Kapitola 23 – A bylo horko
Kornelius Popletal byl jako na trní. Věděl co má doma za hosta a tento host mu byl teoreticky nebezpečný, hlavně pro jeho rodinu. Ale jak se zdálo tak mladý pan Malfoy, Draco, byl trošku jiného názoru. Ten mladý muž něco důležitého věděl a Draco chtěl asi sem někoho vzít, komu mohl tento hoch předat informace.
,,Pane Crevry, vy asi u sebe nemáte kouzelnickou hůlku?" Ptal se.
Hoch se ušklíbl a řekl.
,,Ne, měl jsem, ale někam se ztratila. Měl jsem jí v kapse kalhot, když jsem na té kostelní věži usnul." Řekl.
,,Hm asi někde vypadla, tím lépe, nejste tak nebezpečný." Řekl o trochu klidněji Kornelius.
Nad tím se ten hoch zasmál.
,,Vážně, jenom proto že nemám hůlku, vám nejsem nebezpečný?" Ptal se hoch.
,,Snad ano, já jenom nechci ohrozit mou rodinu, to je vše." Řekl Kornelius.
,,Kdybych měl někoho zabít tak by jste to nebyl jistě vy. Jsou jiní lidé, které bych s chutí zabil, jenže jsem hladový jako pes."Řekl ten hoch.
Kornelius nevěděl jestli ho to má uklidnit. V tom do pokoje vstoupila jeho žena s tácem kde byl talíř s třemi obloženými chleby a velkým hrnkem čaje.
,,Tak mladý muži, který očividně fingoval ztrátu paměti tady máte něco k snědku. Doopravdy vypadáte jako by jste týdny nejedl."
,,To doopravdy ne, ehm omlouvám se, že jsem lhal madam, ale já myslel, že jste úplně cizí a ne kouzelnice." Řekl hoch a dodal.
,,Mockrát děkuji za jídlo a ten čaj."
,,Omluvu přijímám. Kornelie, jak to, že mladý pan Malfoy tak rychle zmizel?" Ptala se jeho žena.
,,Netuším co ho popadlo za manérvy Colmubíno, jisté je však to, že to má souvislost s tím jak říká tady pan Crevrey, jeho únosem. Pane Crevrey vy jste zmiňoval pana Umbrigre, bratra Dolores Umbrigrové?" Ptal se Kornelius.
,,Jo ten Edgecombe, ten Bozzo, jak mu říkala Holoubková, mu tak říkal." Řekl mezi sousty obloženého chleba ten hoch.
,,Dolores měla bratra, to je pravda. Jak se ještě jednou jmenoval. To jeho jméno mi vypadalo z paměti." Řekl Kornelius.
,,Clementinus, Kornelie, Clementinus Umbrigre, ale ten byl moták." Řekla jeho žena.
,,Moták?!" Ptal se do toho ten hoch.
,,Ano byl moták, slečna Umbrigrová se za to styděla, že má v rodině motáka, byla to čistokrevná čarodějka." Řekla jeho žena.
,,To je nemožné ten Umbrigre, ten tam kde jsem byl vězněn měl u sebe hůlku. Dokonce si s ní svítil. Ten nemohl být moták." Řekl hoch.
,,Podivné." Mínil na to Kornelius.
,,Ale ne nemožné Kornelie, otec slečny Umbrigrové, Oxford Umbrigre, přece když bylo slečně 13 let se rozvedl. Možná se oženil znovu a měl ještě jiného syna než Clementinuse. Nebyl dle mého mínění příliš starý, aby toho nebyl schopný, ne?" Ptala se jeho žena.
,,Kouzelnického hlediska jistě ne Columbíno. Dolores Umbrigrová mi oznámila jeho úmrtí v roce 92 a pamatuji si dokonce jeho věk skonu. Bylo mu 90 let, celkem adekvátní věk pro upracovaného člověka. A ona byla ročník 39 a podle toho si pamatuji, že její bratr musel být o 3 roky mladší." Řekl Kornelius.
,,To odpovídalo, ten chlap v záři jeho hůlky trochu šedivěl a nosil brýle. Hodně silné brýle." Řekl ten hoch.
,,Nebo to může být mladická nerozvážnost jejího otce. Oxford Umbridgre dle mé matky byl jako mladý pořádná sukně, který nevynechala příležitost se dvořit mladým dámám." Řekla jeho žena.
,,Jméno náhodou nepadlo, křestní, pane Crevrey?" Ptal se Kornelius.
Hoch zakroutil hlavou a napil se z hrnku čaje.
V tom se ozval znovu ten hluk a vrzání schodů nahoru do patra a dveřích se znovu objevil Draco Malfoy a rozhodně ne sám. Kornelius nasadil zamračený výraz, jaké lidi sem Malfoy do jeho domu přivedl. Zaprvé bystrozorka, teď podle zpráv vedoucí Hestie Jonesová, následně slečna Grangerová, skutečně velice otravné děvče svého času, pak mládenec kterého Kornelius ani neznal a třešnička na dortu, proklatý nemožný Alastor Pošuk Moody, který ihned na toho nalezeného hocha mířil hůlkou. To se Korneliusi vůbec nelíbilo.
,,Denis Maxwell Crevrey, to čerti nám nějak zapomenuli říci, že jsi zde, co?" Dala ruce v bok Hestie Jonesová v bok.
,,A je to on?" Ptal se Alastor Moody. Slečna Grangerová se kmitla kolem nich až k hochovi a vzala ho stejně jako Kornelius za paži, ale jinak. Div ho nevytáhla z postele. Otočila ho zády k nim a skoro mu stáhla ty jeho trencle.
,,Hej k sakru Grangerová. Já tu striptýz dělat nehodlám" Ozval se ten hoch.
,,Je to Denis Crevrey." Mínila slečna Grangerová a nechala ho být.
,,Podle čeho usuzuješ Hermiono?" Ptala se Hestie Jonesová.
,,Jizva na prdeli ode mne z jistého duelu během hodin Bradavické původně Brumbálovi armády. Trošku jsem tenkrát Denise proklela nešetrně." Mínila slečna Grangerová.
,,A koho si děvče neproklela?" Ptal se Kornelius jízlivě.
,,Vás pane Popletele rozhodně ne, i když příležitostně jsem to měla na jazyku." Řekla slečna Grangerová.
,,A ta jizva?" Ptala se Hestie.
,,Nelze přenést na mnoholičnou postavu nebo jinou kouzelnou úpravu v Denise." Řekla slečna Grangerová.
,,Jo proklela mne při duelu, když jsem jí kouzlem vzal oblečení, aby ztratila pozornost. Prostě jsem jí svlékl do naha. Ona se mi za to pomstila a práskla mne o zadek nějakou kletbou. Pálilo to jak čert celý týden. Nemohl jsem sedět bez polštáře." Mračil se hoch.
,,Máš ode mne poznávací znamínko Denisi, kterého se nezbavíš a já bych tě poznala i jako mrtvolu, kdyby na to přišlo." Usmála se slečna Grangerová.
,,A to jako má být útěcha, že mám na zadku jizvu ve tvaru V." Ptal se hoch.
,,Můžeš říct, že máš V jako Voldemort na prdeli. Jak ses na jeho ideologii rovnou vysral." Mínila rovnou slečna Grangerová. Kornelius byl vulgárním jazykem slečny Grangerové šokován.
Však pana Malfoye a slečnu Hestii Jonesovou tím výrokem rozesmála a Moodymu začaly cukat koutky. Jenom ten mladík, kterého Kornelius neznal jako by nevěděl o co se jedná.
,,Fajn Denisi, takže je pravda co jsi tady vyblil Dracu Malfoy, nebo sis to přibarvil nebo rovnou odbarvil?" Ptala se slečna Grangerová.
,,Ne, to jistě zadal ten Edgecombe, ten Bozzo jak mu říkala Holoubková. Viděl jsem ho." Řekl Denis.
,,Tak to se rád sám přesvědčím, doufám hochu pro tvoje dobro, že nelžeš." Řekl Alastor Moody.
,,Leggimes."Řekl Moddy a Kornelius věděl, že Moddy použil na toho hocha Nitrozpyt. Hoch se začal tvářit rozmrzele a zamračeně chytl se za hlavu, jelikož asi cítil bolest.
