všimla, jak si jí její nadřízený důkladně prohlíží. „Co je?" Zeptala se neomaleně. Nebylo jí příjemné, když na ní lidé takovýmhle způsobem zírali.
„Vypadáš strašně, Ashley." Řekl Shepard a vysloužil si tím od ní ostrý pohled. „Co je s tebou?"
Ashley se zakabonila a začala protestovat. „Nic, kapitáne, jsem v pohodě, nedělejte si…"
Shepard ji zarazil a ukázal jí prstem na tvář. „Ty tvoje kruhy pod očima mi říkají, že pěkně kecáš." Řekl otevřeně. „Každej mi tady říká, že od Noverie jsi vůbec neodpočívala."
Ashley s kamennou tváří hleděla před sebe a odpověděla „Snažím se být nějak užitečná, když nemůžu bojovat, pane."
Shepard zvedl obočí. „Jo? I když to bude znamenat, že znova skončíš na marodce kvůli vyčerpání?"
Ashley chvíli mlčela. Nakonec svěsila hlavu a zamumlala „Já…prostě nejsem schopná sedět na prdeli někde v klídku a nic nedělat, zatímco moji spolubojovníci jdou do boje. Správně bych měla bejt s nima, ne někde mimo, takhle si připadám, jako bych je v tom nechala…"
Shepard si pro sebe přikývl, bylo mu jasné, o co šlo. Ashley byla voják každým coulem a byla by ochotna za své bratry ve zbrani položit život. Nebylo divu, že se jí nelíbilo být zavřená na lodi, byť po zranění. „Ashley, to stačí. Vim, co se mi snažíš naznačit a chápu to, ale jestli nebudeš odpočívat, tak o to dýl to bude trvat, než se dáš do kupy a budeš se k nám moct znova přidat." Odpověděl ji.
„Asi máte pravdu…" Povzdechla si Ashley a pořád zírala na podlahu. „Ale stejně…štve mě to, že musím trčet tady."
„Smiř se s tim, to je to jediný, co s tím můžeš dělat. Měla by ses jít vyspat." Řekl Shepard a jemně jí poplácal po rameni. „A možná bys mohla svý sestře vyřídit, že je to od ní hezky, ale že nemám zájem, díky." Dodal ještě žertem.
Ashley se zasmála. „Prosim vás, Sar je ještě puberťačka, která ani pořádně neví, koho vlastně chce, i když ona sama si myslí něco jinýho."
„Když jsi mluvila o Sarah, říkala jsi 'nejmladší'. Kolik sester ty vlastně máš?"
„Jsme čtyři, já, Abby, Lynn a Sarah, Sar ještě chodí na střední školu." Vyprávěla Ashley. „Táta vždycky říkával, že s pěti ženskejma v baráku čelil větší přesile než na manévrech."
Shepard se uchechtl. „Vůbec se mu nedivím."
„Beztak byl věčně někde na bojovejch úkolech. Často jsem musela mámě pomáhat s výchovou svejch sester. To byla sranda…" Pokračovala Ashley. „Ale nakonec s nikym jsem si nebyla tak blízká jako se ségrama. Inu, byli jsme vojenská rodinka, nikde jsme nezůstávali dýl než rok nebo dva, takže jsme neměli šanci mít skutečný přátele."
„Tomu rozumim." Odpověděl Shepard. „Můj táta taky sloužil nějakou dobu v armádě, takže do svejch čtyř let jsem ho doma moc nevídal. Až…když se moje sestra narodila, tak odešel, aby se postaral o rodinu."
„Vy jste z kolonií, že jo? Kde jste vyrůstal, jestli se můžu zeptat?" Otázala se Ashley.
„Mindoir." Shepard se snažil působit klidně, sám ovšem ve svém hlase slyšel hořkost.
Ashley vytřeštila oči a začala se poděšeně omlouvat. „Ježiš, to jsem nevěděla, pane. Hrozně se omlouvám, nechtěla jsem…"
Shepard jen mávl rukou. „Nic se neděje, Ashley. Tahle věc už je dávno za mnou."
„Eh…jasně, ale stejně mě to mrzí. S tou svojí nevymáchanou hubou jsem měla problémy už několikrát." Odpověděla Ashley nervózně. „Chci říct, naši tátové věděli, jaký to je, bejt v armádě a zároveň mít rodinu. Můj táta byl pyšnej na to, že mohl sloužit u námořnictva, i když se nikdy nedočkal povýšení, ať už se snažil jakkoli. Po nás ale chtěl, abysme měli pevnou půdu pod nohama. Pamatuju si, jak jednou řekl: Vesmír je krásnej, ale rodina se v něm založit nedá." Pak Ashley udělala něco, co by Shepard od zoceleného vojáka, jakým ona bezpochyby byla, nikdy nečekal; začala recitovat kousek básně od Tennysona.
