Kapitola šestatřicet – Rys, šestnácterák, vlk a fénix

Bylo už přítmí, když konečně došli ke skále. No skála to rozhodně nebyla, spíš celé pohoří. Bylo to ostré, skoro na každém kroku špičaté pohoří. Tu a tam byla přichycená nějaká plazivá rostlina či keřík, ale jinak to byly holé skály. Kolem tohoto pohoří tekla řeka. Ta měla úplně jiný spád, než ten veletok, který předtím museli přeplachtit na laně. Tohle byla řeka líná pomálu se trmácející krajinou, která jenom lehce obrušovala ty skály. Také byla mělká, bylo vidět její dno. Samý lesklý bělostný či černý kamínek. Mezitím vodní rostliny a tu tam podivné měchýřkovité zelené keříky. Hlavně tam byla jedna důležitá věc.

Ryby.

Ryby většinou šedého či zeleného zbarvení, které líně jako tok vody v té řece plavaly. Tu jedna či dvě vyskočily trochu z vody, aby se žbluňk se znovu ponořily.

,, Ty jo tady to žije." Řekl Remus, když to spatřil.

,,Jak to vypadá, tak dnes k večeři bude ryba." Olízl se George, zase měl už hlad. Přece jenom ty ještěry a všechna ta magie mu přidávali víc hladu než normálně. Ani na Bradavicích nebyl nikdy tak hladový.

,,Jak je chcete Georgi chytit? Máte snad prut?" Ptal se Snape a sundal batoh.

,,Pffí prut, vy jste mudla, pane Snape? Jsme přece kouzelníci." Řekl George.

Snape zamrkal, ale pak se usmál.

,,No jo, někdy zapomínám, že vlastně mám hůlku. Je, ale potřeba používat kouzla na takové banality?" Ptal se Snape, zul si boty i ponožky a šel do řeky, až byl v ní po kolena.

Pak se chvíli zadíval do řeky a jakmile spatřil rybu tak šup chytl jí za ocas a vytáhl z vody. Ryby sebou mrskala, ale bylo jí to hovno platný. Snape jí druhou rukou omráčil kamenem.

,,Chytej Lupine, to je večeře?" Hodil Snape po Remusovi mrtvou rybu.

Remus jí jen tak chytl. On nebyl zrovna chytač, to byl James, kurník. Podíval se na rybu. Zrovna dvakrát velká nebyla, ale také malá ne. Měla tak 20cenťáku a byla tlustější. Za chvíli na něho letěla další a pak další. Celkem na něho Snape hodil 9. ryb.

,,Co s tím?" Ptal se Remus.

,,No co asi? Napíchnout a upéct Lupine, ale nejprve je ober. Mají šupiny." Řekl Snape.

,,Ehm jak se to dělá?" Ptal se trochu trapně Remus. On s tímhle nikdy žádné dočinění neměl. On si tak koupil rybí prsty či sardinky v konzervě. No v Bradavicích rybu vždy podávali jako filety.

,,Remusi to mi neříkej ani náhodou, že neumíš ani opéct rybu? Ty jsi fakt měšťák jako vyšitý? To si nikdy nerybařil, nelovil, nezabil rybu a neporcoval rybu?" Ptal se v úžasu George a vzal si od Remuse ryby, zatímco Snape seděl na balvanu v řece a nechal si mírným proudem vody omývat nohy. Bylo mu to velmi příjemné. Ať se s těmi rybami perou oni. On chce oddech.

,,No ne, nevím jestli jako vlkodlak, ale já ne. Matka vždy kupovala hotové, a já nikdy živé zvíře na maso si nekoupil. Sorry já tohle fakt neumím." Řekl Remus se sklopenou hlavou. Připadal si trapně.

,,Ach jo, a já myslel, jací původní Pobertové byli skvělí, ale asi je to spíše školní banda, která jakmile vypadne do přírody, tak si neví rady. No tak mi alespoň pomůžeš." Řekl George, který si pomyslel že, Remus Lupin je městský plyšák na hraní, který neublíží ani mouše.

Na dvě věci je ten chlap. Kouzlení a mluvení.

George Weasley byl ze samoty u Svatého Drápa a také z nejbohatší rodiny na počet členů a vždy velkým apetitem na jídlo. Ne pokaždé bylo dost peněz, aby se kupovalo maso, proto měli slepice jak na vejce tak maso. Když byl Georg malý chovali také králíky a kozu, ale tu zabili v ten rok, kdy Percy nastoupil do Bradavic. Tenkrát společně s ostatními členy rodiny pomáhal hodně často při zabíjení domácích zvířat a tak to díky Billovi a tátovi uměl. Charlie, který společně s Billem zažili jejich strejdy Gideona a Fabiána, dokonce díky nim uměli lovit ryby. Charlie je to také naučil, protože Bill zmizel do Egypta a neměl na ně tolik času. George i Freda to bavilo, protože Charlie znal perfektní místa k rybaření. Weasleyovští kluci na tohle opravdu nebyli tupí, na rozdíl od jistého vlkodlaka profesora. Takže George Weasley dokázal očistit i těch 9. ryb, které chytil Snape.

Pro něho žádný problém a ještě využil Remuse, aby všechen odpad hodil zpět do řeky. Prostě jako popeláře. Tu se uráčil k nim připojit i Snape a nesl dva ty měchovité keříky celé od vody, stejně jako on.

,,Jak vidím, tak se ve vás Prewett nezapře Georgi." Řekl Snape a sklonil se nad naporcovanými rybami.

,,Jo to rozhodně ne, ale mě to učil brácha Charlie a ten od nich, ale jak to víte vy? Ptal se George a zrovna z klacků, které přinesl z okolí Remus, zapaloval oheň.

,,Nejste jediný, kdo tohle dokáže s rybičkami udělat Georgi. Lupine ty jsi fakt na hovno. Ani s rybou si neporadíš." Řekl Snape.

,,No dovol, já nejsem z vesnice. Já vyrůstal v na předměstí Lencestru s matkou ta mi tohle nikdy nedovolila, kdo by mě pak to naučil. Šedohřbet mého, otce, děda a bratra zabil, když mi bylo šest, ty Zmijozelský prevíte." Řekl zlostně Remus.

,,Aha a já se divil, že jsi byl takový plyšák, ale ty si žil s matkou, to pak není divu, že tohle neumíš." Řekl celkem neutrálně Snape a pár klacíků začal svým nožem ořezávat do špice. Nůž si vzal na trénink pro případ, že ba se setkal s podobnou potvorou jako Anko.

,, Snape." Zavrčel Remus.

,,Co Lupine, já to jenom konstatuji, kvůli tomu tě urážet nehodlám. Šedohřbrt, byl dost velký hajzl už tak. Jenom mi to vysvětluje tvojí neobratnost." Řekl Snape a zašpičatěl oba konce klacíků a podal ho Georgi.

