Kapitola 32 – Nové začátky a staré konce

Cedrick Diggori poprvé od incidentu, kdy se znovu ocitl na světle pozemském a zjistil, že se jeho otec pomátl a jeho maminka je po smrti, znovu doma. Tedy jak se vezme doma, on se už tu doma ani zdaleka necítil. Byl to spíš dům hrůzy a tak se rozhodl po dlouhém rozhodování kdy skládal pro a proti na dlouhý pergamen, že ten baráček prodá a odstěhuje se prozatím do Londýna. Využil nabídky od Percyho Weasleyho, zrovna jeho u všech čertů a vezme si jeho bývalou mládeneckou boudu, když se on stěhuje do původního sídla Weasleyů. A po dobu než se Percy odstěhuje do svého se svojí budoucí ženou Aundrey tak on bude bydlet u Harryho a pak bude v Bradavické škole čar a kouzel jako student.

Takže nastal ten problém, že musel celý jeho rodný dům vyklidit, než ho dá k prodeji kouzelnické realitní kanceláři. No byl pěkný, ale malý. Měl jenom tři ložnice. Dvě dole, tedy jeho bývalý pokoj a pokoj pro hosty a nahoře měli ložnici jeho rodiče. A do ložnice otce a maminky jenom sebezapřením vstoupil, i když služba co uložila maminku znovu do hrobu to tu uklidila, samozřejmě za mírný příplatek. Ti dva lidé co to dělali byli tím případem sami zdrceni, aby Cedrick byl pravdivý.

Takže pomalu skoro jako robot začal třídit a balit věci do krabic, které si vzal od Harryho z jeho domu, který je měl na půdě pro všechny možné případy. Vzal si svoje oblečení, však některé kousky, které nosil nerad dal do černého pytle, kam putovalo i oblečení po jeho mamince. Následovaly do toho pytle i některé věci, které patřily do zařízení kuchyně, hlavně zástěry a ubrusy po mamince. Utěrky, ručníky a otcovo oblečení naskládal do krabic a zalepil je páskou, kterou si koupil nekouzelnickém papírnictví ve Svatém Drápu. Následovaly věci běžné potřeby, jako vybavení kuchyně. Pak vlezl do koupelny zabalil tam věci ve skřínce. Jenom toaletní papír tu nechal. Pak si dal svačinu na schodech do domu a pokračoval ve své pracovní vytrvalosti. Vyklidil knihovnu a dal jí do krabic krom historických románů jeho maminky. Však vyhodit je nechtěl. Dal je stranou s tím, že dojde za paní Weasleyouvou, jestli by nechtěla toto počtení. Pak nově pořízenou hůlkou zmenšil nábytek, co si hodlal vzít sebou. Jednalo se o stůl, židle, pohovku v obývacím pokoji, police knihovny, komodu a noční stolek z jeho pokoje a skříň. Ostatní bude prodáno společné s domem. Basta fidli. A on koupí do svého svobodného bydlení, kde bude mít pokoj případně i otec postele nové. Poté co toto měl hotové, vyházel ven, ne doslova, ale odnesl ven matrace jeho staré postele, postele v pokoji pro hosty a ty co měli matka a otec v posteli a venku je Evanscem nechal zmizet. Fajn to nejhorší měl za sebou. Teď odlevitoval veškerý nábytek, který se měl prodat s domem také ven a šel uklízet hromádky prachu a špíny v domě a umýt okna. Sluníčko už se sklánělo k obzoru, když byl konečně hotov, ale Cedrick byl se svou prací nadmíru spokojen. S pomocí kouzel dokázal vyklidit svůj rodný dům za den a ještě uklidit. Utřel si pot z čela do nátělníku, co měl na sobě a odlevitolval všechen nábytek co se bude prodávat s domem do domu zpět a utřel za pomoci kouzel prachovkou. Krabice s věcmi nechal v chodbě a šel podvečerní krajinou do domu Weasleyů jejich Doupěte s krabicí, kde byli maminčiny historické romány, které chtěl nabídnout paní Weasleyové.

Po cestě poslouchal cvrkot cvrčků a bzučení ostatního hmyzu v okolí.

U Weasleyů bylo samozřejmě rozsvíceno a určitě někdo byl doma.

Zaklepal na branku, protože věděl, že jsou tu ochranná kouzla Billa Weasleyho a on jako neohlášená návštěva by nebyl vpuštěn dovnitř. Však zaklepání na branku bude slyšet díky kouzlům Billa až uvnitř Doupěte a někdo mu přijde naproti.

Nemýlil se a přišel sám pán domu, tedy pan Weasley osobně.

,,Cedricku co ty tu děláš? Jen poď dál." Řekl pan Weasley a otevřel branku k Doupěti.

,,Doufám, že nejdu nevhod, jenom se jdu zeptat vaší paní, jestli by nechtěla pár knížek, které zbyly po mamince a já tuhle romantickou literaturu nečtu." Pozvedl Cedrick trochu výš krabici s knihami.

,,Aha, Molly jistě neodmítne, ale ať se k tomu vyjádří sama. Poté ceremonii je doslova unesená tím zážitkem, Cedricku." Řekl pan Weasley.

,,Ceremonii?" Ptal se Cedrick.

,,Ach ano, dneska bylo to předávání vyznamenání na půdě Ministerstva kouzel. A Rony dostala Merlinův řád první třídy, druhý v řadě a ještě se stala Dámou s hodností komandérky skrz britskou panovnici. Moje dítě dostalo titul a musím uznat, vzhledem k tomu jaký podíl měla na potření Grindewalda zaslouženě. Jinak by ta krysa jedna nás pálila jako zápalky milí Cedricku." Řekl pan Weasley.

,,Titul?" Ptal se Cedrick.

