Kapitola 33 – Fotografie

Colin Crevrey se dostavil na Skotskou základnu Magické armády Británie v plné polní. Tedy lépe řečeno s foťákem, kufrem, kde měl pár věcí a také s Martinem v náručí. Skutečně byl jak zarytý horolezec, který šplhá na kopec, když se objevil ve dveřích této základny. Denis tu ještě byl, ale jistě už ne moc na dlouho. Ten návrh prošel, ale papírování se ještě nedostalo do cílové rovinky. Denis si tu tedy stále pohodově hověl a Colin měl tu možnost ho tu navštívit a tím pádem i další osobu.

Vincenta Forda, kdysi Crabra, no teď by Colin řekl se smíchem i Vincentu, když díky té zatracené léčbě Vincent byl mladou dámou. No jako žena Colina zaujala ta nevšední krása na první pohled. Toho musel využít pro svůj projekt a dokázal ho přemluvit i bez toho, že by použil Draca Malfoye. Ten by možná snad ani nesouhlasil. Čert ví.

Jedno jak, ale Colin dokázal v mžiku přemluvit Vincenta sám. Snad díky maličké Evičce. Jaké roztomilé kvíteček, to musel Colin uznat. Jako fotograf si načetl díky Martinovi i pár knížek, kde byli i uvedeni známí fotografové, kteří fotili i hodně maličké děti, profesionálně. Colin dokonce od doby kdy byl živ, udělal si model z Martina. Přeci musí zaznamenat život svého syna. A Martin byl tak zvídavý, že mu ten foťák dokonce málem uzmul a rozbil. Colin si od té doby dával pozor na svůj aparát. Ten foťák přežil Bradavickou bitvu na rozdíl od něho a Martin by ho málem poslal na šrot plac. Ne za to Colin snad poprvé za dobu co se snažil ujmout se role otce Martina, mu dal na prdel. Nikterak hodně, ale aby Martin věděl, že házet s touhle věcí, ho doopravdy nepotěší.

Ohlásil se a nešel ihned do pokoje, který obýval jeho bratr, ale za Vincentem osobně. Zaklepal na dveře.

Neotevřela mu paní rektorka z Budče, ale Vincent sám. No vypadal lépe, už nebyl ani hubený ve tváři a nabyl trochu barvy do tváří. A Merlin div se, dokonce někdo si dal tu práci udělal něco z jeho vlasy.

Ten někdo mu zastřihl vlasy, takže měl ofinu a ty dlouhé vlasy vzadu sepnuté do volného drdolu nějakým klipem černé barvy. Kdo to byl?

,,Ahoj Vincente, nejdu nevhod?" Ptal se Colin.

,,Ne Coline, a to zavěšené kolem pasu jako opička je předpokládám ehm …Martin?" Ptal se Vincent.

,,Jo, to je můj syn Martin. Marti, to je Vincent." Řekl Colin.

,,Halo." Řekl tiše Martin.

,,Já netušil, že je jiné barvy pokožky než ty, dost se od sebe lišíte." Řekl Vincent a vpustil je do pokoje.

,,Ne to má po své mamince. Ona byla černoška, africký typ, jako například Lee Jordán nebo Dean Thomas a Zabiny." Řekl Colin.

,,Jo takto, netušil jsem, že máš slabost pro tyto typy no holek nebo ženských Coline. Já myslel, že to bude blondýna v tvém případě nebo hnědovláska." Řekl Vincent a zavřel za nimi dveře.

Colinovi vyskočilo obočí do výšin, ale odpověděl.

,,Já zas tak vyhraněný ohledně žen nejsem, spíše mi jde o hezké tvary, milou tvář a osobnost. Však u Emmy jsem se to bral jako praktický výcvik no však víš čeho." Colinovi se zrovna s touhle osobou o sexu moc nechtělo mluvit. Doopravdy ne, nehledě, že trčel v těle ženy a dost přitažlivé ženy z pohledu Colina.

,,Compadere Coline, chtěl sis užít a vyzkoušet. Phe kdo tu potřebu nemá. Měl jsi alespoň to štěstí, že to bylo dobrovolné." Řekl Vincent a podíval se do podlahy.

Colin si uvědomil, že jak se Vincent vyjádřil, musel být před tím incidentem s starým panem Diggorim čistý jako lilie. Merde.

,,Změna téma." Řekl Colin a postavil Martina na nožky. Ten ho nejistě obešel kolem dokola a rozhlídl se po pokoji, kde byl.

,,On už chodí, kolik mu proboha je?" Ptal se Vincent, když malého Martina viděl.