Shepard počkal, než Ashley domluvila, a zeptal se s úsměvem „Tohle znám, to je Ulysses, že jo?" Ashley přikývla. „Nevěděl jsem, že tě zajímá poezie."
Ashley obrátila oči v sloup „To, že bych vám ustřelila hlavu ze sta metrů ještě neznamená, že se mi nemůžou líbit citlivý věci!" Ohradila se, výsměšně předstírajíc vztek. Potom jen tiše dodala „Hlavně to nikomu neříkejte."
Shepard se ušklíbl. „Neboj se, tvoje tajemství si odnesu do hrobu."
Ashley založila ruce v bok a prohlásila s úsměvem „Jo, to byste měl, kapitáne. Táta miloval tyhle sentimentální básničky, pokaždý, když odjel někam na misi, vždycky si mě nahrál, jak to předčítám." Na okamžik se usmála, pak ale zakroutila hlavou. „Táta umřel před pár lety, ty básničky mu čtu pokaždý, když ho jdu navštívit na hřbitov. Bůh mu žehnej."
„Ty věříš v Boha?" Zeptal se Shepard. Ashley ho překvapovala čím dál víc, nejdřív záliba v poezii a nyní náboženské založení.
„Doufám, že to nepovažujete za problém." Odvětila Ashley úsečně. „Některý lidi na mě kvůli tomu koukali, jako bych byla divná. Jenom proto, že dělám ve vesmíru, tak nemůžu věřit ve vyšší moc? Pěkná kravina, to vám řeknu."
„Do výsadku zbývá deset minut." Ohlásil Joker přes interkom.
„Fajn, řeknu to takhle: Tvoje víra, tvoje věc, Ashley. Já jsem jenom tvůj velící důstojník, ne někdo, podle koho by ses musela řídit." Odpověděl Shepard.
Ashley se usmála a řekla lišácky „Jenom velící důstojník, jo? No, na to se ještě podíváme…"
Shepard se zazubil, i když byl poněkud zaražen. Takhle s ním náčelnice ještě nemluvila. „Běž se vyspat, Williamsová, to je rozkaz." Prohlásil žertem. „Pokud nebudeš spát, až se vrátíme z mise, tak něco zažiješ!"
Ashley se zahihňala tím typicky dívčím smíchem, což u ní bylo něco neobvyklého. „Už jsem vám řekla, jak vás nesnáším, kapitáne?"
„Teď už podruhý." Odpověděl Shepard suše. Ashley se smíchem zakroutila hlavou a poslušně se vydala k ubikacím pro posádku o palubu výše. Shepard se přidal k členům pozemního týmu, kteří už všichni čekali u transportéru, připraveni na záchrannou akci. Nyní byl čas soustředit se na misi a vyhnout se jakýmkoli nástrahám. Přesto však Shepard chvíli před výsadkem přemýšlel jen nad jednou věcí.
Ash na mě dělá oči? Co to sakra…?
Sharjila, systém Macedon, kupa Artemis Tau
Bledě žluté slunce systému Macedon ozařoval narezlý povrch Sharjily, bičovaný prudkým větrem. Tahle nehostinná planeta, kvůli extremním podmínkám nevhodná pro kolonizaci, byla ideálním útočištěm pro piráty, které by zrovna tady nikdo nehledal. Ovšem dnešek byl výjimkou; svědčil o tom prachový oblak táhnoucí se za neznámým útočným vozidlem, které se zdánlivě bez cíle řítilo po povrchu planety.
Shepard seděl za volantem transportéru a mračil se. Únosci si svoji základnu zřídili v místě, které bylo obklopeno rozeklanými horami, nepřístupnými veškerým vozidlům. Dostat se tam bylo možné jen z jednoho směru a dalo se předvídat, že tahle jediná přístupná cesta bude silně bráněna. Už jen to svědčilo o tom, že tým z Normandie tu neměl co dočinění s žádnými hlupáky. Shepard neměl jinou možnost než objet tu hradbu z hor, což zabíralo čas, během kterého mohli protivníci přijít na to, že mají společnost.
Konečně se základna únosců objevila v dohledu…společně se čtveřicí strážních věži. Odstřelovači na věžích by museli být úplně slepí, aby neviděli neznámý transportér, který si to namířil k základně. Shepard si toho byl vědom. Zastavil vozidlo a nařídil Wrexovi, aby zahájil palbu. Moment překvapení byl pryč, nyní šlo o to zbavit se nepřátel dřív, než zjistí, co se děje. Vozidlo se roztřáslo, když Krogan, vtěsnaný ve střelecké věži, začal střílet z kulometu. Vojáci na věžích byli rozstříleni dřív, než se vůbec stačili zorientovat a vrátit palbu.
