Kapitola 25 – Bráchové za všechny prachy
Denis Crevry seděl v křesle které mělo pro něho příjemnou barvu borůvek. Poté co byl přemístěn z ministerstva kouzel, díky zásahu jistého ministra kouzel Cressewella na základnu Magické armády uvědomil si, že je to vlastně štěstí pro něho. Nebyl umístěn do cely, ale do pokoje, který měl postel, skříň s nějakým ošacením a koupelnu. Z pohledu Denise luxus, který nemusel mít, ale věděl, že to není zadarmo. Zadarmo nehrabe ani kuře. Jistě je to díky tomu co řekl pod veritasérem. A kotrmelec ten Umbrigre a Bozzo alias Edcombe musí být pořádně velké kriminální ryby a jelikož se o nich vyjadřovali jako o mafii, museli mít více lidi a ta vila musela být něco jako stanoviště pro schůzky té organizace. Jak ho kdysi učili na Hawaii, těch bývá víc a jsou rozdělené do segmentů ohledně účelu. Segmenty podle účelu jsou tvořeny podle mafiánu podle potřeby otce rodiny, tak aby mohli být propojené a tvořili zeď zároveň proti vniknutí proti skupin a dobře chránil území kde rodina operuje. Něco jako Hadriánův val, jak mu jako Britovi bylo mu vysvětleno.
Denis byl rád, že možná shodou okolností se dostal mimo dosah té organizace a byl v relativním bezpečí. Nemohl však očekávat, že by mohlo být na vždy. Minimálně jistě nějaké plány s ním vedení kouzelnické Velké Británie má, otázka jaké. On do Azkabánu nechce, a když ho tam umístí, tak se pokusí nějak znovu uprchnout i s tím, že tu zanechá Colina a mámu. Však oba si jistě poradí i bez něho, když to zvládli do teď.
To a jakým způsobem Colin doslovně vstal z mrtvých byl hodně divný příběh, ale jelikož byl dost podivný a vyprávěn mnoha rozdílnými lidmi. Halo když se shodne Hermiona Grangerová a Draco Malfoy, potvrdí ministr kouzel a nějaký lord ve službě jejího veličenstva, tak to pravdě nebude daleko. A jestli Colin žije, tak snad ho někdo musí informovat, že tu je. Možná bude Hermiona tak vlídná a dá Colinovi vědět. Denis s touto nebelvírkou moc nevycházel, tedy ne, že by jí nesnášel, ale vždy se mu zdálo, že každým krokem tlačí někoho do nemožných výsledku, aby si ohřála ego jak je dobrá ona, že někoho dotlačila někam. Colin možná obdivoval Harryho jako modlu, ale Denis jeho názor ne sdílel, protože Harry byla nepravá celebrita, která jí nechtěla být a vlastně tu slávu nesnáší. Proč tedy se něho lepit jako lepidlo. Ten o to nestál.
Ozvalo se zaklepání a do jeho pokoje vešel muž v uniformě a řekl.
,,Pane Crevry máte návštěvu, prosím následujte mne do místnosti pro přijímání návštěv." Řekl a pak tam stál, dokud se Denis nezvedl.
Další aspekt toho pobytu, nikam krom pokoje se Denis zatím nehnul. Byl tu zavřený. Ani okno tu nemohl otevřít, což bylo asi z bezpečnostních důvodu, stále byl kriminální živel. Dokonce mu sem nosili jídlo. To bylo náhodou vynikající a nebyla to jenom brambora, na které pár týdnu žil a předtím ty psí suchary. Ne pětkrát denně zde dostával najíst velice pestrou vy chuťově vynikající stravu. Ani na Hawaii se tak ne poměl. A k Denisově úžasu byla to britská kuchyně, po které se mu tak stýskalo a tajně snilo ve snech na Hawaii. Hlavně po čedaru, ten Američané neznali a už vůbec na Hawaii.
Pak šel chodbou po schodech, další chodbou a pak zatočili doprava a další chodbou ke dveřím.
,,Prosím vejděte, hosté čekají." Řekl ten muž.
Denis pokrčil rameny a připadalo mu trochu urážlivé, že mu nechce ten muž říci, koho to má čekat.
Vešel ani se moc nerozhlédl než ho velice pevně objal do drtícího obětí.
,,Denisi, dítě moje." Řekl hlas ve kterém Denis poznal jednoznačně mámu.
,,Mami." Řekl měkce Denis. Trošku byl dojat tím, že po tom všem stále jeho matka je schopná ho obejmout a hlásí se k němu.
Pak to obětí ukončila a o krok ustoupila od něho a Denis dostal provinilí výraz, protože viděl slzy v očích mamky, ale pak …
Buch. Dostal přes papuli od mámy pořádnou facku.
,,Jenom dopis Denisi Maxwelli Crevry, jak si mohl takto rozloučit když si prchl. Příště na ten zvonek zazvoň." Zabručela jeho matka nabroušeně.
,,Promiň mami, asi jsem nebyl zcela při smyslech." Sklonil hlavu.
,,Jeden jako druhý, potížisté jedni. To mám mít nervy z ocele, že musím se dozvídat s křížkem po funuse o problémech. To jste malý, aby jste nepřišli a něco pípli?" Ptala se jeho matka.
Denis zvedl hlavu. Nevěděl co tím mamka myslí, Colin byl vždy ten hodný kluk v očích rodičů a to on ten neposlušný, co najednou, že mluví matka v možném čísle?
V tom přilítla z dalšího směru další perda, ale to nebyla facka,ale rovnou pěst, která se mu otiskla na druhou stranu. Naštěstí nebyla nikterak tvrdá.
,,A tohle máš za tu hloupost žrát, hulit a píchat si jakékoliv svinstvo co jsi okusil Denisi." Řekl hlas, který nikdy nedoufal Denis slyšet. Otočil se viděl Colina jak tam stojí a stále levačku v pěst a tvářit se skoro na pokraji toho, že bude slzet jako matka.
,,Sorry." Promnul si ruce Denis a nevěděl co říct, ale místo toho schytal další obětí a to od Colina.