Moody si asi nemohl odpustit trošku tvrdší přístup.
,,Hm mluvíš pravdu, ale neřekl si vše, proč?" Ptal se Moddy hocha.
,,Co jako?" Ptal se hoch.
,,Například to, že mají v plánu zapálit Longbottom Manor, Greengrásovskou villu a minimálně odpravit zbytek Lestrengrů na britské půdě a staří Edgcombeové jsou někde v Francii hochu. Velice prospěšná informace." Řekl Moody.
,,Kurník, to si to Crevrey nemohl říct dřív." Ozval se mladý pan Malfoy.
,,Ty chtěl jenom vědět jak jsem se sem dostal Malfoyi. Brr z toho mě bolí hlava jako střep. Nesnáším nitrozpyt." Řekl ten hoch.
,,Je vidět, že se dokážeš bránit, ale nejsi teď tak silný, proč?" Ptal se Moddy.
,,Proč, zkuste si žít týden v kontejneru i bez pitomého záchodu jenom o vodě a psích sucharech. To by oslabilo každého, snad krom ně psa. A já pes nejsem." Odpověděl hoch.
,,Ne já myslím tvojí nitroobranu, hochu?" Ptal se Moddy.
,,V Americe při tom únosu do mě nalili nějaký lektvar. Připadal jsem si jako loutka. Necítil jsem se ve svém těle. Byl jsem jako v limbu, jako po narkóze, jestli víte co to je." Řekl hoch.
,,Denisi vyplázni na mě jazyk." Řekla slečna Grangerová.
,,Proč?" Ptal se hoch.
,,Prostě to udělej." Řekla slečna Grangerová.
,,No když tě to udělá šťastnou." Řekl hoch a vyplázl jazyk. Kornelius si povšiml podivného zbarvení zadní části jazyku, byl lehce nažloutlý.
,,Už vím, co do tebe nalili Denisi. Tohle jsem viděla, tenkrát, když jsem byla ve Francii, když léčitelka z Francii se přišla podívat na Rona. Do tebe nalili Císařský lektvar Denisi. Ovládli tě. Je s podivem, že si dokázal utéct. Draco, jak dlouho ten lektvar otroctví má fungovat. Já se s ním dále nezaobírala?" Ptala se slečna Grangerová mladého pana Malfoye.
,,Hm podle všeho libovolně dlouho, než ho zcela nevyloučí samo tělo Hermiono, a vzhledem k tomu, že jsou tam přísady, co se rozkládají a tráví hodně dlouho, tak působí minimálně rok. Přesněji to neřeknu, to by bylo lépe se zeptat pana Sirky nebo Severuse." Řekl Malfoy.
,,Denisi tys tam v tom vězení, na tom místě kde jsi byl někoho poslal do hrobu, zabil jsi tam někoho?" Ptala se Grangerová.
,,Hm možná, to jako chcete mi napařit další léta k doživotí nebo co?" Ptal se hoch.
,,Ne ale spíš jak ses zdá si tím, že jsi někoho poslal do hrobu sám sebe osvobodil, jinak by si daleko nedošel a ten dotyčný by si tě jako pejska přivolal zpět Crevrey." Řekla Draco.
Slečna Hestie Jonesová máchla párkrát hůlkou nad tím hochem.
,,Hm zajímavé, velice zajímavé, podívejte se na pana Crevryho pod mým kouzlem ,,Památko zjev se"." Prohlásila.
Kornelius se podíval na toho hocha viděl podivný kruh znaků na hochově rameni, další na jeho hrudi a poslední byl tenký provázek, který měl kolem levé ruky.
,,Co to je?" Ptala se jeho žena.
,,Jedno identifikační kouzlo, pro vstup na nějaký pozemek, pak kouzlo k potlačení bolesti a poslední je kouzlo podle mě nejdůležitější. Hledáček!" Řekla Hestie.
,,Ale to by znamenalo, že zpětně můžeme nalézt místa, kde ten hoch byl. Budeme vědět, kde ho věznili." Řekl Kornelius.
,,Bingo Popletale. A máme ty sušenky, tedy jestli tam ještě jsou." Řekla Hestie a zmizela z pokoje.
,,No jasně ty ještě nejsi plnoletý a tak máš na sobě hledáček Crevry. To je psina, jestli ti parchanti na to dojedou." Rozesmál se Draco Malfoy.
,,O kom vlastně mluvíte?" Ptal se Denis.
,,O magické mafii, jinak já jsem Piers Polkins." Řekl ten mládenec, kterého Kornelius neznal.
,,Hermiono, můžeš mi vysvětlit, co ten hledáček je?" Ptal se slečny Grangerové.
,,To je kouzlo, které má každý nezletilý kouzelník, o kterém Ministerstvo kouzel ví. O tobě asi nevěděli, protože si bydlel v těsné blízkosti Harryho a tvá kouzla a magii pokládali za jeho." Řekla slečna Grangerová.
,,Teď nerozumím?" Ozval se sám Kornelius.
,,Promiňte, já byl narozen 29.února roku 80, jak si jsem asi chybou na Bradavické škole nikdy nedostal zvací dopis a jelikož jsem bydlel přes ulici od Harryho Pottera tak má náhodná kouzla považovali za jeho. Vlastně, že jsem kouzelník a mám kouzelnické předky v minulosti jsem zjistil až před pár dny." Řekl ten mládenec.
Kornelius překvapeně zamrkal. Musel si uvědomit, že 29.únor je den navíc v přestupném roku. Potom by jeho zmizení v spisech dávalo smysl.
,,Tak to se omlouvám, jako ministr kouzel, bývalý jsem tomu nevěnoval pozornost. Moc jsem se spoléhal na to, že lidé, jenž jsou mými podřízenými plní své úkoly pilně a s plnou odpovědností. Mýlil jsem se." Řekl omluvně.
,,Ehm Hermiono Grangerová, Malfoy předtím mluvil o tom, že Colin je živ a tady Popletal ho také viděl v Bradavicích. To je nějaký blbý vtip vůči mne nebo je to pravda?" Ptal se hoch.
,,Colin je rozhodně naživu. Dalo by se říct pro mne záhadnou magii a díky Rony. Tedy pro tebe spíše Ronovi Weasleymu. Přivedl ho zpět mezi živé a další lidi také. Vůči tomu vypadá i Merlin jako amatér." Řekla slečna Grangerová.
,,Žádný vtip, Colin je živej, doopravdy?" Ptal se hoch.
,,Jako rybička, i když myslím, že v květnu si uhnal na pár dní chřipku z těch dešťů. Ale ano je mezi živými." Řekla slečna Grangerová.
,,Ron Weasley a nějaká záhadná magie, to nějaký černomagický rituál nebo co?" Ptal se hoch.
,,Ne, spíš Voldemort, Smrtijedi, Grindewald a čert ví kdo ještě nasral matičku zemi a ta Rony obdařila neuvěřitelnou mocnou magii." Vysvětlila slečna Grangerová.
,,Rony, slečno Grangerová, vím doslechu co se stalo Arthura synovi ale doopravdy to co mi říkal pan Draco a Silver je pravda, nebo hodně špatný vtip?" Ptal se Kornelius.
,,Vtip asi ne a Draco Malfoy dobře ví, co se stalo, takže asi jeho slova byla nadmíru pravdivá. Rona Weasleyho tak jak jste ho asi měl někdy čest vidět už neuvidíte. Prostě už neexistuje, špatně vyjádřeno, spíše ho v podobě ve které jste ho asi znal nikdy neuvidíte. Rozhodl se zůstat Rony a přeje si i tak být oslovován. Musíme to všichni skousnout tu jeho volbu, tedy její, přijmout, tak jak se věci mají. Můžeme být za nakonec rádi, také nemusel vůbec být, a mohl být mrtvý." Řekla slečna Grangerová.
,,Mrtvý?" Ptal se Denis.
,,Nevím, kdy se tu znovu objeví Hestie a jak dlouho tu budeme, pane Popletela a paní Popletalová, asi se naše návštěva trochu protáhne. Nevadí?" Ptala se slečna Grangerová.
