Kapitola 26 – Dva v obraze

Orion Black nestrpěl být jenom ve společnosti svých drahých občas pořádně otravných příbuzných v podle něho Tajemné komnatě Malfoy Manor. Ještě k tomu ten podle Oriona nejapný a zcela pohádkově blbý první manžel jeho neteře Narcissy Lucius Malfoy ho po tom útoku a požáru uzavřel zcela. Orion chtěl ven ze sídla, které přeci nepatřilo jeho rodině. On chtěl někam, kde se bude vyskytovat Black, který to jméno nosí u Merlinových pantoflí. A tak přemýšlel jak se dostat ven z tohoto sídla. Vlezl tedy do portrétu svého pradědy Phiniase Blacka a dostal se k němu do portrétu Bradavických profesorů, čímž Phiniase docela vylekal, když se tam objevil. Asi ho tu nečekal. Orion tedy měl tu čest se setkat s novou Bradavickou ředitelkou, která byla ročník jeho neteře Narcissy a její dobrá přítelkyně mimoděk.

Zdálo se, že chudák ženská narazila po svých předchůdcích na pořádný svinčík, bordel, čubinec a musí ho uklízet. Přitom on svým otcem Arcturusem byl nabádán, aby když bude cítit že se blíží jeho konec, vyřešil svoje záležitosti a odešel aniž by nezanechal po sobě katastrofu.

Jelikož už po smrti byl, hledět do blba ho nebavilo, tak slušně se nabídl při řešení problému, s kterým se nová paní ředitelka Bradavic Lady Camila, jak mu nabídla jí oslovovat, pomocnou ruku. A té bylo třeba, protože ten pitomec o kterém už neměl valné mínění jako student, Albus Brumbál, nejstarší knižní svazek Bradavic a magický artefakt nedozírné hodnoty začaroval takovým způsobem, že bylo potřeba více jak jedné generace, aby byla uvedena do původního stavu. A Orion rád pomohl, když to znamenalo, že už se nezapomene na žádného studenta Bradavic, který by měl dostat dopis z Bradavic. S touto prioritou se zabýval i jeho praděda Phinias Nigelus, bývalý Bradavický ředitel osobně. Ten byl pobouřen stavem Bradavic a tímto problémem jak by smet. Nechat v tom ředitelku, ženu samotnou, byl by pro něho vrchol ne gentlemanského chování k čarodějkám, i když paní ředitelka byla mudlorozeného původu. A přidal se i profesor Armando Dipett, i když v tom byl portrétu značně nahluchlý. Lady Camila jako Mrzimor byla za pomoc vděčná a otázala se jakou odměnu pánové za pomoc při uvedení Bradavické studentské knihy chtěli. U pana profesora Dipetta to bylo jasné, lepší sluch v obrazu, dobře neslyšel i v době kdy ho malovali pro tento obraz. Lady Camila slíbila na moc své kouzelnické hůlky, že to zařídí, aby pan profesor dobře slyšel vše co se bude odehrávat v místnosti, kde se bude nalézat. Pan profesor Dippet měl ještě portrét v Mrzimorské společenské místnosti. To bylo podle Oriona smyslu plné přání, které mělo hlavu a patu.

Phinias si přál naopak dostat svůj obraz místo ze Zmijozelské společenské místnosti kde nahradil toho znovu narozeného Severuse Snapa, mladého muže, kterému Orion vděčil minimálně to, že má portrétní podobu, do knihovny! Zmijozelská společenská místnost podle slov Phiniase se stala strašlivě hlučným místem. Orion však tušil, že Phinias tíhne k tomu, popovídat si spíše se studijními typy a jistě ho zajímá i povaha druhého syna Narcissy, toho znovu objeveného Silvera, jenž tu je knihovník.

To Orion prostě řekl.

,,Lady Camilo, prosím mohla by jste tento portrét donést na návštěvu jednoho z mých synů. Rád bych se s nimi setkal. Neměl jsem z tu čest je vidět od dob svátků Vánočních."

Přání mu bylo vyslyšeno v pozdní odpoledne v dobu čaje o páté, který neměla paní ředitelka čas světit a on byl i s Phiniasem přesunut z Bradavic pryč krbem ve společnosti paní ředitelky do bytu, který kdysi obýval bratr jeho chotě Walburky Alphard Black. Ta jeho staromládenecká bouda, jak on tomu říkal, byla obydlena Regulusem. Ředitelkou mu bylo vysvětleno, že Sirius pobývá na Jihoamerickém kontinentu a ona neví jestli už se vrátil nebo ne. Orion sice měl sice kusé informace, že Sirius, jeho starší syn, poměrně pozdě, ale přece se bude ženit, s nějakou z ciziny poměrně hezkých rysů co viděl. To byly kusé informace, on chtěl s ním mluvit sám! A Sirius jako pes se mu vytrácel z očního úhlu, když měl o Vánocích ho čest vidět.

Objevili se v poněkud chaoticky zařízené lodžii, kde zrovna nikdo nebyl. Až na halo paní ředitelky se ozvaly hlasy a posléze do lodžie vešla mladá žena v bezbožně krátkých šatech tmavě modré barvy s nějakým podivným vzorem. Krom domácí obuvi snad nic jiného na sobě neměla.

,,Zdravím Lady Camilo." Řekla nesměle mladá žena, upravila si ramínko šatů a urovnala rozcuchané vlasy.

,,Slečno Monnová, tady jsem přinesla obraz s panem profesorem Blackem a panem Orionem Blackem. Ten projevil zájem navštívit svého syna Reguluse. Je tu?" Ptala se paní ředitelka a změřila mladou ženu od hlavy až k patě.

