Hogwarts Mystery
„Takže heslo k vaší společenské místnosti je jen – zaklepání na dveře?" zopakuje Erin nevěřícně.
„Přesně tak," usmívá se Tonksová nadšeně.
„To zní-"
„No?"
„To zní až moc jednoduše," prohlásí Erin nakonec.
„Tak za prvý musíš ty dveře najít," vypočítává Tonksová na prstech. „Za druhý musíš vědět, jak zaklepat."
„Tady je ten háček," pousměje se Erin. Správně zaklepat. Nejspíš je nutné zaklepat na správném místě dveří. A nejspíš je důležité i to, kolikrát klepnout a v jakém rytmu.
„A co se stane, když zaklepeš špatně?" vyzvídá Erin dál.
„Zleje tě kýbl octu. A nejde to jen tak snadno umýt, věř mi," vysvětluje Tonksová. „Ale pro ty, co nechtějí klepat, máme zadní vchod."
„Vy máte dva vchody na kolej?"
„No?"
„A co máte za heslo u zadního vchodu?"
„Žádné heslo. Stačí jen projít temnou místností, kde spí ďáblovo osidlo."
To Erin na chvíli připraví o řeč.
„Nemáte být náhodou ta hodná kolej tady?!" rozhodí Erin rukama. „Protože ostatní koleje mají jen 'řekni heslo nebo nepustím', ale vy máte 'řekni heslo nebo ti dost znepříjemníme život', anebo 'neříkej heslo, ale riskuj život' možnosti."
„Spíš ubliž osidlu a riskuj život, protože tě Prýtová sežere i s botama," poopraví ji Tonsková.
„Ještě lepší!" protočí Erin oči. „Cestu chrání zabijácká pokojovka, ale ty se jí nesmíš bránit nebo tě zabije její majitelka."