Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera ani na manhwu The Gamer.


Kniha 2. Kapitola 11. – Čaroděj

Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.

Jeho rituál středečního rána byl narušen příletem sovy od Gandalfa. Normálně by zamířil do vyšších pater hradu k průzkumu, ale měl práci v rozdělení pětimetrové role pergamenu na menší kousky. Většina domácích úkolů zatím nepřesahovala délku deseti až dvanácti palců, proto celých pět metrů rozdělil na patnáct menších pergamenů o délce třinácti palců.

Mezera mezi linkami na pergamenu byla o velikosti jednoho centimetru, což nebylo příliš mnoho, ale na pergamenu tak bylo dostatek řádků pro plnou délku domácího úkolu. Hadriana hned napadlo, že by nebylo od věci se dohodnout s profesory na nějaké univerzální délce úkolu a Gandalf by tak mohl začít prodávat několik specifických formátů.

Kouzelnický svět neznal něco, jako jednotný formát, ostatně se stačilo podívat na knihy v knihovně, každá měla naprosto jiný rozměr. Vůbec nechápal, proč tomu tak bylo, sjednocení formátu by jim ušetřilo náklady na výrobu. Rozhodně o tom bude muset promluvit s profesory a poté i s Gandalfem.

„Vincente, Gregory, máte chviličku?" zavolal si je Hadrian k sobě, když je zahlédl, jak vstoupili do společenské místnosti a chystali se jít na snídani. Neboť ve středu měli vyučování až od druhé hodiny, většina ještě dospávala nebo se věnovala přípravě na nadcházející den.

„Dneska ráno mi přišlo tohle. Pět linkovaných pergamenů o délce třinácti palců. Pokud se vám to bude zamlouvat, můžu pro vás objednat větší množství. Tohle je zatím jen prvotní podoba," vysvětlil a předal jim každému po pěti pergamenech. Vincent si je hned prohlédl a spokojeně přikývl.

„Tohle mi rozhodně pomůže a profesoři mi už nebudou moci snížit známky za vzhled. Tady máš mou kartičku, dlužím ti," řekl Vincent a podal mu kartičku se službou. Gregory ho hned napodobil a ačkoliv to Hadrian nedělal pro to, aby si je zadlužil, nehodlal jejich kartičky ani odmítnout, jen by je tím urazil.

Hned s nimi také zamířil na snídani, kromě několika jedinců se k nim připojil i zbytek jejich ročníku. Nicméně na snídani nestrávil mnoho času a i se zbytkem jejich studijního kroužku zamířil do Knihovny, kde se měli věnovat hodině Angličtiny, kde se zaměřili hlavně na literaturu a částečně sloh.

„Hadriane, cos to dal těm dvěma?" zajímala se Tracey a Hadrian jí dal jeden z pěti zbývajících linkovaných pergamenů.

„Linkovaný pergamen? K čemu?" nechápala.

„Vincent měl problémy s tím udržet rovnou linii. Takhle jeho úkoly budou mít konečně jednotnou formu a profesoři nebudou mít potřebu mu snižovat známku. Pokud se mi povede tento pergamen trochu upravit a přesvědčím McGonagallovou nebo dostatek profesorů, možná budeme všichni psát úkoly na tento druh pergamenu. Chtěl bych pak vidět, jak si Grangerová poradí s touhle překážkou. Viděl jsem všechny úkoly, které zatím odevzdala a vždy byly nejméně o polovinu delší, než od nás profesoři žádají," vysvětloval Hadrian.

„Není to jedno, jestli Hermiona odevzdá delší úkoly než my? Stejně dostaneme stejnou známku a ona nad svými úkoly stráví více času," namítala Tamara.

„Vžij se do role profesorky McGonagallové. Dejme tomu, že prvnímu ročníku dá úkol o délce deseti palců, je nás v ročníku čtyřicet. To je něco přes deset metrů pergamenu, který musíš přečíst a oznámkovat. Pokud každý z nás napíše o polovinu více, máš hned o pět metrů více, což zabere o polovinu více času. To jen pro náš ročník a v jediném týdnu. Započítej do toho vyšší ročník a daleko větší rozsah úkolů. Nedokážu si představit, že bych každý večer od sedmi do půlnoci opravoval úkoly a poté i celý víkend. Když po nás profesoři chtějí přesně stanovenou délku, je naší slušností jim vyhovět a nepřidělávat jim více práce," vysvětlil Hadrian a většině jejich kroužku málem vypadly oči z důlků. Nikdo z nich si do té doby pořádně neuvědomoval, co to obnáší být profesorem.

„A to jsem si myslel, že to mají profesoři celkem jednoduché," ušklíbl se Blaise.

„Takže když Grangerová odevzdá o polovinu delší úkol, profesoři mají méně času na opravu našich úkolů, přípravu hodin nebo konzultaci s námi ohledně problémů, které s učivem máme?" ujišťovala se Fay.

„Přesně! Nejenže to není fér k ostatním studentům, ale není to fér ani k profesorům. Nyní mi zbývá jen to, abych je o tom přesvědčil," prohlásil a dal se do úprav jednoho třináctipalcového pergamenu.

Vyznačil přesné místo pro datum, jméno a nadpis úkolu. Pod tím vyznačil rozsah deseti palců pro vypracování celého úkolu. Pod tímhle zbývaly nějaké čtyři řádky, které odstranil tak, aby celý pergamen měl výšku klasického papíru o velikosti A4. Musel to udělat takhle, aby se pergamen pohodlně bez úprav vešel do úkolových složek.

Na druhou stranu pergamenu vyznačil prostor třech palců na komentář ze strany profesora a pod tím bylo pak místo pro známku. Také jej napadlo, že na každé takové stránce by mohlo být až patnáct palců čistého textu pro domácí úkoly. Pokud by odstranil tak velký prostor pro poznámky profesorů a omezil jej na čtyři poslední řádky, dostal by čistou délku dvaceti palců na obou stranách pergamenu. Celé to musel projednat s profesory a doufat, že nejenže jeho návrh přijmou, ale Gandalf jej bude schopen uskutečnit.

„Za deset minut zvoní a máme Quirrella," ozvala se Lilith, která se k nim onoho rána přidala a byla překvapena tím, co studovali. Byla poloviční krve a měla částečný přehled o mudlovském světě, takže nebyla tak ztracená, ale i tak se ukázalo, že jí toho hodně uniklo.

„Tohle je divné, jak můžeme mít všichni třetí hodinu Quirrella a nebýt ve stejné třídě?" zajímala se Hannah, která porovnávala rozdíly v na rozvrzích hodin.

„Toho jste si nevšimnuly?" podivil se Hadrian, který si toho všimnul hned při prvním porovnání rozvrhu. Chvíli mu trvalo, než na to přišel, ale s pomocí Elfů zjistil, že existuje artefakt, pomocí kterého se dá cestovat zpátky v čase. Podle nich Quirrell dostal jeden takový od ředitele Brumbála a mohl se s ním vrátit v čase jen ve středu a to ještě jen o jednu jedinou hodinu. Říkalo se jim Obraceče Času a podle Elfů je studovalo utajené oddělení na Ministerstvu Kouzel, ačkoliv Bradavice měly přístup k několika vlastním exemplářům, které sloužily profesorům a někdy i privilegovaným studentům.

„Jak může být Quirrell na dvou místech zároveň? Nějaký druh magických klonů?" zajímala se hned Tamara a její návrh se setkal s negativním ohlasem, ale Hadrian věděl, proč jí to zajímá. Mít možnost vytvářet magické klony? V boji a při čištění dungeonů by to byl zatraceně mocný nástroj. Možná by se pak mohl zeptat Elfů, až se vrátí Lucky a oni jej budou moci začít učit nebo v to aspoň doufal.

„Musí mít Obraceč času, teta mi o nich vyprávěla, ale zahrávat si s časem není vůbec bezpečné," řekla Susan a pustila se rychle do vysvětlování toho, co to Obraceč času je a jak funguje. Nebelvír byl ten den spojený s Mrzimorem, takže do učebny Obrany proti černé magii se vydala jen Zmijozelská část jejich kroužku.

oooOOOooo

Pouhé tři vyučovací hodiny s Havraspárem a Hadrian děkoval všem Bohům, že to není více. Navíc ve spojení s falešným koktáním od Quirrella, byl Hadrian rád, když si aspoň trochu odpočinul v Bylinkářství.

Tam byl tentokrát přidělen k Sue Li, dívce se statusem poloviční krve i přes fakt, že její otec byl Čínský velvyslanec pocházející z velice starého rodu. Její matka byla mudlorozená kouzelnice, kterou Velvyslanec Li zachránil před Smrtijedy v minulé válce.

Neboť s ní hned dobře vycházel, nabídl jí místo ve studijním kroužku. Sue zajímalo, jestli by mohla přivést i Padmu Patilovou, chytřejší z dvojčat Patilových. Podle toho, co slyšel od Tamary, Parvati Patilovou zajímala pouze móda a kosmetika. S Levandulí Brownovou tak tvořily dvojici dívek, které raději pomlouvaly všechny ostatní a staraly se o společenský a intimní život svých spolužáků, než aby se věnovaly studiu.

Hadrian je tedy obě připsal na seznam povolených osob v jejich soukromé studijní místnosti, kterou jim také hned ukázal a vysvětlil její funkci. Padma mu byla hned vděčná za tuhle možnost. Se Sue měly v Havraspáru menší problémy se šikanou ze strany ostatních studentů a to jen kvůli svému původu a víře. Zatímco Sue vyrůstala v Londýně a občas s otcem byla i v Pekingu, Padma většinu času vyrůstala v rodinném sídle v Indii u města Guntur. Rod Patilů byl přítomen v Anglii již přes šest století a po celou tu dobu kontrolovali největší obchodní společnost zajišťující obchod mezi Anglií a velkou částí Asijských zemí.

Hadrian nakonec upustil páru při dvou hodinách neoficiálního tělocviku, při kterém se odebrali na famfrpálové hřiště, aby si zahráli fotbal (evropský fotbal). Nutno říci, že polovinu času se snažil nesmát. Neměl nic proti dívkám hrajícím fotbal, ale obával se, že to bude nějakou dobu trvat, než se to dívky kouzelnického světa naučí hrát na nějaké úrovni. Naštěstí Fay, Sam, Tamara a Tracey byly celkem schopné a Blaise se učil rychle, takže mohli postavit vyrovnané týmy.

Při návratu do hradu nebyl nikdo, kdo by se nebavil a Hadrian s Tamarou slíbili, že budou hrát fotbal i příště, tedy jednu hodinku, do té druhé plánovali zahrnout další sporty, ale hlavně posilování a základní trénink sebeobrany.

oooOOOooo

Zatímco ostatní po sprše zamířili do jejich klubovny, Hadrian již podruhé od pondělka mířil do kanceláře profesorky McGonagallové. Tentokrát tam šel sám a nečekala tam na něj samotná, ale byli tam i ostatní ředitelé kolejí.

„Pottere, přesně na čas," ozval se Snape, který se vynořil zpoza rohu a bez zaklepání vstoupil do kanceláře, kam Hadrian mířil.

„Dobré odpoledne, paní profesorky, profesoři," pozdravil je Hadrian.

„Pane Pottere, i vám dobré odpoledne. Jak pak se máte? Doufám, že nemáte nějaký problém, protože v mých hodinách excelujete," odpověděl mu hned profesor Kratiknot.

„Děkuji, pane profesore. Mám se dobře. Jinak problémy s učivem nemám a pokud bych s něčím problém měl, náš studijní kroužek je dost početný na to, abychom to společně vyřešili," řekl Hadrian.

„Zanechme zbytečných řečí, musím oznámkovat štosy domácích úkolů, u kterých si neustále myslím, že učím hordu neandrtálců," prohlásil Snape a hned si vysloužil varovné pohledy od ostatních ředitelů kolejí.

„Děkuji, že jste to načal, profesore Snapee. Díky tomu, že jsem řešil jisté problémy mých spolužáků, jsem přišel s návrhem, který má potenciál pomoci všem profesorům i studentům. Všimnul jsem si, že žádný z našich domácích úkolů nepřesáhl délku deseti palců, v jednom jediném případě to bylo patnáct palců. Hádám, že vyšší ročníky to mají podobně?"

„Délka úkolů se liší v závislosti na probíraném učivu, ale ano, přes devadesát procent úkolů v našich předmětech je vždy o stejné délce. Ne že bychom nebyly schopní zadat delší témata, ale máme jen omezené množství času na jejich opravu, proč vás to zajímá, pane Pottere?" optala se ho profesorka McGonagallová.

„Protože jsem přišel s návrhem na jednotný formát pergamenu čistě pro vypracování domácích úkolů. Profesor Snape mi může potvrdit, že jsem pro své spolužáky zavedl systém speciálních složek pro rozdělení zápisů z hodin a domácích úkolů do každé hodiny zvlášť. Rád bych to následoval i zavedením jednotného formátu," odpověděl a vytáhl upravený a popsaný pergamen, kde měl plno vysvětlivek. Začal jim vysvětlovat veškeré výhody každého ze tří formátů, který měl pro úkoly o délce deseti, patnácti a dvaceti palců. Jen v šestém a sedmém ročníku byly úkoly o délce třiceti až třiceti pěti palců, čemuž se Hadrian okamžitě přizpůsobil a přišel s dalším řešením.

