Kapitola pětatřicet – Do korun stromů, přes propast a dál

Museli se vyhýbat každému stromu, protože lézt na tyto velikány bylo skoro nemožné. Jejich spodní část kořenů byla neuvěřitelně lepkavá. A jako by byla natřená nějakým lepidlem, lepila strašlivým způsobem. Severus Snape ztratil polovinu rukávu trička. Snape nasraně odtrhl i zbytek rukávu a tak měl triko jen s jedním rukávem. Tak bylo vidět jeho vybledlé a skoro neznatelné znamení zla na předloktí.

,,Zatracené stromy, jsou velké a lepí." Nadával Snape.

,,Přitom večer nelepily, když jsme sjeli dolů." Řekl Remus.

,,To je určitě tím sluníčkem. Myslím, že to co na těch kořenech lepí jenom ve dne tak noci je prostě jenom kluzké." Řekl George a znovu seslal kompasové kouzlo, jestli jdou správným směrem, když obešli dalšího velikána. V pořadí už 21ho.

Mezitím, ho stačili vyzpovídat ohledně dalších členů Brumbálovy armády v podobě Seamuse Finnigena, o kterém Snape řekl, že je živoucí dělbuch a Remus ho považoval za výbušninu. Pak o Erniem a jeho skvělém patronovi divočákovi a Hannach Ambottové, přední bylinkářce po Nevillovi, která vykouzlila stromeček na Ronově hlavě i s jablíčky. Nad tím se ti dva rozesmáli a málem o sebe zakopli a spadli do nějakého sajratu, z kterého se vyklubalo obří hovno rozměrů auta. George by moc zajímalo, které zvíře se tu vytentočkovalo. Bylo zajímavý, jak z toho byli oba zelenohnědý. Pak na sebe půl hodiny sesílali čistící kouzla, aby nesmrděli jako to hovno před nimi. Museli pak tu hroudu obejít a přeskočit žluté chcanky vedle toho. Fakt humus, pomyslel si George.

Následně se bavili o Justinovi Finsch-Fletchli a Georgeva pohledu na jeho rušivý styl duelu, kdy používal bláznivá hlučná kouzla a schválně si zvyšoval hlas kouzlem Sonorus. Následovala poslední členka a to Marieta Ecobiová, kterou nikdo z nich v takové skupině nečekal. George jim musel vysvětlit, že to vyrostlo v hlavě Cho Changové a Marieta byla hlavně jejich zdravotnice, která na rozdíl od ostatních uměla léčitelská kouzla, její otec byl léčitel u Munga.

Teď zabočili za další strom a najednou ucítili mocný tah větru. Tady muselo být někde volné prostranství, přes ty stromy se moc větru nedostalo. Přidali do kroku a ocitli se nad dírou. Propastí přesněji řečeno. Asi tak 80 metrů široká propast se rozprostírala mezi nimi a dalším úsekem cesty a konec propasti byly na obou stranách v nedohlednu stejně její dno. Byla tam jedině tak vidět mlha hustá jak kaše.

,,Georgi je tohle vůbec na mapě?" Ptal se Remus a a děsem v očích se podíval dolů.

,,Není, zatracený kurevský brácha, jak tohle máme u všech všudy překročit." Řekl zlostně George a zvedl ze země kámen a hodil ho do propasti. Dlouho se nic neozývalo, až hezky dlouhé době bylo slyšet hlasité žbluňk. Ona tam je voda, pomyslel si George.

,,Hm, ale musíme na druhou stranu Georgi a Lupine. Kdo z vás umí šplhat po laně?" Ptal se najednou Snape a hleděl na starší štíhlý strom, který ale nedosahoval takové výšky jako ti ostatní.

,,He, co jako máš Snape v plánu?" Ptal se Remus.

,,Georgi vy máte to lano, viďte?" Ptal se Snape.

,,Jo." Řekl Goerge a vyndal ho a podal ho Snapovy.

Ten ho rozmotal a pak ho složil do velkého kruhu.

Odstoupil si od něho, vytasil hůlku a křikl.

,,Wingádium Leviosa."

Lano se začalo vznášet výš a výš, až dosáhlo na zhruba třetí větev toho stromu. Tam se lano přetočilo přes větev a uzlem, který na začátku lana udělal Snape se o ní zachytilo .

,,Acio lano." Řekl Snape a namířil na uzel lana a to se zase druhým koncem přiblížilo zpět k němu. Tak bylo lano rozdělené na dvě poloviny a oba konce byly na zemi. Snape se postavil na uzel a trochu se zhoupl. Větev byla silná jako stěna Bradavic a držela. Snape do uzlu zapíchl kůl dřeva, který asi spadl ze stromů a tím kůlem přibil lano k zemi a pak začal šplhat po druhém kusu lana nahoru.