,,Ne, když ten zandá hůlku." Posunkoval směr Moodyho Kornelius.
,,Pane Moody vražte si ten klacek klidně do oka, ale přestaňte s tím ukazovátkem pana Popletala nervovat, stále jste v jeho obydlí." Řekla slečna Grangerová.
Alastor Moody hůlku zastrčil a tvářil se jako podebraný vřed a Kornelius Popletal se nesmírně divil, že tento chlap dokáže poslechnout tuhle mladou ženu. A jestli mu nahání mu strach, tak on je z ní strachy zpocený na zádech. Slečna Grangerová neměla jenom ostrý jazyk, ale její kouzelné schopnosti byly ještě ostřejšího a pálivějšího ražení z toho, co se mu dostalo k uším a očím.
,,Takže předminulé léto jistý Voldemort vyrazil do Numnegradu zbavit života Geretha Grindewalda." Řekla slečna Grangerová.
,,Jo nepovedlo, protože zrádce Pettigrew, mimochodem vnuk Geretha Grindewalda ho napálil a svého dědečka uklidil do kouzelné nemocnice v podobě Lokharta." Pokračoval mladý pan Draco Malfoy.
,,A když bylo Mungo uzavřeno, z technických a personálních důvodu, tak Grindewalda přemístil na kontinent. Začali tam budovat znovu svoje zvrhlé společenství. V únoru pak zaútočili na Británii, Německo a Francii. Při tom přišlo o život několik desítek kouzelníků a čarodějek a také mudlové. Mimo jiné i teta Harryho." Řekla slečna Grangerová.
,,Cílil však především na Bradavickou armádu a rodinu Albuse Brumbála. Dozvěděl se totiž tajemství Brumbála a totiž to, že má syna." Řekl Draco Malfoy.
,,Brumbál totiž uvedl do jiného stavu jednu ze svých studentek, když byl mladší a velice neslušně to zametl pod kobereček, jinak by to bylo na Azkabán, to děvče bylo nezletilé." Řekla slečna Grangerová.
Ano o tom Konrelius se doslechl už v Azkabánu a byl tím poněkud zmaten.
,,A ten syn měl sám rodinu a děti, a Grindewald chtěl dostat společně s Abertforthem Brumbálem." Řekla slečna Grangerová.
,,A jelikož věděl, že tyto lidé chrání jeden člen Bradavické armády, Ron, tak unesl rodinu jiného člena. Seamuse Finnigena, otce a sestřičku. Mylně se domníval, že tu rodinu vymění za rodinu člena. Nevyšlo to. Místo toho se Harry, Ron a já zahráli tu rodinu a Draco vyjednávače, s tím, že se dostaneme k Grindewaldovi a Pettigrewovi do skrýše." Řekla slečna Grangerová dál.
,,Nevyšlo to, ženu syna Albuse Brumbála si ti buzeranti odnesli na hraní." Řekl zamračeně Malfoy.
,,Tu hrál Ron." Řekla smutně Hermiona.
,,Ron Weasley hrál ženskou?" Ptal se Denis, který si to nedokázal představit.
,,Ano pod mnoholičným lektvarem." Odpověděl mladý pan Malfoy.
,,Dokázal se osvobodit ale …" Slečna Grangerová odmlčela.
,,On musel zaprvé použít na to svojí divokou magii a tím si to pořádně zavařil. Jeho magické jádro, tedy jádro kouzelného člověka se mu rozlezlo po těle a on se kvůli tomu zasekl v té podobě a …" Odmlčel se i Malfoy.
,,A také ho tam dost zmlátili a udělali to, co já žádné nikdy nepřála, i kdyby to měla být Bellatrix Lestrengrová. Sexuálně ho tam zneužili jako ženu." Řekla slečna Grangerová.
Kornelius se div nekousl do jazyku z toho. O tom nikdy neslyšel a asi věděl proč. To bylo moc velká hrůza a viděl hrůzu v očích i toho mladého Crevreyho a toho pana Polkinse, který jistě tu pravdu také neznal úplně.
,,Pod Císařským lektvarem, udělali z něho loutku. Ron, tedy Rony však vypojila všechny svoje pojistky a použila svojí magii, aby se osvobodila. Divokou magii, podle jedné léčitelky vytvořila neverbálně a bezhůlkově kosti drtící kletbu. Jsem si vědom, že Ron Weasley svojí divokou magii umí dost ovládat na rozdíl od jiných. Není to u něho tedy u ní buch a puf magie. Velice jedinečná vlastnost." Řekl Malfoy.
,,A jelikož jeho magické jádro ho chrání tak se stalo to, že došlo početí, protože ty zvířata nemyslela na ochranu. Pomocí jednoho lektvaristy se podařilo alespoň ho proměnit v to, jaký by byl, kdyby se narodil jako dívka. Weasleyovská, tedy zrzavá. A musel přijmout identitu Rony, Ronaldy Weasleyové, aby to nebylo divné." Řekla slečna Grangerová.
,,Čím déle byl v tom těle, tím méně ta mužská část má na něho vliv a ten dar od matičky země, jak jsme se dozvěděli nakonec mu znemožní návrat do jeho původního těle pořádně dlouho. Takže vzal ten fakt, prostě se vzdal být někdy Ronem a prostě žije jako Rony." Řekl Malfoy.
,,A ten dar od matičky přírody způsobil to, že Rony dokáže přivést mezi živé lidi, kteří jinak byli mrtví, v omezené míře. Musí si je totiž z vlastní paměti pamatovat a ještě spoustu dalších věcí. A rozhodně jí to teď nedělá dobře." Řekla Hermiona.
,,Já bych to označil za danajský dar Hermiono." Řekl Draco.
,,Ale mocný dar. Vrátil Doru i Remuse Lupina, což jsem rád slečno Grangerová." Řekl Moody.
,,Takže …Ronald Weasley…kamarád Harryho…je asi…napořád ženou?" Ptal Crevrey.
,,Ano." Shodl se Malfoy a Grangerová.
Crevry si sedl znovu na postel.
,,A Grindewald a Pettigrew?" Ptal se Denis.
,,Nejsou, jsou mrtvý a na stálo. Jejich služebnictvo pochytáno" Řekla Hermiona.
,,Teď máme spíš problémy s mafii, ve které jistě jsou zapleteni Edgecombeovi a také Cleanwaterovi a Asswellovi a bůh ví kdo ještě. Oproti tomu tady Kornelius je malá kriminální rybička. Minimálně šlohli totiž 60 tisíc galeonů. Za to by se dali vystavit znovu Bradavice." Řekl Draco.
Kornelius se při té částce orosilo čelo a tak trochu se o něj pokoušeli mdloby a Crevrey otevřel překvapením ústa. Chvilku mu trvalo než se chytil.
,,Koho všeho Ron, tedy Rony, přivedla zpět mezi živé?" Ptal se.
,,Colina, manžele Lupinovi, Severuse Snape, Zachariáše Smithe, Levanduli Brownovou, Su Lie, Lisu Turpinovou, Freda Weasleyho a Cedricka Diggoriho." Řekla Grangerová.
,,Kriste." Řekl jenom Denis.
,,No vzhledem k povaze té magie, je to na místě. Stále má omezené schopnosti někoho přivést zpět. Určitě má ještě v plánu přivést zpět mezi živé mého strýce Teda Tonske a Victora Kruma. Neměla s tím však plýtvat." Řekla Draco.
,,Takže vy ho všichni berete jako ženskou a i Harry?" Ptal se Crevry.
,,Jo Denisi, ale čistě na jeho prosbu, také vzhledem k tomu, že takový příběh se strašně špatně vykládá malým dětem. A Rony je tetou hodně prckům, nehledě na to, že bude mít své." Řekla slečna Grangerová.
,,Své, to jako …" Denis se dál nedostal.
,,Jak už tedy Hermiona Grangerová řekla, ty zmetci ve Francii, ve službách Pettigrewa a Grindewalda, ochranu neměli natož tu kouzelnou a došlo k početí. A bohužel, si to kvůli tomu magickému jádru vzít nechat nemůže. Dnes bych řekl, že by do toho ani nešla, je z rodiny Weasley. A stará paní Weasleyová, je z kouzelnické rodiny Prewettů, a tam nebylo generace, kde by nebyla dvojčata, když vypustím ten fakt ohledně George a Freda Weasleyových, takže Rony schytala rovnou dvojčata na místo jednoho." Vysvětil Draco Malfoy.
