Kapitola 29 – Ach ti příbuzní

Ministr kouzel Dirk Cresswell se zachmuřeně díval na zápis z výslechu osob, které byly zadrženy na té bývalé faře poblíž Aytonu. Bylo to znepokojující a tak si sjednal schůzku na Grimouldově náměstí 12, i v těchto pozdních hodinách. Zaprvé poslal prosbu Dracu Malfoy, aby se mu podařilo dostat do svého sídla i přes opatření, které podnikl portrét jeho otce. Potřeboval naservírovat portréty Poluxe Blacka a sestry Srkových. Jimmy Black byl jak už to bývalo v posledních dobách běžné v těch konzervativních čistokrevných rodinách, potomek vzdáleně příbuzných osob a z obou stran mu jako prapředek koukal Phinias Nigelus Black. A od sester Srkových, které předá do jemných ručiček a chytrých hlaviček Magické armády potřeboval veškeré podrobnosti ohledně Jimmyho Blacka. Další věc na pořadu schůzky byl rozhovor z Siriusem, Regulusem, Severusem a Remusem. Bylo tu jisté riziko, že i přesto, že Jimmy Black sedí cele Magické armády by se mohl někdo pokusit je připravit o život. Dirk byl připraven s pomocí Magické armády jim a jejich rodinám poskytnout azyl na bezpečném místě. Poslední bod byl Harry Potter. Dirk si byl vědom, že Harry je potomek nejmladšího z Perwellových bratří a vlastní jednu z relikvií smrti a to neviditelný plášť samotné Smrti a krátce měl ve vlastnictví i to ostatní. Zároveň mu bylo známo, že Harry nemá skoro žádné rodinné znalosti ohledně rodinné historie této části rodiny, ale stále v něm kolovala jistá magická část toho rodu, který se slavně neslavně zapsal do historie a bájí magického světa.

Toto konzultoval totiž s Filliusem Kratiknotem, který se přihlásil sám, že pokud možno pomůže s tímto problémem, jenž se vyskytl. Hnala ho jistá osobní zodpovědnost skrz případ jeho bývalých studentek, které byly členky té mafie nebo společnosti, kterou ta ženská, která se prohlašovala za potomka Perwellu vedla.

A Fillius Kratiknot nejenom, že byl letitý a dobrý kouzelník, ale znal mnoho z historie toto či onoho rodu a hlavně znal kouzla, která byla jinak jenom ve starých zašlých svitcích knihoven, čert ví kde. Mezi jinými kouzlo ukazující celou rodovou linii člověka i s hodně vzdálenými příbuznými. Mělo to však háček, že to ukáže jen ty, kteří byli uznány slovně nebo písemně jako potomci. Však byla to naděje v tomto případě, se domáknout toho co je ta Lady Marle Perwellová zač?

A další věc byla otázka na Severuse Snapa, jak stvořil rodokmen Blacků a jak to, že tam nebyl ten Jimmy Black. A jestli o něm vůbec věděl?

Bylo více otázek než odpovědí.

Severus Snape se díval pozorně před sebe, jestli Lucas ve svém pokoji uklidil ten čurbes, který tam včera stvořil. Tolik k pořádným a klidným dětem. Lily a Lucas mezi ně rozhodně nepatřily. Když konečně Lucas uklidil poslední lego kostičku z velké stavebnice a vyhrabal z hnoje zmačkaného papíru pokusů něco složit ve stylu Origami posledního svého plastového Dinosaura, ozval se ze zdola výkřik jeho ženy. Severus se otočil na podpatku jeho domácí obuvi odplachtil dolů. Tam na stoličce seděla se šokem ve tvářích Karin.

,,Severusi, kdy si naposled vyndal ze schránky poštu?" Ptala se dotčeně Karin.

Severus trochu zbledl ve tvářích. Ne, on zase na tento mudlovský element své domácnosti zapomněl. To určitě bude nějaký nezaplacený účet nebo tak. Má to tedy ho-si-pa.

,,Promiň, ale jsem zvyklý na sovy, tak jsem na to dočista zapomněl. Je ten dluh velký?" Ptal se.

,,Ne, žádný dluh, ale psaní od mého bratra Pavla." Řekla Karin.

,,Co se děje, nějaký malér s tvými rodiči. Když jsme byli u nich naposled zdáli se být v pořádku." Řekl Severus.

,,Ne nic s mými rodiči Severusi není, ale Monice zemřel bratr, švagrová a maminka." Řekla Karin a po tváři jí stekla slza.

Severus musel trochu oprášit v hlavě rodinný strom, jeho Karin, ten původní než se dověděl, že by měla nosit jméno Blacková. Rodinu Nováků. Monika Nováková byla švagrová, znal jí jenom zběžně, jako ženu mladšího bratra Karin Pavla. Měli spolu o rok mladší dceru než byla jejich Lily. A Pavla tchán předminulý rok v nízkém věku zemřel na infarkt. A teď toto, tak to bude nadělení v Čechách.

,,Musíme odeslat urychleně kondolenci." Mínil Severus.

,,Jo z křížkem po funuse bych řekla Severusi, funus už byl. Tohle je přeposlané od Pavla, to původní shořelo při tom požáru, kdy on si myslel, že ztratil mě a svého synovce a neteř." Řekla smutně Karin a tekla jí další slza po tváři.

Severus jenom polkl a nabyl bledé barvy. Neměl to náhodou na svědomí také Pettigrew. I když jak mohl vědět, o tak vzdálených příbuzných jeho Karin. Těžko, on sám, viděl bratra Monici a jeho choť před třemi naposledy, sakra čtyřmi lety, když se narodila jeho neteř, Pavla a Moniky dcera. Jestli si vzpomínal dobře byla s nimi jejich dcera. Jejich jediné dítě. To děvče se jmenovalo Eva, bylo asi tak ve věku Draca, by on hádal. Na věk se neptal tenkrát.

,,Neměl Moniky bratr náhodou dceru. Tenkrát to děvče v pruhatém tričku a džínové sukni, které se pořád ksichtilo na malou Moniky a Pavla, jmenovala se Eva viď?" Ptal se Severus.

,,Ano chudák, je z ní sirotek, jak mi píše brácha. Je u nich, ale brácha má na mne prosbu, jestli by nemohla přijet na prázdniny sem a přijít na jiné myšlenky. Zařídili jí výměnný rok studia díky ochotnému profesoru zde v Británii." Řekla Karin.

,,Ano, to děvče bylo šikovné na angličtinu. Obstojně si se mnou povídala." Uznal Severus.

,,Karin, ale ona neví o magii." Řekl k tomu.

,,Ano to je průšvih a ještě větší, že jsi zapomněl na poštu Severusi a moje neteřinka má přijet už dnes." Řekla zamračeně Karin.

,,Dnes! Ale .." Severusi vyschlo v krku. On s návštěvou nepočítal!

,,Podle dopisu ona a její podle mého bratra, kluk, och neteřinka má známost, mají přiletět dnes do Liverpeolu na letiště. Ježíši Maria!" Řekla Karin.

,,Merlinovi podvlíkačky, že já tu poštu nevyzvedl Karin. Já pro to děvče dojedu." Řekl Severus a promnul si spánky.

,,Ne Severusi, já pro ní na letiště sjedu, ty připrav dva pokoje. Dva, já tak mladou dívku nenechám s chlapcem na jednom pokoji dohromady. To bych byla nezodpovědná tetička. A objednej třeba Pizzu nebo Čínu. Pro sedmnáctiletou nějaké extra honosné jídlo dělat první den nebudu. A pak se uvidí, až co oni mají v plánu. Já v jejím věku také toužila se podívat do světa, možná se chce podívat po Anglii a Skotsku. Proti tomu nic nemám, ale proklepnu si jejího přítele. Co je to za jinocha?" Řekla Karin.

