Celý následující týden strávil Harry sám v knihovně. Regulův poslední zápisek ho přiměl přemýšlet na dím, jak se on s Dracem dostanou do Ravenholmu. Jistě, připravovali se na věci, které se mohou stát tam, ale jak se tam dostat, co zatím aspoň on neřešil. A upřímně si nemyslel, že Draco má nějaké zkušenosti s mudlovskou dopravou navíc v úplně jiné zemi.
Strávil tak týden na mapama Spojených států Amerických a studoval nejlepší a nejrychlejší cestu k Ravenholmskému portálu. O portálech obecně si taky musel pár informací zjistit. Zdálo se, že různě po zemi jsou portály vedoucí na různorodá místa. Nikdo neuměl přesně určitě kde leží Wasteland. Jestli je někde na Zemi, nebo je v nějaké jiné rovině. Nebo snad jiná planeta? Ne, tak dalece nad tím Harry nechtěl přemýšlet, bylo by to příliš děsivé. Ta možnost, uvíznout na jiné planetě bez možnosti se vrátit...
Podařilo se mu jistit, že místo zvané Midian, kam má v létě namířeno Ron s Viktorem, je vlastně poměrně lehce přístupné. Nevedl tam ani zpátky žádný portál, možná i proto tam běžně fungovala magie. Midian se nacházel v Saúdské Arábii. To Harryho zamrzelo, doufal, že by aspoň po mudlovském světě mohli všichni čtyři cestovat společně, ale takhle měl každý cestu na jiný konec světa. Zajímalo ho, zda Ron už zjišťoval kam budou muset jet. A pak, jakou měl výmluvu pro jeho super-opatrující rodiče? Nejspíš jim řekne, že bude v létě u Viktora, ale... Harry si neuměl moc představit paní Weasleyovou, kterak nechává svého šestnáctiletého potomka celé léto u jeho milence. Tiše se uchechtl, ten rozhovor by docela rád slyšel.
Vrátil se k Wastelandu. Po dlouhém hledání, i v části knihovny s omezeným přístupem. Se mu podařila najít kniha, která celá místo přibližovala a některé části dokonce popisovala. Zdálo se, že zbytek Wastelandu není tak velkým tabu jako Ravenholm.
Wasteland, také známo jako Wild či Scarpland, nebo obecně Pustina, je prokleté neplodné místo s malou koncentrací života. Lidé zde nemají trvalé podmínky k žití. Na rozdíl od jiných nebezpečných forem, především rasy Xen. Wasteland můžeme rozdělit do několika částí. Obyvatelnou část – která začíná ihned za Stanicí 6 - kde lidská rasa přežívá – Canals, Stanice 7, komplex Black Mesa East. Na komplex Black Mesa East přímo navazuje město Ravenholm. O tomto místě nadále nejsou žádné informace. Známo je, že trvale tam nikdo lidský nežije. Ravenholm se dá objet po Dálnici 17, dostaneme se tak k další části Wastelandu – Pobřeží. Pobřeží je pro zamoření Antliony také trvale neobyvatelné – i přesto se zde lidem podařilo v malých skupinkách přežít. Pravděpodobně obydlené části Pobřeží – Shorepoint, Nová Malá Oděsa, Dok 137, Ropná stanice, Bridge Point, Lighthouse Point, Vortigaunt kamp – o tomto místě je jako o jediném známo, že je trvale osídleno a to rasou Vortigaunt.
Na Kamp volně navazuje Věznice Nova Prospekt. O vězeňském komplexu toho není příliš známo, místo je trvale obsazeno nepřátelskou rasou.
Umístění portálů – z a do Wastelandu vede několik portálů, žádný z nich není obousměrný. Postál vedoucí na Stanici 6 se nachází ve Střední Evropě na místě známém jako Onen svět. Portál do Ravenholmu se nachází ve středu Severní Ameriky mezi městy Toluca a Silent Hill – víc o Silent Hill na str. 187.