,,Je nádherné, že jsi zpět tady v Británii, i když podivným a hnusným způsobem." Řekl Colin.
Pak se odtrhl.
,,Merline, do prčic kam Denisi rosteš, jsi větší než já. Kde si to nakradl?!" Ptal se Colin.
Denis pokrčil rameny, to, že je větší než Colin si všiml těsně před bitvou o Bradavice. Mělo to své výhody, vypadal díky své výšce starší.
,,Ale hubený jsi jako lunt, ta bramborová dieta nebyla to pravé ořechové pro tebe co?" Ptal se Colin.
,,To doopravdy ne, tady vaří mnohem lépe." Řekl Denis.
V tom se ozval pisklavý hlásek něco v tom způsobu ,,babí" a jeho matka se po tom hlasu otočila. Denis až teď uviděl, že v tom pokoji krom něho, matky a Colina je někdo další. Někdo hodně malý. Na pohovce seděl hodně malý kluk, nemohlo být víc jak rok a držel v ruce plyšového medvěda.
,,Co je Martine?" Ptal se skoro ve stejnou chvíli jeho matka a Colin.
Denis nevěděl, kdo je ten malý klučík, ale jeho jméno už znal. Martin, byl dost snědý a připomněl mu Deana Thomase nebo Lee Jordána a další lidi z černošskými rysy včetně těch co znal z Americky.
,,Deni?" Ptal se tázacím tonem ten malý a ukazoval malým prstem na něho a chudáka medvěda rukou přimáčkl k sedáku pohovky, jako by ho chtěl připravit o hlavu.
,,Jo, to je Denis Martine." Řekl Colin a přešel k pohovce a vzal to škvrně do náručí. Denisi tohle bylo neskonale divné.
Přešel k Denisi.
,,Tak tohle je Martine tvůj na babičku zlobivý strejda Denis. Denisi, tohle je tvůj malý nezbedný synovec Martin." Řekl Colin.
Denis překvapeně zamrkal, podruhé a pak si promnul oči a proštouchl uši, podíval se na svého bráchu znovu .
,,Pardon, co že je ten malý?" Ptal se.
,,Martin Colin Crevry, celým jménem Denisi a můj syn. Já vím musí to být trochu šok." Řekl Colin dal si toho Martina na bok ten se díval s velkým zájmem na Denise.
Denis pozvedl ruku a prst směr Colina a vypravil.
,,Ehm a kdy jako kdy jsi ho měl, je nějak velký, přece už trochu mluví?" Ptal se Denis.
,,Prvního května slavil svoje první narozky Marty, viď Martine jsi už velký kluk?" Ptal se Colin.
,,Velký." Souhlasil Martin.
,,Minulý květen, ale …" Denis se dál nedostal.
,,Já vím prděl jsem do hlíny, já se vrátil až před pár měsíci díky Rony, tedy bejvalé postavičce Rona Weasleyho, a koukal jsem jako hňup, že mám Martina. Musel jsem si zvyknout, že jsem otcem a mám Martina, který na mne spoléhá. Zvykl jsem si, a Martin je až na jisté okamžiky príma parťák. Poznal jsem úplně svět jinak." Řekl Colin a šel znovu k pohovce.
,,A jako kdo je ho maminka, já nevěděl …" Zase se dál Denis nedostal.
,,Pojď jsi sednout Denisi a ty mami také. Denisi tohle bude trošku na delší vysvětlení." Řekl Colin a plácl na místo pohovky vedle něho a toho Martina, který měl být jeho synovec u muřího oka.
Denis byl z toho tak trošku zaražený jako kůl v plotě. On se nikdy o známosti svého staršího bratra nestaral, bylo mu to putýnka z dubového prkýnka, ale najednou si přál vědět, koho že to jeho andělský bráška přivedl do jiného stavu. Proto jistě se předtím vyjadřovala jeho drahá maminka o problémech s nimi. Jestli to s Martinem byl průser tak svatozář jeho drahého staršího bratra zhasla a jemu narostli rohy.
Dokonce si sedl vedle Colina a díval se jistým druhém zvědavosti na Martina. Hm jeho maminka musí byt tmavé pleti tohle nemůže mít po Colinovi. Celkově podobnost byla malá mezi těmi dvěma jaká škoda.
,,Okej myslím, že mám co vysvětlovat tobě Denisi, jako jsem musel tady naší mámě. Příjemné mi to nebylo, ale jinak nevznikl Martin." Řekl Colin.
,,Čarodějná romance?" Ptal se Denis a pohlédl do očí Colina.
,,Ne Martinova maminka nebyla kouzelnice, ale Martin magii má. Když ho něco zlobí nebo chce pozornost a pláče, tak věci v okolí mění barvu nebo v okolí rozkvetou všechny kytky. Takže pozor, abys neměl kštici na modro, mne jí obarvil na fialovo." Řekl Colin.
Denis se zamračil. Ta představa byla smíchu, ale i trochu hororová, být v blízkosti takového magického dítka.
,,Asi bych měla začít já, v listopadu minulého roku Martinek přistál u mne na zápraží v koši od prádla zabalený do dek a nahřívací lahví u sebe, aby mu nebylo zima. Jeho vlastní maminka se o něj rozhodla dát ke mně, protože se nemohla o něj postarat." Vysvětlila jeho máma.
Denis mírně otevřel ústa.
,,Byl u něho dopis a jeho rodný list, kde byl v obojí jako otec Colin. Byl to pro mne šok, znásobený, tím, že byl Colin v tu chvíli po smrti. Jediné co mě napadlo, bylo to, kontaktovat Colinovi přátele a tak jsem poslala Harrymu Potterovi a ostatním z Grimoulodva náměstí dopis s dotazem jestli něco neví." Řekla jeho matka.
,,Jako by to mohli vědět, já jim to nikdy neřekl. Měli stejný šok jako ty mami. Kdyby to byli staří pánové, tak by ze mě Ron a Harry měli infarkt." Řekl Colin.
,,O čem?" Ptal se Denis.
,,Okej jistě si vzpomínáš, že jsem hodně dělal brigády a měl z toho jisté peníze Denisi?" Ptal se Colin.