Profesor Kratiknot z toho byl nadmíru nadšený, hlavně když se dozvěděl, že Hadrian spolupracuje s Gandalfem a Snape prozradil, že u něj již objednal první prototyp boxu na uskladnění pergamenů. S detailním vysvětlením a ukázkou toho, jak funguje verze boxu pro studenty, se Kratiknot nechal slyšet že to všem svým studentům doporučí, stejně jako linkovaný pergamen, pokud se jim nepodaří prosadit pět druhů formátů určených k vypracování domácích úkolů.

Profesorka Prýtová souhlasila, že je to dobrý návrh, ale obávala se o výdaje méně zajištěných studentů, hlavně když už si všichni nakoupili zásobu čistého pergamenu, jak po nich bylo požadováno.

„Pane Pottere, z principu souhlasím, že je tohle vynikající nápad, ale obávám se, že Školní rada to zamítne. Za vaší snahu o zlepšení studijních podmínek jsem ochotná vám udělit nějaké školní body, jen netuším, jestli to k něčemu bude," povzdechla si profesorka McGonagallová a nejednou si přála, aby to bylo jednoduché tak, jak to někteří její studenti viděli.

„Pokud tento návrh podpoří většina profesorů, mohl bych využít svého vlivu u Luciuse Malfoye. Po tom, jak se Draco ukázal být problémovým studentem, jistě využije téhle příležitosti, jak si trochu napravit reputaci. Když mu to vysvětlím, jistě přesvědčí Radu k téhle změně. Protože je tohle změna, která se stane v průběhu školního roku, pan Potter jistě najde sponzora, který by to celé zaplatil. Od příštího školního roku budeme již připraveni a studenti budou vědět, co si musí koupit," prohlásil profesor Snape a Hadrian věděl, že to celé půjde z jeho vlastní kapsy.

„Bude potřeba vytvořit balení pergamenů pro každého studenta, to bude obsahovat přesný počet pergamenů na úkoly. Což znamená, že budu potřebovat seznam rozdělený na jednotlivé ročníky, kde bude uveden počet studentů a následně počet kusů od každého z pěti formátů pergamenu," řekl Hadrian a sepsal si to do poznámkového bloku.

„Zdá se, že máte speciální úkol, pane Pottere. Promluvím si s ostatními kolegy, ale pokud to chcete skutečně uskutečnit, musíte to dotáhnout dokonce. Ještě dneska večer nebo během zítřejšího dne vám nechám do studijní místnosti doručit schválené osnovy pro všechny předměty i seznam studentů v každém ročníku. Jen vás upozorním, že ne všichni studenti šestých a sedmých ročníků navštěvují všechny vybrané předměty a studenti třetích ročníků mají možnost volitelných předmětů, ale vy si s tím jistě poradíte," rozhodla profesorka McGonagallová.

„Bude seznam studentů obsahovat i to, jaké předměty navštěvují?" optal se Hadrian, který okamžitě zjistil, že to nebude tak jednoduché.

„Ano, v tomhle máte štěstí, pane Pottere. Bude to všechno nebo pro nás máte ještě nějaký návrh?" optala se jej a on potvrdil, že je to všechno, s tím jej profesorka McGonagallová propustila. Snape jej hned následoval.

„Pottere, pokud přesvědčím Luciuse Malfoye, aby váš návrh podpořil a prosadil, budete mi dlužit, je vám to jasné," oznámil mu ředitel Zmijozelské koleje a Hadrian přikývnul, než jej napadlo něco, co by mu mohlo pomoci. Pucey a Doge mu dlužili, stejně jako Vincent a Gregory, možná by se Snapeem mohl uzavřít obchod.

„Co mě bude stát vaše povolení k návštěvě Příčné Ulice ještě dneska s tím, že v osm večer bych se vrátil?" optal se ředitele své koleje.

„Studenti nemají povoleno opouštět školní pozemky mimo vyhrazené dny, pane Pottere," odpověděl Snape neutrálně.

„Existují výjimky, kdy ředitel koleje může udělit písemné povolení z různých důvodů. V pravidlech sice stojí, že nezletilí studenti musí mít doprovod profesora, ale znovu je tu výjimka pro dědice čistokrevných rodů, kteří mohou opustit školní pozemky i bez doprovodu profesora," namítal Hadrian.

„Pravda, ale pak bych musel tohle povolení vysvětlovat řediteli a můj volný čas je omezený a velice drahý," konstatoval Snape. Hadrian z Inventáře vytasil všechny čtyři kartičky službiček, které zatím posbíral.

„Jsem si jistý, že se nějak dohodneme, pane profesore," řekl Hadrian s mírným pobavením a sledoval, jak si Snape prohlíží jména na všech kartičkách.

„Jeden z vašich dalších nápadů, pokud se nepletu. Prvně jsem měl jisté pochybnosti o vašem zařazení do mé koleje, ale zdá se, že nakonec přeci jen zapadnete, Pottere. Přidejte ještě vaši osobní kartičku a propustka je vaše. Pokud nicméně nebudete nejpozději v osm hodin zpátky, nejenže vám strhnu sto bodů, odeberu vám i všechny turnajové body a dostanete dva měsíce školního trestu, je vám to jasné?!"

„Absolutně, pane!" odpověděl Hadrian a přemýšlel, jestli by mu k tomu mohl i zasalutovat, ale nechtěl pokoušet své štěstí.

„Hodláte se na Příčnou dostat svým tajným způsobem nebo využijete letaxové sítě z mého krbu?" optal se ho Snape a sledoval jeho reakci.

„Když už si od vás musím vzít i onu písemnou propustku, využiju vašeho krbu, ale nemusíte se bát, mám svůj vlastní letax, takže vás o žádný nepřipravím," odpověděl mu Hadrian. Bylo mu jasné, že Snape s Brumbálem věděli o tom, že má nějaký způsob přepravy mimo pozemky školy, ale dokud nebudou tušit jakým způsobem se tam dostal, nemohou mu v tom zabránit.

oooOOOooo

Z Příčné Ulice se Hadrian vrátil již o půl osmé a to znovu pomocí letaxové sítě, ostatně když už ho použil k odchodu, musel jí využít i k příchodu. Navíc s jeho použitím mohl Snapea okamžitě ujistit, že je v pořádku. Byl by zpátky o hodinu a půl dříve, ale Gandalf jej přiměl počkat, aby tak mohl Snapeovi donést jeho objednávku.

První box pro ročník 91/92 obsahoval čtyřicet složek se jmény studentů. Složky byly i barevně odlišené podle toho, do jaké koleje daní studenti patřili. Tento box byl pro uskladnění úkolů do hodin Lektvarů, každý profesor měl své kopie všech úkolů. Každá složka neobsahovala jen kopie úkolů, ale i několik linkovaných pergamenů pro poznámky, které daný profesor ke studentovi měl.

Druhý box, který si Snape objednal, byl čistě ve Zmijozelských barvách a obsahoval pouze dvanáct složek pro ročník 91/92. Jedenáct složek neslo jména studentů, dvanáct složka jen daný ročník. Tyhle složky sloužily k uskladnění všech formulářů a písemností, které Snape o svých studentech měl. Poslední složka měla obsahovat všechno, co se celkově týkalo daného ročníku, což byl seznam studentů a nejrůznější statistiky, jako jejich akademické postavení, počet úrazů, školních trestů a tak dále.

Hadrian se nevrátil pouze s touhle zásilkou, ale měl sebou i nejnovější vydání katalogu. Tři předal Snapeovi pro učitelský sbor. Po třech kusech je také hodlal poslat na každou kolej, jeden nechal v klubovně a poslední si nechal pro své vlastní potřeby.

Gandalf byl nadšený z jeho návštěvy a ještě více byl nadšený z dalšího nápadu, který mu Hadrian představil. Hadrian díky tomu navštívil tiskárnu, kde se seznámil s ostatními spoluvlastníky Knihkupectví i Nakladatelství.

Během jediné hodinky dokázali přijít s finální podobou všech pěti formátů pergamenů pro domácí úkoly. Dvě kopie od každého formátu si hned odnesl sebou, ačkoliv na nich bylo vodoznakem napsáno VZOR. Jak vodoznak hlásal, tak tomu i bylo, protože obě kopie byly jen ukázkovými vzory. Bylo mu řečeno, že jim pár dní potrvá, než se jim podaří rozšířit výrobu a nastavit jí tak, aby to bylo téměř automatické.

Když vyvstala otázka, jestli je rozšíření rozumné s tím, že je to zaměřené jen na omezený trh. Hadrian se při té příležitosti dozvěděl, že kromě Bradavic, je na ostrovech pět menších škol, které sponzorovalo Anglické Ministerstvo. Pak tam také byla Irská škola Zelené Magie, která měla svými výsledky konkurovat Bradavicích, ne že by to Anglické Ministerstvo nebo Bradavice přiznali, ostatně Irsko mělo své vlastní Ministerstvo Kouzel.

Hadrian podotkl, že se nemusí omezovat na území ostrovů a je možné poslat pár kopií i ředitelům škol ve zbytku Evropy. Gandalf se hned přidal, že se není třeba omezovat a můžou svůj produkt představit všem školám na světě a doufat v úspěch, ačkoliv tušil, že větší část z nich nejspíše odmítne, i jediná škola navíc mimo Bradavice by byla úspěchem.

Nakonec prohlásil, že až dokončí tento projekt pro Bradavice, mohli by prozkoumat situaci ve všech ostatních školách a postupně celý projekt rozšířit i pro ně. Jak někdo jednou prohlásil, hranicí jim bylo pouze nebe.

Jednu sérii pergamenů předal Snapeovi pro Luciuse Malfoye a druhou hned odnesl McGonagallové, která byla výsledkem mile překvapena. Hned mu prozradila, že nyní, když má v ruce vzor, bude jednoduché přesvědčit zbytek profesorů, aby se za tento projekt postavili. Prohlásila také, že pokud to celé schválí Školní rada, bude jen formalitou, aby byl tenhle formát pergamenů oficiálně schválen i Ministerstvem Kouzel.

Ještě ten večer musel napsat Gandalfovi krátkou zprávu s tím, co mu McGonagallová řekla. Pokud by Ministerstvo Kouzel schválilo použití tohoto formátu, jejich jméno by se rychle rozšířilo mezi širokou veřejnost. Všech pět formátů bude zítřejšího dne patentováno, což znamenalo, že budou jediní výrobci pergamenů pro úkoly. Nezdálo se to moc, ale když si člověk uvědomil, že odbyt byl zajištěn studenty jednou do roka, znamenalo to stabilní příjem.

„Pane Pottere, ještě jedna otázečka. Chápu, že tohle je rozšíření projektu, který dal vzniku těm specializovaným složkám, nicméně mi něco říká, že jste měl i jiný důvod, než jen pomoci profesorům a svým dvěma studentům. Nemyslete si, že jsem si nevšimnula výrazného zlepšení u pánů Goyla a Crabbeho," optala se jej profesorka McGonagallová.

„Ve skutečnosti to jsou další dva důvody, přičemž jeden se váže k tomu, že vám to má pomoci ušetřit čas. Omluvte mě, pokud se vás nějak dotknu, ale zastáváte hned tři funkce a pokud nepoužíváte Obraceč času jako profesor Quirrell, nemáte nejmenší šanci své funkce vykonávat s maximálním nasazením. Tamara mi prozradila, že jste zatím nebyla ani jednou v jejich společenské místnosti, tedy pokud jste nemusela řešit nějaký problém. Všichni ostatní ředitelé kolejí mají dostatek času na to, aby své nejnovější studenty přivítali ještě ten večer po Uvítací hostině nebo následujícího rána.

Nikdy dříve v historii neměl žádný profesor tolik zodpovědnosti a upřímně si myslím, že by ředitelé kolejí neměli mít právo být zároveň zástupci ředitele školy. Zástupce ředitele školy by měl plnit čistě administrativní funkci a starat se o chod školy v nepřítomnosti ředitele školy. Zástupce by měl být také zcela nestranný a řešit problémy i mezi samotnými řediteli kolejí. Ve vaší aktuální pozici může kdokoliv tvrdit, že jste v rozporu zájmů. Jako zástupkyně musíte být neutrální a brát v potaz všechny studenty i zaměstnance školy, jako ředitelka koleje musíte zastupovat zájmy své koleje a svých studentů a to i vůči ostatním ředitelům kolejí. Možná to zvládáte, ale podle mě není možné, aby kdokoliv zvládal tyhle funkce bez vedlejších následků," vysvětloval Hadrian a viděl, že si je toho McGonagallová vědoma.

„Máte pravdu, ale Školní rada omezila náš rozpočet již před dávnou dobou a obávám se, že se to jen tak brzy nezmění. A váš druhý důvod, pane Pottere?"

„Upřímně? Protože se obávám, že mi udělíte školní trest, když to řeknu nahlas," ujišťoval se.

„Slibuji, že vás nijak nepotrestám za váš názor, pane Pottere, pokud jej tedy dokážete řádně obhájit," ujistila jej.