George koukal jako janek. Co je Snape zač? Tohle přece nebyl normální postup, když se chtěl člověk dostat na strom. Kde vůbec se naučil Snape šplhat po laně tak obratně. Oproti tomu byl svým stylem Lupin bábovka. George lezl jako poslední.

,,Tak a co teď Snape, když jsme nahoře?" Ptal se Remus a musel se chytit kmenu, jeho boty na tohle nebyly zrovna nejlepší.

,,Nahoru." Řekl Snape a přivolal si lano, které podobným způsobem uchytil na další větvi asi o dvacet metrů výš než na té, kde stáli a v případě George seděli.

A tak šplhali dál. Tam dokonce měl strom nějaké plody. Drobné bobulky, ale Snape je varoval, že je neznají a mohly být jedovaté. Měl pravdu, byl lektvarista a měl s jedy bohaté zkušenosti.

Byli skoro na vrcholu a dál už to nešlo.

,,Hm jsme vysoko, pane Snape, ale co je nám to platné. Jak se podle vás máme dostat na druhý konec té díry do země?" Ptal se George nakysle.

,,Hm já v tom problém zas tak velký nevidím." Řekla Snape a podivně se ušklíbal.

,,Acio kořeny stromu." Křikl směrem dolů v následující chvíli Snape.

Strom se začal hýbat a kymácet.

,,Chceš mě zabít!" Křikl Remus a dostal zelenobílý odstín.

,,Sklapni Lupine. Acio kořeny stromu." Zaburácel znovu Snape.

Strom se znovu zakymácel.

,,No tak." Řekl tiše Snape.

,,Sice nevím, co máte v plánu, pane Snape, ale budíš. Acio kořeny stromu." Přidal i George.

,,Zešíleli jste oba dva. Proč chcete mizerné kořeny tohoto stromu, vždyť na něm spadneme dolů." Křičel na ně Remus.

,,No právě." Řekl Snape a strom se v té chvíli začal poroučet k zemi.

,,Despuslo!"Zahřměl Snape a strom místo do lesa velikánu se řítil přes propast.

,,Držte se." Zařval Snape a sedl si na větev chytil se jí jako klíště.

Strom byl větší než propast a tak když byl vyvrácen pomocí Acia z kořenů, tak přepadl přes ni a udělal most. Když pád pominul, tak díky tomu, že byli skoro na vrcholu stromu se George Weasley, Severus Snape i Remus Lupin octnuli na druhé straně propasti.

,,Fího pane Snape, to bylo geniální. Aciem vyvrátit strom z kořenů a přemostit propast. Vaše fasáda fakt klame, vy v té kebuly máte Indiána." Vysekl George poklonu, když seskočil z větve dolů.

,,Jenom logické smýšlení Georgi nic víc. Někdy prostě musíme ublížit i nebohým stromkům, viď Lupine?" Ptal Snape Remuse Lupina.

Remus Lupin se s toho tak jedině blil. Jeho snídaně z toho kymácení a pádu šla ven rovnou do propasti. Raci v jiné podobě, skončili zase ve vodě.

,,Ty jsi, ale baba Lupine. Přitom to nic nebylo. Viď Georgi?"Ptal se Snape.

,,Hm jste v pořádku Remusi. Moddy přece říkal, že jsi dobrý letec, tak proč se vám udělalo z tohoto špatně. Ti raci byli přece dobře provaření?" Ptal se starostlivě George.

,,Nesnáším tě Snape. Jo létat je jiná, ale já nesnáším volné pády a takové kymácení. Všechny ty odporné mudlovské horské dráhy, kolotoče a centrifugy, na které mě James a Sirius brali, jsem tak nesnášel. Fujtajskl!"Zavrčel zlostně Remus a bledý ve tvářích se opřel o kmen stromu, který Snape porazil, aby se dostali na druhou stranu.

,, Remusi trochu vody vám pomůže." Řekl George a vyndal jednu z láhví s vodou.

,,Jo to rozhodně." Řekl Remus a doslova mu tu flašku vyrval z ruky a přímo hamounsky se napil plnými doušky.

,,Georgi, kudy dál?" Ptal se Snape a stáčel lano zase do původní formy a pak ho zpět podával Georgi.

Ten zase seslal kompasové kouzlo, které jim ukázalo směr severu, jihu, západu a východu. Oni se však vydali na západ.

I tady byli obří stromy, ale vypadaly jinak. Byly o dost rozložitější a bylo na nich mnoho různých plodů.

,,Tady to vypadá na ovocné stromy." Řekl Remus a v příští chvíli se ozval lomoz a těsně za ním něco obřího spadlo. Remus i ostatní se otočili. Tam do země byl zabořený kokos. Obří kokos, který měl velikost Hagridových dýně.

,,To kdyby na tebe Lupine spadlo, bylo by po tobě." Řekl suše Snape.

Pak se ozval další hlomoz a na ně se řítilo pár dalších obřích kokosů.