,,O nadšení zpočátku nebylo ani slova, ale myslím, že teď už ano. A bude to páreček. Holčička a chlapeček, takže taková nejlepší varianta, nikoliv dvě děvčata nebo druhé pokračování Freda a George. A když připočtu k tomu to s Terry a Elyson, tak poprvé cítím, že můj dlouholetý kamarád, no kamarádka doopravdy je určitým způsobem šťastná, i když ne vše vyšlo nějak úžasně." Řekla slečna Grangerová.
Mladý pan Crevrey mlčel a stejně tak Kornelius a jeho žena. Neměli ani ponětí, co se odehrálo. Kornelius to považoval za hodně příšerný životní osud. Ale životní osudy v této poválečné době byly fantastické a příšerné sami o sobě, jeho nevyjímaje.
V tom se v pokoji objevila Hestie.
,,Doufám, že jste si dostatečně popovídali. Mám zajímavé zprávy. Podařilo se to sídlo Edgecombe lokalizovat. Poslala jsem tam jednotku 30 bystrozorů a pomocný oddíl Magické armády Velké Británie." Řekla Hestie.
,,To je snad dobrá zpráva slečno Jonesová, ne?" Ptala se Korneliuse žena.
,,Ano to ano, ministr kouzel však chce pro jistotu znovu pana Crevreyho vyslechnout sám. Důvod je prostý, tady Alastor zmiňoval, že našel plánované útoky na různé cíle. Může být někdo další v ohrožení a tam můžou už být poslaní další lidé, kteří v té mafii jsou funkční činitelé paní Popletalová." Odpověděla Hestie Jonesová.
,,A co pak bude s mnou?" Ptal se sám Crevry.
,,Hm zajímavá otázka, s velkou pravděpodobností bude tvůj případ znovu prošetřen a všechny klady a zápory u Magického soudu Velké Británie, nikoliv Starostolce. Pravděpodobně však budeme trvat na tom, aby si setrval zde na Britských ostrovech, jelikož Spojené státy nezabezpečili tvoje místo pobytu na jejich území. Macusa jak se zdá nemá vše pod kontrolou jak bych řekla úplně perfektně." Odpověděla i na toto Hestie Jonesová.
Mladý hoch jenom sklonil hlavu, že si toho vědom.
Kornelius pak pozoroval jak přes něj přehodil mladý pan Malfoy svůj hábit a následně všichni zmizeli z jeho domu jak parta duchů.
,,Chudák malá a to si nedopil ani ten čaj." Řekla Korneliusova žena.
,,Za chudáka bych ho nepovažoval. Může být rád, že ho nikdo zatím nezabil." Řekl Kornelius.
Dirk Cressewell seděl v přítomnosti Lorda Strombolliho ve své kanceláři na Ministerstvu kouzel a čekal až se otevřou dveře. Byl řádně informován o výrazném posunu v případu, jak už to minimálně na bystrozorském oddělení a oddělení dodržování kouzelnického a britského práva to přejmenovalo, první kouzelnickou mafii na britském území. Jejich rozsahem a efektivitou si tento název bohužel zasloužili. A další položka jenž ho zajímala v tomto případu bylo nechtěné zapojení toho Denise Crevreyho. Už jenom ta zmínka jména byl pro něho šokem. Ihned se spojil přes krb s Macusou, konkrétně prvním náměstkem ministra kouzel Spojených států amerických a žádal k tomu vyjádření, jak to, že neví, že někdo unesl mladistvého vězně z jejich zařízení pro tyto osoby. Náměstkyně, na tom postu seděla od roku 1996 žena, madam Jannetta Puckettová, nejprve na něho překvapeně dívala, jako by mu narostly parohy, ale velice rychle pochopila závažnost situace a spojila se s daným zařízení přes oboustranné zrcátko. Zakrátko vyšlo na světlo, že doopravdy Denis Crevrey je v tom zařízení pohřešován. Madam Pucttová se pak jako drak čílila, že toto nebylo nahlášeno a slibovala, jestli se toto bude opakovat, že budou tam padat hlavy ve vedení. Dirkovi bylo slíbeno, že veškeré okolnosti zmizení pana Crevreyho v USA a jeho znovu objevení přes Atlantik na rodné půdě, prošetří Macusa prioritně tedy ihned.
Dirk se s tím nerad spokojoval, ale v tuto chvíli musel především řešit to, co ten kluk viděl zde, v tom vězení kde byl uvězněn.
V tom se otevřely dveře a vešla Hestie, Slečna Grangerová, ten Piers Polkins a za ním šel Alastor Moody, který vedl za rameno toho hocha. Ten tedy vypadal. Jak se zdálo, dostalo se mu pramalé peče od svého věznitele a byl díky tomu dost vyhublý.
,,Tak jak dopadlo uklizení toho místa ve Skotsku?" Ptal Lord Strombolli.
,,Poslední zprávu jsem dostala pane Lorde Strombolli před pár minutami. Sídlo bylo obydlené, ale zahrada silně poškozená zložárem, to můžeme asi poděkovat tady panu Crevreymu, za to spáleniště. Usnadnilo to postup bystrozorů a magické armády terénem k domu." Řekla Hestie.
,,Kdo byl chycen?" Ptal Dirk Cressewell.
,,Celkem 9 osob, pravděpodobně obyvatelé toho domu, ale žádný z nich není Bozzo alias Clint Edgecombe či jeho Galina, kterou zmiňovala Rita Holoubková, natož Umbrigre, ti asi prchli. Za to podle zpráv byl chycen Eddie Carmichael a někdo, koho kouzlo označilo jako Jimmy Blacka. Jakmile bude zajištěna celá budova, tak ty dotyčné osoby sem přemístíme sem." Řekla Hestie.
,,Dobře, tak zatím se podíváme co ví vše pan Crevrey." Řekl Dirk Cressewell, ale v duchu jásal nad tím malým úspěchem.
,,Usaďte toho hocha sem k nám do křesla." Řekl Lord Strombolli.
Pan Crevrey byl tedy skoro dovlečen Moddym k křeslu a tam usazen.
,,Pane Crevrey, vy jste nám tedy překvápko, že jste se tu takto zjevil. Na jednu stranu nemilé a na druhou stranu milé." Řekl Dirk Cressewell.
,,Vy jste tedy ten nový ministr co?" Ptal se Crevry.
,,Ano, ujal jsem této role na pokyn britské panovnice minulý listopad, takže tu čest s vámi se setkat jsem neměl, o to si to více vychutnám teď." Řekl Dirk a vyndal ze šuplete lahvičku veritaséra a skleničku od whisky.
,,Veritasérum, to jsem mohl čekat. Divím, že to do mě nelili předtím. Jenom mne vyslýchali jako ne kouzelníka." Řekl Crevrey.
,,Na vás nepoužili veritaséra?" Ptal se Lord Strombolli.
Pan Crevry zakroutil hlavou.
,,Váš výslech vedl kdo minule?" Ptal se Dirk.
,,Bystrozor Cavendisch a nějaký Bloswey nebo tak nějak. Ten Cavendisch se div ze mě nerozplakal." Řekl s pokrčením ramen pan Crevrey.
,,Myslíte asi bystrozora Bloswese, co?" Ptala se Hestie.
,,Jo tak to znělo, myslím." Řekl pan Crevrey.
,,Pitomci, to nemohli mu dát napít veritaséra." Řekl Moody.
,,No tak to teď napravíme." Řekl Dirk a nalil mu skleničku od whisky veritaséra.
Lord Strombolli máchl hůlkou nad brekem a kalamářem na stole ministra a vyndal pergamen. Za chvilku se ty věci vznášeli ve vzduchu, aby pomocí diktovacího kouzla mohli zapisovat celý výslech.
,,Otázky budu pokládat já, Lord Strombolli a vy si mezi sebou vylosujte svého mluvčího, který bude pokládat otázky za vás." Mínil k tomu podivnému vyšetřovacímu týmu Dirk.