,,Ach ano, Rony dostala státní vyznamenání za službu Britskému impériu, Řád britského impéria z rukou jejího veličenstva a té cti se dostalo i Dracu Malfoy, i když tomu udělila královna hodnost důstojníka v tomto ocenění. Však faktem, že žádný kouzelník či čarodějka od dob Armanda Malfoye samotného nebyl pozvednut mezi takto oceněné panovníkem. V jejich věku už vůbec. Být Ronaldem, tak by Rony byla rytířem jejího majestátu, však i tak je skutečnou královnou mezi moderními čarodějkami. Mí rodiče v obraze byli z toho na větvi jak holuby a můj bratr též. Jaké pocty se naší rodině dostalo, je pro ně až zázrakem. Všechny mé děti jsou velikáni své doby a moc dobří kouzelnici a čarodějky a jsem na ně pyšný a hrdý otec." Řekl s pevným hlasem pan Weasley a otevřel mu dveře do Doupěte.

Cedrick vešel do kuchyně, kde čekal paní Weasleyovou, však narazil na muže v černém hávu s rudými vlasy a známým hlasem.

Charlie Weasley nestačil reagovat, v další chvíli dostal pořádně mířenou pěstí mezi oči a spadl na prdel rovnou před rodinný krb. Ozvalo se pořádné křupnutí kosti hned za tím.

,,To máš za Cho ty zkurený hajzle." Řekl rozzuřeně Cerdick a z jeho slov odkapávala zlost jako z misky jedem.

,,Cedricku!" Křikla paní Weasleyová.

,,Omlouvám se paní Weasleyová, ale tohle byl nevyřízený účet, který jsem k vašemu synovi měl. Já měl Cho za přítelkyni a nikdy bych jí takto ve štychu nenechal. A věř mi, že za nějakou svátost boží se u mne Charlesi neschováš. Máš u mne pekelný flek na košili až do smrti, rozumíš." Řekl stále rudý ve tvářích Cedrick Diggori, že se musel zrovna dnes setkat s tím, nejpitomějším z Weasleyů, s Charlesem.

Charlie něco zahuhlal něco v tom smyslu, že rozumí, ale díky tomu, že mu Cedrick zlomil nos tak mu nebylo moc rozumět, krom toho, že mu tekla z nosu červená jak z kohoutku. Naštěstí na jeho černé kutně mnicha to moc vidět nebylo.

,,Charlesi dojdi si do koupelny to ošetřit." Řekl pan Weasley a otočil se na Cedricka.

,,Doufám, že se to nebude Cedricku opakovat, to už bych tě tu nestrpěl jako hosta. Je ti to jasné mladý muži?" Řekl mu.

,,Rozumím a také to nemám v plánu, jenom moje zlost byla v tuto chvíli mocnější než mé vychování. Omlouvám se, že jste to museli vidět. Sorry paní Weasleyová." Sklopil zrak Cedrick před paní Weasleyovou.

,,Omluva se přijímá. Jak vidno a jak jsem na vlastní uši slyšela, tak slečna Changová měla více mužů, kteří jí milovali, ale Charles mezi ně nepatřil. Však už dostal výprask od Harryho, následně od George a tak jsem počítala i s tím, že bude následovat něco od vás Cedricku. Není žádná tajnost, že jste měl slečnu jako rande na bále, který se konal na Bradavické škole při Turnaji tří, u vás čtyř kouzelníků." Řekla paní Weasleyová.

Takové pochopení snad Cedrick ani nečekal.

Gregory Goyle a Angelina Johnsonová vylezli auta, které Gregory zaparkoval na příjezdové cestě. Ano díky britskému veličenstvu a autoškole, kam se za pomoci vévody z Edingburku přihlásil a absolvoval před čtrnácti dny teď vlastnil řidičskou licenci a postarší ojetinu, která sice měla nějaký ten kilometr najetý, ale zase šlapala jako švýcarské hodinky. Pro Gregoryho jistá výhoda, že autíčko zvládne i jeho hrubší zacházení. Nebyl ještě řidič profesionál. To ani zdaleka, ale cestu z Redbournu u St. Alabans, kde Angelina předtím žila a vyrostla sem do Norfolku zvládl bez potíží a to nejel vzduchem, i když ta možnost vylepšit to auto tak jak to měli kouzelnici typu George Weasley a ten znovu objevený brácha Draca Malfoye se mu nepříčila. Už teď si vyloženě užíval tu mudlovskou vymoženost autorádia a přehrávače, co zde měl a zamiloval se do poslechu muziky obecně. Mělo to své kouzlo při jízdě. A být s tímto autem ve vzduchu by bylo snad ještě lepší.

Vylezli z auta a stály před jejich společným bydlením, které sice platila Angelina, ale Gregorymu bylo jasné, že úpravu vnitřku a vnějšku pro ně bude mít na starosti on. Nezdráhal se to udělat a stejně tak pomoci Vincentovi se zabydlet v bývalém bydlišti Angeliny v Redbournu. Angelina vyrůstala domku typu bungalovu, který byl přízemním bydlením, kde bylo vše od sebe pár kroků od sebe vzdálené. Takže to bud i pro ní změna, mít ložnici v patře. Také změna pro Gregoryho najednou být pán domu a žít v tom domě s někým na kom mu záleží a koho miluje a zbožňuje od palce u nohy ke konečkům vlasů na hlavě. Angelina se stala tak trochu jeho drogou, ale nevadí. Lepší než být sám na tom novém světě, kam ho vzala britská královna z Azkabánu a přetočila jinak špatné karty v jeho dosavadním životě.

A teď měl skutečně dobrý život musel uznat. Nebyl parchant Goyle, ale Sand, měl práci, která ho bavila, ano Kouzelnické kejklé a práci v nich miloval, v neposlední řadě Angelinu a získal zpět vztah k Dracovi a zázrakem i Vincetovi. A celá událost kolem toho jak přežil Vincent dokonce ty vztahy vylepšila a tak Gregory zařadil Draca a Vincenta po letech skutečně mezi přátele. Krom toho, že to udělal u svého šéfa George Weasleyho, Astorii Greengrásové, Rony Weasleyové a tak trochu inklinoval už toto nazývat přátelstvím u Colina Crevreyho. Zatím mu nikterak neučarovalo být kamarád z Potterem nebo Jordánem nebo dvojčetem George, Fredem, ti nebyli jeho šálek kávy, ale komunikoval s nimi a pro lásku bližních se k nim choval normálně.