,,Ehm dobrá. A když mají přiletět?" Ptal se Severus.

,,Dnes v půl pátý, objednej Pizzu. Já se obleču a pojedu. Oběd si dám po cestě a ještě jí něco koupím cestou na uvítanou." Řekla Karin dala mu pusu na tvář a už pelášila nahoru.

,,Merline, to jako tu budu mít dva teanngery z Čech, snad umí i ten hoch anglicky." Zavrtěl hlavou Severus.

,,Ze Slovenska, Severusi, ze Slovenska, Moniky bratr si vzal Slovensku z Bratislavy a zůstal tam." Řekla Karin.

,,Slovensko." Zaúpěl Severus. No na Slovensku byl jenom jednou s Karin a nějak mu tam nesedla místní kuchyně měl z toho žaludeční nevolnost ještě za týden.

O půl hodiny se jeho manželka s ním a dětmi rozloučila a odjela druhým autem směr Liverpoll. Určitě také jí muselo připadat jako výlet z Buxtonu.

Lily a Lucas byli v údivu kdo jim to přijede na návštěvu. Jo oni dva znali tu Evu mnohem více než on. Spřádali pak velké plány, kam by mohli vzít Evu a toho jejího kluka na výlet. A Severus se snažil dostat svůj domek do pořádku, aby nesmrděl kouzly a magii. Měl vypadat jako u mudlů.

Karin dojela do Liverpollu a zastavila se před obchodem s oblečením a přemýšlela co by mohla svojí neteřince, která přišla o babičku a rodiče, koupit na uvítanou, aby jí zahnala smutek. Nakonec však skončila v obchodě video kazetami a koupila pár dobrých filmů a natočené díly seriálu ,,Mladá čarodějka Sabrina a Buffy přemožitelka upírů". Tedy typické seriály pro dnešní mládež. Uložila balíček do kufru auta a šla se najíst do restaurace. Zbytek času bloumala po obchodech z dětským oblečením pro miminka a byla trochu frustrovaná z toho, že bude mít chlapečka. Ty všechny sladké oblečky pro malé holčičky byly až moc nádherné. Nakonec si koupila dvoje dupačky s vláčky a jedny kde byl zobrazený králíček. Pak konečně odjela na Livepolské letiště Johna Lennona.

Podívala se na tabuli příletů kdy ten spoj z Prahy jako má přiletět. Měla ještě skoro hodinu času a tak si dala v kavárně mléčný koktejl a k tomu Bruselský dort.

Došla si na záchod a šla čekat, kdy se její neteřinka a Monici neteř objeví se svým jinochem. Poté co ohlásili, že stroj přiletěl a co nevidět budou cestující vystupovat byla Karin jako na trní.

Pak však sice o trochu starší ale jinak poznatelnou Evu uviděla jak se prodírá davem cestujících k pásu se zavazadly. Kolem pasu jenom ledvinku.

A kde je ten jinoch, Karin ho mezi těmi všemi lidmi nemohla rozeznat.

Pak šla k ní, jako by jí poznala.

,,Zdravím teto Karin." Řekla nesměle.

,,Tebe také Evo. Ty jsi tedy vyrostla." Řekla a vzala jí do láskyplného obětí.

,,Moc mě mrzí co se stalo." Řekla smutně Karin.

,,Ehm dobrý, už to tolik nebolí." Řekla Eva a usmála se ní těmi svými hnědými kukadly, stejný mi jaké měla její švagrová a její zesnulý bratr.

,,Strejda Pavel říkal, že přijedeš s tvým klukem, kde pak ho máš?" Ptala se Karin.

,,Theo se zase někde zasekl. On víš této letěl dneska poprvé letadlem, takže na vše čučel jako vejr." Řekla Eva.

,,Ach tak." Pokývala hlavou Karin.

Eva se otočila a zamávala rukou.

,,Theo, Theo, tak kde jsi."

To se k nim probral mladý muž, tak ve věku Narcissy syna Draca a řekl.

,,Ehm jenom jsem se chtěl podívat na motory toho stroje, když se zastavily." Řekl ten přítel její neteřinky.

,,Theo tebe také všechno zajímá." Řekla Eva.

Karin si však všimla něčeho jiného. Zaprvé ten mladý muž, byl starší než Moniky neteř, mohl mu tak devatenáct nebo dvacet, ne jako neteřince sedmnáct. Zadruhé mluvil perfektní angličtinou, jakou používal používal Severus a cítila přízvuk, který zase slyšela od Draca, ten byl Wiltshiru. Ten mladý muž byl jednoznačně Brit.

,,Tetičko Karin, tohle je můj přítel Theo Normen." Řekla Eva.

,,Těší mě pane Normene, Karin Nováková – Snapová."Řekl Karin a chtěla mu podat ruku.

Mladý muž dostal překvapený výraz skřížený s zděšením.

,,Co je Theo?" Ptala se Eva.

Mladý hoch se chytl a podal si nesměle s Karin ruku. Měl pevný stisk, ale začali se mu nervozitou asi potit ruce.

,,Pojďte mládeži k autu vezmeme to k nám domů. Omlouvám se, ale můj muž zapomněl vybrat schránku a psaní od tvého strýce Pavla tam zůstalo několik dní a tak víme o tobě až dnes, že přijdeš. Příště vyřídím bráchovi, aby mi zavolal, že někdo přijede. Takže bude k večeři buď Pizza nebo Čína. Doufám, že nevadí." Ptala se Karin.

,,Ne vůbec ne tetičko Karin. Pizzu náhodou si dám moc ráda." Řekla Eva.

,,Fajn zavolám svému muži, že má objednat Pizzu. Mne rovnou tu havajskou s ananasem." Řekla Karin a pohladila si bříško a lovila z kabelky mobilní telefon.

,,Ty máš mobil tetičko?" Ptala se Eva.

,,Ano, už několik měsíců. Koupil mi ho můj manžel." Řekla Karin.

,,Och jaký dárek, já bych si přála mobil k narozeninám. Volat si kdykoliv s kamarádkami by bylo fajn a s Theem." Řekla Eva a vzala za rámě svého přítele, který stále podezíravě se díval na Karin a ona nevěděla proč.

,,Možná ho dostaneš." Usmála se Karin a vedla mládež k autu.

,,Fajn nasedat. Evi ty budeš u mne ve předu a pane Normene dozadu." Řekla Karin.

,,Já raději preferuji madam Theo, nebo Teodore." Řekl mladý muž a pomohl jí naložit Evy a jeho zavazadla do kufru.

,,Dobrá tak tedy Teodore, já jsem Karin." Řekla a podala si s ním ruku. Přitom dostala malou elektrickou ránu. Co to, to se jí před pár dny stalo s tou Helenou. Bylo jí řečeno, tou osobou, co byla původně chlap, že se to stává, když žena v očekávání má v sobě kouzelnickou krev, tedy z velkou pravděpodobností bude její druhý synek kouzelník, dotkne se kouzelníka nebo čarodějky. Je to magický otřes jak Helena říkala.

,,Auč!" Jekl ten Teodore.

,,Omlouvám se, poslední dobou jsem nějak nabitá." Mínila Karin.

,,Nevadí." Řekl mladý muž a sedl si na zadní sedadlo a hned se připoutal.

Když Karin nastartovala auto, tak ten mladý muž sebou mírně škubl. To je tak lekavý nebo co? Naposled takto jízdou autem vylekala tu Helenu, když jí vyzvala jít na nákupy a podařilo se ho k tomu donutit.

,,Tak jsem slyšela od Pavla, že se Evičko chystáš zde studovat, ano?" Ptala se na odbočce z letištního parkoviště Karin.