,,Ty jsi z Lencestru Remusi? To je tak daleko od Doupěte k nám je nejblíž Plymonth, jako větší město a to fakt je daleko od Lencrestu." Řekl George a napíchl rybu bez hlavy a vnitřnosti jednou polovinou na ten kolík a ten kolík zapíchl co nejblíž k ohni.

,,Ne dnes, bydlím u Oxfordu, ale jak jsem řekl, vyrůstal jsem tam." Řekl zamračeně Remus a přiložil do ohně ještě pár kousků dřeva.

,,Knihomol." Řekl tiše Snape.

,,A vy pane Snape, kde bydlíte vy?" Ptal se zvědavě George. Sice věděl, že Snape většinu roku pobývá v Bradavicích, ale jak viděl na té Ritě, tak musel mít Snape ještě minimálně jednu adresu.

,,A to vám mám jen tak říct?" Ptal se Snape pohrdavě.

,,Já nechci po vás přesnou adresu pane Snape a já a ani Remus jsme jí neřekli, tak se nečilte." Řekl George.

,,Pffí tak dobrá, ale tak si to uhádněte. Najdete ho Irského moře, je velké a slavné díky no řekneme to jednoduše Pobertům podobným klukům." Řekl Snape.

,,No to, že jste z města je jasné od doby, kdy jste se ptal na nemocnici pane Snape. Také jste musel někdy být v kině, jinak by jste neznal Indiana Jonese. No u Irského moře jich moc není, tam není zrovna dvakrát vlídně. Říkáte slavné díky klukům?" Přemýšlel George.

,,Ha tak na to dám klidně ruku do ohně. Lilly říkala, že je Liverpollu, takže ty odtud také musíš být, když se tak dlouho znáte, Snape. Ty jsi myslel Brouky viď, Snape." Řekl Remus.

,,No jo pochodující encyklopedie Lupin, jistě." Řekl opovržlivě Snape a podal poslední klacek Georgi.

,,Liverpoll? To jako vážně? Tam bydlí Lee Jordán, tam jsme dokonce párkrát byli s Fredem. To se divím, že jsme se nepotkali, pane Snape." Řekl George a v duchu si přál vidět výraz Lee Jordána, když mu říká, že bydlí ve stejném městě jako Severus Snape. To by Lee zařval a utekl by.

,,Jo pana Jordána vídám, ale on mě asi nikdy neviděl, nebo nechtěl. Bydlím o pár ulic dál než on." Řekl s úsměvem Snape.

,,Fakt, tak to je divný, že se o tom Lee nikdy nezmínil." Řekl překvapen George.

,,Myslím, že by on se s tím zrovna pan Jordán rád chlubil." Řekl Snape.

,,To je fakt, takže musíte buď bydlet v Režné, Osnovní či Tkalcovské ulici. Lee bydlí na konci bývalých továrních domků té textilní továrny a později továrny na letecké součástky." Řekl George.

,,Jsem uviděn, co v té vaší mozkovně Georgi všechno máte, jak víte o té továrně a její historii?" Ptal se Snape.

,,Nemyslete si, že v té hlavě mám jenom vtipy, lektvary a Verity pane Snape. Ba ne, mám i jiné zájmy, jako famrpál, letadla hlavně ta válečná a vaření. Fred se k plotně nikdy moc neměl, to já jsem jeho kuchař, jinak by chodil stále do Děravého kotle. Když jsem byl za Lee, tak jsem k děsu Freda přemluvil Leeho, abychom jeli do muzea letadel do Manchestru. Chtěl vidět bombardér." Řekl George a koukal jak Remusovi zmizelo obočí skoro ve vlasech a Snapovi také.

,,Vy jste mi tedy podivná osobnost Georgi. Už vím, proč říkal váš zatracený bratr Ronald, že si nejste ani trochu podobní v zájmech, když jsem s ním mluvil." Řekl Snape a pomyslel si. Ten George Weasley by se mezi mudlovskými kluky klidně ztratil, jaké má zájmy.

,,Přežil Fred návštěvu toho muzea?" Ptal se trochu dotčeně Remus. Dobře věděl, že tohle asi druhé dvojče moc zajímat nebude.

,,Pffí ten ani nešel. Místo toho se koukal s malou sestrou Lee Simonou na animáky a chroustal buráky. Fred a muzea nejdou dohromady. Já bych se rád jednou podíval do Ameriky, tam mají ještě větší muzea letectví a také raket. Miluji rakety a ohňostroje. Lee mě pozval dokonce za svým známým, který dělá ohňostroje na Silvestra pro Liverpoll. Bylo to super. Tam šel i Fred, protože má ohňostroje také rád." Řekl George.

,,Bylo to vidět při vašem odchodu, musím uznat, že v pyrotechnice se vyznáte stejně dobře jako pan Finnigen, k smůle slečny Umbrigrové." Řekl ironicky Snape.

,,Děkuji za kompliment." Řekl George potěšeně.

,,Vzhledem k tomu, že jste jí poslali na ošetřovnu na celý týden a ona pak mne a mé ostatní kolegy neotravovala krom Poppy, tak jste ulevili na čas celému profesorskému sboru od její přítomnosti, za což nerad, ale musím poděkovat. Lezla mi příšerně na nervy." Řekl Snape.

,,S tím mohu jenom souhlasit pane Snape. Kdybych měl porovnávat na škále pitomosti profesorů OPČM tak je nejhorší co jsme kdy měli a co jsem zažil. No doufám, že Tonsková bude lepší." Řekl George.

,,Slečna Umbrigrová byla hrozná osoba. Díky ní se příšerně změnily podmínky pro život vlkodlaků v Británii. Čůza." Řekl Remus.

,,No tom sem něco zaslechl, ale nic moc. Brumbál správy zachytil, přecedil je, pak je obracel jak smaženku, než je hotové a převrácené předával dál." Řekl Snape a koukal, jestli už ty ryby jsou hotové.

,,To máš zatracenou pravdu Snape, vodil mě za nos. Kdybych to věděl o Harrym, tak bych udělal vše potřebné a zašil ty Dursleye do basy a Harryho bych poslal ke své sestřenici Hyacintě do Francie, tam by se měl rozhodně líp." Řekl zlostně Remus.

,,Do Francie? To by tě Brumbál uškrtil. Podle něho měl Potter zůstat v Británii, přece víš, že by se pak na něj nevztahovala přihláška do Bradavic. Poslali by mu přihlášku z Krasnohůlek." namítl Snape.

,,A? To by mi bylo srdečně jedno. Brumbál kecal do věcí, do kterých neměl už hodně dlouho. No Hyacinta je moc hodná matka, má dva kluky a Harry by jí určitě nevadil, když bydlí tak v obřím domě ,který má po dědovi." Řekl Remus a složil nohy do tureckého sedu.

,,Kde vůbec ta tvoje ctěná sestřenice Hyacinta bydlí Lupine?"Ptal se Snape.

,,V magické čtvrti v Cannes. To je ti určitě známe, odtud je má matka." Odpověděl Remus.