,,Aha, zdravím pánové, a jo Reg tu je. Ráda pro něj dojdu." Řekla a ušla někam do útrob bytu.

Orionovi neušla poznámka paní ředitelky.

,,Ty děvčata dneska si v létě na sebe nevezmou ani podprsenku."

Phinias dodal něco o lehkých mravech.

Vzápětí se vřítil do lodžie rozhodně Regulus, ale nikterak neušlo zraku Oriona, že byl až příliš na lehko. To jsou taková vedra, že před něho jako návštěvu předstoupí Regulus jen v nátělníku, trenclích a bos. Kam se podělo jeho slušné vychování!

,,Regulusi Arcturusi Blacku, cožpak nevidíš, že je tu dáma, jak můžeš chodit polonahý!?" Ozval se Orion z portrétu.

,,Zdravím tati. Tebe bych tu nečekal." Řekl na pozdrav Regulus a ignoroval jeho výčitku ohledně vzhledu.

Vzhlédl k Lady Camile a řekl.

,,Od kdy sdílí můj otec obraz s prastrýčkem Phiniasem?" Ptal se.

Orion se ozval sám.

,,To byl můj nápad Regulusi, chtěl jsem navštívit místo, kde je nějaký živí Black. Proto jsem se přemístil do portrétu Phiniase Nigeluse Blacka."

,,Aha to jsi ses nemohl ohlásit, být v jiném rozpoložení, řekl bych zde milé ředitelce Bradavic, aby tě znovu odnesla do Bradavic. Jsi totiž nezvaná návštěva otče a strýčku. Sám si vtloukal nám do hlavy se Siriusem, že je máme vyhazovat." Odpověděl Regulus.

Oriona to mírně pobouřilo, ale uvědomil si, že mu dává sníst Regulus jeho vlastní výchovu. Dobrá synu tak jinak.

,,Chtěl jsem tě navštívit a tvého syna Alexandra, od Vánoc jsem neměl čest tebe nebo tvého malého vidět, skoro ani slyšet a uzavření Malfoy Manor skrz blbce nejapného jménem Lucius Malfoy byla poslední kapka v číší. Cožpak nemohu tebe nebo Siriuse zdvořile navštívit?" Ptal se Orion.

,,Ano jako rodinného příslušníka." Dodal prastrýček Phinias.

,,To se tati tolik nudíš v společnosti našich drahých příbuzných?" Ptal se Regulus.

,,Možná trochu už ano, je to už trochu konzervovaná skupina jenom s minimálním přísunem informací zvenčí, když dokonce i ten upír Armand je pryč." Přiznal Orion.

,,Chápu v tom případě buď zde vítán a i strýček. Lady Camilo, zůstanete na večeři nebo máte jiný program?" Ptal se Regulus a Orion si oddechl, že ho syn neposlal pryč.

,,To rozhodně mám, to je zde normální být za anglického léta takto oblečen, to je vám takový hic Regulusi?" Ptala se Camila.

,,Ne, vlastně takhle tady stát je mi docela zima, jen jste přišli trošku nevhod, právě jsem měl jistou sportovní aktivitu Lady Camilo. Už se těším, až se znovu zahřeji. Pozdravujte doma rodinu." Řekl Regulus.

Ta jenom zrůžověla ve tvářích a zmizela jako mlha krbem pryč. Orion nasadil šokovaný výraz a mírně pootevřel ústa. Phinias však se velice rád ozval.

,,Taková nehoráznost, toto říct dámě, Regulusi!"

,,Pročpak ne, ať si drahá Camila Woddová klidně myslí, že mne přerušila v s Lillith v misionářské pozici. Drahý prastrýčku já totiž tím žádný sexuální akt nemyslel. To jenom vaše bujná a jistě lidská fantazie ano. Ne, jenom jsem se věnoval takové rozvojové aktivitě motorického pohybu mého syna a patlal jsem s ním a Lilith barvy na prostěradlo. Nevinná hra, ale přitom jednoduše nebudu oblečen, abych to vše zamazal." Řekl Regulus.

Orion zacukali koutky jak se mu chtělo z plna hrdla smát, jak strýček Phinias zrudl jako jahoda. Phinias se nachytal na švestkách sám.

V tom přišla ta mladá žena zpět do lodžie a nesla považte velice barevné batole. Kolik malý hoch měl na sobě barev bylo až neuvěřitelné.

,,Merline Alexi, že si ses v tom nakonec vyválel jako čuník co." Řekl Regulus.

Malý hoch vydal pár žvatlavých nesourodých zvuků a zvedl obě ruce, aby ukázal jejich modrozelenožlutý přeliv.

,,Ne ten tam rovnou válel sudy Regu, moc se mu ten barevná hra líbila. Měli bychom z toho prostěradla udělat závěs. Ať své první umělecké dílko vidí." Řekla mladá žena.

,,Hm to bychom mohli, fajn, jinak se rozhodli tady nějakým čas pobýt můj drahý prastrýček Phinias a otec Orion. Nynější stanoviště se jim zdá nudné asi. Otázka, jestli jim nebudeme připadat nudní mi Lillith." Řekl Regulus.

,,No v příštích dnech tu bude Regu spíše živo. Zítra má přijet tvůj bratr Sirius a jeho snoubenka Emily. A pak předávaní a křtiny, různé svatby, na které jsme pozvaní. Vlastně mě napadlo když vidím na portrétu tvého tatínka Regulusi, tak bychom když svolí Sirius, ho mohli někde pověsit na té jeho svatbě. Nevím možná to povolí i tvé mamince, když jí Draco dostane z Malfoy Manor ven." Řekla ta mladá žena jménem Lillith a Orionovi zazářily oči nadšením. To jako vidět svatbu nejstaršího syna. Tak to byl sen to vidět.