„Dobrá práce." Poznamenal Shepard, odpovědí mu bylo jen Wrexovi zabručení. Pomalu se s transportérem rozjel k základně, nyní se ukázalo, jestli byli nepřátelští strážci schopni varovat svoje kamarády uvnitř. V momentě, kdy se z vchodu do základny vyrojilo několik vojáků, někteří z nich ozbrojeni raketomety, byla odpověď jasná. Protivníci okamžitě namířili zbraně na nevítané hosty a zahájili palbu. Shepard se ušklíbl a udělal tu poslední věc, kterou by nepřítel čekal: Dupnul na plyn a vyřítil se s vozidlem přímo na ně. Proti zrychlujícímu transportéru vylétlo pár raket, ty však neškodně explodovaly na jeho štítech a vůbec ho nezpomalily. Žoldáci nevěřícně zírali na několikatunový kolos, který se nyní řítil přímo na ně. Pár z nich dokázalo na poslední chvíli uskočit, pro ostatní však bylo příliš pozdě.
Posádka uvnitř vozidla zaslechla jen sérii tupých úderů, pro žoldáky byl ovšem náraz naprosto devastující. Polámaná těla se rozletěla do všech možných směrů, pár jich zůstalo ležet za vozidlem, rozdrcená pod mohutnými koly. Shepard strhl řízení doleva, aby se vyhnul nárazu do betonového bunkru ukrývajícího vstup do základny únosců. Transportér se dostal do smyku a zastavil se jen pár metrů od bunkru. Wrex zaměřil pozornost na demoralizované žoldáky a skosil je palbou z kulometu. Shepard popadl své zbraně a vylezl z transportéru, následován Kaidanem, Tali a naposled Wrexem, který jako vždy měl potíže dostat se ze stísněného interiéru vozidla. Náhlý útok musel vyvolat v řadách nepřátel pěkný zmatek, protože nezablokovali vchod a umožnili tak útočníkům vstoupit do základny bez jakýchkoli potíží.
Uvnitř základny panoval chaos. Žoldáci zjevně nepředpokládali, že by někdo vypátral jejich úkryt, a odpor tomu také odpovídal. Místo toho, aby vetřelce nechali jít hlouběji do základny a pak je přepadli v plné síle, tak se na ně vrhali téměř jednotlivě. Shepard a jeho spolubojovníci se hnali chodbami základny a kosili obránce bez jakýchkoli potíží. Cely pro zajatce však dosud nenašli. 'Úklid' šel hladce…dokud Shepardův tým nevrazil do skladiště, kde se octnul pod prudkou palbou. Velitel sebou trhl, když mu kulka proletěla kolem hlavy, a vrhnul se do krytu za hromadou beden.
Několik málo zbývajícich obránců se stáhlo do skladiště a krylo se za narychlo postavenou barikádou. Nějaká žena v plné zbroji křičela rozkazy na své podřízené, zatímco zasypávali Shepardovo družstvo palbou. Shepard a jeho druhové stříleli naslepo z krytů, aby donutili obránce zalézt. Wrex se však bez varování najednou zvedl a s bojovým křikem se vyřítil na protivníky. Žoldáci při pohledu na útočícího Krogana začali couvat. Shepard vycítil perfektní příležitost k útoku a se zbytkem týmu se rozběhl vstříc nepřátelské barikádě. Řady žoldáků se začaly hroutit, když se jim buď zasekly zbraně nebo byli biotickou energií vrženi vstříc kovovým zdem. Nepřátelská velitelka toho měla dost a vrhla se do bitvy. Šla přímo proti Shepardovi, který byl zaměstnán palbou po žoldácích…a hodila po něm warpovou kouli.
Shepard zavrávoral, když ho zasáhla biotická energie. Instinktivně se vrhl za bedny a nadával si za svoji nepozornost. Pokud by ho v tu chvíli nechránily štíty, dost možná by byl mrtvý. Ta ženská je biotička, a zatraceně silná, myslel si. Nečekal, až se mu dobijí štíty, a znovu se zapojil do boje. Velitelka žoldáků se zrovna vyhnula warpu, který na ní poslal Wrex, a zaměřila se na Tali, kterou mávnutím ruky poslala ke zdi. Kaidan byl zrovna pod palbou dvou mužů, kterým se nějak povedlo se k němu dostat z boku, a nemohl zasáhnout.
Shepard se rozběhl přímo k velitelce. „HEJ!" Biotička se otočila za hlasem a vzápětí odlétla vzad, když jí Shepard naplno zasáhl vlnou biotické energie. Letěla pár metrů vzduchem než vrazila do řady beden, které se na ní okamžitě sesypaly. Žalostný zbytek žoldáků, nyní bez velitele, byl zlikvidován během několika vteřin.