,,Jo teto, Teodore mi to jako už bývalý profesor angličtiny zařídil. Budu tady v Liverpollu, ale na koleji. A Teodore se vrací se mnou do své rodné země. On se tu tetičko totiž narodil." Zpívala jako ptáček Eva.

Tak jsem to cítila v uších správně pomyslela si Karin. Ten mladý hoch je Brit. Však neušla jí poznámka, že byl její profesor, na tom gymnáziu, kde byla Eva předtím, jak říkala kdysi Monica.

,,A vy jste byl vyučující na gymnáziu, vypadáte dost mladě Teodore, kolik je vám, let?" Ptala se Karin.

,,Devatenáct, ale od mala jsem byl extrémně zdatný v učení a byl jsem uznán v Menze, jako nadprůměrně inteligentní a dokončil jsem časně školu. Však měl lákal svět a tak jsem pár měsíců jezdil po světě a pak zakotvil v Bratislavě, kde jsem se dohodl z hodnou paní ředitelkou, že budu zastupovat jednu kolegyni, která vážně onemocněla. Bylo to skutečně jenom na rok, ta žena se uzdravila, ale poznal jsem nové lidi a Evu." Řekl ten Teodore.

Ach génius, pomyslela si Karin. Ten si bude možná notovat se Severusem. Jistě budou mít mnoho témat. Byl vzdělanější člověk než ona sama. Nepopiratelně.

,,Tetička Karin také učí anglický jazyk." Řekla Eva.

,,No teď si dám pauzu, kvůli miminku Evo, ale pak hodlám učit na zdejší primární škole. Moc by mě to bavilo." Řekla Karin a otočila obličej ve zpětném zrcátku na Teodora.

,,A ty Theo, máte v plánu zde se dále vzdělávat?" Ptala se.

,,Ano chci si dodělat diplom z historie a u toho si vzít jako nějakou brigádu nějaký jazykový kurz pro cizince. Eva tedy říkala, že jste to také kdysi dělala, učila cizince anglický jazyk. Chtěl bych to zde také zkusit víte, ale nevím na koho se obrátit." Řekl ten mladý muž.

Karin dostala úsměv a málem nezastavila před semaforem.

,,Ale jistě, mohu ti dát mé kontakty zde v Liverpollu. Žádný problém, z mého pohledu v tom nebude, jestli máš za sebou dobrou školu." Řekla Karin.

,,Mám za sebou Cambridge." Řekl krátce Teodore.

,,Och tím lépe, to se tam lehce vecpeš a moje bývalá šéfová bude z tebe jistě u vytržení. Jako můj bratr Pavel." Řekla Karin.

,,Ehm to asi tím, že jsem Evu zapsal do programu Erasmu, jako nadanou studentku." Řekl nesměle ten Teodore a dostal mírný nádech růžové do tváří.

,,Jo Theo aniž by to strejda Pavel věděl, mu dal podepsat mezi papíry do školy, co přinesl kvůli mne i přihlášku na ten studijní pobyt zde." Zasmála se Eva.

,,Vychytralé, dokážu si představit, že můj bratr byl rudý jako nedozrála švestka. On nikdy moc ty lejstra, která byla ke školním záležitostem nečetl pozorně a jak vidno na to u tebe Evo dojel. Nebo dojel na tedy vychytralost Teodora." Poznamenala Karin.

,,Teodore je mazaný jako liška, této Karin. Doslova usmlouval strejdu Pavla k tomu, že na mne zde dohlídne, aby pilně studovala." Řekla s chichotem Eva.

,,Ne tak doslovně, ale budeš povinně chodit na přednášky." Řekl důležitě Teodore.

,,A vy Teodore budete během studia bydlet kde?" Ptala se Karin.

,,Seženu si nějaký byt." Řekl ten mladý muž.

,,Ne u rodičů?" Ptala se Karin.

,,Ne, můj otec není živ a matka no, je laicky řečeno v base." Řekl Teodore.

,,Za co?" Ptala se Karin.

,,Ehm zabila někoho. Nechci o tom tak obšírně mluvit. Má rodinné zázemí nebylo zrovna ideální a já se přimkl raději k studiu. A jakmile to bylo možno jsem se od rodičů distancoval. Nebyli dobrý vzorem." Řekl Teodore.

Karin kývla a pak další dobu mlčela. Zastavila na benzínové pumpě dotankovat a dojít si na záchod, což uvítala i Eva.

Na dámských záchodech svojí neteřinku zastavila a zeptala se v češtině.

,,Ten tvůj chlapec, je to s ním bezpečné no při jeho mámě, nemá nějaký problém ze zákonem, náhodou?" Ptala se Karin.

,,Ne co tě bere tetičko, Teodore je hodný, ten by pomalu neublížil ani masařce na okně. Hodně mě naučil anglicky. A jako profesor byl galantní, až jak nějaký vévoda či lord. Až když skončil na škole tak mne pozval na rande, do té doby mi posílal krásné dopisy a já jemu. Bylo to tak romantické této." Řekla Eva.

,,Jen aby." Řekla Karin.

,,Až uvidí strejčka Severuse, tak se bude chovat jako zase ten vévoda, jenom, aby mohl se mnou být." Řekla Eva.

,,Hm, Severus dokáže vyřazovat jistý respekt a byl také profesor, který ho si uměl sjednat v učebně Evo." Řekla Karin.

,,No to zatím Teodore neví." Řekla Eva.

,,A co ví?" Ptala se Karin.

,,No, že máš manžela a dvě rozkošné děti, této Karin, že tvůj muž učil chemii." Řekla Eva tu lež, kterou kdysi slyšela od ní.

,,Aha dobrá." Řekla Karin a šli obě znova do auta a jeli směr Buxton do Karin a Severuse nové domoviny.

,,Ty jo teto, ty jsi vyhrála balík, takový velký barák." Řekla Eva, když zastavily před domem.

Kéž by to bylo z výhry, pomyslela si Karin, toho daru Siriuse a Reguluse jí bylo trochu mdlo do dneška.

Vylezly z auta a už Evu vítali Lucas Lilly.

Teodore jenom opatrně vylezl z auta a rozhlédl se kolem sebe a pak pohlédl na Lily a Lucase.

,,Lily a Lucasy, tohle je můj přítel Teodore Normen." Představila svého přítele sama Eva.

,,Teodore Normen." Ozvalo se od jejích děti jako z počítače nějaká nahrávka.

,,Ano to jsem já, rád poznávám bratránka a sestřenku mojí přítelkyně. Kolik vám je let?" Ptal Teodore.

,,Šest!" Hlásil Lucas.

,,Kde je váš tatínek?" Ptala se Karin.

,,Ehm ten asi uklízí něco, před návštěvou, mami." Řekla Lily a vzala Evu za ruku.

,,Ale já mám na rozdíl od táty uklizený pokojík. Pojď Evi chci ti ukázat moje nové zvířátko co jsem dostala k narozeninám!" Hlásila Lily.

,,Ty máš zvířátko, copak?" Ptala se Eva.

,,Dostala jsem od táty k narozeninám želvu. Vodní želvu, mám jí v akvárku." Řekla Lily.

,,To se ráda podívám." Řekla Eva a byla už ve vleku Lily.

,,Pojď Teodore, ukážu ti pokoj a můžeš mi pomoci to vše co přivezla Eva donést do baráku." Řekla Karin.

,,Samozřejmě madam Karin, to bych se špatně zachoval, nepomoci ženě v očekávaní se zavazadly. Ještě jsou naše." Řekl Teodore a popadl cestovní tašku dal si jí přes rameno asi jeho, pak menší příruční a dva kufry co přivezla si Eva. Byl jak hotelový zaměstnanec přišlo Karin. Sama vyndala své nákupy.