,,Hm nevím jestli by tam drahou matku Sirius chtěl, ale tady mého otce bychom tam mohli vzít. Když bude prastrýček Phinias slušný host, tak může také." Řekl Regulus.

,,To bych byl podctěný, dlouho žádná Blackovská svatba se nekonala. Kde pak to bude?" Ptal se Phinias.

,,18. srpna v Tintegelu." Řekla ta Lillith.

,,Svoboděnce Siriuse zvoní hrana. Už to má za pár." Řekl Regulus a převzal si malého Alexandra do náručí a řekl k němu.

,,Musíme tě těch barviček zbavit, jinak tě do postýlky nepustíme. Barevná pomsto." A odešel z místnosti.

Orion a Phinias zůstali ve společnosti té mladé ženy.

,,Mockrát, děkuji za návrh mne vzít jako portrét na svatbu Siriuse, slečno Lillith jestli se nemýlím?" Ptal se Orion.

,,To se nemýlíte, a když tak by měl tam Sirius nějakým způsobem přítomného rodiče, když tam budou rodiče Emily oba dva." Řekla Lillith.

,,Hm šlechetná úvaha slečno Lillith, vy jste byla z koleje Hagvaspár ne?" Ptal se Phinias.

,,Ano profesore Blacku přesně tak." Řekla Lillith.

,,Je mi velmi líto, slečno Lillith, co vám provedl Horácio Křiklan, doufám, že zdravotně jste na to lépe." Řekl Phinias.

,,V naprostém a Křiklan bručí v Azkabánu, to je pro mě dostatečný akt pomsty a hlavně musí tam pracovat. Azkabán už není jenom o sezení na pryčně, ale tam vězni také něco dělají pane profesoru Blacku. Tak jako je u ne kouzelníku. Jen ať tam ten pavouk udře třeba k smrti, když ublížil tolika lidem." Vyjádřila se Lillith.

,,Ach ano, Azkabán proměnili ve fabriku." Řekl Orion a nevěděl, jestli má být touto informací nadšen. Bylo to trochu něho dost moderní.

,,Pozoruhodný nápad od vévody z Edimburgu, ale jeho pracovní náplň s dámskými hygienickými potřebami je na mne poněkud hodně nespolečenská. Zvláště pro mužské vězně." Řekl Phinias.

,,Však je to práce, která má být vykonána a oni pozbyli svobody a je jenom na vedení a příkazy z hora pane profesore Blacku na čem tam budou pracovat a co budou vyrábět. A některým mužům, alespoň dojde jistá pokora před ženami, když jí nenabyli na svobodě." Řekla Lillith.

Phinias se nad tím odmlčel. Orion musel uznat, že mladá slečna Lillith má recht. Není to jejich věc, o tom rozhodují jíní, a pokora k ženám jistým hulvátům prostě musí být vtlučena Caedem do hlavy.

,,Mohu se zeptat jak zde vycházíte, no s mým synem, bylo mi řečeno, že jste před narozením Alexandra vůbec neznali?" Ptal se Orion a zanechal téma Azkabánské a Křiklanovské.

,,To je pravda pane Orione Blacku, neznala jsem předtím ani Reguluse a ani Siriuse. Byla jsem jenom spolužačka Draca Malfoye a Harryho Pottera z ročníku. Ale jelikož mi Sirius pomohl stejnou měrou Reg, tak nemohu na ně říct nic špatného. Zachránili jak Alexovi tak jistě možná mne život. Reg se ujal role tatínka hezky vůči Alexovi, nemohu si vážně na tento život stěžovat. A Alex, mi mu moc Alexandr neříkáme, slyší na to lépe, je moje srdíčko číslo jedna. Je sluníčko a mého světa. To by však řekla jistě každá maminka o svém dítěti pane Orione Blacku." Řekla Lillith.

Orion se jenom usmál.

,,Takže Alex dobrá, to jsem rád, že zde není dusno vzhledem, k tomu, jak se zachovali k vám vaši rodiče, co jsem slyšel." Řekl Orion.

,, Moji rodiče se k mě nechtějí znát, přijde jim příchod Alexe na svět nenormální. Vím, že to nebylo přirozené, ale to lásku k mému dítěti ve mně nezlomí. To si spíš oni vylámou v brzké době zuby u soudu. Sirius je žaluje za to, že málem můj trošku jednoduchý otec chtěl mé slunéčko Alexe zabít, když byl na návštěvě a moje matka zaútočila na bystrozora a madam Pomfrejovou. Nechci se do toho míchat, nechám to na madam Poppy a Siriusi. Poslední dobou je podle Reguluse mezi nimi čilí dopisní ruch." Řekla Lillith.

Orion byl tímto docela i potěšen. I když z kontaktu Poppy Pomfrejové a svého syna byl trošku makový.

,,Víte pane Orione Blacku, nevím jestli to víte vy pane profesore Blacku, ale Sirius požádal, aby místo jeho zesnulé maminky ho dovedla na jeho svatbě k oltáři madam Poppy. Prej neví koho jiného by pořádal a Andromédu tam nechce. Ta by si jistě prej připadala jako jako živočišné uhlí díky tomu." Řekla Lillith.

Orionovi vylétlo obočí do výšin, tohle bylo trošku pro něho překvapení.

,,Pomfrejovou, ale z naší rodinou nemá co společného slečno Lillith." Ozval se Phinias.

,,Siriusi je to šumák, dle Rega, tyto tradice, Alex také nemá jméno hvězdné konstelace. Tak co. Nový věk má nová pravidla slyšela jsem od nich." Řekla Lillith.