„Nebyl to nějak důležitý důvod, jen vedlejší účinek, kterého si velice rád užiju. Už jsem totiž nedokázal snést Grangerovou a její podlézání. Udělal jsem si menší průzkum a všechny její úkoly jsou nejméně o polovinu delší, někdy o celou délku. Grangerová je pokrytec a velice rád přijdu na mnoho způsobů, jak jí to dokážu. Každého napomíná a každému předhazuje pravidla a nutí jim názor, kde slovo autorit je svatým zákonem. Jakékoliv porušení pravidel okamžitě hlásí jako poslušný pejsek, ale odmítá vidět vlastní chyby. Když všem takhle vnucuje své názory a pravidla, pro je sama nedodržuje? Nejenže porušením jasného zadání mrhá časem profesorů, ale krade čas všem ostatním studentům, kteří skutečně potřebují vaší pomoc.

Mohu vás také ujistit, že ze mě nemluví závist, protože kdybych chtěl, mohu strávit nad domácími úkoly jednou tolik času a odevzdat je i o délce padesáti palců. Nicméně já ani ostatní nemáme tuhle potřebu, protože jsme dostatečně schopní na to, abychom v rámci zadání dosáhli stejné nebo vyšší úrovně, než Grangerová, která na to potřebuje prostor nad požadovaný limit.

Nejvíce mě na celé té situaci nicméně štve fakt, že nikdo z profesorů kromě profesora Snapea k tomu nepřistoupil tak, jak se sluší a ještě navíc jí za její chování chválíte a udělujete jí body a lepší známky. Tenhle ucelený formát pergamenů pro vypracování domácích úkolů vás všechny donutí jednat naprosto stejně se všemi studenty a to bez jediného rozdílu. Pokud tak miluje ta svá pravidla, tak ať je sama dodržuje!" prohlásil Hadrian zapáleně a věděl, že nemluví jen za sebe, ale většina Zmijozelských z jeho ročníku sdílela naprosto stejný názor. Susan se mu svěřila, že nikdo kromě Longbottoma nemůže Grangerovou vystát a Longbottom se s ní přátelí kvůli tomu, jak mu pomáhá se studiem a doslova řídí jeho život.

„Hádám, že tohle není jen váš názor?" optala se ho McGonagallová šokovaně.

„Máme s Havraspárem tři hodiny týdně. Dvě hodiny Obrany proti černé magii a hodinu Bylinkářství. V hodinách Obrany je obtížné profesorovi rozumět, když tak koktá a přednáší jen to, co je v učebnicích prvního ročníku. Grangerová jej přerušuje každých pět minut doslova stovkami otázek a než profesor dokáže odpovědět na jedinou z nich, má jich další stovku. Když jí ignoruje, doslova poskakuje na židličce a rukou by se mohla dotýkat stropu učebny. Profesorka Prýtová jí dokáže zaměstnat, ale i tam jí skáče do řeči a odpovídá na otázky dříve, než je může profesorka dopovědět a odmítá dát šanci ostatním, kteří by si také rádi vysloužili nějaké kolejní body.

Má kolej jí nesnáší a pro čistokrevné je hlavním důkazem toho, proč sem mudlorození nepatří, ačkoliv v mé přítomnosti si to nikdo nedovolí veřejně prohlásit. Vím ze spolehlivého zdroje, že Mrzimorští jí nesnáší a je ve společnosti Longbottoma jen kvůli tomu, že se ujala řízení jeho života a pomalu za něj dělá i jeho domácí úkoly. Nemůžu mluvit za vaší kolej, paní profesorko, ale Tamara se jí vyhýbá jak jen může. Pokud jde o Havraspár samotný, jsou vděční za to, kolik jim získává bodů, ale není tam nikdo, kdo by jí pokládal za kamarádku," odpověděl jí a doufal, že to bude všechno.

„Není jediná, v každém ročníku se najde někdo s podobnými představami. Nicméně jsem netušila, jak moc to ovlivňuje i ostatní studenty. Na příští schůzi vznesu tenhle problém a uvidíme, jestli se nám podaří ho vyřešit. Pane Pottere, jsem vám vděčná za vaší upřímnost a odvahu mi tohle všechno říci do očí. Ačkoliv bych neměla, pět bodů pro Zmijozel. Nyní utíkejte zpátky na kolej, za deset minut je večerka," oznámila mu a Hadrian s přáním hezké noci zamířil do sklepení.

Musel Dafné a poté i Amandě vysvětlit, kde byl, že přišel až tak pozdě. Obě byly překvapeny a doufaly, že jeho plán vyjde. Amanda na něj navíc byla pyšná. Podle ní tímto ukáže Grangerové, kde je její místo a nikdo ho nemohl obvinit z útoku na její osobu, protože hlavním důvodem bylo pomoci profesorům i studentům. Tímto jen potvrdil, že Zmijozel bylo jeho pravé místo.

oooOOOooo

Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.

Sobota. Poslední dva dny tak moc doufal v její příchod, že nebyl daleko k tomu, aby se nezačal dokonce i modlit. Ačkoliv dostal na starosti i zbytek projektu s pergameny pro domácí úkoly, ostatní ze studijního kroužku mu pomohli aspoň v tom, že pro každý předmět sepsali počet úkolů a jejich délku ve všech sedmi ročnících.

První dva ročníky byly jednoduché sepsat, stačilo mu pouze zjistit počet studentů a poté všechno sečíst a vynásobit. Ačkoliv v závorce za výslednými čísly uvedl i počty pergamenů pro jediného studenta.

Začal tak, že začal se seznamem studentů třetího ročníku a pomalu pro každého z nich počítal celkové kusy pergamenů, ale po půl hodině to zavrhl. Nejenže kolem sebe na stole měl až příliš pergamenů, ve kterých pomalu ztrácel přehled, ale práce mu šla i tak velice pomalu. Proto se rozhodl, že si to částečně zjednoduší.

Z Inventáře si vytáhl čistý svitek větších rozměrů a hned na začátku začal s rýsováním první tabulky. První sloupec byl tvořen názvy všech předmětů v Bradavicích. Vedle toho následovalo sedm dalších sloupců, každý z nich představoval jeden ročník ze sedmi. Tyhle sloupce byly rozděleny na pět menších sloupečků s označením F1 až F5.

Do této tabulky poté Hadrian vypsal všechny počty domácích úkolů rozdělených podle formátu. Nějakou chvilku mu to zabralo, ale bylo to tak daleko přehlednější. Dál na svitek vytvořil dvě jednoduché tabulky pro první a druhý ročník, kdy jen vypsal celkový počet kusů od každého formátu a do poslední kolonky vypsal počet studentů v ročníku.

Třetí až sedmý ročník si nechal na to, až bude mít více času. Celou sobotu hodlal strávit průzkumem hradu a návštěvou nějakých dungeonů.

oooOOOooo

Platinová Truhla s Pokladem

Typ: Zamčená Truhla – Platinový klíč

Info: Platinová Truhla s Pokladem je extrémně vzácná a je možné ji otevřít jen s Platinovým klíčem. Každá Platinová Truhla s pokladem obsahuje velké množství zlata, tři náhodné klíče, dva magické předměty, jednu Knihu Kouzel, jednu Knihu Zkušeností a jeden Magický Drahokam náhodné úrovně. Může také obsahovat další Knihy, Artefakty, Šperky nebo Drahokamy. Kvůli velikému množství odměn, je možné otevřít Platinovou Truhlu s Pokladem jen jednou za dva měsíce.

Otevřel jsi Platinovou Truhlici s Pokladem! Získáváš následující odměny:

10 000 Galeonů

Zlatý klíč – 2x

Platinový klíč – 1x

Boty z Dračí kůže – 1x

Chrániče předloktí z Dračí kůže – 1x

Kniha Kouzel – 1x

Kniha Zkušeností - 1x

Magický Smaragd (lvl. 3) - 1x

Kniha Magické Dovednosti – 1x

Magický Safír (lvl. 1) – 2x

„Sakra, toho je docela dost. Na to, že jsem našel šest prázdných truhlic, tímhle se mi to vynahradilo. Zatracený Voldemort," řekl si Hadrian sám pro sebe. Celé dopoledne prozkoumával tajné chodby a skryté místnosti na prvním patře, na které neměl čas během týdne. Naštěstí je měl označené na mapě, takže se k nim buď Teleportoval nebo tam došel z jiného místa.

Nemusel svou schopnost Teleportace příliš skrývat, bývalí ředitelé po celé škole rozhlásili, že je to speciální technika rychlého pohybu, kterou se musel naučit od nějakého japonského mistra bojových umění. Byl dostatečně chytrý na to, aby jim tuhle teorii nevyvracel a nechal se tak podceňovat.

Kniha Zkušeností

Info: Kniha Zkušeností je speciální artefakt, který je na jedno použití. Použitím hráč obdrží 5 levelů k Dovednosti, Magické Dovednosti nebo Kouzlu, které si sám zvolí.

Upozornění: Pokud je Kniha Zkušeností použita na Dovednost, Magickou Dovednost nebo Kouzlo, které má méně jak 5 levelů do svého maximálního levelu, nevyužité levely budou nenávratně ztraceny!

Přeješ si použít Knihu Zkušeností?

Ano - Ne

Knihu Zkušeností okamžitě použil a vylepšil si Magickou Dovednost Ledový Summon (1. úroveň) na maximální – třicátý – level. Vedlejším účinkem bylo, že Glacian také dosáhla maximálního levelu.

Glacian - Yuki Kitsune

Třída: Summon (1. úroveň)

Level: 30 (0/?)

HP: 1 505

MP: 1 613

Status:

- Sanbi (+20% k síle a účinku Magie Živlu ledu pro všechny ve Skupině)

Info: Yuki Kitsune je vzácný druh magické lišky, která ovládá sníh a led. Její síla je určená počtem ocasů. Maximální počet ocasů na 1. úrovni jsou tři ocasy. Pro zvýšení úrovně Summona je potřeba získat maximální level aktuální úrovně a Esenci Živlu Ledu.

Kniha Kouzel – Arcane Telum

Info: Kniha Kouzel je speciálníartefakt na jedno použití. Jejím použitím se hráč naučí specifické kouzlo, které již není veřejnosti známo.

Přeješ si použít Knihu Kouzel?

Ano - Ne

Naučil ses kouzlo z magické školy Černé magie, získal jsi Kouzlo Arcane Telum Lvl. 1.

Arcane Telum - Aktivní - Lvl. 1 - Exp: 00.00% - Arcane Telum, v překladu Magický Šíp. Tohle kouzlo je zařazené do magické školy Černé magie kvůli své útočné povaze. Tohle útočné kouzlo je tvořené čistou magií, tudíž má potenciál způsobit obrovské poškození. Neboť je tohle kouzlo ve své nejzákladnější podobě, magický šíp může být naváděný na svůj cíl a je velice těžké se mu vyhnout. Dalším rozšířením tohoto kouzla je možnost vyvolat více jak jeden magický šíp, s čímž se samozřejmě zvyšuje cena kouzla. Čím vyšší level kouzla, tím méně magie je třeba k jeho vyvolání.

MP cena: 50 MP + 10 MP za každý šíp navíc. (-20% za WIS, -5% za Kouzelník)

Aktuální cena: 37,5MP + 7,5 MP za každý šíp navíc.

„Zajímavé. Čím základnější kouzlo, tím širší použití. Už u Protega jsem si všimnul, že v závislosti na mé vůli se jeho podoba mění a dokáže mě ochránit před obrovským množstvím rozdílných kouzel. Což znamená, že specifická kouzla se dají použít pouze k jedinému účelu a je těžké je jakkoliv upravit," konstatoval Hadrian.

Pochopením magické teorie sis zvýšil WIS o 1 bod.

„Čím dál tím lepší," řekl si a protože každou chvílí se měl podávat oběd, rozhodl se prozkoumat zbylé dva předměty později.

oooOOOooo

Po obědě Hadrian zamířil do klubovny, kde hodlal pokračovat s vypisováním seznamů. Nyní, když si to trochu více promyslel, měl jasnou představu toho, jak to zvládnout rychleji.

Třetí, čtvrtý a pátý ročník měl všechny základní hodiny stejné, jako první dva ročníky, rozdíl byl pouze ve volitelných předmětech. Proto si pro každý z těchto ročníků bokem spočítal počty pergamenů ze sedmi základních předmětů.

Nyní vedle jmenného seznamu studentů těchto třech ročníků udal tohle číslo a připočítával k nim i počty pergamenů potřebných k volitelným předmětům. Rozhodně to tak bylo rychlejší, než řešit každého zvlášť a všechny tři ročníky měl hotové během první hodinky po obědě.

Šestý a sedmý ročník byl těžší, protože tam si již studenti volili rozdílné předměty podle toho, jak úspěšní byli u zkoušek NKÚ. Tady musel počítat u každého zvlášť, takže mu to zabralo daleko více času, ale během dvou hodin měl hotové i tyhle zbývající ročníky.

Nakonec výsledné hodnoty zaznamenal i na svitek, podle kterého se bude muset Gandalf řídit, aby všechno sedělo.

„Dobré odpoledne, mohu dál?" ozvala se ze dveří profesorka McGonagallová.

„Jistě, paní profesorko. Právě jsem dokončil svou část projektu. Stačí mi dát zelenou a zbytek bude na Gandalfovi," odpověděl jí Hadrian.

„To velice ráda slyším. Profesor Snape mi dal včera večer vědět, že Lucius Malfoy získal podporu i zbytku Školní Rady a dneska ráno jsem obdržela jejich nařízení v zavedení téhle změny. Za jak dlouho budou mít všichni studenti přístup k novým pergamenům?" optala se jej.