,,Čtrnáct měsíců, tedy rok a dva měsíce. Občas je k nezastavení hlavně doma. Hlavně, když se má jít do vany, tak je to chytaná. Rozhodně milovník koupele není." Řekl Colin a pozoroval jak Martin zpozoroval dětskou postýlku s baldachýnem a rozhodl se prozkoumat cože tam je, nebo je to prázdné.

Když se podíval skrz tyčky postýlky na malou Evičku, která tam spala jako dudek tak se s překvapeným výrazem obrátil na Colina.

,,Mimi?" Znělo to jako otázka.

Colin k němu přešel a trochu se sehnul.

,,Ano to je mimi, Marti, to je Evička Fordová." Řekl k Martinu.

,,A hlavně mi ji nezbuďte, skoro celou noc mi nespala." Řekl Vincent.

,,Šíí nech Evičku spát Martine." Řekl tedy Colin k Martinovi a vzal ho ještě do náručí a odtáhl ho od postýlky s malou spící princeznou.

,,Díky." Řekl Vincent.

,,Nic neříkej, jako bych to neznal od Martina, zvlášť, když mu rostou zuby. Také je občas noční sova." Řekl Colin máchl rukou.

,,Zuby, ehm tak to mě čeká za dlouhou chvíli až, ale Evička měla poslední týden problém se stravou a vyprazdňováním. Než to se to vyřešilo, ale byla jak kvílející siréna." Řekl Vincent a podíval se znova do podlahy.

,,Nechme rodičovských problémů a uděláme ty fotky. Něco jsem přinesl." Řekl Colin.

Vincent skoro jako by se mu ulevilo, kývl.

Colin Martina usadil na pohovku a dal mu do rukou jeho oblíbenou obrázkovou knížku se zvířátky z magického světa. Upravená encyklopedie Mloka Salamandra pro nejmenší edice 1999.

Pak vyndal z brašny igelitku a podal jí Vincetovi a řekl.

,,Tady je kostým na tu antickou krásu." Řekl.

Vincent lehce zbledl, ale řekl okej a zmizel v koupelně.

Colin mezitím se koukl na komodu v tomto pokoji, kdy bylo pohozených hned několik knížek ohledně miminek a rodičovství. Nu Zmijozel to vzal se vší vážností. Pod komodou byla zašitá ještě k tomu váha, normální váha pro lidi. To asi kvůli tomu, že ho vyhladověli, mu hlídá ta paní rektorka váhu. Jinak to tu bylo obyčejný pokoj.

Colin se pustil do přípravy a využil prázdného koutu a postavil tam vyčarovanou stoličku a upravil zdejší výmalbu kouzlem, takže to vypadalo jako iluze mramoru. Fajn to samé udělal s místní parketovou podlahou, takže budila dojem, že je mramorem. Nebyl pro nic lepší ve svém ročníku v přeměňování, tedy do jeho první smrti.

Dal si foťák na stativ a pak si sedl vedle Martina a chvilku mu vyprávěl o jeho oblíbených hippogrifech. Doopravdy by měl vzít Martina za Hagridem, aby mu ukázal Bradavický chov těchto zvířat. Martin se do nich zamiloval jak se zdálo, podle kecanců a fleků na této stránce skoro nové knížky.

V tom se otevřely dveře od koupelny a do pokoje vešla antická bohyně přišlo Colinovi. Přesně tak si přestavoval Palas Athénu. Dokonalé!

,,Ti já nevím Coline, ale …" Vincent byl lehce nesvůj s této róby. On většinou teď nosil trička, blůzy a košile a k tomu volné kalhoty. Od doby co ho rektorka pustila z postele, se vyhýbal nosit jakékoliv šaty a teď musel si obléct toto. Měl sto chutí proměnit Crevreyho v ropuchu.

,,Dokonalé, to bude pro můj kalendář jako stvořené. Ty máš skutečnou krásu antických bohyní Vincente." Řekl bez rozmyslu Colin.

,,Tak abych to měl za sebou, kam si mám stoupnout nebo sednout?" Ptal se Vincent.

,,Sem, trochu jsem to tu kouzly upravil. Neboj vrátím to zpět. Jinak …" Colin k Vincentovi přešel a vyndal mu ten černý klip z vlasů a rozpustil je.

,,Takto je to ještě lepší a přirozené." Řekl Colin.

,,Hej to dalo dost práce, je dát dozadu. Tyhle dlouhé pačesy se tak blbě udržují." Řekl nakvašeně Vincent.

,,A tu ofinu ti dělal kdo Vincente? On tě někdo ostříhal?" Ptal se Colin.

,,Ehm to byla Emily." Řekl tiše Vincent.

,,Jaká Emily?" Ptal se Colin.