,,On byl vždy rebel." Řekl Orion s povzdechem. Pro něho další z řady výstřelků Siriuse. Bylo alespoň pozitivní, že se hodlá usadit a nějak být prospěšný kouzelnickému světu jako léčitel, když už. Nevšední volba v očích Oriona. Žádný návrat jak by čekal k bystrozorství, které bylo původním záměrem.

Pokud čekal Orion nějaký formální život, který vedl s Walburku, tak byl zde vedle. Poté co byl jeho vnouče vykoupáno a nabylo tím pádem normální barvy tak byl on přemístěn do jídelny a kuchyně bytu a byl pověšen naproti jídelního stolu s Phiniasem. Mohl tím pádem pozorovat pro něho dost neznámou činnost v podobě přípravy jídla. Cožpak to nebyla práce domácího skřítka a nebo ženy. Nikoliv obou pohlaví!

,,Vy nemáte domácího skřítka?" Ptal se.

,,Ne, na co, tady v bytě ho není třeba tati, dokážeme to uřídit bez skřítka. Je to další výzva, co Lillith?" Ptal se Regulus nasál z vařečky těstovinu.

,,Je to o to krásnější život, vidět práci kterou vkládáme i do obyčejného jídle. S láskou a nadšením." Řekla Lillith krájela pomocí hůlky nějaké maso do omáčky a přitom nasazovala bryndák Alexovi.

Orion byl z toho počínání zmatený. Odečetl přípravu jídla, ale nedokázal určit název vztahu těchto dvou. A vedle sedící Phinias vypadal z toho čím dal víc zamračeně. Prastrýček Phinias nebyl rád, že je necháván ve tmě a dělá si někdo z něho dobrý den, jako to mu učinil Regulus.

,,A Krátura předpokládám, se vrátit nechce?" Ptal se Orion.

,,Ten slouží madam Poppy jako vrchní skřítek Bradavické ošetřovny. Na své nové postavení je náležitě pyšný." Řekl Regulus.

Orion jenom protočil oči.

,,A mám toho dost!" Řekl poměrně hlasitě prastrýček Phinias.

Otočili se něho pohledy.

,,A čeho?" Ptal se Regulus.

,,Nechci být hrubý, ale jak to mezi sebou Regulusi a slečno Lillith máte?! Tady se něco přede mnou tají a já tohle nerad, když se něco tají!" Řekl zamračeně Phinias.

,,Prastrýčku Phiniasi do toho nám nic není." Snažil to smést ze stolu Orion.

,,Houbelec a Hippogrifovo hovno Orione Arcturusi, že by nám do toho nic nebylo, cožpak tě nezajímá, jestli zde tvůj drahý syn k matce svého syna něco cítí nebo je to jenom podivné společenství, jak tomu říkají mudlové spolu bydlení." Ozval se prastrýček Phinias.

Orion přebíhal mezi synem a prastrýčekem očima, a nevěděl co na to říct. Na jednu stranu ho to zajímalo, a moc dobře věděl, že by ho Regulus mohl a jeho Phiniase vrátit do Bradavic. Nebyl v pozici, kdy si mohl vyskakovat a dávat příkazy a doporučení, byl jenom namalovaný a moc dobře to věděl.

,,Rád bych věděl, ale nechci mu sahat do života, jako dospělý kouzelník má právo na jisté soukromí. Hodlám dodržet slovo z Vánoc." Řekl Orion.

Phinias se mračil ještě víc.

V tu chvíli naštěstí promluvila sama slečna Lillith.

,,Hm a já myslela, že Rega rodina vyžaduje formální jednání i na návštěvě, jakožto při pozvání do Královského paláce za její výsostí britskou královnou."

,,Houby s octem slečno, což pak jsem panovník." Ozval se prastrýček Phinias.

,,Ne to doopravdy nemusíte, vím, že si to Walburka jistě přála, ale já její přání v tomto bodě nesdílím." Řekl Orion a měl této formálnosti plné zuby. Bylo to horší než smrdící dehet. Obzvlášť v kruhu rodinném.

,,Fajn v tom případě…" Vzal Regulus Lillith kolem boku a dal jí jemnou pusu na tvář.

,,Jsme spolu. Ono se to má tak, že vím, jak by na to koukala moje drahá matinka s jejími vysoce čistokrevnými názory tati. Její názory jsou mne cizí, a Siriusi přímo k nasrání. Já nikdy nevěděl jak moc s tímto souhlasíš, nesouhlasíš nebo protože u jejích plamenných projevů si mlčel tati."

,,Teprve však krátce pane Orione Blacku." Dodala Lillith.

Orion složil ruce do stříšky a řekl.

,,Děkuji za ujasnění tady situace, vyhnuli jsme se tím pádem určitě do budoucna katastrofě. A moje mlčení ti jako dospělému rád Regulusi vysvětlím. Záležitost, se má tak, že jsem jednou Walburku doopravdy donutil, aby svojí plamennou řeč si nechala od cesty, však byl jsem slovně zneuctěn následně mým tchánem Poluxem. Jistě víš, Regulusi, že tvůj děda Polux byl vysoce konzervativní člověk, ale jednu věc miloval a to byla jeho nejstarší dcera Walburka a vaše matka a tak do ní nalil všechny jeho názory a dal mi jasně poznat, že si nepřeje, abych já ničil svou choť tím, že nebudu uznávat a respektovat její názor na společnost, historii a budoucnost rodu Blacku. Takže jsem mlčel, i když jsem by dál rád Walburku občas na čas připravil o hlas. Hanba mi visí na patě tedy ohledně vás dvou, ale Polux byl příliš mocný člen magické společnosti a i mocný kouzelník, nemohl jsem se vůči němu vzepřít, ačkoliv bych to rád udělal minimálně 17. krát. Kdyby bylo po mém, v roce 66 bych požádal o rozvod a raději emigroval s vámi jako příručními zavazadly na pro mě velice zajímavý Nový Zéland." Řekl Orion.