,,Utíkejte!" Křikl Remus a utíkal pryč od kokosů a George s Snape těsně za ním.

Zastavili se, až když neslyšeli žádné padající kokosy.

,,Já jsem si nemyslel, že někdy budu utíkat před padajícími kokosy. Odedneška budu i ovoce považovat za nebezpečné, zvlášť tak velké." Řekl Snape a odplivl si stranou.

,,Připadám si tady jako mravenec. Je to tu všechno tak velké. Tohle zdaleka nemá ani Zakázaný les, ten je vůči tomuhle krásný. " Řekl George a sedl si na prdel.

,,Zatracené kokosy." Řekl Remus a o něco se opřel. Měl toho lesa dost!

Pod Remusovou rukou se něco zavlnilo a on zpozorněl. Prohmatal to, ono to bylo jak si měkké a lepkavé. Podíval se nahoru a vykřikl jako malá holka. Před ním stál obří šnek. Měl zelenou ulitu a díval se ně něho svými tykadly.

,,Co tak křičíš Lupine?"Ptal se Snape a podíval se Remusovým směrem.

Uviděl Lupina, jak stojí před šnekem velikosti Hagridovy hájenky a spadla mu brada. Co je tohle za šílené monstrum.

,,Fuj, co je to za šneka? "Ptal se George a postavil se.

,,Raději od něj pryč." Řekl Snape a šli pryč rychlým krokem. Ouha oni tam stáli najednou ještě další a další. Najednou byli skoro obestoupeni šneky obří velikosti, byli doslova v šnečí pasti.

,,To nás chtějí zbaštit?" Ptal se George vylekaně, jak se šneci přibližovali ze všech stran.

,,Everete statim!"Křikl Snape a šneka to odstřelilo pryč. Šnek přistál na obřím stromě a zbyl po něm jen mastná flek.

,,Pryč od šneků!" Řekl Snape a všichni utíkali ze sevření šneky.

,,Bylo to nutné, toho šneka zabít?" Ptal se Remus, když se od nich dostali dál.

,,Já nechtěl Lupine skončit jako šnečí sváča, Francouz nejsem." Řekl nakysle Snape.

,,Není to spíš naopak pane Snape, že Francouzi šneky jedí a ne šneci Francouze?" Ptal se George a měl co dělat, aby se nerozesmál. Snape fakt řekl kameňák, u Merlinovi hůlky.

,,To je mi jedno Georgi, já nechtě být těmi monstry umačkán. Kudy teď?" Ptal se Snape.

Goerge znovu seslal kompasové kouzlo a podle něho zamířily na západ. Stromy začaly najednou řídnout a před nimi se zjevila malá louka či paseka, která vzhledem k velikosti stromů přijatelně velká a zarostlá trávou vysokou jako Snape nebo Lupin.

,,Do prkenný ohrady, je to správný směr Georgi?" Ptal se Snape.

George se podíval na mapu a tam ta paseka dokonce byla. Byla na polovině cesty mezi tou záhadnou skálou a bodem, odkud vyšli. To ušli tak málo? Georgi se to nějak nezdálo. Připadalo mu, jako by měl v nohách mnohem více kilometrů než pouhých pět.

,,No ta louka tam je, pak by měla být nějaká řeka nebo potok, podle té mapy, který teče kolem té skály. Já bych za tou loukou si dal pauzu. Mám už hlad." Podrbal se ve vlasech George a vytáhl nějaké listí z toho proklatého stromu. Jak tak velikánský strom může mít tak malinké lístky, podivoval se George.

,,Já bych byl pro." Řekl Remus a byl jako bernardýn v kožichu na Sahaře. Slunce začalo pálit jako splašené.

,,No jak myslíte, ale já bych šel co nejblíže k té řece, tam bude na ochlazení voda." Řekl Snape a uvázal si kapesník kolem hlavy, aby nedostal úžeh.

George to udělal podobně, svojí mikinou. Remus to udělal z vesty, kterou měl na sobě pomocí přeměny, ve slamák.

Tak šli tou vysokou trávou, když uslyšeli velice hlasité dusání, které se velice rychle přibližovalo.

,,Tohle není rozhodně nějaký šnek nebo slimák, na to je to příliš rychlé." Řekl Remus a sevřel o něco pevněji hůlku.

Z trávy se pak vynořily tři jak auto velké ještěrky a velice rychle se přibližovaly.

,,K zemi." Zařval Snape a lehl si na zem. George na nic nečekal a také si lehl. Dal ruce přes hlavu a cítil jak kolem něho ty obří ještěrky prostě bez povšimnutí proběhly. Uf, to bylo o Hagridův vous!

Zvedl se a viděl jak se Snape zvedá ze země, ale Remuse Lupina nikde neviděl. Pak se ozval výkřik a Georgi ztuhla krev žilách. To byl Remus!