,,Jo, pro nějaké nahrávací studio, ale co to přesně bylo nevím, to jako tam?" Ptal se Denis.
,,Já tam měl takovou malou hereckou kariéru, hrál jsem v seriálech a nehrál jsem tam sám. Díky tomu jsem poznal mnoho lidí. Bavilo mě to Denisi a dokonce vzhledem k tomu, co se dělo v Bradavicích jsem začal přemýšlet o tom, že bych se mohl stát hercem a nikoliv vykonávat kouzelnické povolání." Řekl Colin.
,,Jo to bych chápal, já nevěděl, že tam hraješ. Já myslel, že tam děláš nějaké podřadné práce, jako úklid nebo něco s filmovými páskami." Řekl Denis.
,,Popravdě nejprve tedy asi den, jsem to dělal, ale pak mě uviděl vedoucí jistého filmu, režisér a řekl, nechceš si kluku něco zahrát s tvým ksichtem je tě ve skladě škoda." Řekl Colin.
Denis se uchechtl, jeho starší brácha prostě vypadal jako princ na rozdíl od něho.
,,A tak jsem začal hrát a ono mi to šlo, kupodivu a k velkému úžasu starších herců a pomalu s maličkých rolí jsem stoupal na mnohem delší. A jelikož jsem začal uvažovat se tím živit, tak jsem chtěl se dostat mezi elitu a tak jsem využil no všech prostředku a toho návrhu od Crystal, tedy Emmy Lenoxxové." Řekl Colin.
,,Jeho maminka?" Posunul oči Denis na Martina.
,,Ano, ona přijela z Americky sem si zahrát v televizním seriálu z Hollywodu." Řekl Colin.
,,Hollywod?" Ptal se Denis překvapeně.
,,Tak o tom jsem snil, že odejdu a chtěl jsem získat od Emmy informace, kontakty a možná i typ kam se vrhnout." Řekl Colin.
,,Aha!" Řekl dlouze Denis.
,,Nedala to však zadarmo." Řekl Colin a začervenal se a pokračoval.
,,Ona nebyla ani moc na chlapy, byla na holky a měla přítelkyni, která byla herečka ze Španělska. Byly už ve vztahu delší dobu. Emma byla myslím stejný ročník jako jistý Percy Weasley." Colin se odmlčel.
Denis zvedl obočí.
,,A také mi řekla, že jako malá prodělala leukemii a tak si může jenom nechat zdát přijít do jiného stavu a tak nemusím ani si brát kvůli ní kondom. Já trotl nevěděl, že je to její vychytralí plán jak si ona a její přítelkyně chtějí založit rodinu. Já to neprokoul. A tak s ní udržoval celé léto velice zajímavý sexuální vztah. To ostatní vím až díky mámě." Řekl Colin.
Denis si pomyslel, další docela šílený příběh.
,, Emma tak se ta žena jmenovala, se ten vztah však krátce poté rozpadl, asi ta druhá strana neunesla to, že její drahá využila takového mladíčka. Odcestovala zpět do rodné země kde se narodil Martin. Díky tomu, že uvedla tam Colina jako tatínka a nenechala tam prázdné políčko se mě pak povedlo pro Martina zřídit britské občanství, když jeho otec je Brit a on tu bude žít. Jenže Emmě jako herečce se přestalo s Martinem dařit. Také Martina odmítla její vlastní rodina, protože Martin projevil svoje magické vlastnosti brzo a její rodina byla názoru, že to není nic normální a jsou v tom ďábelské síly. Jsou to podle všeho hodně věřící lidé, které magie dost děsí. A tak odcestovala sem a dala mi Martina na zápraží a chtěla znovu se vrhnout na hereckou kariéru za mořem." Řekla jeho mamka.
,,Ale cestou na letiště vypůjčeným autem havarovala a zemřela." Řekl Colin.
,,To mě mrzí." Řekl Denis. Chudák malá, jednu chvíli neměl ani jednoho rodiče. No alespoň brácha se vrátil mezi živé, když ne ta Emma.
,,Pro Martina to bude do budoucna letmá vzpomínka ale co se doopravdy stalo mu povím, až bude větší. Pravdu zaslouží každý. Zatím mu říkám, že maminka odešla zpívat s anděly." Řekl Colin.
,,A je doopravdy tvůj?" Ptal se Denis.
,,No Colinovi přátele nepřišli tenkrát sami, ale i z Bradavickou matrónou, která umí něco jako kouzlo pro určení rodičů člověka. Takže jsem to zjistila na tuty." Řekla jeho mamka.
Denis zakroutil hlavou nevěřícně. Tudle a Maou Kea, z něho je u Lincolonových podvlíkaček strejda malého špunta. Komu co provedl, je mu jenom patnáct pryč, a jeho brácha z něho udělá strejdu a on má o tom kulové z přehazovačkou povědomí. Podíval se znovu na toho Martina, který škrtil pod krkem svého plyšáka a rukou se držel Colinova předloktí a přitom mu seděl na klíně.
,,Tolik k vysvětlování ohledně Martina, Colinova synka." Řekla jeho mamka a ujmula se další fáze rozhovoru.
Denis tušil, spílání jeho osoby.
,,Takže Denisi, vzhledem k vysvětlení tvé situace, které se mi dostalo od slečny Grangerové, jsem se došla po ohlášené návštěvě optat jak to vypadá s tebou do budoucnosti zde ve Velké Británii pana ministra kouzel. Velice šarmantní pán mimochodem. Coline ty jsi říkal, že ti předchozí tak šaramantní nebyli, nu tomu mohu dát za pravdu. Ten pan Pastorek, vypadal jako vyhazovač z nočního podniku a co jsem viděla pana Brouska a Popletala v tom Denním věštci tak dojem solidnosti a moderních lidí na mne neudělali. Pan Brousek vypadal jako vedoucí psychiatrického oddělení nějaké nemocnice nebo soukromý cvokař a pan Popletal, jako přežraný obchodník s peněžními komoditami. Ani jeden nevypadal jako ministr." Řekla jeho mamka.
Denisi se chtělo smát. Jo slyšet jí dotyční pánové, jistě by si jejich srdce jeho mamka nezískala.