,,Rozvod!? To nemůžeš Orione Arcturusi myslet vážně, to by byl skandál!" Řekl prastrýček Phinias.

,,Tak by byl, nebyl by první nebo poslední v naší rodině, nebo mám připomenout mého strýce Reguluse a tetu Lycoris, prastrýčka Phiniase, tvého syna a další v rodě Blacků, jenž nějak náš rod v rámci možností doby podle vás konzervativních Blacků zostudily a buď byli vymazáni z rodinného rodokmenu číslo jedna na Grimoudldově náměstí 12 nebo co hůř byli dalšími členy rodiny sterilizováni a nebo zabiti. Však o tom se nemá mluvit ne. Má se mlčet, mlčet, mlčet, a odklánět zrak. Mě už toho mlčení zabilo taky, ale budu rád, že budoucí generace toto mlčení následovat nebude a bude o všem co se dělo mluvit otevřeně a půjde s pravdou ven, jako byli odkryty problémy Bradavické školy. Nic jiného totiž za úpadkem rodu Blacků nestojí." Řekl Orion.

Bylo vidět, že Regulus a jeho nová přítelkyně slečna Lillith na něho v portrétu hledí překvapeně a prastrýček Phinias Nigelus šokovaně.

,,No tedy tati, kéž bys měl takové plamenná slova i za života." Řekl s úsměvem Regulus.

,,To bych měl pak ten strach, že někdo něco na mě sešle za mými zády já odejdu ještě dřív než jsem odešel z pozemského života Regulusi. Žít mezi Blacky zvláště v blízkosti jistých členů bylo přinejmenším nebezpečné." Řekl Orion.

,,To jste se obával svého života pane Orione Blacku?" Ptala se Lillith.

,,Ano do jisté míry slečno Lillith a klidně mi říkejte jenom Orione." Řekl Orion.

,,Tuším strýčka Poluxe, ze všeho nejvíc, co otče?" Ptal se Regulus.

,,Ano, z jeho vlivu člověk se těžko vymanil, když už v něm byl. A Polux chyby neodpouštěl rád."Řekl Orion.

,,Chápu." Řekl krátce Regulus.

,,Je mi líto pane Orione, že jste musel takto přežívat." Řekla Lillith.

,,Ano přežívat to je to správné slovo pro můj život. Nehodlám se však tím zabývat, stejně jsem po smrti a už jsem jenom obraz jistého kouzelníka. Jenom nechci, aby bylo o mne myšleno, že to co Walbruka schvalovala schválil i já. Slušně řečeno prostými slovy jsem byl pod pantoflem." Řekl Orion a podíval se směr Reguluse.

,,No co jsem mohl tu čest zde slečnou Lillith mluvit, tak toto snad tobě Regulusi nehrozí, za což děkuji pánu bohu jako za tvé přežití, i když divným způsobem." Řekl Orion.

,,Pane Orione, tohle přede mnou říct nebylo moc moudré, každá ženská trochu chce, by jí partner poslouchal. Já Reguluse úplně na vodítko vázat nechci, ne chci být jenom rovnocenná partnerka. Být jeho tým. Když se on může spolehnout na mne tak já na něho." Řekla Lillith.

,,Jako ve famrpálu." Dodal Regulus.

,,To je hezké, že to takto berete, doopravdy." Řekl Orion.

,,Hm moderní manýry žen, jsou mi tak pitoreskní." Mínil prastrýček Phinias.

,,Doba princezen a dam skončila pane profesore Blacku." Řekla Lillith.

,,Hm tady budu mít klidnou duši ohledně tebe Regulusi, ale co Sirius, jak moc znáš tu jeho budoucí. Mne se moc nepředstavila." Řekl Orion.

,,Tati, tvoje zvědavé výzvědy nám rozvaří večeři." Řekl Regulus.

,,Tak poté." Vzdychl Orion. No jo nejprve večeře a pak Siriusův objev.

Díky bohu to nebylo tak nudné jak se zdálo pozorovat tuhle rádoby vznikající rodinku. Pro Phiniase i jeho bylo jisté překvapení, krátká modlitba před tím než se pustili do jídla. Nebo spíš nejprve se sami rychle nejedli a pak se střídali v tom zaujmout výkruty lžíce Alexe, tak by svůj kašovitý pokrm snědl. Však zdálo se, že jeho vnuk byl nenasyta a ten kašovitý oběd čert ví čeho, podivné barvy zblafl na šup. Jenom stačil přitom zabryndat celý bryndák.

,,Slečno Lillith vy jste věřící?" Ptal se prastrýček Phinias.

,,Sama sebe bych nenazývala úplně věřící, ale ano jsem církevně křtěná. Můj tatínek a jeho rodina jsou emigranti z Irska a katolíci. Nikdy jsem do kostela moc ráda nechodila, ale krátkou modlitbu za dobré jídlo mám ráda a docela to přispívá k dobré náladě u jídla, ne. Nebo snad je to problém?" Ptala se Lillith.

,,Prastrýček Phinias si ve své náboženské otázce může políbit prdel Lillith, do toho mu nic není." Ozval se Regulus a myl v umyvadle bryndák Alexe na další použití.

Orion se podíval na prastrýčka, který zalapal po dechu jako ryba nad tímto a snažil se udržet mírnou tvář. Horko těžko.

,,Regulus má pravdu, do této věci nám nic není. Děkuji však za osvětlení slečno Lillith." Řekl smířlvým tonem Orion.

