Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera ani na manhwu The Gamer.
Kniha 1. Kapitola 6. – Žádané umění!
29. 1. 1989:
Kromě toho, že nedělního rána Hadrian připravil extra velkou snídani pro své příbuzné, až do oběda byl zavřený ve svém novém pokoji a pomocí Pozorování si prohlížel jeden rozbitý předmět vedle druhého.
Vše, co bylo možné opravit, dával bokem. Vše, co bylo neopravitelně zničené, rozebral a užitečné součástky si odložil stranou, než zbytek odpadu hodil do jednoho z černých pytlů, které si k tomuto úklidu připravil.
Všechny knihy si také poskládal na postel a roztřídil je na užitečné knihy a knihy pro děti, které mu byly k ničemu. Tyto knihy hodlal darovat buď školní nebo městské knihovně. Kdyby ani na jednom místě knihy nechtěli, věděl hned o dvou školkách v okolí, kde je jistě přijmou. Když nad tím tak přemýšlel, rozhodl se rovnou navštívit jednu z nich a tam knihy darovat.
Pokojík nebyl příliš velký, ale pro něj to bylo více, než kdy dříve měl, takže si nestěžoval. Starý pracovní stůl byl stále použitelný, tak si na něm pouze uklidil a umístil na něj řadu svých učebnic a školních pomůcek. Konečně měl místo, kde si mohl dělat domácí úkoly, ačkoliv stále hodlal využívat školní knihovnu.
Šatní skříň už ale nebyl a v tak dobrém stavu a polovina pantů u dveří byla vylomených, takže nešla ani pořádně zavřít. Měl pouze dvě možnosti, první byla oprava dveří a pantů, druhá možnost, kterou si zvolil, bylo demontování dveří a skříň nechat otevřenou.
Jak mu teta Petúnie slíbila, včerejšího odpoledne spolu odjeli do sekáče, kde mu nakoupila celkem stylové oblečení. Vždy se dívala na cenovky, ale při té příležitosti se s ní domluvil, že když si bude moci vybrat více věcí, které potřeboval, polovinu celého nákupu si zaplatí ze svých peněz. Chvíli se na něj dívala tak, jakoby chtěla něco namítat, ale pak jediným přikývnutím souhlasila s jeho nabídkou.
Právě většinu tohoto oblečení si úhledně naskládal do nyní otevřené skříně. Odmontované dveře zasunul mezi skříň a stěnu, aby mu nezavazely. Normálně by je vložil do svého Inventáře a poté se jich zbavil u kontejnerů, ale nechtěl vyvolávat příliš velkou pozornost tím, že by jen tak zmizely. Možná to tak udělá až za pár měsíců, kdy si jeho teta zvykne na jejich částečnou nepřítomnost a naučí se je přehlížet.
V jeho pokojíku se nacházela i menší knihovnička, do té naskládal všechny knihy, které si hodlal ponechat. Nakonec tam ještě zametl a vyvětral, než byl se svojí prací celkem spokojen. Největší potíže mu ale dělala jeho nová postel. Jedna z jejích nohou byla ulomená a některé pružiny v matraci byly uvolněné, takže se během první noci v novém pokoji několikrát probudil s bolestí na různých částech těla, jak si lehnul na jednu z těchto pružin. Viděl to tak, že při první možné příležitosti si bude muset koupit jak novou postel, tak i matraci a to bez toho, aby si toho někdo z jeho příbuzných všimnul.
„Vidím, že pracuješ celkem rychle. Nyní je ale čas na to, abys začal s obědem," oznámila mu jeho teta, která se v jeho dveřích objevila jako duch a stejně rychle byla pryč.
Hadrian se tedy naposledy podíval po svém pokoji a rychle se vydal do kuchyně, aby připravil oběd. Dneska odpoledne ho čekal ještě trénink v Doju, takže chtěl mít všechno hotové včas, aby strýček Vernon nenašel důvod, proč jej nechat v domě.
oooOOOooo
Hadrian klečel na svém obvyklém místě a čekal na Akiru-sensei. Normálně by ji oslovoval Yuki-sensei, ale protože v Doju byl i její bratra Yuki Gin, řekla mu, aby ji oslovoval jejím vlastním jménem a nikoliv příjmením, jak to dělal u zbytku Mistrů.
„Omlouvám se za zdržení, Hadriane-kun," usmála se na něj Mistryně Akira a Hadrian ji věnoval úsměv, kterým jasně říkal, že mu to nijak nevadilo. On během svého čekání sledoval ostatní studenty a i pouhým sledováním se učil, kde dělají a nedělají chyby a on se jim tak mohl v budoucnu vyhnout nebo je v soubojích využít proti nim.
„Postoupil jsi za poslední měsíc velice daleko a s ostatními jsme se shodli, že si tě otestujeme. Pokud zvládneš vše tak, jak jsi nám zatím předvedl, nevidím důvod, proč bys dnešního dne domů neodcházel se žlutým páskem," vysvětlovala mu a ukázala na svého bratra Mistra Yuki Gina a Mistra Kurokyuu Takumiho, kteří klečeli/seděli nedaleko od nich.
„Je mi ctí, když si myslíte, že jsem připraven podstoupit zkoušky k postupu, Akiro-sensei," zareagoval a před očima se mu objevilo nové oznámení a dalším úkolu.
Úkolové upozornění! (Nový úkol)
Název: Žlutý pásek!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Akira Yuki
Popis:
- Mistryně Karate Akira Yuki tě uznala za připraveného k získání žlutého pásku z Isshin-Ryu Karate. Dokaž, že její naděje nejsou plané a získej tak viditelný důkaz o své úrovni v tomto Bojovém umění.
Hlavní cíle:
1. Získej žlutý pásek!
Vedlejší cíle:
1. Předveď patnáct základních cviků vrchní části těla! (0/15)
2. Předveď devět základních kopů! (0/9)
3. Předveď Isshin-Ryu Seisan Kata!
Odměna za splnění úkolu:
1. 0 – 7 900 EXP
2. Žlutý pásek!
3. +5. levelů k Isshin-Ryu Karate!
Postih za nesplnění úkolu:
1. Další možnost k postupu až za tři měsíce!
2. -5. levelů k Isshin-Ryu Karate!
Přeješ si tento úkol přijmout?
ANO / NE
„Výborně, pokud jsi připraven, můžeme začít. Prvně nám předveď všech patnáct cviků vrchní části těla a to se vším všudy," řekla mu a Hadrian začal s předváděním všeho, co po něm Akira-sensei chtěla.