,,Ehm dvojčata Weasleyová, když mi nabídli práci u nich, tak mi doporučili si sednout s snoubenkou toho Siriuse Blacka, Emily, probrat to co se mi stalo no se starým Diggorim a co mi provedly ty dvě z Hagvaspáru. Byla tu a dost se ptala. Myslím, že mi to trochu pomohlo. Já bych tu jinak asi dneska nevydržel celý den skoro sám. Já bych se bál snad i tebe Coline. A Emily trochu upravila vlasy. Cítím se s tím lépe." Řekl Vincent.

,,Jo takto, tak to je dobře, že je ti lépe v kůži Vincente. Nejprve se postav a zkusíme pár fotek ve stoje a pak je tam stolička jakou používali ve starověku. Udělám pár fotek v sedě." Řekl Colin, ale nechtěl se vracet rozhovoru ohledně toho incidentu. Nebyl psycholog.

Vincent si stoupl do toho rohu, co Colin kouzly upravil.

,,Hm tady něco chybí, dal by si Vincente ruce dolů a sepjal je, ano tak, dík." Řekl Colin a párkrát ho vyfotil.

,,Trochu dej jednu nohu do předu, aby byli vidět sandále. Super." Další fotky byly střeleny.

,,No teď si sedni." Řekl Colin.

Vincent si sedl.

,,Super přesně ta to jsem chtěl." Řekl Colin a střelil dalších pár fotek.

Však než mohl další fotky udělat, ozval se dětský pláč. Nikoliv však od Martina, ale jisto jistě od menšího stvoření v podobě Evičky.

Vincent vystřel jako šíp z kuše k postýlce.

,,Co je broučku?" Ptal se zatímco jí vzal do náručí.

Colin si povzdechl a pomyslel si, tak si dám trochu pauzu.

,,Plínka to nebude, ne ty máš hlad viď ještěrko." Konstatoval Vincent.

Colin se ušklíbl a byl trochu smutný, že takto malého Martina nikdy nezažil. Domníval se, že malá Evička co nevidět dostane láhev s mlékem a bude spokojený králíček. Však dopustil se jemného omylu.

Zrudl jako vařený rak, div nedělal konkurenci Nebelvírské vlajce. Netušil, že tu malou Vincent kojí ehm z vlastních zdrojů.

,,Ehm …" Chtěl něco říct, ale Vincent něho se podíval a dostal růžovou do tváří a začal neobratně vysvětlovat.

,,Ehm když jsem se ocitl v tomto těle, tak díky tomu lektvaru asi, si toto tělo vzpomnělo na Evičku a já měl jisté pnutí na prsou. Paní rektorka zjistila, že je to mlékem pro malou co jsem měl. Však mne se takto krmit Evičku nechtělo. Raději jsem poprosil o lektvar, aby to přestalo. Také přestalo, ale o týden později Evička co přešla na sunar a cizí mateřské mléko, začala mít průjem, blinkala mi a celé noci proplakala. Paní rektorka tedy bádala, proč Evičce je takto bídně a zjistila, že asi je to tím, že jí jednoduše, jí tato strava nesedí. Potřebuje něco, co bylo skutečně jenom pro ní. Však nakonec si to sama vynutila na mě, jako Zmijozelka a já musel se přizpůsobit jí. Tak jí znovu kojím, ačkoliv nerad. Paní rektorka zatím dělá něco jako mléčnou analýzu, aby se udělala formule pro Evičku a já se mohl stát znovu chlapem. Omlouvám se, asi jsem se měl zakrýt."

Colin jenom pokýval hlavou a raději se ani nevyjadřoval, stále rudý ve tvářích z pohledu na Vincenta.

Crevrey sakra představ si místo Vincenta třeba Ritu Holoubkovou nebo profesorku Sinastrovou. Fuj to je lepší, poslední co potřeboval, dostat se do stavu kdy on si bude potřebovat ulevit. Bod do budoucna, možná začít trochu randit a najít si ženskou, už jsi moc dlouho na suchu.

O deset minut později měla Evička dost a focení mohlo pokračovat, ale Colin stále tu situaci musel hlubokým dechem rozdýchat. K čertu s tím experimentem, pomyslel si Colin u toho.

Harry Potter seděl na Grimouldově náměstí ve společnosti Hermiony a právě otevíral jak to vypadá spěšnou sovu od jistého Nevila Longbotoma. Co mu asi chtěl?

,,Zdravím tě Harry a Hermiono ze Švýcarských Alp, přesné místo říci nemohu, ale mohu říct, že tu je krásně a i když je to nedobrovolná dovolená tak si místní podnebí vyloženě užívám." Přečetl Harry.

,,To nezní jako by byl vyloženě nešťastný tam být." Řekla Hermiona.

,,Ne." Zakroutil hlavou Harry.