,,A ten mi vysvětil ten výborný plán, který projednává ten Lord Strombolli, který jedná o těchto magických záležitostech s její výsostí britskou královou. Podle všeho velice chytrý člověk." Řekla jeho mamka.
,,Jaký plán?" Ptal se Denis.
,,Možná se vyhneš dokonce i Azkabánu, bráško." Řekl Colin.
,,Jak?" Ptal se Denis a rozhodně tomu se chtěl vyhnout.
,,Tady je základna Magické armády Velké Británie, a pan Lord Strombolli, navrhl místo pobytu v Azkabánu, kde by jsi prej byl k ničemu, tě poslat do výcviku Magické armády, udělat z tebe kouzelníka a vojáka ve službách britské monarchie." Vysvětlila jeho mamka.
,,Cože?!" Ptal se Denis šokovaně.
,,Prošel by jsi tříletým výcvikem, pan Cressewell, dále řekl, že pravděpodobně by ses musel zavázat královně tím i armádě na nějaké další roky, místo trestu, který jinak by jsi seděl v cele, by jsi odpracoval jako člen té magické armády. Nevím kolik, za tvoje provinění, aby ti bylo odpuštěno. Jenom by to mělo podmínku, podle toho co mi bylo řečeno, máš zákaz vstoupit na půdu Šalomounových ostrovu a Hawaie jako státu Spojených států amerických, ale jinak dy jsi měl zase čistý štít Denisi." Vysvětila jeho mamka.
,,Jo poskytli by ti ubytování, stravu, ošacení ty uniformy a jistý plat za to." Řekl Colin.
Denis poškrábal po ruce.
,,Jo samozřejmě by jsi mohl znovu vlastnit kouzelnickou hůlku." Dodal Colin.
Denis nasadil úsměv. Ten nápad nebyl vůbec špatný. Začal se mu líbit.
,,To by se mi dokonce i líbilo, znovu vlastnit hůlku a kouzlit. A jako kdy mělo její veličenstvo se rozhodnout?" Ptal se Denis.
,,V příštích dnech, jistě ti dají vědět a budou s tebou mluvit." Řekla jeho mamka.
,,Jestli to půjde tak na to kývni bráško, ať tě nemusím navštěvovat v Azkabánu. Možná bude to trochu tvrdý poslouchat v armádě. Ale nezdá se mi to tolik špatné, měl by jsi jistou svobodu." Řekl Colin.
,,A ten výcvik by začal kdy?" Ptal se Denis.
,,V srpnu, možná by jsi mohl zůstat u mne nebo u mamky do té doby, když to s tou mafii nepotrvá věčnost. I když na tom sedí Hermiona tak by to mělo jít do kopru lehce. Ona je hold jeden z draků Bradavické školy, to je nepopíratelné." Řekl Colin.
,,A ti další draci je Harry, Ron, tedy podle všeho, co mi bylo řečeno Rony, Neville a samozřejmě Ginny." Řekl Denis.
,,Já bych si troufl k tomu přičíst jak jménem tak teď kadencí Draca Malfoye a většinu bratrů Rony. Dalo by se říct, že každý z Bradavické armády je skrytý drak, který se rval za školu, přátele a rodinu. Dokážeme chrlit oheň." Řekl Colin.
,,Jo to jo. Díky za kompliment brácho." Řekl Denis a dodal.
,,Jak to myslíš u tebe a tvého prcka a nebo u mámy?" Ptal se.
,,To je tak Denisi, tvůj bratr má vlastní byt, z jistých peněz z toho ministerstva a vzal z rodného domu roha. Já někdy jsem u něho a hlídám Martiho, zatímco Colin je v zaměstnání u toho George Weasleyho v těch jeho krámech nebo sedí v tom rozhlasu pana Jordána. Marti si skutečně užívá mé pozornosti jako babičky." Řekla jeho maminka.
,,A klidně u mě nebo mamky můžeš do toho začátku výcviku nebo pak o volných dnech, ty jistě budeš mít, být. Nebude mi to vadit. Jenom možná občas z tebe udělám strýčka na plný úvazek a pár hodin ti svěřím Martina. Však vy dva budete vycházet." Řekl usměvavě Colin.
Denis si pomyslel, já tedy mám dělat hlídací službu? Na to jsem ti dobrý brácho?
,,Takto raději zůstanu buď tady až do začátku výcviku nebo u mámy. Já toho malého škvora hlídat nehodlám, dokud nosí pamprsky." Odpověděl Denis a zapřel se do pohovky a rezolutně dal ruce přes prsa.
,,Marti slyšel jsi strejdu Denise, o to více se budeme snažit se na ten nočník chodit jo." Řekl Colin a zasmál se.
,,Já to myslím vážně, Coline, já nejsem chůva." Řekl Denis.
,,A já říkám, že když budeš ve výcviku drahý synu, tak budeš ve volných dnech výhradně u svého bratra a budeš povinně hlídat Martina. Ber to jako trest za to, jak ses choval a není to jenom za to, jak jsi se zachoval ke mně svými činy a útěkem ze země. Máš co napravovat Denisi. Je ti to jasné?" Ozvala se jeho mamka.
Denis si pomyslel, stále Colin je maminčina hvězdička to jsem si mohl myslet. Podíval se na Martina a řekl.
,,Martine ty možná znáš babičku jako hodnou holku, ale ona dokáže být i generál kterého neposlechneš, máš zaracha a prkýnko k večeři. Dokáže být nesmírně mstivá."
,,Denisi Crevry!" Ozvala se jeho matka.
,,Dení!" Přidal se Martin.
,,Však já tu sem, a neodletím." Dal ruce za hlavu Denis.
To rozesmálo Colina. Denisi tento zvuk docela scházel. Věřil, že možná nikdy tohle neuslyší, a teď když slyšel bráchu se smát dost možná z něho tak to bylo nesmírně nakažlivé a začal se smát také.