,,Do prdele pitomý vlkodlak, to si nemohl lehnout na zem." Řekl naštvaně Snape a zlostí si dupl.

,,Co teď?" Ptal se George.

,,Jo babo raď, jak ho máme v této travní džungli najít. Pokud si ho ty ještěrky nedaly už k obědu." Řekl zlostně Snape a pozvedl hůlku do výšky.

,,Inferno moratum!" Křikl a z jeho hůlky vyšlehl obří plamen.

Tam se ten plamen rozevřel a vypadal najednou jako drak, jak se zdálo Georgi. Ten začal chrlit oheň a tráva kolem nich začala hořet.

,,Kurník, co to je pane Snape?" Ptal se vylekaně George.

,,Zložár." Řekl Snape a začal mávat rukou s hůlkou a ten drak se začal tím směrem ohánět s ohněm a ničit trávu. George vyvalil oči, Snape umí ovládat zložár!? Jak je to u chaloupky baby jagy možný?

Trávu začaly požírat plameny a ta začala mizet a bylo vidět stopy ještěrek, ale ne Remuse.

Pak konečně uviděli prchající ještěrky a jedna z nich držela Remuse za nohu v tlamě.

,,Kurník." Řekl Snape a přidal na tempu s tím drakem.

Ještěrky se zastavily a otočily se na George a Snapa a vřeštivě zavrčely a vrhly se jejich směrem.

,,Do prdele." Nadával Snape a chtěl proti nim použít zložár, ale pak si uvědomil, že je tam Lupin. Toho by to osmahlo na pečeni a on by měl na krku naštvaného Pottera a Septimu minimálně, úplně pomlčeno o Blackovi. To pusť z hlavy Severusi!

,,Aqvaredukto!"Křikl vedle něho někdo a Severus se otočil tím směrem.

George vypálil proud vody rovnou ze své ruky na ještěrku číslo jedna a ta se svalila bez hlavy.

Ještěrky se zalekly, ale pak se otočily na mrtvého druha a ledově zasyčely a ta co držela Remuse ho vyhodila do vzduchu.

,,Acio Remus Lupin!" Zaburácel George a pouhou rukou přivolal Lupina k nim.

To ještěrky velmi rozzuřilo a přímo se na ně chtěly vrhnout.

,,Avada Kedavra!" Křikl Snape a ještěrka číslo dva šla k zemi mrtvá.

,,Aqvaredukto!"Zavolal znovu George a ještěrka číslo tři přišla o přední nohy.

Zmítala se bolestí, až její skřeky utichly. Byla mrtvá.

,,Inferno noctis." Řekl Snape udýchaně a drak zmizel a oheň přestal hořet.

,,Myslím, že bych uvítal také umět hadí jazyk jako segra, tohle bylo o život." Svalil se do popela po trávě George.

,,Stávej Georgi, můžou tu být další, musíme se z té trávy dostat pryč." Řekl Snape, hodil mu svůj bágl a na záda si hodil omdlelého Remuse Lupina.

,,Žije vůbec?" Ptal se George.

,,No puls má, dýchá, asi strachy omdlel, jak si ho chytla ta obří ještěrka." Řekl Snape a vyrazil dopředu.

,,Ani nevíte, jak rád uvidím, pane Snape zase koruny stromu. Tohle je hrůzný zážitek." Otřepal se George.

,,Věřím." Řekl jenom Snape a šli co nejrychleji to s tou zátěží šlo ven ze spáleniště.

Když konečně dostali pod stromové velikány, tak Snape složil Remuse na zem a povídá.

,,Můžete mi Georgi vysvětlit, co to bylo za kouzlo, co jste použil na ty ještěrky. Také výmysl té vaší Brumbálovky?" Ptal se rukama v bok Snape.

,,Ne to mě minulou noc naučila Nata, pane Snape. Štípal jsem s tím dříví. Jenom jsem prostě zpanikařil a použil jsem ho." Řekl George.

,,Slečna Yuhi? Panebože co to je za ďábla. To je účinné jako moje Avada. Ale dík Georgi, díky tomu jsem nemusel využít další Avadu. Jak to, že používáte tak mocnou bez hůlkovou magii?" Ptal se Snape.

,,Tak to je na dlouhé vyprávění pane Snape a do toho bych se teď nepouštěl. Tady určitě se najdou i nějací mrchožroutí a aby za mršinu nepokládali i Remuse. Já bych raději šel." Řekl George a měl na paměti slova Rona o zneužití jeho moci. I když Snape nebyl na straně zla, byl stále Zmijozel a ti byli všichni vychcaní jako Merlinovi spodky.

,,Ach rozumím Georgi, ty mrtvoly jsou díky tomu spáleništi vidět. Žádný problém." Usmál se Snape a pozvedl hůlku směrem mrtvých obřích ještěrek a řekl.

,,Evanesco."