Harry přeskočil informace o Silent Hill, v blízké době se tam určitě nechystal, tak se tím nemusel zabývat. Vrátil se k informacím o portálech.
Portály do Nové Malé Oděsy a do Vortigant Kampu leží v těsné blízkosti a to na ostrovech Wake a Peale. Z Wastelandu je možno se dostat třemi portály. Jeden vede z komplexu Black Mesa East, druhý se nachází těsně mezi Ravenholmem a Shorepointem. Poslední známý portál je umístěn kdesi v nové části Věznice Nova Prospekt. Spekuluje se o možnosti, že ven z Wastelandu se nachází více portálů či jiných alternativních cest, tyto spekulace nikdy nebyly podloženy. Portály vedoucí vně Wastelandu nemají pevný bod výstupu.
Harry se na knihu zamračil. Dala mu víc otázek než odpovědí. Plus bylo, že věděl něco víc o Wastelandu. Jenže k čemu mu to bylo, když tam se nechystal. Chtěl vědět víc o Ravenholmu. Zatím jen věděl, kde hledat portál a že cesta zpátky je až někde na druhé straně temného místa. Navíc, co to jako znamenalo, že portál zpátky neměl pevný bod? Jako, že se mohou objevit kdekoliv na Zemi? To taky bylo nepříjemné zjištění. Kdoví v jakém stavu budou až se budou vracet zpátky a ani se nedostanou do známé země, ale kdo ví kam. Při jeho štěstí určitě do nějakého zaostalého státu bez znalosti angličtiny.
Zavřel knihu, rozhodl se to na chvíli pustit z hlavy, třeba pak, když nad tím nebude tolik bádat, tak mu to nepřijde tak děsivé.
-HPT-
Aby byl Harry upřímný, Valentýn nikdy neměl moc rád. Když byl ještě dítě, tak to šlo zcela mimo něj. Ale co hodil do Bradavic, tak ten svátek musel brát na zřetel. Neměl ho rád. Stačilo, kdy si vzpomněl na trapnou scénku s druhém ročníku. No, naštěstí pro něj to víc trapné bylo pro Ginny. Následující dva roky byly takové rozporuplné. Lidi kolem tvořili páry, dávali si dárečky, přízeň, lásku. Neměl komu dát svou lásku. Navíc té době by na to ani nebyl připraven. Teď měl ale Draca. Plavovlasý mladík mu sice nakázal, že bude Valentýn bez dárečků, to ale neznamenalo, že si nemohli projevit přízeň jiným způsobem. Harry byl plně rozhodnutý, že právě na Valentýna se chopí příležitosti a bude ten iniciativní.
Čekal na Draca ve Vstupní síni. Studenti v párech chodili kolem něj, některé dívky se chichotaly, některé se tvářily nedočkavě a některé sklesle, to ty, které na dnes neměly schůzku.
Konečně se plavovlasý mladík objevil, Harry si nemohl nevšimnou, že nejde směrem k Zmijozelských pokojů. Uvědomil si, že s Dracem ještě neprobral jeho situaci mezi ostatními zmijozely. Jak se k němu chovali?
Jak tak Draca sledoval, nevěřil, že někdo tak krásný chodí právě s ním. Nechápal, kde se v Dracovi brala ta nedůvěra. Harry měl za to, že to on by měl být tím nevěřícným, nechápavým, co na něm Draco viděl? On byl jen obyčejný chlapec, nijak nevynikající. Byla jen shoda náhod, že byl tak Chlapec, který přežil. Ale Draco... Draco byl prostě překrásný. A určitě si to nemyslel jen on. Za tu chvilku, než k němu mladý Zmijozel přišel viděl několik lidí vrhat jeho směrem chtivé pohledy a rozhodně to nebylo jen od dívek. Harry se na to zjištění zamračil. Měl by žárlit? Ne, nezdálo se, že by Draco měl zájem o kohokoliv jiného. Někdy měl pocit, že nemá tolik zájem ani o něj. Draco plně dostával své přezdívce Ledového prince. Možná to byl nějaká znak Malfoyů, neumět dávat najevo pocity.