Neměl problém předvést patnáct úderů a krytů, které po něm Akira-sensei chtěla. Problém neměl ani s devíti kopy a následným kata z celkem osmi kata, které Isshin-Ryu Karate v boji beze zbraně obsahovalo.
„Viděl jsem několik drobných chyb, ale ty se vytratí s dalšími zkušenostmi a tréninkem. Za mě je to výkon hodný postupu na další úroveň," zhodnotil Mistr Kurokyuu.
„Po měsíci oficiálního tréninku je to více než přijatelná úroveň. Některým stejný úspěch trvá třeba i celý rok tréninku. Hádám, že za dva měsíce odstraní veškeré chybičky a bude mít zvládnuté i Seiunchin kata na přijatelné úrovni," zhodnotil jeho výkon Mistr Gin.
„Mohu tedy pokračovat v udělení žlutého pásku?" ujistila se Mistryně Akira a oba Mistři přikývnuli.
„Gratuluji, Hadriane-kun. Vím, že se zdá, že na tebe máme velké nároky, ale všichni vidíme tvůj potenciál a skutečně jej dosáhneš jen tehdy, když budeš překonávat své aktuální limity. Nyní mi prosím vrať svůj bílý pásek a nos tento žlutý se ctí a pýchou, protože sis jej zasloužil," oznámila mu Akira-sensei.
„Mnohokrát děkuji, Akiro-sensei. Mistře Kurokyuu, Mistře Gine," poklonil se všem třem Mistrům a ze svého kimona si odvázal bílý pásek, aby jej vzápětí nahradil páskem žluté barvy.
Úkolové upozornění! (Dokončeno)
Název: Žlutý pásek!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Akira Yuki
Popis:
- Naděje svých Mistrů jsi nezklamal. Jen tak dál a možná jednoho dne staneš po jejich boku jako rovnocenný uživatel Bojových umění.
Hlavní cíle:
1. Získej žlutý pásek! (Dokončeno)
Vedlejší cíle:
1. Předveď patnáct základních cviků vrchní části těla! (15/15) (Dokončeno)
2. Předveď devět základních kopů! (9/9) (Dokončeno)
3. Předveď Isshin-Ryu Seisan Kata! (Dokončeno)
Odměna za splnění úkolu:
1. 7 900 EXP + 25% = 9 875 EXP!
2. Žlutý pásek!
3. +5. levelů k Isshin-Ryu Karate! + Bonus 25% = 6. levelů
Gratulace! Dosáhl jsi 9. levelu!
Hadriana nepotěšil pouze zisk žlutého pásku, ale také dostatek expů k získání dalšího levelu. Díky rozptýlení ze strany dvou nových oznámení si nevšimnul, jak si všichni tři jeho Mistři vyměnili pohledy. Každý z nich totiž pocítil, jak se jeho moc o něco málo zvětšila a vysloužil si tak jejich daleko větší pozornost.
„Hadriane-kun, projdeme si všechno ještě jednou a upozorním tě na chybky, které se dneska pokusíme eliminovat," oznámila mu Akira-sensei a společně se dali do opakování toho, co předvedl během předchozího testu.
oooOOOooo
3. 2. 1989:
Hadrian se posadil na své pracoviště v kroužku výtvarné výchovy a před sebou měl nedokončený obraz, který jej dostal do mezi-školního kola výtvarné soutěže. Jeho dnešním cílem bylo dokončení obrazu tak, aby mu jeho magie vdechla iluzi života. Hodlal si jej poté vzít domů a vyvěsit si jej v pokoji naproti své posteli, aby jej viděl pokaždé, když vstával nebo šel spát.
„Hadriane, až dokončíš tento obraz, budu mít pro tebe pár projektů, abychom rozšířili tvé obzory. Pokud je to možné, byla bych ráda, kdybys ve svém volném čase navštívil nejedno ZOO a do nějakého bloku sis vyzkoušel namalovat několik druhů zvířat. Není třeba, aby tyhle malby byly barevné, stačí pouhá tužka. Bude to pro tebe způsob tréninku. Další věc, kterou bys mohl vyzkoušet, je malování portrétů náhodných lidí," oznámila mu učitelka výtvarné výchovy.
„Nevím, jestli na to budu mít dostatek času, paní učitelko. Každý den mám celé odpoledne plné buď kroužky nebo tréninkem v Doju, kde jsem i o víkendu," odpověděl Hadrian a jediný volný čas měl v sobotu odpoledne nebo v neděli ráno.
„S volným časem si nedělej starosti, v tomto případě tě omluvím z pátečního kroužku a jednou za čtrnáct dní můžeš celé odpoledne strávit mimo učebnu. Pokud bys souhlasil, během jednoho dne bych tě ráda vzala na návštěvu několika parků. Kontaktoval mě jeden z dobrých přátel a přeje si od tebe sérií obrazů krajiny v různých ročních obdobích. Pokud se mu obrazy budou líbit, slíbil za ně slušnou peněžní kompenzaci. Zároveň to bude tvůj projekt do hodin výtvarné výchovy i kroužku, takže se nemusíš bát o své známky," nabízela mu učitelka placenou práci a Hadrian nemusel přemýšlet dlouho.
„Nevím, jestli jsou mé obrazy na takové úrovni, ale nemám s tím problém," odpověděl a učitelka mu hravě rozcuchala již tak neposlušné vlasy.
Sice tuhle nabídku nečekal, ale nechtěl se jí nyní příliš zatěžovat a pustil se do dokončení svého prvního obrazu, kterému chyběla hlavně obloha a několik dalších detailů. Navíc nyní, když měl o něco vyšší level v profesi, dokázal poupravit i několik detailů, aby celé scenérii dodal celistvost.
Gratulace! Tento obraz dosáhl úplnosti a tvá magie mu vdechla iluzi života!
- Tentokrát žádný velký bonus, pouze +1. level k Profesi: Malíř! -
oooOOOooo
25. 2. 1989:
Únor byl téměř za Hadrianem a s ním i jeden z nejstudenějších měsíců v roce. Předpověď počasí již slibovala oteplování, ačkoliv Hadrian pochyboval, že během dalšího měsíce bude nějak extrémní teplo na to, aby se dalo venku pohybovat tak, jak by si on sám přál.
To ale neměnilo nic na to, že v osm hodin sobotního rána se v Doju objevilo na padesát studentů, některé viděl prvně a některé již znal o něco lépe. Před týdnem Mistr Kurokyuu oznámil, že budou pořádat turnaj pro všechny studenty, kteří mají minimálně žlutý pásek.