„Je toho celkem dost najednou, ale pokud se na to Gandalf s ostatními zaměří, během příštího týdne bych mohl očekávat celou várku. Jistě by to šlo rychleji, kdybych se nemusel spoléhat na Soví poštu a tohle se k němu do obchodu dostalo tak rychle, jak by to bylo možné," oznámil jí a profesorka si jej prohlédla, nakonec přikývnula něčemu, nad čím uvažovala a mávnutím hůlky se před ním objevila další propustka.

„Spoléhám na to, že se vám nic nestane a vrátíte se do dnešní večeře. Oznamte také panu McFedroxovi, že chci znát datum dodání s tím, že pro převzetí pro něj otevřu letaxové spojení nebo mu dodám přenášedlo. Nyní mířím na schůzi profesorů, kterým oznámím nové změny, které nás čekají. Přeji příjemný zbytek dne, pane Pottere," rozloučila se s ním.

„I vám, paní profesorko," odpověděl jí a jakmile odešla a on byl znovu sám, teleportoval se na Příčnou.

Gandalf si od něj převzal svitek, který si hned prohlédl a byl spokojený s tím, co viděl. S přáteli se shodli, že pro každý předmět vytvoří balíčky pergamenů v závislosti na ročníku a nyní, když měl všechno, co potřebovali, se mohli pustit do práce. Hadrian mu také vyřídil to, co mu McGonagallová vzkázala, než se s ním rozloučil. Hodlal se hned vrátit do Bradavic, ale napadlo jej, že by se mohl zastavit u Gringottů.

„Dobrý den, Mistře Gobline," pozdravil Hadrian goblina u volné přepážky.

„Dobrý den i tobě, člověče. Co to dneska bude?" odpověděl goblin.

„Rád bych věděl jestli má můj Správce Pokladů GrimClaw čas na rychlou schůzku."

„Správce Pokladů GrimClaw Vás očekává, pane Pottere. Budete chtít doprovod nebo trefíte?" zajímal se goblin u přepážky.

„Trefím, mnohokrát děkuji. Nechť vaší nepřátelé umírají bolestivou smrtí a zlato se vám jen hromadí," rozloučil se s ním podle zvyklostí a zamířil do útrob banky.

„Dědici Pottere-Blacku, copak pro vás mohu udělat?" optal se jej GrimClaw hned, jak Hadrian vstoupil do jeho kanceláře a zavřel za sebou dveře.

„Chtěl jsem se optat, jak to vypadá s mou otázkou ohledně Esence Živlu Ledu," optal se Hadrian.

„Mělo mi dojít, že nebudete jen tak normální zákazník, ne po tom, co vás Gaia obdarovala vaší speciální schopností. Nechal jsem prověřit Abyss Aukci, ale tam se žádný takový předmět nenachází. Nicméně máte štěstí, jeden z nejmocnějších lidí v Abyssu se doslechl o tom, že tenhle předmět hledáme a nabídl nám manuál k vytvoření umělé dimenze, ve které se nacházejí tvorové ztělesňující všechny živly. Ujistil nás, že v této dimenzi lze získat všechny Esence Živlů," oznámil mu GrimClaw.

„Hádám, že to nebude nijak levné," konstatoval Hadrian.

„Pro vás osobně to nebude zas tak drahé. Harém King si za své služby žádá patnáct tisíc Abyss Dolarů. Když k tomu připočítáme našich deset procent, vyjde vás to na šestnáct tisíc a pět set Abyss Dolarů," odpověděl GrimClaw.

„Není to zrovna nejlevnější, ale čekal jsem daleko více. Také by mě zajímalo, jak tyhle umělé dimenze vytvářet podle mých potřeb. Netuším, jestli na to mám dostatečné vědomosti nebo schopnosti, ale jistě je to něco, o co bych měl do budoucna zájem," oznámil Hadrian a z inventáře vytáhl částku, o kterou si GrimClaw řekl.

„Nejpozději v pondělí ráno vám dojde manuál k vytváření téhle specifické dimenze. Bude to všechno?" optal se GrimClaw.

„Ano. Děkuji za vaše služby. Nechť vaši nepřátelé umírají jen při zmínce vašeho jména a vaše bohatství roste stejně snadno, jako tráva na louce," rozloučil se Hadrian a teleportoval se zpátky do Bradavic.

McGonagallové po svém návratu oznámil, že Gandalf dodá celou zásilku příští sobotu hned v osm hodin ráno. Profesorka mu ještě oznámila, že si pro svou kolej vysloužil sto kolejních bodů za dobře vymyšlený a hlavně provedený plán.

Snape ho cestou na večeři zastavil a dal mu dalších padesát bodů. Jemu to nijak nevadilo a Snapeovi už vůbec ne, protože se tím dostali do jasného vedení ve školním poháru a to byl teprve konec prvního měsíce.

oooOOOooo

„Dobré ráno, mladý pane. Lucky přináší dobré zprávy," oznámil mu elf, když po ranní rozcvičce a sprše vešel do svého studijního pokoje.

„Lucky! Vítej zpátky. Doufám, že pro tebe cesta nebyla náročná, ať už ses to musel dostat kamkoliv," přivítal Hadrian malého elfa s úsměvem na tváři.

„Luckyho cesta byla dlouhá, ale bezproblémová, mladý pane. Každý elf nejméně jednou za život navštíví říši elfů, aby se mohl učit o původu nás všech. Jen velice málo z nás se do říše elfů ještě někdy vrátí. Pro Luckyho to byla velká pocta, mladý pane," vysvětloval Lucky.

„To jsem rád," usmál se na elfa. „Říkal jsi nicméně, že máš dobré zprávy?"

„Ano, mladý pane. Starší svolili a Lucky je od tohoto dne hlavním učitelem mladého pána. Lucky ví, že si mladý pán přál ovládnout své schopnosti sám, ale mladý pán není příliš daleko. Lucky začne učit mladého pána od pondělí do pátku od páté do sedmé hodiny ranní," oznámil mu Lucky a dvakrát lusknul prsty.

Hadrian se při prvním lusknutí zlatě rozzářil a než stačil cokoliv říci, Lucky se přemístil pryč. Nejspíše se bál, že ho za to bude chtít potrestat nebo co. Nicméně nyní měl jiné starosti.

Gratulace! Dosáhl jsi maximálního levelu Magické Dovednosti - Magické Vidění!

Za dosažení maximálního levelu u Magického Vidění získáváš nový Titul – Čaroděj!

Titul - Čaroděj: Odemyká možnost používání magie bez použití hůlky/díky/meče atd... Přidává také bonus +15% k síle magických útoků a snižuje cenu Magických Dovedností a Kouzel o 15%. Dodatečný bonus +100 MP k základu za každý level hráče.

Titul Čaroděje je druhým z řady možných titulů. Ačkoliv je Čaroděj mocnější než pouhý Kouzelník, stále není špičkou magického řetězce. Pro dosažení úrovně Mága, musí Čaroděj plně ovládnout dva živly a 100 kouzel na lvl. MAX.

- Úrovně Titulu: Kouzelník - Čaroděj - Mág - Arci-Mág

„Profil!" vyvolal si svůj profil, aby se podíval, co se změnilo.

Jméno: Hadrian James Potter

Věk: 11

Třída: The Gamer

Titul: Čaroděj - Koncil Sedmi

Status krve: Čistokrevný

Level: 22 - Exp: 7.09% (17 150/242 000 exp)

HP: 3 630

MP: 5 820

STR: 73

VIT: 77

DEX: 72

INT: 120

WIS: 87

LUK: 42

Status Body: 15

Perks Body: 0

„Skoro šest tisíc bodů magie? To jsem si polepšil o něco víc, jak patnáct set bodů magie. By mě zajímalo, jak se na to bude tvářit Tamara," řekl si pobaveně sám pro sebe. „Lumos!" vykouzlil kužel světla pomocí své pravé ruky a pobaveně se tomu zasmál, protože mu zářil i poslední článek ukazováčku. „Nox!"

„Dobré ráno," pozdravil Sebastiana, kterého potkal v jejich soukromé společenské místnosti.

„I tobě, Pottere. Na to, že je neděle a celkem brzy ráno, jsi až moc aktivní a hádám si říci, že i veselý. Kdybys byl o dva roky starší, optal bych se tě, kdo je ta šťastná, ale na to máš ještě chvíli čas," ušklíbl se Sebastian a věděl, že je na Potterovi něco jiného.

„Máš pravdu, ale v nynější dobré náladě bych asi neměl dostatečnou vůli k tomu, aby odhodlaným dívkám a mladým ženám odolal. Pokud mě omluvíš, jdu do nižších pater sklepení zničit nějaké oživlé kostry," prohlásil Hadrian nadšeně.

Sebastian se šokovaně zastavil, takhle mladého Pottera ještě dříve neviděl. Také nechápal, co myslel těmi oživlými kostrami, ale doufal, že si z něj Potter dělá srandu. Pokud totiž ne, tak se ani neodvažoval představovat, co v nižších patrech dělal student prvního ročníku.

Hadrian nicméně do sklepení nezamířil, dostal hlad a tak se musel vydat do Velké síně. Ono nemusel, mohl si dát něco ze svého Inventáře, ale rozhodl se pro jídlo od elfů. Vůbec si neuvědomoval, že takové navýšení magické moci v něm vzbudilo pocit euforie.

Ve Velké síni nebylo mnoho studentů, jen ti nejpilnější z nich vstali tak brzy ráno, aby se mohli posilnit na nadcházející den strávený v knihovně. Samozřejmě tam byl i famfrpálový tým Havraspáru, který měl nedělní rána trénink.

V polovině snídaně jej napadlo, že by mohl vzbudit Tamaru. Skutečně se nemohl dočkat na to, jak se bude tvářit, až uvidí jeho nový titul a hlavně velikost magie. Proto si otevřel Menu: Komunikace – Textová zpráva.

Možní příjemci:

- Tamara Ceridwen Dagworth-Grangerová

- Fay Dunbarová

- Samantha Krejová

Samozřejmě si zvolil hned tu první možnost.

Pro: Tamara C. Dagworth-Grangerová

Od: Hadrian J. Potter

Zpráva: Vstávat a cvičit! Kdo bude poslední na snídani, zaplatí tomu druhému 1 Abyss Dolar. Výherce pak bude moci naplácat tomu druhému na zadek, dvě rány, jedna na každou půlku ;P. Hodiny tikají!

oooOOOooo

Tamara měla nádherný sen, který si nicméně nedokázala vybavit. Něco jí totiž náhle probudilo.

Spala jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.

Máš 1 novou Textovou zprávu!

Tamara na to zmateně koukala a proto zabloudila do svého Menu, aby se mohla podívat, co to znamená. Když viděla, že je to zpráva od Harryho, přísahala, že jej zabije hned, jak jej uvidí. Jak si mohl dovolit jí takhle vzbudit?

Po přečtení zprávy si chtěla jí zpátky lehnout, než si uvědomila, co si to vůbec přečetla. S vyděšeným výrazem ve tváři si hned vyměnila oblečení pomocí svého Inventáře a bleskově se teleportovala do jednoho výklenku u Velké síně.

Rychle do ní vběhla a doufala, že tam bude první, ale musela zamrkat. Harry již seděl u Zmijozelského stolu a podle toho, jak to na jeho talíři vypadalo, byl již v polovině snídaně. Nevšímala si nikoho jiného a napochodovala si to rovnou k němu.

„Nejen, že jsi mě probudil, ale ještě jsi mě vytáhl z postele kvůli něčemu, co jsem neměla ani šanci vyhrát?" pustila se do něj. „Odmítám přijmout tvé podmínky, mého zadečku se nedotkneš, rozumíš?" oznámila mu.

„Jaká škoda, máš skutečně nádherný zadeček, když jej neskrýváš pod tím hábitem," konstatoval Hadrian zklamaně a Tamara hned zrudla. „Mohu tě aspoň pozvat na snídani? Elfové se dneska skutečně překonali," nabídl jí a ukázal na volné místo, kterého tam bylo skutečně mnoho.

„T-ty, ty!" vykoktala a na více se nezmohla, prostě jí nestačila slova.

„Já, já, já, jenom já," zaintonoval.

„To sis něco šlehnul?" optala se jej Tamara po tom, co se zhluboka nadechla a zkontrolovala si jeho profil.

Zrovna byla v půlce sklenice s vodou, když si všimnula jeho magie a hlavně nového titulu. Šokovaně jej celého poprskala a měla problém, aby jí spodní čelist nepropadla stolem až na podlahu.

„ČARODĚJ! Jak to, že jsi zatracený čaroděj?!" vykřikla tiše.

„Grr, dneska jsem se už sprchoval, děkuji mockrát," postěžoval si Hadrian a přes Inventář si vyměnil mokré oblečení za suché.

„Vysvětli! Jak můžeš být tak rychle čaroděj?" dožadovala se Tamara odpovědí.

„Od chvíle, co jsme poprvé dorazili na Příčnou Ulici, jsem každý den používal Magické Vidění na tak dlouho, jak mi limit dovoloval. Normálně bych maximálního levelu dosáhl až někdy během příštího týdne, ale s menší pomocí jsem maximálního levelu dosáhl již dneska ráno. Na jakém levelu máš Magické Vidění ty?" optal se jí a prvotní opojení moci pomalu opadávalo, poprskání studenou rozhodně pomohlo.