Shepard přiběhl k Tali, která se nyní pokoušela vstát. „Tali! Jseš v pohodě?" Zeptal se, když jí pomáhal na nohy.
„Jsem v pořádku…aspoň doufám." Odpověděla Tali a protáhla si záda, jakoby se chtěla přesvědčit, že je doopravdy v pořádku.
„Měli bysme to tady prohledat, tahle Dahlia tu někde musí bejt." Zabručel Kaidan a obezřetně se rozhlížel.
Shepard se podíval na hromadu beden, která pod sebou pohřbila velitelku žoldáků. Opatrně se k hromadě přiblížil s brokovnicí v rukou. Nevěděl, jestli je mrtvá, nebo jen v bezvědomí, ale nehodlal nic riskovat. Pokynul svým druhům, aby zůstali ve střehu, a začal spadané bedny odhazovat stranou. Když se k velitelce konečně prohrabal, zjistil, že byla mrtvá, už jen podle krku ohnutého v nepřirozeném úhlu. Víc ho však zarazilo rozbité hledí přilby…odhalující modrou tvář, pořezanou od rozbitého hledí.
Ta ženská byla Asarijka, to by vysvětlovalo její biotické schopnosti, bylo to však něco jiného, co Sheparda znepokojilo. Ta velitelka byla jedinou Asarijkou, se kterou se během přestřelky na základně střetli, Dahlia ovšem byla pochopitelně také Asarijka. Co když…Shepard tyhle myšlenky zahnal, potřeboval nejdřív důkaz, než došel k nějakému závěru. Stejně mu však něco říkalo, že Nassana mu neřekla pravdu, alespoň ne celou.
Valnou většinu základny už Shepard a jeho společníci prozkoumali, ze skladiště byl přístup jen do dvou menších místností. V jedné z nich bylo na sebe natěsnáno několik dvoupatrových lůžek, ze kterých visely okovy. Celá místnost byla pokryta špínou a místy i zaschlou krví. Tady nejspíše přebývali zajatci, po Dahlii však ani stopy. Shepard znechuceně zavrtěl hlavou a vydal se s ostatními do poslední neprozkoumané místnosti o patro výš. Sestru Nassany však nenašel ani tam. Uvnitř malé místnosti bylo jen lůžko, pár skříněk a stůl s počítačem. Shepard si sedl za stůl, počítače mohl alespoň zjistit, o co tady šlo.
Když procházel data v počítači, na jeho tváři se střídaly zmatenost, překvapení a nakonec hněv. Ti chlapi, se kterými Shepard a jeho tým bojovali, nebyli obyčejní žoldáci; byli to otrokáři, verbež, pro kterou měl hluboké opovržení. Největší šok ovšem přišel ve chvíli, kdy Shepard našel vyděračský dopis adresovaný Nassaně…podepsaný jménem Dahlia Dantius.
Kaidan a Tali se strašlivě lekli, když Shepard udeřil pěstmi do stolu takovou silou, že jej lehce promáčkl. Shepard se strašlivě zamračil a vypustil dlouhou řadu nadávek. Nassana mu lhala, Dahlia nebyla unesena, byla to velitelka otrokářského gangu. Rozhodně si s ní bude muset promluvit, až se vrátí na loď.
Wrex zíral, jak Shepard v obličeji zrudnul vzteky. „Co šílíš, Sheparde?" Zeptal se udiveně.
„Dahlia byla velitelka těhletěch zkurvenejch otrokářů, ne rukojmí." Procedil Shepard skrz zuby. Jen stěží dokázal udržet svůj hněv na uzdě.
„Počkat…ta Asarijka, Nassana, nás poslala proti vlastní sestře?" Otázal se Kaidan nevěřícně.
„Co je na tom tak neuvěřitelnýho?" Zasmál se Shepard hořce. „Žádnej politik nechce mít mezi příbuznejma zločince, škodí to kariéře." Poznamenal jedovatě a podíval se na Tali. „Tali, stáhni z toho počítače veškerý data, můžou se hodit."
Tali nervózně přikývla a začala pracovat s omni-nástrojem. Shepard se opřel o zeď a čekal, než Tali skončí se stahováním. Byl naštvaný na Nassanu, že mu lhala a udělala si z něj nájemného vraha, a také na sebe, protože uvěřil politikovi. Zapřísáhl se, že jestli se mu Nassana ještě někdy připlete do cesty, způsobí jí takový problém, ze kterého jí nedostane ani celá armáda právníků. Když Tali konečně stáhla všechna data, Shepard rozkázal Jokerovi, ať je vyzvedne, a vydal se k východu ze základny. Zbytek týmu, dokonce i Wrex, si od něj drželi odstup. Ještě nikdy neviděli velitele takhle zuřit, a rozhodně neměli zájem okusit jeho hněv na vlastní kůži.