Cedrick Diggori se díval kolem sebe. Seděl v jedné nejmenované londýnské kavárně. Byla útulná, to ano, ale výzdoba se zabývala jistým jistě filmem s jménem Upír s Nosferatu. Ty fotky toho filmového ne kouzelnického upíra vypadaly vtipně v porovnání s pravými upíry. A tohle místo mělo být místem setkání s jistým členem rodiny o kterém se dověděl až když vstal z mrtvých. Vlastně se s ním ten člověk chtěl setkat sám od sebe. Cedrick měl z toho blbý pocit. Jak mohl u skřetí nohy být příbuzný přes mámu, dej jí bože konečně pokoje v hrobě, zrovna s postrachem studentů Bradavic a bývalým kolejním ředitelem a profesorem lektvarů Severusem Snapem. Cedrickovi jenom těžko lezlo do hlavy, že by s tím to mužem měl být vlastně bratři. No bratři, které od sebe dělí 17 let! Bylo mu z toho tak trochu špatně od žaludku.
Dostal od něho pozvánku na osobní pozvání v této kavárně v Londýně a tak se tu objevil asi trochu dřív než on. Nebo se někde Severus Snapa zdržel. Cedrick si mezitím objednal vzhledem k letním teplotám ledovou kávu a možná trochu zběsile v ní míchal led.
V tom vstoupil dotyčný Severus Snape do kavárny. Cedrick zamrkal. Byl zvyklý na profesora lektvarů v hábitu černém jako noc, takže byl v první chvíli pro něho šok, ho vidět v mudlovském oblečení. Zvláště v letním úboru z letní košile s krátkým rukávem, bermudách, sandálech a na hlavě kšiltovku. A s připočítáním toho, že jak se zdálo ho někdo dostal k kadeřníkovi a byl poměrně na krátko. Vlasy mu musely v tuto chvíli zhruba tak dosahovat těsně pod uši. Pro Cedricka Diggoriho další šok. Obsluha v podobě mladé holky jenom o málo starší než Cedrick pozvedla obočí a hmátla po zápisníčku pro objednávky a vyčkávala, kam se tento člověk usadí. Nasadila mírný škleb, když viděla k že jde Cedrickovi.
,,Zdravím pane Diggori." Pozdravil a sundal kšilt.
Cedrick málem vyprskl smíchy v tu chvíli. Ano smíchy, protože někdo nebo spíše nějaká osoba, Severusi Snapovi dala do ofiny sponku s beruškou sedmitečnou.
Severus Snape povytáhl obočí a zeptal se.
,,Je něco špatně pane Diggori?" Ptal se.
,,Od kdy pane Snape nosíte sponky?" Ptal se Cederick a snažil se udržet vážnou tvář.
Snape si sáhl do vlasů a sponku sundal.
,,Ach to je Lily mé dcery, musel jsem to tam zapomenout, když jsem jí ráno zaplétal a upravoval vlasy." Řekl jenom a sponku uložil do náprsní kapsy.
Cedrick si vzpomněl na to, jak mu bylo řečeno, že bývalý profesor lektvarů má dvě děti, dvojčata jestli si pamatoval. Dostat všechny nové informace do hlavy bylo docela těžké. Asi určitě asi tak těžké jako pro léčitele dávat dohromady vzpomínky jeho tatínka.
Přisedl a podíval se směr obsluhy.
,,Pane Diggori, to není zrovna strategické tak blízko pultu, nebylo lepší se přesunout k zadním stolům?" Ptal se Severus Snape když se otočil zpět.
Cedrick pokrčil rameny, že je mu to jedno a tak se oba přesunuli do kouta kavárny. Snape pak si odešel po svých objednat kávu sám. Přitom se podrbal na šišce, když si vybíral z nabídky kávových specialit.
Nakonec si ke stolu nesl něco, co vypadalo jako expreso, ale se šlehačku. A ještě na talířku croisant. Cedrick sice nikdy nestudoval jídelní návyky profesorů, ale Snape se nezdál jako milovník sladkého pečiva. U něho Cedrick spíš někdy typoval slaninu nebo buřt. Asi byl ohledně toho trochu vedle.
Sedl si a podíval se Cedrickovi do očí. Pak z kapsy vytáhl na stůl kouzelnickou hůlku a rychlím pohybem pronesl nějaké kouzlo.
,,No teď tu budeme mít klid." Řekl a dokonce se usmál. Pro Cedricka trochu strašidelný.
O to víc strašidelný protože kupodivu Severus Snape měl dokonce viditelně čisté a o trochu bělejší zuby. Asi to jenom kadeřník nebyl, možná i léčitel specialista na zuby, kdo se podíval z blízka na Snapa.
,,Fajn jistě se ptáte proč jsem psal a žádal o osobní schůzku pane Diggori." Řekl Severus Snape.
Cedrick pokýval hlavou.
,,Nechme těch starých stránek předchozího života, už váš profesor nejsem, tak se mne nemusíte bát." Řekl Severus Snape a ukousl si croisantu.
,,Ale já se vás nebojím, jenom nevím jak s Vámi naložit." Řekl Cedrick.
,,Naložit?" Ptal se Severus Snape.
,,No však víte to s mojí mámou a vámi." Řekl Cedrick.
,,Myslíte to naše rodinné pouto, o kterém jsem neměl hodně let ani tušení, to co odhalila Rony Weasleyová. Ten Brumbálův svinčík, který se snažil zamést pod koberec?" Ptal se Severus Snape.
,,Jo." Pípl Cedrick.
,,Těžké s tím nějak naložit nebo se s tím nějak srovnat, já to nechával zatím plavat. Z důvodu prostého, celý život jsem za svou matku považoval Elieen Snapovou, i když jí nebyla. Protože mne milovala, vychovala, snažila se udělat pro mě udělat první poslední v nelehkém životním boji co vedla jako manželka Tobiase Snape. U toho jsem rád, že nejsem jeho pravý syn, ale u druhé poloviny … no řekněme to tak, nebudu to niterně měnit." Řekl Severus Snape a zamíchal si kávu.
Cedrick jenom kývl, že rozumí.
,,A je jenom na vás jak to uděláte vy, mne je to celkem jedno. Díky odhalení mého rodinného zázemí se musím chtě nechtě naučit vycházet i z oběma Blacky, myslím Siriuse a Reguluse, což není snadný podnik po předchozí naší společenské historii. Však kvůli Karin se snažím být na ty dva milý a civilní jen co mi to jde." Řekl trochu kysele Severus Snape a dodal.