,,Není zač, jenom se omlouvám, že vám nemohu nic moc do toho obrazu naservírovat pánové, já to kouzlo pro jídlo v obraze neznám. Budu muset se zeptat." Pokrčila rameny Lillith.

,,Nevadí já hlad zde v portrétu necítím, ačkoliv je to jakkoliv divné." Řekl Orion.

,,To musí být pro strýčka Cygnuse být utrpení, být hlady." Usmál se Regulus.

,,To je." Řekl Orion. Jeho švagr a bratránek po většinu času skučel a nahlas snil o jídle. To nepřidávalo na náladě nikomu dalšímu v jeho těsné blízkosti. Byl to pro něho trest být portrétem jenž málo kdy si něco dá co je namalovaným jídlem pro něho. Vyložené utrpení pro tak žravého člověka jako byl Cygnus. Jemu to jméno Cygnus moc nesedělo, na labuť byl to nenasytné a mírně obtloustlé stvoření už od mala.

,,A koho vlastně má malý Alexandr za kmotra, smím se-li ptát? Už má magického kmotra?" Ptal se Phinias zvědavě.

,,Jistě, že má kmotra náš Alex, vybrali jsme ho společně, ale křtěný je teprve měsíc a pár dní pane profesore Blacku." Řekla Lillith.

,,Udělali jsme to malé, žádná sláva, jenom magický křest nic víc." Řekl Regulus.

,,Ale …" Dále se Phinias nedostal.

,,Nechtěli z toho oslavu roku prastrýčku Phiniasi, tak to nech skřetům v trezoru. Ne každý musí z toho dělat velkou věc. Hlavně, když ho má, je to důležitá věc pro každého kouzelníka a čarodějku s magickými rodiči nebo alespoň jedním." Mínil Orion.

Prastrýček Phinias se zase mračil jako podebraný vřed.

,,Nebojte je z rodiny." Řekl Regulus.

,,Z rodiny?"Ptal se překvapeně Orion i Phinias.

,,Ano, jistě vám jméno kmotříčka našeho Alexe bude známé, když je to nový kolejní ředitel Nebelvíru." Řekla Lillith.

,,Kolejní ředitel Nebelvíru." Řekl tiše Orion.

,,Lupin, vy jste dali za kmotra potomku rodu Blacků bývalého vlkodlaka!" Ptal se zděšeně prastrýček Phinias a začal se šokem třást.

,,No když už díky Severusi není ani vlkodlak, ale normální kouzelník a člověk a je to Nymfí manžel a docela významný člověk britské kouzelnické společnosti. Má Merlinův řád jako Nymfí, velí Nebelvíru a je po něm pojmenovaná ulice a škola. Koho známějšího bychom mohl dát považte. Sirius mi to odmítl, jako můj bratr, chce být jenom strýc, nic víc a to samé jsem slyšel od jistého Percyvala Weasley a Severuse. Moc kandidátů nezbylo. A Remus je studijně založený člověk a já bych byl rád, kdyby Alex byl chytrý chlapec, který bude dychtit po nových vědomostech." Řekl Regulus.

,,Remus a Nymfadora jsou velice milí lidé, jako profesor byl Remus nejlepší, co jsem jako profesora OPČM měla. Skutečný Amos, nikoliv někdo kdo si na to hrál. A teď učí dál a vede Nebelvírskou kolej.

Je to takový jistota pro Bradavice." Řekla Lillith.

To bylo na prastrýčka Phiniase moc a omdlel vedle Oriona v obraze do svého křesla div z něho se nesesunul.

,,Reggí, řekla jsem něco snad profesoru Blacku špatně?" Ptala se Lillith.

,,Spíš naše volba Lillith mu vylila nervy na podlahu, jelikož Remus je bývalý školní záškodník. Do jisté míry pořád jak vidíš na prastrýčkovi Phiniasi Nigelusi." Řekl Regulus a podíval se směrem Oriona.

,,Aha ten chlap s tím knírem co měl portrét vedle Nymfadory, než oba vstali z mrtvých?" Ptal se Orion.

,,Ano přesně tak tati. Jistě si musel o něm slyšet z úst kdysi u Siriuse. Nebo jeho přezdívku záškodníka Naměsičník." Řekl poslední slova zřetelně Regulus.

,,Ne, ale je mi známé příjmení Lupin. Znal jsem pravděpodobně jeho otce, Lyala Lupina, kdysi vedoucího Odboru dozoru nad magickými druhy na Ministerstvu kouzel do roku 69." Řekl Orion.

,,Netuším, ale Remusovo druhé jméno co vím je John. Čert ví jeho rodinné vazby. Nezajímá mě to." Řekl Regulus a vzal do náručí dětské židličce vzpouzejícího se Alexe.

,,No jo zase jsme si nasrali do kalhot co Alexi? Tak se půjdeme přebalit." Řekl Regulus a už ho odnášel pryč.

,,Od té doby co dělám Alexi papání z čerstvých surovin tak už nemá prdíky." Řekla mimoděk Lillith.

,,Slečno Lillith, vy jistě jste si udělala osobní názor na tu slečnu Emily, Siriuse budoucí choť, jaká je?" Ptal se Orion. Možná trochu děkoval že Phinias vedle něho v tom obraze dočasně kleknul.

,,No Emily je velice vzdělaná žena, je sice starší než já, ale po narození Alexe mi nabídla tykání. Alex se u ní stal ihned oblíbený a dokonce nám s Siriusem pomohly zařídili v rekordním čase tento byt. Nahnali na to snad každého, kdo jim přišel pod ruce. Nevěděla, jsem v tu chvíli, kdo z nich dvou je větší generál, ale asi jsou to oba." Řekla Lillith.

