5.2. 2016 - Kingsman
Předchozí část: 3.2. 2016
Cesta autem do obchodu Kingsmanů byla dlouhá, tichá a velice, velice napjatá. Roxy se neodvažovala na svého strýčka ani podívat a snažila se vyhnat z hlavy všechny katastrofické scénáře, které můžou nastat.
Když agent Percival konečně zastaví před luxusním krejčovstvím, Roxy z auta vystoupí s výrazem odsouzence na smrt.
A se stejným výrazem pokračuje v cestě do Merlinovi kanceláře v Londýně. Většinu času tenhle plešatý genius tráví na velitelství za Londýnem, ale i tady má zajištěnou místnost jen pro sebe.
„Můžeš počkat tady?" zeptá se Roxy strýčka, když dojde ke dveřím oné kanceláře.
Percival se netváří zrovna nadšeně, ale nakonec přikývne na souhlas a ustoupí o krok dozadu.
Roxy jen pokyne hlavou na znamení, že děkuje a s hlubokým nádechem vejde do místnosti. Nebo spíš proklouzne do místnosti, protože dveře otevřela sotva na škvírku.
„Rox?" ozve se Eggsyho ustaraný hlas, protože Roxy za sebou rychle zavřela dveře a s úlevou se o ně opřela, jenže pak zůstala stát na místě a nepohnula se dobré dvě tři minuty.
Roxy otevře oči, u kterých si ani nevšimla, kdy je zavřela a rozhlédne se kolem. Před ní stojí ustaraný Merlin a půl kroku za ním Eggsy s tím samým výrazem.
Roxy přeletí pohledem mezi dvěma, kteří na ni čekají a zírají, než přejde ke stolu a sedne si na volnou židli. Merlin si sedne na židli vedle té její, místo za stůl a Eggsy postává vedle něj.
„Mám dobrou a špatnou zprávu. Nějaké preference?" promluví Roxy tichým vážným hlasem.
„Nejprv tu špatnou?" pokrčí Eggsy nejistě rameny poté, co si s Merlinem vyměnil udivený pohled.
„Za dveřmi stojí můj strýček a má v plánu ti hodně ublížit." řekne Roxy svému kamarádovi.
„Cože? A proč? Co sem mu uďál?" rozkřine se Eggsy trochu nechápavě, trochu naštvaně.
„Jemu? Jemu jsi neudělal nic. Mně? Docela dost." pokrčí Roxy rameny.
„Co?" nechápe Eggsy.
„A ta dobrá zpráva?" vloží se do jejich rozhovoru Merlin, který se rozhodl, že chce nejdřív všechny informace, než začne něco řešit.
„Dobrá zpráva je ten důvod, proč tě chce strýček zabít." usměje se Roxy na uraženého Eggsyho, než podá Merlinovi hrst lehce pomačkaných papírů ze své kabelky.
Nejstarší z trojice agentů si ony papíry pomalu pročítá, zatímco služebně nejmladší agent si uraženě sedne na kraj stolu a založí si ruce na prsou.
„Tohle znamená, že- že se to-" začne Merlin, ale není schopný dokončit větu. Místo toho se nevěřícně podívá na Roxy.
„Že se to povedlo." pousměje se Roxy nadšeně.
„Povedlo?" zopakuje Eggsy trochu zmateně.
„Jo, povedlo." přikývne Roxy s nadšeným úsměvem od ucha k uchu. „Když se nic nepokazí, tak z vás dvou budou brzo tátové."
„Budem tátové. Seš těhotná. Mimčo." povídá Eggsy, než se vzpamatuje z prvotního šoku a nadšeně skočí Merlinovi kolem krku.
Roxy se jen podiví, že se s nimi ona židle, na které Merlin sedí, nepřevrátila, než se podívá na druhou stranu, aby jim poskytla alespoň náznak soukromí.
„Rox." ozve se Eggsy po delší chvíli, kterou trvá, než se odtrhne od Merlina a vzápětí už objímá Roxy. „Díky, díky, díky, díky." opakuje stále dokola.
„Ještě neděkuj, ještě není po všem." povídá Roxy s úsměvem. „Ale doktor říkal, že vše zatím vypadá dobře."
„To je skvělý. Úžasný, skvělý." povídá Eggsy se slzami v očích.
Jediný důvod, proč pustil Roxy z objetí je Merlin, který ji chtěl také obejmout. Ovšem Eggsy se na ty dva vydrží dívat jen pár vteřin, než je oba zaráz stiskne v náruči.
Nějakou chvíli to trvá, než se zase pustí, nebo aspoň než Eggsy nechá být svou kamarádku, protože Merlina se očividně pustit nemíní.
„Zbývá už jen jedna věc." ozve se Roxy, ve tváři úsměv od ucha k uchu. „Kdo z vás dvou vysvětlí Percivalovi, jak je to s tím miminkem doopravdy?"
Doufám, že je jasné, že je Roxy jejich náhradní matka...