,,Cannes, z toho města s tím filmovým festivalem? Proč jsi tam neodešel?" Ptal se Snape překvapeně.

,,Já tam nějakou dobu byl, ale Brumbál mě přemluvil, abych se vrátil a učil OPČM. Hyacinta byla nešťastná, že jsem odešel. Máme od děství k sobě blízko. Jako i k bratrancům Paulu a Luisovi. Měl bych je v létě zase navštívit, Francie krásná." Řekl Remus.

,,A s těmi Rusáky v tvé rodině je to jak?" Ptal se Snape.

,,To je tak, můj otec byl napůl Rus a Angličan a matka Francouzka. Děda z otcovy strany utekl z Ruska před Leninem a zakotvil v Britanii, kde potkal mojí babičku. Ale děda byl jediný, kdo utekl a zbytek jeho rodiny tam zůstal a já si občas s nimi dopisuji. Sově to trvá, než tam doletí a tak raději používám mudlovskou poštu. Je to rychlejší na tu vzdálenost. Z Jekatěrinburku je to hodně daleko." Vysvětil Remus.

,,Ty jsi tedy míchanice Lupine. Frantík, Rusák, Angličan a vlkodlak, tebe by měli vystavit na výstavě o míšení lidské populace." Řekl ironicky Snape.

,,Hej." Ohradil se Remus.

,,No hned se nečerti Lupine, já také nejsem čistokrevný Brit, Ježíši. To je tu tak jedině tak tady George." Řekl se smíchem Snape.

,,Já se o tohle nikdy moc nezajímal." Řekl s pokrčením ramen George a vytáhl první hotovou rybu a začal jí oždibovat. Připadalo mu zajímavé, jakou minulost má Remus Lupin.

,,Tak dobrá. No z matčiny strany co vím, tak Princové původně nejsou z Britských ostrovů, ale z Irska. A můj děd je také míchanice, protože jeho matka byla černoška. Byl neslušně řečeno míšenec. Tolik k míchaní. No Brit rozhodně nebyl, ale Američan." Řekl Snape a natáhl se po rybě.

,,Hm jak to bylo s tím panem otcem a jak jsi získal tu jizvu. Sice znám více nehezkých jizev včetně mých, ale nemohlo to být dobré." Ptal se Remus.

,,To není nikdy Lupine, když nachlastaný chlap popadne první věc po ruce a chce vymlátit duši z manželky a syna." Řekl mezi sousty Snape.

Remus zbledl. Čím dál víc se mu zdálo, že Snape neměl ani trochu lehké mládí.

,,Pane Snape, co se stalo s vaším otcem? Promiňte, nechci být hrubý, ale taťka o tom incidentu trochu mluvil s Fredem a on mi to řekl." Řekl George se sklopenou hlavou. Nechtěl, aby se Snape kvůli tomu urazil.

,,Hm moc o osudu velectěného Tobiase Snapa nevím. Poprvé jsem o něm slyšel až, když jsem usedl za katedru. Naposled, z nekrologu v novinách. Podle všeho cyrhóza jater. Prostě se uchlastal k smrti." Řekl Snape a podíval se do nebe.

,,Aha promiňte pane Snape, ale konečně mi doklaplo, proč jste vždy nechával zmizet v Blackovském sídle všechny láhve. Vy jste nechtěl, aby Sirius pil?" Ptal se George.

,,Hah, ne že by mi bylo něco do osudu Blacka, ale i když jsem ho nenáviděl, tak to byl bratr Reguluse a když jsem nedokázal zachránit jeho, tak jsem chtěl alespoň uchránit Blacka před totálním opilectvím. Ne, že bychom se vyhnuli jeho smrti. I když pro něho to byl asi nový začátek." Usmál se kysele Snape.

Remusovi se naježily všechny chlupy na těle. To snad ne, Severus Snape nejen pomáhá Harrymu, jemu zachraňuje život a Siria chtěl také chránit, aby se neupil k smrti. To chce ze sebe Snape dělat najednou světce? Jen ho zarážel fakt, jaké k tomu měl důvody. Nikdy by ho nenapadlo, že jeho otec byl mudla a alkoholik.

,,Konce povídání o minulosti. Nemá to cenu." Řekl Snape a ohodil do ohně kosti ryby.

,,Hm to asi jo Snape. Co máš kolego v plánu dál, až budeme zase v Bradavicích?" Ptal se Remus.

,,Já to přece říkal, ne Lupine. To trpíš sklerózou?" Ptal se Snape.

,,Ne, ale budeš tam mít Tonskovou…." Remus byl přeťat.

,,Lupine v popelnici jako Pastorek si nebyl, ale jsi horší bulvár než Holoubková. Už se ani nedivím, že ten životopis Toma chce Potter zrovna po tobě. Jsi jako ona, taháš z lidí to největší bahno." Řekl Snape a tvářil naštvaně. Lupin by si měl dát pozor na jazyk, jinak o něj přijde a to by pak Septima o něj rozhodně nestála.

,,Jenom mě zajímá, jestli no …máš v plánu něco víc než jen známost." Řekl zvědavě Remus.

,,Jak to myslíš, Lupine? To jako co, svatbu nebo děcka ty vole? Copak vypadám na rodinný typ? Lupine tvůj mozek je, jak Molly Weasleyová při žehlení. Svatební agentura extra jako slečna Weasleyová. Sorry Georgi, ale tohle mi leze krkem. Zatím já nikam nespěchám tak Lupine švitoř v arematikým příručkách a sám jdi do chomoutu a mě nech na pokoji, ty francouzský kopulační kozle." Řekl docela rychle Snape.

George zamrkal, ale nic neříkal. Jo tím rozhodně mamka a Ginny byly nepříjemné, to měl Snape safra pravdu. No ta Anko, co mu Ginny chtěla dohodit, tu by nechtěl ani on. Brr to by si domů raději pořídil ochechuly podobnou tetičce Muriel, než tu Anko. Remus Lupin to vzdal. Snape mu prostě nehodlal prozradit jakékoliv podrobnosti ohledně své budoucnosti.

,,Pane Snape, vy jste říkal, že váš děd byl Američan? To jako byl americký voják a mariňák?" Ptal se George, aby odvedl od tématu.

,,Hm jo, on Britské občanství získal, až když se oženil s babičkou Snapovou, co já vím." Řekl Snape.

,,Mariňák, letadlová loď, kulomet, nezažil váš děd náhodou Pearl Habor?"Ptal se George.

,,Kéž by jste měl Georgi ve škole takové znalosti lektvarů jako znalosti o mudlovských válečných konfliktech." Řekl Snape a jedl dál.

,, Já rád čtu, ale ne zrovna o magické historii, ta je nudná, ale o té mudlovské. Oni neumí kouzla, ale přesto toho dokázali víc než my. Tak jo nebo ne, pane Snape?"Ptal se zvědavě George.