,,Jak jsem zjistil, tak Roderick zde neměl obyčejnou chatičku, jak řekl Rudolphus Lestrengre, ale on si tu vybudoval horský hotel. Luxusní horský hotel, lidi, v takovém jsem v životě nebyl. Mám tu letiště a Verunka zmenšenou verzi z ohrádkou a baldachýnem. Správcová tu vaří asi tak dobře jako ty Harry a výhled je tu pro bohy. Vzduch tak čistý, že jsem zatím měl zde jenom dvě cigarety. A Verča tu září jako pampeliška." Četl dál Harry.

,,No tohle ten starý pan Lestrengre vlastnil hotel a asi dost luxusní. Tak to jistě tak chudý nebyl." Řekla Hermiona.

Harry četl dál.

,,Dále jsem tu setkal se svojí nevlastní sestrou, tedy tím Silvestrovským dárečkem Richarda, Mallory. Je fajn a Verunka si novou tetičku zamilovala. Myslím, že Verunka si obtočila Mallory kolem prstu za den. Jinak má velká sestra, jestliže se to tak dá nazvat, teď žije v Itálii, tedy lépe řečeno tam studuje kouzelnická práva. Není se čemu divit, když její adoptivní tatínek pan Baumont je právník také."

,,Tak to asi pokračování Rity Holoubkové nebude, bohu dík." Řekla Hermiona.

,,A jak to vypadá, tak Neville vzal svého nového sourozence poměrně dobře. Ten jich také už má dost, jako Draco. Asi mu to musí připadat pořádně ujetý, najednou nebýt jedináček." Řekl Harry.

,,Ani bych se nedivila." Řekla Hermiona.

,,Jinak vzhledem, k tomu, jak se Mallory do Verči jako tetička zamilovala, tak se rozhodla strávit týden a něco zde v Británii a účastnit se prvních narozenin Verči. Takže Mallory také z blízka poznáte. Myslím, že obzvlášť s Hermionou si bude notovat. Mallory je oproti mě o dost bystřejší a velký čtenář. Knihomol bych raději neřekl, protože jsem zjistil o Mallory, že byla účastník duelového kroužku v Krásnohůlkách kam chodila a také se účastnila něčeho jako Mezinárodního kouzelnického šampionátu v kouzelnickém duelu pro mladistvé kouzelníky a čarodějky, když jí bylo třináct a šestnáct let. Má z toho dvě bronzové medaile."

,,Definitivně nikoliv Rita Holoubková. Ráda tu Mallory poznám." Řekla Hermiona.

,,Netušil jsem, že je takový šampionát jenom v kouzelnickém duelu. Možná bych si měl tu Mallory proklepnout jak umí kouzlit." Řekl zamyšleně Harry.

,,Jenom, aby tě pak nechtěl Neville proklít. Myslím, totiž, že Mallory vzal skutečně jako sestru." Řekla Hermiona.

,,Duel s Nevillem, by mi neuškodil také, rád bych ho protáhl jetelem." Řekl Harry.

,,Jinak jsem zjistil, že rodina Lestrengrová není jenom Richard a Rudolphus Lestrengrovi, ale že mají ještě bratrance se svými rodinami, kteří žijí na starém kontinentě. Jmény Falco, Corvus a Fulcran. A ti představte si, žijí v nekouzelnickém světě a vykonávají nekouzelnické povolání. Ne, že by byli motáci, kouzlit umí, ale jak se zdá, tak Rudolphus a Rastabán Lestrengrovi, pohnojili rodinnou pověst Lestrengrů natolik, že na ty tři spadli ošklivé pohledy a Fulcrana v Krásnohůlkách jeho času dost šikanovali. On byl totiž nejmladší, ročník 64 a tou dobou byl v Krásnohůlkách jako student. Podle všeho ho i několikrát shodili z koštěte vlastní spolužáci. Takže Rudolphus Lestrengre od nich schytal pořádnou dávku pohrdání a zlosti, kterou si něho vysypali. Řekl bych dobře mu tak."

,,No páni, tak asi ty černé ovce byli ti dva a nikoliv celá rodina." Řekl Harry.

,,Zdá se." Řekla nejistě Hermiona.

,,Falco Lestrengre, je například lékárník, Corvus vlastní cukrárnu a je cukrář a Fulcran je kurátor nějakého muzea a pořádá výstavy a expozice. Jejich otec zemřel při požáru Zložáru jejich rodinné hrobky a matka už dávno na slabé srdce. To je tolik, co mohu o těch chlapech říci. Nezdají se být zlý a dá se s nimi bavit. Jinak řečeno nejsou to čistokrevný pitomci, ačkoliv čistokrevní kouzelnici samozřejmě jsou." Četl překvapeně Harry.

,,Ti znějí obyčejně." Dodal Harry.

,,Kurátor, to musí mít ten Fulcran vysoké vzdělání." Řekla Hermiona.