„Soustředily jsme se s Fay a Sam na jiné věci, takže pouze level devatenáct," odpověděla mu podrážděně.

„A Fay se Sam? Už mají Magické Vidění nebo jsou stále jen u Magického Cítění?" ptal se dál.

„Obě mají patnáctý level Cítění," povzdychla si Tamara.

„Škoda, že jsou Knihy Zkušeností tak vzácné. Jejich použitím se dá získat pět levelů k jakékoliv schopnosti. Jinak se nemusíš být, že bych se nějak rychle stal Mágem, což je další stupeň. Za tři levely plně ovládnu jeden živel, natož abych plně ovládal hned dva z nich. Sto kouzel na maximálním levelu také není žádná sranda. Znám něco málo přes dvacet kouzel a polovina z nich je na prvním levelu, zbytek mezi pátým a desátým levelem, jen štítové kouzlo mám již na sedmnáctém levelu," uklidňoval ji Hadrian.

„Dobré ráno," pozdravila je Amanda, která se posadila vedle Hadriana.

„Dobré ráno," odpověděli Hadrian s Tamarou společně, ačkoliv Hadrian doufal, že na něj Amanda nic nezkusí. Euforie jej stále plně nepustila ze svých spárů a on neměl ocelovou kontrolu nad svou myslí.

„Sebastian měl pro mě před chvílí velice zajímavou informaci, víš o čem byla?" optala se jej Amanda a pod stolem si přehodila nohu přes nohu, aby jej po noze mohla dráždit svými prsty. Samozřejmě na sobě nedala nic znát.

Sakra. Lucky, jestli dnešek nepřežiju bez úhony, pomstím se ti! Pomyslel si Hadrian.

„Kdo je Sebastian?" optala se Tamara.

„Sebastian Daley, student sedmého ročníku ze Zmijozelské koleje, který ráno potkal Hadriana s velice dobrou náladou. Sebastian si nicméně nebyl jistý, jestli není Hadrian pod účinky nějakých lektvarů, ostatně tady Hadrian prohlašoval, že jde do sklepení ničit oživlé kostry," odpovídala Amanda a Hadrian věděl, že si to Tamara hned přebere po svém.

„Skutečně? Již jsme s děvčaty narazily na nějaké ty nepřátelské přízraky. Pár kostlivců by byla jistě vítaná změna," usmála se Tamara od ucha k uchu.

„Přízraky? Skutečné přízraky, co dokážou zaútočit na živé a posednout je? Myslela jsem, že se již v Bradavicích nic takového nenachází," ujišťovala se překvapená Amanda.

„Jop. S Harrym soupeříme o to, kdo dříve prozkoumá celý hrad a některé tajné místnosti nejsou příliš bezpečné," usmívala se Tamara. „Takže pokud někde narazil na oživlé kostlivce, velice ráda se do těch míst podívám," dodala.

„To nebude třeba, můžeš si nechat ty své přízraky a já si nechám kostlivce," ujišťoval jí Hadrian.

„Och, copak nechceš, abych se také stala čarodějkou? Bez pořádné výzvy a nárůstu mých zkušeností to jen tak snadno nepůjde, ale to jistě víš, že?" rýpla si Tamara.

„Ha ha ha, už chápu," zasmála se Amanda a letmo se jí zablýsklo v očích. „Náš drahý Hadrian právě zažívá pocit euforie z velkého nárůstu jeho magické moci. Mělo mi to dojít hned, jak jsem pocítila tuhle změnu. Hadriane, co kdybychom se vrátili k tobě na pokoj a já ti pomohla tento pocit překonat? Slibuji, že toho nebudeš litovat," oznámila mu Amanda a chtěla mu prstem přejet po rameni, ale na jeho místě zbyl pouze vír sněhových vloček.

„Zmetek, stále mi neřekl, kde najdu ty kostlivce!" vykřikla Tamara a zmizela v ohnivém víru.

Amanda zůstala sedět u Zmijozelského stolu naprosto sama. Ačkoliv se jí mírně dotklo, že před ní Hadrian utekl, měla toho dost na přemýšlení. Tamara Dagworth-Grangerová, to jméno si velice dobře uložila do paměti, protože podle všeho věděla o Hadrianových schopnostech více, než kdokoliv jiný.

Hadrian byl led a Tamara oheň, oba se dokázali teleportovat s pomocí svého živlu. Tamara musela mít také značný talent, když poznala to, že je Hadrian čarodějem a to zatraceně mocným. Bylo mu teprve jedenáct a již byl po magické stránce mocnější než někteří profesoři, pokud šlo teda o ty mladší z nich. Odhadovala, že se je někde na osmině Brumbálovy moci a mezi čtvrtinou až třetinou moci Ředitelů kolejí.

Zatímco si Tamara myslela, že se nachází ve sklepení, teleportoval se do nepoužívané učebny na prvním patře. Učebna byla umístěna v uzavřené části školy, takže tam nikdo neměl nutkání chodit. Byla také nejzazším místem, které prozkoumal a mohl tak z onoho místa pokračovat v průzkumu.

Normálně by se vydal z učebny pryč hlavními dveřmi, ale hned zjistil, že nemusí mít aktivované Magické Vidění, aby spatřil průhlednou auru aktivní magie. Hned tedy přiskočil ke stěně a začal si ji pozorně prohlížet, tentokrát s aktivovanou schopností Magického Vidění.

„Hmm, skryté dveře od kterých vede magie skrze stěnu až k oknu," řekl si sám pro sebe a sledoval magickou linii až k jejímu zdroji.

Za rozpadajícím se závěsem našel menší přesýpací hodiny, těmi hned otočil. Neslyšel žádnou reakci, ale jeho nos zasáhl zatuchlý vzduch, jak se kamenné dveře zavlnily. Přesýpací hodiny se pomalu utáčely zpátky do své původní pozice a hádal, že jakmile do ní zapadnou, dveře se za se zhmotní, proto na nic nečekal a prošel skrz ně na druhou stranu.

Ocitl se na točitém schodišti, které vedlo nahoru i dolů, ačkoliv neviděl na více jak dva metry. Rozsvítil tak konec svého levého ukazováčku kouzlem Lumos a vydal se směrem dolů.

Sestup trval sotva minutu, když se dostal na konec nebo spíše začátek točitého schodiště. Pečlivě si prohlížel kruhovitou místnost, ve které se ocitl, aby spatřil dvě důležitá místa. Obě ukrývala další skryté dveře.

První se daly otevřít pomocí zasouvacího kamene a po jejich zprůhlednění se mu naskytl pohled na školní pozemky. Za dveřmi ven se také nacházela menší zahrada a měl odtamtud velice dobrý výhled na školní skleníky. Rychle si zkontroloval, že i venku existuje onen zásuvný kámen na otevření dveří, než se vrátil zpátky dovnitř.

Druhé dveře se nacházely v podlaze a otevíraly se zatáhnutím za nástěnnou pochodeň. Tyhle dveře odhalily další schodiště vedoucí ještě níže pod zem. Hned, jak stoupl na první schod, na stěnách kousek nad každým schodem se rozsvítilo světle modré světlo.

To jej překvapilo a sehnul se, aby si zdroj světla pečlivě prostudoval. Zjistil, že světlo vychází z jakéhosi krystalu zasazeného v kovovém rámu. Rozhodně jej zajímalo, jak něco takového bylo možné vyrobit, protože krystal byl spojen s kovovým rámem tak, že kdyby nebyl vidět rozdíl v materiálu, měl by za to, že je to tvořeno z jediného materiálu. Kov s krystalem doslova splynuly dohromady. Jen s velkou námahou přes modré světlo spatřil runy vyryté na vnitřní straně kovového rámu.

Ačkoliv věděl, že by tohle mohl studovat ještě nějakou dobu, vydal se po schodech níže do podzemí doufajíc, že najde něco užitečného. Schody jej dovedly až na chodbu, která byla u podlahy osvětlená úplně stejně, jako schodiště, nicméně tady na stěnách byly i modře svítící sloupy, asi tak tři metry od sebe.

V polovině chodby narazil na dvoje kovové dveře. Ty napravo vedly do nádherné pracovny, kde bylo všechno v naprosto dokonaleném stavu. Pracovna měla čtvercový půdorys a v každém ze čtyř rohů stál trojúhelníkovitý sloup tvořený z jediného krystalu, všechny tři vrcholy byly umístěny v kovovém rámu, tentokrát mohl jasně spatřit runy i zvenčí.

Pracovní stůl byl půlkulatý s tím, že ten, kdo za ním seděl, seděl čelem ke dveřím. Za stolem byla umístěna knihovna, ačkoliv se v ní nenacházela jediná kniha nebo svitek. Stůl byl nicméně také uměním, tvořený matně šedým sklem s nosnou konstrukcí z modro stříbrného kovu.

Ačkoliv si připadal, že již není ve středověkém hradě, nejvíce zvláštním stejně byla židle za stolem. Ani se nedivil, že je z čirého skla, nejvíce jej nicméně udivoval fakt, že se vznášela ve vzduchu a hned, jak si na ní sedl, upravila se podle jeho potřeb. Dokonce se mu pod lokty zhmotnily opěrátka a při pomyšlení na to, že se zakloní, se zadní opěradlo sklopilo.

„Sakra, tohle chci pro sebe. Doufám, že si jí odsud budu moci odnést nebo přijít na to, jak tohle celé zkopírovat. Už žádné sezení na nepohodlných dřevěných židličkách," prohlásil a následně zjistil, že levitující židle se podle jeho myšlenek i otáčela kolem své osy. Dokonce na ní mohl i létat různě po pracovně, tak na ní zamířil na chodbu a do dveří naproti pracovně.

Druhé kovové dveře skrývaly velkou laboratoř. Tam se nacházely kamenné bloky, nejspíše pracovní stoly. Každý stůl byl unikátní v tom, že na vrchní straně nesl jiný runový okruh. Neboť runám zatím nerozuměl, porozhlédl se po něčem více užitečném a spatřil hromadu dřevěných krabic. Hned k nim přilétl na svém novém skleněném křesle a nadšeně z něj seskočil, protože dvě krabice byly plné krystalů, které osvětlovaly schodiště i chodbu.

Crystalumen

Tvůrce: Perenelle Peverellová

Info: Crystalumen je předmět vytvořený s pomocí Alchymie za použití přírodního magického krystalu, magického kovu, runového okruhu a transmutačního kamene. Crystalumen vydává světle modré světlo.

Použití: Pro aktivaci Crystalumenu je nutné magií naplnit runu Energie. Základní nastavení aktivace rozsvícení je pomocí detekce přítomnosti magické osoby. Toto nastavení lze změnit na hlasovou aktivaci pomocí runy Zvuku na zadní straně Crystalumenu. Heslo pro aktivaci je Lumen.

„Hehehe, tohle má rozhodně velký potenciál. Možná, kdyby se dala upravit barva světla, mohl bych si vyrobit vlastní magickou lampu a nemusel bych se nadále spokojovat se světlem ze svíček a nástěnných pochodní," zasmál se Hadrian a obě bedny s Crystalumeny si vložil do Inventáře.

Nicméně nadšení jej přešlo, když ve třech zbylých bednách nebylo naprosto nic dalšího. Zklamaně se posadil zpátky na levitující židli a vylétl z laboratoře na chodbu, tam se vydal na její konec. Cestou minul ještě jedny dveře vedoucí do jakési umývárny s jednoduchou šatní skříní.

Na konci chodby otevřel poslední dveře a spodní čelist mu zařinčela o kovovou podlahu dalšího schodiště. Před ním se nacházela rozlehlá jeskyně plná přírodně rostoucích krystalů. Musel se nahnout přes zábradlí, aby spatřil její dno. To se nacházelo dobrých třicet metrů pod jeho nohama a mohl vidět, jak se ještě různě rozvětvuje a pokračuje dál v chodbách, do kterých neviděl.

Ačkoliv schodiště vedlo až na dno jeskyně, on si všimnul kruhovité plošiny se zábradlím a vrátky. Přilétl na ní a spatřil, jak se na skleněné desce objevilo osm šipek. Napravo dvě šipky pro určování výšky, úplně dole dvě šipky pro rotaci a poté čtyři šipky na kontrolu směru letu.

„Ať už byla tahle Perenelle kdokoliv, lišila se od těch dnešních idiotů. Za tuhle levitující plošinu by jí mudlové doslova roztrhali. Pokud se mi podaří vyrábět Crystalumeny, doslova bych s nimi mohl změnit celou tuhle společnost. Nehledě na tuhle levitující židli," konstatoval Hadrian a rozlétl se po jeskyni, aby jí mohl pečlivěji prozkoumat, ačkoliv se nepouštěl do žádné z chodeb.

„Sakra, za tyhle krystaly bych musel získat obrovské bohatství, kdybych je nějak dokázal vytěžit a prodat. Prvně ale musím zjistit, kdo byla tahle Perenelle Peverellová a zkusit najít nějakou její písemnou práci. Abych to tady mohl plně využít, musím znát runový jazyk," prohlásil a rozlétl se zpátky k hlavní plošině, aby mohl se svou novou židlí odlétnout do pracovny, kde jí našel. Nakonec se také rozhodl, že tam onu židli zanechá, nechtěl složitě vysvětlovat, kde jí našel a jak funguje, když to sám netušil.