,,Tak na tuhle otázku vám neodpovím, protože to sám nevím. Bylo mi šest, když děda odešel ze světa. Co už si mohu pamatovat z té doby, krom toho, že ho pohřbili pod americkou vlajkou." Řekl Snape.

,,Omlouvám se pane Snape, ale prostě je to jenom zajímavé, půjčil jsem si pár knížek od Rogera Daivise a pár jsem si jich zkopíroval, ale není nic lepšího než někoho potkat, kdo ty lidi zažil nebo rovnou veterány samotné." Řekl George.

,,Snape ty jsi zvláštní, z jedné strany máš v rodině válečníka a z druhé strany lektvaráře." Řekl Remus.

,,Jak to myslíš Remusi?"Ptal se George.

,,Já náhodou vím, co jsou ti Princové jako rodina zač. Tam se to hemží lektvaristy jako houbami po dešti. No až na pár právníků a děsně mazaných politiků." Řekl Remus.

,,Já k nim Lupine nikdy blízko neměl. Mojí matku vykopli z rodiny, kvůli tomu, že si vzala mudlu a měla s ním mne a ani poté, co zemřela, se o mne nehlásili, tak co. Byl jsem jim ukradený." Řekl Snape a jedl druhou rybu.

Remus se otřepal, připomnělo mu to Blacky a hlavně Andromédu, ale Tedd by jí nikdy neublížil. Byl to hodný chlap. No a skvělý právník.

Mezitím se setmělo a nemít oheň tak by ti tři seděli potmě.

,,Měli bychom si sehnat na noc nějaký úkryt. Pod šerým nebem tady v té džungli nechci spát." Řekl Remus.

,,Možná v té skále bude nějaká jeskyně." Řekl Snape a uhasil oheň. George a Remus rozsvítili svoje hůlky a přebrodili řeku.

Šli podél řeky. Jeskyně zatím žádná nebyla vidět a nálada Remuse Lupina chladla. To ta mizerná skála nemá žádnou jeskyni. Pak konečně se jedna objevila. Byla zčásti zarostlá nějakou rostlinou, která docela smrděla. Tu Snape spálil, aby se vchod otevřel docela.

Vešli a zjistili, že jeskyně je docela prostorná a dlouhá. Vypadalo to na tunel.

,,Měli bychom se podívat o kus dál, jestli tu něco není. Já tu jeskyni nehodlám zdílet s kdoví čím." Řekl Snape.

,,Vždyť byl vchod zatarasený tou rostlinou." Řekl Remus.

,,To sice jo Remusi, ale ne zcela a kdoví kam to vede." Pokrčil rameny George.

Tak se vydali dál tím tunelem. Po dvou minutách došli k většímu krápníku, když se ozvalo zavrčení.

,,Tady něco sídlí." Řekl Snape a rozsvítil i svojí hůlku.

Před nimi v dálce byly dva červené body. Rudé jak uhlíky. Oči nějakého zvířate nebo čeho.

,,Lumos Maxima." Řekl Remus a jeho hůlka se rozzářila.

George zbledl. Zakázaný les byl proti tomu pohádka. Před ním stála matichora. Přitom Ronald a Ginny říkali, že tu žádná magická zvířata nejsou. Merlinovo šmaťchavý koleno.

Matichora zavrčela a najednou se z tunelu ozval řev a přiřítily se další dvě matichory.

,,Weasley se o tom ani nezmínil." Řekl Snape tiše. Tohle je definitivně v prdeli.

,,Ta rostlina nebyla obyčejná, jsem to blb, že jsem nepoznal ďáblovo osidlo. To drží matichory v šachu." Řekl Remus a ve světle hůlky bledý jak stěna.

Matichory se přibližovaly k nim a vrčely.

,,Co říkala Hermiona o matichorách. Bojí se světla a ohně." Řekl George a namířil světlo z hůlky na ty nestvůry.

Matichory ustoupily o kus zpátky, ale stále nenávistně vrčely.

,,Těch se musíme zbavit, nesmí se dostat do lesa. Tam by zabily vše živé, jsou jedovaté od hlavy až k patě." Řekl Remus.

,,Jak to chceš provést Lupine, na ně Avada nefunguje jsou jako smrtonoši." Řekl Snape.

,,To sice jo, ale co patronovo zaklínadlo, mozkomory, smrtonoše a matichory dokáže zabít. Nebo jestli umíš Fénixův oheň tak můžeš zkusit ten." Řekl Remus.

,,Ten neumím to je na mě příliš vysoká magie, nejsem alchymista Lupine, ale patron by šel." Řekl Snape.

,,Já bych fakt nečekal, ty nestvůry jsou lační jak Ronald po naší krvi." Řekl George.

,,Umíte Georgi Patrona?" Ptal se Snape.

,,Jasně, co pak jste neposlouchal. V Brumbálově armádě umí Patrona každý a malý Denis Patronum!" Křikl George a z jeho hůlky vyšlehl proud světla.

George počítal, že uvidí svého paviána, který v Brumbálově armádě docela ostatní bavil svým skákáním. Merlinovy prašivý vousy, ono tam najednou stálo něco úplně jiného! Jeho patron změnil podobu a velikost. Tudle pavián, před ním, Snapem a Remusem stál statný jelen.

,,Georgi ty máš jelena jako patrona, o tom jsi nic neřekl." Díval se překvapeně Remus na to zvíře. Bylo mu jako by viděl Jamese, ale i ten byl menší a neměl takové paroží. James byl dvanácterák a tohle bylo něco výš. Tohle byl šestnácterák, jestli se nepletl tak samotný Král lesů, jak říkali myslivci, který tam najednou stál.

,,Já měl paviána, ne jelena to měl Harry." Řekl George a díval se užasle na svého nového patrona, který se pustil s velkou vervou do matichory, kterou nabral na paroží a mrsknul s ní o zeď jeskyně.

,,Brumbálovy fusekle, kam se hrabe Potter. Expecto Patronum." Křikl do prostoru Snape.

Severus Snape se bál, že se mu budou smát, že má laň jako patrona. Byla to vzpomínka na Lily.

Ale místo laně se zjevilo úplně jiné zvíře. Šelma, kterou by u sebe fakt nečekal. Rys!

Rys vběhl do vřavy boje a začal se jednoduše rvát s jednou matichorou která se chtěla zezadu pustit do šestnácteráka. Zťala drápy do matichory a začala jí rvát na kusy.

,,Rys Snape? Ty jsi mi tedy překvapení. To je přece na tebe příliš Nebelvírské, tahle kočka. Expecto Patronum." Řekl Remus a zjevil se po jeho boku vlk, tak jako u Naty. Ten zavyl jako by tu byl měsíc a vystřelil na pomoc ostatním patronům.

Rys, šesnácterák a vlk ničili tři matichory jako by to hadrové panenky. George se nezmohl na slovo, jak byl unešen svým novým patronem. Jelen, ale to byla přece Harryho parketa ne jeho? Tak proč najednou ho má zrovna on? Třem patronům netrvalo ani minutku ty matichory rozcupovat na malé útržky.