,,Jinak pohřeb docela proběhl v klidu, sice mi moc nebylo po chuti nést tu rakev, ale bohužel do jisté míry patřím k rodině a potřebovali jsme vyvážit strany a Richard má ten hendikep, že má protézu nohy. I když chodí dobře jistě toto nebylo nic příjemného pro něho."

,,Jestli Neville byl jako nosič, tak by to znamenalo, že to bylo na jedné straně tři na druhé také tři. Tedy ti tři bratranci o kterých se Neville zmiňuje." Řekla Hermiona.

,,Proč ne ten Robrecht tam nebyl, proč nenesl tu rakev?" Ptala se Hermiona v zápěti.

,,Nu na to nám Neville také odpověděl." Řekl Harry a pokračoval.

,,Nesl jsem jí proto, že se Robrecht složil. Smrt Rodericka ho zasáhla asi nejvíce ze všech. Div ho nemuseli odvléct Falco a Corvus v pod rameny z hřbitova."

,,Ach tak, asi tak silné nervy ten Robrecht nemá. I když asi viděl smrt Rodericka v něm zanechalo hlubokou ránu." Řekla Hermiona.

,,Tak tohle je zajímavé, co tu napsal Neville dál. Robrecht očividně není jediný, komu tam skočily nervy v kýblu." Řekl Harry.

,,Kdo? Neville asi těžko." Řekla Hermiona.

,,Ne ten." Řekl Harry a pokračoval.

,,Krom Robrechta se složil po pár hodin později ještě Rudolphus Lestrengre. Jo překvapení i pro mne. Zrovna od toho staršího chlapa, který byl zavilý smrtijed a kriminálník, který několikrát seděl v Azkabánu, bych nečekal, že se schoulí, rozpláče opřen o Richada na kanapi a poté bude jak rozbředlá sněhová břečka ve škarpě silnice. Richard však vysvětlil, no on tu psychologii jako profesor na univerzitě zvládá o moc víc než já, že těch úmrtí v okolí Rudolphuse bylo moc. Nu prdlá manželka Bella, ještě prdlejší bratr Rastabán, jistě ho zasáhla niterně smrt a její provedení u Luciuse Malfoye. Dost možná byl blízký s dalšími Smrtijedy a teď jeho otec Roderick. Na trávení skutečně mnoho a přidej opětovný pobyt v Azkabánu pak se dostal na svobodu skrz Snapa a Draca a uvědomil si, že nejbližší jsou fuč a on nemá skutečný cíl, kam se hnout a jak začít znova. Podle Richarda adept na hození si smyčky. Tedy sebevraždy. A Richard skrz svůj život, ehm ten incident s mojí maminkou a Falklandami nebo jeho nebožkou ženou Miriam dokonce se párkrát o to pokusil sám. Viděl jsem jeho jizvy a myslím, že můj žaludek div neudělal salto. Blízcí lidé mu to nedovolili, ale Rudolphus moc těchto osob nemá a tak se Richard rozhodl mu trochu pomoci. Do začátku."

,,Merline." Řekla jenom Hermiona.

,,Nevím, co mě má více šokovat, že Rudolphus Lestrengre dokáže mít nějaké city, no lépe řečeno pořádnou depresi, nebo to, že Nevilla biologický otec si málem několikrát vzal život. To jistě nebylo pro Nevilla zrovna dvakrát milé zjištění, ale pořádný otřes." Řekl Harry.

,,Neville je však hodně silný, když o tom dokáže napsat. Nervy z ocele." Řekla Hermiona.

,,A tak Richard s mojí pomocí poslal několik dopisů, Snapovi, Dracovi, nu svému právnímu zástupci a britské královně osobně, s prosbou ohledně pozastavení činnosti experimentu u Rudolphuse a dočasného pobytu u něho doma a psychologické léčby. A bude čekat na odpověď. Mne je to celkem jedno, já se o toho hada nechci starat, ale Richardův názor měnit nebudu, protože on zažil podle všeho i jiného Rudolphuse Lestrengre nikoliv jenom jako smrtijeda. No mne se naskytla přes Verču také malá ukázka toho, že ten chlap dokáže se i chovat jinak. Mile a vlídně, nu dokonce i civilizovaně když na to přijde." Byla další část Nevillova dopisu.

,,To se nedá snad ani věřit. Rudolphus Lestrengre obávaný Smrtijed, člen vnitřního kruhu Voldemorta a vlídný?" Ptala se Hermiona.

,,Jo Neville jak se zdá ho viděl i jinak." Řekl Harry a četl dál.