„Dneska tě roznesu na kopytech, Hadriane," oznámila mu Tamara, která seděla vedle něj.
„Nedělalo by to z tebe ale zvíře nebo hybrida, kdybys měla kopyta?" rýpl si pobaveně a sledoval, jak Tamara mírně zrudla.
„Hmm, můžeš žertovat jak chceš, ale výsledek tím nezměníš. Prvně si podám Donovana a pak i tebe," prohlásila zcela vážně a on viděl, jak její oči doslova planou touhou po boji.
Jméno: David Donovan
Věk: 9
Titul: Student Doja
Level: 6
HP: 600
Info:
- David Donovan je tvým spolužákem v Doju Východního Draka, které navštěvuje již něco přes rok. Neboť jeho rodiče získali značné jmění, může si dovolit vše, co si jen usmyslí a má díky tomu pocit nadřazenosti. David měl možnost postoupit ze žlutého na modrý pásek, ale při své porážce ztratil kontrolu nad emocemi a zákeřně svého soupeře zranil i po ukončení souboje. Pomsta a špinavé triky mu nejsou cizí.
Divím se, že mu Mistři dovolili stále Dojo navštěvovat. Na to, že je o rok starší, má příliš malý level, podobně jako Dudley. Donovan nevypadá na to, že by měl problémy s učením, takže to spíše bude lenoch, který si nechá všechno kupovat a protože se pro nic nenadřel, jeho zkušenosti jsou menší než u ostatních. Vydedukoval Hadrian a již od první lekce, kdy Donovana spatřil, se mu onen kluk nelíbil.
„Chceš mi něco?!" vyjel na něj tiše Donovan po tom, co si všimnul Hadrianova pohledu a rozhodl se využít své agrese k jeho zastrašení.
„Tobě? Absolutně nic," odvětil Hadrian zcela klidně a pohledem zabloudil k dalším studentům, přičemž Tamara se vedle něj tiše smála tomu, jak Davida setřel.
„Jen počkej, ty špunte. Hned, jak se na tebe dostane řada, dám ti pořádnou lekci, na kterou nikdy nezapomeneš," zavrčel na něj Donovan a Hadrian se mu hned podíval do očí skrze své zatím dostačující brýle.
„Možná máš žlutý pásek déle jak já, Donovane, ale tvá kontrola emocí a disciplína je téměř neexistující. Obávám se, že se necháš z Doja vyloučit dříve, než k našemu zápasu vůbec dojde," oznámil mu Hadrian a již mu nevěnoval pozornost, protože do místnosti vstoupili všichni Mistři Doja Východního Draka.
Mimo Mistrů Kurokyuu, Akiry, Gina, Takeshiho a Fenga, se tam nacházeli i Mistři Okiji a Tatsuto. Dojo mělo celkem sedm Mistrů a Hadrian neviděl, že by měli nějaké problémy ve zvládání většího počtu studentů.
„Dobré ráno vám všem. Jsem rád, že jsme se zde dneska sešli v tak hojném počtu, což nám dává příležitost vás všechny v soubojích postavit proti většímu počtu možných soupeřů. Hned na začátku vás upozorním, že pokud někdo někoho záměrně zraní nebo zaútočí mimo povolené cviky, bude bezpodmínečně vyloučen z Doja a to bez možnosti jakýchkoliv náhrad z naší strany," přivítal je všechny Mistr Kurokyuu.
„Není tu nikdo, kdo by měl bílý pásek. Většina z nás má žlutý, je tu pár s modrým a jenom dva se zeleným. Všichni přítomní také ovládají jeden z mnoha stylů Karate," zašeptala Tamara a on pouze přikývnul, že ji slyšel, jinak svojí plnou pozornost věnoval Mistrům před nimi.
Mistři si je rozdělili do několika skupinek a všichni ve skupinkách podstoupili souboj se všemi v dané skupince. Hadrian svojí skupinku vyhrál s nejvíce vítězstvími bez jediné porážky. Původně si myslel, že je to konec, ale nebyl, protože následovalo přerozdělení skupinek podle jejich umístění.
„Potter a Grangerová," vyzval je Mistr Gin a oba se postavili proti sobě.
„Prvně poklona, poté se připravíte a počkáte na můj povel," předával jim další instrukce, které toho dne zopakoval již poněkolikáté.
„Připraven na porážku?" rýpnula si Tamara.
„Uvidíme," odvětil pouze a Mistr Gin odstartoval jejich souboj.
Tamara na nic nečekala a okamžitě se proti němu vrhla s výpadem, který mu mířil přímo na krk. Hadrian ránu pěstí odklonil a naznačil protiútok, takže se Tamara mírně vzdálila, aby si chránila hruď, ale v další chvíli pocítila bolest ve svém boku, kam přistál Hadrianův kop.
„Potter má bod. Na svá místa!" zavelel Mistr Gin a Tamara se již netvářila tak potěšeně a rozhodně si nebyla ani jistá svojí výhrou.
„Hajime!" zahájil opět jejich souboj a Tamara si tentokrát dávala pozor a nehnala se do souboje po hlavě, ačkoliv neměla stejnou trpělivost jako Hadrian a po deseti vteřinách opět zaútočila jako první.
Hadrian ustoupil do strany a částečně její útok i odklonil, než zvedl nohu pokrčenou v koleni, čímž dal jasně najevo, že se chystá k jednomu z kopů. Tamara hned uhnula do strany ve snaze se vyhnout kopu, ale Hadrian zvednutou nohou pouze dokročil dopředu a přesně mířenou pěstí ji mírně udeřil do středu hrudi.
„Potter má bod. Dvě vítězné kola ze tří, Potter je vítěz tohoto souboje. Ukloňte se a jděte se posadit," vyzval je Mistr Gin a ani jeden se neodvážil neuposlechnout.
„Tohle ti jednou vrátím!" řekla mu Tamara tiše a snažila se ho svým pohledem upálit zaživa.
„Tvá technika není špatná, pouze zatím nejsi schopná kombinovat to, co jsi se naučila a postupuješ přesně podle učebnice. To je dobré možná jen tak pro trénink a zkoušky, ne do souboje proti ostatním," řekl jí Hadrian a ačkoliv se na něj stále mračila, nebyl její pohled tak intenzivní a bylo vidět, že nad jeho slovy přemýšlí.