Ještěrky zmizely, jako by nikdy nebyly. Jenom tam zůstala kaluž krve a slin, které ani opakované Evanesco Snapa nedokázalo vysát z povrchu zemského.

,,Pořád lepší než nic, ale máte pravdu, tady nemůžeme zůstat. Musíme se dostat k řece." Řekl Snape a otočil se na Remuse Lupina.

,,Reverete." Prohlásil polohlasně.

Remus Lupin zamžoural jako sova a pak jako čertík z krabičky vyskočil na obě dvě nohy.

,,Kde jsou ty nestvůry?" Ptal se rozhlížel se polekaně kolem sebe.

,,V čudu a mrtvé Lupine, ale ty jsi málem skončil jako jejich svačinka." Řekl Snape tvářil se rozčíleně.

,,He co se stalo?" Ptal se Lupin a pak se podíval na to spáleniště.

,,Kdo nebo co to bylo?" Ptal se vyplašeně a tiskl se zády jednomu kořenu stromu a přilepil se tam košilí. Když pak se chtěl odlepit tak si jí dobrý kus odtrhl, že byla na cáry.

,,To jsem byl já a kamarád Zložár." Řekl Snape a usmíval se, když viděl, že na něho Lupin čučí jako pulec.

,,Zložár!" Vykřikl vylekaně Remus.

,,Jak bychom tě jinak našli v té trávě Remusi. Musela holt lehnout popelem. Nebuď nějaký ekolog nebo jak se to u mudlů jmenuje." Vysvětlil George.

,,To nemyslím, ale to je černá magie." Řekl Remus.

,,Jo a já jsem Budha Lupine, i Ronald Weasley černou magii používá a Potterovi to asi dvakrát vadit nebude. Tak tu nedělej Brumbálovce a jeho pitomou teorii o černé a bíle magii a buď rád, že jsi nebyl sežrán." Řekl Snape a vzal si od George zpět baťoh.

,,Jdeme k řece, tady je příliš nevlídně." Oznámil Snape a vyrazil kupředu.

George si vytáhl z brašny láhev s vodou a pořádně se napil. Měl díky tomu ohni docela velkou žízeň.

Cestou k řece je celkem nic moc nepotkalo. Jenom narazili na mnohonožku, která se chtěla obohatit o jejich zavazadla a tak jí George Expreliumusem poslal na sever někam do neznáma. Pak byly ty příšerné balvany, které musely po čtyřech přelézt. Snape si přitom roztrhl kalhoty na levé nohavici a ponožku k tomu.

,,To budu od pana Ronalda chtít proplatit, ten to nemá v hlavě v pořádku posílat nás do takové divočiny." Řekl Snape a zkrátil si nohavici o tu část, kde měl tu trhlinu.

Odhalil docela nepěknou jizvu na lýtku, která vypadala velice staře.

,,Od čeho to máš Snape?"Ptal se Remus.

,,To od pana otce." Řekl jen tak Snape mimochodem a šel dál.

Remus zbledl. Panebože to ho otec chtěl o tu nohu připravit, nebo co se stalo?

George polkl. Fred mu pověděl, co věděl od taťky a další puzzle mu zapadlo do skládanky. Snape neměl život z pohádky, ale z horroru.

Zase obcházeli stromy a George sesílal kompasové kouzlo každou chvíli, aby udrželi správný směr. Pak konečně uslyšeli hučení vody. Přidali do kroku a za pár minut byli u vody. Před nimi tekla obří řeka, která byla rychlá a měla mnoho malých víru, které se kroutily kolem kulatých a šišatých balvanů. Vypadala jako nespoutaný živel.

,,Tak tohle je v prdely, jak tohle máme překročit, tady je proud jako blázen." Nadával Remus a svalil se na zem.

,,Zatím pauza, něco vymyslíme při obědě." Řekl Snape a vyndal kotlík z báglu.

,,Souhlasím, mám hlad jako vlk. Ramen." Řekl nadšeně George a vyndal ze své brašny těch pět porcí instantního Ramenu.

,,Ok tak ta polévka s mořskou řasou." Řekl trochu nepozitivně Snape.

,,No jsou tam ještě ty fazole a nudle, ale co k nim, tak to nevím." Řekl George.

,,To raději tu polévku." Prohlásil Snape a Remus sehnal nějaké roští a zapálil oheň pomocí zapalovače.

Tentokrát trvalo o něco déle, než oheň pořádně vzplál, protože blízkost té řeky se mu asi nelíbila. Také pořádně začoudil Remuse, který díky tomu byl jak černoušek.

,,Asi bychom se měli trochu v té řece opláchnout, vypadáme jako mouřeníni." Řekl Snape a šel k řece a sedl si do dřepu a začal si oplachovat docela chladivou vodou obličej. Remus a George ho s radostí napodobili. George si rovnou v té vodě vypral triko a umyl vlasy, protože si předtím lehl do popele a byl černý jak bota. Očista byla dokonána a oni vysypali ty instantní polévky do kotlíku a zalili vodou. Té polévce to moc dlouho netrvalo, než byla hotová. Díky bohu byla to nějaká masová a ne zeleninová, to by asi už měl Remus spadeno na vraždu Ronalda Weasleyho.