„Kam půjdeme?" zeptal se Draca sotva k němu došel. Osobně by klidně šel ke Třem košťatům, ale předpokládal, že tam v tento čas bude plno. A hostinec u Prasečí hlavy mu nepřišel jako moc romantické místo.
„Co k Hořkým Pralinkám?"
„Kam?" zmateně.
Draco na Harryho nechápavě pohlédl. „Pottere, kam obvykle chodíš? V Prasinkách myslím?"
„No, do Medového ráje, ke Třem košťatům, do Taškáře..."
„Hořký Pralinky je kavárno-čajovna, nebo taky čokoládovna. Je divné, že to neznáš, je to dost populární místo," zamračeně.
„No, neměl jsem asi s kým tam jít."
„Hm, každopádně máme zamluvené místo, tak pojď."
„Máme zamluvené místo?"
„Samozřejmě." Harry ani nemusel vidět Dracovi do obličeje, aby mu bylo jasné, že plavovlasý mladík opět protáčí oči. Nemohl přece znát všechny místa, no ne?
O to větší bylo jeho překvapení, když do podniku došli a on zjistil, že je prakticky plný bradavických studentů. Jak to, že mu o tom podniku nikdo neřekl? Počkat, počkat... Něco se mu tady úplně nezdálo. Všichni tu byli v párech, to by na Valentýn nebylo nic zvláštního, ale ty dvojice, něco na nich bylo, jen ještě nedokázal určit co.
Procházeli kolem stolů s páry. Viděl Neville s už výrazně těhotnou Hannah. Dokonce viděl i Tonksovou s Remusem, zdálo se, že bystrozorka je právě v dobré náladě, nejspíš se rozhodla poslední měsíc před narozením dětí užívat a problémy nechat až kdyby přišly. U společného stolu zahlédl Freda s Lunou a George s Angelinou. Za nimi spatřil Rona s Viktorem. To bylo překvapením. Ron o podniku věděl a nic mu neřekl? Rudovlasý mladík se právě mračil směrem, kde seděli jeho bratři. Dvojčata si nejspíš nemohla ani dnes odpustit nějakou poznámku směrem k Ronově vztahu s Viktorem.
Harry mířil za Dracem, který je vedl ke stolku v zadní části podniku. Posadili se, před nimi ležely objednací lístky.
„Je to Goyle? S Bonesovou?" Harry překvapeně hleděl na pár nedaleko.
„Jo."
„Netušil jsem ,že spolu chodí. Susan je, uhmm a no a Golye, ehm..." Potter se zatvářil rozpačitě, jak by měl správně vyslovit jak nepravděpodobný pár to byl.
„Chceš říct, že je pro něj příliš dobrá?" Draco v otázce pozvedl obočí.
„No, ne?" jistěže ne, takhle to říct nechtěl, ale Susan Bonesová byla pěkná, chytrá, z lepší rodiny a hlavně z rodiny o které nikdo nepochyboval, na které straně stojí a nebyla to strana Pána zla. Navíc velké množství členů Susaniny rodiny zemřelo v první válce s Temným pánem. Bylo zvláštní, že by začala chodit s někým, kdo je z rodiny, která stojí na úplně opačné straně...
Plavovlasý zmijozel si povzdychl. „Taky jsem o tom pochyboval, ale zdá se, že jim to zatím klape."
„Ale jak, totiž... Jak se to stalo?" Přece každý byl z jiné koleje a neměli spolu ani moc společných hodin.
„Myslím, že je spojil hlavně společný smutek," připustil Draco. „Jela s náma v jednom vlaku na pohřeb Gregovy maminka a samozřejmě i zpátky, dali se do řeči a zjistili, že by si měli co říct."