Pomohlo tomu i to, že v dalších soubojích se našlo několik studentů, kteří se řídili stejným principem jako on a jejich vítězství jen utvrdilo jeho slova. Když poté opět přišla řada na Tamaru, byla schopná svůj styl změnit a svůj souboj tak vyhrát, ačkoliv to bylo těsné a o jejím vítězství rozhodlo až třetí kolo.
Hadrian prošel přes své protivníky bez větších problémů, ačkoliv několikrát zásahu unikl jen o fous, i to v souboji hrálo svoji roli a on se tak rychle dostal do popředí jejich skupinky vítězů.
„Až tě porazím, skrčku, budu absolutním vítězem," chvástal se David, když stanul proti Hadrianovi a on pozdvihl jedno obočí.
„Měl bys vyhledat lékařskou pomoc, Donovane, když je tvá krátkodobá paměť tak špatná. Před čtvrt hodinou jsi prohrál proti Tamaře, takže se s ní dělíš až o druhé místo, zatímco já jsem aktuálně první," odpověděl Hadrian a viděl, jak moc tím Donovana vytočil.
„Chci vidět naprosto čistý souboj, nebo se postarám o vaše absolutní vyloučení z Doja," varoval je Mistr Gin a podíval se hlavně na Donovana, pro kterého tohle varování bylo.
„Poklona," vyzval je ještě, než zahájil zápas.
Hadrian tentokrát na nic nečekal a zaútočil jako první hned několika výpady, než Donovanovu obranu prolomil pomoci dobře mířeného kopu do břicha.
„Potter má bod! Na svá místa!" zavelel Mistr Gin hned, jak Donovan ustoupil o dva kroky a bylo vidět, že se po Hadrianovi chystá vyjet.
„Hajime!" zahájil druhé kolo, když se ujistil, že oba stojí na svém místě.
Tentokrát neměl Hadrian šanci zaútočit jako první, protože se proti němu Donovan doslova vrhl celou svojí váhou a v rychlém sledu se jej pokoušel zasáhnout množstvím úderů i kopů. Hadrian se sotva dokázal bránit, když se kolem něj všechno zpomalilo a viděl, jak Donovan kopem míří do jeho rozkroku. Podle jeho výrazu i rychlosti mu hned došlo, že to nebude jen tak lehký kop používaný v soubojích, ale kop s plnou silou staršího chlapce.
Hadrian udělal to jediné, co jej v té chvíli napadlo. Nejenže dal nohy rychle k sobě,přeložil přes sebe obě své dlaně a rychle je poslal naproti blížící se noze, kterou se mu sice podařilo zastavit, v další chvíli se ale odpotácel dolů na zem, když dostal pěstí ze strany do hlavy.
„DOST!" křikl Mistr Gin a jediným kopem zastavil Donovanův kop, kterým chtěl na ležícího Hadriana zaútočit.
„Donovane, běž se převléci a zmizni odsud. Z dnešních aktivit jsi vyloučen a počítej s tím, že budeš předvolán před ostatní Mistry, abys vysvětlil své nesportovní počínání!" prohlásil Mistr Gin rázně a všichni přítomní se nepříjemně otřásli.
„Hadriane, jsi v pořádku?" ptala se hned Tamara, která k němu přiskočila hned, jak dopadl na zem.
Hadrian se chvíli z té rány vzpamatovával, protože to pro něj byl nečekaný šok. Šokem pro něj bylo i to, když indikátor jeho životů ukazoval na to, že ztratil sto dvacet HP. Zahlédl také oznámení o tom, že utržil kritický útok a proto bylo poškození tak velké. Na druhou stranu to bylo k něčemu i prospěšné, protože se mu objevilo i oznámení o získání nové Dovednosti.
Získal jsi novou Dovednost – Tělesná Odolnost (Lvl. 1)
Tělesná Odolnost
- Dovednost -
Typ: Pasivní
Level: 1
Pasivní Bonus: +1% k obraně proti fyzickým útokům.
Info: Tato dovednost ti zvyšuje přirozenou obranu těla proti fyzickému poškození. Maximální bonus k obraně je 30% při dosažení Lvl. MAX!
Jestli tuhle dovednost budu moci nalevelovat tím, že se nechám mlátit, tak nevím, jestli mám být rád nebo někoho proklínat. Také netuším jaký je její maximální level, takže budu muset s plánováním počkat na později. Pomyslel si Hadrian a uvědomil si, že příliš dlouho hledí do prázdna a Tamara na něj již nějakou chvíli mluví.
„Jo, jsem v pohodě. Dej mi chvilku," odpověděl a snažil se vymezit bolest hlavy, která se šířila z míst levého spánku dál a nebylo to vůbec příjemné.
„Tady máš něco od bolesti a ledový obklad. Zatím se posaď na lavičku, pro dnešek se již dalších soubojů účastnit nebudeš," oznámila mu Mistr Feng, který se většinu času staral o nejrůznější zranění v Doju.
„Děkuji," odpověděl Hadrian a s Tamařinou pomocí se posadil na lavičku a když už se nemohl soubojů účastnit, aspoň se mohl učit novým věcem tím, že sledoval všechny ostatní studenty.
oooOOOooo
Když Dojo toho dne opustil i poslední student, všichni Mistři se sešli v čajovém salónku, kde jim Mistryně Akira připravila šálek zeleného čaje.
„Donovan začíná být problém," řekl Gin po několika minutách ticha.
„Kimiko, jsi jeho primární instruktorkou. Jaký je tvůj názor?" optal se Takumi
„Vím, že je to jeho druhý prohřešek a normálně bychom ho měli vyloučit z Doja, ale bojím, čeho by mohl být bez dohledu schopen. Navrhuji, aby byl jeho trest složen z meditace za účelem zvládání jeho emocí a písemných úkolů, kde bude muset jasně vysvětlit důvody svého selhání. Také se postará o úklid tréninkové haly i mužských šaten po každém tréninku, na který se dostaví," navrhovala Mistryně Okiji.
„Rozhodněte se jak chcete, ale pokud ještě jednou takto zaútočí nebo zraní některého z mých studentů, osobně mu udělím lekci, na kterou nikdy nezapomene," prohlásila Akira a bylo jasně vidět, že nemá daleko od toho, aby svá slova změnila v realitu.
„Donovan má jistý talent a mohl by být na vyšší úrovni, pouze jeho emoce jsou překážkou v postupu dál. Pokud se nenaučí řádné kontrole do třech měsíců, osobně jej z Doja vykopnu a to i přes vaše protesty. Dobře jsem viděl jeho pohled, když útočil na Pottera a doufám, že se ti dva nikdy nepotkají mimo Dojo," řekl Lin a Takumi přikývnul, že jejich postoje bere v potaz.