Když vešli do haly tak se ve dveřích do kuchyně jako duch objevil Severus v rukou měl krabici kde byly nějaké knížky. Karin si pomyslela, že uklízí svou kouzelnou literaturu z knihovny před Evou a jejím přítelem.

Ten vytřeštil obě oči a chvilku civěl na Karin a člověka vedla ní a krabice i s knihami mu vypadla z rukou.

Však ozvalo se dvojité buch hned za tím, ale od Karin levice. Nadskočila úlekem, protože Teodorovy vypadly kufry z rukou

,,Pane profesore Snape." Řekl překvapeně přítel Evy a hleděl na Severuse jako na UFO.

,,Notte co vy tu děláte? Karin ten mladý muž se jako připojil k vám kde?" Ptal se jí Severus.

,,Ehm Severusi, to je ten přítel o kterém referoval můj bratr v tom zpožděném dopise. Moji neteřinky Evy Bielkové přítel." Řekla Karin.

,,Cože?" Ptal se Severus a vytáhl toho jinocha svojí kouzelnickou hůlku.

,,Severusi ten hoch přeci není …" Dál se Karin nedostala.

,,Merline pane profesore, já tu nejdu ve zlém, doopravdy. Nechci uškodit ani vaší rodině vždyť je to rodina mé přítelkyně. To bych si nasral do bot dračí hovno." Řekl ten Teodore a dal ruce nahoru.

Severus sice sklopil ruku, ale v hůlku nechal jí v ruce.

Karin se otočila na toho mladého muže a konstatovala.

,,Vy jste Brit a kouzelník Teodore."

Ten kývl.

,,Můj bývalý student Karin, Teodore Nott." Řekl Severus a máchl hůlkou a odlevitoval knihy do sklepa.

,,Nott ne Normen?" Ptala se Karin.

,,Ehm dříve Nott, pane profesore já si změnil úředně jméno. Doopravdy jsem jenom Normen. Moje rodné by mi dělalo hodně potíží." Řekl Teodore.

,,No nejste jediný kdo dal přednost se vzdát rodinného jména." Řekl Severus.

,,No slyšel jsem od jistého zdroje, co za mnou spadl jako pytel brambor na dlažbu." Řekl Teodore.

,,Ach ano ten výlet do Bratislavy Harryho a ještě Rona. Slyšela jsem o tom od Draca." Řekla Karin.

,,Merline netušil jsem, že Eva má příbuzenský vztah s vámi pane profesor." Řekl Teodore.

,,To profesor si nechte Teodore, už neučím ani vás nebo jiné studenty Bradavic. Věnuji se na plno svému výzkumu a rodině." Řekl Severus.

,,Um dobrá, ale jak si přejete být oslovován tedy?" Ptal se slušně Teodore.

,,Vy jste zdvořilí Teodore, až z toho brní zuby. Stačí Severus, u Merlinových vousů, stejně vás asi budu vídat více než je z mého pohledu zdrávo." Zabručel Severus.

,,Takže Eva ví?" Ptala se Karin.

,,No o mé magii ví, nevím, jestli o vás?" Řekl Teodore.

,,Ehm já kouzelnice nejsem Teodore, to jenom Severus a mé děti a možná toto malé." Dala si ruce na břicho.

,,Aha." Řekl jenom ten mladý muž.

,,A tedy ví, že jste se jmenoval jinak Teodore, o vaší rodinné historii?" Ptal se Severus.

,,Ehm poté co jsem se omylem prozradil, protože jsem před ní kouzlil a skoro jsem měl malér s Ministrem kouzel na Slovensku, jsem musel z pravdou ven. Eva to vzala velmi dobře, asi to bylo tím, že byla tak trochu ve větru událostí po pohřbu." Pokrčil rameny Teodore.

,,Dobře, jinak bych vás donutil, z tou pravdou jít ven ještě tento večer." Řekl Severus.

Teodore pokýval hlavou. Najednou se mu zdál jeho malér, kdy kouzly si opravoval v bytě trubky od odpadu pod umyvadlem a Eva ho přitom spatřila jako banalita. Jak mohl tušit, že Eviny strejček, manžela té příjemné madam Karin, jeho bývalý kolejní ředitel a profesor lektvarů Severus Snape. Tady nemůže nikoho oblbovat nebo lhát a na nějaké tajné rande skrz magii s Evou muže zapomenout. Tento chlap je tu jak hlídací buldok. Tohle je teritorium Severuse Snape. Tolik k dobré dovolené u Evičky příbuzných.

V tom přišla dolů Eva s Lilly.

,,Máš fakticky užasnou želvičku Lilly. Skutečně hezký dárek od tatínka k narozeninám. Strejček fakticky super, když dává takové dárky." Řekla Eva.

,,Já vím!" Řekla Lily.

Však pak si Eva všimla zvláštního postoje strejčka a tak jejího přítele.

,,Děje se něco, zdravím strýčku Severusi." Řekla Eva.

Severus si povzdechl, pomyslel si, že tam nahoře má někdo divný smysl pro humor.

Teodore Normen kdysi Nott, si připadal jako v scénáři nějakého filmu, který napsal totální ochlasta.

Seděl v obýváku na kanapi u rodiny Severuse Snape hrál s Evou a dvojčaty Snapovými deskovou hru Člověče nezlob se.

Eva to, že krom magického přítele má magické příbuzné, vzala dobře. Však postavu jeho kolejního ředitele znala Teodorova vyprávění. Jeho přítelkyně musí mít skutečně dobré nervy, nebo je má povolené a vše lážo plážo bere jako že se to prostě stalo a jede se dál. Teodore to nevěděl, ale byl znepokojen tím, že si neuvědomil a nezaznamenal ve vyprávění podezření na to, o jakého ,,strýčka chemikáře" o trochu jiného člověka ba se mohlo jednat. Láska jednoznačně zatemňuje logické uvažování. Salazarovala ponožko kdyby možná do budoucna pohlížel na to si vzít Evu, tak by byl příbuzný oklikou s Severusem Snapem. Bylo mu z toho trošku mdlo a nebylo to tou Pizzou a Coca- colou a Dýňovou šťávou. A to Dýňovou šťávu neměl rok a něco.

Po třetí výhře Lily, Karin ty prcky vyzvala, aby už šli na kutě. Bylo už po deváté hodině.

Teodore se zvedl a protáhl a protože předtím valnou část hry seděl v tureckém sedu a ztuhl. V tom se ozval hlas Severuse Snape z jídelny toho domu.

,,Já už další dnes návštěvu nečekal." Řekl.

Teodore zbystřil obě uši jakmile uslyšel další hlas.

,,Promiň Severusi, že tak pozdě ruším." Řekl hlas, který však Teodore poznal. To byl přece hlas Draca Malfoye na sto procent.

Rychlými kroky přešel z obýváku na chodbu a vešel do jídelny.

,,Draco jsi to ty?" Ptal se nad osobou která vystoupila z letaxového krbu a oprašovala se od toho běžného popílku a prachu z tohoto způsobu cestování magii.

Draco se otočil jeho směrem a trochu nejapně se díval na Teodora. Ano nejapně, zaprvé ho tu nečekal, zadruhé Teodore byl při většině setkání s Dracem v hábitu, ale ten odložil a už víc jak rok ho neměl na sobě. Zatřetí Teodore když viděl, že Eva se převlékla návštěva ne návštěva do tepláků a trička tak Teodore si oblékl po dlouhé cestě také něco pohodlného. V jeho případě džínové bermudy a jedno starší triko, které mělo logo Univerzity Cambrigre. Takže jistě jeho bývalý spolužák musel něho čučet jako tele na nová vrata kravína.