,,Verča očividně u toho chlapa probořila ledy. Tedy tady kolem hotelu je obří louka a s mnoha druhy alpských květin a jelikož bylo krásné počasí tak jsme byli venku hodně dlouho a Verča začala tady trhat ty kytky. Ne však pro mne. Jako na potvoru pes tu kytičku přinesla pod nos Rudolphusi Lestrengrovi. Já dostal strach, aby jí ten chlap neublížil, ale stalo se něco jiného. On si tu kytičku od ní vzal a posadil si jí na klín a u Merlina a Morgany, začal jmenovat názvy květin a ukazovat, že Verča ty chudáky kytky vytrhla ven i s kořeny. Má pořádnou sílu na prcka, moje Verča. A jak se zdá, tak ten Smrtijed má jak NKŮ tak OVCE z Bylinkářství a vyzná se v kytkách a to i v těch alpských. Pak zrovna ze všech osob na světě Rudolphus Lestrengre šel s Verčou natrhat další kytičky a ukázat jí jak je utrhnout a nevyrvat je ze země i s kořeny. Já myslel že sním a nebo že mi něco přimíchali do pití."

Harry se zastavil a řekl.

,,Ehm co je na tom obrázku co mám v hlavě tak špatně. Rudolphus Lestrengre a trhá někde polničky a s Verčou?"

,,Hodně." Řekla Hermiona, která si mnula ruce. Být na Nevillově místě by asi vzala Verču do náručí utíkala co by jí nohy stačily od Lestrengre pryč.

,,Chtěl jsem to zastavit, ale Richard řekl, ať sedím, že jsem vyvolal, tedy spíš Verča, něco jako zpětnou reakci vzpomínek Rudolphuse Lestrengra. Prej jistě ve věku kde je Verča podobné činnosti, tedy trhání kytek se věnoval i Draco, a Rudolphus Lestrengre jako jeho kmotr ho jistě přitom jistě zažil a možná mu pomohl nějakou tu květinku natrhat pro jeho maminku možná i pro trhlou tetičku Bellu. A že jistě, že to byl střípek jeho spíše vlídné tváře, kterou málo pak kdy ukázal. A jako by toho nebylo málo, tak Rudolphus Lestrengre dokonce umí vít z pampelišek věnečky a jeden udělal pro Verču a dal jí jako ozdobu. O mne se v té chvíli pokoušely mdloby."

,,No Nevilla biologický otec mohl mít pravdu." Řekla zamyšleně Hermiona.

Harry jenom pokrčil rameny.

,,David, můj nevlastní mladší brácha číslo jedna řekl, že by se to mělo vyfotit a tak pro tebe Hermiono jako pro kmotřičku mé malé Verči přikládám fotku tvé kmotřeky s Pampeliškovou korunkou via Rudolphus Lestrengre."

Hermiona dostala do rukou fotku z polaroidu, kde byla Verča a doopravdy s věnečkem pampelišek na hlavě.

,,A ještě je tu jedna fotka, ta jistě je z kouzelnického foťáku." Řekl Harry.

Byla to skupinová fotka na které byl Neville s Verčou v náručí vedle nich stála mladá žena smála se nad něčím a pak dva kluci, kteří zrovna podle všeho chytili ve Švýcársku magický druh zvířete a to hrabáka a ten jim chtěl utéct z náruči.

Na druhé straně bylo napsáno ,,Neville, Veronica, Mallory, David, Charlie a hrabák. Švýcarsko červenec 1999."

Však písmo Nevilla to nebylo.

,,To musí být bráškové Nevilla a jeho sestra Mallory."

,,No jestli je tohle sestra Nevilla, tak té Rita Holoubková nesahá ani po kotníky. Mallory z ní skoro nic nemá jak je hezká." Řekl Harry a prohlížel si tu mladou ženu vedle Nevilla na fotce.

Líbila se mu, byla o tolik jinačí než si myslel, že bude vypadat. A sakra měla hodně sexy postavu.

,,Harry, myslím, že by Nevilla moc nenadchlo, kdybys mu začal očumovat sestru. Možná má ta Mallory i přítele ne? Nic o ní nevíš." Ozvala se Hermiona.

Harry nabral růžovou ve tvářích. To byl tak průhledný pro Hermionu? Však měla pravdu. Z fotky nic jiného než první pohled není. Mallory však rozhodně nespadala mezi ošklivky a jistě být na Bradavické škole by patřila mezi objekty pozornosti. Na Krásnohůlkách byly samé krásné holky, jak se zdálo, Fleur počínaje a Mallory konče.

,,Ale přijede sem a na celý týden, to se jistě o ní něco dozvíme." Řekl Harry.

Hermiona jenom protočila oči.

Harry tedy popadl dopis začal číst zbytek dopisu.