„Dostane ještě jednu šanci. Kimiko, kontaktuj jeho otce, oba dva přijdou zítřejšího rána a vyslechnou si naše rozhodnutí. Pokud se jim cokoliv nebude líbit, můžou hledat své štěstí někde jinde," rozhodl Takumi a následně si v klidu hodlal vychutnat i zbytek svého čaje.
„Akiro," zvolal Gin na svojí sestru, která byla na cestě do tréninkové haly, kde se hodlala uklidnit pomocí intenzivního tréninku.
„Ano, bratříčku?" zpomalila v chůzi, aby mu dala šanci ji dojít.
„Potter ukázal, že je schopen implementovat různé cviky do souboje bez toho, aby se spoléhal na naučený postup. Pokud bude souhlasit, pravidelně s ním bojuj a to mírně nad jeho úrovní. Pokaždé, když se zlepší, navyš svoji sílu i techniku, donuť ho jít za jasným cílem, který bude mít na dosah. On je přeživší, má instinkty bojovníka a byla by škoda jeho potenciál plně nevyužít. Později se přidám i já a zapojíme do jeho tréninku i Kimiko s Renem," prohlásil Gin a Akira si jej pečlivě prohlížela.
„Proč si myslíš, že je tohle pro něj vhodný trénink?" zajímala se po chvilce.
„Mám jisté tušení. Prostě to vyzkoušej a uvidíš, jestli se bude schopen této výzvě postavit nebo ne. Pokud mám pravdu, za rok by bez problému mohl získat modrý pásek a být daleko na cestě k zelenému. Než odhalí své magické dědictví, mohl by naše Dojo reprezentovat nejméně v jedné větší soutěži," přesvědčoval Gin svojí sestru, která nakonec přikývnula na souhlas, nicméně měla jednu podmínku a Ginovi rychle zmizel úsměv, když si z něj toho dne udělala tréninkovou figurínu.
oooOOOooo
31. 3. 1989:
Uběhl celý měsíc a Hadrian se pátečního odpoledne místo kroužku výtvarné výchovy, vydal do jednoho z okolních parků, které v Kvikálkově měli. Bylo to součástí jeho úkolu od učitelky Lawsonové.
Úkolové upozornění! (Aktualizace)
Název: Obrazy Čtyř období!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Melanie Lawsonová
Popis:
- Tvá učitelka výtvarné výchovy byla kontaktována jedním ze svých známých, jestli bys pro něj nenamaloval obrazy krajiny ve čtyřech ročních obdobích. Když bude s tvojí prácí spokojen, čeká tě tučná finanční odměna i dobrá známka na vysvědčení.
Hlavní cíle:
1. Dokonči všechny obrazy tak, aby jim tvá magie vdechla iluzi života! (1/4)
Vedlejší cíle:
1. Dokonči obraz jarní krajiny! (0/1)
2. Dokonči obraz letní krajiny! (0/1)
3. Dokonči obraz podzimní krajiny! (0/1)
4. Dokonči obraz zimní krajiny! (1/1) (Dokončeno)
Odměna za splnění úkolu:
1. 1 000 – 9 000 EXP!
2. 150 – 600 Liber!
3. +1 až +9 Levelů k profesi Malíř!
Postih za nesplnění úkolu:
1. Ztráta možnosti získat další podobné zájemce!
Tohle byl úkol, který se mu objevil po tom, co přijal její nabídku k vytvoření těchto obrazů. Zimní krajinu již dokončil před dvěma týdny, ačkoliv iluzi života získal až jeho třetí pokus tohoto obrazu.
Nyní se pokoušel o jarní krajinu a na rozdíl od svých pokusů u předchozího obrazu, k tomuto si udělal pečlivou přípravu jednotlivých prvků. Teďka jej hodlal v parku dokončit tak, že se vžije do jarní atmosféry svého okolí.
Bylo to o několik hodin později, když se mu konečně podařilo obraz dokončit a stačil mu jediný pohled na to, aby zjistil, že byl úspěšný a nepotřeboval k tomu ani oznámení o svém úspěchu nebo aktualizaci úkolu.
„Půlka za mnou a dva obrazy stále přede mnou. Pokud si udělám podobnou přípravu i pro další obrazy, mohl je mít dokončené na konci příštího měsíce," řekl si sám pro sebe a dal se do rychlého balení svých malířských potřeb a samotný obraz uložil do speciálního pouzdra, aby se přepravou nijak neponičil.
Ke svému překvapení vedle sebe v pouzdře našel několik Liber a až tehdy si všimnul, že jej z dálky jen pár metrů pozoruje skupinka lidí.
„Nádherná práce, chlapče. Kdybych mohl, hned bych si ten obraz od tebe koupil," sklonil mu poklonu stařec sedící na vedlejší lavečce a Hadrian se hned začervenal, hlavně když se k tomuto komentáři přidali i další lidé a dva z nich mu dali i svojí vizitku s tím, aby se jim ozval, kdyby se rozhodl nějaký ze svých obrazů prodat.
„U Merlina, málem jsem vás ani nepoznal, pane Pottere. Je mi potěšením, nesmírným potěšením!" prohlašoval zvláštně oděný muž s buřinkou a Hadrian nebyl příliš překvapen, že jej někdo poznával, ostatně jeho fotka byla před pár měsíci hned v několika novinách kvůli svému umístění v celostátní výtvarné, matematické i sportovní soutěži. Pouze jej zaráželo to, že onen muž použil jméno bájného Merlina, zatímco normální lidé by do úst vzali jméno Boží, Panny Marie nebo Ježíše Krista. Hlavu si s tím ale nelámal a po zodpovězení několika otázek, se rychle vydal domů.
oooOOOooo
14. 4. 1989:
„Výborná práce, Hadriane!" chválila jej učitelka Lawsonová, když se podívala na dokončený obraz s podzimní krajinou a on se koutkem oka ujistil, že se aktualizoval i jeho úkol a splnil další část.
„Děkuji, paní učitelko," poděkoval a prohlížel si obraz, který vyvolával atmosféru, kdy mohl cítit jemný závan tlejícího listí s posledními doteky tepla a náznaky nadcházející zimy. V dálce bylo možné zaslechnout i troubení jelena dvanácteráka v říji.
„Jsi teprve na začátku svého potenciálu a tvé obrazy jsou již na takové úrovni. Jsem zvědavá na to, kam až se dopracuješ za pár let," řekla a bylo jasně vidět, že je na něj skutečně pyšná.