,,Ehm jak vidíš Draco mám tu návštěvu, ne že by jsi nešel nevhod, ale co je tak naléhavého, že se tu zjevil v tak pozdní hodinu?" Ptal se Severus Snape.

,,Teodore?" Ptal se Draco vyvaleně.

,,No myslel jsem, že tě později navštívím, ale netuším, že jsi občas hostem u Severuse Snapa." Řekl Teodore a poškrábal se po hlavě.

,,Ale co děláš tady, já myslel si, že jsi na Slovensku?" Ptal se Draco.

V tom se objevila po Teodorově levici z pohledu Draca Malfoye, o hlavu a něco menší postava mladé dívky. Měla na sobě tepláky a vytahané pruhované tričko a rukou držela krabici Člověče nezlob se.

,,Theo, to je ten Draco o kterém jsi vyprávěl?" Ptala se.

,,Jo to je on, tady jsem s ním nepočítal jako s tvým strýčkem Evi." Řekl Teodore.

,,Ráda tě poznávám Draco Malfoyi, doufám, že jsem tvoje jméno vyslovila správně. Eva Bielková." A místo aby si podala s ním ruku tak ho rovnou objala a dala pusu na tvář. Ten jenom vyvaleně zmrzl.

Neměl vůbec ponětí kdo ta dívka je.

,,Ha- hou!" Ozval se Teodore.

,,Jenom přátelská pusa, to tebe líbám Theo výhradně." Usmála se šibalsky Eva.

To teď to si Evi nemusela říkat, pomyslel si Teodore, protože to říct zrovna před Severusem Snapem a Dracem Malfoye nebylo ze strategického hlediska dobré. Pomyslný příbuzný Evy se začal mračit a Draco Malfoy se ušklíbl, asi viděl jeho mírně rudého ve tvářích poprvé za život a měl z toho Oskarový film.

,,Och tak rovnou polibek, pusy už ne? Však ty jsi velký kluk viď Theo, co?" Ptal se Draco a užíval si vidět jinak chladného Teodora Notta v rozpacích.

,,No z toho jsem vyrostli." Řekl Teodore vzal trochu té odvahy do hrsti. Tohle se přežít dá, ne?

,,Takže tohle je nová známost Theo, no já si představoval něco jiného když jsem to slyšel od Harryho Pottera." Řekl Draco.

,,Potterovi popisovací schopnosti stály vždycky za starou bačkoru." Řekl Teodore.

,,Asi tak, ale doopravdy tě rád vidím. Jó mít tak ždibec času, tak bych se přemístil za tebou podívat se na to Slovensko. Však jak to, že si skončil tady u Severuse?" Ptal se Draco a objal ho.

Teodore tohle nečekal, že ho radostí ze shledání Draco objeme.

,,Ehm to se má tak…" Chtěl to Teodore vysvětlit, ale Eva mu skočila do řeči.

,,Tohle je můj strýček Draco Malfoyi, ehm můj tatínek měl švagra bratra tety Karin. Pro mne její manžel strýček Severus." Vysvětlila Eva.

Draco zamrkal jednou, dvakrát a podíval se na Severuse Snapa a ten jenom kývl. Teodore však nepočítal s tím, že se Draco na plné pecky rozesměje.

,,Co je tak smíchu Draco?" Ptal se Severus Snape.

,,Sorry, ale začíná to být divná rodinná divočina. Theo tomu nasadil korunku. To ti tedy gratuluji kámo v tvému novému objevu. Ten se povedl."

Piers poprvé vyzkoušel ten kouzelnický způsob cestování krbem a byl jím hned na poprvé uchvácen. Jenom mu trochu vadila ta troška popílku na jeho oblečení. Možná proto kouzelnici tak často nosí hábity. Není to na tom vidět. Vyšel z toho mohutného krbu, který byl součástí obydlí nebo lépe bytu, který obýval také pravý nefalšovaný kouzelník. A vzhledem k tomu co mu bylo o tom kouzelníkovi řečeno, byl Piers jako na trní ho poznat. Jako člověka, který občůrá magií samotnou smrt a tím i živoucí společnost měl u Pierse bod nahoru. A špioni byli vždy Piersovi oblíbení akční hrdinové, ne nějaký namakaní chlápci v spandex obleku jako Superman.

Ocitl se v obřím obýváku nějaké victoriánské nebo edwardovské vily a koukal se kolem, jak barevně a moderně je to tu zařízené. Vypadalo to tu stejně útulně jako u Harryho, kterého se dočasně stal hostem. Přeci jenom, než se vyřídí ta letaxová síť do domu jeho rodičů tak to potrvá. Piersi se zdálo, že kouzelnici se rozdělili. Někteří neodmítali pokrok a chtěli jít s dobou. Další pokrok odmítali, báli se ho a raději hráli konzervy.

A tento kouzelník by měl spadat do první kategorie. Z krbu za ním nevylezl nikdo jiný než ministr kouzel, který ho sem doprovodil. Ne, že by Piers nedokázal vysvětlit, kdo je, aby dotyčný ho nepovažoval za hrozbu.

,,Regulusi." Řekl do pro prostoru ministr se zvýšeným hlasem. Jo jinak by nebyl ministr, kdyby se ten chlap nedokázal ozvat. Piersi tento politik s kouzly se zdál velmi milý a zodpovědný k svému úřadu.

Chvilku se nic nedělo, ale pak se z čista jasna objevil chlap. Piers se divil, protože pan ministr Cressewell mu řekl, že bude díky jisté magické kletbě je Regulus mladší, ale tento chlap vypadal tak na čtyřicet a něco. Neznal ho.

,,Zdravím Siriusi, kde je tvůj brácha, má tu žáka." Řekl ministr.

,,Nazdárek Dirku, tedy pane ministře, jakého žáka pro Reguluse?" Ptal se Sirius a pohlídl na toho mladého muže.

,,Kdo sem přemístil jako další návštěva?" Ptal se další hlas, také vůbec neznámý Piersovi.

Do toho obývacího pokoje vešla rozhodně mladší žena, než byl ten chlap předtím. Byla podle Pierse pořádně ujetá, měla totiž na krátko střižené vlasy růžové barvy a v nich modrou čelenku s kovovou ozdobou v podobě nějakého klikiháku, který nedokázal Piers rozluštit.

,,Ach paní Lupinová osobně, to jsou tu všichni nebo se tu pořádá nějaká oslava. Nejdeme nevhod, přišli jsme tady s panem Polkisnem jenom za Regulusem?" Ptal se ministr.

,,Za Regem, proč to?" Ptala se další příchozí osoba ještě v podobě mladší ženy, kterou si typ Piers, že by mohla být jeho ročník.

,,To tu to nikdo neví, já myslel, že Regulus vás o tom informoval, ne?" Ptal se nepotěšen ministr kouzel.

,,Pane ministře Cressewelle, osobní návštěva v domě Blacka, to je Regulus v takové vaší přízni?" Ptal se nad krbem zavěšený Phinias Black.

,,Profesore Blacku, Reguluse Blacka jsme byl prakticky spolužák a jelikož jsem s ostatními spolužáky zatím nenavázal kontakt tak ho občas navštěvuji, ale tato návštěva má jiný důvod." Otočil se ministr kouzel na portrét kde jak Piers viděl seděly dvě osoby. Jeden starý pán plus mínus sedmdesát s knírem a kozí bradkou v zajímavém obleku a k tomu nepasujícímu turbanu s pštrosím perem. Vedle toho pána s turbanem seděl v obleku, který by se skoro dal popsat jako frak, tak pán kolem padesáti a dost připomínal toho chlapa před ním co se tu zjevil jako první.

,,A v jaké jestli se mohu optat?" Ptal se Phinias Blacka.