Runy, to byl jeho následující projekt a doufal, že mu Lucky pomůže, ačkoliv nevěděl přesně, co jej bude elf učit, tušil, že to bude manipulace magie tak, jak to uměli pouze oni. Jen doufal, že mu to k něčemu bude.

Po odchodu z podzemního komplexu se vydal po točitém schodišti vzhůru. Chtěl prozkoumat i další patra opuštěné věže. I s učebnou jich bylo celkem pět, přičemž v pátém patře byl soukromý apartmán, který byl přístupný pouze pomocí tajného schodiště.

Ve druhém patře byl sklad nepoužívaného nábytku. Třetí patro bylo docela dost poničené a našel tam i lidskou kostru v kruhu sedmi zvířecích koster. Usoudil z toho, že se tam někdo pokoušel provést nějaký rituál, který rozhodně nevyšel. Na čtvrtém patře se nacházela prázdná knihovna s několika křesly a kulatým stolkem.

„Hmm, kdyby se to tu celé opravilo a řádně zabezpečilo, byla by to perfektní věž pro budoucí Hráče. Rozhodně projekt do budoucna," řekl si Hadrian pro sebe a teleportoval se do prvního patra, aby se mohl vydat na prvně zamýšlený průzkum dalších částí prvního patra.

oooOOOooo

Francie – Skrytá lokalita:

Malá soška tvořená z krystalů byla nečinná od svého vytvoření. Nicméně ve stejnou chvíli, kdy mladý Hadrian objevil podzemní prostory, se soška rozzářila světle modrou barvou.

„Drahá?" zavolal mužský hlas.

„Copak?" ozval se z kuchyně ženský hlas.

„Mohla bys na chviličku? Ta tvoje soška se rozsvítila. Nepamatuji si, že by někdy svítila a to jí tu máme nějakou tu dobu," oznámil muž.

„Och, někdo našel mojí tajnou laboratoř v Bradavicích?" podivila se žena a ukazováčkem přejela po páteři sošky testrála. Jeho oči se rozzářily bílou barvou a Perenelle se svým mužem mohla sledovat obraz jedenáctiletého chlapce, jak prozkoumává její laboratoř na levitující židli, kterou si v mládí vytvořila jen aby dokázala, že je to možné.

„Takže někdo s krví Peverellů stále přežívá," konstatoval její muž.

„Ano, jen někdo s krví Peverellů mohl projít bariérou na schodech vedoucích do mé staré laboratoře. Pokud se nepletu, je tohle mladý Harry Potter," řekla Perenelle a zaujatě sledovala, jak si mladý Potter vložil dvě bedny Crystalumenů do kapesní dimenze.

„Zajímavé, jen je škoda, že nemáme i zvuk."

„Možná bychom mohli navštívit tvého idiotského studenta a podívat se, jak se rozhodl ochránit Kámen Mudrců. Na to, jak si myslí, že je inteligentní, mu plno věcí nedochází," nadhodila Perenelle.

„Brian byl vždy domýšlivý. Jistě bude chtít použít Kámen pro vytvoření Elixíru Života. Rád bych viděl jeho výraz, až zjistí, že Elixír působí jen na ty, kteří se podíleli na vzniku Kamene Mudrců," uchechtl se Nickolas.

„Nicméně pro mladého Harryho Pottera by fungovat mohl, otázkou je, jak účinný pro něj Elixír bude. Jen je škoda, že po šesti stoletích musíme zase umřít. Možná bychom mohli mírně pozměnit své plány a dohlídnout na něj. Budu se muset ujistit, ale pokud se nepletu, je kromě mě posledním Peverellem.

Odolá volání naší krve a dožije se přirozené smrti nebo se vydá na lov Relikvií? A pokud se je vydá lovit, uspěje nebo jim podlehne? Zdá se, že následující roky budou velice zajímavé. Co si o tom myslíš ty, drahý?" optala se Perenelle svého muže.

„Myslím si, že se Brian své Relikvie jen tak nevzdá a mladý Potter ji bude muset získat z jeho mrtvých rukou. Varoval jsem ho, že Relikvie jsou prokletím pro všechny, kdo nenese krev Peverellů, ale mé varování ignoroval. Bezová hůlka jej zničí, pokud vycítila přítomnost mladého Pottera, bude se chtít vrátit k pokrevní linii svého tvůrce. Jinak pár let navíc nám nijak neublíží a Brian netuší, kolik máme Elixíru Života. Také netuší, že Kámen, který jsem mu dal ke zničení, není jediný svého druhu," odpověděl Nickolas.

„Hmm, budu se muset zamyslet nad tím, co mu pošlu na Yule. Možná by souhlasil i s letními prázdninami ve Francii, co říkáš?" optala se Perenelle a ukončila projekci.

„Kdo? Brian nebo mladý Potter?"

„Harry samozřejmě, nicméně doufám, že není Brianovou loutkou. Kontaktuj své agenty, drahý, chci o něm vědět naprosto vše, co se dá. Nyní mě omluv, mám v kuchyni stále práci," řekla mu Perenelle a vrátila se ke své předešlé aktivitě.

oooOOOooo

Zmijozelská kolej:

Neboť byla neděle, Hadrian se musel vrátit na kolej, aby ve tři odpoledne zkontroloval domácí úkoly na nadcházející týden. Tentokrát nebyl nikdo, kdo by neměl něco splněného, takže všem mohl připsat po jednom plusu.

Z dívek hvězdičku obdržely pouze Dafné, Millicent a Lilith, z chlapců to byl zase jen Blaise. Přičemž Dafné, Lilith a Blaise byli jediní tři, kteří měli šanci v dalším týdnu získat svůj první dárkový poukaz.

„Slyšel jsem o dnešním ránu nějaké zvěsti," nadhodil Blaise, který se usadil do křesla naproti Hadrianovi.

Ten se rozhodl zůstat ve společenské místnosti a pozorovat své spolužáky, jak ze svého tak i z vyšších ročníků. Postupně sledoval všechny přítomné a hádal, kdo se asi vrhne do soubojů ve snaze vyhrát co nejvíce bodů.

„Copak se o mě povídá?" optal se Hadrian klidně, což byl značný rozdíl od jeho ranního chování.

„Někteří říkají, že tě někdo zasáhl silným povzbuzujícím kouzlem. Jiní zase tvrdí, že sis dal Doušek Euforie. Jsou tu ještě další fámy, ale ty jsem uznal za vysoce nepravděpodobné," odpověděl Blaise.

„Většinou je na všem trochu pravdy, ale pochybuji, že se k ní tentokrát kdokoliv jen přiblížil," odvětil Hadrian. „Zítra končí měsíční limit a od úterka bude možné vznášet výzvy na souboje. Vím, že Dafné chce uzemnit Malfoye. Už sis někoho vyhlédl nebo účastnit nebudeš?"

„Netuším, ačkoliv by bylo hezké smáznout Malfoyovi ten jeho úsměv z tváře. Nicméně nechci odhalovat své plné schopnosti. Je navíc jasné, že ať už se budeme snažit jakkoliv, na tvou pozici se z našeho ročníku nikdo nedostane," odpověděl Blaise a Hadrian přikývnul.

Pobaveně totiž sledoval, jak si starší studenti roztřiďují zápisky a domácí úkoly ze všech předešlých let a vkládají si je do složek, které navrhl. Věděl, že i v ostatních kolejích se složky s boxy rozmohly a díky Snapeovi se rozšíří i mezi profesory.

„Musíš být spokojen, když vidíš, jak se tvůj projekt stal skutečností. Do konce dalšího měsíce nebude student, který by nevlastnil box na zápisy a úkoly," nadhodil Blaise.

„Tím jsem ještě neskončil. V sobotu by měl každý student obdržet specifický počet speciálních pergamenů na domácí úkoly. Již nikdo nebude moci odevzdávat úkoly delší, než profesoři zadají. Pokud si někdo chce vylepšit známku, ať požádá o nějaký speciální projekt nebo něco takového," řekl Hadrian.

„Grangerová," prohlásil Blaise, kterému hned došlo, o kom to Hadrian mluví.

„Ona a několik dalších studentů ve vyšších ročnících, aspoň podle McGonagallové," přitakal Hadrian. „Jinak by mě zajímalo, neříká ti něco jméno Peverell?" optal se ho ještě.

„Peverell? Všichni ví, že je to rod, který vymřel někdy v patnáctém století. Kolují o něm nepodložené fámy, ale nikdo neví nic specifického. Matka se jen jednou zmínila, že rod Peverellů zmizel ze světa asi půl století po tom, co udál Masakr rodu Potterů. Mnoho z lidí věří, že v Masakru nějak figuroval rod Peverellů a přeživší z rodu Potterů je z pomsty vyhladili. Je to nicméně jen spekulace, protože podle všeho nezůstala jediná písemná zmínka o tom, co se skutečně stalo, i Masakr rodu Potterů je opředen nejedním tajemstvím," oznámil mu Blaise.

„Hmm, v rodinné kronice jsem se nedostal tak daleko, jsem teprve na přelomu šestého a pátého století před naším letopočtem. Nemám příliš času na to, abych si celou kroniku nastudoval během několika dní. Budu rád, když jí dočtu do konce tohoto školního roku, ačkoliv pochybuji, že si z ní zapamatuji úplně všechno. Také mám štěstí, že magie kroniky mi dovoluje číst veškerý text, jako bych jej četl v moderní angličtině," prozradil Hadrian, ačkoliv mu v tom pomáhala hlavně Řeč Národů.

Jen díky tomu, že si poslední měsíc četl v kronice svého rodu, zvýšil si Řeč Národů na čtyřicátý pátý level. S každým dalším levelem pro něj bylo daleko snazší se učit nové znaky dávných jazyků. Doufal, že podobnou schopnost získá i pro Runy. Při pohledu na Blaise jej nicméně napadlo něco, jak si Řeč Národů ještě o něco zlepšit. Také doufal, že Padma se Sue ovládají druhý jazyk.

Umíš Italsky, můj příteli?" optal se Hadrian Blaise v rodném jazyce jeho matky.

Samozřejmě, že umím. Matka by nikdy nedovolila, abych byl takhle nevzdělaný po jazykové stránce. Domluvím se i pomocí Francouzštiny a Španělštiny," odpověděl mu jeho tmavý spolužák.

V tom případě ti nebude vadit, když si s tebou procvičím své znalosti, že?" ujišťoval se Hadrian.

Nikoliv a pochybuji, že je tu někdo další, kdo by nám právě rozuměl, takže se nemusíme bát odposlouchávání," ušklíbl se Blaise.

Velice dobrá připomínka. Vím, že velká část našich spolužáků se učila Francouzštině, takže by o konverzaci i v tomhle jazyce mohl být zájem. Až budeme mít trochu více času, mohl bys mě začít učit i Španělštinu," řekl Hadrian.

„Nerada ruším, ale musíš nám pomoci!" přiběhla k němu Lilith.

„Co se děje?" optal se hned Hadrian, který viděl, jak je Lilith udýchaná.

„Malfoy omráčil Millicent a někam odvedl Pansy. Nott zkontroloval jejich pokoj, ale tam nikdo není. Millicent šla najít profesora Snapea, protože nebyl ve své kanceláři," vysvětlovala Lilith rychle. Nemusela to ani doříct celé a Hadrian s Blaisem byli na nohou.

„Kde byli viděni naposledy?" optal se Hadrian.

„Millicent jsem našla v umývárně nedaleko učebny Lektvarů," oznámila mu a Hadrian je oba dva chytil za ramena a teleportoval je k dané umývárně.

Magické Vidění!" prohlásil a zadíval se do směsice magických barev.

Musel vejít do dívčích umýváren, aby spatřil magickou stopu omračujícího kouzla. Nikdy dříve se o to nepokoušel, ale elfové říkaly, že se s magickými proudy dá manipulovat. Nashromáždil tak Malfoyovu magii a přetvořil ji na stopovací kouzlo nebo jeho obdobu. Nad dlaní se mu totiž vznášel rudý šíp, který mu ukazoval cestu ke svému majiteli.

„Snad nebudou daleko," poznamenal Hadrian a rychle se vrátil na chodbu, tam zamířil hlouběji do sklepení.

Trvalo jim pět minut, než dorazili k nepoužívanému skladišti. Blaise se pokusil otevřít dveře, nicméně ty byly zamčené. Lilith na ně použila odemykací kouzlo Alohomora, ale ani to nezabralo.

„Ustupte! Arcane Fulgor!" seslal na dveře magický blesk, který prolétl zámkem a zanechal po sobě díru o velikosti lidské hlavy.

Blaise na nic nečekal a kopl do dveří, aby jim nestály v cestě. Hned, jak se jim naskytl pohled do skladiště, Lilith si s výkřikem zakryla ústa. Blaise úplně ztuhnul, nicméně Hadrian se dal okamžitě do pohybu.

„Potter!?" stačil Malfoy překvapeně vykřiknout, než za bolestného výkřiku odlétl z místa, kde stál.

Hadrian mu nedal šanci a nemilosrdně na něj zaútočil tak, jako nikdy před tím. Vše, co se naučil v Doju, to proti tomu parchantovi použil tak rychle, jak jen byl schopen. Netrvalo to dlouho a Malfoy padl k zemi, až poté se Hadrian zastavil a zhluboka se nadechl. Normálně by byl zděšen tím, jak svého spolužáka zřídil, ale nebyl. Zaprvé za to mohla Hráčova Mysl, poté částečná Nitrobrana, která jeho první schopnost jen umocňovala a nakonec fakt, že kousek od něj ležela Pansy v roztrhaných a zakrvácených věcech.