Z přívěsu za autem, zapůjčeným u jeho bývalého profesora Snapa, vyndal nářadí a igelit a šel se podívat, kde řekne Angelina, že by měli začít s malováním pokojů. No s trochou kouzel i když byli v nekouzelnické ulici malého městečka Jižní Wotton nedaleko královského sídla Sandhrimem. Gregory si nebyl vědom, že by poblíž bydlel nějaká kouzelník. Nejblíž podle Angeliny zde měl bydliště podle kontaktů Bradavické armády člen Nebelvírské koleje a student teď už šestého ročníku Nigel Wolpert. A ten stejně brigádničil v Bradavické knihovně. Ten bydlel nedaleko v malé vísce Sherborne o pár kilometrů dál. Gregorymu to byla celkem jedno.

Angelina nakonec vybrala, že se vymaluje jak první ložnice a následně ostatní pokoje v patře. Takže tři další ložnice, kterými dům disponoval, poté koupelna za hlavní ložnicí a druhá koupelna v patře a samotná chodba naposled. To byl jejich plán na dnešek pak mělo následovat přízemí zase za pár dní. Gregory nikdy tuhle činnost nedělal, aby maloval pokoj a Angelina jen jednou. Byla to pro dva nová výzva, však když si všimli, že našli způsob jak na to a jejich spolupráce se zajela do vhodných kolejí, šlo jim to rychle do ruky. Byla to zábava ačkoliv byli z toho pořádně zamazaní barvou, což ta bílá na tvářích Angeliny vypadala zvláštně při její snědé pokožce. Gregory si připadal tak obyčejně a normálně jako nikdy v životě. Skutečně z něho spadla veškerá tíha minulého života kouzelníka z čistokrevné rodiny a Smrtijedkou nálepkou. Jo ty pitomé znamení na ruce nechal po vzoru Draca si přetetovat něčím mnohem lepším. Draco řekl, že fakt je vadný, když si tohle nechal vytetovat na místo Smrtijedské kérky, ale Gregorymu se to líbilo. Neměl tam žádnou kobru jako Draco, on tam měl nápis, který hlásal ,,Carpe diem." Ten byl obklopený ornamenty a runami s ochranným významem a pod tím datum, kdy mu dala novou možnost britská královna, aby si tu změnu na do smrti pamatoval.

Gregory se díky tomu cítil svobodný.

Silver Malfoy jako jediný tušil, kam jeho brácha po té ceremonii na Ministerstvu kouzel mohl zmizet. Důvod byl prostý, někdo důležitý na té slávě chyběl a ten chyběl Dracovi. Astorie, která stále byla na té léčitelské klinice nedokázala uprosit léčitele, aby jí pustili na tu slávu. Však bylo velmi unikátní, že se z kouzly chráněného sálu a Ministerstva kouzel dokázal Draco přemístit. Jeho magie rozhodně nebyla malá. Spíš mnohem mocnější než ta jeho vlastní. Silverovi to nevadilo.

Však přemístil se podívat, jestli jeho předpoklad ohledně zmizení Draca byl pravdivý. A byl! Na pokoji Astorie brácha rozhodně byl a vzhledem k pozdní hodině si sedl vedle Astorie na nemocniční lůžko a oba si něco povídali. Tiše a Silver jejich slova nezaslechl a bylo mu to putýnka. Odešel a zavřel dveře. Tady tu krásnou chvilku bráchovi ničit nebudu. Když už se s ním našel, tak si vztah s ním ničit rozhodně nebudu. Astorie byla pro Draca důležitá jako pro něho Natálie, byl to vzduch, který oba potřebovali k žití. Mocnější síla než jejich magie, kterou hodně kouzelníku podcenilo a vymstilo se jim to. Láska.

Jenom možná by to měl říct ostatním, kde se brácha potlouká, aby nebyli trable.

Neville seděl a pozoroval vrcholky horských velikánů Alp, které barvil západ slunce do krásných barev. Verča byla tou podívanou také unesená a ukazovala, že ta a ta barvička se jí líbí hodně a hlavně ty krásné žluté a oranžové odstíny. Po přečtení závěti se sešlost rozdělila na několik táborů, podle toho, kdo kdy hodlal opustit hotel. První kdo odcestoval s rodinou domů a požádal o ochranu Magickou armádu byl Robrecht a jeho malá rodinka. Necítil se z pohřbu svého otce dobře a být zde hotelu, kde také pobýval i s otcem bylo na něho příliš. Další rodinka odcestovala ráno a to Corvuse Lestrengra. Fulcran Lestrengre se rozhodl posečkat do dalšího dne a Falco se rozhodl odcestovat den poté. To Richard ho přemluvil aby on a Mallory zůstali s ním o trochu déle. Týden a něco. Vlastně nic moc tomu nebránilo, ale Neville chtěl rozhodně před prvními narozeninami Verči vrátit do vlasti. Mallory jakmile se dozvěděla, že v brzké době bude mít Verča narozeniny tak se ptala jestli by mohla se objevit na oslavě. Verča měla zvláštní vlastnost si obmotat kolem prstu své okolí na hodně krátké vodítko. A Mallory také padla pod jejím vlivem. A nebyla jediná, i když nejvíce zajímavý vztah si Verča utvořila sama a šokovala celé okolí.

Doslova a nefalšovaně jako ledoborec rozbila kry a ledy ta skoro roční holčička.

O co šlo?

Neville jí nechal na chvilku nejistými krůčky cupitat po louce a ona si tam všímala květin a tu tam nějakou utrhla nebo vytrhla chudáka kytku i s kořeny. Neville chtěl zakročit, že tohle se nedělá. Ukázat své malé jak se kytičky trhají, aby vyrostli další stejně krásné. Verča však zamířila s tou svojí natrhanou a vytrhranou okrasou horské louky svými krůčky k osobě, která seděla v křesle skoro bez zájmu o okolní svět, hluboce ponořená v myšlenkách. Tou osobou byl Rudolphus Lestrengre, kterého nakonec Richard přemluvil k tomu, aby opustil vilu Snapa a nastěhoval se po čas projektu k němu. Otázka jak dál bude projekt bude probíhat? Čert ví, pomyslel si Neville.