,,Páni takhle rychlého jsem svého patrona ještě nezažil." Řekl Remus, když viděl jak jeho vlk znovu zavyl radostí, když dotrhal matichoru

,,Já neměl rysa. Já měl laňku." Řekl tak trochu omámeně z nového patrona Snape.

,,Cože, tobě se změnil patron?" Ptal se Remus. To nejenom George Weasley, ale i Severus Snape! Morganin drdole, co se s nim stalo? Pak si vzpomněl na Minervu McGonagolovou a Hermionu jak říkaly, kdy se mění patron. Buď, když se stane kouzelník zvěromágem nebo když propadne láskou k jinému kouzelníku. Láska je nejmocnější magie světa, jak říkal kdysi jejich starý učitel OPČM a dokonce i Brumbál! Aha takže Tonsková a Verity už udělaly těm oběma díru do srdce a dokázaly přeměnit jejich patrony. To bylo tady skvělé! Ale Šestnácterák a Rys tak to pro něho samého byla bomba. Doopravdy jak ti dva mocní vlastně jsou, jako kouzelníci. Přivolat Zložár není brnkačka a ovládat ho už vůbec a jak to, že George umí najednou bez hůlkovou magii u Merlinovi chromý hnáty!

Remusovi tak jejich moc nebyla moc po chuti, protože si připadal, ačkoliv byl vlkodlak, vůči nim slabší a tím pádem zranitelnější.

Matichory sice byly na cucky, ale šestnáctrák, rys ani vlk nezmizeli, ale místo jakoby je něco lákalo stále více do hloubky tunelu a vzdalovali se od nich.

,,Co to má tohle znamenat?" Ptal se Snape.

,,Já nevím, pane Snape, ale jako by nás chtěli někam zavést." Řekl George a něco v něm mu říkalo, že ten jelen ví, proč to dělá. Tak šel za svým novým patronem.

,,Počkej Georgi, přece nemůžeš jen tak jít do toho tunelu." Řekl Remus.

,,Proč ne, někde musí končit a když tam jde můj patron, tak proč ne já. To určitě není jen tak, že jde dál do tunelu." Řekl George.

,,Hm na tom něco bude. Jeskyně na tomto místě, hlídaná monstry a zatarasená mocnou rostlinou, ne tady je skrýš něčeho, ale otázka čeho. Jdu s vámi Georgi." Řekl Snape a přidal se.

Remus si povzdechnul. Ti dva si prostě nedají pokoj. Věčně někam lezou. Jako Sirius a James. Šel tedy s nimi.

Tunel vedl stále více do hloubky skály a mírně se svažoval. Bylo neuvěřitelné, že ti jejich patroni jako by je vůbec nepotřebovali. Neztráceli na síle a ani zářivosti. Remusovi to bylo zatraceně divný. Patronovo zklínadlo se nikdy tak dlouho u něho neudrželo. Tady ta jeskyně byla divná a jemu se ani trochu nelíbila. Cítil tu magii a silnou magii. Vlkodklak či ne, tady byla v mocná magie a ta nepocházela ze Snapa a ani z George, ale z té skály. Proč ale? Najednou došli na konec tunelu a tam bylo malé schodiště, které vedlo vzhůru. Musely jít po jednom, jak bylo úzké.

Vešli do malé místnosti vytesané do skály. Byly tu rohy, které přirozenou cestou nevznikly, na tom by vzal Remus jed.

Jediné co v té místnosti stálo, byla malá truhla s vyřezávanými ohníčky a jinak nic. V tu chvíli se jejich patroni naráz rozplynuli a jemný třpytivý dým, který místo lumosu ozařoval tu místnost do které vešli.

,,Takže nás vedli sem? Proč to?" Ptal se Remus.

,,Možná Lupine kvůli téhle zatracené truhle, která tu leží, jinak by mi to nedávalo smysl." Řekl Snape a přiblížil se k té truhle.

,,Hm kvalitní práce, krásná řezba. Připomíná mi to věci z ředitelny, ty mají stejný vzor." Posoudil znalecky Snape.

,,Věci z ředitelny?" Ptal se George.

,,Ano vy jste v ní byl Georgi s bratrem věčný host, tak jste si mohli všimnout, že knihovničky a všechen nábytek jsou ze stejného dřeva a to z lípy a vyřezávanými ohníčky, jako tady. Krásná práce. Jednou jsem se ptal Brumbála, odkud jsou a ten mi odpověděl, že to byl majetek Armanda Dippeta, jeho předchůdce." Řekl Snape a sedl si do dřepu a pozoroval velice pečlivě truhlu.

,,Já jsem si většinou všímal tak jedině portrétů a Brumbála, ale ne nábytku, pane Snape. Jak víte, že je to z lípy?" Ptal se George.

Snape se poškrábal po hlavě a povídá.

,,Otec předtím než začal chlastat, byl truhlářem v továrně na nábytek. Stačí?Ptal se.

George pokýval hlavou. Jo to bylo další překvapení. Proto Snape tak dobře hodnotil Ronovu práci se dřevem. Asi o tom něco věděl.

,,Hm na co je asi dobrá. Alhamora." Chtěl jí otevřít kouzlem Remus. Truhla se ani nepohnula.

,,Pffí Lupine, to jako myslíš, že když byla tak chráněná, tak vydá svá tajemství lacino. Ne tady bude potřeba více než kouzlo pro prváky." Řekl Snape.

,,Tak se předveď, geniusi." Bručel Remus.

Snape se jí tedy různými kouzly snažil otevřít, ale ono nic. Prdlajs a dračí kulový se stalo. Ani Bombarda jí neotevřela. Snape už doutnal zlostí.

Georg si truhlu velice pečlivě prohlédl a pak uviděl malou kulatou dírku. Klíčová dírka! Kde, ale sehnat klíč. Pak si prohlédl klíčovou dírku z blízka a zjistil, že na klíč je to moc kulaté a široké. Když se podíval do klíčové dírky, tak zjistil, že je ta dírka do špice a oblým okrajem. Divné, jako by tam měl strčit člověk prst, ale na to byla zase úzká. To by na prstu musel mít jenom kost.

,,Tak co Georgi, co jste tak vykoumal? Ptal se Snape a hrál si se svou hůlkou.

George se zamračeně na něho podíval. Pak viděl jeho hůlku a došlo mu to. Hůlka! Ta truhla se otevírá hůlkou. Ta truhla byla z jejich světa.

,,Už vím, čím to otevřít." Zajásal radostně George.

,,Čím?" Ptal se Remus.

,,Kouzelnickou hůlkou." Řekl George.

,,Kouzla jsme přece Georgi zkoušeli, to nemá cenu." Řekl Remus.

,,Ne kouzla, ale hůlka. Ta truhla má zámek na hůlku! Klíč je hůlka a ne kouzlo. Kouzelníci až na nindži také neumí kouzlit bez hůlky a ta truhla se bez ní neotevře. Jak prosté." Řekl George.