SSV Normandie, systém Macedon, kupa Artemis Tau
Když znovu stanul se svým týmem na palubě Normandie, Shepard si to rovnou namířil do své kajuty. Potřeboval si vyřídit soukromý telefonát. Členové posádky se mu poslušně klidili z cesty; to, jak příšerně byl namíchnutý, z něj přímo vyzařovalo. Když vešel do svojí kajuty, okamžitě sedl za počítač. Ani se neobtěžoval ze sebe svléknout zbroj, jenom si sundal přilbu a postavil ji na stůl. Kontakt na Nassanu si pamatoval z dopisu, který jí poslala její zkažená sestra. Shepard chvíli čekal, než systém naváže spojení, a brzy se tmavá obrazovka rozjasnila a zobrazila překvapenou Nassanu.
„Veliteli? Díky Bohyni že jste se ozval tak rychle, našel jste moji…"
Shepard ji přerušil, na její předem připravenou scénku neměl náladu. „Nech si to divadýlko, Nassano, vim moc dobře, o co tady jde!"
Nassana se rozhodla předstírat, že vůbec neví, co se děje. „Prosím? Nemám vůbec tušení, o čem…"
„Dahlia je mrtvá, sám jsem ji zabil." Zavrčel Shepard. To, jak si Nassana vymýšlela, ho popudilo ještě víc. „Doporučuju ti, abys mi přestala lhát do očí, jestli nechceš skončit stejně."
„Vidím, že nemá cenu, abych si vymýšlela…" Odvětila Nassana chladně. „Určitě pochopíte, proč jsem vám lhala."
„Je mi to úplně jasný, Nassano." Odsekl Shepard. „Ta tvoje mizerná kariéra by totiž šla do hajzlu, kdyby se profláklo, že tvoje sestra je zločinec!"
Nassana se provokativně usmála. „Já bych sice použila trochu jiná slova, ale vcelku máte pravdu, veliteli. Je vidět, že si rozumíme."
„Ty se mi radši vyhýbej, Nassano. Nemuselo by to dopadnout dobře, kdybychom se zas potkali."
Nassana na sobě nenechala znát žádné emoce. „Mrzí mě, že jsem k vám nebyla upřímná, ale nemohla jsem riskovat, že se ta záležitost provalí. Nicméně za svou námahu máte pořád nárok na odměnu…"
Shepard na ni zařval dřív, než stačila dokončit větu. „Víš ty co, Nassano? Tu svoji odměnu si můžeš strčit ty víš kam! Já jsem Přízrak, ne žádnej posranej nájemnej vrah, a o ty tvoje špinavý prachy fakt nestojím!"
Nassana vytřeštila oči, jakoby nemohla uvěřit tomu co právě slyší. Shepard přerušil spojení dřív, než stihla něco říct. V návalu vzteku popadl svou přilbu a vší silou s ní mrštil proti zdi. Přilba se s hlasitým rámusem odrazila od zdi a spadla na podlahu. Byl to menší zázrak, že zůstala v jednom kuse. Shepard potom ještě několikrát udeřil pěstí do zdi, než se nakonec trochu uklidnil. Už bylo po všem, Dahlia byla mrtvá, nemělo tedy cenu se kvůli tomu dál rozčilovat. Ovšem musel si přiznat, že se mu znatelně ulevilo, když na Nassanu vyjel…
Shepardovou kajutou se rozlehl Jokerův hlas. „Eh, veliteli, jste tam? Chce s vámi mluvit admirál Hackett."
„Přepoj ho do komunikační místnosti, hned tam jdu." Odpověděl Shepard a zhluboka si oddychl. Musel před Hackettem vypadat normálně a dělat, že se nic nestalo, jinak by se admirál mohl domnívat, že velitel je naštvaný, že ho někdo obtěžuje. Ještě se na sebe podíval do zrcadla, aby se ujistil, že se tváří naprosto neutrálně, a až potom opustil kajutu.
Komunikační místnost byla ozářena světlem admirálova hologramu, který trpělivě čekal, až se velitel dostaví. Shepard rychlým krokem vešel do místnosti a zasalutoval „Pane. Doufám, že jsem vás nenechal čekat příliš dlouho."
„To je v pořádku, veliteli. Beztak vidím, že jste nejspíš měl plné ruce práce." Odpověděl Hackett a pousmál se, když si všiml, že Shepard má pořád na sobě zbroj.
„Jen likvidace místního pirátskýho hnízda, pane. Toť vše." Shepard si nyní musel dávat pozor, aby zněl naprosto normálně. Věděl, že říkal jen půl pravdy, a rozhodně se mu nechtělo chlubit se tím, že z něj nějaká diplomatka udělala idiota, zvláště ne před admirálem.