Verča se zastavila před osobou bývalého Smrtijeda a dala si prst do pusy a jako by přemýšlela a něho zamyšleně hleděla. Pak k němu přišla a zvedla svojí malou ručku a poplácala ho po koleně aby upoutala jeho pozornost. Rudolphus Lestrengre se probral z hlubokých myšlenek a podíval se, co se jako dotklo jeho kolena. Verča v té chvíli natáhla před něho tu zvláštní kytici květin. Rudolphus Lestrengre na ní překvapeně hleděl. Neville si stále nebyl jistý této psychickou stabilitou u této osoby, a hlavně se bál, aby nějak neublížil Verče. Však mýlil se jako mnohokrát v životě jak se zdálo.

,,To jako pro mne?" Ptal se Rudolphus.

Verča tu kytici mu rovnou strčila pod nos, vlezla mu na chodila a chtěla šplhat mu klín.

,,Děkuji." Řekl Rudolphus Lestrengre a kytici si převzal jednou rukou a k šoku okolí vzal Verču na klín.

,,Však malá dámo, takto se kytičky netrhají. Vzala si jí s kořeny. Už další takové jako jsou tyto tu nebudou růst. Vidíš tady bylo semínko jako jsi ty, to chtělo vyrůst a také vyrostlo, ale taková kytka má víc jak jeden květ, a ty poupata zde už asi nevykvetou. A to je věčná škoda ne?" Řekl k Verče a ukázala na ty dané části a odtrhal kořeny utržených květin.

Neville nevěřil svým očím natož uším.

,,Toto je Hvězdice Alpská, poté jsi utrhla Hořec Panonský a rovnou i s kořeny, Pampelišku Horskou, to jsou ty žluté kytičky a pár Alpských Kopretin a máš tu i jednu chrpu." Pojmenoval všechny kytky v kytici Verči Rudolphus Lestrengre s ní na klíně.

Neville jako bylinkář jenom zíral, že ten člověk se vyzná v horských druzích květin a dokáže je správně určit.

Jisté překvapení bylo i vidět v očích Richarda.

Jelikož to slyšel opodál hrající Charlie s Davidem pin – pong, které jim vyndala Mallory tak popadala očividně Charlieho zvědavost a zeptal.

,,Jak znáte všechny jména těch kytek ehm strýci Rudy?" Ptal se Charlie, ale asi mu bylo proti jazyku vyslovit celé jméno Rudolphuse.

Richard čekal nějakou kyselou odpověď, protože Charlie Rudolphuse nazval Rudy, ale nedočkal se.

,,Můj otec, tedy váš děd, měl rád luční kvítí víc než okrasné květiny. Ty mu nepřipadali krásné a když jsem byl asi tak malý jako ty prcku tak jsem dostal k narozeninám velký obrázkový herbář s kytkami z Alp. A já jsem chtěl otce potěšit a tak jsem se naučil nazpaměť všechny kytky z toho herbáře, tedy knížky o těch kytkách a pamatuji si je dodnes. A ten hořec dokonce je léčivka, která se používá v kouzelnickém světě jako součást masti proti jaterním flekům u hodně starých lidí." Odpověděl Rudolphus a vyndal hořec z té kytice.

Nevilovi mírně poklesla čelist. To bylo učivo sedmého ročníku bylinkářství i když Hořec Panonský žádné jiné magické vlastnosti neměl a byl běžnou léčivkou bez záludností a učivo šestého ročníku Lektvarů, kde se ta mast brala.

,,Ty jo, víš stejně jako taťka a Neville hodně o kytkách strýci Rudy." Řekl Charlie.

,,S nimi se rovnat nemohu, ti by asi poznali i ostatní druhy kytek a i stromy kolem a mechy a Merlín ví co ještě. Já mám jenom NKŮ a OVCE z Lektvarů a Bylinkářství." Řekl Rudolphus.

Neville hleděl překvapeně na toho bývalého Smrtijeda. Počkej ten chlap měl OVCE z bylinkářství a lektvarů?

,,NKŮ a OVCE, co to je?" Ptal se Charlie.

,,To jsou zkoušky, jestli všechno učivo co se učí na Bradavické škole, ten kdo tam studuje jako student umí." Řekl Rudolphus.

,,A ty strýci Rudolphusi máš ty NKŮ a OVCE z jenom z Bylikářství a Lektvarů?" Ptal se starší David.

,,Ne, zas tak tupý jsem nebyl, dvě OVCE nebo NKŮ, tak to bych asi dostal od rodičů pořádný výprask. Tak málo neměl ani Rastabán, i když měl jenom OVCE jenom ze čtyř předmětů a to v Přeměňování prošel s odřenou kůží. Ne to asi jsem tenkrát otce potěšil víc když jsem ukončil studium na Bradavické škole se sedmi OVCEMI. Z Lektvarů, Bylinkářství, Obrany proti černé magii, Přeměňování, Kouzelnických formulí, Peče o magické tvory a Historie čar a magie." Odpověděl Rudolphus.

Neville musel polknout poznámku, že ten chlap asi tak hloupý jak si myslel nebyl.

,,A Rastabán?" Optal se o kus dál sedící Falco a upíjel z sklenice nějakou ovocnou šťávu.

,,Obrana proti černé magii, Přeměňování, Astronomie a Peče o magické tvory. On studijní typ nebyl." Odpověděl Rudolphus a podíval se Charlieho.

,,Prcku doběhl by si do toho domu, tedy hotelu a přinesl nějakou vázu a vodou, aby ty kytky nechcípli žízní?"

,,Já nejsem prcek ale Charlie, ale vázu přinesu." Řekl Charlie a zamračil se jako kakabus a odešel pro vázu.

,,No když myslíš Charlesi." Řekl Rudolphus a Verču znovu postavil na nožky a sám se zvedl s dřevěného křesla. Kytku nechal na křesle.