,,Hermiona." Shodla se Hestie a Piers a přehlasovali Alastora Moodyho k jeho nechuti.
,,Tak dobrá slečna Grangerová." Pokýval hlavou Dirk a posunul skleničku směr Denise Crevreyho.
,,Hm snad to nebude tak strašně chutnat." Řekl, vzal skleničku a vypil to po doušcích.
,,Brr to už je zteplalé pivo lepší." Řekl pan Crevrey, když to vypil.
,,Kontrolní otázka pane Crevry, jaké je celé vaše celé křestní jméno a příjmení a datum narození z rodného listu." Řekl Lord Strombolli.
,,Denis Maxwell Crevrey, narozený čtvrtého srpna 1983." Odpověděl pod veritasérem Denis.
,,A víte své pravé jméno, pane Crevrey?" Ptal se Dirk.
,,Jaké pravé jméno?" Ptal se překvapeně pod veritasérem Denis.
,,Je to on, být to někdo z té mafie, tak by se hoch nějakým způsobem dověděl. Jistě o té blamáži Albuse Brumbála vědí." Řekl Dirk.
,,Jaká blamáž pana Brumbála?" Ptal se Denis.
,,Ono je to tak, že pan Brumbál má svém kontě velký přečin proti zákonu pane Crevrey. Jako dospělý muž před lety měl pohlavní styk s nezletilou studentkou ve vašem věku a ta přišla do jiného stavu. Dítě, chlapce, jí vzal, dal do cizí rodiny a jejich syna, jenž byl moták dal pro změnu do rodiny ne kouzelníku tedy mudlů. A tento moták, byl váš otec Clive Maxwell Crevrey. Takže vy a váš bratr jste potomci z poloviny velice významné kouzelnické rodiny." Vysvětlil Dirk.
Pan Denis Crevrey se něho podíval jako vyoraný hrabák.
,,Takže mého otce, mého zesnulého otce vyměnil Brumbál za svého syna. Ten …" Crevry vypustil jednu velice obličej znetvořující kletbu, o které Dirk si myslel, že ten hoch ve svém věku by neměl vědět.
,,A mé pravé příjmení v tom případě by bylo, jak?" Ptal se Denis.
,,Snape." Řekla Hermiona.
,,Cože?" Ptal se vytřeštěně Denis.
,,Tvého tatínka vyměnily s člověkem, který vy znáte jako svého bývalého profesora Severuse Snape, pane Crevrey, to on je syn Albuse Brumbála." Vysvětlil Dirk.
Denis se v šoku zapřel v šoku do křesla. V hlavě se mu spojovalo pomalu, ale jistě puzzle. Hermiona Grangerová a Malfoy už mu osvětlili co se stalo Ronovi Weasleymu a proč že v tom hraje roli rodina Brumbála, hlavně syn a jeho rodina. Takže ergo, musela to být Snape rodina a jeho žena, kterou hrál Ron Weasley. Proč to do prčic dělal? Zrovna pro Snapa.
,,Vraťme se k tomu, co jste prožil vy pane Crevrey." Řekl Lord Strombolli a položil otázku.
,,Kdy jste byl unesen z nápravného zařízení ve Spojených státech amerických?"
,,Unesli mě 31. května 1999." Odpověděl Denis pod veritasérem.
,,Jak ten únos probíhal, popište jak vás unesli pane Crevrey?" Ptal se Dirk.
,,Bylo to těsně po obědě v místní jídelně, měl jsem být pak odveden na pokoj, kde jsem byl ubytován s dalším klukem, nějakým Darenem, ale tentokrát mne vedl nějaký cizí dozorce. Kdy jsem byl skoro u dveří pokoje, tak najednou mne vzal kolem ramen a něco mi strčil do pusy a donutil mě to polknout. V další chvíli si pamatuji, jak jdu s ním jako bez duše nebo pod silným Imperiem chodbami toho zařízení do sklepa. Ptal jsem se proč zrovna tam, ale nemohl jsem se z nějakého důvodu vzepřít. Impreio bych dokázal asi ze sebe setřást, několikrát se mi to už povedlo. Ve sklepě pak čekala nějaká žena v tmavém hábitu a se špičatým drdolem. A ta vytáhla z habitu malý kufřík a pak ho hůlkou zvětšila. Byl to kufr podobný tomu co měl Moody, nevím jestli to bylo pravého Moodyho nebo Bartyho Srka Juniora, a do takového kufru jsem se musel složit. Potom mě ta zamkli. Potom jsem zase cítil, že vládnu nad svým tělem, ale byl jsem v kufru. Nepříjemné, alespoň tam bylo křeslo, do kterého jsem se mohl složit. Usnul jsem, jak jsem se pokoušel dostat ven. Probudil mě zase té ženské hlas, že mám vylézt. Také jsem vylezl s tím, že jí chytím za to pod krkem. Akorát pak tam byl ten chlap a znovu jsem byl pod tím zvláštním kouzlem. Tentokrát jsem musel vstoupit do nákladního kontejneru na nějaké lodi. Kontejner byl skoro plný psího žrádla. Psích sucharů a konzerv s masem pro psy. Pro větší plemena myslím. A tam mne zavřeli. Bylo to celé zabezpečené kouzly, co jsem zjistil. Nemohl jsem se dostat ven. Byla to hrůza, byl jsem tam celých deset dní, než se znovu otevřeli dveře. Nezbylo mi nic jiného než trochu jíst to žrádlo pro psy. Díky bohu tam nechalo deset lahví vody, jinak bych asi zemřel. Pak mě z toho kontejneru vytáhli dva cizí chlapi a svázali mě. Šoupli mne do nějakého luxusního auta, myslím, že to byla limuzína. Ne na zadní sedadla, ale do kufru toho auta. Snažil jsem se dostat ven. Na mých nehtech je to asi vidět." Řekl Denis sám se podíval na polámané nehty.
,,Jeli jsme hodně dlouho, asi tak dvě hodiny. Pak mě z toho kufru vytáhli a levitovali za pomocí kouzel do nějaké vili. Byla docela pěkná na pohled. Vrazili mne do sklepa, kde mi dali magická pouta na ruce a za ruce mě přivázali ke zdi, abych musel celou dobu stát." Řekl Denis a odmlčel se.
,,A jak s vámi nakládali dále, poté, co vás uvěznili v té vile?" Ptal se Dirk a měl jistý soucit s tím hochem.
,,Každý den tam za mnou chodil ten Bozzo, tedy asi podle všeho Edgecombe, pokaždé mi nejprve do huby narval vařenou bramboru a když jsem to rozkousal, tak mne nechal vypít sklenici vody. Byla to jistě jenom voda, žádný lektvar, doufám. Nikdy mi nedali nic víc. A pak seslal nějaké to kouzlo, ale mě mizernou mušku. V tom sklepení byla dost tma, a on tam byl sám a při sesílání kouzel neudržel Lumos. Moc dobrý kouzelník asi nebude. V podvečer tam pak chodila ta ženská s špičatým drdolem a kreslila si mně. Bylo to divné, ale jinak mi nijak celkem neublížili, až na to, že mi nedávali skoro najíst a drželi mne ve stoje celou dobu a ani na záchod mne nepouštěli jenom to vždy Evanesco uklidili po mně. Pro to mne potupné, ale nemohl jsem si pomoci." Řekl Denis.
,,Takže krom odepírání osobní svobody a lidských potřeb vás nijak nemučili, žádné Crucio a nic jiného, pane Crevrey?" Ptal se Lord Strombolli.
,,Ne." Řekl Denis.
,,A ty kouzla, která na vás chtěl pan Edgecombe použít a vy jste se tomu obratně vyhýbal, jak zněla, nebo jestli znáte jejich použití, pane Crevryy?" Řekl Dirk.
,,Kletba motající hlavu, Kouzlo pomatení, Kouzlo zmatení, Zapomeň a Edgecombe před Umbrigrem zmiňoval, že na mne použije i Kletbu zuřivosti." Odpověděl Denis.
,,Takže jí předtím ještě na vás nepoužil pane Crevrey?" Ptal se Lord Strombolli.
,,Ne." Řekl Denis.
Teď se do toho ozvala slečna Grangerová.