,,Sirius a rozkazovačné povahy to těžko, ten spíš všem vše odkýval, když s nimi souhlasil sám." Řekl Orion, který měl v paměti povahu staršího syna.

Lillith na pokrčila rameny a pokrčovala.

,,Emily je profesorka a psycholog, tedy léčitelka na lidskou psychiku a mysl. Hodně vzdělaná žena. Hodla si zřídit vlastní ordinaci a zabývat se dětskými pacienty, kteří mají nějaký takový problém. No díky válce se tu najde takových jistě hodně, kteří mají jisté to trápení z dřívějška. Hodně si se mnou povídala o tom co Křiklan provedl mě a stále si dopisujeme. Je doopravdy velmi milá." Řekla Lillith.

Orion pokýval hlavou.

,,A také mi pomohla nebo spíš Regulusi si k sobě najít cestu no po fyzické stránce, aby se nějak ten náš vztah rozhoupal. Regulus totiž psal Siriusi, protože nevěděl jak se ke mně přiblížit. Ono je to tak, že do doby, narození Alexe jsem pane Orione byla panna." Řekla Lillith.

Orion nasadil neutrální výraz, ale v duchu jednorázově by odsouhlasil polibek Mozkomora pro Křiklana.

,,A Emily rada zabrala. Vlastně to byla jenom rada si popovídat na rovinu a udělat si dobrý oběd a jahody jako dezert. Prostě domácí rande. Člověk nemusí své pocity dusit pod pokličkou, to by nebyl pak člověkem a nakonec by vybuchl jako sopka." Řekla Lillith a pokračovala.

,,Nedávno vlastně sem se dozvěděla vlastně jak se Emily se Siriusem setkala. Bylo to náhodné, i když později zjistil, že je jeho profesorka na té škole, kde studuje léčitelství."

,,Jeho profesorka?" Ptal se poplašeně Orion.

,,Ano měla ho celý půl rok na psychologii pro léčitele." Řekla Lillith.

Orion byl překvapen s kým jeho syn vstoupil do vztahu. Z vlastní profesorkou?! To by neřekl do syna ani za cvrček.

,,Ale to už spolu no začínali chodit, aniž by to někdo věděl. Prej se se potkali v knihkupectví, když si vybíral Sirius učební literaturu." Řekla Lillith.

,,Co prosím v knihkupectví, to už k staršímu synovi vůbec, ale vůbec nesedí? Nevymýšlí si to ta Emily?" Ptal se Orion.

,,Těžko, když to Regovi neochotně potvrdil Sirius. Totiž na Emily tam spadl regál s literaturou léčitelství mysli a zavalil jí i Siriuse. Když se z toho vyhrabali, tak jí prej Sirius pozval na pivo. Emily je pěkná žena, jistě nenechala Siriuse chladným, pod tím regálem odborné literatury." Řekla Lillith.

Orionovi zacukali koutky. Hromada knih se nikdy synovi nepáčila a najednou v nich najde lásku svého života jestli se tomu dá věřit. Podivná ironie života.

,,A co víte o rodině té budoucí Siriuse?" Ptal se Orion.

,,Byla adoptována milou rodinou, poté co její rodiče zavraždil gang pašeráků dračích jater a čert ví čeho dalšího. Byli to podle Siriuse lektvaristé, její biologičtí rodiče. Mít prej pravé jméno, tak by se Emily namísto Gonzálezová jmenovala Bourneová. Myslím, že má něco co společného s autorem Lektvarů nejmocnějších, ale nevím to přesně pane Orione. Ale její adoptivní rodina je velká. Sirius z té strany bude budoucí strýček šesti dětí. S Alexem tedy dohromady prozatím sedmi." Řekl Lillith.

Orion mírně překvapen otevřel ústa. Merlinovi pantofle, nějaký příbuzní Weasleyů, že jich toliko?!

,,Na svatbě budou její nejbližší, tedy její nevlastní sourozenci, se kterými vychází a rodiče, ale velký okruh příbuzných tam nebude. S nimi jenom letmé vztahy. Hostu bude tam i tak dost, dle mne." Řekla Lillith.

,,Jo mi, Weasleyovi, Malfoyovi, Androméda a Nymfí s rodinou zajistě i další lidé, které Sirius zná. Nevím jak ten jeho seznam je široký." Řekl Regulus.

,,A jako kde syn a jeho novomanželka hodlají bydlet poté?" Ptal se Orion.

,,Ještě rok budou v Peru, Sirius si chce dodělat tu školu a uvažuje o tom nastoupit místo Poppy Pomfrejové jako léčitel na Bradavickou ošetřovnu." Řekl Regulus.

,,Cože na Bradavickou ošetřovnu jako léčitel?!" Ptal se Orion.

,,Ano už o tom mluvil o Vánocích, že tam rád se usídlil a když mu tu pozici sama nabídla Poppy Pomfrejová, tak to už je poměrně bomba hnojůvka tati. Madam Pomfrejové asi nová posila moc nesedí a raději si tam nechá mého bráchu." Pokrčil rameny Regulus.

,,Sirius myslím, že se v tom léčitelství našel a také se mu tam šikne jak on říkal to blackovské povědomí o černé magii a jeho původní vzdělání bystrozora." Řekla Lillith.

,,Možná, největší prdel je v tom, že by Krátura znovu tím pádem sloužil Siriusi." Řekl Regulus.

,,Ironie." Jenom prohlásil Orion. Život jeho synů je podivnost sama o sobě.

V kuchyni Doupěte u stolu seděl Arthur a naproti jeho žena, mírně pozorováni rodiči Arthura v obraze. Jeho zesnulý bratr Billius se nacházel na Malfoy Manor, kde si asi s někým povídal. Pravděpodobně s Barty Srkem seniorem.