,,Ta kytka je chudá, takže malá půjdeme jí doplnit, aby ta váza byla plná a ukážu ti, jak nevytrhnout celou kytku." Řekl Rudolphus a vzal Verču za ruku.

Neville už se zvedal ze židle a chtěl Verču tomu chlapovy vytrhnout z ruky, však ruka Richadra ho zastavila.

,,To nech, Neville, to je možná jedinečná možnost, myslím Verča dokázala otevřít stavidla. Vidím tu původního Rudolphuse, nikoliv toho zločince."

A zatlačil ho do židle.

,,Ale …" Neville chtěl něco namítnout.

,,Říkal jsi mi, že Rudolphus je kmotr toho Draca Malfoye, syna Malfoyů, ne?" Ptal se Richard.

,,Jo ale …" Dál se Neville nedostal.

,,Kdy se jím stal Neville, nevíš datum, byl ten Draco hodně malý?" Ptal se Richard a kousl se do rtu.

,,Na Vánoce roku 80, Dracovi muselo být tak šest nebo pět měsíců, byl mimino." Řekl Neville.

,,Fajn a tak ho s Verčou necháme. Toho Draca Malfoye jistě zažil i v tom věku ve kterém je teď malá Verča. A jistě se nepletu když řeknu s ním v tom věku byl v kontaktu. Možná Verča je holčička, ale všichni prckové v tom věku jsou stejní, snaží pochopit přírodu a květiny je ohromně baví. Dost možná matka Draca nebo Rudolphuse ženská s pomocí Rudolphuse dostala od Draca nějakou kytici kytek také. Otázka jestli udělali radost. Já sestry Bellatrix neměl čest poznat a ona byla nevypočitatelná." Řekl Richard.

Neville se trochu uvolnil a musel uznat, že na té myšlence by něco mohlo být, ale i nadále tu podivnou dvojici bedlivě pozoroval. Nic se nestalo, jenom Rudolphus Lestrengre ze všech možných a nemožných osob učil Verču jak trhat kytičky. Pak si sedl na tu louku a něco tvořil v rukou, což Neville neviděl, ale pak viděl, že ten chlap uvil, skutečně uvil malý věneček z těch horských pampelišek a dal ho na hlavu Verče. Ta se rozběhla nejistými kroky k němu, aby mu svůj šperk na hlavě ukázala.

Málem vběhla do Mallory a věneček z pampelišek ztratila, ale ručičkami si to přidržela a docupitala k Nevillovi, snad tu krásu na hlavě ukázala.

,,Tak vidíš Neville nic se nestalo. Hezká korunka Verčo." Řekl Richard pozoroval a jestli se Rudolphus hne a co udělá pak.

Nevillovi bylo dost mdlo, ale byl to jenom věneček pampelišek ne žádné zákeřné kouzlo. V hlavě mu vířila otázka, která ho pálila na jazyku.

Jaká je skutečná osobnost Rudolphuse Lestrengra a co je přetvářka pro svět ve kterém žil. Odpověď možná znal ve vzpomínkách Draco, možná Richard a dost možná na ní odpověď dostala Verča, ale pro něho byla stále záhada.

,,Tati neměli bychom Verču vyfotit?" Ptal se David a usmíval se na Verču.

,,Bude jako Heidy z hor." Dodal Charlie.

,,Žádný špatný nápad kluci, co říkáš Neville?" Ptal se Richard.

,,Hm jo." Řekl zamyšleně Neville.

A tak spatřila světlo světa fotka z polaroidu Davida s Verčou s věnečkem pampelišek v jejích laclových červených kalhotách s tričkem a lehkým svetříkem na sobě a jejími capáčky na nohou. Ta fotka, která vznikla tak podivných okolností.

Terry se zaujetím hleděl jak jeho snoubenka sundává tu svojí slavnostní róbu a chce se převléct do pyžama. On jak přicházelo léto a letní teploty spal už jenom v tílku a pohodlných bavlněných trenkách. Bylo mu tak nejvíce příjemně. Když byl ještě jako student v Bradavicích a léto poté dokonce spal jenom v trenkách. Jednou dokonce po pohřbu svých rodičů usnul dokonce úplně nahý. Což dost často platilo i tu chvíli kdy měl za sebou žhavou noc. Po této ceremonii neměl však nějak náladu na nějaký sex. Byl docela z toho znaven, asi dokonce i více než Rony. Ta byla stále asi ještě z toho šoku. To však nebránilo Terrymu se dívat se zaujetím na tělo Rony. Bylo to jako kouzlo, jak připadalo Terrymu. Přes její zvětšené proporce a bříško ho o to víc přitahovala a to už nebyla Ronem. Asi se spíše přeci jenom přiklonil více k ženskému tělu více než k mužskému. Možná měl jenom něco jako nějakou fázi jeho sexuální orientace, Merlin ví.

Ale Merline tady na to se už jenom dívat byla sladká tečka na konec dne. A jestliže Rony kdysi byla Ron, tak i tak dokázala být uvědomělá jaký potenciál dokáže dobře vybrané prádlo a i dokonce i oblečení na spaní. Snad dokonce i Terrymu nevadilo projít skrz Bezhlavého Nicka nebo jiné Bradavického ducha, aby se trochu ochladil v jistých místech. To celé očekávání těch dvojčátek, nebo jak přezdívkou jim říkala Rony, Měsíček a Hvězdička, jí dodalo ještě více krásy přišlo Terrymu. Hlanně v jistých partiích.

Rony se dooblékla, no trvalo jí to trošku déle, s její rostoucím popředím, s grácii sedla na konec postele v pyžamu do tureckého sedu opřela dala si ruku na břicho, které se v tureckém sedu více vyklenulo a napnulo povrch pyžama.

,,Tak konečně to mám za sebou. He Lady, to jsem nečekala." Řekla a pohladila bříško.

,,Spí, jsou v klidu, tak to je asi celý humbuk také unavil. Jak dobře." Dodala.

,,Teď jsi však i má Lady, Rony, jo, ne jenom britského impéria." Mínil Terry.