„Oba dva se mě chytněte!" rozkázal svým spolužákům a vzal si téměř bezvědomou Pansy do náruče. Hned jej poslechli a on je znovu teleportoval, tentokrát ale na Ošetřovnu.

„Madame Pomfreyová!" vykřikla hned Lilith a rozběhla se do její kanceláře.

„Co? Co se děje?" vyšla z ní zmatená, ale to z ní opadlo hned, jak spatřila Pansy v Hadrianově náručí.

„Rychle, položte jí na volné lůžko!" rozkázala a pustila se do práce. „Rychle mi také vysvětlete, jak se tohle stalo!" řekla.

„To Malfoy! Našla jsem omráčenou Millicent v umývárně, když jsem jí probudila, řekla mi, že je Malfoy napadl. Pansy nebyla nikde k nalezení, tak jsem Millicent poslala pro profesora Snapea a sama se rozběhla pro pomoc. Hadrian dokázal Malfoye vystopovat do nepoužívaného skladiště, kde jsme našli Pansy v tomhle stavu," vykládala Lilith a Blaise se třepal vzteky.

„Hadriane, dostaň nás zpátky, protože toho hajzla zabiju! Nikdo! Nikdo si takhle nemůže dovolit vztáhnout ruku na ženu!" zuřil Blaise.

„Nikdo z vás nikam nepůjde!" rozkázala jim hned madame Pomfreyová.

Pansy nevypadala vůbec dobře. Podle toho, co Hadrian spatřil, jí Malfoy musel mnohokrát udeřit do obličeje, než na ní použil snad tucet slabých řezacích kleteb. Ten parchant si skutečně zasloužil každou ránu, kterou mu zasadil a i tak si myslel, že to bylo stále málo.

„Budu se muset pro Malfoye vrátit. Rád bych jej nechal trpět, ale ten idiot je schopen zemřít i po tom, co z bolesti omdlel," řekl Hadrian.

„Nech ho chcípnout!" vykřikl okamžitě Blaise.

„Zabini má pravdu, Malfoy dostal to, co si zasloužil!" souhlasila hned Lilith.

„Nikdo v Bradavicích pod mým dozorem nezemře! Pane Pottere, okamžitě se vrátíte pro pana Malfoye a dostanete jej na Ošetřovnu, abych se o něj mohla osobně postarat, rozumíte?" oznámila mu madame Pomfreyová a Hadrian přikývnul, načež zmizel ve víru sněhových vloček a o pět vteřin později se vrátil i s Malfoyem, který byl stále v bezvědomí.

„U Merlina, co jste mu to provedl?" zděsila se madame Pomfreyová.

„Nic, co by si nezasloužil," odvětil Hadrian bez známek lítosti a rychle chytil Blaise za rameno, aby se na bezvědomého Malfoye nevrhl.

„Nech ho být. Nějakou dobu si tu poleží, zlámal jsem mu polovinu žeber, nos i čelist. Až odsud vyleze, postaráme se o jeho další trest v rámci turnaje, ať už s tím Snape bude nebo nebude souhlasit," uklidňoval jej Hadrian a Blaisovi se nebezpečně zablesklo v očích.

„Máš pravdu, ale přísahám, že jej naprosto zničím!" zavrčel Blaise.

„Postav se do řady, Zabini. Pansy bude mít šanci jako první, poté Dafné, já a pak až ty," oznámila mu Lilith.

„Co se u všech ďasů stalo!" vylétl Snape na Ošetřovnu a svým pohledem vraždil naprosto všechny, kdo se mu postavil do cesty. „Pottere! Mohl jsem si to myslet! Kam se hnete, tam je jen pohroma!" křičel Snape a určitě by i pokračoval, kdyby jej madame Pomfreyová neumlčela.

„Severusi! Kontroluj se a začni se chovat jako dospělý člověk! Než někoho začneš z něčeho obviňovat, zjisti si, co se přesně stalo! Nyní mi dones mast na hojení řezných ran a dokrvující lektvar pro slečnu Parkinsonovou!" okřikla jej madame Pomfreyová a dala se do léčení Malfoye.

„Chci vysvětlení!" vyštěkl tiše na trojici svých studentů a Lilith se znovu dala do vysvětlování celé události.

Snape netušil, jak se má tvářit nebo cítit. Když se dozvěděl, co jeho kmotřenec udělal, hned se snažil najít nějakou výmluvu, ale zranění, které Parkinsonová utržila, nebyla nijak náhodná. Ten idiot vztáhl ruku na svou spolužačku a ještě se u toho nechal chytit.

Chtěl také nějak potrestat Pottera za to, co Dracovi udělal, ale dobře věděl, že nemohl. Také mohl jen děkovat, že byl Draco stále naživu. Trochu více síly nebo opakovaná rána do hrudi a zlomená žebra by mu propíchla plíce a poté by to již netrvalo dlouho. Také si všimnul, jak se tvářil Zabini a věděl, že i kdyby prohlásil celou tuhle záležitost za uzavřenou, bylo to velice daleko od skutečného uzavření.

Během toho, co se staral o Parkinsonovou a poté i Draca, se na Ošetřovnu přihnalo několik dalších jeho prvňáků v čele s Bulstrodeovou. Greengrassová s Davisovou byly hned za ní a koutkem oka zahlédl i Notta, který na Ošetřovnu nahlédl, ale dovnitř nešel, vše pozoroval jen z povzdálí.

„Hadriane, co se stalo?" optala se hned Dafné.

„Malfoy omráčil Millicent, unesl Pansy a poté ji mučil v nepoužívaném skladišti. Malfoy má štěstí, že stále žije, nicméně bude litovat toho, že se vůbec někdy narodil," odpověděl Hadrian.

„Proč to ale udělal?" optala se Lilith.

„Záleží na tom? Vztáhl ruku na ženu, za to bude trpět!" sliboval Blaise.

„Malfoy ráno dostal dopis od svého otce. Lord Parkinson se rozhodl zrušit spojenectví mezi svým rodem a rodem Malfoyů, s čímž ukončil i veškeré vyjednávání o manželské smlouvě mezi Pansy a Malfoyem. Důvodem k tomu všemu bylo Malfoyovo chování od začátku školního roku," vysvětlovala Tracey.

„Poppy, Severusi, co se stalo? Je všechno v pořádku?" optala se profesorka McGonagallová, která rychle vešla na Ošetřovnu.

„Nic co bychom nezvládli a neboť se to týká pouze mých studentů, budu to řešit vnitřně," oznámil ji Snape.

„Jak myslíš. Mám někoho kontaktovat nebo to zvládneš sám?" nabízela svou pomoc.

„Postarám se o to sám. Pottere! Odveďte ten váš hlouček zpátky na kolej, tady již nejste k žádnému užitku!" rozkázal Snape.

„Někdo z nás tu zůstane s Pansy. Nedám Malfoyovi další šanci, aby na ní šáhl!" prohlásil Hadrian chladně a částečně se kolem něj objevila jeho magická aura.

„Dobrá! Jedna z dívek tu může zůstat a pomůže madame Pomfreyové nanést hojivou mast na rány slečny Parkinsonové! Zbytek se vrátí na kolej!" rozhodl.

„Já ji pomůžu! Malfoy mě už znovu neomráčí!" prohlásila Millicent odhodlaně.

Ledové Ostří!" prohlásil Hadrian a nechal si v rukách zhmotnit ledovou katanu. „Pokud proti tobě pozvedne hůlku nebo tě jakkoliv bude ohrožovat, normálně jej probodni," řekl jí Hadrian a vložil jí katanu z ledu do ruky.

Kývnul na Lilith a Blaise, kteří se jej okamžitě chytili, než natáhl ruce k Dafné a Tracey. Obě nechápaly, proč se jej mají chytit, ale na nic se neptaly a napodobily své dva spolužáky. Než mohl McGonagallová něco namítnout na to, že Hadrian dal Millicent nebezpečnou zbraň, pětice studentů zmizela ve víru sněhových vloček.

„K-kde jsou?" vykoktala překvapeně.

„Zpátky na koleji a jak se zdá, Potterovi je už jedno, kdo uvidí jeho speciální schopnosti," odfrkl si Snape.

„Ale v Bradavicích není možné se přemisťovat!" protestovala McGonagallová.

„Není to přemísťování. Albus sice tvrdí, že je to nějaká ninja technika rychlého pohybu, ale kdo ví, kde je pravda. Faktem nicméně zůstává, že je Potter nebezpečný soupeř a smrtelný nepřítel. Rozhodně není Brumbálův Zlatý hrdina, ve kterého doufal," odpověděl Snape a vrátil se k nápravě Dracových zranění.

„Chápu," řekla. „Do večeře chci vědět přesně, co se stalo a je mi jedno, že je to kolejní záležitost. Často zapomínáte, že jsem i Zástupce Ředitele školy!" oznámila mu, než odpochodovala z Ošetřovny, nicméně nemířila do svého kabinetu, ale do kabinetu Astronomie.

Nálada ve Zmijozelské společenské místnosti nebyla nijak radostná. Hadrian po návratu na kolej svolal Koncil Sedmi, aby je informoval o tom, čeho se Malfoy dopustil. Vysvětlil jim také, proč Malfoy leží na Ošetřovně a jak někteří z jeho ročníku plánují Pansy pomstít pomocí oficiálních soubojů ve Zmijozelském turnaji.

„Myslíš, že to Snape dovolí? Jistě bude chtít svého kmotřence ochránit," pochybovala Gemma o jejich plánu.

„Malfoy je arogantní parchant. Rychle se bude chtít dostat na vrchol, aby mohl usednout na mé místo a přijme jakoukoliv výzvu," odpověděl Hadrian.

„Hadrian má pravdu. Pokud Malfoy přijme jakoukoliv výzvu, Snape nesmí zasáhnout! Taková jsou pravidla a musí se jimi řídit i ředitel naší koleje," souhlasila Amanda.

„Lucius Malfoy je mocný člověk a mnoho jeho spojenců má své potomky v naší koleji. Také bych kvůli této vendetě nerad přišel o možnou pracovní nabídku," vložil se do toho Sebastian.

„A já jsem Dědic Starobylého a Vznešeného rodu Blacků! Jediný dopis ke Gringottům a nejenže zruším jeho manželství, vezmu si zpátky i veškerý majetek, který sebou Narcisa Blacková do manželství přinesla. Malfoy Manor je majetkem Blacků, bez sídla a zlata je Malfoy jen obyčejný přistěhovalec se spojenci, kteří jej velice brzy opustí, protože bez lží o tom, že je Draco Dědicem rodu Blacků, ztratí kontrolu nad Aliancí. Lucius Malfoy postaví svého syna do latě nebo uděláme všechno, co bude v našich silách, aby z Bradavic odešel nebo byl vyloučen," prohlásil Hadrian chladně.

Oba jeho Dědické prsteny byly plně viditelné, takže nikdo nemohl popírat jeho slova. Sice tím na sebe veřejně prozradil, že má daleko více politické moci, ale bylo to nutné. Většina z nich již dávno tušila, že je Dědicem rodu Blacků, ale do teďka se tak veřejně neidentifikoval s touhle jistotou.

„Chápu, že Malfoy potřebuje dostat pořádnou lekci, ale nehraničí tohle se šikanou? Snapeovi bude stačit pouze podezření na to, aby zasáhl a všechny nás potrestal. Ostatně je to naší úlohou, abychom těmto problémům předcházeli a zbytečně je nevytvářeli," vložil se do diskuse Lucian.

„Vidím, že jste tu všichni, to je dobře!" vešel do společenské místnosti Koncilu Snape.

„Profesore," odpověděli všichni.

„Potter vás jistě již seznámil s tím, co se dnešního odpoledne událo, takže se nebudu zdržovat detaily," konstatoval. „Slečna Parkinsonová neutržila žádné trvalé následky, nicméně zůstane na Ošetřovně až do středečního rána, hlavně kvůli pozorování jejího zotavení z lehkého otřesu mozku. Také to bude dost času na to, aby se jí z obličeje vytratily stopy otoky a modřiny," oznámil jim.

„A Malfoy?" optal se Adrian.

„Pan Malfoy si díky panu Potterovi na Ošetřovně poleží značně delší dobu. Zlomené pravé zápěstí, sedm zlomených žeber, pět naštípnutých žeber, zlomená čelist, přeražený nos, pět zlomených nebo vybitých zubů, slabý otřes mozku, slabé pohmoždění žaludku a ledvin," vyjmenoval seznam Malfoyových zranění. „Řekněte, pane Pottere, přijde vám to normální nebo se mám obávat toho, že až příště ztratíte kontrolu, tak někoho zabijete?" optal se jej Snape přímo.

„Kdybych ztratil kontrolu nebo ho chtěl zabít, byl by Malfoy v márnici a ne na Ošetřovně, profesore. Samozřejmě se tam ještě může ocitnout, až se Lord Parkinson dozví, co Malfoy udělal jeho dceři. Jsem si jistý, že před Starostolcem by jej dokázal odsoudit za pokus o vraždu Dědičky Vznešeného rodu Parkinsonů a za pokud o ukončení rodové linie. Možná jsem zašel trochu dál, ale Malfoy nyní poslouží jako odstrašující případ pro všechny ostatní, kteří by chtěli vztáhnout ruku na dívky v naší koleji," odpověděl Hadrian.