„Jistě." Řekl admirál. „Praxe v boji s piráty by se mi právě hodila, veliteli."
„Co máte na mysli, pane?"
„V Attikánském přechodu došlo k nárůstu útoků na civilní plavidla, převážně nákladní lodě. Naší rozvědce se podařilo zjistit, kdo za těmito útoky stojí. Jde o pirátskou organizaci, která působí především v kupě Argos Ró." Vysvětloval admirál.
„Rozumím, pane. Co ale vlastně chcete od mě? Nemůžete čekat, že s hrstkou chlapů dokážu vyřídit celou pirátskou organizaci." Namítal Shepard.
Hackett si velitele změřil přísným pohledem. Pak odpověděl „To ani nebudete muset, veliteli. Víme totiž, kdo piráty vede, to je v tento moment pro nás to hlavní. Jde o bývalého turiánského důstojníka jménem Tonn Actus. Pokud se zbavíme Acta, jednotliví velitelé se začnou prát o jeho místo a celá pirátská organizace se zhroutí."
Shepard přikývl na souhlas. „Postarám se o to, pane. Kde toho Turiána najdu?"
„Podle našich informací by se Actus měl nacházet na planetě Tuntau,systém Phoenix. Souřadnice jsem vám již zaslal. Nemohu vám na sto procent zaručit, že tam skutečně bude, ale v tuto chvíli je to nejlepší stopa, kterou máme."
Shepard zasalutoval. „Rozumím, pane. Pustíme se do toho."
„Vážím si toho, veliteli. Hackett končí." Admirálův hologram zmizel.
Shepard opustil místnost a vydal se k projektoru mapy galaxie, kde nastavil souřadnice pirátské základny. „Jokere, posílám ti souřadnice, dej mi vědět, až tam budeme."
„Rozumím, veliteli. Systém Phoenix, kupa Argos Ró...dorazíme tam asi za dvanáct hodin." Hlásil Joker.
„Dobře." Odpověděl Shepard a zamířil zpět do své kajuty. Potřeboval se vyspat, než se znovu vrhne do boje.
SSV Normandie, systém Phoenix, kupa Argos Ró
Shepard vyšel z kajuty, plně vyzbrojen a s přilbou v podpaží. Normandie měla asi za čtvrt hodiny sestoupit do husté nedýchatelné atmosféry planety Tuntau, kde se měl schovávat pirátský vůdce, kterého měli zlikvidovat. Téměř celou cestu do systému Phoenix prospal, aby nabral sílu před další akcí. Nyní byl odpočatý a soustředěný, dokonce ani to, jakým způsobem ho využila Nassana, ho moc netrápilo.
Přemýšlel, koho na tuhle misi vezme s sebou, málem však poskočil leknutím, když ho někdo poklepal po rameni. „Hej, kam se chystáš, Sheparde?" Shepard se otočil a spatřil za sebou Wrexe. Kroganovi neušlo, jak se velitel lekl, a bylo zřejmé, že se dobře bavil.
„Jdeme zlikvidovat velitele pirátů, nějakýho Turiána jménem Actus." Odpověděl Shepard, trochu podrážděn tím, jak se Wrexovi povedlo ho vyděsit.
Wrex na něj chvíli překvapeně zíral. „Actus? Tonn Actus?" Zeptal se nevěřícně.
„Beru to, že ho znáš." Poznamenal Shepard.
Wrex se zamračil. „Víc než jen to. S timhle turiánskym hovadem mám nějaký nevyřízený účty." Zavrčel podrážděně.
„Nevyřízený účty?" Otázal se Shepard. „O co přesně jde?"
„O rodinnou zbroj." Odvětil Krogan úsečně. „Zůstala u nás přes generace, dokud jí mýmu dědovi nezabavila turiánská armáda, krátce potom, co skončily Rebelie. Nevim jak a kdy, ale nějak se dostala do rukou tomuhle sráčovi, a já si ji chci vzít zpátky."
„Fajn, jdeš se mnou. Sežeň Garra a Ashley, ať se okamžitě vyzbrojí a za pět minut čekají v nákladovým prostoru. A vyřiď jim, ať si vezmou helmy s maskou, dole se totiž nedá dýchat." Rozkázal Shepard. Wrex se spokojeně zašklebil a vydal se do ubikací pro posádku. Bylo zcela jasné, co chtěl udělat; holýma rukama roztrhat Acta na kusy a vzít si zpátky to, co mu patří.