,,Kapišto, pro dnešek však padla s Lady. Jsem jenom zde v těchto zdech Rony, jinak víc nic." Řekla Rony a podívala se na Terryho.

,,Teď to bude volnější na akce až do druhé poloviny července, to bude svatba Dudleyho a Abigeil a následně Nevilla a Harryho narozeniny. Měli bychom ten čas využít." Mínila, dala ruce dozadu, aby se o ně opřela a vydala povzdech.

,,Začínám být jak sud z Máslovým ležákem."

,,Kde pak, já bych řekl, že začínáš být krásná jako Venuše." Mínil Terry.

,,A jakou Venuši myslíš, tu prehistorickou nebo tu renesanční, Terry?" Ptala se Rony.

Terry raději se odmlčel, protože si neuvědomil ten fakt, že figurkám žen z pravěku se také říká Venuše. Sakriš.

,,Měli bychom pohnout s pokojíčkem Měsíčka a Hvězdičky a koupit jim všechny věci co budou potřebovat. Bude to dvojité vydání, i když některé věci budou stačit jednou. Ještě si pamatuji věci co jsme kupovali pro Verču. A něco až později, až se narodí a přijdou na svět mezi nás." Řekla Rony a podívala se své břicho.

,,Souhlasím a já bych začal nábytkem, to bude nejlepší, víš. Možná poté kočárek." Řekl Terry.

,,To nějak objedeme, to strach nemám a já si asi také něco koupím…" Rony se kousla do rtu.

,,Co?" Ptal se Terry.

,,Hm věci co mám mi pomalu nejsou, tedy ne spodní svršky, ale spíše kalhoty a tak. Těch jsem si moc s Levandulí nakoupila a také bych ocenila nějaké polštáře, aby se mi lépe spalo a musím si něco koupit něco na ty všechny svatby co budou." Řekla Rony.

,,Můžeš použít ten kostýmek co si měla dnes." Řekl Terry.

,,Hm možná to použiji na Dudleyho svatbu, to bych se do toho měla vejít, ale na tu Percyho, maminky Draca a Siriuse svatbu v srpnu, bude mi v tom hic a dost možná se do toho nevejdu. To už doopravdy ten sud asi budu. Potřebuji něco lehčího na sebe, kde bude mít dost místa pro ty dva." Mínila Rony a pokračovala.

,,A začnu více číst tu literaturu ohledně příchodu těch dvou, myslím, že jsem to zanedbala. A možná bych si měla více pokecat s Conny. Já jsem se tomu tak trochu do teďka vyhýbala. Ale ten incident s Georgem a odsávačkou mléka mi vrazil kudlu do zad, že spoustu věcí nevím. Měla bych, už kvůli Měsíčku a Hvězdičce. Merline tak blbě se to říká vzhledem k tomu, že před pěti měsíci jsem byla ještě chlap, ale nejde se tomu vyhnout, musím se začít připravovat stát se matkou, maminou, co se bude o ty dva uzlíky bude starat a nezapomenout na sebe." Řekla Rony a jednou rukou si znovu pohladila břicho.

,,Já bych si ty knížky také měl trochu pročíst, když ta druhá role, hlavy rodiny bude má, Rony." Řekl Terry a přisunul se k ní blíž.

,,Ale první bod celé té akce před příchodem těch malých bych já začal tady a teď!" Mínil Terry.

,,Jaký?" Ptala se Rony.

,,Jména." Řekl Terry.

,,Hm to jsem měla také v plánu." Řekla nejistě Rony.

Terry však po čtyřech dolezl k druhému konci postele, kde byl za hranou postele jeho noční stolek a vyndal z něho svoji peněženku. Tu si upravil magicky, aby rozdělena na dvě části, na magickou kde měl galeony a tu nemagickou kde měl libry. A takto v ní měl i rozdělené doklady identity. A v magické části měl i vloženy seskládaný lístek a ten vyndal a přelezl zpět k Rony.

,,No když jsem čekal na výsledky zkoušek z bystrozorství tak jsem sem zašel do knihkupectví naproti a bloudil mezi regály. Ehm také jsem se začetl do jedné knížky. Bylo to něco jako encyklopedie křestních jmen jenž lze použít zde Velké Británii z pohledu ne kouzelníků. Bylo jich tam hodně a také jejich významy. Udělal jsem takový malý seznam, co by se mi líbilo pro Měsíčka a Hvězdičku. No však asi tyto přezdívky nám v paměti zůstanou." Terry ten seznam rozevřel. Byl napsaný propiskou na obyčejném linkovaném papíru ze sešitu. Nic extra.

,,Ehm já také už něco vymyslela, ale asi ne tolik jako ty a jedno jméno, když to téma načala Levandule, mi ona rovnou zamítla." Řekla Rony.

,,Co ti má do toho co kecat Levandule?" Ptal se Terry.

,,Nekecala, jenom řekla, že by se to nehodilo k příjmení, musím jí dát za pravdu. Hugo Weasley-Bott zní jako trouba." Zakroutila hlavou Rony.

,,Hm to se mi také moc nelíbí a ani Huga na seznamu nemám." Řekl Terry.

,,A co tam máš za jména?" Ptala se Rony.

,,No když jsme u klučičích jmen, tak těch jsem moc nevybral, no spoustu jsem jich znal a někteří nositelé toho jména mi lezli krkem a jméno mého bratra už dát vůbec nechci natož táty, ehm když ho nosí i můj kamarád z Bradavic. To bylo moc." Řekl Terry.

,,Sorry, že jsem taková trubka, ale jak se jmenoval tvůj taťka?" Ptala se Rony.

,,Michael George Bott a maminka Theresa Miranda Bottová." Odpovděl Terry.

,,Jasně Conner, mne se ani moc jméno Michael nelíbí a k příjmení Weasley-Bott se moc nehodí. A Conner, tak ten je mi putýnka. A předpokládám, že George se jmenoval tvůj děda, viď?" Ptala Rony.

Terry kývl.

,,Nejprve se mi líbilo jméno Arden, je takové neobvyklé. Arden Weasley-Bott by znělo dost kouzelnicky myslím." Řekl Terry.