,,Nabídl jsem Regulusi skrz poštovní sovu, kde ksakru je, nabídku být soukromý učitel jednoho žáka." Řekl ministr a stále se oháněl pohledem kolem a hledal asi toho Reguluse Blacka.

,,Reg jenom potřeboval si pro něco skočit do Londýnské veřejné knihovny, té nekouzelnické." Řekla ta mladá žena a dodala.

,,Vrátí se tak za půlhodinky plus mínus Záchranný autobus."

,,Aha, tak asi Piersi, budeme tu muset trochu na Reguluse posečkat." Řekl ministr kouzel.

Piers pokrčil rameny, že mu to nevadí.

,,Momentík pane ministr, vy jste toho mladého muže oslovil jako Piers a pan Polkins?" Ptal se starý pán v turbanu.

,,Tak se jmenuji." Řekl Piers a podíval se pořádně na nápis pod obrazem.

,,Vy jste tedy profesor Phinias Nigelus Black, vy jste řediteloval na té Bradavické kouzelnické škole?" Ptal se Piers.

,,Ano, vy jste ten mladý muž o kterém mluvilo v Bradavické ředitelně, ten omyl McGonagolové?" Ptal se Phinias.

,,Jaký omyl profesorky McGonagolové?" Ptala se růžovka.

,,Bývala ředitelka byla málo inteligentní a uvěřila dokonalosti Brumbála a jeho zlepšováku, že zapomněla se podívat do knihy studentů a pár jim neposlala zvací dopis. Ten to mladý muž měl být mezi těmi nešťastníky. Brumbál zapomněl na přestupný rok a 29.únor. Škaredý omyl." Vysvětlil profesor Black.

,,Ano pak strýček Phinias, já a profesor Dippet jsme pomáhali paní ředitelce Woodové ty škody odstranit. Však od tohoto měsíce se budou muset dopisy posílat znovu ručně." Vysvětlil druhý muž v portrétu.

,,Morgano, to bych do Minervy McGonagolové zrovna neřekl, že udělá takový průser." Řekl ten chlap.

,,Je trošku tvrdé se dozvědět v 19 letech, že jsem kouzelník. Takto budu dělat dvě školy. Na těch Bradavicích mají bordel v administrativě přímo královský." Řekl Piers podmračeně.

,,Dvě školy?" Optal se profesor Blacka ze svého obrazu.

,,Byl jsem přijat na vysokou, obor farmacie, chci se totiž stát lékárníkem a strašně rád bych do toho se doučil ty kouzla, čáry a vše ostatní jako Harry, nebo ta Hermiona či Dudleyho Abigeil. Chci skloubit poznatky dnešní doby s těmi kouzly. Dalo by ledacos zlepšit a vylepšit, když vidím některá kouzla. Já bych je chtěl vymýšlet." Řekl Piers.

,,Počkej ty znáš Harryho a Hermionu?" Ptal se ten chlap.

,,Abigeil Rucornovou?" Ptala se ta mladá žena.

,,No Harryho už strašně dlouho, jako bývalý soused z Kvikálkova, Abigeil přes Dudleyho, mého nejstaršího kamaráda, Hermionu díky práci na té zatracené kouzelnické mafii a pak asi tak polovinu té Harryho Bradavické armády. Piers Harold Polkins těší mě. Pan ministr kouzelných věcí mi tady dohodl privátního učitele, protože na Bradavice jako student jsem moc starý. Prej s tím souhlasil, no když dozvěděl o mé praprapra babi Isle, tedy jestli se nepletu stejného příjmení jako má ten profesor Black." Řekl Piers.

Obecenstvo na něho zíralo jako někteří bystrozoři, když osvětlil ten experiment s Hermionou.

,,Jsem překvapen, že Isly vzdálený potomek má nějakou magii, ale těch šoku jsme za tento rok zažili víc než dost, proč ne ještě jeden." Řekl profesor Black.

,,Já netušila, že mám i jiné vzdálené příbuzné. Jaké překvapení." Řekla ta růžovka.

,,My jsme příbuzní?" Ptal se s pochybami v obličeji Piers.

,,Přes hodně mezí, jinak já jsem Nymfadora Lupinová. Říkej mi klidně Nymfí nebo Dora, hlavně ne Nymfadora." Řekla a podala si s ním ruku.

,,Těší mě. Nejste náhodou nějak příbuzná s panem Lupinem, tím Remusem?" Ptal se Piers.

,,Ty znáš mého manžela, jak?" Zamrkala překvapeně Nymfadora.

,,Ehm byl na té malé oslavě zapití Jareda, Dudleyho syna. Měl nám dělat dozor pozor, ale odpadl jako první." Řekl Piers.

Ta růžovka se zasmála a řekla.

,,Jo odtud vítr vane. To je divné, že Dudleyho kamaráda moc neznáme, co Siriusi, a on je přitom s námi vzdáleně příbuzný."

,,Doopravdy troufalý vtípek, kterým si koudel míca McGonagolová zavařila konec profesorství v Bradavicích. Je moc dobře, že tě přeci jenom objevili v tom hnoji, co nanesla do Bradavic s Albusem Brumbálem. Můj respekt mají u mne také v hnoji. To se nemohou podívat do kalendáře? Jinak já jsem Sirius Black." Řekl ten chlap.

,,Harryho kmotr, rád vás poznávám. Jako uprchlý vězeň z toho vašeho vězení jste vypadal poněkud hodně nemocně. Však z vás byl pořádný vítr ve zprávách. Však s Kalašnikovem a mačetou to byl jistě výmysl, vy umíte jistě jenom z hůlkou?" Ptal se Piers.

,,Naprostý, já to nikdy neměl v ruce takový nástroj nebo zbraň." Řekl Sirius a nabral růžovou do tváří. Co tenkrát pro mudly ministerstvo kouzel vymyslelo, bylo přehnané a pohádkové. Sto procentní lež!

,,Ani neměl v ruce, tak proč to říkali v televizi a v novinách?" Ptal se Piers.

,,Ehm na ministerstvu kouzel, pane Polkinsi je úřad, který při takových případech vymýšlí pro ne kouzelníky přijatelná vysvětlení, které neobsahují magii." Vysvětlil ministr kouzel a pohlédl na Siriuse Blacka.

,,Tady v případě Siriuse to notně přehnal a také chyboval. Já bych ho považoval za jeden z největších justičních omylů Ministerstva kouzel obecně."

,,Ty v tom Dirku prsty nemáš, tenkrát jsi měl malý hlas." Máchl nad tím rukou dotyčný.

,,Jinak moje maličkost zde obraze je také jména Black. Orion Arcturus Black, těší mě poznat vzdálenou větev našeho rodu." Řekl druhý pán v obrazu.

,,Také vás rád poznávám pane Orione, když je tu Blacků hned několik." Řekl Piers.

,,To doopravdy ano, a to jsem se domníval že naše rodina vymře, ale mám takovou otázku na tebe mladý Piersi. Ty jsi předtím zmiňoval, že by jsi kouzla rád vymýšlel a zlepšoval, ale to je hodně náročná záležitost mladý kouzelníku, proč si kladeš tak vysoké cíle?" Ptal se Orion Black.

,,To proto, že jsem si všiml, no u těch bystrozorů, u kterých jsem byl a podílím se na případě té kouzelnické mafie, že hodně kouzel znají jako básničku a mají je našprtané, ale když neznají proti kouzlo jsou z prominutím v háji zeleném. Jako u proti kouzla Massmorde, přitom na reverzní kouzla jak to řekla Hermiona stačí trocha logiky a znalost latiny. Já chci co nejvíce kouzel otočit a najít proti kouzlo, když na to není. Je to jako hledat na jed proti jed a na nemoc lék, pane Orione." Vysvětlil Piers.