Ostatně také nebyla jediná, často v kabinetu slýchávala Hadrianovo jméno i z úst ostatních učitelů, kteří si vychvalovali jeho studijní výsledky a dokonce již někdo navrhoval, že by ho mohli otestovat, jestli nebude schopen přeskočit jeden ročník a oni by mu mohli dát daleko pokročilejší témata k rozvíjení jeho talentu.
Ona sama si nebyla jistá, jaká možnost byla pro Hadriana nejlepší. Z jedné stránky chtěla, aby exceloval a bylo vidět, že pod zvýšeným tlakem toho byl schopen. Na druhou stranu by to znamenalo, že by jej učila o jeden rok méně a ona chtěla být svědkem jeho talentu tak dlouho, jak jen to bylo možné.
„Pokud se na to cítíš, začni s přípravou letního obrazu. Zítra odpoledne tě vezmu do Londýnské zoologické zahrady," oznámila mu ještě, než se šla věnovat ostatním žákům.
oooOOOooo
29. 4. 1989:
Sobotní odpoledne na konci Dubna Hadrian mířil s učitelkou Lawsonovou k jejímu známému, přičemž v kufru jejího auta byly uloženy všechny čtyři obrazy. Hadrian sice z technické stránky věci dokončil úkol, který od své učitelky výtvarné výchovy získal, jeho úplné dokončení ale záviselo na tom, jestli se budou klientovi líbit nebo ne.
„Nemusíš se bát, jistě se mu budou všechny obrazy líbit. Charles je schopen vidět nevídané věci i ve věcech zcela obyčejných, takže tvými obrazy bude doslova okouzlen," ujišťovala jej Melanie a Hadrian jen přikývnul, že ji slyšel, zatímco sledoval utíkající krajinu za bočním okýnkem.
Sice cesty do Londýna, různých parků nebo ZOO nebyly nic zvláštního, aspoň ne v posledních měsících, stále jej fascinovalo poznávat nová místa. Kde kdo by mohl říci, že po nějakém čase všechno bude vypadat stejně, stejně jako po čase stejně vypadá každý člověk, kterého lze potkat náhodně na ulici, ale on to tak neviděl. Každý člověk, kterého zahlédl, měl své jméno i příběh. Stejně tak svůj příběh mělo i každé místo, které zatím navštívil a to i přes fakt, že tento příběh znal třeba i jen jediný člověk.
Tím, jak jezdil na tyhle výlety, se mu aktualizovala i mapa Anglie, která byla z velké části zalitá černou barvou a k jejímu odhalení se na daná místa musel dostavit osobně. Během těchto výletů spatřil další dvě lokace, které byly znázorněny rudou barvou. Novinkou pro něj bylo, když se mu na mapě objevilo i několik lokací ukrytých pod světle modrou barvu. Až později se dozvěděl, že tato barva znázorňuje místa ukrytá pomocí magie. Z toho také usoudil, že není jediný, kdo má dar magie.
„Za deset minut jsme na místě. Charles bydlí kousek od Ashfordského Golfového Klubu," řekla mu a jejich cesta trvající téměř jednu a půl hodiny byla z poloviny u konce.
„Strýček Vernon velice rád vypráví golfové vtipy, kterým se směje pouze on sám," řekl Hadrian první věc, kterou si spojil s golfem.
„Pokud je to stejný druh vtipu, který jsem ho zaslechla vyprávět našemu řediteli, tak se mu dokážou zasmát jen dva lidé, on a ředitel," rýpla si Melanie lehce a oba dva se tomu mírně pousmáli.
Poslední část cesty k jejich cíli proběhla bez problémů, ostatně byla sobota a na silnicích nebylo tolik lidí, jako během pracovního dne. Hadrian již z dálky mohl vidět rozlehlá hřiště s pečlivě upravenou trávou. Dokonce zahlédl i dvě, tři skupinky golfistů, jak se snaží pokořit golfové jamky.
Melanie během minutky dojela k jednomu z honosněji vypadajících domů a Hadrian musel překvapením zamrkat, protože kolem domu bylo rozmístěno nesčetné množství nejrůznějších soch.
„Dlouhou dobu měl zalíbení v sochách, jak můžeš vidět, pár si jich také pořídil. Fascinuje ho hlavně mytologie, takže každá socha představuje nějaké božstvo nebo bájné stvoření," vysvětlovala mu a krátce zatroubila, načež se začala otevírat brána k příjezdové cestě k domu.
„Melanie, má drahá! Ani nevíš, jak rád tě zase vidím," přivítal ji muž středního věku a vřele Melanii objal.
„Charlesi, dovol, abych ti představila svého žáka, Hadriana Pottera, který pro tebe vytvořil požadované obrazy. Hadriane, tohle je Charles King, tvůj první zákazník," představila je Melanie a Charles si s Hadrianem potřásl pravačkou.
„Velice rád tě poznávám, chlapče. Když jsem viděl tvojí tvorbu z té celostátní soutěže, věděl jsem, že nemůžu zaváhat, hlavně když chodíš do stejné školy, kde učí moje neteř," prohlašoval hned Charles.
„Nevlastní neteř," poopravila ho hned Melanie. „Nikdo z rodiny se k tobě nehlásí, hlavně kvůli tvým šíleným sbírkám."
„Všechno, co jsem kdy sbíral, mi bylo inspirací pro mé knihy," protestoval hned Charles a bylo vidět, že podobnou diskusi měli již nejednou a nyní to pro ně byl už jen takový rituál.
„Knihy, které ti odmítli vydat v každém nakladatelství, protože jsou plné nesmyslů," namítla Melanie a Charles hrál raněného.
„Prý nesmyslů. Já nemůžu za to, že jsou všichni slepí a nevidí skutečný svět kolem sebe. Kdybych ti řekl, že tady z mladého pana Pottera pulzuje smaragdová aura magické moci, tak mi stejně neuvěříš i přes fakt, že je to pravda," prohlásil Charles a Hadrian v tu chvíli zažil mírný šok.
„Oba víme, že nic jako magie neexistuje," ukončila Melanie jejich rozhovor a vůbec si nevšimnula, jak Hadrian ztuhnul, což ale Charlesovi neuniklo.
„Jak jsem říkal, lidé vidí jen to, co chtějí vidět a odmítají skutečnou realitu. Kdo ale jsem, abych je přesvědčoval o opaku? Pojďme do ateliéru, abych si mohl prohlédnout své nové a jistě i kouzelné obrazy," řekl Charles a letmo na Hadriana mrknul.