,,Zní jedovatě Terry, ten Arden, to raději ne, nehledě na to, zní to jako hodně velký čistokrevný pitomec." Řekla Rony.

,,Nu dobrá, Arden ne, další jsem vybral jméno Brendán. Myslím, že moc kouzelníků toho jména není také." Řekl Terry.

,,Brendán, Brendán Weasley-Bott, to zní dobře, ale iniciály BWB, nevím ti Terry, ale není to nějaká nadávka?" Ptala se Rony.

,,Nevím, ale jistě dáme i druhé jméno ne?" Ptal se Terry.

,,Třeba tvoje původní Ronald, Brendán Ronald Weasley -Bott." Doplnil.

,,Na tom si ten malý zlomí jazyk." Řekla Rony.

,,Tak ne." Povzdechl si Terry.

,,A jméno Ronald jako druhé také nechci, jasný!" Řekla Rony.

,,Ale jaký pak?" Ptal se Terry.

,,Terrence, tvoje Terry." Řekla Rony.

Terrymu poklesla čelist.

,,Ale …" Dál se nedostal.

,,Budeš toho malého kloučka táta a se vším všudy a moje původní jméno by později vyvolalo zmatky. Raději ho nedáme vůbec a jméno mého tatínka má jistě vyhrazené pro svého syna Bill. Na to vezmu všechnu svojí kůži. Zatímco jméno mojí maminky dříve nebo později ponese dítko Percyho. Ne bude to druhým jménem Terrence a basta fidly." Zatvářila se přísně Rony.

Terry pokl, ale nechtěl to Rony rozmlouvat. Vnitřně ho to stejně určitým způsobem těšilo. Hřálo na hrudi.

,,Pak jsem vybral jméno Chester, myslím Chester, tedy Chester Terrence Weasley-Bott by také nebylo od věci." Řekl Terry.

,,Mě to připomíná jméno Charles a mého bratra co vlezl do každé postele a nakonec na to dojel a odjel do kláštera. Ne to se mi nelíbí a doufám, že nemáš další jména co začínají na Ch." Řekla Rony.

,,Jenom jedno Christophera." Řekl Terry.

,,Dlouhé jak týden před výplatou, to by pak do budoucna nám Christopher nadával, že se upsal k smrti svým jménem. To pusť z hlavy Terry." Řekla Rony.

,,Dobrá." Řekl Terry a posunul prst o řádku níž.

,,Další se mi líbilo jméno Daniel." Řekl Terry.

,,Hm Daniel Terrence Weasley-Bott, to nezní špatně. To bych brala. To zaškrtni jako favorita." Řekla Rony.

,,Dobrá." Řekl a Terry a podtrhl to jméno.

,,Další se mi líbilo jméno David, David Terrence Weasley-Bott, zní dost dobře." Řekl Terry.

,,Sto pro, na to jméno jsem myslela totiž také. Máme dalšího favorita, vidíš." Řekla Rony.

,,Jako další se mi líbilo jméno Erza, Erza Terrence Weasley-Bott, by bylo dost neotřelé a myslím, že nikdo toho jména v mé rodině a doufám, že ani v tvé rodině nebyl Rony. Byl by to originál." Řekl Terry.

,,Erza, ani nápad, to se nedá ani pořádně vyslovit a nedokážu si představit jak se to jako mimčo bude Měsíček učit vyslovovat, co kdyby měl nějaký problém z řečí. Ginny trvalo pořádně dlouho než uměla vyslovovat R. Byla jsem pro ní Lon, nikoliv Ron. To raději ne Terry." Zavrtěla hlavou Rony.

,,Merline já bych jedno jméno v mém seznamu přeskočil, zpět k písmenu D, ještě bych tam měl Dominica." Řekl Terry.

,,A jak můžeme vědět, že se to narodí v neděli, Terry. Tohle se dává hlavně dětem nedělním v kouzelnickém světě. O tom jméně, protože je trochu francouzské se zmiňoval v ženské verzi Bill." Řekla Rony a pohlédla znovu své břicho.

,,Sice by to bylo hezké, kdyby se narodily v neděli. To by měli všichni čas a i ty, ale je to jenom sen. Oni si vyberou svůj velký den sami tuším." Doplnila Rony.

,,Tak ne." Řekl Terry.

,,Pak jsem si napsal do toho seznamu jméno Felix. Jako lektvar Felix felix, tekuté štěstí. Myslím že Felix Terrence Weasley-Bott znělo jako šťastný los do loterie Rony, co říkáš?" Ptal Terry.

,,To samé jméno jsem měla také na svém pomysleném seznamu, dokonce i Levandule mi ho schválila, na rozdíl od Huga." Řekla Rony.

,,Takže další favorit?" Ptal Terry.

,,Sto pro." Řekla Rony.

,,Pak jsem si myslel, že by se šiklo i jedno jméno z tvé rodinné historie a to tvého strýce. Gideon Terrence Weasley-Bott by přeci také šlo?" Ptal se Terry.

,,Prosím ne, ne kvůli mamce, nechci vyvolávat jména mrtvých. A to jméno nosí jako své druhé Fred, to bohatě stačí." Řekla Rony.

,,Dobrá tak tedy ne." Řekl Terry.

,,Pak jsem vybral jméno Holden, to je dost moderní …" Dál se Terry nedostal.

,,Brrr a fuj, to se mi vůbec nelíbí." Řekla Rony a otřepala se odporem.

,,Pak Jason…" Terrymu znovu skočila do řeči Rony.

,,Další čistokrevný pitomec."

,,Logan?" Ptal se Terry.

,,Hm Logan Terrence Weasley-Bott, zní tak neuměle, to se vůbec k sobě nehodí Terry." Řekla Rony.

,,Hm když to slyším celé, tak uznávám, máš pravdu Rony." Řekl Terry a pokračoval.

,,Poté tu mám Philipa."

,,Ne, to se nehodí už vůbec." Zakroutila hlavou Rony.

,,A poslední co mám na seznamu je Tristan." Řekl Terry.