Skupinka, která se kolem něho utvořila něho hleděla jako na padlého anděla, přitom Piersi to přišlo jako dobrý nápad a dodal.

,,A můj konečný cíl je najít reverzní kouzlo na ty u vás obávané zakázané kletby o kterých jsem slyšel. Tu Avadu Kedavru, Imperio a Cruciátus. To Crucio mi příjemné vážně nebylo, tak by bylo dobré vlastnit proti tomu štít, ne."

Těm dvěma pánům v obraze spadla brada a ministr, který o tom neměl ponětí jaké Piers má plány, civěl jako telátko a ti ostatní jako stádečko ovcí.

,,Ehm chlapče, živé duši se ještě nepodařilo stvořit reverzní kouzla proti nesvaté trojici kleteb, snad krom toho zázraku o kterém jsem slyšel u Weasleyů, ale jinak ne." Řekl profesor Blacka.

,,Tak se uvidí, jestli se s tím nedá něco dělat kdo ví. Před sto lety lidé snili, že se dostanou na Měsíc a Američané tam přistáli, tak proč neporazit tyto kletby. Ale začnu něčím jednoduchým samozřejmě." Řekl Piers odhodlaně a dal ruku v pěst.

,,Ať už žádný nevinný jako Dudleyho maminka té Avadě nepodlehne, aniž by se dalo něco těmi kouzly něco udělat a bránit se vůči nim."

,,Odhodlání ti nechybí Piersi, to se ti musí nechat, ale ty jsi říkal, že jsi udělal reverzní kouzlo proti Massmorde. Proč, to nějaký Smrtijed ho vyslovil v tvém okolí?" Ptala se ta Dora Lupinová.

,,Ne Hermiona, ale nevěděla proti kouzlo a bystrozoři také ne, tak jsem pomohl. Přeci ho nenechám viset na bystrozorském oddělení, když jsem k tomu Hermionu vyhecoval, aby to zkusila vykouzlit, jako experiment. Jestli to kouzlo dokázal použít jenom Smrtijed nebo i obyčejný kouzelník či čarodějka jako Hermiona no třeba i já." Odpověděl obšírně Piers.

,,Cože ono jde vyčarovat jenom tak?" Ptal se ten Sirius.

,,Ano zvládne to každý kdo se naučí ten pohyb hůlkou a to slovo. Takže ne všechny zločiny, které byly těm Smrtijedům připsány nejsou jejich a oni se chlubili cizím peřím před tím Voldemortem. A to co oni neprovedli má na svědomí s velkou pravděpodobností magická mafie s kterou teď taháme." Řekl Piers.

,,Wau, Piersi, ty jsi hodně chytrý, přijít na něco takového. Jinak já jsem Lillith Monnová, ehm přítelkyně Reguluse." Řekla Lillith. Ten Piers a jeho přístup k magii byl hodně zajímavý div by neřekla revoluční.

,,A jak jsi přišel hochu na to, že by nebyla práce Smrtijedů služebníku Toma Raddla?" Ptal se profesor Black, který v duchu říkal, že tento hoch je nesmírně inteligentní.

,,Lokerbie." Řekl Piers.

,,Co?" Ptal se druhý pán v obraze.

,,V roce 1988, spadlo na Skotkou vesničku Lokerbie dopravní letadlo a zemřelo tam hodně lidí, přesně to nevím, ale bylo to tak kolem tří stovek obětí jak ve vzduchu tak na zemi v té vesnici. A zjistilo se, že někdo vpašoval do letadla bombu a ta ve vzduchu vybuchlo a dopadlo na tu vesnici. K tomu činu se přihlásilo hned několik organizací, ale ty se jenom chlubili jenom cizím peřím jako Smrtijedi a měl to na svědomí někdo jiný. Teď se s ním vedou soudní tahanice ve Švýcarsku, protože je to státní činitel jiného státu a s tím státem není podle všeho tak úplně vše pořádku. Vede jí samozvaný revoluční vůdce Kadafí, tu Líbii." Řekl Piers.

Pán v turbanu na něho docela třeštil obě oči. O takové katastrofě v mudlovském světě neměl ani ponětí.

,,Ano slyšela jsem, ale nějak to přešlo to přes mě, řešily se problémy v kouzelnickém světě." Uznala ta Dora Lupinová.

,,He ta vánoční apokalypsa v Lokerbii, jistě, to jsem si mohl myslet, že tohle je spojka, co vás na to přivedla Piersi. Vy doopravdy umíte skládat neobvyklé puzzle." Řekl ministr kouzel.

,,A Piersi, umíš už nějaká kouzla, nebo tě to bude muset učit Reg úplně od začátku?" Ptala se Lillith, která si říkala, že tohle je snad mužský proti part Hermiony Grangerové.

,,Ehm pár kouzel jsem se naučil sám a něco jsem odkoukal a pak jsi to buď u Harryho nebo u sebe doma zkoušel a dvě kouzla jsem předvedl před panem Olivanderem, co vede ten krámek s hůlkami. No nějaká si mě musela vybrat. Zatím tak dobrý abych kouzlil bez ní nejsem a asi dlouho nebudu." Odpověděl Piers a dodal.

,,A umím tu nitroobranu jak tomu říkáte a ozkoušel jsem si ten nitrozpyt." Řekl Piers.

,,Cože nitroobranu a nitrozpyt!" Skoro vykřikl ten Sirius.

,,Jo u toho případu některé výslechy co vede ta Susan Bonnesová, zjistila, že veritasérum kvůli tělesné konstituci nejde použít a tak to vzala přes hlavu tím nitrozpytem a já se ptal, jestli tenkrát jako rádoby mudla s magickými konexemi bych to poznal. Vlezla mi do hlavy, ale já jí vyhnal a ona byla z toho celá na šišku a ten starý bystrozor, který měl být v důchodu, ten Moody, mi vtrhl do hlavy a chtěl se na mě podívat, jak to, že jsem vyhnal Susan Bonnesovou, ale narazil na mojí obranu a tak jsem ho vykopl ven. Tak se zjistilo vlastně, že jsem kouzelník." Řekl Piers.

,,Ty jsi vyhnal ze své myslí Moodyho!?" Ptal se překvapeně ten Sirius.

Piers kývl a doplnil.

,,Já tu vlastnost považoval jenom za svojí bujnou fantazii, kdy jsem se tam uchýlil a tloukl špačky nebo když jsem se nudil. Koukal jsem jsem tam na věci které jsem předtím viděl a líbili se mi. Ehm například nějaké super fáro nebo motorku nebo hezké pozadí holky. A Moodyho jsem vyhnal, ale spíše vystřelil z mysli ven. " A trochu se začervenal.

,,Zajímavý." Promnul si vous profesor Black. Sice slyšel, že ten hoch to umí od ministra kouzel, ale jak to vypadá, tak ten hoch aniž by měl o tom páru, tak ovládá i bílou místnost, pokročilou techniku nitrozpytu předávanou v čistokrevných rodinách. Obdivuhodné, ten Piers, potomek Isly musí být neuvěřitelně nadaný kouzelník.

,,A nitrozpyt?" Ptala se zvědavě Lillith.

,,To je tak, já jsem chtěl ten trochu brutální útok co nevyšel u Moodyho, mu oplatit." Započal Piers.

,,Počkej ty jsi se chtěl nabourat do hlavy Pošuka Moodyho!? Přeskočilo ti Piersi, tam jsem se nedostala ani já. Ten to má hlídané jako trezor." Řekla překvapeně a zděšeně ta Dora Lupinová.

,,Já se nechtěl dostat do mysli jako takové, ale vnuknout mu vlastní myšlenku." Řekl Piers.