O pár minut později už celý pozemní tým stál v nákladovém prostoru, připraven na novou misi. Shepard se rozhlédl po členech svého družstva, kteří trpělivě čekali, až Normandie vstoupí do atmosféry a zahájí výsadek. Wrex, přestože navenek působil klidně jako vždy, se nemohl dočkat, až Actovi utrhne hlavu. Garrus byl v klidu, mrzutost, jejíž příčinu Shepard ještě neznal, jej očividně přešla. Ashley byla plná energie, povinný spánek ji vzpružil, stejně jako možnost znovu se zúčastnit bojové akce.
Byli připraveni. Actus nebude vědět, odkud přišla jeho osudná střela.
Tuntau, systém Phoenix, kupa Argos Ró
Mrtvé ticho na povrchu nehostinné planety bylo narušeno přítomností třech ozbrojených strážných na jejich pravidelné hlídce. Dva Turiáni a jeden Člověk konali obchůzku kolem své základny a povídali si mezi sebou. Vypadali velmi znuděně, tahle planeta byla koneckonců opuštěná, nemohl tu být nikdo, kdo by se s nimi pustil do křížku. Hlídkování na místě, kde neexistovala žádná hrozba, podle nich bylo přinejmenším naprostou pitomostí. Strážní jen pochodovali po obvyklé trase, zbraně ve slotech na zádech, aby si odbyli svoji směnu, a svého okolí si nevšímali. Nemohli proto mít ani tušení, že je zpovzdálí sleduje posádka cizího transportéru. Těžký vzduch vzápětí rozřízl svist projektilu, který mohutnou explozí zahladil všechny stopy po patrole.
„Jsou mrtvý…a tak je mám nejradši." Zabručel Wrex s uspokojením, když kanonem rozmázl nic netušící skupinu strážných. Shepard beze slova šlápl na plyn a jel přímo vstříc základně pirátů, schované uprostřed rozeklaných kopců. Vstup do základny, byť nijak nebráněn, byl zamaskován tak, že nízký přelet nad povrchem by jeho existenci neodhalil, ovšem každý, kdo věděl kde hledat, by ho našel bez potíží. Shepard zastavil vozidlo blízko vchodu a společně se svým týmem vystoupil, všichni s přilbami na hlavách. Garrus zamířil ke vstupním dveřím a aktivoval dešifrovací software na svém omni-nástroji, zatímco ostatní tasili zbraně a čekali, až se dostane přes zabezpečení. Garrus se brzy dostal přes bezpečnostní zámek a odemkl vstup do základny.
Uvnitř pirátského doupěte byl klid, vypadalo to, že místní si ani nevšimli toho, že do jejich úkrytu vnikli nezvaní hosté. Shepard obezřetně postupoval chodbami základny, svíraje v rukou brokovnici. Ashley, Wrex a Garrus jej následovali a hlídali mu záda. Byla to otázka času, než tady na někoho narazí.
Zanedlouho se ozvaly kroky. Někdo jim šel vstříc. Shepard zastavil a dal svým druhům znamení, aby se připravili na nevyhnutelnou přestřelku. Ukázalo se ovšem, že uvítací výbor se skládal jen z jediného Člověka, který si myslel, že jeho kolegové se pokoušeli ulít se ze stráže. „Vy kreténi, co se sem kurva cpete? Hlídka vám končí až za…" Láteřil muž naštvaně a zmlknul, když před sebou spatřil čtveřici vetřelců. „A dopr…" Muž nestihl ani zanadávat, když ho zabila krátká smršť kulek.
„Tak fajn, teď už vědí, že sme tady." Poznamenala Ashley.
„A my nebudeme ztrácet čas." Zabručel Shepard. „Jdeme!"
Během několika vteřin byla celá pirátská základna na nohou. Shepard a jeho druhové se octli uprostřed zuřivého boje, měli sice na své straně moment překvapení, obránci však byli na obyčejné piráty překvapivě houževnatí, daleko víc než ti otrokáři na Sharjile. I přesto však dokázali postup vetřelců jen zpomalit. Shepardův tým se hnal chodbami základny a střílel každého, kdo se jim postavil do cesty. Nemohlo to trvat dlouho, než se dostanou k samotnému veliteli pirátů, jestli tady vůbec byl. Shepard už ztratil přehled o tom, kolik pirátů tady už zastřelil, bylo mu ale jasné, že jich na téhle základně bylo zatraceně moc. Protivníci se na ně místy vrhali ve skupinách a donutili je zastavit a krýt se, což zrovna v téhle situaci bylo nebezpečné.
Trvalo to několik dlouhých minut, než se Shepard se svým družstvem probojoval až do místnosti připomínající něco jako velín. U stolu uprostřed stálo několik ozbrojenců, všechno to vesměs byli Lidé, až na pár Turiánů, z nichž jeden se otočil na vetřelce, kteří vrazili do místnosti. Proti Shepardovi najednou mířilo několik pušek.
