Edward Nygma se sklání nad malým tichým chlapcem.
Nygma: Nedal by sis zmrzku?
Martin kývne, vezme nabízenou ruku a vstane.
Jedou autem, chlapec jí zmrzlinu a pláče. Jediné, co je slyšet, je jeho popotahování.
Nygma: Nebreč, Oswald chce pro tebe jen to nejlepší. Kdybys tu zůstal, bylo by to pro tebe nebezpečné a pro něj taky. Chceš snad, aby se mu kvůli tobě něco stalo?
To Martin nechtěl.
Nygma: Tak vidíš.
Autem odjedou až na samotný okraj Gothamu, kde už na ně čeká paní Poppinsová.
Paní Poppinsová: Tak tady máme toho našeho chlapce? Ukaž se, ať se na tebe můžu pořádně podívat.
Nygma: Jen běž. (Postrkuje Martina k paní Poppinsové) Děkuji vám, že to pro mě děláte. Moc si toho vážím.
Paní Poppinsová: Nemáte vůbec zač. Děti jsou moje radost. A na tobě, mladý muži, si dám obzvláště záležet. Postarám se, aby se ti dostalo té nejlepší péče.
Nygma: Je to ve vašem nejvyšším zájmu.
Paní Poppinsová: Nemáte se čeho obávat, naše společnost se může pochlubit 100% úspěšností. Ne, že by to bylo třeba říkat. Obzvláště vám, Hádankáři.
Edward Nygma si nasadí černý cylindr a odejde. Paní Poppinsová se ujme chlapce a zavede ho do starobylého sídla plného malých dobře živených dětí oblečených jako ze škatulky. Mezi nimi se procházejí dospělé páry a rozmlouvají o jednotlivých chovancích.
...
Gotham, Sídlo Penguina, krále podsvětí, o mnoho let později
Zástupci Ligy Nestoudných se snaží rozmlouvat s Penguinem. Muž 1, 2, 3 stojí před stolem, za nímž ležérně sedí Oswald Cobblepot. Čiší z něho převaha nad celou situací. V pozadí místnosti hlídá bezpečí svého pána osobní stráž.
Muž 1: Víte, co naši vůdci chtějí. Takže to pude buď po dobrém, nebo po zlém, Tučňáku.
Penguin: Nechápejte mě zle, ale proč zrovna vy chcete mluvit se mnou? Nespletli jste si snad cestu k mým druhořadým zaměstnancům? Protože vy tu nemáte co dělat. Jestli mi vaši šéfové něco chtějí, ať přijdou sem za mnou. Pokud jsou tak smělí.
Muž 2: O takový bezpáteřní ksindl by si maximálně otřeli boty.
Penguin: Já se nenechám urážet ve svém vlastním domě nějakou druhořadou luzou. Ramone, mohl bys?
Vyjde výstřel. Muž 2 padne mrtvý k zemi.
Muž 1: Být tebou, tak bych okamžitě přestal. Co nejrychleji navalíš svůj zlatý poklad, o který si okrad poctivý občany Gothamu.
Penguin si odfrkne: Jako by nějací takoví vůbec existovali.
Muž 1: A zřekneš se vlády nad podsvětím.
Penguin: A není to málo? Co byste si ještě přáli? Tohle sídlo? Moje bary? Dům, co mi zůstal po otci?
Muž 3: Co tvoje srdce?
Penguin: Vyhrožuješ mi smrtí, ty bezvýznamná nulo?
Muž 1: Jestli nám nedáš, co chtějí naši šéfové, pak se ti stane něco ještě horšího než smrt.
Penguin: Vážně si to nemůžete svoji situaci ještě víc zhoršit. Pánové, myslím, že dnes budete mít menší práci (ke své ochrance).
Muž 3: Vezmeme ti ty, který jsou ti na světě nejbližší.
Penguin: Moc vtipné. Takový člověk už na světě není. Moje matka zemřela před dlouhými lety. Měli byste se lépe informovat, než k někomu takhle vtrhnete.
Muž 3: Nemyslel jsem tvou matku, ale kluka.
Penguin: Jakého kluka?!
Muž 3: Ty moc dobře víš. Ten němý podivín s tabulkou.
Penguin: Právě ses rozloučil se životem.
Penguin málem přeskočí stůl, srazí hlavu Muže 3, který se do té doby opíral o kancelářský stůl, na desku stolu a probodne ji nožem na dopisy.
Penguin zadýchaný: Nikdo. Nikdo neohrozí Martinův život, rozuměli jsme si?!
Muž 1: Naprosto.
Muž 1 volá telefonem: Ano. Potvrzuji cíl. Je to ten chlapec.
Penguin: Ty bídáku. Tohle bylo tvoje poslední slovo. Za to tě podříznu jako podsvinče.
Muž 1 položí telefon, v tom ho rázem zasáhne rána. Skončí na zemi a Penguin do něho vyprázdní celý zásobník. Zdrcený si sedne na zem, opře se zády o pracovní stůl.
Penguin: Přiveďte doktora.
Jeden z mužů osobní stráže zmizí.