,, Ok Georgi Weasley a kde jste sebral Scherlocka Holmese?" Ptal se Snape se zdviženým obočím.

,,U táty, ale Ronald mi ho sebral, než jsem se dostal přes psa Baskrvillského." Pokrčil rameny George.

,,Aha." Řekl jenom Snape a nasadil zamyšlený výraz.

,, Říkal jste, že je to z lípy, pane Snape?"Ptal se George.

,,No snad mám natolik dobré oči, abych to ještě poznal. Jasan i borovice vypadají jinak a to i když mají lak." Řekl Snape.

,, Vše se to točí kolem hůlek. Hůlka si vybírá kouzelníka. Já dostal hůlku po dědečkovi Septimovi a Fred po dědečkovi Igustosovi. Jenom Billovi a Charliemu byly koupeny a Ronaldovi po té výhře v loterii. Ta truhla si také chce vybrat hůlku, ale čí?" Uvažoval nahlas George.

,,Hm zajímavá myšlenka. Armando Dippet byl zkušený kouzelník, ale jak by se jeho truhla mohla dostat sem?" Ptal se Remus.

,,Hm, třeba to čmajznul ten Wulfrick Longbottom, praděda Longbottoma. Ten tu přece také skončil." Řekl Snape.

,,Dost možná, četl jsem historii Ministerstva kouzel a dříve hlídaly Odbor záhad matichory, ale pak se náhle po nich slehla zem. Možná se sem přemístily s pradědou Nevilla Longbottoma." Řekl zamyšleně Remus a opřel se o zeď.

,,Proč, by kradl nějaký Longbottom něco z majetku školy, peněz měli vždy dost. Řekl zamračeně Snape.

,,Možná to ten Wulfrick nemohl nějak získat, nebo to byla neplecha. My také Pobertův plánek čorli s Fredem z Filchova kaboše." Uvažoval George.

,,Co mohlo mít takovou cenu?" Ptal se Remus.

,,Hm to zjistíme jenom, když to otevřeme." Řekl George, který kypěl zvědavostí.

,,Hm, ale čí hůlkou, aby se něco neposralo?" Ptal se Snape.

,, Řekl si Snape, že všechen nábytek v ředitelně je z lípy?" Ptal se Remus.

,,Jo jinak bych už byl slepý Lupine. Sice je namořená a nalakovaná, ale je to lípa." Řekl podrážděně Snape.

,,Hm já mám hůlku z cypříše s žíní jednorožce, co ty Snape?"Ptal se Remus.

,,Co to je za otázku Lupine? Starší ti ve věži, že si hraješ na Olivandera?"Ptal se Snape.

,,Ne jenom se ptám." Řekl Remus.

,, Ebenové dřevo a blána ze srdce ostrohřbrtého draka ehm dračice. Je má druhá." Řekl nakysle Snape.

,,Ty Georgi? Ptal se Remus.

,,Hm no mamka říkala, že mám lipové dřevo a pero ptáka fénixe. Povídala, že je to jedna z prvních hůlek, kterou vyrobil dnešní Olivander a proto je trochu více hrubá na okrajích. Olivandr prej tenkrát podle dědy byl mladíček, když mi to vyprávěla mamka." Řekl George a koukl se na svojí hůlku.

,,Pero ptáka fénixe říkáte Georgi, nevíte náhodou, jaký to byl fénix, já znám jenom jednoho fénixe z Velké Británie a ten sedí na bidílku v ředitelně." Řekl se zdviženým obočím Snape.

,,No mělo by to být tak, no podle mamky a taťky a těm by děda na smrtelné posteli určitě nelhal." Řekl George.

,,Do prkenný ohrady. Olivander je fakt senilní. On udělal tři hůlky z Faweksovích per ne dvě. No jedna už vlastně není." Řekl Snape.

,,He koho tím myslíte pane Snape?"Ptal se George.

,, Vzpomínáte na váš pátý ročník, kdy zemřel Diggori a Potter poprvé se utkal s Radllem? Tenkrát došlo k vzácnému jevu, jak mi později vysvětlil Brumbál. Priori Inecatem, Radll a Potter měli stejné jádro hůlky a takové hůlky se nemůžou navzájem zničit. Jsou sestry a ty proti sobě nebojují. A schválně hádejte, co měli za jádro. Pero ptáka fénixe Fawekse jako vy. Potter sice svojí hůlku skoro nepoužívá, ale proti vám by nemohl jít Georgi, protože by jeho hůlka nespolupracovala a to samé platilo nebýt vašeho bratra o hůlce Lorda Voldemorta. Jaká to ironie s vámi." Rozesmál se nakonce Snape.

,,Mě to moc vtipný nepřijde, spíše zlý. Připomíná mi to sestry Blackovy." Řekl Remus.

,,No, ale mám lípu, možná to tím otevřu, když mám tak mocnou sestru hůlky Harryho Pottera." Zasmál se také George a do té dírky hůlku strčil.

A dračí oheň, ona se ta zatracená truhla vážně otevřela. Snape i Remus otevřeli svojí hubu dokořán a koukali jako divý na George, který se zas s otevřenou hubou dokořán koukal do truhly. Tam byla jemně tkaná bledě fialová poduška a na ní leželo zelenomodré vajíčko velké asi jako husí.

Snape a Remus přešli k němu a koukali se mlčky také. Mělo krásnou strukturu skořápky a krásně se lesklo, jako by bylo z mramoru.

,,Co to je za vejce?" Ptal se Snape.

,,Já nevím, ale leželo tu." Řekl George.

,, Víte vážení, co to je? To je vejce fénixe. Jak to vypadá tak Brumbál svého fénixe špatně pojmenoval, ona je to slepice." Řekl Remus.

,,Faweks je ženská?" Ptal se Snape.

,,Jo, asi se to špatně pozná jako u draků. Charlie říkal, že pohlaví u draka se pozná, až po 6 měsících a kdo ví jak je to u fénixů. Hagridův Norbert byla nakonec také Norberta. Tak proč by nemohl být Fawesk třeba Fawa. " Mínil George.

,, Hm to vajíčko je asi mrtvé, leží už tu nejmíň století, jestli se nemýlím." Řekl smutně Remus.

,,No, ale i tak má cenu, skořápka by stála million gaelonu." Řekl Snape.

Georgovi byla cena toho vajíčka šumafuk. Škoda, že se z něho nic nevylíhne. Bradavický fénix byl krásný a určitě i tento by byl také nádherný. Jemně pohladil vajíčko a všiml si, že vůbec není studené, ale teplé.

Vzal ho tedy do rukou a najednou cítil, že z něho sálá magie. To i mrtvé vajíčko bylo tak magické? Divné. Najednou začalo hřát vajíčko ještě víc. Bylo jako teplý hrnek s kakaem od mamky v zimě.

Pak něco George něco uslyšel. Tůk, tik, tůk a tik.

,,Slyšíte to také?" Ptal se pro jistotu, jestli nemá slyšiny.