,,Za určitého příbuzného bych dokázal přijmout i vás."
Cedrick si pomyslel, že Snape vždy zůstane mírně nespolečenský společník.
,,Vás pane Snape brát za bratra by bylo na mne trochu moc. Příbuzný, mi zní lépe také. Díky." Řekl s oddechem.
,,Za málo, pravděpodobně to muselo být dost bolestivé zjištění ohledně matčiny minulosti. Četl jste ten deník nebo ne?" Ptal se Severus Snape.
,,Ne to měla máma zakleté a zatím má asi ten deník v držení Ron Rony. Další z mnoha věcí, na které si nemohu zvyknout, to že Ron se rozhodl žít jako ženská. Takové rozhodnutí bych asi já nesvedl." Řekl Cedrick a zakroutil hlavou.
,,Ne, já také, přiznám barvu. Mnoho rozhodnutí, která učinil nebo učinila, by mne stály mojí psychickou stabilitu a možná život. Čert ví. Bylo mi však řečeno, že jste si nebyli moc blízcí, ne?" Ptal se Severus Snape.
,,Teprve jsme se odcizili díky mému nástupu do Bradavic. Předtím jsem si s ním celkem rozuměl, protože Ron jako malý docela měl mojí mámu jako svou kmotru rád, jako škvrně to se ví. I když mu jistě bylo smutno, že jako ostatní bratři nemá kmotra na místo toho má kmotru. Moje máma v něm viděla podle jejích slov něco třpytivě krásného. Občas hlídala celou tlupu Weasleyových sourozenců, ale jenom Rona si brala na klín. Byl její mazlík, dalo by se říct." Řekl Cedrick ponořený do vzpomínek.
,,Chápu, měl na ní zvláštní spojení. Možná proto ten úkol zadaný jí těsně před jejím skonem chtěl vyplnit. Bylo by mu a posléze jí podobný." Řekl Severus Snape.
,,Zvláštní spojení, to nepochybně, mne se občas zdálo, že moje máma v něm viděla mého nenarozeného brášku. Víte, když mi bylo pět, tak mamka byla v jiném stavu, ale potratila a měl to být kluk. A v Ronovi asi trošku viděla to mimčo a dala mu to, co chtěla možná dát mému nenarozenému bráchovi. Doopravdy ho skoro měla tak ráda. A já trochu na Rona skrz to žárlil, že se tomu prckovi dostává tolik pozornosti. Odstupem si myslím, že to byla prostě jenom dětská hloupost." Zakroutil hlavou Cedrick.
,,Kolik pozornosti se mu asi dostalo doma tou dobou, když tam bylo jich sedm. Ron vždy říkal, že si každé Vánoce mamka plete jeho oblíbenu barvu tu s Charliem a on hnědou nerad. Přál si vždy svetr oranžovo modrý, nebo oranžovo černý v jeho oblíbené kombinaci myslím. Nevím, jestli ho kdy dostal? No když už tak mohli být trochu něčím jadérkem a to u kmotřičky." Řekl Cedrick.
,,Promiňte, že tu zabíhám tak do minulosti, to jste asi zde rozebírat nechtěl." Řekl omluvně Cedrick.
,,Nevadí, víte já vlastně mám na vás trochu takovou otázku?" Řekl Severus Snape.
,,Jakou?" Ptal se Cedrick.
,,Jak se vaše matka mohla pane Diggori nakazit běhnicovým morem? Nedává mi to smysl. Ten přece už dávno měl být vymýcen. Tedy lépe řečeno měl být léčitelný, neměla na to vaše matka umřít." Řekl Severus Snape.
Cedrick vzdychl.
,,Já se ptal totéž, Harry to nevěděl a tak jsem se chtě nechtě zeptal Rony v Chipstendu. Neznal jsem jiného východiska jak se dozvědět pravdu." Řekl Cedrick.
,,Přece jenom Ron tenkrát byl u ní do konce a nenakazil se, byl zdravý jako řípa a otec také ne." Řekl Cedrick a napil se ledové kávy.
,,Viníkem je bývalé vedení Ministerstva kouzel, nemyslím tím pana Pastorka, ale Piuse Břicháče." Řekl Cedrick.
,,Břicháč?" Ptal se Severus Snape.
,,Ano přesně tak, běhnicový mor byl doopravdy vymýcen, ale stále pro potřeby výzkumu a studia léčitelství byl uskladněn ve sv. Mungu." Řekl Cedrick.
,,Konkrétně v archívu vymýcených nemocí, které jsou tam uskladněné. Běhnicový mor tam představovali konkrétně tři běhnice, které ve stázovém kouzlu zachované. Žádná zkumavka nebo fólie, ale živý tvorové." Řekl Cedrick.
,,Čert ví, kde ten archív je teď. Dodal a pokračoval.
,,A moje maminka tam pracovala, jako úklidová služba a něco jako dozorčí. Jinou práci s nedokončeným vzděláním nesehnala, ale pracovat chtěla. Nechtěla být doma úplně. Na ženu domu se nikdy prej necítila. Chtěla být aktivním členem společnosti kouzelníků a čarodějek Velké Británie. A tak se stalo, že když tam byl Pius Břicháč na návštěvě nějakého kouzelníka čert ví kterého, tak zavítal se podívat dolu a stázi rozbil. Místo, aby nakažené běhnice napadli jeho, tak napadli mou maminku. Byla pokousána. Ředitel Munga, který se obával skandálu a Smrtijedů, na které byl Pius napojen uzavřel maminku do pokoje a dal jí vyhlásit jako nezvěstnou. Až po konci války jí vymazal paměť a poslal domu. To už byla maminka docela na tom špatně a její nemoc se nedala zvrátit. Otec byl jejím stavem na tolik zděšen, že se bál jí ošetřovat a tak se zeptal Rona. Však věděl, že Bradavická armáda hodně pomáhala po té bitvě o Bradavice s ošetřováním svých nebo ostatních zraněných a měli pevnější nervy a žaludek. A tak Ron, tedy později Rony, nastěhovala k nám na gauč, protože otec prostě nechtěl, aby se někdo dotkl mého pokoje a ošetřoval mojí maminku. Muselo to být hrozné, proto se strašně divím, že s jakým klidem o tom vyprávěl všem mne. Vyrovnaně. Jako by za utrpění neviděl nic zlého nebo ošklivého. Jako by tou stále byla krásná a plná života. Nechápu ho nebo jí." Řekl Cedrick a zakroutil hlavou.