Pár větviček bylo proměněno na dřevěné lžíce a miska byla duplikována. Polévka byla snězena všechna jak měli všichni hlad jako trám.

,,Jak se máme dostat na druhý břeh, to je zhruba 50metrů proudu u všech skřetích uší." Řekl George, zatímco Remus myl v řece kotlík a misky a Snape prostě jenom ležel opřený o kámen a odpočíval.

,,Hm nevím zatím, ale rozhodně ne plavat. To by nikdo z nás nezvládl, Georgi. Já nechci být utopenec." Řekl Snape.

,,Nebo to nějak přeplout na lodi." Navrhoval George a sedl si o trochu pohodlněji a opřel si o kolena hlavu.

,,Kde jí vzít Georgi a nekrást. Jestli umíte vykouzlit loď, která by odolala proudu této řeky tak se klidně do toho dejte." Řekl Snape a zamyšleně zavřel oči.

To si chce tady dát Snape jen tak dvacet? Ptal se v duchu překvapeně George.

Pak Snape otevřel oči a zvednul a šel kolem řeky. Pak se otočil a šel na druhou stranu a přitom se díval po okolních stromech, jako by něco hledal. To chce zase stromem udělat most? Ptal se v duchu George.

Tady to moc dobře nepůjde, tady je silný proud, i ty velikánské stromy by odplavaly. Pak se ztratil na čas z dohledu a George už chtěl za ním jít, když přiběhl a povídá.

,,Lano, jak je dlouhé to lano?" Ptal se ho.

,,Hm asi tak 40metrů, proč se ptáte, pane Snape, to zase chcete srazit nějaký strom?" Ptal se George.

,,Musíme ho mít delší. Musíme ho prodloužit a zvětšit." Povykoval Snape.

,,Co máš Snape zase v plánu?" Ptal se Remus, který přišel s umytým nádobím a mokrýma nohama.

,,Horskou dráhu Lupine." Usmál se Snape a George viděl, jak Remus málem kotlík s miskami, lžicemi, vařečkou, upustil na zem.

,,Ne, v tom fakt nejedu." Řekl Remus.

,,No když tu chceš zůstat, tak my půjdeme a ty si tu vegetuj s ještěrkami a dalšími stvořeními. Jsou tak milí, viď Lupine." Řekl Snape ironicky.

,,Ty jeden hajzle zmijozelský." Zavrčel zlostně Remus.

,,Hej Remusi buď na pana Snapa trochu milejší, jinak by jsi byl oběd pro ty ještěrky." Řekl George.

Remus se zamračil, ale raději nic neříkal. Bylo to s ním pěkně v prdeli, když musel dlužit život zrovna Severusovi Snapovi a Georgovi Weasleymu.

Naskládal tedy kotlík a věci k vaření do báglu.

George vyndal zase to lano a Severus Snape ho roztáhl a pak na něho poklepal hůlkou a řekl

,,Energio."

Lano bylo v tu ránu pevné jako to, které tahá zaoceánské lodě.

,,Duplio" a lano se rozdvojilo.

,,Copuláris" a lana se spojila a vytvořila jedno.

,,Tak a teď ho přenést na místo, které jsem vybral." Řekl Snape a složil to lano do takové velké osmičky.

,,Lupine vezmi to za druhý konec. Georgi ty vezmi ty batohy." Řekl Snape a kupodivu i Remus spolupracoval.

Šli kousek podél řeky, až došli ke stromu, který silně obepínal kořeny skálu nebo balvan na břehu řeky a byl krásně nad řekou nakloněný. Na druhé straně řeky byl statný jehličnan, který byl takový podsaditý, stál rovně a dolní větve neměl.

Snape trochu to lano rozmotal a pak vylezl na strom, i když si potrhal dolní část druhé nohavice. To mu bylo jedno. Vydrápal se na jednu větev nad řekou a tam uzlem přivázal to lano. Na co to má být dobrý? Ptal se George v duchu.

Snape sjel po laně dolů a přešel k nim.

,,Lupine vyndej deky. Georgi budu potřebovat tvojí pomoc." Řekl Snape a George stál, jako by jím projel duch. Fakt řekl jemu o pomoc Severus Snape, nebo už má halucinace?

Rychle se otřepal a pak řekl. ,,Ok pane Snape."

,,To lano se musí dostat na druhou stranu řeky. Použijeme na to Wingadium Leviosa, ale jakmile bude na druhé straně, tak to ve vzduchu budeš držet jenom ty a já ho zatím připevním k tomu smrku támhle." Řekl Snape a pokynul hlavou na druhou stranu řeky.