Co je sakra tento Charles zač? Nechápal Hadrian a zjišťoval, že čím více toho ví, tím více toho stále neví, což byl tak trochu paradox.
Když do ateliéru donesli všechny čtyři obrazy a Hadrian je opatrně umístil na již připravené stojany, spokojeně sledoval udivený výraz na tváři staršího muže.
„Neskutečné! Všechny čtyři obrazy jsou doslova magické, stačí se do nich na chvíli zahledět a člověk si připadá, že je to celé kolem něj a ne na obrazu!" prohlašoval nadšeně a u každého obrazu strávil nejméně pět minut a i po takové době se mu od nich nechtělo odcházet.
„Melanie, na jídelním stole mám připravenou obálku. Mohla bys pro ní zajít? Je to odměna pro mladého pana Pottera," požádal Charles svojí nevlastní neteř, která si jen povzdychla a zamířila chodbami domu na jeho druhý konec.
„Máš skutečný dar, chlapče. Tvá magie je schopná udělat z normální věci něco nevídaného. Pouze doufám, že svým darem k sobě neupoutáš nežádoucí pozornost. Za ty roky jsem vysledoval, že ostatní s magickým darem se společnosti straní a ukrývají se před světem. Což je z historického hlediska samozřejmé, rozmach církve a poté upalování čarodějnic. Věř mi, že všechna bájná stvoření jistě jednoho dne existovala a možná stále existují. Kdo ví, co je nám všem ukryto," řekl Charles Hadrianovi a opět se zahleděl do jeho obrazů se zasněným výrazem ve tváři.
„Charlesi, cesta k tobě není krátká a nemůžeme se zdržet dlouho," řekla Melanie hned, jak se vrátila do ateliéru a podala Hadrianovi obálku s penězi uvnitř.
Úkolové upozornění! (Dokončeno)
Název: Obrazy Čtyř období!
Typ: Volitelný
Zadavatel: Melanie Lawsonová
Popis:
- Dokončil jsi všechny čtyři obrazy a jejich nový majitel Charles King je s nimi více než spokojený. Jen tak dál a jednoho dne budeš třeba požádán o obraz i samotnou Královnou.
Hlavní cíle:
1. Dokonči všechny obrazy tak, aby jim tvá magie vdechla iluzi života! (4/4) (Dokončeno)
Vedlejší cíle:
1. Dokonči obraz jarní krajiny! (1/1) (Dokončeno)
2. Dokonči obraz letní krajiny! (1/1) (Dokončeno)
3. Dokonči obraz podzimní krajiny! (1/1) (Dokončeno)
4. Dokonči obraz zimní krajiny! (1/1) (Dokončeno)
Odměna za splnění úkolu:
1. 9 000 EXP + 25% = 11 250 EXP!
2. 600 Liber!
3. +9 Levelů k profesi Malíř!
„Škoda, chtěl jsem vás pozvat na odpolední čaj, ale když spěcháte, nebudu vás zdržovat. Hadriane, pokud bys měl na prodej jakýkoliv další obraz, ozvi se mi a já si jej od tebe jistě koupím," ujišťoval jej Charles a za dobu několika týdnů byl dalším člověkem, který mu dal vizitku s žádostí toho, aby ho kontaktoval, kdyby chtěl prodat další ze svých obrazů.
„Pokud se naskytne příležitost, jistě se ozvu, pane Kingu," odpověděl Hadrian a následoval svojí učitelku ven z domu, kde si slušně sedl do auta, aby mohli vyrazit na zpáteční cestu.
„Musím se ti omluvit za svého strýce, je dost excentrický a místo skutečného světa kolem sebe vidí jen ty své báječné věci z legend a bájí. Neber si prosím jeho slova příliš vážně," řekla mu hned po tom, co vyjeli zpátky na cestu a on to nijak nekomentoval, protože v tomto případě věděl, že právě jistý Charles King viděl část skutečné reality a jeho učitelka výtvarné výchovy byla slepá stejně, jako většina těch, kteří pozbývali daru magie.
oooOOOooo
30. 6. 1989:
Poslední páteční den v červnu znamenal i poslední den školy. Za poslední dva měsíce se toho událo celkem dost a Hadrian se upřímně nemohl dočkat, až bude mít většinu rána volno k tomu, aby se vrátil zpátky do Kvikálkovského lesa, který již poslední měsíc sporadicky navštěvoval.
První věc, kterou udělal, byl úklid a oprava jeho základny, také prozkoumal značné okolí, aby se ujistil o tom, že borůvčí, maliny a ostružiny jsou tam, kde je minulý rok našel nebo vysadil. Také si všimnul, že všichni ostatní z dalších klanů se také pomalu vraceli do lesa a dělali úplně to stejné, co on.
Co se týkalo jeho Dovedností nebo Profesí, udělal také značný pokrok. Dokonce mu chybělo už jen velice málo k tomu, aby získal desátý level. I jeho Status Podvyživený se značně snížil a postih tohoto Statusu mu blokoval už jen dvacet procent jeho magie, ne že by k ní měl přístup. I tak mu ale bohatě stačilo, že mohl přestat nosit brýle, protože předměty v dálce viděl už jen s mírným rozostřením a hádal, že jakmile se tohoto negativního Statusu zbaví, bude vidět zcela normálně na sto procent.
Také jej těšil pokrok, který udělal v Doju. V Isshin-Ryu Karate se již před nějakou dobou dostal na Pokročilou úroveň a ačkoliv mu levely nepřibývaly tak rychle, stále se dostal na 11. level ze 30 pro tuhle úroveň. Umění Meče a Lukostřelba nepokročila tak daleko, ale i tak se přiblížil k polovině úrovně Začátečníka a nyní, když přišly prázdniny a daleko více času, hodlal v Doju trávit téměř každé odpoledne a díky získat co nejvíce levelů pro obě tyto Dovednosti.
Na maximální level se dostal i s Dovedností Meditace na úrovni Začátečníka. Doufal, že se mu podaří dostat na vyšší úroveň, ale Mistr Feng mu řekl, že na Pokročilou úroveň je ještě mladý a bude na ní moci postoupit až mu bude nejméně deset let. Mezitím se měl věnovat plné stabilizaci a praktikování Meditace na Začátečnické úrovni, což mu mělo pouze pomoci v pozdějších letech při studiu pokročilejších částí této disciplíny.