,,Ta žena z drdolem Denisi, říkal jsi, že si tě malovala, jak a kdy to dělala a dělala to opakovaně?" Ptala se.
,,Jak jsem řekl, dělala to vždy v podvečer, slyšel jsem, když se do sklepení otevíraly dveře do sklepení kukačky, no myslím ty hodiny, které kukají. Odbíjeli šestou hodinu. Přišla, sedla si na stoličku přede mne, nechala zmizet to pode mnou a rozsvítila si tam a mlčky mě malovala do bloku. Takový obyčejný blok s kroužkovou vazbou. Kreslila to buď tužkou nebo takovým černým klacíkem, myslím, že to byl uhel. Bylo to asi jenom černobílé. A kreslila to každý den. A přitom si zpívala. Na mé otázky proč mne kreslí a kdo je vůbec neodpovídala. Jako by byla hluchá. Možná byla čert ví, protože byla vysoce nemuzikální, netrefila ani jedinou notu v té písničce. Nemělo to rytmus to, co se snažila zpívat." Odpověděl Denis.
,,A co to bylo za písničku, znáte jí pane Crevryy?" Ptal se Dirk.
,,Další cihla ve zdi od Pink Floyda." Odpověděl Denis.
Poněkud zvláštní podle Dirka, který tu písničku znal, jako mudlorozený kouzelník.
,,A jakou další?" Ptal se Dirk.
,,Žádnou jenom tuhle a pořád dokola, bylo to šílené, nebo byla šílená ona." Řekl Denis.
,,Dokázal by jste tu ženu co vás znovu kreslila poznat, pane Crevrey?" Ptal se Lord Strombolli.
,,Ano." Řekl Denis.
Moddy něco zašeptal směr slečny Grangerové, aby se zeptala.
,,A věk té ženy, která tě Denisi kreslila, byl jaký, odhadem?" Ptala se v zápětí.
,,Okolo čtyřiceti myslím, připomněla mi značně Ritu Holoubkovou, ale nenosila brýle a měla delší vlasy, jinak by jistě neměla ten špičatý drdol." Odpověděl Denis.
,,Pozoruhodný popis." Řekl Lord Strombolli.
,,Další otázka pane Crevrey, můžete zopakovat, všechno z rozhovoru mezi panem Edgecombe a panem Umbrigrem?" Ptal se Dirk.
Na to Denis Crevrey spustil o tom jak se ti dva bavili o něm jako zbrani na Bradavickou armádu, následně o zničení Longbottom Manor, Greengrásovské vili a pondělním útoku na Lestrengri v Kivkálkově a Cambrigri. A také o té zábavě nahoře při té slávě.
,,Denisi, Umbrigre,výslovně řekl, že Lestrengrovi porušili nějaká pravidla?" Ptala se slečna Grangerová.
,,Ano." Řekl Denis a pak spustil sám.
,,Ono je jich víc?" Ptal se.
A tak v rychlosti vysvětlila slečna Grangerová o zbytku Lestrengrů. Crevrey vypadal z toho poněkud šokovaně.
,,To je vše co jsme prozatím chtěli vědět, pane Crevrey. Hestie, pan Crevrey bude teď odveden do vyšetřovny pana Bulstroda, a bude vyšetřen léčitelem za tvé přítomnosti. Následně ho umísti do cely předběžného zadržení. Nebojte se pane Crevrey, vy jako hrdlička už neutečete a myslím, že nemáte proč." Řekl Dirk.
,,A dejte mu najíst." Dodal Lord Strombolli.
Poté co odvedla Hestie toho hocha pryč, se ozval Piers Polkins.
,,Jsem docela překvapený, že Denis toto zacházení s ním vydržel. Já bych se zbláznil." Řekl pravdivě.
Hermiona Grangerová jenom řekla.
,,Myslím, že školní rok 1997/98 dal Denisi docela hroší kůži, to co dělali sice bylo hrozné, ale proti mučení Alecty a Amycuse Carrových je to stále nic. A to Denis zažil jako člen Bradavické armády včetně bitvy také. Podobně jako Ginny Weasleyovou nedokázal tenkrát Neville, přemluvit Denise, aby se s mladšími žáky evakuoval ze školy. Bojoval po boku s lidmi o dost staršími než on sám a dokázal se o sebe postarat. Nejmladšímu členu obrany Bradavické školy tenkrát, kupodivu na rozdíl od Colina se mu podařilo přežít ve zdraví. Pravdou je, že na svůj věk je velice tvrdý duelant. Už ve dvanácti dokázal v našich hodinách se vyrovnat klidně i tenkrát sedmákům Fredovi a Georgi Weasleyovým. Na Denise opatrně. Nikdy nebyla s ním prča. Klidně by mohl nosit nálepku ,,Možná jsem mladší než vy, ale vysoce s hůlkou nebezpečný".
,,Tak, tak, tak, slečno Grangerová, já četl spis pana Crevreyho z Šalamounových ostrovů a Havaje, a vstaly mi hrůzou vlasy z toho hocha. Tisk se nesmí dovědět, že je zpět na Britských ostrovech, jinak tu máme do pár dní jistě krom naší mafie, i japonskou Jakuzu slečno. A to bych věru nechtěl. Pan Crevryy, minimálně několik jejích členů má na svědomí, nehledě na další z nepřátelských havajských členů gangů. Ten mladý hoch má ve skříni pořádné mrtvoly. Popravdě nevím, jak s ním naložit." Řekl Dirk.
,,Já bych věděl co s tím hochem." Ozval se Lord Strombolli.
,,Co?" Ptal se Dirk.
,,Jak říkal můj otec, na zlobivé kluky jedině platí krom výprasku vojna. A začíná výcvik nových kadetů Magické armády Velké Británie. V důsledku toho, že se magické síly staly součástí Britské armády, tak její veličenstvo zřídilo i výcvikový tábor, pro tuhle složku armády. Ačkoliv nemá na to pan Crevrey věk, tak mu to trochu vytříbí charakter a doplnění vzdělání a uklidí ho z dosahu kriminálních živlů. Prostě ho pošleme na vojenský výcvik." Řekl Lord Strombolli a pokračoval.
,,V Azkabánu by nám jedině dostal nehezký nádech pro budoucnost a krom jeho práce by nebyl k ničemu. Takto když to schválí její veličenstvo britská královna, tak určitou dobu může sloužit Velké Británii jako ochránce, už to jako člen Bradavické armády dělal, tak co. Nebyla by to velká změna pro něho. S tím, že by musel se upsat službě státu na nějakou dobu, než splatí své hříchy z minulosti. Bylo by to dobré řešení." Řekl Lord Strombolli.
,,Ten kluk je kriminálník!" Ozval se Moody.
,,A kdo ho tím kriminálníkem udělal, sám od sebe jistě nekonal. On do kouzelnického světa přišel jako Tabula rasa. Drogy na magické škole, válka, účastnil se bitvy, vzali mu bratra, chytl se asi ještě horší party, pak v záchvatu málem znásilnil holku a zabil bystrozora. Utekl z cely, díky lemplům z bystrozorského oddělení a také z Británie. Chytl se mafie, když si myslel, že si našel přátele, chytili ho znova, zavřeli ho do nápravného zařízení tedy vězení pro mladistvé a já mohu říci, že kdyby magická společnost nebyla tak pitomě nastavená jak je, tak by se to nestalo. Za to, co se stalo s tím Denisem Crevry můžete sami, vy kouzelnici Velké Británie. Za každé dítě magické nadané, které v důsledku malých morálních zásad na škole sešlo z cesty. Styďte se Moody, ho nazývat kriminálníkem, když jste měl na tom podíl." Řekl Lord Strombolli zvedl takovým ledovým tonem, že dokonce Alastor Moody skrčil.
,,Podíl, jaký podíl já na tom mohu mít?!" Okřikl Lorda Strombolliho Alastor Moody.
,,Mám vám připomenout váš pobyt v kufru a je také o vás známo, že si rád přihněte něčeho ostřejšího. Div bych vás nenazval alkoholikem. Jaký asi to muselo na pana Crevreyho mít dojem?" Řekl Lord Strombolli.
Alastor Moody se nafoukl a splaskl jako jistá ryba a zachmuřil se jako Skotská bouřka.