,,TT, vzpomínáš na tuhle zkratku, kterou profesor Severus Snape na nás použil a často?" Ptala se Rony.

,,Tlupa Trollů." Zamračil se Terry. Jo z jeho jménem by to bylo hned na snadě, že by mohl mít z toho budoucí potomek trable. To raději ne.

,,Fajn zůstáváme u Daniela, Davida a Felixe." Řekl Terry.

,,To zatím necháme, rozlouskneme to později s konečnou platností." Řekla Rony a znovu si pohladila bříško.

,,Těď pro Hvězdičku." Dodala.

,,První co jsem zapsal jako dívčí jméno je Anna. Klasika prostě." Řekl Terry.

,,A druhé mám dát jméno Theresa, po tvé mamince." Řekla v tu chvíli Rony.

,,Cože?" Ptal se překvapeně Terry.

,,Já tam svoje jméno Ronalda nedám, to je dost divné, Molly myslím, že do budoucna ponese někdo ratolestí Percyho, to je skutečný mamánek naší rodiny, mamka zase jeho měla vždy nejraději a Muriel, tak to by mě musel posednout čert, abych to dala. A jméno Theresa je krásné a docela i královské. A když už jsem ta Lady, tak i má dcera by měla mít jméno, za které neměla stydět. Ne?" Ptala se Rony a upřeně něho pohlédla.

,,Ale jméno mé mámy, to jako fakticky?" Ptal se Terry.

,,Jistě byla dámou, i když nebudou tihle dva možnost je poznat jako babičku a já jako tvojí maminku tak nějakou tu úctu a respekt si zaslouží také. A když bude mít hvězdička její jako své druhé, tak bude odkazovat na babičku, která vychovala takového skvělého člověka jako její tatínek." Řekla Rony.

Terry zrudl jako višeň. To ho dojalo, ale měl sto chutí za to Rony zlíbat.

,,Anna Theresa Weasley-Bottová zní sice hezky, ale mdle. Ne, potřebujeme pro Hvězdičku něco co má švih. Myslím, že stejně o ní zavadí Weasleyovská a Prewettoská povaha a bude občas ohněm mezi svými vrstevníky. Musí mít proto jméno." Řekla Rony.

,,Aria, Aria Theresa Weasley-Bottová?" Dal další možnost Terry.

,,Já zpívat moc neumím Terry a Aria, to zní moc čistokrevně." Řekla Rony.

,,Ehm dobrá, byl to jenom nápad." Zamával rukama Terry a pokračoval.

,,Ariel, Ariel Theresa Weasley-Bottová?"

,,Malá mořská víla? Vážně Terry?" Ptala se Rony.

,,Takže ne, další jsem vybral Athénu." Řekl Terry.

,,Žádnou mytologii, prosím, od toho jsou Blackové." Řekla Rony.

,,Carolina?" Ptal se Terry.

,,A víš, koho se jmenovala maminka Carolina z našeho ročníku?" Ptala se Rony.

,,Koho?" Ptal se Terry.

,,Cornfotta, to doopravdy nechci." Řekla Rony.

,,Poté tu mám Celestínu." Řekl Terry.

,,Kotlík lásky, máminu oblíbenou zpěvačku, brr to doopravdy Terry nechci." Zavrtěla hlavou Rony.

,,Crystal …" Terry se dál nedostal.

,,A jistý Colin Crevrey bude pokaždé prožívat muka při vyslovení jména mé dcery. Děkuji, nechci ho trápit tím, že mu připomenu jeho životní romanci z Hollywodu, Terry." Řekla Rony.

,,Já zapomněl." Řekl Terry tiše a pokračoval.

,,Dorothy?"

,,Zní jako prvotřídní tykev a s inteligencí tlustočerva. Ne." Řekla Rony.

,,Pak tu mám Eileen. No sice se tak …." Terrymu do řeči skočila do Rony.

,,Maminka Severuse Snape, ale Karin holčičku nebude mít, ale kluka tedy dalšího Snapíka nikoliv Snapovou, tak řekla, že klidně mohu to jméno použít pokud si budu přát. A i já o tom jménu silně uvažuji. Eileen Theresa Weasley-Bottová zní jako nová kouzelnická hůlka s grácii."

,,Fajn protože já mám konec seznamu, víc jsem nestihl. I když bychom další jména jistě našli. Necháme to u Eileen, mě se to vážně líbí a Hvězdička se to rychle naučí, svoje jméno."

,,Souhlasím a já si ještě dojdu na záchod a vyčistit zuby. Paní léčitelka mi předepsala jinou zubní pastu než co mám. Kvůli jistému problému." Řekla Rony.

,,Jakému problému, to tě bolí zuby?" Ptal se Terry.

,,Ne, trochu mi krvácí dásně, když si je čistím, ale prej u budoucích maminek je to normální jako kazivost zubů. Já se nedivím, před pár měsíci jsem dost blila, takže jsem měla hodně kyselo v hubě, nehledě na mé chutě. Skoro každý den konzumuji zmrzlinu Terry, to zdravé pro zuby není." Řekla Rony.

,,Aha." Řekl Terry.

Další z výčtu z problému, co má Rony díky těm prckům jak to vypadá. I když jemu ta zmrzlina nepřipadala tak špatná, jako to, co k nim Rony konzumovala. Jako dnes vanilková zmrzlina a v tom zamíchané na kostičky nakrájený řapíkatý celer. A před třemi dny si Rony udělala krásnou plněnou palačinku, kterou on by rád hodil oknem, když zjistil její obsah z čokoládové zmrzliny, kousky kuřecího masa a kousků papriky do kterého se omylem zakousl také. Občas se kuchyni velice rád vyhnul. Doufál, že po narození miminek se Rony chutě vrátí do normálu, jinak bude kostlivec z toho. Kazilo mu to chuť k jídlu.

Přidáno 5.9.2020

Poznámka od elenor: Tak po letní pauze jsem zpět a budu znovu přidávat každou sobotu dvě nové kapitoly a krom jednu bonusovou na Hallowen a Vánoce, takže se znovu těšte drazí čtenáři na pokračování příběhu.

Vaše elenor