,,Pardon hochu, ale jak vnuknout vlastní myšlenku?" Ptal se Orion Black.

,,Tak jak to říkám pane Orione, vnuknout mu něco co si myslím jako vlastní myšlenku, aby to pak on vzal za své a řekl to na hlas. Povedlo se mi to, a on řekl sám o sobě, že je starý vůl." Usmíval se prohnaně Piers.

,,Cože!?" Vykřikla Dora Lupinová, která o ničem takovém neslyšela.

,,Vysvětlím. Když něco chcete říct, tak si to předtím pořádně promyslíte v 80. procentech případu. Málo kdy řekněte něco jen tak a jsou to jedině jenom překvapené odpovědi typu ,,Cože? Wau a tak dal." Ale v mysli ta myšlenka se musí utvořit a v mozku v našem řídicím centru se musí sepnout ty správné spojky a tyhle slova vytvořit. To je předpoklad myšlení ne, tedy podle knížek biologie na mé sekundě. A já se jenom naboural do vnější části, nešel jsem do hloubky, ta byla tvrdá jako pevnost čert ví z čeho, a hledal jsem ten proud, kde putují tyto myšlenky, aby je mohl Moody vyslovit. Byl jsem úspěšný hned na poprvé a našel jsem něco jako tlustý provaz, který vedl čert ví kam. A pak jsem se dotkl toho provazu a bombardoval jsem ho slovy ,,jsem starý vůl". Následně jsem opustil jeho mysl, abych si užil okamžik, kdy to v průběhu hledání v rámci vyšetřování Moody řekl. Byl celý vedle a přemýšlel proč to vlastně řekl. Byl jako pacient se stařeckou sklerózou." Obšírně vysvětlil Piers a pokračoval.

,,Moody si tuhle část myšlení nestřeží a přitom tam podle mých zkušeností jdou i myšlenky, které nakonec nevysloví takže je může někdo číst a on o tom neví. Je zkrátka starý vůl!"

Sirius Black se rozesmál až se za břicho popadal. Dora Lupinová vypadala jako kdyby spadla z Eifelovky a Lillith se začala chechtat také. Pánové Blackové byli jedině tak v šoku a mírně připomněli Piersi toho Pošuka Moddyho, když Piers ozkoušel na něm tu svojí techniku nitrozpytu.

Sirius Black když se uklidnil tak řekl.

,,Tak to by mě ani ve snu nenapadlo, ne ty jsi nenapadl Moodyho, ale ty jsi ho donutil myslet rovnou na to co ty. Klobouk dolů. Chudák Pošuk, dokážu si představit, že spolupráce jeho s tebe musí být vážně se vší ironii světa úžasná. Nehledě na Hermionu." Řekl Sirius.

,,To není daleko do pravdy. Z důchodcem se pracuje na aktivním případu těžce. Lepší parťák je Hermiona a Hestie a ten pan léčitel. Tatínek kamarádky Abigeil Millicent, ten pan Bulstrode. Dobře se mi s ním kecalo." Řekl Piers.

,,Robert Bulstrode?" Ptal se ten Sirius, který znal toho chlapa také jenom namátkově, ale byl jsi jistý, že ten jako léčitel patřil mezi špičku léčitelů, které mělo Ministerstvo kouzel ve svých službách pro jednotlivé odbory a bystrozorské jednotky. Nehledě na články na toto téma v odborné léčitelské literatuře.

,,Přesně, já z počátku nevěděl, že je otec Millicent. Vypadal tak odlišně než ona. Omyl. Je to dobrý konzultant, když jde o to co by z léčitelského hlediska šlo udělat a co ne. A já jsem mu zase poskytl co vím o drogách v nekouzelnickém světě. V tom případu také figurují totiž." Řekl Piers.

Mezitím se z transu probrala ta Dora Lupinová a řekla.

,,Umíš toho docela dost s tím nitrozpytem a nitrobranou Piersi, ale řekni schválně jaká kouzla jsi ses naučil? Jsem moc zvědavá. A neoplatil ti to nějak Moody. On dokáže být pomstychtivý, když na to přijde. Chodil totiž do koleje Zmijozelu." Řekla ta Dora.

,,Nu já se nechal rádoby dodatečně a čestně zařadit madam Lupin tou hučkou co si říká Moudrý klobouk také do Bradavické koleje. Myslím, že ten klobouk byl ze mne nešťastný div mu z té kůže netekly slzy a také mě zařadil podotýkám čestně já do Bradavic chodit nebudu do Zmijozelu. Paní ředitelka Bradavic mi to dala tuto možnost jako malou omluvu, co se mi stalo. Takže je mi jedno, že Moody byl v té koleji, já bych tam byl také." Řekl Piers.

Nymfadora zatajila dech. To by byl bonbonek ten Piers. Mudlororozený skoro Zmijozel, to by se jistí Zmijozelští z toho počurali.

,,A ten penzista Moody, se chtěl skutečně pomstít, to máte madam Lupin pravdu. Dopadl neslavně. Já se naučil pár užitečných kouzel od Hermiony. Hlavně to co nechá něco zmizet a to co věci přesouvá z místa na místo. Evanesco a Acio. To na toho penzistu bohatě stačilo." Řekl Piers.

,,Jak?" Ptal se Sirius a měl oči dokořán.

,,On chtěl na mě použít nějaké svědivé kouzlo nebo co, jak my poté vysvětlila Hermiona. Tomu jsem se vyhl a přivolal jsem si jeho kouzelnickou hůlku a nechal jsem na kouzelnické ulici co se jmenuje Příčná, tam jsem zrovna byli, zmizet jeho ošacení. No u bot se mi to nepovedlo. No boty jsou něco jiného než oblečení. Myslím, že dámy, které byly na ulici, byly z toho ošklivého penzisty Moddyho pořádně v šoku. Ten chlap by potřeboval se více udržovat." Řekl Piers a poškrábal se pod nosem.

Osazenstvo domu včetně ministra kouzel byli z Pierse pořádném šoku.

,,Tak tohle si Alastor za rámeček nedá, ten zmizel určitě. Přemístil se, viď?" Ptal se ministr kouzel.

Piers kývl.

,,Pokořit Moodyho, Piersi, já kdysi jako kadet bystrozorství měl Moddyho jako mentora, ale tohle se mi nepovedlo. Nejen ozbrojit, ale ještě ho zahnat na útěk. To by se dalo považovat za vítězství v kouzelnickém duelu chlape. Alastor Moody tohle bude kousat hodně dlouho. Jsi pěkné kvítko. Říkal jsi, že jsi přivolal jeho kouzelnickou hůlku, ano, vrátil jsi mu jí?" Ptal se Sirius a už jenom ta představa z vyprávění Pierse stála za milion galeonů. Tento ztracený rádoby výhonek rodu stál ztraceně za to.

,,Ne tu má Hermiona. Moody byl na ní sprostý, tak jsem jí dal jí. Jestli bude jí chtít Moody zpět, tak musí za Hermionou a ta bude požadovat jisto jistě omluvu za jeho špinavé řeči na její adresu a teprve pak mu jí dá. Na co by jí jinak byla. Jí neposlouchá." Pokrčil rameny Piers.

,,Auč, ty máš doopravdy myšlení koleje Zmijozel Piersi. A už jisté kouzelnické schopnosti máš. To bude mít Regulus jednoduché s tebou." Řekla Dora Lupinová a v duchu si myslela, že Moody musí být v depresi z toho hocha. Kouzlí to pár dní a dostalo ho do pořádně svízelně situace.

,,Co budu mít jednoduché?" Ptal se hlas ode dveří.

,,Ach Reg, náš budoucí privátní Amos dorazil." Řekl Sirius.

Přidáno 31.7.2020