O jednoho méně
Reid plakal, obličej schovaný v Morganově rameni, jeho paže okolo svého pasu v tom známém gestu, které znamenalo přesně to, co v tu chvíli potřeboval. Jsem tady.
Morgan měl tvář zabořenou v Reidových vlasech, aby skryl vlastní slzy, a objímal Reida pevně a zoufale, jako by měl umřít, když ho pustí. A možná ano.
Protože Emily byla pryč. Byla pryč a už nikdy se neměla vrátit. Nikdy.
Milovali ji, oba dva, stejně jako milovali sebe navzájem. Stejně jako Emily milovala je.
Ale teď už nebyli tři. Emily byla pryč a oni dva zůstali sami.
A on nevěděl, jestli to zvládnou.