„Nevim, kdo si sakra myslíte, že jste, ale…" Turián zmlknul, když mezi nezvanými hosty spatřil zjizveného Krogana v rudé zbroji. „TY!" Zavrčel, překvapen a zároveň rozzuřen.
Wrex vystřelil po Turiánovi, který se střele jen taktak vyhnul a skrčil se za stolem. „To je Actus, ten turiánskej šmejd. Dem na něj!" Zařval vztekle. Protivníci se rozdělili. Pár z nich se společně s Actem stáhlo do prostor za velínem, zatímco zbytek se vrhnul na Shepardovo družstvo a zahájil palbu. Shepard se modře rozzářil a mrštil s jedním z pirátů o stěnu. Upoutal tím však na sebe pozornost, protože ti ostatní ho vnímali jako největší hrozbu. Wrex mezitím vyrazil vpřed a pronásledoval Acta.
Přestřelka ve velíně nabývala na zuřivosti. Shepard se musel už několikrát skrýt, když mu selhal štít zbroje. Ti piráti se nehodlali tak snadno vzdát. Bitva se ovšem brzy obrátila ve prospěch týmu z Normandie, neboť piráti díky početní převaze začali být až přehnaně sebejistí, a hrubě podcenili svého protivníka. Pouhá palebná síla nemohla stačit proti biotickým schopnostem a omni-nástrojům, které dokázaly vyřadit štíty i zbraně. Piráti si svou chybu uvědomili příliš pozdě a byli jeden po druhém postříleni.
Shepard v náhlém tichu zaslechl rámus a výstřely, vycházejíci někam z prostor, kam Actus utekl, pronásledován rozzuřeným Wrexem. Shepard k sobě přivolal své druhy a vydal se za hlukem. Když běžel chodbami, všiml si těl pár pirátů, ležících na podlaze, všechna v sobě měla hluboké díry po výstřelech.
„Wrex se mezitim určitě nenudil." Vtipkoval Garrus.
Trojice ozbrojenců nakonec vrazila do místnosti, plné všelijaké kořisti, kterou piráti během svého působení stačili nastřádat. Mnoho cenností, artefaktů, ale i zbraně, mody, většina toho všeho byla schována v bednách, jen zlomek všech věcí byl vystaven na odiv. Wrexovi to ale bylo jedno, když byl uprostřed přestřelky s Actem, který měl po svém boku už jen jediného ochránce.
„Je mi fuk, co po mě chceš, dostaneš to jenom přes moji mrtvolu!" Křičel Actus a střílel přitom na svého nepřítele.
Wrex už toho kočkování měl dost. Vyřítil se z krytu a ignoroval střely, které mu bubnovaly o jeho štíty. Actus zanadával, když útočící Krogan v běhu hodil warpovou kouli po jeho ochránci a na místě ho zabil. V zoufalosti vytáhl velký nůž a vrhl se na svého nepřítele v bláhové naději, že ho dokáže zastavit. Wrex mu ovšem vyrazil nůž z ruky a mrštil s ním o zem. Actus se mohl jen dívat, jak mu Wrex beze slov namířil brokovnici na hlavu a vystřelil.
„Jenom přes tvoji mrtvolu, jo? Jinak sem to ani neplánoval." Řekl Wrex s úšklebkem při pohledu na Actovo bezhlavé tělo.
„Tak, teď když jsme se zbavili Acta, mohli bychom se podívat po tý zbroji." Prohlásil Shepard a začal pomáhat Wrexovi, který se prohraboval všemi těmi věcmi, které zde byly uložené, zatímco Ashley a Garrus hlídali vchod. Jak takhle prohledávali obsah beden, zjistili, že většina naloupených artefaktů byla kroganského původu. Actus byl podle všeho vedle piráta ještě nadšeným sběratelem. Shepard a Wrex museli dobrou polovinu místnosti doslova převrátit vzhůru nohama, než se ke staré zbroji konečně dostali. Wrex chvíli mlčel, když svíral v ruce omlácený a narezlý hrudní plát, který pamatoval tisíce let.
„Tak tohle je vono." Řekl, po obvyklé drsnosti nebylo v jeho hlase ani stopy. „Nechce se mi věřit, že moji předci nosili takovejhle krám, ale aspoň se to vrátí tam, kam patří." Wrex se ještě chvíli díval na otřískaný kus zbroje a pak jej položil zpět do bedny.
„To je dobře." Odvětil Shepard. Zapnul svou vysílačku a navázal spojení s Normandií. „Jokere, chci abys nás za patnáct minut vyzvedl u pirátský základny. Dej vědět Hackettovi, že Actus je mrtvej a že jsme tu našli spoustu cennejch věcí. Určitě to tady nebude chtít nechat ležet."
Takže další kapitola venku, a jede se dál...omlouvám se za pozdní update, trochu jsem se zasekl na překladu :-)