,,Jinak proběhlo i čtení závěti Rodericka a vyšlo na světlo, že ten chlap peníze a majetek měl a dost. Všichni něco dostali. Včetně mě, Verči a Mallory. Dokonce i Rudolphus Lestrengre. A Harry chtěl bych tě poprosit, jestli by jsi v rámci možnosti tvého volného času, nemohl dát pár lekcí letu na koštěti pro mého nevlastního brášku Davida. Bylo to přínosné i pro tebe. On totiž Roderick jako dědictví mu odkázal skrz jeho kontakty nově uvedený na trh Nimbus Hurikán a ty by sis to koště mohl ozkoušet také. A David byl na koštěti jenom jednou díky Mallory a ta řekla, že by ho to nedokázala naučit, tedy létat. Ona moc ráda na koštěti nelétá a usedne něho jenom sporadicky. O mě nemluvě."

Harry se rozzářil jako lampa v noci přišlo Hermioně.

,,On dostal Hurikán, Nimbus Hurikán! To je na začátečníka až moc dobré koště. Nechám mu můj Nimbus 2002 a naučím ho lítat na něm, než sedne na Hurikán. Bude to pro mne dobrá možnost trochu poznat ty rádoby brášky Nevilla. Nimbus Hurikán u Merlinovi hroudy, ten Roderick Lestrengre byl štědrý jak Santa Claus." Řekl nadšeně Harry.

,,Maniaku." Řekla Hermiona.

,,Hermi ty nemáš ani tucha jak dobré koště teď Nimbus vytvořil, oproti tomu se může jít dokonce i Kulový blesk zahrabat. Hurikán je podle všeho ještě rychlejší. Doopravdy síla Hurikánu!" Prohlásil vážným tónem Harry.

,,Takže s Verčou a Mallory se objevím na Grimouldově náměstí 12 tento pátek někdy v pozdějším hodinám. Mám ještě skrz závěť vyřizování v bance, tedy spíš v bankách. Musím se podívat do Paříže a následně v Londýně, než se dostanu sem k Harrymu. Nedostal jsem sice žádnou sumu jako mí příbuzní od Rodericka, ale nějaké vzácné knihy, něco jako meč Godricka Nebelvíra po Lestrengrovsku ale nefunkční, tedy spíše relikvii a pečetní prsten rodiny a Verča nějaké šperky, které jí budou do budoucna patřit. Roderick všem mladým dámám, tedy slečnám bratranců Richarda a Rudolphuse rozdal hodnotné šperky a Mallory dostala také a rovnou po Letě Lestrengrové. A hoši nějakou sumu a David a Coretin (Falca Lestrengra patnáctiletý syn) Nimbus Hurikány a Charlie dost objemnou sbírku kartiček z čokoládových žabek. A ty věci musím vyzvednout. Takže se musím chtě nechtě do jistých bank podívat."

,,Jaký meč?" Ptala se Hermiona.

,,Neville píše, že se podobá Godricka Nebelvíra, ale jak to tu nepíše. Rozhodně se na to zeptám." Řekl Harry.

,,Je mi líto, že jsem propásl tu velkou slávu na Ministerstvu kouzel, ale co se dělat. Nic. A ještě jednu zajímavost vám napíši. Při tom čtení závěti Rodericka ohromil celou sešlost David. Když to čtení skončilo tak se ozval, že by něco rád řekl. A také řekl. Jako první popřál upřímnou soustrast panu Baumontovi, rodinnému právníkovi a očividně dobrému příteli Rodericka. A vyzval všechny, abychom to udělali také, protože Luis Baumont jistě znal Rodericka víc než všichni dohromady a také vyřídil hodně věcí po smrti, aby se to čtení a rozdání majetku mohlo uskutečnit. Pan Baumont se z něho rozplakal jak želva. Tohle asi nečekal od desetiletého kluka. Byl z toho celý vedle. Však udělal si tím velký respekt u starších i mladších Lestrengrů. Klobouk dolů před ním, mne to nenapadlo v tu chvíli. Spíš jsem si na rozdíl od Davida neuvědomil, že pan Baumonta a Rodericka pojilo hodně silné přátelství už mnoho let. Jak se zdá byli si asi tak blízcí jako Sirius a Remus. Takže vlastně to bylo na místě a vhodné div bych řekl nezbytné." Přečetl Harry.

,,Nevillův nevlastní bráška je otevřená hlavička." Řekla Hermiona.

,,To tedy jo. Však udělal správnou věc." Řekl Harry a docela mu přišlo, že poznat ty dva prcky nebude žádná nuda.

,,Takže v pátek zase zde na britské půdě. Neville a Verča." Harry se usmál, když viděl ještě pod tím Ps.

,,Ps: Harry doufám, že ti nebude vadit host v podobě Mallory. Sice ona by si vzala hotel, ale já řekl ne. Tak jí prosím, připrav pokoj. Neville."