George už věděl, co měl Snape v plánu a musel uznat, že Snape asi nečetl jenom literaturu o lektvarech, ale i tu dobrodružnou.

Oba tedy zvedli hůlky a řekli nad lanem, co leželo u jejich nohou ,,Wingádium Leviosa"

Lano se bez obtíží zvedlo. Pak se začelo vznášet do výšky a pak George ve směru Snapovi ruky směřoval společně s ním lano přes řeku. Šlo to pomalu a zdlouhavě, ale šlo to. Ještě pár metrů, dva, jeden, půl a byli tam.

,,Copurális fatalis!" Křikl v tom Snape a lano obejmulo ten smrk a udělalo silný uzel a zbytek lana George pustil k zemi.

Bylo uděláno, přes řeku viselo lano a George si musel oddechnout. Tohle nebyla žádná prča. Tak dlouho nikdy kouzlo Wingádium Leviosa ještě nedržel a to mu ještě Snape jistou dobu pomáhal.

,,Teď jsi na řadě ty Lupine. Propoj nás magickým lanem, nás všechny tři, v pořadí já, George a ty. Jasný?"Ptal se Snape.

Remus párkrát zamrkal, ale pak mu došlo, že je to Snapova pojistka. Kdyby z nich někdo spadl do vody tak ho ostatní dva snad vytáhnou. Propojil magickým provazem všechny tři kolem hrudi.

,,Bombarda." Křikl si Snape pod nohy a následný výbuch ho poslal i s ostatními nahoru na větve.

,,Morgano, to jsme nemohli Snape vylézt sem sami. To jsi musel nás sem vystřelit." Řekl znovu naštvaně Remus.

,,Šlo to rychleji." Řekl Snape a přivolal batohy a pak i deky.

Každému z nich jednu dal a přehodil jí přes lano a omotal jí kolem svého pasu a zavázal jí tam.

,,Hlavně se držte, asi to bude trochu držkopád." Řekl Snape a neznělo to nijak jistě.

Vlezl si na okraj větve a upevnil si ještě jednou popruhy batohu, který on a Remus měli na sobě. George si zasunul trochu pod deku tu brašnu, co měl u sebe. Byla tam lékárnička a jiné důležité věci a ty on nesměl ztratit.

,,Expulso."Křikl Snape hůlkou do prázdna toho lesa za stromem na břehu a rozjel se po laně na druhý břeh. Goerge ani nestačil říct famrpál a jel za ním, jak ho ten tah vzal díky magickému lanu.

To fakt bylo jako létání. Jenom křik ze vzadu, kde vřeštěl Remus Lupin, byl trochu narušující. Snape dojel na druhý břeh, ale nestačil se včas rozvázat a George plnou parou do něho narazil a následně i Remus Lupin, stále křičící jako by ho na nože brali. Deky povolily a všichni tři spadli na sebe jako hrušky. Vznikla zvláštní hromada končetin a hlav. Vypadalo to z dálky jako nepovedený Hagridův Chloupek.

,,Proklatě." Řekl Snape, který měl tu smůlu, že ho George Weasley a Remus Lupin zasypali.

,,Říkal jste držkopád, pane Snape, tak to se vám vyplnilo." Řekl George a svalil ze sebe tak trochu mimo Remuse Lupina, protože ten vlkodlak nebyl zrovna nejpříjemnější balvan. Ten rozhodně by na váze devásetku kil dal.

Pak se zvednul ze Snapa a podal mu ruku a pomohl mu na nohy.

,,Dík." Řekl Snape a šel se podívat, jak je na tom Remus Lupin. Ten, jak se zdálo vstřebával neobvyklý zážitek tím, že koulel očima jako Moddy a lapal po dechu jako ryba. Asi jsem s tou padavkou měl pravdu, pomysle si Severus Snape. Lupin se sice umí ohánět pěstí a jazykem jako vzteklý, ale když přijde na menší dobrodružství tak je jak ženská, vřeští a blije. Jak baba ten Lupin. No snad teď zvracet nebude.

,,Asi dáme pauzu, než se Lupin postaví na nohy." Řekl Snape a sundal z Lupina batoh a dal zpět do něho deky.

,, Tohle se Remusovi asi moc nelíbilo. Já myslel, že snese jako vlkodlak víc, pane Snape." Řekl George.

,,Chyba lávky, sice se to umí ohánět jazykem jako vzteklé, přes hubu to dát umí, duel bohužel taky, ale Septima měla v jisté věci pravdu už v šestém ročníku v Bradavicích. On je plyšák na hraní." Řekl Snape a zasmál se.

,, Jo měl jsem jít na Aretmatiku a trochu víc se vzdělat v profesorech. Vážně se pane Snape nezdáte, ale jste číman. Hm jako Indiana Jones s hůlkou. Kam se hrabou Pobertové, tohle rozhodně stálo za to." Řekl George a měl vážně respekt před Snapem. Tohle vše by asi sám nedokázal zvládnout. Snape jako by ani nebyl Zmijozel, jak byl odvážný a pohotový.