,,Já bych se z toho zbláznil." Řekl.
Znovu se napil své ledové kávy.
,,Jak jsem řekl, učinil mnoho těžkých rozhodnutí za život jako Ronald nebo Rony a každé z nich ho učinilo silnějším nikoliv slabším pane Diggori. Jak se říká co tě nezabije to tě posílí a to na ní sedí. Nebelvírské rádoby zlaté Trio, jak se říká Grangerové, Harrymu Potterovi a Rony Weasleyové, dříve Ronaldu, není jak by někdo řekl trio hrdinů, ne. Já bych je nazval spíše jako tři tvrdé hradby, které se nikdy nevzdají svého přesvědčení, že osud není psán, ale že ho píše každý sám. A Rony a Ronald, z války dostal zvláštní schopnost, cenit si každého dne a jako by to byl poslední. Proto vám jistě tak jak říkáte vyrovnaně vyprávěl o skonu vaší matky pane Diggori. Bylo to jeho vyjádření, že vaše maminka si užila svůj skon ve svobodě a nebyla zabita. Odešla jako svobodný kouzelný člověk. To se jí také mohlo stát, Břicháč mohl nad ním vyslovit Smrticí kletbu totiž." Řekl Severus Snape.
Cedrick se zamyslel. Možná s tím má Snape pravdu a Rony v tom případě má osobnost, kterou málo kdo rozlouskne. Ale…
,,Jak můžete do něj, tedy do ní vidět?" Ptal se Cedrick.
,,Já do Rony Weasleyové nevidím, ale vidím, co zažila jako Ronald a jako Ronalda. Její rozhodnutí a z toho plynoucí následky. Do jeho nebo její mysli jsem se dostal jenom s jejím souhlasem. Když jsem tam šel nepozván byl jsem odstraněn nehezkým způsobem." Řekl Severus Snape a dojedl croisant.
,,Jakým?" Ptal Cedrick zvědavě.
,,Hm byl jsem vystaven filmu obrazů z jisté nekouzelnické technologie jménem internet, z té části, která se zabývá sexuálními zvrhlými zvyky uživatelů. Myslím, že minimálně třetinu Smrijedů ty obrazy by odradili podobně jako mne." Zavrzal zuby Severus Snape.
Cedrick se ušklíbl. To jako Ron tenkrát vyhnal Snapa z mysli obrázky nějakého porna, asi spíše drsnějšího rázu, z kterého mu bylo špatně psychicky nebo možná fyzicky, Merlin ví. Hm docela chytrý tah od Rona udělat si takovou obranu. Čím zkaženější tím více to smrdí ostatním co?!
,,Hm jistě cílem toho rozhovoru nebyl Ron, tedy Rony, tak proč jste mne pozval pane Snape?" Ptal se Cedrick.
,,To jste správně uhodl, spíš jsme k tomu omylem sklouzli. Jedná se o to, že bych měl na vás takovou malou prosbu, ohledně jisté záležitosti kolem vašeho otce." Řekl Severus Snape.
,,Jakou?" Ptal se Cedrick.
,,Až někdy do budoucna nabude takového stavu, že bude moci jednat sám za sebe a rozhodovat se sám, tak bych byl rád, aby napsal nejprve pozvání a pak se sešel s Vncentem Crebrem. Možná namítnete, že od té malé jste se vzdal všech výchovných podílů ze strany otce, ale tady nejde o to. Stále se tam stal jistý nečistý kontakt, který nikdo z nich dvou nechtěl a měli by si promluvit a váš otec omluvit, ačkoliv k tomu byl donucen. Bude to úleva pro oba dva. Věřte mi, takové omluva dokáže hodně. Rozumní a modří lidé jí dělají dnes a denně. Dokonce i já jsem musel vzít omluvu Siriuse Blacka. A stálo mě to hodně velký skok v mých myšlenkách. Okovy spadly nejen z něho, ale i za mě." Řekl Severus Snape.
,,Čert ví, kdy to bude pane Snape. Můj otec před pár dny, byl psychickém stavu kdy by na úrovni tříletého dítěte. Nevím kdy ta doba nadejde." Řekl smutně Cedrick.
,,Já věřím, že ano. A naděje a víra umírá poslední a zatím u vašeho otce neumřela." Řekl Severus Snape.
,,Jste jiný než jsem vás znal jako profesora pane Snape." Řekl Cedrick.
,,Hm to je asi tím, že jsem vstal z mrtvých a žiji tak nějak v novém světě, který jak se zdá je samé překvapení a bomba hnojůvka, pro mne většinou v pozitivním smyslu. Poprvé se necítím ze života unaven, naopak plný energie. Oživlý. Snad mi to hodně dlouho vydrží. Přece jenom příští rok už nás bude doma místo čtyř, pět." Řekl s úsměvem Severus Snape.
Cedrick v první chvíli myslel, na nějaké domácího mazlíčka, ale pak si vzpomněl na to, co říkal Draco Malfoy. Že Snapovi budou mít ještě jedno mimčo.
,,Ehm tak to gratuluji." Řekl nejistě.
,,Děkuji pane Diggori, myslím, že co nevidět, mne začne má drahá žena Karin bombardovat návrhy jména pro našeho druhého syna. Minule nám to trvalo se synovým jménem skoro dva měsíce než jsme se shodli. Vybírat jména pro pro dívky je mnohem lehčí, mého pohledu." Řekl Severus Snape.
Cedrick si pomyslel, takže pan Snape bude mít druhého syna. To jistě mu musí být pro něho velké štěstí ne?
,,Takže to bude kluk, to vás musí těšit ne?" Ptal se Cedrick.