„Oh." No jistě, to je taky možnost. Harry si připadal trochu jako necita, úplně vypustil tu spoustu lidí, kteří na vánoce zemřeli a ještě víc ty, kteří zde po nich zůstali. Pátravě se zadíval na Draca. Plavovlasý mladík se pustil do čtení nápojové nabídky.
Jak na tom asi teď byl? Stýskalo se mu po Narcisse?
„Pottere," zavrčení. „Vím nad čím přemýšlíš. Přestaň."
„Já jen..."
„Nechci to vědět. Jsem na rande, ne? Nebudeme řešit žádné sračky," rozhodně
Harry si povzdechl, co jiného mu taky zbývalo. Zadíval se do nápojového lístku. Většina nabídky mu nic neříkala, naštěstí pro něj byla rozdělena na kávy, čaje a čokolády. Jiná možnost nebyla. Žádný alkohol, žádné džusy, žádný Máslový ležák.
Nakonec si objednal to samé co Draco a doufal, že to nebude nic nepoživatelného. I když, vypil by to tak jako tak, nechtěl by se před Dracem nijak ztrapnit.
Když jim donesli pití, konverzace se stočila bezpečným směrem. Harry občas sledoval ostatní páry. Všichni vypadali v klidu, tak bezpečně, jakoby nikomu z nic nevisela nad hlavou hrozba Pána zla.
Konečně si Harry uvědomil, co na těch párech bylo zvláštního. Překvapeně se otočil na Draca.
„Co je tohle za podnik?"
„Jak to myslíš?" Draco na něj nechápavě zíral.
„No, jako kdo ho vede?"
„Jak to mám vědět?"
„Všichni tady jsou kouzelníci."
„Pottere, jsi v kouzelnické vesnici, nevím koho bys tady čekal jiného."
„Ne, myslím tím, všichni jsou z kouzelnických rodin. Není tu nikdo z mudlovské rodiny."
„Oh, no... Jo."
„Jak jo? Je to schválně? Nebo je to náhoda?"
„Nesmí sem," tiše.
„Nesmí sem?!"
„Laskavě se ztiš. A jo no, je to tak. Mudlorození sem mají vstup zakázaný. Samozřejmě se může stát, že sem někdo z nich přijde, ale obsluha, pokud ví, že není z kouzelnické rodiny, ho požádá, aby odešel. Nikdo nebude mudlorozené lynčovat, když odmítnou odejít, tak je nevyhodí, ale..." Draco pokrčil rameny. „Neřeš to ano. Je to soukromý podnik a je na majiteli jak se rozhodne ho vést."
„Ale-"
„Pottere, není to tvoje věc," rozhodně.
„Není to správné," rozhodně.
„A co?" Draco opět pokrčil rameny. Tohle rozhodně nebylo něco, co by ho znepokojovalo.
Potter si pomalu začínal uvědomovat, jaká kouzelnická společnost opravdu je. Každý v ní měl nějaké předsudky. Ať už proti černé magii, proti kouzelníkům z mudlovských rodin, nebo proti jiným hodnotám. Možná by nebylo úplně na škodu nechat tenhle řád shořet, horší to už být přeci nemůže...
Přesto, že Harryho zjištění, že jsou podniky, které někoho omezují, dost naštvalo, zjistil, že si den docela užil. Jediné, co se mu opět nepodařilo byla rozhodnost. Když se vrátili do Bradavic, byl to opět Draco, kdo ho zlehka políbil na rty předtím než zmizel směrem k Zmijozelským místnostem. Harry se s mírným úsměvem vracel do ložnice. Co na tom, že nebyl tím, kdo polibek začal. Políbil Draca a to se taky počítalo.
Pozn.: Nejsem si úplně jistá, zda jsem to už zmiňovala. Místo Midian je z filmu Nightbreed, jako dítě jsem ten film zbožňovala a přála si v Midianu žít :-D. Umístění jsem si dovolila přizpůsobit.
A taky mi došlo, že ne každý asi zná Torchwood, postava kapitána Harta je od nich :-)
