Pozn. autora: Jenom bych ráda řekla, že mít po víc jak měsíc pouze noční služby, je dost dezorientující ohledně toho, co je za den, měsíc či století. Ale slibuju, že resty vždy doženu.

Marauders Era / doba pobertů


„Ty jsi přišla?" diví se Remus, když si k jeho stolu u Děravého kotle přisedne Lily.

„Samozřejmě, že jsem přišla," diví se rudovláska. „Scházíme se na čaj prakticky každý týden, tak proč bych to měnila?"

„Já myslel- To je jedno," zamumle Remus neochotně, pohled upřený na desku stolu a své ruce.

Lily stačí jeden pohled na jeho shrbenou postavu, aby kolem stolu rozhodila tišící a soukromá kouzla, která by zabránila jejich odposlechu.

„Remusi, co se děje? Stalo se ti něco? Nebo někomu jinému?" Vzala jim válka ještě někoho dalšího? Byl Remus na svých cestách do vlkodlačích kolonií zraněn? Stal se svědkem něčeho hrozného?

„Nic se neděje. Ani se nic nikomu nestalo. Nic to není. Jak se máš ty a James?" snaží se to Remus zamluvit. Ovšem úplně marně.

„Remusi, poznám, když se něco děje. Něco tě trápí. Víš, že se mi můžeš svěřit. Jsme přece přátelé?" tlačí na něj Lily.

„Vážně jsme?" zeptá se Remus tiše, než se stačí zastavit.

„Samozřejmě, že jsme!" odpoví Lily s nezlomnou jistotou.

„A jak dlouho ještě budeme?" zeptá se jí Remus a konečně se jí podívá do tváře, výraz naprosto zoufalý. „Někdo z Řádu je zrádce, všichni to tuší. Smrtijedi dostali až příliš mnoho našich členů a překazili až příliš mnoho plánů. Všichni si myslí, že to já jsem zrádce. Jsem vlkodlak, nedá se mi věřit. Šeptají si to za mými zády, ale já je stejně slyším! Jsem temné stvoření, nedůvěřivý, nebezpečný! A vždycky, když se potkám s Jamesem a Siriusem, tak je to jak výslech! Kde jsi byl?! S kým?! Co jsi tam dělal?! Oni mě taky podezírají!"

Jeho slova jsou náhle přerušena, když se Lily prudce postaví. Má ho taky za zrádce? Odejde? Lupin jen bezmocně svěsí hlavu. Jenže místo toho, aby zmizela, přejde Lily k jeho židli a pevně sedícího muže obejme.

„Ty jsi asi tolik zrádce jako já. Znám tě, Remusi. To spíš uvěřím tomu, že se Sirius a James někde prokecli, když šli s bystrozory pít, než že bys ty šel a přidal se k Ty-víš-komu."

Na to Remus nemá odpověď, jen Lily pevně obejme a rozbrečí se jí do hábitu. Po všem tom šeptání o zrádcích, po podezíravých pohledech pobertů jsou její slova jako déšť nad vyprahlou plání. Není sám. Jeho rodina ho neopustila. Lily mu stále věří.