„A co Lord Malfoy, ten se spravedlnosti pro svého syna dožadovat nesmí?" odsekl Snape.

„Draco Malfoy zde není oběť, profesore a všichni to víme! Jak Hadrian řekl, možná zašel trochu dál, ale nikdo se nepostaví za to, aby byl jakkoliv potrestán. V očích Starostolce bude hrdinou, který zachránil život bezbranné dívce, na které si Malfoy vylíval zlost kvůli zrušenému spojenectví a neuzavřené manželské smlouvě. Lord Malfoy bude nyní řešit daleko větší problémy, než to, jakým způsobem byl jeho syn zastaven," prohlásila Amanda.

„Koncil Sedmi rozhodl! Hadrian James Potter neponese žádné následky za události dnešního dne. Draco Lucius Malfoy je tímto v podmínce! Jediný vážnější přestupek a bude vyloučen ze Zmijozelské koleje!" prohlásil Sebastian a na stole se objevil oficiální pergamen s rozhodnutím Koncilu Sedmi.

Snape se pro něj hned natáhl, aby si jej přečetl a nezbylo mu nic jiného, než se jejich rozhodnutí podřídit. Rozhodnutí Koncilu bylo nyní závazné díky Zmijozelově magii. Během toho, co byl studentem a posléze i ředitelem Zmijozelské koleje, tohle zažil pouze dvakrát.

„Rozhodnutí Koncilu budu respektovat a seznámím s ním celou kolej. Doufejte, že si tímto neuděláte více nepřátel, než jste schopní ustát," varoval je ještě Snape a opustil jejich společenskou místnost.

oooOOOooo

Malfoy Manor:

Lucius Malfoy nebyl vůbec spokojený člověk. Byl v půlce plánování toho, jak získat Pottera na jejich stranu, když mu Severus oznámil poslední počin z Dracovy dílny. Ten idiotský kretén pokoušel jeho trpělivost.

Sotva ustál zrušení spojenectví s Parkinsonem a výslech od zbytku Aliance, když jeho vlastní syn unesl Dědičku Lorda Parkinsona a poté se nechal chytit, jak jí mučí. Copak se za ty roky nic nenaučil? Jak skončil ve Zmijozelu mu bylo záhadou. Ve skutečnosti nemohl svalit vinu ani na svou ženu, ostatně jí zakázal zasahovat do Dracova učení.

Až se o tomto dozví Aliance, bude mít další problémy, hlavně když Draco přišel o své postavení Dědice rodu Blacků, až nyní mu došlo, že to postavení nebylo nikdy jeho. Projela jím vlna vzteku a přes půlku pracovny švihl skleničkou s whisky. Ta se roztříštila v krbu a ačkoliv si ulevil, nijak to jeho problémy nevyřešilo.

„Luciusi, zaslechla jsem tříštění skla, je všechno v pořádku?" vešla do jeho pracovny Narcisa.

„Ne, není. Náš syn se podle všeho rozhodl zničit úplně vše, co jsem celé roky budoval," odpověděl a vysvětlil jí vše, co se od Severuse dozvěděl.

Narcisa na sobě nedala nic znát a ačkoliv svého jediného syna milovala, nedokázala pro něj cítit lítost, ne po tom, co udělal mladé Pansy. Pokud byl Draco ve svých jedenácti schopen unést dívku a poté ji mučit, byl skutečně ztracen. Bylo pravdou, že částečně to byla její vina, měla jej vychovat podle zásad své rodiny, ale Lucius jí to nedovolil, proto většinu viny složila k jeho nohám.

„Co budeš dělat? Až se to rozšíří mezi ostatní, nikdo z Aliance nebude souhlasit s manželskou smlouvou. Nikdo pro svou dceru nebude chtít muže, který je schopen jí takhle zřídit!" prohlašovala Narcisa a začala pomalu uvažovat, že by nemuselo být příliš pozdě se od toho všeho vzdálit a vrátit se ke svým kořenům.

„Jakmile jej propustí z Ošetřovny, Severus jej přivede domů. Dám mu možnost rozhodnout o své budoucnosti a tentokrát mě nezastavíš. Pokud si zvolí Kruvál, Igor se již postará o to, aby jej již nenapadali další idiotské plány!" rozhodl Lucius.

„Nechtěla jsem, aby šel do Kruválu z jediného důvodu. Draco nebude schopen odolat pastem a půvabu černé magie. Nechci, aby ho to zlomilo stejně, jako to zlomilo Bellatrix. Ať už se nicméně rozhodnete jakkoliv, Draco je tvůj syn. Možná jsem ho na svět přivedla já, ale vím přesně, co jsi mi to během těhotenství dal za lektvary. I motáci mají v sobě více krve Blacků než Draconis," oznámila mu a ponechala jej o samotě.

Narcisa zamířila do své vlastní ložnice, kde se usadila ke svému pracovnímu stolku. Ze zásuvky vytáhla pergamen a samoplnící brk. Byla nejvyšší doba, aby začala jednat a konečně se dívala na své vlastní zájmy.

Drahá Amando,

píši ti jako jedna Královna druhé Královně...

Pokračování příště!


Profil:

Jméno: Hadrian James Potter

Věk: 11

Třída: The Gamer

Titul: Čaroděj - Koncil Sedmi

Status krve: Čistokrevný

Level: 22 - Exp: 7.09% (17 150/242 000 exp)

HP: 3 630

MP: 5 820 (+ 1 900 drahokamy)

STR: 73

VIT: 77 (+ 30% HP)

DEX: 72

INT: 120 (+ 40% MP)

WIS: 87 (- 20% Cena, +4% MP regenerace)

LUK: 42 (+ 15% šance k lepšímu lootu)

Status Body: 15 (100+5)

Perks Body: 0 (9+1)

Status:

- Hadí Jazyk (+15% k síle a účinku léčebné magie, +20% k síle a účinku protikleteb)

- Chlapec-který-přežil (+25% k exp ze splněných Úkolů)

- Dědic rodu Potterů (+15% k síle kouzlům Obrany proti černé magii, +15% k síle Runové magie)

- Dědic rodu Blacků (+15% k síle kouzel Černé magie, +15% k síle magie v boji s magickými tvory)

- Matčina oběť (Dočasný Status) (+75% obrana proti Voldemortovi, 50% obrana proti Smrtijedům, 25% obrana proti neoznačeným Smrtijedům)

- Student Prvního ročníku (+25% k INT a WIS při studiu na území Bradavic. Dodatečný efekt +2 VIT, +1 INT, +1 WIS za každý level)

Peníze: 4 270 L, 42 001 G, 411 684 AD

Svěřenecký Trezor: 202 700 G

Turnajové body: 65

Kolejní body: 355

Glacian - Yuki Kitsune

Třída: Summon (1. úroveň)

Level: 30 (0/?)

HP: 1 505 (1/6 summonera + 30*lvl)

MP: 1 870 (1/6 summonera + 30*lvl)

Status:

- Sanbi (+20% k síle a účinku Magie Živlu ledu pro všechny ve Skupině)

Info: Yuki Kitsune je vzácný druh magické lišky, která ovládá sníh a led. Její síla je určená počtem jejich ocasů. Maximální počet ocasů na 1. úrovni jsou tři ocasy. Pro zvýšení úrovně Summona je potřeba získat maximální level aktuální úrovně a Esenci Živlu Ledu.

Artemis - Sněžná sova

Třída: Magický mazlíček (1. úroveň)

Level: 26 (24 600/50 000 exp)

HP: 1 300 (50*lvl)

MP: ? (Odemčení na 2. úrovni)

Úkoly:

Ukryté Svitky Kouzel! (20/100)


Slovo autora:

Tak, tady to máte. V pořadí 22. kapitola čítá 13 183 slov v „čisté" délce. Pokud není nejdelší ze všech kapitol, tak je nejméně druhá nejdelší, kterou jsem zatím napsal k této povídce. Tímto bych se měl také přehoupnout přes hranici 200 000 slov pro celou povídku, což nejspíše bude můj osobní rekord, zatím. :)

Konečně jsem čas na napsání celé kapitoly snížil na nějakých čtyřicet dní? Doufejme, že mé odhodlání vydrží a já budu mít po večerech i energii na to, abych každý den napsal minimálně 500 slov a mohl tak vydávat jednu kapitolu do měsíce.

Jinak doufám, že se vám kapitola líbila. Snažím se příběh obohacovat o nejrůznější věci a připravit si základy pro budoucí rozšíření Hadrianových možností, což ale neznamená, že je využije.

Kapitola je mimochodem bez jakékoliv korekce, takže mě omluvte za případné chybičky a překlepy.


!POZOR SPOILER! - ZAČÁTEK – Kdo chce, ať tuhle sekci přeskočí!

V příští kapitole:

Tuhle sekci jsem zavedl ve snaze, abych nastínil možné i velice pravděpodobné události další kapitoly. Samozřejmě v komentářích uvítám reakci na aktuální kapitolu i na to, co plánuji.

- Hadrian se začne učit od Luckyho, jak správně manipulovat s volnou/přírodní magií. Hadrian již ukázal, že je schopen manipulovat s pozůstalou magií po omračujícím kouzle, ale to je jen začátek.

- Hadrian získá schopnost Runových Jazyků, které začne studovat ve svém volném čase (kterého je čím dál méně, ale i to vyřeší)

- Získá nový Dungeon a krátce do něj nahlédne. Také dostane manuály k vytváření vlastních Dungeonů – dočasných i trvalých.

- V závislosti na tom, jaký rozsah tohle bude mít, bych přistoupil k časovému skoku na konec října a konečně se dostal k událostem Halloweenu, což už nějakou dobu plánuji.

- Také si pohrávám s myšlenkou, že by se Blaise mohl stát dalším Gamerem. Je tu také možnost, že by se Dočasnými Gamery mohli stát i členové studijního kroužku.

- Abych nezapomněl, rozhodně v další kapitole musím zahrnout bližší informace o botách a chráničích z dračí kůže. Už nyní mohu prozradit, že budou součástí menšího setu věcí.

!POZOR SPOILER! - KONEC


Ke komentářům kapitoly 2. 10. (21):

- kuma123: Během září našel 20 Svitků Kouzel z jediného důvodu. Prozkoumával Knihovnu a našel jich ze začátku velké množství, nicméně nyní, když jich už tolik našel, zbývá v Knihovně třeba už jen 5 – 10 Svitků Kouzel a poté bude muset hledat někde jinde.

- kamil grundel: Na Guildu bude muset být jistý počet Gamerů, zatím si pohrávám s číslem 5, ale možná jich bude potřeba více a to nepočítám Dočasné Gamery, ale i z nich možná nějak udělám Gamery a to bych pak zvedl počet potřebných Gamerů na 10.

Pokud jde o Bradavické finance, Ministerstvo by muselo spolupracovat s Gobliny a s diskriminací a korupcí na Ministerstvu v tom nevidím naději na úspěch. Pokud jde o Siriuse, mám jistou představu, jak bych toho mohl dosáhnout během prázdnin mezi prvním a druhým ročníkem, ale ještě uvidíme.

- Mája: Brumbál, to jest postava ztělesňující to, že cesta do pekla je vydlážděna dobrými skutky. V této kapitole jsem částečně naznačil jeden z důvodů, proč jedná tak, jak jedná a doufám, že je to dostatečně originální důvod.

- Mysterio: Ano, Glacian jednou dosáhne nejvyšší úrovně Kyuubi, ale nebude to tak jednoduché.

- Drticool: Upřímně na pomstu proti profesorům jsem nějak zapomněl a Hadrian nemá ani dostatek zkušeností a schopností, aby to dokázal úspěšně provést bez toho, aby na něj přišli.

Ohledně toho doplňování jsem skutečně myslel, že potřeboval mít plné své vlastní zásoby a nikoliv ty v drahokamech. Je pravda, že mají regeneraci, ale celé to bylo napsáno s úmyslem zakončit danou scénu. Občas nepřemýšlím a také nepamatuji úplně vše, co jsem napsal v minulých kapitolách. Již několikrát jsem je všechny přečetl a vždy mi něco unikne, takže asi tak nějak.

Prodej Kamenů Duší a dalších věcí z dungeonů. Je pravda, že tak posiluje své potencionální nepřátele, ale to by se dalo říci naprosto o všem. Pekař, co prodá tucet přepravek chleba právě nasytil třeba padesát potencionálních zlodějů, vrahů atd... Aby třeba Kameny Duší mohl využít, musí nějak na Kovárnu Duší našetřit. Co se týče sériových čísel na Librách, předpokládejme, že to jsou hlavně ztracené nebo zničení bankovky, které Gaia vzala a umístila je Hadrianovi do dungeonů jako odměnu. Navíc Libry získává jen z nemagických dungeonů a monster.

Když už jsi zmínil Brumbála, pracuji s tím, že normální osoby mohou mít maximálně tři bonusy po 30 lvlech za Mistrovské tituly. Dle věku a těchto bonusů má Brumbál lvl. 200, což pro něj znamená 20k HP a 40k MP (je to Mág, takže lvl*200, Čaroděj je lvl*150 a Kouzelník lvl*100). Nejsou to samozřejmě finální čísla, mohl bych k ním přidat i další bonusy atd...