,,Ano, do jisté míry, doufám, že alespoň on bude trochu k lektvarům, vidím, že ani Lucas nebo Lily o to zájem nejeví. Lucas je zamilovaný do hudby a Lily je sportovně založená, tak snad napotřetí se to povede a zájem o lektvary zdědí, ale vnucovat to nehodlám. Však rád bych byl." Řekl Severus Snape.
Cedrick byl trošku překvapený. Takže ty starší, ty dvojčata Lily a Lucas, nejsou jako jejich tatínek. Divné.
,,Hm to já zatím nevím, jak se mám k tomu přírůstku do rodiny v podobě Evy Fordové stavět. Je to sice má maličká nevlastní sestra, ale vznikla strašlivým způsobem, na který ani raději nemyslím, když jsem se to dověděl, měl jsem pak dva dny po sobě z toho noční můru. Děsí mě, že v kouzelnickém světě je něco takového možné, ale při výrazu novorozeného miminka prostě ten děs tam nevidím. Ale nedokázal jsem s k ní přiblížit nebo jí vzít do náručí." Řekl smutně Cedrick.
,,Dejte tomu čas, jenom čas dokáže zacelit rány. A toto je pro vás moc čerstvý. Pane Diggori, mohu se zeptat, jestli Harry Potter už zařídil pohřbení vaší matky?" Ptal se Severus Snape.
,,Jo Harry to zařizoval hned druhý den, co jsme jí našli." Řekl tiše Cedrick a dodal.
,,Pomocí kouzel se teď celý dům větrá od toho zápachu a také jsou tam umístěna kouzla na deratizaci potvor v domě. Zatím bydlím u Harryho tady v Londýně. Budu muset přes léto dát ten dům dát do pořádku. Tedy než odjedu do Bradavic." Řekl Cedrick.
,,Takže hodláte dokončit řádně školu?" Ptal se Severus Snape.
,,Ano, moc na výběr nemám, když nechci skončit u George Weasleyho v krámě. A já jeho zaměstnanec nechci být, naopak spíš bych chtěl být ve službách Magické armády Británie. A v tom pamfletu je buď možnost nastoupit na jejich výcvik bez OVCÍ, ale s tím, že ten výcvik bude delší víc jak dva roky, nebo jít s OVCEMI, mít výcvik kratší na dva roky. To už mi za to stojí udělat zkoušky za šestý ročník v létě a pak udělat si ten poslední rok v Bradavicích, pane Snape." Řekl Cedrick a dodal.
,,A těm co jsou ve výcviku dokonce dávají něco jako kapesné, aby nebyli závislí na rodičích. Pro mne vzhledem k tomu, že zatím uzavření toho případu je v nedohlednu, důležité. Skoro celé jmění je fuč díky té mafii." Řekl Cedrick.
,,Dobrá volba se postavit na vlastní nohy pane Diggori." Řekl Severus Snape.
,,Jo abych to co zbylo na kontě nějak nerozházel dál, tak jsem se přihlásil jako vedoucí letního tábora pro děti z kouzelnických rodin." Řekl Cedrick.
,,Letní tábor pro kouzelnické děti, ono něco takového existuje?" Ptal se Severus Snape.
,,Ale jo, ale je to podle všeho novinka od pár zajímavých duší z Ministerstva kouzel. Pořádá to, právě ministerstvo kouzel a garant je sám ministr kouzel pan Cressewell. Já se hrozně divil, když mi vysvětloval co vlastně ten Letní tábor je. Já o tomto nikdy neslyšel. Není to jenom pro děti zaměstnanců ministerstva, ale i pro širokou veřejnost. Pro děti od 7 do 15 let, menší co neumí ještě psát a číst to příliš vhodné není a pro starší 15 let by to zase byla podle pana ministra nuda. Jestli to bude mít úspěch tak se bude konat i příští rok." Pokrčil rameny Cedrick.
,,A kolik těch vedoucích tam bude tedy, sám na to přeci stačit nebudete ne?" Ptal se Severus Snape.
,,To ne, sám tam nebudu, další vedoucí tam také vám známá osoba, bývalý střelec Zmijozelu, Puncy, Adrián Puncy. Nevím kdo a jak k tomu ho navedl. Jaké zlaté hory nebo doly mu naslibovali. Nebo kdo ho do toho zaklel. Je hrozný, že je najednou starší než já. Pak jako léčitelský dozor, kdyby se něco stalo, bude ta nová léčitelská posila z Bradavic, ta slečna Bowlesová. Neznám jí, ale asi poznám jí. Budeme mít schůzku ohledně programu toho letního tábora. Jako bezpečnostní dozor tam být dnes už bystrozorka u Merlinovy nohy Tasmin Aplebeeová. Dlouho jsem jí neviděl. A to má být vše z rádoby dospělých. Vzhledem, že maximální počet přihlášek je 40, tak snad tak zlé to nebude to celé přežít. Je to jenom na 11 dní na ostrově Alderney." Řekl Cedrick.
,,Hodně štěstí z bandou velikosti řádného nástupního ročníku Bradavické školy pane Diggori. Já bych asi na toto nervy neměl." Řekl Severus.
,,Tohle nebude učební hodina pane Snape, ale volnočasová aktivita." Řekl Cedrick.
,,Stále zodpovědnost za 40 nedospělých a nepozorných nehledě na kouzelnickou část dětí, pane Diggori. Pan ministr měl sehnat ještě další dozor. No uvidíme jak to dopadne." Řekl Severus Snape a podíval se na hodinky.
,,A jé, já bych málem zapomněl na čas. No to co jsem chtěl říct, to jsem řekl a na co jsem chtěl odpověď na to jsem odpověď dostal. Takže hezký zbytek dne a na shledanou pane Cedricku Diggori." Řekl Severus Snape a odešel z kavárny.
Cedrick si pomyslel, to byl asi nejdivnější rozhovor co kdy s tím člověkem vedl. Bývalý profesor lektvarů se dost změnil. Jako by trochu obrousil svoje ostré hrany osobnosti a dostal něco jako vedlejší kolečko do hlavy a pozitivní myšlenky.