Do toho se ozvala slečna Grangerová.
,,To by jste musel označit jako kriminálníka i Harryho, ten zabil člověka už jedenácti. Qwillera, kterého posedl Voldemort. Vlastně nás všechny z Bradavické armády, pane Moody. A já vykradla banku, není to víc než u Denise, náhodou?" Ptala se.
,,Ale to bylo účelem odstranění Voldemorta a vyhrát nad ním." Řekl Moody.
,,Ano ale je to také trestný čin. Čin, který jsem spáchala, nestydím se to říci, že mne nikdo za to neodsoudil. Byla jsem přece hrdinka, člen Zlatého tria a tak dál a kamarádka Harryho Pottera. Nikdo necekl ani prd. A Denis sice možná spáchal něco i po bitvě o Bradavice, ale měl své drogami zkreslené důvody. Ano jsou to už kriminální činy, ale měl by dostat druhou šanci. Byla už dána například i Dracovi Malfoyovi skrz Harryho, Gregorymu Goylovi dne už Sandovi skrz její veličenstvo, Vincentovi Crebrovi teď už Fordovi, dokonce Rudolfusi Lestrengrovi, skrz mezinárodní lektvaristický projekt. Protože to, že jsme si ničili své životy, každý z těchto lidí, může za to i vaše neúčinné jednání proti Voldemortu a laxnost k Tomu Raddlovi jako studentovi z pozice jak Brumbála tak Armanda Dippetta. A Tom Radl jistě jako student též nebyl tak ztracený než si začal říkat Voldemort a vytvářet vitály. Také byl ta Tabula Rasa, nepopsaný list. Seděli jste přibytí na prdeli a nesnažili jste se něco změnit. Dokonce bych si troufla říct, že vám to vyhovovalo, protože vy sami jste chtěli, aby bylo nějaké to zlo, proti kterému by se mohlo bojovat, aby nebyla nuda. A pokud toto si nedokážete přiznat pane Moody, jste blbý jako věšák na hábit." Zabodla mu prst do hrudi a tvářila se jako matichora ta slečna Hermiona Grangerová.
Alastor Moody mlčel a Dirk Cressewell si pomyslel, že Philip a slečna Hermiona mu dali pořádnou čočku. To ten tvrdohlavý děda bude skousávat hodně dlouho.
,,Jak dlouho ten výcvik toho Crevreyho by měl trvat?" Ptal se po chvíli Moody s podrážděným výrazem.
,,Tři roky, za ty se už dá s něho něco udělat." Řekl Lord Strombolli.
,,Ještě většího vraha." Zabručel Moody.
,,Vrah jsem i já Moody, já Hermiona Jean Grangerová jsem minimálně 16 lidí zabila a další poranila. A vy jistě ještě víc jistě, jako starší a zkušenější válečník. Takže tady komentář toho typu si odpusťte v mé přítomnosti. Vrahů snad krom Pierse a pana Lorda Strombolliho je tu plná místnost včetně vás." Dala mu rovnou hůlku na krk a dodala.
,,Nebo vám odčaruji na určitý čas hlasivky, aby jste tu nevypouštěl ten váš zlý jazyk. Ostatním to vadit to nebude, a vám také ne, vím, že ovládáte neverbální magii velice slušně."
Dirk Cressewell se ušklíbl, škoda, že slečna Grangerová nešla na práva, z té by byla skvělá právnička. Ta uměla sekat do živého a byla ostrá jako maďarský guláš. Moody zbledl jako stěna z ní, možná mu krátce z ní vysadilo jeho srdce a ustoupil o pár kroku dozadu a odmlčel se.
Dirk se zahleděl stranou a viděl, že to co mělo být jenom pro výslech tedy pergamen a brk, plus kalamář, tak zaznamenalo i tento slovní souboj mezi slečnou Grangerovou a panem Moody. Rozhodně ty slova mladé slečny předloží i jejímu veličenstvu britské královně. Schválně co na to řekne její veličenstvo. Neverbálně ukončil zapisování a aniž by si toho všimli.
,,Slečno, to s mou osobou a zabitím živého člověka není pravda. I já bych se mohl označit za vraha, a klidně to udělám. Byl jsem součástí Války v Perském zálivu a jsem si dobře vědom, že jsem zabil čtyři bojovníky ze strany nepřátel, ačkoliv ve zdejší válce proti Voldemortu jsem nebojoval." Řekl Lord Strombolli.
,,Omlouvám se, to jsem nevěděla." Řekla slečna Grangerová.
,,To jste nemohla vědět, takže se za nic neomlouvejte." Řekl Lord Strombolli.
V tom se ozvalo zaklepání a do kanceláře.
,,Dále!" Ozvalo se od Dirka.
Do místnosti vešel mladý muž v uniformě s výšivkou sovy. Jednoznačně člen Magické armády.
,,Zdravím pane ministře kouzel Velké Británie a pane Lorde Strombolli." Zasalutoval jim na pozdrav.
,,Zdravím pane generál poručíku Savage, rád vás vidím." Řekl Dirk.
,,Savage, si to ty?" Ptal se Moody.
Muž se otočil na Moody.
,,A Alastor Pošuk Moddy, co vás přináší na Ministerstvo kouzel, jste snad konečně na konečné rentě ne?" Ptal se Savage.
,,Vrátil jsem se řešit tento případ, Hestie mne o to požádala osobně." Řekl Moody a zamračil se.
,,Tak z tebe je voják královny, jak to, to ti to oddělení zde na ministerstvu omrzelo, že si zdrhl nosit uniformu s tou sovičkou." Dodal.
,,Pardon, mne je ctí sloužit britské koruně. Nic proti vám pane ministře, ale víte Moody, bystrozorské oddělení je málo kreativní a nesmírně líné v podobě ve které je. Hestie má na starosti až několik lidí bandu blbců, kteří jí nejsou schopni poslechnout a dělají si co chtějí. Já odešel, protože týmová práce zdejším bystrozorům nic neříká a já jsem jako bývalý hráč famprálu týmový hráč. Neschopnost se s nimi domluvit mne deprimovala a jsem rád, že jsem službách, které magicky chrání magické obyvatelstvo doopravdy, nikoliv jenom svojí nášivkou bystrozorského oddělení Velké Británie." Řekl Savage ostře.
,,Pche rovnou z tebe udělali generál poručíka co?" Ptal se Moddy.
,,Moody, chtěl jsem být milý na vás jako bývalého kolegu a dobrého bystrozora, ale vy pravděpodobně si ze mě chcete udělat zase vašeho kadeta. To už z daleka nejsem a mohu vás ujistit, že moje funkce a hodnost v této nové jednotce britské armády je zasloužená. Nic nevíte o mé profesní minulosti předtím než jsem nastoupil do kadetky a stal se bystrozorem." Řekl Savage.
,,Jenom, že jste byl dost starý kadet, bylo vám 24let, Savage." Řekl Moddy.
,,Pane Moody, to je tím, že pan Savage, působil předtím v britské nekouzelnické armádě. Dosáhl hodnosti kapitán, ale jelikož jako jediný měl z nově přihlášených členů Magické armády hodnost z britské armády byl povýšen nejprve do hodnosti major a následně vedením Skotského základny do hodnosti generál poručík a stal se hlavním velitelem Magické armády Británie. Vám se nemá z čeho zodpovídat, jednal v souladu zákony a jeho citem pro spravedlnost." Odpověděl Lord Strombolli.
,,Lorde Strombolli děkuji, ale to jste nemusel, dokázal bych to vysvětlil sám. A kvůli Moodymu na kolena nepadnu." Odpověděl Savage.
,,Generál poručíku Savage, tak jak to dopadlo na lokaci za Aytonem?" Ptal se Dirk.
,,Pane ministře, celý pozemek byl zajištěn a celkem zajištěno 9 živých osob." Započal Savage.
,,A kolik mrtvých?" Ptal se logicky Dirk.
,,Zatím jednotka Zlaté vejce tam kope dál, ale vypadá to, že tam na zahradě je zakopáno mnoho těl, našli jsme zatím jich pět." Odpověděl Savage.
,,Denis měl kliku." Řekla tiše slečna Grangerová.