Aby toho nebylo málo, během této doby pracoval i na několika menších projektech do výtvarné výchovy a prodal hned tři menší obrazy a několik portrétů, přičemž si celkem vydělal dvě stě Liber. Díky tomu se již nebál toho, že by měl někdy znovu hlad nebo staré oblečení. Také se nebál o to, kde vezme na zaplacení školného v Doju.
Pravdou také bylo, že hned sto Liber utratil za starší postel ve výprodeji, u které musel vyměnit několik starších šroubů a obrousit starý lak, ale to mu nedělalo problémy. Za dalších sto Liber si pak objednal zcela novou matraci, kterou mu doručili na jméno jeho tety a to v pátek večer, když všichni jeho příbuzní odjeli na víkend k Vernonově sestře. Do jeho pokoje chodila pouze teta Petúnie a ačkoliv si nové postele i matrace všimnula, nijak to nekomentovala a pouze přikývnula nad jeho tajným provedením.
Mimo těchto pár menších projektů, se věnoval i jednomu většímu. Rozhodl se, že svým Mistrům v Doju věnuje jeden ze svých speciálních obrazů. Na obrazu byla značná část Doja a nechyběl jediný Mistr. Každý z nich měl svoji část obrazu, někdo se věnoval meditaci, někdo zase popíjel odpolední čaj, jiný zase trénovali a tak dále. Co ale celý obraz dělalo speciálním, bylo vyobrazení aury moci, které ve výšce nad každým z nich dal podobu nějakého tvora.
Mistr Kurokyuu byl obklopen čínským drakem černé barvy. Mistryně Akira a Mistr Gin byli dvojicí bělostných až světle modrých vlků. Mistryně Okiji byla zahalena v oranžově-rudé auře, která se měnila v legendárního fénixe. Mistr Takeshi nad sebou neměl tvora ve zvířecí podobě, jako spíše postavu s démoní maskou, která podle dostupných knih představovala masku Boha Smrti – Shinigamiho. Mistra Tatsuta reprezentovala světle hnědá aura s mohutným medvědem, který ve své srsti měl nejrůznější obrazce z černých linií. Nakonec Mistr Lin Feng měl černobílou auru, která se měnila v pandu, tahle panda byla v naprosto stejném postoji, jako Mistr Feng a vypadalo to, jakoby oba dva trénovali stejné Kung-Fu.
„Mohu říci, že jsem na vás všechny letos náležitě pyšný. Nikdo z vás svými výsledky neklesl pod průměrnou hranici a to je víc, než se dá říci o dalších dvou třídách ve vašem ročníku. Než se rozloučíme, rád bych ještě apeloval na to, abyste si dávali během prázdnin pozor. Vím, že některé aktivity jsou neodolatelné pro děti vašeho věku, ale byl bych rád, kdybychom se zde v září opět sešli a nikdo z vás si sebou nepřinesl nějakou tu zlomeninu nebo něco daleko horšího," loučil se s nimi učitel Johnson po tom, co jim rozdal vysvědčení.
„Nyní utíkejte, jasně na vás všech vidím, jak se nemůžete dočkat projít těmito dveřmi," vyzval je pobaveně a na chvíli se ve dveřích vytvořila zácpa, jak se k nim všichni nahnali a snažili se být první, kdo jimi projde. Patrik jen zakroutil hlavou a mírně se lekl, když u jeho katedry stanul Hadrian místo toho, aby byl v hloučku svých spolužáků, kde jej očekával.
„Chtěl jsem vám popřát hezké prázdniny a také děkuji za všechno, co jste pro mě tento rok udělal," poděkoval mu Hadrian a položil mu na stůl učitelův portrét s tabulí v pozadí.
Než mu Patrik mohl poděkovat za dárek i přání, byl Hadrian fuč a on mohl jen bezradně zakroutit hlavou.
Konečně prázdniny. Zítra je taky Klanová porada, jsem zvědav, jestli se vrátí všichni staří známí. Pomyslel si Hadrian a hned, jak vyšel z hlavních dveří základní školy, se plně nadechl letního vzduchu.
Pokračování příště!
Profil:
Jméno: Hadrian James Potter
Věk: 8
Třída: The Gamer (Tier 0)
Titul:
Level: 9 - Exp: 34 184/36 000
HP: 1 150
MP: ?
Atributy:
STR: 23
VIT: 16
DEX: 26
INT: 15
WIS: 18
LUK: 8
Atribut Body: 40 (40)
Finance:
- Libry: 985
Status:
Žák základní školy: Jsi studentem základní školy.
- Bonus: +15% k rychlosti nárůstu INT a WIS na území školy a školní knihovny!
- Trvání: Dočasný
?: ?.
- Bonus: +25% ke všem splněným úkolům!
- Trvání: Dočasný
Podvyživený: Kvůli nedostatku jídla je tvé tělo slabé a bez magie bys dlouho nepřežil.
- Postih: -20% MP!
- Trvání: Dočasný
- Varování: Již jsi na tom lépe, ale stále nejsi v cíli! Aktuálně začneš opět růst a bude se ti zlepšovat i tvůj zrak. Jen tak dál a bude z tebe ještě zcela zdravý kluk!
Student Doja Východního Draka: Jsi studentem několik Mistrů Bojových umění a získáváš tak jistý bonus, který je ale aktivní jen na území Doja.
- Bonus: +25% k EXP pro Isshin-Ryu Karate, Umění Meče a Lukostřelbu!
- Trvání: Dočasný
Slovo autora:
- 6 685 slov v „čisté délce". Tahle kapitola by měla být snad jednou z posledních, kterou jsem vyplnil čas, který jsem v minulé verzi značně přeskočil. Také je doufám jasně vidět Hadrianův pokrok a čas, který do svých dovedností a profesí vkládá. V příští kapitole se můžete již těšit na odemknutí magie a na dějové prvky, které se již v originální verzi objevily.
Stručný přehled:
Profese:
- Kuchař (T2): 98/150
- Recepty: 315
- Zahradník (T1): 62/75
- Malíř (T2): 22/150
- Lingvista (T1): 51/75
- Angličtina (T2): 41/150 (T1:25; T2:13)
- Francouzština (T1): 41/75 (T1:13)
- Muzikant (T1): 14/75
- Pianista (T1): 44/75 (14)
Dovednosti:
- Shinobi: 19/30
- Isshin-Ryu Karate (P): 11/30
- Umění Meče (Z): 14/30
- Lukostřelba (Z): 13/30
- Tělesná Odolnost: 13/60
Magické Dovednosti:
- Pozorování: 48/60
- Meditace (Z): 30/30