,,Co jako?" Ptal se Remus.

,,Něco se ozývá z toho vejce." Řekl George a přiložil vajíčko k tváři poblíž ucha. Stále tam ten tůk tik bylo

,,No já nic neslyším." Řekl Snape.

,,No já kromě nás také nic." Řekl Remus.

,,Hm asi si to namlouvám." Řekl George a chtěl položit vajíčko na podušku, když všichni tři uslyšeli slabounké škrábání a pak dokonce ťukání.

,,Co to je, sakru?"Ptal se Snape a ohlížel se kolem dokola.

George se znovu podíval na vajíčko a tam se utvořila najednou prasklina a další a další a pak buch. Kus skořápky prostě vyletěl k Snapovi a udělal mu šlinc na ruce.

,,Au." Zavyl bolestí a zlostí Snape a mnul si předloktí, kde měl menší tržnou ranku.

George pohlédl na vajíčko a tam viděl najednou bledě modré očko. To očko na něho zamrkalo a pak ozvalo pípání. Pípání ptáčete.

George neváhal a odloupl další kus skořápky a pak další a všechny kousky skořáky házel na tu podušku. Až se předním objevilo ptáče, které dobře znal z bradavické ředitelny, až na oči. Měl v rukou fénixe, malého čerstvě vylíhlého fénixe. Byl nádherný.

,,Merline a Morgano to snad není možné! Tolik let tu leželo a ten tvor stále žije. Fénixové jsou fakt úžasní." Divil se Remus.

,,To mi nikdo nebude věřit, co jsem viděl, jak se líhne fénix z vejce." Řekl Snape a už se ani nezajímal o ten šlinc.

George jemně usadil kuřátko Fénixe na podušku, jakou posvátnou úctu před tím ptáčetem měl, ale když se chtěl rukama od něho vzdálit, tak ten nemotorným kolíbavými krůčky se přibatolil zpět k jeho ruce a začal se otírat o jeho pravačku. Byl neuvěřitelně teplý. Fakt jako hrnek s kakaem.

George ho vzal znovu do rukou. No to kuřátko by se mu vešlo i do jedné ruky, ale on nechtěl riskovat. Fénix byl příliš podle něho vzácný.

,, Asi Brumbál nebude jediný vlastník fénixe, Georgi, tahle malá věc se vás nechce pustit." Řekl Snape a díval se, jak se ptáče zobáčkem drželo rukávu Georgova trika a nechtělo se pustit.

,, Hm já nevím. Je malé a krásné, ale jak se o něj starat. Asi žádná příručka jak chovat fénixe nebude, pane Snape." Řekl George a pohladil fénixe po hlavičce. Ten zase radostně zapípal a zamával křidélky, která byla stejně jako on celý oblepený slepenými chomáčky oranžového až rudého chmýří.

,, Je, to by jste se divil. Brumbál byl do toho svého opeřence fanatik, takže sepsal vše o něm a co vím, tak ten Faweks nebo Fawa, nebo co na tom bidle sídlí, žere pavouky a brouky. Rád bych mu jednou předhodil Holoubkovou, ale to by asi nežral." Řekl Snape.

,,To asi těžko." Řekl Remus a zacukaly mu koutky.

,,Hm já si ho vezmu sebou. Bude lepší než sova. Viď Ré?"Ptal se George toho kuřátka.

To zas zapípalo a začalo se neobratně drápat po jeho ruce nahoru.

,,Aha ty chceš na rameno Ré?" Ptal se George a posunul to ptáče na pravé rameno. Tam se malý fénix zaseknul drápkama do jeho trika a tak trochu i kůže, ale George to skoro nebolelo.

,,Ré?"Ptal se Remus.

,,No když jsme byli v Egyptě tak nám Bill vysvětloval Egyptskou mytologii a tam je Ré bůh slunce. No a já nevím, jestli je to holka nebo kluk a tohle se hodí. Fénix je také věčný ohěn. Viď Ré?"Ptal se toho ptáčete George.

Ten jenom naklonil hlavu a zavřel jedno oko a pak ho zase otevřel.

,,No budu to brát jako souhlas Ré." Řekl George.

,, Georgi, jaká škoda, že tyhle vědomosti jste nepoužíval ve škole. Jinak gratulace k získání vzácného mazlíčka. Krom Brumbála jste jediný, kdo má fénixe v celé Británii, další je až Italii a Portugalsku." Řekl Snape a začal z podušky sbírat střípky skořápky.

,,Charlie pukne jak pejchavka, až se to dozví." Usmál se George a znovu pohladil na rameni malého Ré.

Ten si to očividně nesmírně užíval. Mazel ten fénix.

,,Hm už to vysvětluje, proč Wulfrick Longbottom asi tu truhlu nikdy neotevřel. Neměl hůlku z lípy a Dippett asi ano." Řekl Remus. A ještě si tu truhlu pořádně prohléd. Dokonce zvedl i bledě fialovou podušku. Ejhle tam byl srolovaný pergamen.

,,Hm schválně co se tu píše." Řekl Remus a rozvinul ho.

Byl to dopis. Když se podíval, kdo to psal, tak Remus Lupin vykulil oči a doslova spadl na zadek. Byl ohromen do krajnosti.

,,Co se zase děje Lupine?"Ptal se Snape.

,,To mu nebudete věřit, kdo to psal." Řekl Remus.

,,Kdo?" Ptal se George a kapesníkem trochu sušil slepená perka Ré.

,,Nicolas Flamel osobně." Řekl Remus.

,,Tak to přečti, to už je něco. To je vzácnost dopis Flamela." Řekl Snape.

,,Dobrá." Řekl Remus a usedl do tureckého sedu.

Ctěný Archibalde,

posílám tvému synovi Armandovi k jeho oslavě dosažení věku plnoletosti, jako mému kmotřenci vzácný dárek, jenž jsem ukořistil na svých cestách před dávnými časy. Snůšku Himalejských ohnivých ptáků rodu fénix. Jistě bude tímto dárkem náležitě potěšen. Je to vzácnost v tomto storočí. Nechť se mu povede to, co mě nikoliv a fénix se mu vylíhne. Bude to jeho společník do věčného věku. Vajíčka jsem opatřil vzácnou truhlou mistra Wildibalda Braina, jenž ochotně vyrábí pro mne po několik deseletí krásné řezbářské kousky. Otevře ho jenom hůlka Armandova nebo jína lipová s perem fénixe a žádná jiná toho schopna nebude. Armando nechť do ní uloží vše potřebné, jenž bude mu v životě důležité.

Bude střežit jeho tajemství na věky a ani nejmocnější kouzla a kletby ji nedobijí. Přeji Armandovi vše dobré, na jeho jistě dlouhém a krásném životě a nechť jeho síla vzrůstá s jeho srdcem a vášní pro magii.