,,Ten si vážně z tebe udělal hotel Harry." Zašklebila se Hermiona.

,,Nu pokoj pro Mallory klidně, mám zájem tu novou sestřičku Nevilla poznat." Usmál se Harry.

,,Vyndej mysl ze stoky Pottere." Řekla Hermiona.

,,Nezájem." Řekl Harry a vyplázl na ní jazyk a šel dolů do jejich špajzky.

To Draco Malfoy, s dodatkem důstojník Britského impéria, ne že by to zatím použil, stál v zástavbě části Londýna jménem Chelsey a čekal na realitního makléře. Obyčejného ne kouzelníka, který pracoval pro realitní trh. Měl za sebou za dnešek už dva takové výlety po Londýně. Znělo to zvláštně, že zrovna Draco Malfoy hledá bydlení a ještě skrz mudly, ale mělo to své opodstatnění.

Zaprvé, chtěl si něco pronajmout ne koupit, to moc kouzelníků nenabízelo a když už tak to bylo bydlení za starou bačkoru. Zadruhé, o tom podniku co má v plánu se nesmí dovědět ta magická mafie. Bylo by to ohrožení jeho, Astorie i Jaspera. Za třetí tím, že bude bydlet v nekouzelnické nemovitosti bude mít z první ruky zkušenosti z moderním bydlením, aby mohl vylepšit i Malfoy Manor.

Konečně dorazilo auto s nápisem ,,Frank Rytíř" tedy jméno realitního magnáta a realitní společnosti u které se telefonicky ptal na nemovitosti podle jeho představ na pronájem tak na rok na něco. A doopravdy k tomu použil telefon, tedy spíše ten bez drátu, mobil, co měl Silver, ale dokonce i Draco Malfoy dokázal tu věc použít a mínil si jí v dohledné době opatřit. Když bude žít zde, tak trochu té mudlovské techniky mu neuškodí.

Realitní makléř se představil jako Gaston Wilburn a ihned se zajímal o to, jestli má Draco ten pronájem z čeho platit. Tedy jeho solidnost a bonitu u banky. Tedy chtěl vidět doklady a kreditní kartu. Phe Draco měl dvě, ale ukázal jenom tu od osobního učtu nikoliv od Abraxax company. To tomu chlapovy muselo stačit. Ten jak viděl stříbrnou kreditku vylezly mu oči z důlku a už se choval k Dracovi jinak. Vešli do malého domku. Ano domku, protože Draco zjistil při telefonickém rozhovoru, že se dají v Londýně pronajmout i celé domy nikoliv jenom byty a on moc o sousedy nestál. A tak se optal na všechny domky jenž měli tři až čtyři ložnice a studovnu byli v Londýně a tím nemyslel velký Londýn, ale spíše centrum ne veškerou aglomeraci okolo. A s horním stropem do 3 tisíc liber za měsíc.

A po dvou jiných prohlídkách se ocitl v ulici jménem Hollywodská, jak vtipné mezi řadovými domky s vchody ozdobenými římskými sloupy v bělostné bílé barvě. Ta ulice se mu náramně líbila z prvního dojmu. O to víc na něj dýchl duch toho domu, když vešel. Realitní makléř jako by postřehl jeho zájem o to víc se snažil mu ukázat všechno co ten dům nabízí. Bylo to doopravdy i na poměry kouzelníka velmi krásně zařízeno. Krásná kuchyně s pracovním ostrovem, zimní zahrada, malá zahrádka za domem s terasou na které byly pro zajímavost vysázené dvě rozložité jabloně, které už nesly malá jablíčka. Obývací místnost zabírala celé jedno patro a v dalším patře byl pokoj pro hosty s vlastní koupelnou a studovna, která byla tak akorát pro Draca. A v posledním patře byli další tři ložnice a vstup na střešní terasu, kde bylo posezení s výhledem na Londýn. A bývalý nájemci zde nechali jak se zdálo gril, lehátka a plastový domek pro děti. Naprostý ideál přišlo Dracovi byl tento dům. Něco takového by v Londýně ani nečekal. A ten dům měl funkční krby ve studovně a obývacím pokoji. Ty se daly připojit na letaxovou síť. Makléři však řekl, že si to rozmyslí a vytáhl od Colina Crevreyho zapůjčený polaroid, který byl bez kouzelné úpravy a celý barák si nafotil s tím, že vysvětlil makléři, že to fotí pro přítelkyni, která se ocitla po jistém úrazu v nemocnici a nemůže být zde a on si nedovolí bez ní něco s konečným rozhodnutím vybrat. Makléř neřekl ani Píp na to a nechal ho chvilku o samotě. Draco se však jistým způsobem v tomto domku v té Hollywodské ulici viděl.

Přidáno 12.9.2020