,,Kliku a docela dobrý nápad, s tím zložárem, který tam rozpoutal slečno Grangerová." Řekl Savage a pokračoval.
,,Odhalilo to samotné hroby v zahradě a před domem. Vypálilo trávu, rostliny a nám usnadnilo práci. Dojdu panu Crevreymu za to poděkovat. Dva hroby byly dokonce úplně čerstvé a podle jedné zadržené ženy se jedná o hrob jednoho jeho přítele a druhý jistého mudlovského kluka, kteří uhořeli při tom požáru." Řekl Savage.
,,A ti živí?" Ptal se Lord Strombolli.
,,Všichni v dobrém stavu, až na jistého pana Donalda Cartigre, podle dokladů z Maimi státu Florida na území USA. Ten má popáleniny druhého stupně na 17 procentech těle, hlavně na zádech musel být předán do péče léčitelů v našich řadách." Řekl Savage.
,,A ti ostatní jsou jmény jak?" Ptal se Dirk.
,,Edward Carmichel, Jimmy Black, Layton Torres, Henry Cleanwater, Cellesta Cleanwaterová, Josse Rowan, Charlotta Firmanová, Solon Burton." Řekl Savage.
,,Penelopé Cleanwaterová rodiče." Ozval se Piers.
,,Ano byli chyceni, jsou živi jako rybičky." Řekl Savage.
,,Josse Rowan, to jako náš bývalý profesor OPČM v tom jel tom také?" Ptala se Hermiona.
,,Ano zatím není známo jak dlouho, ale je členem toho kriminálního seskupení a byl přistižen při činu zakrývání této činnosti. Rovnal hrob mudlovského hocha." Řekl Savage.
,,Výborně, takže provedeme ještě výslechy a budeme doufám vědět více, o tom, kde je zbytek. Až se tu objeví Hestie, tak musí poslat pár bystrozoru do Gilbratalské pobočky bystrozorského oddělení vycucat tam minulost toho Rowana. Moc mě zajímá." Řekl Dirk.
,,Dále vás chceme informovat, že členové rodiny Lestrengre byli přesunuti na bezpečné místo. Všichni, jsou umístěni na jedné z jejich nemovitostí, kam stejně se chtěli přesunout na poslední rozloučení s Roderickem Lestrengrem. Včetně pana Nevilla Longbottoma a jeho dcery, ačkoliv to jméno nenosí. Nemovitost je hlídaná našim týmem a pozemek je pod Fidelovým zaklínadlem, kterého ochránce je jeden z mých majorů. Poslední rozloučení bude moci doufám proběhnout v klidu." Řekl Savage.
,,Dobře." Uznal Dirk Cressewell. Možná být takto na hromádce v na jednom místě se jistým členům rodiny líbit nebude, ale jsou jak si na ředě.
,,Bylo pane Savage něco nalezeno v domě?" Ptal se Piers Polkins.
,,Ano, pane Polkinsi, a nedivte se, že znám vaše příjmení, ale Williem Weasley o vás povídal. Bylo nalezen váček kde bylo celkem 50 nebroušených menších diamantů, hodnotu zatím jsme zatím neurčili, ale jistě není malá a hotovost v librách, dolarech a gelonech. Vše hodnotě kolem půl milionu britských liber, ale s tím, že dolary byly zfalšované. Padělky." Řekl Savage.
,,Fího, to je lup." Řekl Piers Polkins.
,,To není vše. Podivné v tom domě krom toho byla role, kde bylo podle cedulky 24 metrů pravého hedvábí bílého jako sníh. Mučírna byla znovu nalezena a v sklepení domu jsme nalezli místo, kde byl držen pan Crevrey. Můžeme potvrdit to, že unikl rozbitým sklepním okýnkem poté, co se vysoukal z okovů." Řekl Savage.
,,Na co to hedvábí?" Ptal se Moody.
,,Asi obchodní artikl nebo úplatek pro nějakou ženu, řekl bych." Ozval se Piers.
,,Asi bych to typoval i já." Uznal Savage a pokračoval.
,,V rámci ohledání domu a obyvatel jsme nalezli, velice podezřelý předmět." Řekl Savage a něco vytáhl z kapsy a dal to na stůl na Dirkovi Cressewellovi.
Byl to odznak, který nosily bystrozorské jednotky Velké Británie a ty nejnovější od 98, kdy se trochu pozměnilo jejich stylové provedení.
,,Sakra, oni jsou možná i tady." Zaskřípal zuby Dirk a zvedl se za židle.
,,Generál poručíku Savage, tímto vás žádám a Magickou armádu Británie, aby jste pana Crevreyho vzal do vazby na vaší Skotské základně. Tady by mohl přijít o život. Je důležitý svědek. A to samé udělujete s těmi co jste polapil v Aytonu. Ayton vám tímto přenechávám jako místo činu. Stahuji z tohoto případu Bystrozorské oddělení Velké Británie kompletně a magická armáda se ujímá případu Magické mafie." Zvedl Dirk hlas a otočil se na slečnu Hermionu Grangerovou, pana Polkinse a Moodyho. Moody něho hleděl jako na nemrtvého.
,,Pokud došlo infiltraci bystrozorského oddělení tak cokoliv z toho případu mohli oni získat jako informaci. Pro nás krok zpět. Slečno Grangerová a pane Polkinsi a vy Moddy budete i nadále na tom případu pracovat, ale inkognito, nikoliv pod štítkem bystrozorů. Vedoucí Hestii Jonesovou budu muset stáhnout, ale informuji jí jak se věci mají a dám jí pravomoc prošetřit každého činného bystrozora, aby očistila od špíny své oddělení. Tohle tu rozhodně nechci." Řekl Dirk.
,,Rozumím a provedu pane ministře." Odsalutoval Savage a vyletěl z kanceláře.
,,Ještě, že to tam někdo zapomněl." Vzal ten odznak do ruky Lord Strombolli.
,,A není to těch co tam kopou?" Ptal se Moddy.
,,Těžko Moddy, tohle je padělek, pravého odznaku, je lehčí. Chytejte." Řekl Lord Strombolli a hodil mu to.
Alastor Moody to chytil a řekl.
,,To je nějaký plech ne stříbro, nebo se to dělá po novu z něčeho jiného?" Ptal se.
,,Ne, stále stříbro, stále kvůli vlkodlakům." Prohlásil Dirk.
,,Hippogriffí hovno, to nejhorší na konec." Zachmuřil se Moody.
,,To ano, to co jste zde slyšeli vám nesmí vypadnou z úst, ano." Řekl k ostatním Lord Strombolli.
,,Jsou velice fikaní, ale co Denisem Crevrey se přepočítali a teď jim pořádně teče do bot." Řekl Piers Polkins.
,,Proč se přepočítali?" Ptal se Alastor Moddy.
On té mládeži vůbec nerozuměl. Myslel, že zde bude mít respekt svým jménem, ale ono prdalajs. Místo od nich dostával drškovou, jak je podle nich blbý.
,,Nehledali Denise po okolí, protože jim nepřišel nebezpečný! Mysleli, že on jako kriminálník se na žádný úřad nepřihlásí a někde se objeví. Oni ho chytnou a dost možná si jako bystrozoři připíšou úspěch, že ho chytli. Denis Crevrey vyhledal jemu asi jako hrdličce zvěromága bezpečné místo na kostelní věži, kde ho našel mladší pan Popletal. Starší Popletal ho znal a dokázal zkontaktovat někoho komu věřil a tím byl Draco Malfoy, tedy přímá spojka na nás. Ví, že to vyšetřujeme a Denis se rovnou ocitl v packách našeho týmu. Nikoliv u nějakého neznámého bystrozora a předal informace dál. Věděl, že je to důležité a o zločinech, které ta skupina páchá. On přece ví co je zločin, když se byl sám mafián na té Hawaji. Mne by zajímalo, jestli byl v Perl Haboru nebo kde?" Odemlel jako kafemlejnek Piers a dodal.
,,Někdo by měl poděkovat tomu panu Popletalovi, dost nám pomohl a asi zachránil život Denisi."
Alastor Moody si z té mládeže připadal na odstřel. Na tento šíleně horký intelekt neměl.
Přidáno 20.6.2020