,,Myslíte, já chci z toho lesa jenom vypadnout, není tu pro lidi dvakrát příjemně. Indiana jsem jednou viděl v kině a přišlo mi to příliš nadsazený. Američané se snažili být za každou cenu vždycky dobrodruzi. Když jim, ale někdo zapálí koudel pod prdelí, tak jsou strachy posraní a hned se zbaběle houfují, aby to člověku oplatili." Mínil Snape a odvázal na druhé straně od stromu lano.

,,Aha a co tou koudelí myslíte, pane Snape?" Ptal se George.

,,Vyprávění jistých lidí, kteří zažili druhou světovou válku. Hlavně asi můj děd a pan Evans, alias Harry Evans neboli Harryho Pottera dědeček, kteří sloužili vlasti jako vojáci." Řekl Snape.

,,Vy jste znal prarodiče Harryho?"Ptal se George užasle.

,,Jenom ze strany jeho matky, tedy Evansovi. Byli to sousedé." Řekl Snape a trochu mu zrůžověli tváře.

George kulil obě oči na Snapa jako by tam stál Merlin sám. Ty vole, postava Snapa byla tedy zapeklitá. Harryho by asi fakt zajímalo, co všechno o jeho prarodičích Snape ví.

,,To jako váš dědeček a pan Evans jako byli nějací velcí vojáci?" Ptal se George se zájmem.

On dobře věděl, že se kouzelníci tomuto konfliktu vyhýbali jak mohli, jako podle něho zbabělé krysy, protože to doporučoval tehdejší ministr kouzel, ale jemu to přišlo nefér. Přece žili také v této zemi a určitě by jim nebylo pochuti, kdyby Velkou Británi zabraly cizí mocnosti. Mohli mudlům nebo spíš nekouzelníkům pomoci.

Snape se usmál a při taháni lana na břeh začal povídat.

,,Co si pamatuji, tak pan Evans nikdy nechodil ven, aniž by neměl vycházkovou hůl. Byl ve válce zraněn do nohy a nikdy se mu to pořádně nezahojilo a při bouřkách ho ta noha dost bolela. Co vím tak byl stíhací letec, ale víc nevím. Vždycky, když se v mé přítomnosti Lily svého otce na to ptala tak si zapálil dýmku a začal mluvit o něčem zcela jiném. Třeba o fotbale nebo kriketu. Neměl mě moc v lásce díky mému otci." Řekl Snape a utřel si zapocené čelo, když vytáhl lano.

George v duchu zasmál. Harry byl také letec a ve vzduchu se cítil jako doma a jeho dědeček asi byl také ve vzduchu jako kovaný, když jezdil po nebi s tou mudlovskou stíhačkou. To asi musely být asi nějaké starší kusy než to, co občas viděl na nebi on.

,,A váš děd, pane Snape?"Ptal se George.

,,Á, ten byl u maríny. Sloužil jako střelec u kulometu na letadlové lodi. To je tak veliká, že má i letiště na palubě. Jméno té lodi si, ale už nepamatuji, bylo mi šest, když zemřel." Řekl Snape a kouzlem zmenšil lano a začal ho cpát do ruksaku.

George se dál neptal, ale byl unešený, co se všechno nedoví. Určitě tohle neví ani Harry, jinak by měl určitě jiné mínění. Rozhodně musel být jeho děda statečný muž. No a děda pana Snapa, musel také mít dost odvahy, když byl mariňák. To nebylo jen tak, jak věděl od Rogera Daivise, kterého mudlovský otec by profesionálníl voják.

,,Pane Snape a kdyby byla válka šel by jste válčit vy? Zeptal se George.

,,Nejsme už teď ve válce?" Ptal se na oplátku Snape.

,,No já nemyslím tuhle s Hadí prdelí, ta to má stejně díky Harrymu a Nevillovi spočítaný, ale kdyby vypukla u mudlů nějaká válka a byla ohrožena Anglii a Británie celkově, šel by jste za ní válčit?" Ptal se George.

,,Velmi zajímavá otázka Georgi, ale asi ano, sice jsou mi ukradený životy ostatních, ale zem pod nohama ať mi neničí. Mám jí rád." Řekl Snape a šel probudit Lupina, který pokládal za nejlepší, dát si odchod do země snů, místo džungle hororů a Snapa.

V Georgi se utvořil zcela nový obrázek Severuse Snapa, než ten, který měl před tímto výletem do této dimenze. Sice bručoun a ironik, ale v hloubi duše slušný člověk, který nehodlá nikoho nechat ve štychu a hodlá se za ostatní prát. Fakt divný had ve lvím kožichu, ten Severus Snape.