,,Tak Molly ráda bych s tebou něco probral." Započal Arthur.

,,A co drahý?" Ptal se Molly.

,,Jedná se o to zasnoubení Rony a Terryho." Řekl Arthur.

,,Co s ním, Arthure, vypadají šťastně? Čert vem jak to celé vzniklo. Nechci, aby bylo moje dítě nešťastné." Řekla Molly.

,,Ne to nemyslím, že bych byl proti Molly drahoušku, ale Rony měla na mne takovou prosbu." Řekl Arthur.

,,Jakou?" Ptala se Molly.

,,Chtějí spojit jména." Řekl krátce Arthur.

,,Spojit jména?" Ptal se z obrazu Septimus Weasley.

,,Ano tati, přesně tak, otče. Rony vyjádřila to přání, aby vzniklo spojení rodového jména Weasley a Bott. Bylo by to Weasley pomlčka Bott, pro ní a tu malou holčičku, která se má narodit Weasley pomlčka Bottová. A mne se Rony ptala jestli to nebude vadit." Řekl Arthur.

,,Oni se budou doopravdy brát?" Ptala se Cerdella Weasleyová.

,,Zatím jsou zasnoubení maminko." Řekl Arthur.

,,Já bych proti tomu nic neměla, ale nebude to moc dlouhé?" Ptala se Molly.

,,A jako ten Terrence, ten mladý muž z rodu Chadwicka Botta, tomu uvolil?" Ptal se Septimus.

,,Podle Rony to navrhl on, a on naopak přijme jméno Weasley, bude Weasley-Bott, tedy syn obou rodin, kdybych to vzal podle historických tradic tati." Řekl Arthur.

,,To je Bottu toliko, že nemá ten mladý muž zapotřebí hájit své rodové jméno?" Ptala Cerdella.

,,Ne vlastně zde na britské půdě je jenom Terry a ta malá Elyson a někde na v Americe se potlouká jejich strýček, ale jinak už Bottů není tati." Řekl Arthur.

,,A přes to, chce přijmout naše jméno, jméno rodu Weasley?" Ptal se Septimus.

,,Rony mi to vysvětlila, že Terry jí chce být rovnocenným partnerem. On si vezme její jméno a ona jeho. Nečekal bych takový akt od tak mladého muže. Byl jsem však přesvědčen už před pár měsíci, že někteří mladí kouzelníci se nezdráhají vzdát nebo si vzít jiné příjmení, i když ztrácí rodinou tradici. Když si vezmu, že skončila rodina Goyle, Crebre i rodina Dursley, Dudley vzal si totiž matčino příjmení." Řekl Arthur.

Septimus Weasley se rozesmál a když se uklidnil tak řekl.

,,Staré kouzelnické rodiny šli stejně k pánu. A když ten mladý Terrence si to tak přeje, tak proč ne. Bude to nová éra rodiny Weasley. Nová větvička jedinečná svým vznikem. Jenom chudáci děti, budou se muset učit dlouze podepisovat." Řekl Septimus.

,,Z mého pohledu dost šeredné pro jejich potomky, že si dávají takto navzájem jméno, ale je to jejich přání ne mé. Hlavně, ať jim to klape. Stejně je to divné. Rony přece byla původně Ronaldem, cožpak ho přestali přitahovat ženy?" Ptala se Cerdella.

,,Já se do této otázky bych se nerad pletl maminko, ohledně sexuální orientace Rony. Mé je jediné přání, aby byla v tom vztahu šťastná. Minulé jako Ronaldu mu nevyšel ani jeden. To, že to neštěstí ve Francii přineslo i takový hezký vztah, je trochu zázrak a je ten zázrak nechci zkazit. Děj se vůle boží, viď Molly?" Ptal se Arthur.

,,Naprosto Arthure souhlasím, jenom mne trochu mrzí jak to vzala Ginny. Ta k tomu jisté výhrady měla. Chápu to, musel to být pro ní šok, že Rony se vzdala toho být nikdy více Ronaldem. Najednou má starší sestru, na což není zvyklá." Řekla Molly.

,,Kde vlastně má nejmladší vnučka vězí?" Ptal se Septimus.

,,Ta je u rodiny svého nového přítele Anthony Goldsteina, vypadla z Doupěte jako cukrář v tu neděli co to Rony a Terry oznámili nám." Řekl Arthur.

,,Goldstein, Merline, to jako má vnučka hodlá konvertovat v židovství?! Goldsteinovy jsou přeci kouzelnická židovská rodina." Spráskla ruce Cerdella.

,,Tak to drahá maminko, netuším, i když Ginny kamarádka Hermiona mi řekla, že se jí zdá, že Ginny prostě jejího nového přítele využila k tomu, aby se dostala na magická práva." Řekl trochu smutně Arthur.

,,A ta slečna Hermiona si to myslí jako proč?" Ptal se Septimus.

,,Podle ní v tom vztahu nosí kalhoty má dcera Ginny, nikoliv ten pan Anthony Goldstein." Řekl Arthur.

,,Ani si nejsem jistá, jak dlouho to Ginny vydrží, myslím, si, že stále hledá tu pravou hůlku pro sebe. Ten Anthony je velmi inteligentní mladý muž, ale nemyslím, že by Ginny s ním vydržela na věky věků. Myslím, že je to studijní láska k právu a nikoliv ta pravá partnerská. Jenom čas ukáže jestli jsem měla pravdu nebo jsem byla zase jednou hloupá, jako jsem to byla u Billa a jeho drahé Fleur." Řekla Molly.

,,Jak se říká, čarodějka musí okusit více hůlek, než najde pravou a kouzelník dvojnásobek co čarodějka." Řekl Septimus.

Dodatečně přidáno 31.7.2020