Nicolas Rivelli Coran Nion Flamel – 1866- Flamel Manor

Ps: Od místních kouzelníků Himálejských mi bylo řečeno, že pták ohnivý fenix, je jako hůlka kouzelníkova. Nikdy si nevybere kouzelníka nebo čarodějku, kterého nepovažuje hodného být jeho. Doufám, že Armándo rodu Dippet a Hagvaspár se bude zdát dostatčně věrohodný pro jednoho s ohnivých práků fénixů, aby ho poctil svou přítomností. U mne se to ačkoliv se zdá, že mne mají za silného a moudrého mí lidé, tak fénixe nejsem hoden.

,,Merlinovy pantofle, to jako ten fénix, který je v Bradavicích není rodič tohohle, ale jeho bratr nebo sestra." Řekl Snape.

,,No vypadá to tak Snape. Také asi ten fénix ani není Brumbála, jak jsme všichni přepokládali, ale Armanda Dippeta, Brumbálova předchůdce a Brumbál ho buď zdědil, nebo si ho přivlastnil. Od Armanda Dippeta, který u zlámeného gaelonu byl u všech všudy kmotřenec samotného Nicolase Flamela. Pak už se nedivím, že Brumbál znal Flamela, když Dippet s ním byl defakto příbuzný." Řekl Remus a hleděl na George.

,,Jaká kolej ten pan ředitel Dippet vlastně byl?" Ptal se George.

,, Mrzimor." Řekl Snape.

,, Vážně zavedu povinnou četbu Bradavických dějin. Armando Dippet byl ředitelem až od roku 1920 a přetím učil Formule jako Kratiknot a byl v nich prej odborník na slovo vzatý. Předtím tam řediteloval Nigelus Black hm prapraděda Siria, co vím." Řekl Remus.

,,No když byl schopný ve formulích, tak pak se nedivím, že truhlu otevírá jeho hůlka, ale je s podivem jak to, že jí otevřel tady George." Řekl Snape.

,,Asi je to tím Georgovou hůlkou, má stejné dřevo a jádro." Odpověděl mu Remus.

,,Jak to, že pak říká Flamel o Armandovi Dippetovi, že je Hagvaspár?" Ptal se George.

,,Jeho matka byla poslední z linie rodiny Roweny z Hagvaspáru, Georgi. Učil vás vůbec Binns něco, nebo zase skončil u skřetích válek?" Ptal se zkroušeně Remus.

,,Skřetími válkami. On je pořád omílal a zapomínal, kde skončil. No a nikoho to nebavilo až na šprty poslouchat, tak jsme v hodinách dělali jiné věci a jeho a jeho jednotvárný příběh skřetích válek ignorovali. Vážně tě Remusi Lupine lituji, asi budeš muset se všemi vzít všechno od začátku, protože ani já si nic z dějin nepamatuji. Učil nás zapomětlivý duch." Řekl George upřímně.

,,Brumbál a Binns fakt tu školu ničili. Přitom znát, alespoň historii vlastní školy a je nutné." Řekl Remus.

,,Lupine u nás to přece bylo to samé. Ani já bych nebýt toho, že rád čtu a dělal jsem si mistroství z lektvarů také víc nevěděl." Řekl Snape.

,,Cože ona je k tomu historie!?" Ptal se vylekaně George.

,,Jistě to je u každého mistroství Georgi Weasley, ale odborná. Tedy historie vaření lektvarů a slavných lektvaristů, jako byl Flamel, Bruták a Stopečka a tak dále. Vzhledem k tomu, že jste praktik ne teorotik tak vás nebudu tím zatěžovat víc než je nutné, ale nechci si kazit pověst před lektvaristskou komisí složenou z opruzlích dědků, kteří si rádi lijí vzájemně na sebe jedy, aby si dokazovali, že jsou chytřejší než ostatní. Je to banda přestárlých ropušníků, ale člověk přes ně musí přejít jako přes týden starou mrtvolu, aby dostal titul." Mínil Snape a protočil panenky.

Aha, pomyslel si George, Snape je zřejmě rebel v těch lektvarářských kruzích, když se staví do cesty dědečkům a děla z nich ropušníky a mrtvoly. Asi je to pravda, protože něco o tom ví.

,, Hm já bych asi šel, ke vchodu a tam byl si ustlal, je už pozdě." Řekl Remus.

,,Já bych tu přes noc zůstal a pak ráno šel. Ta místnost má v sobě, kus civilizace na rozdíl od toho, co je u vchodu." Mínil Snape.

,,Dobrá." Řekl Remus a poklepal hůlkou na tu podušku na které bylo vejce ze kterého vylíhl Ré a ta se čtyřnásobila.

,,No polštáře. Využijeme toho, že Flamal byl pohodář." Mínil Remus.

,,Ano ten asi byl, ta truhla je krásná." Řekl Snape.

,,Ano, ale já jí nechci, na co by mi byla. Já žádné tajnosti do ní schovávat nechci. Z tajností jsou tak jedině průsery, typu mě, Freda a Hanabi. Ne děkuji, nechci, nestojím o ní, v podobě truhly. Bylo by lepší, kdyby to bylo třeba bidlo pro Ré anebo nový stůl pro mamku a taťku do Doupěte." Řekl George.

Truhla se rozzářila, a když George vyslovil slovo bidílko, tak tam bylo nejednou bidílko a pak když řekl stůl tak tam nejednou stál krásný kulatý jídelní stůl.

,,Popletalovo břicho, ta truhla je kouzelná. Přeměn se v postel." Řekl Remus, ale nic se nestalo.

,,Oje Lupine, ta tě asi nebude poslouchat ta má jisto jistě jiného majitele." Řekl Snape a pokynul Georgi.

George vyjeveně na ten stůl koukal. Ta truhla byla fakt skvělý dárek tenkrát pro Dippeta. Jedinečný kousek, který se mu dostal do rukou. To lepší než narozeniny, svátek a vánoce v jednom.

,,Prosím, drahá truhlo přeměň se v palandu se třemi postelemi a odkládacím prostorem pro spaní fénixe." Řekl George a zavřel oči a pak je otevřel.

Viděl, jak Snape a Remus zírají. Fakt tam stála solidně postavená palanda o třech na sobě postavených postelích a na té úplně horní byl přistavěn závěsný koš s poduškou. Dokonce ty postele měly matrace.

,,Vážně tohle k nezaplacení." Řekl Remus a začal z ruksaku Severuse Snapa vyndávat deky. Dnes bude spát jako člověk.

,,Ano tohle má jisté výhody, ta magická truhlička. Trošku závidím Georgi, že vás poslouchá na slovo, ale mě by vaše hůlka asi moc neposlouchala." Řekl Snape a vlezl si na spodní postel a zamuchlal se do deky.

,,Pff to by záviděl každý. Dobrou." Řekl Remus Lupin a vylezl na prostřední postel a zalezl pod deku a dal pod hlavu polštář.

George vylezl na horní postel a dal Ré do toho košíku vedle postele. Ré se sice moc nechtělo tam být, ale nakonec přece jenom tam zůstalo a usnulo, stejně jako jeho nový pán jménem George Weasley.